ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • es25 kpashi. 118-128
  • Décembre

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Décembre
  • Gbeje Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ Ŋkeŋke—2025
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • Tɛnigbe 1er décembre
  • Tanatagbe 2 Décembre
  • Zangagbe 3 décembre
  • Labishigbe 4 décembre
  • Xɔsuzangbe 5 décembre
  • Zozangbe 6 décembre
  • Kwɛshilagbe 7 décembre
  • Tɛnigbe 8 décembre
  • Tanatagbe 9 décembre
  • Zangagbe 10 décembre
  • Labishigbe 11 décembre
  • Xɔsuzangbe 12 décembre
  • Zozangbe 13 décembre
  • Kwɛshilagbe 14 décembre
  • Tɛnigbe 15 décembre
  • Tanatagbe 16 Décembre
  • Zangagbe 17 décembre
  • Labishigbe 18 décembre
  • Xɔsuzangbe 19 décembre
  • Zozangbe 20 Décembre
  • Kwɛshilagbe 21 décembre
  • Tɛnigbe 22 décembre
  • Tanatagbe 23 décembre
  • Zangagbe 24 décembre
  • Labishigbe 25 décembre
  • Xɔsuzangbe 26 décembre
  • Zozangbe 27 décembre
  • Kwɛshilagbe 28 décembre
  • Tɛnigbe 29 décembre
  • Tanatagbe 30 décembre
  • Zangagbe 31 décembre
Gbeje Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ Ŋkeŋke—2025
es25 kpashi. 118-128

Décembre

Tɛnigbe 1er décembre

[Amɛkukuwo] a fɔn.—Luiki 20:37.

Yehowa ɖo ŋsɛn yí afɔn amɛkukuwoa? Ɛɛ! Eyi nyi “Ŋsɛnwo Pleŋtɔ.” (Enyɔ. 1:8) Éɖo ŋsɛn sugbɔ keke aɖu ketɔnɔ ɖekpokpui ji, eku ŋtɔkpu can. (1 Kor. 15:26) Susu bu ci yí taɖo mìnya mɔ Mawu atɛnŋ afɔn amɛkukuwo yí nyi mɔ, enuɖoŋwi nujikpekpe yitɔ deɖo sɛnxu o. Éyɔnɔ ŋkɔ nɔ wlecivi ɖekaɖeka. (Ezai 40:26) Nɛnɛke, eɖonɔ ŋwi mɛ ciwo yí ku nɛ. (Job 14:13; Luiki 20:38) Átɛnŋ aɖo ŋwi enuwo pleŋ so mɛ ciwo yí afɔn nu, shigbe lé wole do, lé wowanɔ enu do, enu ciwo mɛ woto le agbe mɛ koɖo enu ciwo yí le susu mɛ nɔ wo. Eze petii mɔ, mìatɛnŋ axɔ fɔnfɔnsoku gbeɖu Yehowa tɔ lɔ ji se ɖo mìnya mɔ, éɖo edro koɖo ŋsɛn yí awɛ avamɛ. Mìagbekpɔ susu bu ci yí taɖo mìakando fɔnfɔnsoku gbe ci Mawu ɖo ji: Yehowa fɔn mɛɖewo so eku vayi. Le blema mɛɔ, Yehowa na ŋsɛn ŋsu egbejinɔtɔ ɖewo koɖo Yesu can yí wofɔn amɛkukuwo. w23.04 9-10 ¶7-9

Tanatagbe 2 Décembre

Mína nɔ míwo nyɔ anya sese gashiagamɛ, yí eje le nɔ mɛ.—Kol. 4:6

Nɔ mìxo nuxu le nunya mɛ koɖo fafaɔ, amɛwo alɔn aɖo to mì yí mìayi seŋkankan lɔ ji. Vɔ nɔ mɛɖe ji mɔ yeadɔn nyɔ koɖo mì alo agbali mìwo jixɔsewoɔ, deʒan mɔ mìayi seŋkankan lɔ ji koɖi o. (Elo. 26:4) Vɔ denyi amɛshiamɛ yí anɔ ahan o, amɛ sugbɔ atɛnŋ aji mɔ yewoaɖo to mì. Eze petii mɔ mìakpɔ nyɔna sugbɔ nɔ mìtekpɔ yí nyi amɛfafa. Do gbe ɖaɖa nɔ Yehowa nɔ ana eo ŋsɛn ci èʒan yí akpɔtɔ axokɔ nuxu koɖo fafa nɔ amɛwo dɔnkɔ nyɔ koɖo eo alo gbalikɔ mìwo jixɔsewo. Ðo ŋwi mɔ nɔ èwanɔ nu koɖo xomɛfafaɔ, àtɛnŋ ana nɔ amɛ lɔ delɔn do ao nyɔwo ji can ɔ, mídavatɔ enyɔ dɔndɔn o. Nɔ mìsɔ xomɛfafa koɖo bubu sɔ nanɔ ɖoŋciwoɔ, adɔ yí mɛɖewo atrɔ susu ci woɖo do mì nu koɖo susu ci woɖo do Bibla mɛ nyɔnɔnwiwo nu. Le “gbesɔsɔ gashiagamɛ yí ana ɖoŋci” mɛɖekpokpui ci yí abiɔ enyɔ eo se so ao jixɔsewo nu yí awɛni “koɖo xomɛfa koɖo bubu.” (1 Piɛ 3:15) Ɛɛ, nɔ èfanɔ xomɛɔ, anyi èsɛnŋ! w23.09 19 ¶18-19

Zangagbe 3 décembre

Mí nyi amɛ xɔjigbɔnɖɛwo.—Kol. 3:12.

Mìakpɔ emɔ amɛnɛ ciwo ji mìagbɔnnɔ ji ɖɛ le. Ŋkɔtɔ, mɛ ci yí donɔ ʒinxo dedonɔ dɔmɛzi blaŋ o. Étekpɔ yí nɔnɔ kpuu yí deɖenɔ fi o nɔ mɛbuwo do dɔmɛzi ni alo nɔ exa le yiɖeki mɛ. (Hun. 34:6) Evetɔ, amɛ do ʒinxo nɔnɔ kpuu nɔ ele te kpɔ ŋɖe. Nɔ ŋɖe wawa vaxɔ gamɛ sɔwu lé wodrɔɛ do saɔ, mɛ ci yí xɔnɔ jigbɔnɖɛ decakanɔ le yiɖeki mɛ alo donɔ dɔmɛzi o. (Mt. 18:​26, 27) Amɛtɔntɔ, mɛ ci yí xɔnɔ jigbɔnɖɛ dewanɔ nu blaŋ tamɛmabukpɔtɔ o. Nɔ mɛ ci yí xɔnɔ jigbɔnɖɛ ɖo enuvevi ɖe awaɔ, delɔnɔ ju yí tɔnɔ ji alo ale hwlɛndo ji mɔ yeaɖegbɔ ni blaŋ o. Ewaɖeɔ, éjinɔ gamɛ yí wanɔ toto do enu ci ejikɔ awa nu yí zannɔ gamɛ do nu yí wɛni nywiɖe. Amɛnɛtɔ, mɛ ci yí xɔnɔ jigbɔnɖɛ tonɔ cukaɖawo mɛ enyɔmato. Amɛ ci yí xɔnɔ jigbɔnɖɛ wanɔ ci ji ekpe yí donɔ ji le cukaɖa lɔ mɛ koɖo susu nywi. (Kol. 1:11) Ci mìnyi Kristotɔwoɔ, mìɖo anyi jigbɔnɖɛxɔtɔwo le emɔ amɛnɛ cɛwo pleŋ ji. w23.08 20-21 ¶3-6

Labishigbe 4 décembre

Yehowa yí kpɔnɔ enu ci yí le ji mɛ nɔ amɛ.—Elo. 17:​3, nwt.

Enu ci yí taɖo ele veviɖe mɔ mìaglɔnnɔ ta nɔ mìwo kpɔwɛ ji lɔ yí nyi mɔ Yehowa glonɔ mìwo ji mɛ kpɔ. De lé mìzenɔ yí amɛwo kpɔnɔ ɖekɛ yí Yehowa kpɔnɔ o. Églonɔ ŋci mìnyi teŋ le mìwo ji mɛ kpɔ. Álɔn mì nɔ mìbunɔ tamɛ kpɔ so yi nunya ci yí ana agbe mì nu. (Ʒan 4:14) Eyi mìdaɖe mɔ gbeɖe yí agbedɔndɔnnɔnɔ koɖo ŋsukankan Satana tɔ sɔ kpe nɔ yi xexe vɔn lɔ akpɔ ŋsɛn do mì ji o. (1 Ʒan 5:​18, 19) Nɔ mìteteɛ gogo Yehowaɔ, lɔnlɔn koɖo bubu ci mìɖo ni agangankɔ doji. Ci mìdeji mɔ mìado vevisese nɔ mìwo Daɔ, mìagbe nuvɔn ɖekpokpui wawa. Wote nɔvinyɔnu Marta ci yí so Croatie kpɔ nɔ anɔ gbɔdɔndɔn masɔkoɖose gbe. Éŋwlɛ mɔ: “Egbɔnnu nɔŋ mɔ mabu nu lɔwo kpɔ nywiɖe yí aɖu nyɛɖeki ji nɔ nyɛŋgbewa enudɔndɔn ɖe o. Vɔ vɔnvɔn ci ŋɖo nɔ Yehowa glɔn ta nɔŋ.” Lé vɔnvɔn ci eɖo nɔ Mawu glɔn ta ni doɔ? Marta mɔ yebu tamɛ kpɔ so alɔzu ciwo yí yeaɖu nu, nɔ yenɔ gbɔdɔndɔn masɔkoɖose gbe. Mìwo can mìatɛnŋ awa ahan. w23.06 20-21 ¶3-4

Xɔsuzangbe 5 décembre

Enyɔ ci Axwetɔ Acɛkpatɔ gantɔ Yehowa nu ke: “Jukɔnwo anya mɔ ŋnyi Yehowa, hwenu yí nakɔ anyi ŋkɔ ŋci le míwo domɛ yí wowoŋtɔwo akpɔɛ.”—Eze. 36:​23, nwt.

Yesu nya mɔ Yehowa dro enyi mɔ ye ŋkɔ anɔ kɔkɔɛɖe yí aklɔ eɖyixoamɛ nyɔ ciwo pleŋ wonu do yi ŋkɔ lɔ nu. Eyi dɔ taɖo mìwo Xwetɔ kpla yi dokplɔtɔwo mɔ wo le do gbe ɖaɖa mɔ: “Mìwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ, ao ŋkɔ le kɔ.” (Mat. 6:9) Yesu mɔŋje mɛ mɔ, enyɔ cɛ yí nyi enyɔ vevi ci yí kpanŋkɔ enuwawawo pleŋ. Le enuwawa nya ŋɖɛ ciwo pleŋ yí le xexe gbɛ lɔ mɛɔ, mɛɖe dekɔ Yehowa ŋkɔ ŋci sɔwu Yesu o. Vɔ hwenu wolé Yesu ɖe, nuvɔn ci yi ketɔnɔwo do hwɛ yi mɔ yɛwaɔ? Womɔ yi debu Dalɔ o! Kankandojitɔɔ, Yesu akpɔɛ mɔ nuvɔn gangan enyi nɔ yewa afɛn zan ye Daye ŋkɔ kɔkɔɛ lɔ alo kan ŋsu do nu ni. Áwa ɖeka ni sugbɔ ci wododoɔ hwɛ gangan cɛ yi. Ecɛ tɛnŋ nyi susu vevi ɖeka ci dɔ yí Yesu le “gbazavi sese mɛ” le gaxoxo ciwo mɛ yí woli le.—Luiki 22:​41-44. w24.02 11 ¶11

Zozangbe 6 décembre

Nunya yí wosɔ cunɔ axwe. —Elo. 24:​3, nwt.

Le agbeju ci mìlɔkɔ lɔ mɛɔ, mìɖo alɔn Yehowa koɖo Yesu wu mìwo xomumɛtɔwo. (Mt. 10:37) Vɔ ecɛ dedasɛ mɔ mìami agban ciwo yí le mì ji le xomu lɔ mɛ sɔsɔ o yí abubuɔ mɔ wowo sɔsɔ adɔ mìwo nu dagbekpe nɔ Mawu koɖo Kristo o. Ewaɖeɔ, gbɔxwe mìwo nu ajɔ ji nɔ Mawu koɖo Kristo ɔ, mìɖo asɔsɔ agban ciwo yí le mì ji le xomu lɔ mɛ. (1 Tim. 5:​4, 8) Nɔ mìwɛni ahan ɔ, eji ajɔnɔ mì. Yehowa nya mɔ xomuwo akpɔ jijɔ nɔ asu koɖo ashi lɔnnɔ wowonɔnɔwo yí gbebunɔ nɔnɔ, nɔ jilawo lɔn wowo viwo yí gbekplanɔ enu wo yí ɖeviwo can senɔ tonu nɔ wowo jilawo. (Efe. 5:33; 6:​1, 4) Nɔ ènyi asu, ashi alo eviɔ, wanɔ do nunya ci yí le Bibla mɛ ji. Ŋgbewanɔ do enu ciwo eoŋtɔ èkpɔ mɔ yɛnyɔ, alo enu ciwo yí bɔ le fini míle abi enyɔ ciwo yí mɛ ciwo nunɔ mɔ yewonyi nunyatɔwo nunɔ ji kpoŋ ahan o. Zannɔ Bibla nukplawema mìwotɔ lɔwo nywiɖe. Nukplamu nywiwo le wema cɛwo mɛ so lé woawa do Bibla gɔnmɛɖosewo ji do. w23.08 28 ¶6-7

Kwɛshilagbe 7 décembre

[Hlɛnnɔ] wema lɔ kede koɖo ezan. Hwe hunnɔ nu nà va kandoji mɔ ye a bu enu ciwo yí wo ŋwlɛ do wema lɔ mɛ. Nɔ́ è wa enu cɛ ahan ɔ, à nyi ŋununyatɔ, yí a ɖunɔji le enushanu mɛ.—Ʒozue 1:8.

Eʒan mɔ nyɔnu Kristotɔ ɖo anya ŋɖewo wawa. Enu ciwo yí nyɔnuvi ɖe kpla le yi vihwɛ mɛ akpɔtɔ akpekpeɛdo nu le yi gbe pleŋ mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, kpla enuhlɛnhlɛn koɖo enuŋwlɛŋwlɛ nywiɖe. Le kɔta ɖewo mɛɔ, wodekpɔɛni mɔ yile veviɖe mɔ nyɔnushiwo akpla enuhlɛnhlɛn koɖo enuŋwlɛŋwlɛ o. Vɔ etrɔ nyi enuvevi ɖeka ci Kristotɔ ɖeshiaɖe ɖo awa. (1 Tim. 4:13) Eyi taɖo ŋgbelɔn nɔ ŋɖe axe emɔ nɔ eo yí nakpla enuhlɛnhlɛn koɖo enuŋwlɛŋwlɛ nywiɖe yí aglo o. Nyɔna ci àkpɔ nɔ ènya enuhlɛnhlɛn koɖo enuŋwlɛŋwlɛɔ? Ana yí àkpɔ dɔ awa. Agbena yí àkplanɔ Mawu Nyɔ lɔ nywiɖe eoŋtɔ yí agbekplɛni mɛbuwo. Ci yí gbenyɔ wu ŋnɔɔ, ana yí àte gogo Yehowa doji ci èhlɛnkɔ yi Nyɔ lɔ yí gbebukɔ tamɛ kpɔ so nu.—1 Tim. 4:15. w23.12 20 ¶10-11

Tɛnigbe 8 décembre

Tɔhonɔ nya amɛ jɔjɔɛ hwlɛnhwlɛn gan le tetekpɔwo mɛ.—2 Piɛ 2:9.

Biɔnɔ Yehowa nɔ akpedo eo nu naɖu tetekpɔwo ji. Ci mìnyi nuvɔnmɛwoɔ, eʒan mɔ mìado gbla sɛnsinɖe gbɔxwe yí aɖu tetekpɔwo ji yí mìdawa enudɔndɔn o. Satana wakɔ enu ciwo pleŋ atɛnŋ awa nɔ cukaɖa lɔ agbesɛnŋ kpi nɔ mì. Emɔ ɖeka ci ji eto yí danahɛn mìwo susuwo yí nyi munumumu ciwo mɛ yí gbɔdɔndɔn masɔkoɖose nuwo le. Ayeɖedaɖɛnu ŋtɔ́wo tɛnŋ dɔ susu makɔmakɔwo aɖɔ ji mɛ nɔ mì. Susu cɛwo atɛnŋ ana mìaxo ɖyi le Mawu ŋmɛ yí agbeje nuvɔn ganganwo mɛ. (Maki 7:​21-23; Ʒaki 1:​14, 15) Mìʒan Yehowa kpekpedonu gbɔxwe yí aɖu tetekpɔ ji yí mìdawa enudɔndɔn o. Yesu biɔ le kpɔwɛ gbedodoɖa mɛ mɔ: “Ŋgbe kplɔ mì sɔ hɛn yì tetekpɔ mɛ o, vɔ hwlɛn mì gan le Evwinwatɔ lɔ̀ mɛ.” (Mt. 6:13) Yehowa jinɔ mɔ yeakpenɔdo mì nu, vɔ ele mɔ mìwoŋtɔwo mìabiɛ gbɔxwe. Mìɖo agbewanɔ nu asɔnɔ gbe koɖo mìwo gbedoɖawo. w23.05 6-7 ¶15-17

Tanatagbe 9 décembre

Eka amɛtɔn ci wolɔn doju datɛnŋ aso fafɛɖe o.—Ŋun. 4:​12, nwt.

Nɔ exlɔnyinyi ci yí le asu koɖo ashi ɖe koɖo wowo Da ci yí le jeŋkwi mɛ gblamɛ ve nɔ woɔ, adɔ yí woawanɔ do yi sewo ji blaŋ yí agbena yí woaɖunɔ cukaɖa ciwo yí adɔ lɔnlɔn ci woɖo nɔ wowonɔnɔwo aci ji. Mɛ ciwo yí shin le gbɔngbɔn mɛ jinɔ mɔ yewoɖyi Yehowa yí aɖo yi nɔnɔmɛwo shigbe xomɛvuwawa, jigbɔnɖɛxɔxɔ koɖo enusɔkeamɛ. (Efe. 4:32–5:1) Nɔ asu koɖo ashi ɖe tekpɔ yí ɖo nɔnɔmɛ cɛwoɔ, enɔnɔ fafɛɖe mɔ lɔnlɔn ci woɖo nɔ wowonɔnɔwo akpɔtɔ asɛnkɔŋ doji. Nɔvinyɔnu Lena ci yí ɖe asu yí ewu exwe 25 nu mɔ, “Enɔnɔ fafɛɖe mɔ woalɔn mɛ ci yí shin le gbɔngbɔn mɛ yí agbebuini.” Mìasɔ Bibla mɛ kpɔwɛ ɖeka. Hwenu Yehowa jikɔ asɔ asu koɖo ashi ciwo yí anyi jilawo nɔ Mɛsia lɔɔ, ésɔ Ʒozɛfu koɖo Mari ciwo yí nyi Davidi jijimɛviwo. Nyi yí taɖoɔ? Ðo wo koɖo ve nyi exlɔ nɔ Yehowa, yí Yehowa nya mɔ woasɔ ye ɖo texwe ŋkɔtɔ le wowo lɔlele mɛ. w23.05 21 ¶3-4

Zangagbe 10 décembre

Mí bu míwo ŋkɔnɔ̀tɔwo.—Ebre. 13:17.

Afɛn dele mìwo Kplɔtɔ Yesu nu o, vɔ afɛn le mɛ ciwo ezan yí sɔ kplɔkplɔ mì le nyigban ji nu. Etɛnŋ gbɔnnu nɔ mì mɔ mìase tonu nɔ wo vevitɔ nɔ womɔ mìwo le wa ŋɖe ci yí dedro mì o. Egbɔnnu nɔ apotru Piɛ gbeɖeka mɔ ase tonu. Ci mawudɔla ɖeka nu ni nɔ mɔ yi le ɖu elan ciwo yí Moizi Se lɔ yɔ mɔ wonyi elan makɔmakɔɔ, Piɛ gbe zetɔn blebu! (Edɔ. 10:​9-16) Nyi yí taɖoɔ? Emɔdasɛnamɛ yoyu lɔ desɔgbe do nu ni o. Vɔ, apotru Pɔlu wa do enyɔ ciwo yí Kristotɔ hamɛmɛshinshin ciwo yí le Ʒerusalɛmu nu ni ji mɔ yi le kplɔ amɛ amɛnɛ ɖekawo yi gbedoxɔ mɛ yí awa amɛɖekiklɔklɔ kɔnu keŋ asɔ dasɛ mɔ yewawa do Moizi Se lɔ ji. Pɔlu nya mɔ Kristotɔwo degbele Moizi Se lɔ gɔnmɛ o yí kpɔ dewa enudɔndɔn ɖe o. “Pɔlu kplɔ ŋsu amɛnɛ lɔwo do yiɖeki nu. Yi ŋkegbu ɔ, Pɔlu bɔdo wo nu nɔ amɛɖeki klɔklɔ kɔnu lɔ.” (Edɔ. 21:​23, 24, 26) Ci Pɔlu se tonuɔ, ena yí egbe le ju nɔ nɔviwo.—Rɔm. 14:​19, 21. w23.10 10 ¶15-16

Labishigbe 11 décembre

Eshi detonɔ gblamɛ nɔ Yehowa koɖo mɛ ciwo yí shini o.—Eha. 25:​14, nwt.

Taŋfuin debui kpɔ mɔ vɔnvɔn nyi nɔnɔmɛ vevi ɖeka ci yí adɔ amɛwo akpɔtɔ anyi exlɔ nywiwo o. Vɔ mɛ ciwo yí ji mɔ yewoanyi exlɔ veviwo koɖo Yehowa ɖo “avɔnnɔ ni. Nɔ mìsɛnkɔ Yehowa yɛ ejinjin alo dejinjin can ɔ, mì pleŋ yí ɖo akpɔtɔ avɔnnɔ ni. Vɔ woavɔn nɔ Mawu gɔnmɛ ɖe? Mɛ ci yí ɖo vɔnvɔn ci yí sɔgbe nɔ Mawu luinni yí dejinɔ mɔ yeawa enu ɖe ci yí adɔ yí exlɔnyinyi ci yí le ye koɖo yɛ gblamɛ adahɛn o. “Shishi” ŋtɔ́ han yí Yesu nanɔ Mawu nɛ. (Ebre. 5:7) De vɔnvɔn wiwiwi eɖo nɔ Yehowa o. (Ezai 11:​2, 3) Ewaɖeɔ, éluin sugbɔ, yí jinɔ mɔ yease tonu ni. (Ʒan 14:​21, 31) Shigbe Yesu nɛɔ, mìbunɔ Yehowa sugbɔ yí gbenanɔ shishi yi, ɖo élɔnnɔ amɛ, nya ŋɖɛ, wanɔ enujɔjɔɛ yí gbeɖo ŋsɛn. Mìgbenya mɔ Yehowa lɔn mì yí lé mìwanɔ nu do nɔ ékpla nu mì nɔnɔ veviɖe ni. Mìwo nuwanawo atɛnŋ adɔ yí Yehowa ase vevi alo eji ajɔɛ.—Eha. 78:41; Elo. 27:11. w23.06 14 ¶1-2; 15 ¶5

Xɔsuzangbe 12 décembre

Vɔ ci eva sɛnŋ ɔ, yi ji tɔ ego yiyi, yí ehɛn vwin va yiɖeki ji, denɔ gbeji nɔ Yehowa o.—2 Kro. 26:​16, nwt.

Ci Efyɔ Ozia vaɖo ŋsɛn ɔ, éŋlɔbe mɔ Yehowa yí na ye ŋsɛn koɖo ejiɖuɖu lɔ. Nukplamu ci yí le mɛ nɔ mìɔ? Mìɖo akpɔtɔ aɖonɔ ŋwi mɔ Yehowa gbɔ yí enunywi ciwo mìsekɔ vivi nɔ le agbeɛ mɛ koɖo enu ciwo mìwakɔ le yi sɛnsɛn mɛ so. Mìdeɖo asɔ enu ciwo mìwanɔ sɔ yinɔ go o, vɔ mìɖo asɔ enu ciwo ji mìsun yí wa kanfukanfu jo nɔ Yehowa. (1 Kor. 4:7) Mìɖo asɔ mìwoɖekiwo hwe yí anya mɔ mìnyi nuvɔnmɛwo yí mìʒan ekpla. Nɔviŋsu ɖeka ci yí ɖo exwe 60 han ŋwlɛ mɔ: “Ŋkplɛ mɔ ŋdeɖo adonɔ dɔmɛzi alo agbɔjɔ nɔ mɛbuwo do jeshi afɛn ci ŋwa yí wonui nɔŋ o. Hweɖewonu nɔ ŋwa afɛn yí wa ŋɖewo yí wona kplaŋ ɔ, ŋtenɔkpɔ mɔ mawa nunywi yí akpɔtɔ asɛnkɔ Yehowa nywiɖe.” Enyɔ lɔ yí nyi mɔ, nɔ mìvɔnnɔ nɔ Yehowa yí kpɔtɔ yí sɔ mìwoɖekiwo hwenɔɔ, enuwo ayi nɔ mì nywiɖe le agbeɛ mɛ.—Elo. 22:4. w23.09 10 ¶10-11

Zozangbe 13 décembre

Mí ɖo a xɔ jigbɔnɖɛ. Nɔ mí wa enu ci yí Mawu dro ɔ, mí a xɔ enu ciwo yí E sɔ ɖogbe nɔ mí.—Ebre. 10:36.

Ele mɔ Kristotɔ ŋkɔtɔwo ado ji. Wodonɔ go cukaɖa ciwo yí vanɔ amɛshiamɛ ji le hwenɔnu. Vɔ ci wonyi Kristotɔwoɔ, wogbedonɔ go cukaɖa buwo. Ʒuifu sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo koɖo Rɔma cɛkpatɔwo cinɔ yumɛ nɔ wo. Eyi ɖewo xomumɛtɔwo cinɔ yumɛ nɔ wo. (Mt. 10:21) Gbesɔ kpe niɔ, woɖo ado gbla nɔ xɔsegbetɔwo koɖo wowo nukplamu ci yí makɔ hamɛ lɔ mɛ ŋgbekpɔ ŋsɛn do wo ji o. (Edɔ. 20:​29, 30) Ele ahan gan, Kristotɔ ŋtɔ́wo do ji. (Enyɔ. 2:3) Nyi yí kpedo wo nu wodo jiɔ? Wobu tamɛ kpɔ so ejidodo kpɔwɛ ciwo yí le Bibla mɛ nu, shigbe Job tɔ hannɛ. (Ʒaki 5:​10, 11) Wodo gbe ɖaɖa yí biɔ Yehowa mɔ yɛ le na ŋsɛn yewo. (Edɔ. 4:​29-31) Eyi wosɔ ŋkuvi ɖo enunywi ciwo yí totoɔ le wowo jidodo lɔ mɛ ji. (Edɔ. 5:41) Nɔ mìkplanɔ enu so ejidodo kpɔwɛ ciwo yí le Mawu Nyɔ lɔ koɖo mìwo wemawo mɛ yí bunɔ tamɛ kpɔ so wo nuɔ, ákpedo mì nu mìwo can mìado ji. w23.07 3 ¶5-6

Kwɛshilagbe 14 décembre

Vɔ mí ji Mawu Fyɔju lɔ mɛ koɖo enunywi wawa yitɔ kpɔ doŋkɔ, yí wo a sɔ enu cɛwo pleŋ na mí doji. —Mt. 6:33.

Mìwo nu dacikɔ nɔ Yehowa koɖo Yesu gbeɖe o. Hwenu apotru Piɛ gbe Yesu goduɔ, éɖo asɔ gbeta vevi ɖeka. Áso gbeɖe Yesu ɖɛa, alo ákpɔtɔ anyi yi dokplɔtɔ? Yesu do gbe ɖaɖa nɔ Yehowa nɔ Piɛ xɔse ŋgbegbɔjɔ o. Yesu nu nɔ Piɛ mɔ yedo gbe ɖaɖa do ta ni yí gbena ekando ji mɔ yɛavasun ji ado ŋsɛn nɔviɛwo. (Luiki 22:​31, 32) Nɔ Piɛ ɖo ŋwi nyɔ ciwo yí Yesu nu niɔ, adonɔ ŋsɛn yi keke! Nɔ mìɖo asɔ gbeta vevi ɖeɔ, Yehowa atɛnŋ azan hamɛmɛshinshin amɛlɔntɔwo yí woana mì kpekpedonu ci yí mìʒan keŋ akpɔtɔ anɔ gbeji. (Efe. 4:​8, 11) Shigbe lé Yehowa kpɔ ŋcilanmɛ ʒan Piɛ koɖo apotru kpɛtɛwo tɔ gbɔ nɛɔ, ále bu nɔ mìwo can le ŋcilanmɛ nɔ mìsɔ sumɔsumɔdɔ lɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ le mìwo gbe mɛ. w23.09 24-25 ¶14-15

Tɛnigbe 15 décembre

Eho nana wamɛnɔ le shigbe eho dodo nɔ Tɔhonɔ ɛnɛ. Tɔhonɔ a cufɛn nɔ eo nɔ xomɛvu wawa nɔ wo.—Elo. 19:17.

Yehowa nyanɔ xomɛvunu ciwo mìwanɔ nɔ amɛwo, nɔ egbenyi enu nyɛkuin yɔ can. Ékpɔnɔ wo mɔ wonyi vɔnsa ciwo mìwa yí wonyi fɛn yeɖu do mì. Nɔ ènyi sumɔsumɔdɔwatɔ alo hamɛmɛshinshin sa vayiɔ, Yehowa ɖoɖoɔ ŋwi edɔ ciwo yí èwa vayi koɖo lɔnlɔn ci èɖo ci yí dɔ èwa wo. (1 Kor. 15:58) Ékpɔtɔ kpɔkɔ lɔnlɔn ci èɖokɔ evyɛ hɛnnɛ. Yehowa ji mɔ lɔnlɔn ci mìɖo nɔ ye koɖo mɛbuwo le kpɔtɔ asɛnkɔŋ. Nɔ mìhlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ yí bunɔ tamɛ kpɔ so nu, donɔ gbe ɖaɖa nɔ Yehowa blaŋblaŋ ɔ, lɔnlɔn ci mìɖo ni ashinshin ɛ doji. Lɔnlɔn ci mìɖo nɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo asɛnsɛnŋ doji nɔ mìwanɔ enuŋtɔŋtɔwo yí sɔ kpenɔdo wo nu. Nɔ mìwo lɔnlɔn gangankɔ dojiɔ, mìateteɛ gogo Yehowa koɖo mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo. Yí exlɔ ci mìanyi koɖo wo ani keke asɔyi mavɔmavɔ! w23.07 10 ¶11; 11 ¶13; 13 ¶18

Tanatagbe 16 Décembre

Amɛ ɖeka ɖeka ɖo a dro yi gban.—Gal. 6:5.

Kristotɔ ɖekpokpui ɖo asɔ gbeta so lé àwɛ anɔ lanmɛsɛn mɛ nu. Nɔ Kristotɔ ɖe asɔ gbeta so edɔ̀dada mɔnu ɖe nuɔ, éɖo awa do Bibla mɛ se ci yí mɔ mìŋgbetɔ aɖe ehun alo awa gbɔngbɔn yɔyɔ nu ɖe ji. (Edɔ. 15:20; Gal. 5:​19, 20) Vɔ wowoŋtɔwo yí ɖo asɔ gbeta so edɔ̀dada mɔnu ci woazan nɔ wo nu. Mìtɛnŋ kando dɔ̀dada mɔnu ɖe ji yí amɔ yɛnyɔ yí akpɔ ebu mɔ yɛdɔn. Vɔ ele mɔ mìado bubu mɛɖekamɛɖeka gbetasɔsɔ kudo edɔ̀dada mɔnuwo nu. Eyi taɖo mìɖo aɖonɔ ŋwi susu vevi amɛnɛ cɛwo: (1) Mawu Fyɔɖuxu lɔ ɖekɛ yí agu dɔ̀lelewo pleŋ si. (Ezai 33:24) (2) Kristotɔ ɖekaɖeka ɖo ‘akando’ enu ci yí nyɔ ni ji nɔ ésɔsɔ gbeta so lanmɛsɛnnyɔwo nu. (Rɔm. 14:5) (3) Mìdeɖo adonɔ hwɛ mɛbuwo alo anyi afɔklɛnnu nɔ wo o. (Rɔm. 14:13) (4) Kristotɔwo ɖo alɔn wowonɔnɔwo yí ase mɛ mɔ ejunɔnɔ ci yí le hamɛ lɔ mɛ le veviɖe wu wowoŋtɔwo susuwo.—Rɔm. 14:​15, 19, 20. w23.07 24 ¶15

Zangagbe 17 décembre

Amɛ kɔkɔɛ enyi nɔ Yehowa le ŋkeke ciwo pleŋ enyi Naziritɔ. —Amh. 6:​8, nwt.

Exlɔnyinyi ci yí le eo koɖo Yehowa gblamɛ le veviɖe nɔ eoa? Mìkando ji mɔ ahan enyi nɔ eo nɛ! So keke sasa hwenu ɖyiɔ, amɛ sugbɔ kpɔɛni ahan shigbe eo nɛ. (Eha. 104:​33, 34) Amɛ sugbɔ wa vɔnsawo keŋ asɔ sɛn Yehowa. Ahanke ele nɔ mɛ ciwo yí woyɔnɔ le Izraɛli sa mɔ Naziritɔwo nɛ alo mɛɖe ciwo wosɔ mɔ yɛawa edɔ vevi ɖeka. Nyɔgbe cɛ dredreɛ Izraɛlivi ciwo yí wa vɔnsawo yí awa edɔ vevi ɖeka nɔ Yehowa koɖo ezolelanmɛ. Moizi Se lɔ ɖe emɔ yí ŋsu ɖe alo nyɔnu ɖe aɖo egbe vevi ɖeka nɔ Yehowa mɔ yeanyi Naziritɔ na nɔ hwenu ɖe. (Amh. 6:​1, 2) Nɔ Izraɛlivi ŋsu alo nyɔnu ɖe ɖo egbe mɔ yeanyi Naziritɔɔ, éɖo awa do ese ɖekatɔwo ciwo ji Izraɛlivi kpɛtɛwo deɖo awa do o. Nyi yí taɖo Izraɛlivi ɖe aɖo egbe mɔ yeanyi Naziritɔɔ? Taŋfuin Izraɛlivi ŋsu alo nyɔnu ŋtɔ́ ɖo lɔnlɔn sugbɔ nɔ Yehowa yí xɔ shicu sugbɔ le yi gbe mɛ.—2 Ese. 6:5; 16:17. w24.02 14 ¶1-2

Labishigbe 18 décembre

Yehowa . . . lɔnnɔ mɛ ciwo yí luin yí wanɔ do yi sewo ji.—Dan. 9:​4, nwt.

Wozannɔ Ebre nyɔgbe “egbejinɔnɔ” alo “lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ” le Bibla mɛ, yí sɔ drenɔ lɔnlɔn ci Yehowa ɖo nɔ yi sɛntɔwo. Bibla gbezannɔ enyɔgbe egbejinɔnɔ yí sɔ drenɔ lɔnlɔn ci Mawu mɛwo ɖonɔ nɔ wowonɔnɔwo. (Sam. 9:​6, 7) Nɔ hwenuwo vayikɔɔ, egbejinɔnɔ mìwotɔ tɛnŋ vasɛnŋ doji. Mìakpɔ lé egbejinɔnɔ Daniɛli tɔ vasɛnŋ doji do. Daniɛli to nu sugbɔ mɛ le yi gbe mɛ ciwo yí do egbejinɔnɔ yitɔ kpɔ. Éto dodokpɔ gangan lɔwo ɖeka mɛ hwenu eɖo exwe 90 han. Efyɔdɔwatɔwo delɔn Daniɛli o yí wodeɖo bubu ɖekɛ nɔ Mawu ci esɛnsɛn o. Ecɛyɛɔ, wobla gbeju keŋ awu Daniɛli. Wowɛ keke efyɔ lɔ do se ɖeka ci yí ado egbejinɔnɔ Daniɛli tɔ kpɔ. Ánɔ gbeji nɔ Mawua alo anɔ gbeji nɔ Fyɔ lɔ? Enu ci Daniɛli awa kpoŋ asɔ dasɛ mɔ yele gbeji nɔ fyɔ lɔ yí nyi kpɔ mɔ ami gbe dodo ɖa nɔ Mawu na nɔ ŋkeke 30. Daniɛli gbe yí nɔ gbeji nɔ Mawu.—Dan. 6:​12-15, 20-22. w23.08 5 ¶10-12

Xɔsuzangbe 19 décembre

[Mìakpɔtɔ] a lɔn mìwonɔnɔwo. —1 Ʒan 4:7.

Yehowa ji mɔ mìwo le kpɔtɔ adodoɔ ji yí alɔnkɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo. Nɔ mɛɖe dedasɛ jijɔ ciwo Kristotɔ ɖo aɖo ɖewoɔ, mìatɛnŋ akpɔɛ mɔ éji mɔ yeawa do Bibla gɔnmɛɖosewo ji yí akpɔɛ kpoŋ mɔ denya gbɔxwe yí wa nu ahan o. (Elo. 12:18) Mawu lɔnnɔ yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo ci wowanɔ afɛnwo can. Ci mìwanɔ afɛnwo can ɔ, ékpɔtɔ yí nyinɔ mìwo xlɔ yí delenɔ mì do xo mɛ o. (Eha. 103:9) Ejɔ ji nɔ mì sugbɔ mɔ Yehowa sɔ nu kenɔ mì yí mìwo can mìɖo awa yitɔ han yí asɔ enu ke mɛbuwo! (Efe. 4:32–5:1) Ðonɔ ŋwi hɛnnɛ mɔ, ci vɔvɔnu lɔ gogokɔɔ, mìɖo akpɔtɔ ateteɛ gogo mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo. Mìatɛnŋ akpɔkpɔ emɔ mɔ yumɛcici agbevasɛnŋ. Mìtɛnŋ kpɔ mìwoɖekiwo le gakpa mɛ do mìwo xɔse ŋci. Nɔ éjɔ ahan ɔ, mìaʒan mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo sɔwu sa.—Elo. 17:17. w24.03 15-16 ¶6-7

Zozangbe 20 Décembre

Yehowa yí drenɔ emɔ nɔ amɛ.—Elo. 20:​24, nwt.

Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo xo nuxu so jajɛ ciwo yí te gogo Yehowa yí wowo nu jɔ ji ni nu, enuwo yi nɔ wo nywiɖe le agbeɛ mɛ. Davidi can le wo mɛ. Hwenu enyi jajɛɔ, éɖui mɔ yeanyi xlɔ koɖo Mawu yí evanyi efyɔ ci yí nɔ gbeji. (1 Efy. 3:6; 9:​4, 5; 14:8) Nɔ èkpla nu so Davidi gbe nuɔ, atɛnŋ ado ŋsɛn eo naɖui mɔ yeakpɔtɔ asɛn Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ. Abi àtɛnŋ akpla nu so Maki alo Timɔte nu. Àkpɔɛ mɔ hwenu wonyi ɖayɛvihwɛ yí wotɔ Yehowa sɛnsɛn, wowo nu kpe nɔ Mawu. Lé nuwo avanɔ do nɔ eo le agbe lɔ mɛ aso lé ènɔkɔ agbe do yɛ gbɔ. Nɔ èɖonɔŋ do Yehowa nu yí dekannɔdo eoŋtɔ ŋɖɛnyanya jiɔ, Yehowa akpedo eo nu nasɔ gbeta nywiwo. Eji ajɔ eo yí àkpɔ nyɔnawo le agbeɛ mɛ. Ðo ŋwi mɔ enu ciwo èwanɔ nɔ Yehowa jɔnɔ ji ni. Enunywi bu ɖe deli yí àwa sɔwu mɔ nasɛn Dao amɛlɔntɔ Yehowa ci yí le jeŋkwi mɛ o. w23.09 13 ¶18-19

Kwɛshilagbe 21 décembre

Míkpɔtɔ. . . yí asɔ nu kenɔ míwonɔnɔwo faa.—Kol. 3:​13, nwt.

Apotru Pɔlu nya mɔ ye nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu Kristotɔwo nyi nuvɔnmɛwo. Le kpɔwɛ mɛ, wodo ehwɛ yi do ŋɖemajɔ ji hwenu yí etɔ egbɛ dodo koɖo hamɛ lɔ. (Edɔ. 9:26) Le yiyimɛɔ, mɛɖewo nu enyɔdɔndɔnwo so nu le godu ni keŋ nɔ amɛwo ŋgbekando ji o. (2 Kor. 10:10) Pɔlu kpɔ hamɛmɛshinshin ɖeka ci yí sɔ gbeta dɔndɔn ɖeka ci taŋfuin do afɔbli mɛbuwo. (Gal. 2:​11, 12) Gbesɔ kpe niɔ, ɖeka le Pɔlu xlɔ veviwo mɛ nyi Maki, ci yi nuwanawo na yí edo dɔmɛzi sugbɔ. (Edɔ. 15:​37, 38) Pɔlu tɛnŋ kpɔ do enu ciwo yí jɔ lɔwo ɖeka nu yí agbe mɔ yedagbedo ha koɖo mɛ ciwo yí do dɔmɛzi nɔ ye lɔwo o. Ele ahan gan, ékpɔtɔ sɔ ŋkuvi nywi yí sɔ kpɔnɔ nɔviɛ ŋsu koɖo nɔviɛ nyɔnuwo yí kpɔtɔ wakɔ ci ji ekpe le Yehowa sɛnsɛn mɛ. Nyi yí kpedo Pɔlu nu yí edo jiɔ? Pɔlu lɔn nɔviɛ ŋsu koɖo nɔviɛ nyɔnuwo. Lɔnlɔn ci Pɔlu ɖo nɔ mɛbuwo dɔ yí esɔ susu ɖo wowo nɔnɔmɛ nywiwo ji yí desɔnɔ susu ɖo wowo fɛnwo ji o. Gbesɔ kpe niɔ, lɔnlɔn yí na yí Pɔlu ŋtɔ wa enyɔ ciwo yí le egbɛ mawunyɔkpukpui mɛ. w24.03 15 ¶4-5

Tɛnigbe 22 décembre

Axwetɔ dɔwavi de ɖo a dɔn enyɔ o! É ɖo a wa enu nywi nɔ amɛwo pleŋ. Axwetɔ dɔwavi gbe ɖo a nyi enukplamɛtɔ nywi, yí é ɖo a xɔnɔ jigbɔnɖɛ.—2 Tim. 2:24.

Exolɔlɔ sugbɔ le Bibla mɛ ciwo yí dasɛ lé xomɛfafa le veviɖe do. Mìasɔ Izaki kpɔwɛ. Hwenu ele Filistɛnwo nyigban ji le Gera ɔ, mɛ ciwo yí trɔdi hwanŋ yi keke yí cu dotɔ ciwo yí dalɔ dɔwaviwo ɖe. Izaki dewa vu koɖo wo keŋ atrɔ axɔ dotɔ lɔwo o, vɔ éso le nɔtɔxu koɖo yi mɛwo yí vayi ku dotɔ buwo do fibu. (Gɔnm. 26:​12-18) Vɔ Filistɛnwo gbenu mɔ yewotɔwo yí nyi eshi lɔwo le nɔ hɛnnɛ. Ci wonu ahan can ɔ, Izaki wa nu le fafa mɛ. (Gɔnm. 26:​19-25) Nyi yí kpedo nu ekpɔtɔ wa nu koɖo xomɛfafa ci mɛbuwo ɖui gligaan mɔ yewoaji vu le nuɔ? Kankandojitɔɔ, ékpɔ lé dalɔ koɖo nɔlɔ wa nu do. Ékpla nu sugbɔ so lé Abraxamu wa nu do le fafa mɛ koɖo lé Sara ɖo “gbɔngbɔn fafatɔ koɖo gbɔngbɔn maje cukaɖatɔ.”—1 Piɛ 3:​4-6; Gɔnm. 21:​22-34. w23.09 15 ¶4

Tanatagbe 23 décembre

Enu ci ŋdrɔ mɔ nawaɔ, nawɛ. —Ezai 46:​11, nwt.

Yehowa sɔ Eviɛ ŋkɔtɔ ɖaɖa nyigban ji yí evakpla nu amɛwo so Fyɔɖuxu lɔ nu yí gbesɔ yi gbe sɔ na do ta nɔ wo keŋ ahwlɛn wo so nuvɔn koɖo eku shi. Le yi goduɔ, wofɔn Yesu so ku yi jeŋkwi mɛ nɔ anyi Efyɔ nɔ Mawu Fyɔɖuxu lɔ. Bibla nyɔta vevi lɔ yí nyi woahwlɛn ta nɔ Mawu ŋkɔ nɔ edro ci eɖo do nyigban lɔ nu avamɛ toto yi Fyɔɖuxu ci Yesu nyi Fyɔ nɔ ji. Yehowa dro lɔ datɛnŋ atrɔ o, émɔ egbe ciwo pleŋ yeɖo ajɔ do ji. (Ezai 46:​10, 11; Ebre. 6:​17, 18) Nyigban lɔ avatrɔ paradiso fini amɛkpekpe ciwo yí nyi Adamu koɖo Ɛva jijimɛviwo anɔ “keke sɔyi mavɔmavɔ.” (Eha. 22:26) Vɔ denyi enu ci pleŋ Yehowa ji mɔ yeawa nɛ o, ágbewɛ yí yi sɛntɔ ciwo yí le jeŋkwi mɛ koɖo nyigban ji anyi enu kuɖeka. Eyi amɛshiamɛ alɔn faa yí ase tonu nɔ Yehowa ci yí nyi Acɛkpatɔ gantɔ. (Efe. 1:​8-11) Emɔ nywi ci ji Yehowa to yí na yi dro vavamɛ dekpaca eo ba? w23.10 20 ¶7-8

Zangagbe 24 décembre

Mísɛnŋ, . . . ɖo ŋle koɖo mí,” Yehowa ahwakɔnwotɔ yí nui.—Agai 2:​4, nwt

Ci Ʒuifuwo so le Babiloni yí va Ʒerusalɛmuɔ, dejinjin gbɔxwe wodo go eho cukaɖa, politiki nyɔwo koɖo yumɛcici o. Eyi taɖo egbɔnnu nɔ mɛɖewo mɔ woasɔ Yehowa gbedoxɔ lɔ cucu sɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ. Yehowa to enyɔnuɖɛtɔ Agai koɖo Zakari ji nɔ woana ezo agbeɖo lanmɛ nɔ jukɔn lɔ. (Ag. 1:1; Zak. 1:1) Vɔ exwe 50 han goduɔ, Ʒuifu ciwo yí trɔ yi Ʒerusalɛmu gbegbɔjɔ ke. Eyi taɖo Ezra ci yí bi le Mawu Se lɔ trɔŋwlɛŋwlɛ mɛ, so le Babiloni va Ʒerusalɛmu yí ado ŋsɛn jukɔn lɔ nɔ woasɔ Yehowa sɛnsɛn sɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ. (Ezra 7:​1, 6) Shigbe lé Agai koɖo Zakari nyɔnuɖɛwo kpedo Mawu mɛwo nu vayi yí wogbekpɔtɔ kando Yehowa ji le yumɛcici hwenu nɛɔ, woatɛnŋ agbekpedo mìwo nu gbɛ yí mìakando ji mɔ Yehowa ado alɔ mì nɔ mìdokɔ go agbe mɛ cukaɖawo.—Elo. 22:19. w23.11 14-15 ¶2-3

Labishigbe 25 décembre

Mísɔ lɔnlɔn wa awu yí a dó, ɖó lɔnlɔn yí nyi eka ci yí blanɔ enuwo dó eju vɛ.—Kol. 3:14.

Lé mìadasɛ do mɔ mìlɔn mìwo kpenawoɔ? Emɔ ɖeka ci ji mìato yí nyi mɔ mìafanɔ akɔn nɔ wo. Eyi mìasun ji ‘adonɔ akɔnfa lanmɛ nɔ mìwonɔnɔwo’ nɔ mìsenɔ vevi do mɛbuwo nu. (1 Tɛs. 4:18) Lé mìawɛ yí lɔnlɔn ci mìɖo nɔ mìwonɔnɔwo akpɔtɔ asɛnnɔŋ ɔ? Mìaje agbla yí asɔnɔ amɛwo gɔjejewo kenɔ wo. Nyi yí taɖo ele veviɖe le egbɛ mɛ mɔ mìalɔnnɔ mìwo kpenawoɔ? Do jeshi enyɔ ci yí Piɛ nu: “Enuwo pleŋ vɔvɔnu gogo. Eyi na taɖo ɔ, . . . mí a lɔnnɔ míwonɔnɔwo sɛnŋsɛnŋɖe.” (1 Piɛ 4:​7, 8, Ezoɖuɖu Yoyu Wema) Ci vɔvɔnu nɔ xexe vwin cɛ gogokɔ ɖe, nyi mìakpɔ emɔ nɔɔ? Ci Yesu xokɔ nuxu so yi dokplɔtɔwo nuɔ, énu mɔ: “Amɛwo pleŋ a le eke mí, ɖo mí kando Ŋ ji.” (Mt. 24:9) Ele mɔ egbe ale eju nɔ mì gbɔxwe mìatɛnŋ akpanŋkɔ ekelele ŋtɔ́. Eyi nɔ mìwɛ ahan ɔ, egbla ciwo pleŋ Satana dodoɔ mɔ yeama mì mɛ daje ji o, ɖo lɔnlɔn le mì mɛ.—Fili. 2:​1, 2. w23.11 13 ¶18-19

Xɔsuzangbe 26 décembre

Mí nyi amɛ ciwo yí wanɔdɔ koɖo Mawu.—1 Kor. 3:9.

Nyɔnɔnwi ciwo yí le Mawu nyɔ lɔ mɛ ɖo ŋsɛn sugbɔ. Nɔ mìkplakɔ nu amɛwo so Yehowa koɖo mɛ ciŋmɛ enyi teŋ nuɔ, mìatɔ enunywi ɖeka kpɔkpɔ. Lé Satana ŋsukankanwo gban ŋkuvi nɔ amɛwo do atɔ ɖeɖe kpɔtɔ yí woatɔ mìwo Da amɛlɔntɔ lɔ kpɔkpɔ shigbe mìwo nɛ. Nɔ wokpɔ lé Yehowa ŋsɛn deɖo sɛnxu doɔ, ákpaca wo yí woatɔ bubui. (Ezai 40:26) Woatɔ kankando Mawu ji ɖo jɔjɔɛnyinyi yitɔ deɖo afɛn o. (2 Ese. 32:4) Woakpla nu sugbɔ so ŋununya gangan yitɔ nu. (Ezai 55:9; Rɔm. 11:33) Yí ci wovakplɛ mɔ Mawu ŋtɔ́ nyi lɔnlɔn ɔ, éfa akɔn nɔ wo. (1 Ʒan 4:8) Ci woteteɛ gogo Yehowaɔ, mɔkpɔkpɔ ci woɖo mɔ yewoavanɔ agbe tɛgbɛɛ yí anyi eviɛwo gbesɛnsɛnŋ doji. Bubu gangan enyi nɔ mì mɔ mìakpedo mɛbuwo nu woate gogo wowo Da! Nɔ mìwɛkɔ ahan ɔ, Yehowa akpɔ mì mɔ mìnyi mɛ ciwo yí “wanɔ dɔ koɖo” ye.—1 Kor. 3:5. w24.02 12 ¶15

Zozangbe 27 décembre

Enyɔ nɔ eo wu mɔ dà ta o nu sɔwu mɔ à ta nu yí dawa do ji o. —Ŋun. 5:​5, nwt

Nɔ ènyi Bibla nukplavi alo jila ciwo yí nyi Yehowa kunuɖetɔwo vi ènyi ɖe, èbubuɔ tamɛ kpɔ so ʒinʒindoshimɛ wawa nua? Tajinu nywi enyi! Vɔ keŋ gbɔxwe àwa ʒinʒindoshimɛɔ, ele mɔ asɔ eoɖeki na Yehowa. Lé àsɔ eoɖeki na Yehowa doɔ? Àɖo gbe ni le gbedoɖa mɛ mɔ, yeasɛn yiɖekɛ kpaŋ yí asɔ yi dro wawa do texwe ŋkɔtɔ le ye gbe mɛ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, èɖoɖoɔ gbe nɔ Yehowa mɔ yeakpɔtɔ aluinkɔ yí asin ‘koɖo ao ji pleŋ, ao gbe pleŋ, ao susu pleŋ koɖo ao ŋsɛn pleŋ.’ (Maki 12:30) Eoɖekɛ yí aɖo amɛɖekisɔsɔna gbe lɔ yí ale eo koɖo Yehowa gblamɛ. Vɔ, ʒinʒindoshimɛ yɛ nyi ŋci yí àwa le jugbaja yí adasɛ nɔ mɛbuwo mɔ èsɔ eoɖeki sɔ na Mawu. Enu kɔkɔɛ yí amɛɖekisɔsɔna gbe ci èɖo lɔ nyi, yí Yehowa jijiɛ mɔ eo le nɔ agbe nɔ asɔ koɖo egbe ŋtɔ́ ci èɖo nɔ ye.—Ŋun. 5:​4, 5. w24.03 2 ¶2; 3 ¶5

Kwɛshilagbe 28 décembre

Ŋsu ɖeka ɖeka ɖo a lɔn ashiɛ shigbe é lɔn yiŋtɔ ɛnɛ. Yí, ashi ɖeka ɖeka ɖo a na bubu asu.—Efe. 5:33.

Cukaɖawo le alɔlelewo pleŋ mɛ. Bibla ɖe mɛ gbawlɛ mɔ mɛ ciwo yí ɖe asu alo nyɔnu “a kpɔ xaxa le gbaza mɛ.” (1 Kor. 7:28) Nyi yí taɖoɔ? Ðo alɔlele xonɔca nuvɔnmɛ amɛve doju. Mɛɖekamɛɖeka ɖo yi dɛnwo, enu ciwo yí jɔnɔ ji niwo koɖo ciwo yí dekpenɔ niwo. Mɛ ciwo yí ɖe nɔnɔ tɛnŋ so akɔta vovovo koɖo texwe vovovowo mɛ. Nɔ hwenuwo vayikɔɔ, wotɛnŋ tɔ adɛn ɖewo wuwu ciwo yí deze doŋkɔ gbɔxwe wolé alɔ o. Enu hunnɔtɔwo tɛnŋ hɛn cukaɖa va. Ci mɛɖekamɛɖeka alɔn do ji mɔ yewa afɛnwo le cukaɖa lɔ mɛ yí ado egbla keŋ akpɔ gbɔɔ, woagbe keŋ atɔ ehwɛ dodo wowonɔnɔwo. Wotɛnŋ kpɔɛ hɛnnɛ mɔ nɔ yewoso gbeɖe yewonɔnɔwo ɖɛ alo gbe nɔnɔɔ, yɛakpɔ cukaɖa lɔ gbɔ. Vɔ ɖe, eyi akpɔ cukaɖa lɔ gbɔ nɔ wo nyaoa? Oo. Yehowa ji mɔ mɛ ciwo yí ɖe nɔnɔ wo le do bubu alɔlele toto lɔ nu, nɔ mɛ ci woɖe lɔ nyi cukaɖamu can. w24.03 16 ¶8; 17 ¶11

Tɛnigbe 29 décembre

Emɔkpɔkpɔ de ná yí wo ɖunɔ ŋkpɛn o.—Rɔm. 5:​5, Ezoɖuɖu Yoyu Wema.

Ci èsɔ eoɖeki jo nɔ Mawu yí wa ʒinʒindoshimɛ ɖegbɔɔ, ao mɔkpɔkpɔ ci yí nyi mɔ àvanɔ agbe tɛgbɛɛ le paradiso mɛ le nyigban ji lɔ can ashinkɔ doji ci èkpɔtɔ yí kplakɔ nu yí shinkɔ doji le gbɔngbɔn mɛ. (Ebre. 5:13–6:1) Taŋfuin enyɔ ci wonu le Rɔmatɔwo 5:​2-4 mɛ jɔ do eo ji. Èto cukaɖa vovovowo mɛ vɔ ci èdo ji le wo pleŋ mɛɔ, èkpɔ mɔ ye nu kpe nɔ Mawu. Ci ènya mɔ ye nu jɔkɔ ji nɔ Mawu ɔ, èvakando ji evyɛ sɔwu sa mɔ yɛawa do egbe ciwo eɖo ji. Ao mɔkpɔkpɔ lɔ vasɛnŋ vyɛ sɔwu sa. Évanyi enuŋtɔŋtɔ nɔ eo yí èkpɔ mɔ eye yí woɖo gbe lɔ nɔ. Ewa dɔ do eo ji veviɖe. Nɔ mìanuiɔ, étrɔ enuwo pleŋ le ao gbe mɛ. Étrɔ lé èwanɔ nu do koɖo ao xomu, gbeta ciwo yí èsɔnɔ koɖo lé èzannɔ ao gamɛ do ŋtɔkpu. Apotru Pɔlu nu enyɔ vevi ɖeka so emɔkpɔkpɔ ci èvaɖo nu ci ao nu jeŋ nɔ Mawu godu. Éna kankandoji eo mɔ ao mɔkpɔkpɔ lɔ avamɛ.—Rɔm. 15:13. w23.12 12-13 ¶16-19

Tanatagbe 30 décembre

[Yehowa] yí nyi gɔnmɛɖokpe nɔ míwo hwenuwo.—Ezai 33:6.

Nɔ mìle cukaɖa sɛnŋ ɖe mɛɔ, lé enu wanɔ nɔ mì do, mìwo susuwo koɖo lé mìwanɔ nu do detɛnŋ sɔnɔgbe shigbe lé eɖo anɔ do nɛ o. Shigbe lé axublablawo dɔnɔ tɔjihun nɔ jihɔnshi bla le axu ji nɛɔ, ahan yí cukaɖa lɔwo dɔnɔ mì do vevisese mɛ eɖekplɔɖedo nɛ. Lé Yehowa kpenɔdo mì nu do nɔ ewakɔ ahan nɔ mìɔ? Éna kankandoji mì mɔ yeana mìalo do. Nɔ tɔjihun do go jihɔnshi sɛnŋsɛnŋ ɖeɔ, étɔnɔ xoxo yi ɖushi koɖo emiɔ mɛ yí enyinɔ afɔku ni. Wowanɔ ŋɖewo do kpakamɛ nɔ tɔjihun sugbɔ yí wonɔnɔ eshi lɔ mɛ keŋ nɔ jihɔnshi ɖe vatɔ xoxoɔ, woatɛnŋ ale tɔjihun lɔ do te. Enu ŋtɔ́ lɔwo ci woɖonɔ do tɔjihun lɔ nu dɔ yí degbexonɔ yinɔ ɖushi koɖo miɔ o yí egbeglɔnnɔ ta nɔ mɛ ciwo yí le tɔjihun lɔ mɛ yí wozɔnnɔ wowo mɔ fafɛɖe. Vɔ gbɔxwe enu ciwo yí ali do te lɔ awa edɔ nywiɖeɔ, tɔjihun lɔ ɖo ayikɔ. Ahanke le cukaɖa hwenuwoɔ, Yehowa ale mì do te nɔ mìkpɔtɔ yikɔ ŋkɔ le egbejinɔnɔ mɛ. w24.01 22 ¶7-8

Zangagbe 31 décembre

Ŋ doji do Mawu nu, eyi ŋ de vɔn . . . o.—Eha. 56:4.

Nɔ èvɔnkɔɔ, biɔ eoɖeki se mɔ ‘Nyi Yehowa wa vayiɔ?’ Bu tamɛ kpɔ so yi nuwawawo nu. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ mì “kpɔ” lé Yehowa lenɔ bu nɔ xevi koɖo flawa ciwo yí dewa do yi nɔnɔmɛ nu o yí wodesun ji yí sinni kpetiɔ, kankandoji ci mìɖo do nu mɔ yɛale bu nɔ mìwo can asɛnŋ doji. (Mt. 6:​25-32) Gbebu tamɛ kpɔ so enu ci Yehowa wa nɔ yi sɛntɔwo nu. Àtɛnŋ akpla nu so mɛɖe ci yí ɖo xɔse sɛnŋ ci nu yí Bibla xo nuxu so alo ahlɛn nu so agbe mɛ xolɔlɔ Yehowa sɛntɔ egbɛ mɛ tɔ ɖe nu. Gbesɔ kpe niɔ, bu tamɛ kpɔ so lé Yehowa le bu nɔ eo do vayi nu. Lé ekpedo eo nu yí èvajeshi ɖɛ doɔ? (Ʒan 6:44) Lé eɖo ao gbedoɖawo ŋci doɔ? (1 Ʒan 5:14) Nyɔna ci èkpɔkpɔ le Eviɛ vevi vɔnsa lɔ mɛ gbeɖeka duuɔ?—Efe. 1:7; Ebre. 4:​14-16. w24.01 4 ¶6; 7 ¶17

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin