-
Ngaohi ʻe he ʻOtuá ʻa Hēvani mo MāmaniNgaahi Lēsoni ʻe Lava Ke Ke Ako mei he Tohi Tapú
-
-
LĒSONI 1
Ngaohi ʻe he ʻOtuá ʻa Hēvani mo Māmani
Ko Sihova ko e ʻOtuá ʻa hotau Tokotaha-Fakatupú. Naʻá ne ngaohi ʻa e meʻa kotoa pē, ʻa e ngaahi meʻa ʻoku lava ke tau sio ki aí mo e ngaahi meʻa ʻoku ʻikai lava ke tau sio ki aí. Ki muʻa ke ne ngaohi ʻa e ngaahi meʻa ʻoku lava ke tau sio ki aí, naʻá ne ngaohi ʻa e kau ʻāngelo tokolahi ʻaupito. ʻOkú ke ʻiloʻi pe ko e hā ʻa e kau ʻāngeló? Ko e kau ʻāngeló ko e faʻahinga ia naʻe ngaohi ʻe Sihova ʻo hangē pē ko iá. ʻOku ʻikai lava ke tau sio kiate kinautolu, hangē pē ko e ʻikai lava ke tau sio ki he ʻOtuá. Ko e ʻuluaki ʻāngelo naʻe ngaohi ʻe Sihová naʻá ne hoko ko hono tokoni. Naʻe tokoni ʻa e ʻāngelo ko iá ʻi he taimi naʻe ngaohi ai ʻe Sihova ʻa e ngaahi fetuʻú, ko e ngaahi palanité, mo e ngaahi meʻa kehé kotoa. Ko e taha ʻo e ngaahi palanite ko iá, ko e foʻi māmaní, ʻa hotau ʻapi fakaʻofoʻofá.
Naʻe teuteu leva ʻe Sihova ke maau ʻa e māmaní ki he fanga manú pea mo e tangatá ke nau nofo ai. Naʻá ne ʻai ke ulo mai ʻa e maama ʻo e laʻaá ki he māmaní. Naʻá ne ngaohi ʻa e ngaahi moʻungá, tahí, mo e ngaahi vaitafé.
Ko e hā ʻa e meʻa hono hoko naʻá ne ngaohí? Naʻe pehē ʻe Sihova: ‘Te u ngaohi ʻa e musie mo e ʻuluʻakau.’ Naʻe kamata ke tupu ʻa e faʻahinga kehekehe ʻo e fuaʻiʻakau, vesitapolo mo e matalaʻiʻakau. Naʻe ngaohi leva ʻe Sihova ʻa e fanga manú kotoa—ʻa e fanga manu ʻoku puna, kakau, totolo mo ngaolo. Naʻá ne ngaohi ʻa e fanga manu iiki, hangē ko e fanga lāpisí, mo e fanga manu lalahi, hangē ko e fanga ʻelefānité. Ko e hā ʻa e manu ʻokú ke saiʻia taha aí?
Naʻe pehē leva ʻe Sihova ki he ʻuluaki ʻāngeló: “Ta ngaohi tangata.” Naʻe kehe ʻa e tangatá ia mei he fanga manú. Naʻe lava ke nau ʻiloʻi ha ngaahi meʻa. Naʻe lava ke nau lea, kata, mo lotu. Te nau tokangaʻi ʻa e māmaní mo e fanga manú. ʻOkú ke ʻiloʻi pe ko hai ʻa e ʻuluaki tangatá? Tau sio angé ki aí.
“ʻI he kamataʻangá naʻe fakatupu ʻe he ʻOtuá ʻa e langí mo e māmaní.”—Sēnesi 1:1
-
-
Ngaohi ʻe he ʻOtuá ʻa e ʻUluaki Tangatá mo e ʻUluaki FefinéNgaahi Lēsoni ʻe Lava Ke Ke Ako mei he Tohi Tapú
-
-
LĒSONI 2
Ngaohi ʻe he ʻOtuá ʻa e ʻUluaki Tangatá mo e ʻUluaki Fefiné
Naʻe tō ʻe Sihova ha ngoue ʻi ha feituʻu naʻe ui ko ʻĪteni. Naʻe fonu ʻa e ngoué ʻi he matalaʻiʻakaú, ʻuluʻakaú, mo e fanga manú. Naʻe ngaohi leva ʻe he ʻOtuá ʻa e ʻuluaki tangatá, ko ʻĀtama, mei he efú peá ne puhi ʻa e ʻea ki hono avaʻi ihú. ʻOkú ke ʻiloʻi ʻa e meʻa naʻe hokó? Naʻe hoko ʻa e tangatá ko ha tokotaha moʻui! Naʻe tuku ʻe Sihova ʻa ʻĀtama ke ne tokangaʻi ʻa e ngoué, pea naʻe tala ange ʻe he ʻOtuá kiate ia ke ne fakahingoa ʻa e fanga manú kotoa.
Naʻe ʻoange ʻe Sihova kia ʻĀtama ha fekau mahuʻinga. Naʻá ne tala kia ʻĀtama: ‘ʻE lava ke ke kai ʻa e fuaʻiʻakau mei he ʻuluʻakau kotoa ʻi he ngoué tuku kehe pē ʻa e fuʻu ʻakau makehe ʻe taha. Kapau te ke kai ha fua ʻo e fuʻu ʻakau ko iá, te ke mate.’
Ki mui ai naʻe pehē ʻe Sihova: ‘Te u ngaohi ha tokoni kia ʻĀtama.’ Naʻá ne ʻai ke mohe maʻu ʻa ʻĀtama, pea toʻo leva ʻe he ʻOtuá ha taha ʻo e hui-vakavaka ʻo ʻĀtamá ʻo ngaohiʻaki hano uaifi. Ko hono hingoá ko ʻIvi. Naʻe hoko ai ʻa ʻĀtama mo ʻIvi ko e ʻuluaki fāmilí. Naʻe anga-fēfē ʻa e ongoʻi ʻa ʻĀtama ki hono uaifi foʻoú? Naʻe fiefia ʻaupito ʻa ʻĀtama ʻo ne pehē: ‘Sio ki he meʻa naʻe ngaohi ʻe Sihova mei hoku hui-vakavaká! Ko eni! Ko e tokotaha eni ʻoku hangē ko aú.’
Naʻe tala ʻe Sihova kia ʻĀtama mo ʻIvi ke na maʻu fānau pea fakafonu ʻa e māmaní. Naʻá ne loto ke nau fiefia ʻi he ngāue fakataha ke ʻai ʻa e māmaní kotoa ke hoko ko ha palataisi, pe ko ha paʻake fakaʻofoʻofa, ʻo hangē tofu pē ko e ngoue ʻo ʻĪtení. Ka naʻe ʻikai ke pehē ʻa e ngaahi meʻá. Ko e hā hono ʻuhingá? Te tau ako ʻa e meʻa lahi ange ʻi he vahe hono hokó.
“Ko e tokotaha ʻa ia naʻá ne fakatupu kinaua mei he kamataʻangá naʻá ne ngaohi kinaua ko e tangata mo e fefine.”—Mātiu 19:4
-