U Tʼaan Jéeobaeʼ kuxaʼan
Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u libroi Malaquías
TSʼOʼOK u máan maas tiʼ setenta jaʼaboʼob jel líiʼsaʼak le templo yaan Jerusalenoʼ, le judíoʼoboʼ tsʼoʼok u pʼatkoʼob Jéeoba. Le j-kʼiinoʼob xanoʼ tsʼoʼok u kʼastal baʼax ku beetkoʼob. ¿Máax kun tsʼáaik u yojéeltoʼob maʼ maʼalob baʼax ku beetkoʼob yéetel kun áantkoʼob utiaʼal u kaʼa natsʼubaʼob tiʼ Jéeoba? Lelaʼ letiʼe meyaj tsʼaʼab u beet le profeta Malaquías tumen Jéeobaoʼ.
Malaquías, u tsʼook u libroi le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ, ku yaʼalik profecíaʼob ku taal tiʼ Dios. Wa k-chʼenxikintikoʼobeʼ, yaan u yáantkoʼon k-páaʼt «u kʼiinil u kʼuchul Yuumtsil, sen nojoch yéetel sen sajbeʼentsil», le kʼiin tuʼux kun xuʼulsbil tiʼ le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ (Malaquías 4:5).
LE J-KʼIINOʼOBOʼ «YAʼAB MÁAKOʼOB TSʼOʼOK [U BEETKOʼOB] U LÚUBUL»
Jéeobaeʼ ku yaʼalik tiʼ u kajnáaliloʼob Israel: «Teneʼ in yaabiltmajeʼex». Baʼaleʼ le j-kʼiinoʼoboʼ tsʼoʼok u xuʼulul u yeʼeskoʼob tsiikil tiʼ Jéeoba. ¿Bix u beetkoʼob? Ken u bisoʼob tu táan Jéeoba «waaj maʼ uts yaniliʼ» yéetel ken u kʼuboʼob baʼalcheʼob «móochtakoʼob wa kʼojaʼantakoʼob» (Malaquías 1:2, 6-8).
Yoʼolal le baʼax ku beetik le j-kʼiinoʼoboʼ «yaʼab máakoʼob tsʼoʼok [u beetkoʼob] u lúubul». U kajnáaliloʼob Israeleʼ ku paklan tuskubaʼob. Yaan xaneʼ tsʼoʼok u beeloʼob yéetel x-táanxel luʼumiloʼob, uláakʼoʼobeʼ tsʼoʼok u pʼatik «le koʼolel máax yéetel tsʼoʼok [u] beel [tu] táankelmiloʼ» (Malaquías 2:8, 10, 11, 14-16).
U núukil kʼáatchiʼob:
2:3. ¿Baʼax tu yóotaj u yaʼal Jéeoba tiʼ le j-kʼiinoʼob yéetel le tʼaanoʼobaʼ, «in kaʼaj xan in pul tu táan a wicheʼex u taʼ le baʼalcheʼo[boʼ]»? Úuch kaʼacheʼ le Leyoʼ ku yaʼalikeʼ, u taʼ le baʼalcheʼob ku kíimsaʼaloʼob utiaʼal kʼubbiloʼ unaj u jóoʼsaʼal paachil tiʼ le campamento utiaʼal tóokbiloʼ (Levítico 16:27). Le oʼolal ka tu yaʼalaj Jéeoba yaan u pulik u taʼ le baʼalcheʼob tu táan u yichoʼoboʼ, táan kaʼach u yaʼalik maʼ tu kʼamik le kíimsbil baʼalcheʼob ku kʼuʼubultiʼoʼ mix le máaxoʼob kʼubikoʼ.
2:13, NM. ¿Máaxoʼob bulik kaʼach u altar Jéeoba yéetel u jaʼi u yichoʼob? Letiʼe koʼoleloʼob judíaʼob ku binoʼob okʼol tu táan Jéeoba tu templooʼ. Baʼaleʼ ¿baʼaxten kaʼach ku yokʼoloʼob? Tumen u yíichamoʼobeʼ tsʼoʼok u divorciarkuba tiʼ letiʼob chéen yoʼolal mix baʼal, maʼ xaaneʼ utiaʼal u tsʼoʼokol u beeloʼob yéetel le x-táanxel luʼumiloʼob maas x-lóoʼbaynoʼoboʼ.
Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:
1:14; 2:17. Jéeobaeʼ maʼatech u kʼamik le máaxoʼob maʼ yéetel u jaajil u yóol ku meyajtikoʼoboʼ.
2:7-9. Le máaxoʼob tsʼaʼan u páajtalil u kaʼansajoʼob teʼ múuchʼuliloʼ, mantatsʼ unaj u yilik u kaʼanskoʼob chéen le baʼax ku yaʼalik le Biblia yéetel le jóoʼsaʼaniloʼob ku taal tiʼ «le palitsil chúukaʼan yóo[loʼ]» (Lucas 12:42; Santiago 3:11).
2:10, 11. Jéeobaeʼ ku yaʼalik tiʼ le máaxoʼob meyajtik ka tsʼoʼokok u beeloʼob chéen yéetel «le j-oksaj óoloʼoboʼ» (1 Corintoiloʼob 7:39).
2:15, 16. Le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ unaj u yeʼeskoʼob tsiikil tiʼ u núupoʼob.
JÉEOBAEʼ «BÍIN OKOK ICHIL [U TEMPLO]»
Jéeoba le «u yuumil tuláakal páajtalileʼ» «séebaʼan bíin okok ichil [u templo]» yéetel Jesucristo, «u j-bisaj tʼaanil le nup tʼaa[noʼ]». Dioseʼ yaan u taal u pʼis óolt u kaajal yéetel yaan u tsʼáaik kʼaj óoltbil le baʼax ku beetik tuláakal le kʼasaʼan máakoʼoboʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ yaan u tsʼíibtaʼal «jumpʼéel juʼun tuʼux ku kʼaʼajsaʼal máaxoʼob tsikik» Jéeoba (Malaquías 3:1, 3, 5, 16).
Le ken taalak «le kʼiin tʼabaʼan bey jumpʼéel [hornooʼ]» yaan u láaj xuʼulsik tiʼ le kʼasaʼan máakoʼoboʼ. Baʼaleʼ táanil tiʼ u kʼuchul le kʼiinaʼ, utúul profetaeʼ «bíin u beet u kaʼa biskubaʼob taataʼob yéetel u paalaloʼob» (Malaquías 4:1, 5, 6).
U núukil kʼáatchiʼob:
3:1-3. ¿Baʼax kʼiin ka ook Jéeoba tu templo yéetel «u j-bisaj tʼaanil le nuptʼaa[noʼ]», yéetel máax túuxtaʼab táanil tiʼ letiʼob? Jéeobaeʼ taal u limpiart u templo tu kʼiinil 10 tiʼ nisán tu jaʼabil 33 teʼ yáax siglooʼ; lelaʼ úuch le ka ook Jesús teʼ templo utiaʼal u jóoʼsik le máaxoʼob ku koonoloʼob yéetel le ku maanoʼoboʼ (Marcos 11:15). Lelaʼ úuch óoxpʼéel jaʼab yéetel táanchumuk yéeyaʼak Jesús u beet u reyil. Maʼ xaaneʼ óoxpʼéel jaʼab yéetel táanchumuk xan joʼopʼok u beetik u reyil Jesús teʼ kaʼanoʼ, taal yéetel Jéeoba u yiloʼob le máaxoʼob ku kʼaʼaytajoʼoboʼ, ka tu yiloʼobeʼ yaan tiʼ baʼax kʼaʼabéet u limpiotaloʼob. Teʼ yáax siglooʼ Juan Bautistaeʼ túuxtaʼab u yáant le judíoʼob utiaʼal u páaʼtoʼob u kʼuchul Cristooʼ. Teʼ kʼiinoʼobaʼ tsʼoʼok u túuxtaʼal utúul «j-bisaj tʼaan» u yáant le máakoʼob utiaʼal ka u páaʼtoʼob u taal u yil u kaajal Jéeoba yaan way Luʼumeʼ. Le «j-bisaj tʼaa[naʼ]», letiʼe u múuchʼ máakoʼob ku xokikoʼob le Bibliaoʼ, yéetel desde tu jaʼabil 1880, joʼopʼ u yáantkoʼob le máakoʼob uts u puksiʼikʼaloʼob u kʼaj óoltoʼob baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ.
3:10. U tsʼaʼabal kaʼach le diezmooʼ, ¿letiʼ wa chíikbesik tsʼoʼok u kʼubikuba máak tiʼ Jéeoba? Le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisés yaan yil yéetel u tsʼaʼabal le diezmooʼ, xuʼul ka kíim Jesús, baʼaleʼ láayliʼ yaan tiʼ baʼax ku yáantkoʼon teʼ kʼiinoʼobaʼ (Efesoiloʼob 2:15). Baʼaxeʼ maʼ letiʼ chíikbesik wa tsʼoʼok k-kʼubikba tiʼ Jéeobaiʼ. ¿Baʼaxten? Tumen le diezmo kaʼachoʼ ku tsʼaʼabal cada jaʼab, baʼaleʼ u kʼubkuba máak tiʼ Dioseʼ chéen utéen u beetaʼal yéetel ku yeʼesik máak ken okjaʼanak. Ken tsʼoʼokok túun k-okjaʼeʼ tuláakal baʼax yantoʼoneʼ ku pʼáatal utiaʼal Jéeoba. Baʼaleʼ kex beyoʼ, Jéeobaeʼ ku chaʼik k-jóoʼsik u jaats, bey upʼéel diezmo, utiaʼal le meeyjil kʼaʼaytajoʼ. Le oʼolaleʼ toʼoneʼ k-tsʼáaik tiʼ Jéeoba le baʼax yantoʼon yéetel le bukaʼaj ku síijil t-puksiʼikʼaleʼ. Ichil le baʼaxoʼob k-tsʼáaik tiʼ Jéeobaoʼ tiaʼan k-tiempo, k-muukʼ yéetel uláakʼ baʼaxoʼob yantoʼon utiaʼal k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsil yéetel k-kaʼansik uláakʼ máakoʼoboʼ bey xan k-bin teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ, k-bin xíimbalt le sukuʼunoʼob kʼojaʼanoʼob wa le tsʼoʼok u chan chʼíijloʼoboʼ yéetel k-síik k-taakʼin utiaʼal u maas tsʼaʼabal kʼaj óoltbil u Reino Jéeoba.
4:3. Le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ, ¿bix ken u xanabchaʼatoʼob le «loolob máakoʼo[boʼ]»? Lelaʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa jach yaan u xanabchaʼatkoʼob le «loolob máakoʼo[boʼ]», tumen maʼ letiʼob kun taasik le xuʼulsajil tu yóokʼoloʼoboʼ. Baʼaxeʼ bey yaan u beetkoʼobeʼ tumen yaan u jach kiʼimakchajal u yóoloʼob le ken xuʼulsaʼak tiʼ u kʼasaʼan yóokʼol kaab Satanasoʼ (Salmo 145:20; Apocalipsis 20:1-3).
4:4. ¿Baʼaxten unaj k-kʼaʼajsik le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisesoʼ? Kex maʼ tu páaʼtaʼal ka k-tsʼoʼokbeseʼ, le Leyaʼ «jumpʼéel u yoochel le maʼalob baʼaloʼob bíin taalakoʼ» (Hebreob 10:1). Ken tuukulnakoʼon tiʼ baʼax ku yaʼalik le Leyaʼ, k-ilik bix u béeychajal le baʼaxoʼob tsʼíibtaʼanoʼ (Lucas 24:44, 45). Tsʼoʼoleʼ, ku chíikbesik xan u «yoochel le kaʼanil baʼaloʼoboʼ». Utiaʼal k-naʼatik xan le kaʼansaj tu beetaj Cristo yéetel k-ilik bix unaj k-nuʼuktik k-kuxtaleʼ, kʼaʼabéet k-xokik le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisesoʼ (Hebreob 9:23).
4:5, 6. ¿Máax tu chíikbesaj le profeta Elíasoʼ? Le tekstoaʼ ku yeʼesikeʼ Elíaseʼ yaan kaʼach u yáantik le máakoʼob u yutskíint u tuukuloʼoboʼ. Teʼ yáax siglooʼ, Jesucristoeʼ tu yaʼaleʼ Juan Bautistaeʼ «letiʼ le [profeta] Elías unaj u taaloʼ» (Mateo 11:12-14; Marcos 9:11-13). «Le palitsil chúukpajaʼan u yóol yéetel yaan u naʼat[oʼ]» letiʼe «Elías» xan teʼ kʼiinoʼobaʼ, letiʼe máax túuxtaʼan táanil tiʼ u kʼuchul u noj kʼiinil Jéeoba, le kʼiin «sen nojoch yéetel sen sajbeʼentsi[loʼ]» (Mateo 24:45). Le palitsilaʼ jach u kʼubmaj u yóol xan u yáant le máakoʼob utiaʼal ka u kʼex u tuukuloʼoboʼ.
Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:
3:10. Wa maʼ t-tsʼáaik tiʼ Jéeoba le baʼaxoʼob yantoʼonoʼ, maʼ ken k-kʼam le utsiloʼob ku tsʼáaikoʼ.
3:14, 15. Yoʼolal le baʼaloʼob maʼ maʼalobtak ku beetik le j-kʼiinoʼoboʼ, le judíoʼoboʼ pʼáat maʼ u kʼáat u meyajtoʼob Diosiʼ. Le máaxoʼob xan tsʼaʼan u nuʼuktoʼob le múuchʼuliloʼ unaj u yeʼeskoʼob upʼéel «maʼalob bej tiʼ le tamanoʼoboʼ» (1 Pedro 5:1-3).
3:16. Jéeobaeʼ u tsʼíibtmaj u kʼaabaʼ le máaxoʼob tsikik yéetel jach u kʼubmaj u yóoloʼob tiʼoʼ, yéetel yaan u kanáantkoʼob ken u xuʼuls tiʼ u kʼasaʼan yóokʼol kaab Satanás. Le oʼolal unaj k-ilik u chúukpajal k-óol meyajt Dios mantatsʼ (Job 27:5, NM).
4:1. Le ken u taas Jéeoba le xuʼulsajiloʼ, le taatatsiloʼoboʼ yaan u xuʼulsaʼaltiʼob paʼteʼ yéetel u mejen paalaloʼob. Lelaʼ ku yeʼesikeʼ le taatatsiloʼob meyajtik Jéeobaoʼ, jach kʼaʼanan u kaʼansik u paalaloʼob, yéetel u beetkoʼob tuláakal le ku páajtal utiaʼal u kʼaʼamloʼob mantatsʼ tumen Dios (1 Corintoiloʼob 7:14).
Eʼes tsiikil tiʼ Dios
¿Máaxoʼob kun salvartbil tu «kʼiinil u kʼuchul Yuumtsil» Jéeoba, le kʼiin «sen nojoch yéetel sen sajbeʼentsi[loʼ]»? (Malaquías 4:5.) Jéeobaeʼ ku yaʼalik: «Teʼex máaxeʼex ka tsikikeneʼex». Tu yóokʼol le máakoʼobaʼ «bíin jóopbalnak bey u juul kʼiin ku taasik toj óolaleʼ», yéetel bíin síitʼnakoʼob «bey mejen wakaxoʼob ku jóokʼoloʼob tu x-kʼalab cheʼobeʼ» (Malaquías 4:2).
Le «u juul kʼiin» ku yaʼalik le tekstooʼ Jesucristo, tumen letiʼ áantik le máaxoʼob ku yeʼeskoʼob tsiikil tiʼ Jéeobaoʼ (Juan 8:12). Yéetel «ku taasik toj óolal», lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ teʼ kʼiinoʼobaʼ ku yáantik le máakoʼob utiaʼal ka u natsʼubaʼob tiʼ Dios, yéetel tu túumben yóokʼol kaab Dioseʼ yaan u tsʼakik tuláakal kʼojaʼanil (Apocalipsis 22:1, 2). Le máaxoʼob ken u kʼamoʼob u yutsil Diosoʼ yaan u síitʼoʼob «bey mejen wakaxoʼob ku jóokʼoloʼob tu x-kʼalab cheʼobeʼ», lelaʼ u kʼáat yaʼaleʼ jach yaan u kiʼimaktal u yóoloʼob. Le oʼolal le táan k-páaʼtik le jatsʼuts baʼaloʼobaʼ, unaj k-beetik le baʼax ku yaʼalik rey Salomonaʼ: «Tsik [Dios], tsʼoʼokbes u yaʼalmajtʼaanoʼob, tumen leloʼ tuláakal utiaʼal wíinik» (Eclesiastés 12:13).
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 28]
Malaquíaseʼ utúul profeta jach tu kʼubaj u yóol u meyajt Dios
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 31]
Ken kaʼansajnakoʼoneʼ maʼ unaj k-jóokʼol tiʼ baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 31]
Le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ unaj u yeʼeskoʼob tsiikil tiʼ u núupoʼob