Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo
© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
1-7 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 32-33
Fa Akɔn nɔ mɛ Ciwo yí Loloɔ nu Kpɔ
it-1 724
Elihu
Elihu detra amɛ mɛ o, dena kanfukanfu ŋtatɔ mɛɖekɛ o. Ékpɔɛ mɔ ye koɖo Job nyi ekɔ gbali yí Ŋsɛnwopleŋtɔ yí nyi yewo Watɔ. Elihu dedrɔdrɔ mɔ yeado vɔnvɔn nɔ Job o, vɔ éxo nuxu ni shigbe yi xlɔ adodwi nɛ yí yɔ Job ŋkɔ. Vɔ Elifazi, Bildadi koɖo Sofa dewɛ ahan o.—Job 32:21, 22; 33:1, 6.
w14 6/15 25 mm. 8-10
Èkpɔnɔ Amɛwo Gbɔjɔgbɔjɔwo Shigbe lé Yehowa Kpɔnɔ wo do Nɛa?
8 Mìɖo aɖonɔŋwi mɔ mìwo nɔviŋsu koɖo mìwo nɔvinyɔnu veviwo tokɔ nɔnɔmɛ sɛnŋsɛnŋwo mɛ, eɖewo yí nyi lanmɛsɛn cukaɖawo, mɛɖewo nyi wowoɖekɛwo le nyɔnɔnwi lɔ mɛ alo lé enulolokpɔdɔ̀. Ŋcɛwo atɛnŋ adɔ yí mìasenɔ vevi do wo nu sɔwu. Taŋfuin mìatɛnŋ avakpɔ mìwoɖekiwo le nɔnɔmɛ cɛ hanwo mɛ gbeɖeka. Gbɔxwe Izraɛliviwo aɖo Gbeɖu Nyigban lɔ jiɔ, Yehowa ɖoŋwi nɔ wowo ciwo yí nyi wamɛnɔ koɖo gbɔjɔgbɔjɔtɔwo le Eʒipti ju mɛ mɔ woŋgbenyi “tamɛsɛntɔwo” do wowo nɔvi ciwo yí tokɔ cukaɖawo mɛ nu o. Yehowa kpɔkɔ emɔ mɔ wo le kpedo wamɛnɔwo nu.—2 Ese. 15:7, 11, NWT; 1 Ese. 25:35-38.
9 Mìdeɖo ado hwɛ nɛnɛmunɔwo alo adrɔdrɔ enyɔwo do wo nu o, vɔ mìawa ŋɖe asɔ fa akɔn nɔ wo hwenu wotokɔ cukaɖa sɛnŋsɛnŋ ci wowoŋtɔwo deji gbɔxwe mɛ o. (Job 33:6, 7; Mt. 7:1) Mìasɔ nyɔ cɛ sɔ dre mɛ: Nɔ kekekutɔ ɖe wa afɛn ku keke keŋ yí je afɔku yí yi dotoxwe ɖe, doto ciwo yí akpɔ gbɔ tenɔkpɔ mɔ yewoakpɔ mɛ ci yí dɔ yí asidan lɔ jɔ maa? Oo. Kaka yí wowanɔ nu le afɔdumɛ yí akpedo nu. Ahanke nɔ mìwo kpena Kristotɔ ɖe totoɔ cukaɖawo mɛɔ, enu ŋkɔtɔ ci mìawa yí nyi mɔ mìakpedo nu le gbɔngbɔn mɛ.—Hlɛn 1 Tɛsalonikitɔwo 5:14.
10 Nɔ mìnɔ te yí bu tamɛ kpɔ so nɔviwo cukaɖawo nuɔ, taŋfuin ŋkuvi ci yí mìsɔ kpɔkpɔ wo sa tɛnŋ trɔ yí mìavawa ɖaŋ atɔ wo kpɔkpɔ. Bu tamɛ kpɔ so nɔvinyɔnu ciwo yí wowo xomumɛtɔwo ci yumɛ nɔ na nɔ exwe sugbɔ. Mìtɛnŋ kpɔnɔ ɖewo le wo mɛ mɔ wodegbeɖo ŋsɛn ɖekɛ o yí mɛɖe dekpɔnɔ wo gbɔ o. Vɔ ɖe, wodedanasɛ xɔse koɖo ŋsɛn ci mìdedonɔ jeshi ba? Nɔ èkpɔ vinɔ ɖe ci yí ɖui koŋ yí vanɔ bɔbɔwo koɖo eviɛ alo eviɛwo ɖe, xɔse ci eɖo dejinɔŋ nɔ eo ba? Vɔ jajɛ ciwo yí wodonɔ aya nɔ le suklu, gan yí woɖui koŋ mɔ yewodatashi nyɔnɔnwi lɔ kpɔ ɖe? Nɔ mìjeshi sɛnxu nɔ mìwoɖekiwoɔ, mìalɔn do ji mɔ nɛnɛmunɔ ciwo yí ɖyi amɛ ciwo gbɔjɔ nyi “dɔkunɔwo le xɔse mɛ” shigbe mɛ ciwo yí enu nyɔ nɔ hannɛ.—Ʒaki 2:5.
Gamɛ li nɔ nuxuxoxo
17 Elihu yí nyi amɛ amɛnɛtɔ ci yí vayɔ Job kpɔ. Elihu nyi Abraxamu xomumɛtɔ ɖeka. Éɖo to nywiɖe hwecinu Job koɖo amɛ amɛtɔn lɔwo xokɔ nuxu. Ébɔ nu kplii yí ɖo to wo, ɖo éji mɔ yeamɔŋje Job nyɔ lɔ mɛ nywiɖe keŋ ase vevi do nu yí agbeɖo aɖaŋ ciwo yí akpedo nu atrɔ yi susuwo. (Job 33:1, 6, 17) Enu ci yí le veviɖe nɔ Elihu yí nyi mɔ yeakanfu Yehowa, denyi yeŋtɔ alo mɛbuɖe o. (Job 32:21, 22; 37:23, 24) Mìkpla le Elihu kpɔwɛ lɔ mɛ mɔ, gamɛ li nɔ enubɔbɔ koɖo etoɖoɖo. (Ʒaki 1:19) Mìgbekpla mɔ nɔ mìjikɔ aɖo aɖaŋ nɔ mɛɖeɔ, mìwo tajinu yí anyi mɔ mìakanfu Yehowa yí danyi mìwoŋtɔwo o.
18 Mìadasɛ mɔ nuxuxoxo nujikpekpe ci Mawu na mì jeŋ nɔ mì, nɔ mìwanɔ do Bibla mɛ gɔnmɛɖose ciwo yí dasɛ hwenu anyɔ mɔ mìaxo nuxu koɖo lé mìaxo nuxu do ji. Gbɔngbɔn cucu Efyɔ Salomɔ yí eŋwlɛn mɔ: “Enyɔ jɔjɔɛ nunu do gamɛ jɔjɔɛ ji le shigbe atɔ shikatɔ ci yí le egacuho gban mɛ ɛnɛ.” (Elo. 25:11) Nɔ mìɖonɔ to amɛwo nywiɖe yí bunɔ tamɛ kpɔ gbɔxwe yí xonɔ nuxuɔ, mìwo nyɔwo ale shigbe atɔ shikatɔ ŋtɔ́wo hannɛ. Woaje acɔ yí agbeɖo kpɛnkpɛnmɛ. Eyi taɖo nɔ mìxonɔ nuxu hwɛɖeka alo sugbɔ can ɔ, mìwo nuxuwo atɛnŋ ado ŋsɛn mɛbuwo yí agbedo jijɔ nɔ Yehowa. (Elo. 23:15; Efe. 4:29) Nɔ mìwɛ ahan ɔ, anyi mìdokɔ akpe nɔ Mawu do enunana nywi cɛ ŋci!
Bibla mɛ Nuveviwo
w13 1/15 19 mm. 10
Kpɔtɔ Ateteɛ Gogo Yehowa Doji
10 Ahanke enyɔ mɔ, lé mìkpɔnɔ mìwoɖekiwo do le agogbe ɖo axa mì nɛ. Vɔ éʒan mɔ mìaje agbla awa ŋɖe keke nɔ wokpɔ mìɔ, wodanya mɔ mìshinshin a? Nɔ mìdewa ŋɖe yí sɔ trɔ ŋɖe le mìwo shinshin nuɔ, anyi mìnya ŋɖɛ, je nɔ bubu yí gbenyɔ vi le xomɛ. Le kpɔwɛ mɛ, Bibla nu mɔ: “Eta ɣi nyi ejiɖuɖu kuku nɔ amɛ ciwo yí nɔ̀ agbe nywi.” (Elo. 16:31) Ahan yí Yehowa kpɔnɔ mì do nɛ. Eyi mìwoŋtɔwo can mìɖo akpɔnɔ mìwoɖekiwo do ahan ji. (Hlɛn 1 Piɛ 3:3, 4.) Ányɔ mɔ mìagu mìwo gamɛ ayi dotoxwe nɔ woawa dɔ nɔ mì alo anu cike keŋ anya kpɔkpɔ dojia? “[Yehowa] jijɔkpɔkpɔ” gbɔ yí evinyɔnyɔ ŋtɔteŋ sonɔ, nɔ mìshin alo le lanmɛsɛn mɛ can. (Nex. 8:10) Xexe yoyu lɔ mɛ ɖekɛ yí mìavanɔ lanmɛsɛn blebu mɛ le yí anyɔ vi fannafanna shigbe jajɛwo nɛ. (Job 33:25; Ezai 33:24) Gbɔxwe hwenɔnu aɖoɔ, ŋununyanya koɖo xɔse ŋtɔŋtɔ ɖoɖo yí akpedo mì nu mìakpɔtɔ ateteɛ gogo Yehowa doji yí azan hwenu ci mɛ mìle lɔ nywiɖe.—1 Tim. 4:8.
8-14 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 34-35
Nɔ Ewa Shigbe mɔ Enubaɖawo Jɔjɔ do Amɛnywiwo ji nɛ
wp19.1 8 mm. 2
Lé Mawu le Doɔ?
Mawu wanɔ enunywi gashiagamɛ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, “Mawu adodwi lɔ dawa enuvwin kpɔ o, yí Ŋsɛnwopleŋtɔ lɔ dawa enugblegble gbeɖe o!” (Job 34:10, NWT) Yi kojoɖoɖowo le jɔjɔɛɖe yí ehakpatɔ lɔ nu so Yehowa nu mɔ: “E ɖonɔ kojo jɔjɔɛ nɔ amɛwo.” (Ehajiji Wema 67:4) Ci ‘[Yehowa] glonɔ ejimɛ kpɔ nɔ amɛɔ,’ datɛnŋ awa ayemɛnu o, vɔ ésun ji yí kpɔnɔ nyɔnɔnwi lɔ ci yí kpenɔdo nu eɖonɔ kojo jɔjɔɛ. (1 Samiɛli 16:7) Gbesɔ kpe niɔ, Mawu nya enumajɔmajɔ koɖo amɛtafutafunu ciwo wowakɔ le nyigban lɔ ji. Éɖo gbe mɔ sabaɖe yɛɔ, “amɛvɔnwo a bu wowo nyigban. Wo a nyá . . . amɛtrɔtomɛtɔwo swi le nyigban lɔ ji.”—Elododo Wema 2:22.
w17.04 10 mm. 5
Miwo yí dagbevali hwenu Mawu Fyɔɖuxu lɔ avaɔ?
5 Nyi Yehowa avawaɔ? Kakacɛɔ, Yehowa hun emɔ ɖɛ nɔ amɛvwinwo nɔ woawa trɔtrɔwo. (Ezai 55:7) Yehowa deɖo kojo vɔxuvɔxutɔ nɔ mɛɖekamɛɖeka le wo mɛ o. Xexe vwin cɛ yí woɖo kojo nɔ. Vɔ lé enuwo ayi do nɔ mɛ ciwo yí gbe mɔ yewodawa trɔtrɔ o, yí kpɔtɔ le godu nɔ xexe vwin cɛ keke asɔ je efunkpekpe gangan lɔ hwenuɔ? Yehowa ɖo gbe mɔ yeagu amɛvwinwo si yí wodagbevani kpɔ gbeɖe o. (Hlɛn Ehajiji Wema 37:10.) Amɛvwinwo tɛnŋ bui mɔ nɔ yewole enudɔndɔn wakɔ ɖeeɖe can ɔ, kojo ɖe deli yí woaɖo nɔ yewo o. Amɛ sugbɔ kplɛ yí wlanɔ enu ciwo wowanɔ yí xexe cɛ detɛnŋ ɖonɔ kojo nɔ wo o, ɖo wokpɔɛni mɔ yewobi yí shinɔ nɔ alɔzu ciwo yí ato le wowo nuwanawo mɛ. (Job 21:7, 9) Éle ahan gan, Bibla ɖoŋwi nɔ mì mɔ: “Mawu ŋkuviwo le agbetɔ nuwanawo ji yí ekpɔnɔ afɔɖeɖe yitɔwo pleŋ. Vinvin alo vinvin ciɖiciɖi ɖe deli ci mɛ yí amɛvwinwo abe do o.” (Job 34:21, 22, NWT) Ŋɖekɛ denɔnɔ wlawlamɛ nɔ Yehowa Mawu o. Amɛtrɔtomɛtɔ ɖe datɛnŋ abli o, nɔ vinvin lɔ gbedo ɖeeɖe can ɔ, dado keke Mawu akpɔɛ aglo o, ɖo yi ŋkuvi kpɔnɔ nu to vinvin ɖekpokpui mɛ, keke je enu ciwo yí le ji mɛ nɔ amɛ ji. Nɔ Armagedɔn hwa lɔ vayi ɖegbɔɔ, taŋfuin mìakpɔ fini yí nuvɔnwatɔwo benɔdo, vɔ mìdagbekpɔ wo o. Woagu wo gbijigbiji sɔyi mavɔ!—Eha. 37:12-15.
Àlɔn yí ŋɖe axe mɔ nɔ eo nakplɔ Yesu do agloa?
19 Cukaɖa cɛ han li le egbɛmɛa? Ɛɛ. Egbɛɔ, amɛ sugbɔ gbenɔ mìwo nyɔ, ɖo mìdedonɔ nu ejunyɔwo mɛ o. Wojinɔ mɔ mìada kɔ. Vɔ mìnya mɔ le Yehowa ŋmɛɔ, nɔ mìsɔ agbetɔ mɔ yɛ le kpa acɛ nɔ mìɔ, anyi mìgbe Yehowa. (1 Sam. 8:4-7) Gbesɔ kpe niɔ, mɛɖewo tɛnŋ kpɔkɔ emɔ mɔ mìacu sukluwo koɖo dotoxwewo alo awa nubuwo asɔ do alɔ jukɔn lɔ. Ci mìwo le agbla jekɔ veviɖe yí drakɔ eŋɛnywi lɔ sɔwu mɔ mìawa enu ciwo yí ana woaɖe cukaɖawo si le xexeɛ mɛ kakacɛɔ, wogbe mɔ yewodase mìwo nyɔ o.
20 Lé mìawɛ yí mìdabu mìwo xɔseɔ? (Hlɛn Matie 7: 21-23.) Enu ci yí ɖo ale veviɖe nɔ mì yí nyi edɔ ci Yesu dɔ mì mɔ mìwo le wa. (Mt. 28:19, 20) Mìdalɔn gbeɖe yí politikinyɔwo alo xexeɛ mɛ cukaɖawo gbɔkpɔkpɔ aɖe mìwo susu so edɔ cɛ wawa ji o. Mìlɔn amowo yí wowo cukaɖawo wanɔ ɖeka nɔ mì, vɔ mìnya mɔ enunywitɔ ci mìawa akpedo wo nu yí nyi mɔ, mìakpla nu wo so Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu yí akpedo wo nu woanyi xlɔ koɖo Yehowa.
Bibla mɛ Nuveviwo
w17.04 29 mm. 3
Amɛɖekisɔsɔna Gbɔngbɔn Aotɔ le Kanfu Yehowa!
3 Yehowa degbe nyɔ nɔ Elihu ci ebiɔ se mɔ: “Nɔ ènyi amɛjɔjɔɛ ɖe, nyi àna [Mawuɔ]; nyi axɔ le eo shiɔ?” (Job 35:7, NWT) Nu Elihu nukɔ mɔ egbla ciwo mìdonɔ yí asɛn Mawu nyi enugbalia? Oo. Énukɔ kpoŋ mɔ ŋɖe dehwe do Yehowa o yí deʒan mɔ mìasin duu o. Mìdatɛnŋ awɛ keke anyi dɔkunɔ doji alo ana ŋsɛn yi do ŋsɛn ji o. Ewaɖeɔ, Mawu yí na mì enu ciwo yí le mì shi, enu ciwo ji mìsun yí wanɔ koɖo ŋsɛn ci mìɖo, eyi nɔ mìzankɔ enu ciwo ena mì sɔ wakɔ ŋɖeɔ, ékpɔɛni.
15-21 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 36-37
Ŋci yí Taɖo Àtɛnŋ Akando Agbe Mavɔ Gbe ci Mawu ɖo nɔ mì ji
w15 10/1 13 mm. 1-2
Mìatɛnŋ Ajeshi Mawua?
LÉ MAWU LI TƐGBƐƐ DO: Bibla kpla mì mɔ Mawu “li tɛgbɛɛ yi A li tɛgbɛɛ.” (Ehajiji Wema 90:2) Nɔ mìagbenuiɔ, Mawu deɖo tɔtɔmɛ o yí vɔxu deli ni o. Le agbetɔwo nukpɔkpɔ mɛɔ, “hlɛnhlɛnmɛ nɔ yi xwewo sugbɔ wu enumɛmɔŋje.”—Job 36:26, NWT.
Ele ci àkpɔ le mɛ: Mawu ɖo gbe mɔ yeana agbe mavɔ eo, nɔ èkpla nu so nu yí jeshi ɖɛ nywiɖe. (Ʒan 17:3) Vɔ nɔ Mawu ŋtɔ deli tɛgbɛɛ ɖe, lé atɛnŋ awa do egbe cɛ ci eɖo jiɔ? “Efyɔ mavɔmavɔtɔ” ɖekɛ kpaŋ yí atɛnŋ awa do egbe cɛ ci eɖo ji.—1 Timɔte 1:17.
Enu ciwo Mawu na eo jeŋ nɔ eoa?
6 Eshi sugbɔ le mìwo nyigban lɔ ji, ɖo nyigban lɔ le fini eɖo anɔ nɔ ewe lɔ. Nɔ nyigban lɔ sɔ ewe gbɔ hwɛɖeka kli wu cɛɔ, eshi ciwo yí le ji axu keŋkeŋ yí nyigban lɔ axɔ zo, ŋɖekpokpui danɔ agbe le ji o. Vɔ nɔ nyigban lɔ te yi azɔge kli nɔ ewe lɔɔ, eshi ciwo yí le ji pleŋ atrɔ eshikpe. Ci Yehowa sɔ nyigban lɔ do fini eɖo anɔ nɔ eweɔ, ena eshi sugbɔ le ji yí woatɛnŋ anɔ agbe le ji. Nyidɔn xunɔ eshi ci yí le axu mɛ koɖo fibuwo le nyigban lɔ ji yí sɔ trɔnɔ ejiɖoɖui le ayamɛ. Xweshiaxweɔ, nyidɔn xunɔ eshi ci yí atɛnŋ aɖɔ tanŋki ci yí jinjin kpeci 80, yí keke kpeci 80, yí gbecito kpeci 80 han (alo 500000 km3). Eshi cɛ nɔnɔ ayamɛ na nɔ ŋkeke amɛwo han gbɔxwe yí janɔ. Eshi lɔ sanɔ yi axu koɖo etɔsasawo mɛ yí nyidɔn gbetrɔ yí xuini ke. Yehowa wa toto cɛ nɔ eshi akpɔtɔ ale nyigban lɔ ji tɛgbɛɛ. Ecɛ dasɛ mɔ Yehowa ɖo nunya koɖo ŋsɛn.—Job 36:27, 28; Ŋun. 1:7.
Na nɔ ao Kristotɔwo mɔkpɔkpɔ lɔ akpɔtɔ asɛnŋ
16 Agbe mavɔ nɔnɔ mɔkpɔkpɔ lɔ nyi enuvevi ɖeka ci Mawu na mì. Mìɖoɖoɔ ŋkuvi esɔ mɛ nywi ɖeka yí mìkando ji mɔ avamɛ. Mìwo mɔkpɔkpɔ lɔ le shigbe sege nɛ, yí na mìnɔnɔ te goguiɖe yí tɛnŋ donɔ ji le tetekpɔ koɖo yumɛciciwo mɛ yí nɔ mìaku can ɔ, mìdevɔnnɔ o. Mìwo mɔkpɔkpɔ lɔ gbele shigbe gakuku nɛ, yí glɔnnɔ ta nɔ mìwo susu yí mìgbenɔ enudɔndɔn wawa yí wanɔ enunywi. Emɔkpɔkpɔ cɛ ci nu Bibla xo nuxu so kpenɔdo mì nu mìtenɔ gogo Mawu doji yí egbedasɛ lé Mawu lɔn mì sugbɔ do nɔ mì. Nɔ mìwɛ yí mìwo mɔkpɔkpɔ lɔ kpɔtɔ sɛnŋ ɔ, mìkpɔnɔ nyɔna sugbɔ haan.
Bibla mɛ Nuveviwo
it-1 503
Eŋɛdodo
Nɔ woanu enyɔ ɖe alo ado eŋɛ to Bibla mɛ ju ciwo yí ni sa mɛɔ, amɛ vovovowo yí nuini to alɔkpa vovovowo ji. Nɔ ŋɖe jɔ le eju ɖe mɛ alo eju bu ɖe mɛ yí eʒan mɔ amɛwo aseɔ, wonuini keŋ nɔ eto ɖe seɔ, anu nɔ eto ɖe. (2Sam 3:17, 19; Job 37:20) Blaŋblaŋ ɔ, gbɔxwe eŋɛdotɔ ciwo yí bɔ zɔnnɔ esɔ kɛtɛwo ji doju aɖo eju jinjin ci mɛ woyikɔɔ, wodonɔ eŋɛ lɔ le eju vovovo ciwo mɛ wonɔnɔ te do keŋ aji ŋɖuɖu, eshi koɖo nubuwo. Ci Palestine juwo jinjin le Asie, Afrique koɖo Europe gbɔɔ, mɛ ciwo yí vayinɔ eju ŋtɔ́wo mɛ zɔnnɔ emɔ jinjinwo. Eyi taɖo, degbɔnnɔnu nɔ mɛ ciwo yí le Palestine juwo mɛ mɔ woase ŋɖe ci yí jɔ le eju bu mɛ o. Nɔ ŋɖe jɔ le eju ci mɛ wole alo eju bu ɖe mɛɔ, afi mɛ yí wovasini le.
22-28 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 38-39
Èjinɔ Gamɛ yí Glonɔ Enuwawawo Kpɔa?
Àlɔn anɔ te kpɔ Yehowaa?
7 Ci Bibla drekɔ lé Yehowa wa nyigban lɔ doɔ, exo nuxu so lé Mawu “dre” xexe lɔ koɖo “ekadrenu” do, enu ci ji yí “nyigban le nyinɔnɔ do” koɖo “ekpe ŋkɔtɔ” ci esɔ dado yi texwe. (Job 38:5, 6) Mawu gbezan gamɛ yí bu tamɛ kpɔ so edɔ ci ewa nu. (Gɔnm. 1:10, 12) Kpɔ lé awa nɔ mawudɔlawo ci wokpɔ enu yoyu ciwo yí Yehowa wa ɖa. Anyi enu ci yí ajɔ ji nɔ wo haan! Eyi taɖo le ga ŋnɔtɔ mɛɔ, mawudɔlawo “dodoɔ axwa koɖo jijɔ.” (Job 38:7) Nyi yí nyɔ cɛ kpla mìɔ? Yehowa sɔ exwe kotokun nɛniɖe wa nyigban, wleciviwo, koɖo enuleagbuwo yí ci eglo wo pleŋ kpɔɔ, émɔ “wo nyɔ nywiɖe.”—Gɔnm. 1:31.
Fɔnfɔnsoku dasɛ Mawu lɔnlɔn, nunya koɖo ʒinxododo
2 Doŋkɔɔ, Yehowa wa Eviɛ Yesu. Yi goduɔ, éto Eviɛ ŋkɔtɔ lɔ ji yí “wa enuwo pleŋ.” Mawudɔla miliɔn nɛniɖe can le enuwawa lɔwo mɛ. (Kol. 1:16) Enyi jijɔ gangan nɔ Yesu, ci ewakɔ dɔ koɖo Dalɔ. (Elo. 8:30) Mawudɔlawo can kpɔ jijɔ. Wole tɔxu gbɔxwe Yehowa koɖo Yesu ci yí nyi yi Dɔwatɔ bibi, wakɔ jeŋkwi koɖo nyigban. Lé mawudɔlawo kpɔ jijɔ doɔ? ‘Wododoɔ axwa koɖo jijɔ hwecinu’ wowa nyigban lɔ yí kankandoji li mɔ wokpɔtɔ kanfukɔ Yehowa le edɔ kpɛtɛ ciwo ewa mɛ, vevitɔ agbetɔviwo. (Job 38:7; Elo. 8:31) Enuwawa cɛwo pleŋ dasɛ Yehowa lɔnlɔn koɖo yi nunya.—Eha. 104:24; Rɔm. 1:20.
Kpla Enu Sugbɔ So Yehowa Nu Le Enu Ciwo Ewa Wo Mɛ
8 Eʒan mɔ mìakando Yehowa ji. Yehowa kpedo Job nu yí evakando ji sɔwu. (Job 32:2; 40:6-8) Mawu xo nuxu so enuwawawo nu zenɛniɖe hwenu exokɔ nuxu nɔ Job. Éxo nuxu so wleciviwo, ejiɖoɖwi koɖo klɛnklɛn nu. Yehowa gbexo nuxu so elanwo nu hɛnnɛ, shigbe avemɛ nyibusu koɖo esɔ hannɛ. (Job 38:32-35; 39:9, 19, 20) De Mawu ŋsɛn ɖekɛ yí enu cɛwo dadasɛ o, vɔ wogbedadasɛ yi lɔnlɔn koɖo yi nunya gangan lɔ. Le seŋkankan cɛ mɛɔ, Job vakando Yehowa ji sɔwu sa. (Job 42:1-6) Ahanke, nɔ mìkpla nu so enuwawawo nuɔ, ana yí mìakpɔɛ mɔ Yehowa nya ŋɖɛ yí sɛnŋ wu mì yí gbeɖo ŋsɛn avaɖe mìwo cukaɖawo pleŋ si. Ecɛ na yí mìagbekando ji sɔwu.
Bibla mɛ Nuveviwo
it-2 122
Eseɖetitɔ
Yehowa nyi Eseɖetitɔ. Yehowa ɖekɛ kpaŋ yí nyi Eseɖetitɔ adodwitɔ le xexegbɛ lɔ mɛ. Yehowa yí donɔ ese nɔ enu ciwo mɛ agbe dele o yí wowanɔ nu le jɔjɔmɛnu (Job 38:4-38; Eha 104:5-19), koɖo elanwo can hɛnnɛ. (Job 39:1-30) Agbetɔ ci Yehowa wa can ɖo awa do agbe mɛ sewo ji. Ci wowa agbetɔ yí awanɔ do esewo ji yí asɔnɔ gbeta mɔ yeasɛn Mawu alo amɔ yedasin ɔ, éɖo anyi Mawu sewo. (Rɔm 12: 1; 1Kor 2:14-16) Gbesɔ kpe niɔ, gbɔngbɔn mɛ nuwawawo shigbe mawudɔlawo nɛ can wanɔ do Yehowa sewo ji.—Eha 103:20; 2 Piɛ 2:4, 11.
Wodetɛnŋ trɔnɔ agbe mɛ se ciwo yí Yehowa do o. (Ʒer 33:20, 21) Nɔ mìlé ŋkuvi do xexegbɛ lɔ nuɔ, mìakpɔ mɔ ese ciwo wodo do enu ciwo le mɛ nu detrɔnɔ o yí kankandoji le wo nu. Ecɛ dɔ yí jɔjɔmɛnunyatɔwo zannɔ gamɛ kleŋ sɔ wanɔ kɔnŋta so lé wleci, wlecinyigbanwo koɖo nubu ciwo yí le ayamɛ yinɔ do yí esɔnɔgbe pɛpɛpɛ. Amɛ ci yí gban agbe mɛ se cɛwo ci Mawu ɖo daɖɛ kpɔnɔ alɔzuwo le mɛ. Gbesɔ kpe niɔ, wodatɛnŋ atrɔ ŋɖe le agbenywinɔnɔse ciwo Yehowa do daɖɛ nu o. Nɔ mɛɖe gban ese cɛwoɔ, alɔzuwo ato so mɛ ni dandandan. Ese cɛwo can le shigbe agbe mɛ se ciwo Yehowa do hannɛ, nɔ alɔzu ɖe deto le mɛ kaka nɔ wogban wo can. “Mí ŋgbe lɔn wo a ble mí o. Mí da tɛnŋ a trɔ Mawu tomɛ o. Jinuku ciwo yí amɛ do ɔ, wowo ɖekɛ yí é sɔnɔ le jinuku sɔsɔ hwenu.”—Gal 6: 7; 1Tim 5:24.
29 JANVIER–4 FEVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 40-42
Ŋciwo Mìakpla le Ŋciwo yí jɔ do Job ji mɛ
w10 10/15 3-4 mm. 4-6
“Mi yí Jenɔshi [Yehowa] Susu ɔ?”
4 Nɔ mìbukɔ tamɛ kpɔ so Yehowa nuwawawo nuɔ, mìɖo anya wawa nɔ mìŋgbevasɔ agbetɔwo se sɔ ɖo kojo nɔ Mawu o. Woxo nuxu so nɔnɔmɛ ŋtɔ́ nu le Yehowa nyɔ ciwo yí enu do Ehajiji Wema 50:21 mɛ. Wonu le nɔ mɔ: “Mí bu mɔ Ŋ le shigbe míwo ɛnɛ.” Éle shigbe nyɔ ci mɛɖeka ci yí nya nu so Bibla nu nu nɛ. Énu nyɔ cɛ yɛɔ, éwu exwe 175. Énu mɔ: “Agbetɔwo zannɔ wowoŋtɔwo sewo sɔ ɖonɔ kojo nɔ Mawu yí bunɔ mɔ Mawu alɔn do ese ciwo yewodonɔ ji.”
5 Mìɖo awa blɛwu nɔ mìŋgbevatɔ nunu mɔ Yehowa le lɔn do ese ciwo mìwoŋtɔwo do ji yí awa ŋci mìjijiɛ o. Nyi yí taɖo nyɔ cɛ le veviɖeɔ? Ci mìnyi amɛmakpemakpe ciwo yí kplakpla Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwoɔ, mìtɛnŋ vatɔ kojo ɖoɖo so Yehowa nuwanawo nu yí amɔ wodesɔgbe o. Blema Izraɛliviwo vatɔ susu ŋtɔ́ han ɖoɖo yí vakpɔɛ le vɔvɔnu mɔ lé Yehowa kplɔkɔ yewo do denyɔ o. Do jeshi enyɔ ci Yehowa nu nɔ wo: “Míwo agbetɔ tɛnŋ a nu mɔ, ‘Mawu anyi Xwetɔ de le jɔjɔɛɖe o!’ Vɔ, míwo, Izraɛli xomu, mí se, Ŋ le jɔjɔɛɖe. Mí nyi amɛ ciwo yí de le jɔjɔɛɖe o!”—Ezekiɛli 18:25.
6 Enu ci yí akpedo mì nu mìdaje fɛnca ci yí nyi mɔ mìasɔ mìwoŋtɔwo sewo ɖonɔ kojo nɔ Yehowa yí nyi mɔ, mìalɔn do ji mɔ sɛnxu li nɔ lé mìkpɔnɔ enuwo do yí gaɖewomɛɔ, mìkpɔɛni do akpo xesexese. Éʒan mɔ Job akpla nu so nyɔ cɛ mɛ. Hwenu Job kpekpeɛ fun ɔ, ése gbazavi sugbɔ keke yí gbɔjɔ, eyi esɔ susu ɖo yiɖeki ji. Degbekpɔkpɔ enyɔ gangan ci yí li o. Vɔ Yehowa sɔ lɔnlɔn kpedo nu nɔ akpɔ enu wu lé ekpɔkpɔ enuwo do. Yehowa biɔ enyɔ ciwo yí wu 70 Job se, vɔ dekpɔ ɖoŋci nɔ ɖekɛ o. Yehowa to yɛ ji yí sɔ dasɛ ni mɔ sɛnxu li nɔ enumɛmɔŋje yitɔ. Job sɔ yiɖeki hwe keŋ yí trɔ yi susuwo.—hlɛn Job 42:1-6.
w17.06 25 mm. 12
Sɔ Susu ɖo Enyɔ Gangan ci yí li ji
12 Ci Job to cukaɖa sɛnŋsɛnŋwo mɛ ɖegbɔ ɖe, Yehowa sɛn tamɛ di yí gbe nyɔ ni kraɖaɖa zeɖekaa? Oo éwɛ ahan go. Job can dekpɔɛ ahan o. Ci eto cukaɖa sɛnŋsɛnŋwo mɛ can ɔ, ekpla ci Yehowa ni jɔ ji ni. Énu hɛnnɛ mɔ: “Ŋkpɛn wa nyɛŋtɔ. Tɔhonɔ ŋ ɖe kuku. Ci ŋ le anyinɔnɔ le afizɔ mɛ ɔ, ŋ tagbe mɔ na trɔ anyi ji koɖo anyi gbe.” Ci Yehowa na kpla lɔ yi tiin can ɔ, éfa akɔn ni yí gbewa nywi ni. (Job 42:1-6) Doŋkɔɔ, jajɛ Elihu yí kpla nu Job. (Job 32:5-10) Ci Mawu kpɔ mɔ Job xɔ kpla yí gbetrɔ yi susuwoɔ, énu nɔ mɛkpɛtɛwo mɔ ci Job nɔ gbeji le cukaɖawo mɛɔ, yijɔ eji nɔ ye.—Job 42:7, 8.
‘Mínɔ te Kpɔ Yehowa’
17 Job nyi ɖeka le Yehowa sɛntɔ ciwo yí kpɔtɔ yí gbedɔn yí sɛnŋ le tetekpɔ sɛnŋsɛnŋwo mɛ. Le wema ci apotru Pɔlu ŋwlɛ ɖaɖa Ebretɔwo mɛɔ, éyɔ Yehowa sɛntɔ sugbɔ mɔ wonyi ‘Kunuɖetɔ sugbɔ ciwo yí trɔdo mì.’ (Ebre. 12:1) Wo pleŋ to tetekpɔ sugbɔsugbɔ mɛ le wowo gbe mɛ, gan wokpɔtɔ nɔ gbeji nɔ Yehowa. (Ebre. 11:36-40) Wowo jidodo koɖo edɔ sɛnsin ci wowa nyi nugbalia? Oo, denyi nugbali o! Ci wodekpɔ Mawu gbeɖuwo pleŋ vamɛ le wowo gbe mɛ can ɔ, wokpɔtɔ kpɔkɔ emɔ nɔ Yehowa. Ci wokando ji mɔ yewo nu kpe nɔ Yehowaɔ, wokando ji mɔ egbe ciwo yí eɖo can avamɛ yí yewoakpɔ tɔxu. (Ebre. 11:4, 5) Wowo kpɔwɛwo atɛnŋ ado ŋsɛn gbeta ci mìsɔ mɔ mìakpɔtɔ akpɔkɔ emɔ nɔ Yehowa.
18 Egbɛɔ, mìle xexe ci mɛ yí enuwo fɔn yí dadahɛn doji le. (2 Tim. 3:13) Satana kpɔtɔ tekɔ Mawu mɛwo kpɔ. Mína mìaɖui koŋ yí awa edɔ sɛnsinɖe nɔ Yehowa, nɔ mìagbevato cukaɖa ɖekpokpui mɛ le ŋkɔ mɛ can yí akando ji mɔ “mì ɖo ŋku do Mawu lagbu nu.” (1 Tim. 4:10) Ðonɔ ŋwi mɔ enu ci Mawu wa nɔ Job le vɔvɔnu dasɛ mɔ “Tɔhonɔ ɖɔ koɖo xomɛvu koɖo ŋshishikuku.” (Ʒaki 5:11) Mína nɔ mìwo can mìaɖui akpɔtɔ anɔ gbeji nɔ Yehowa yí akando ji mɔ Yɛacu shi nɔ “amɛ ciwo yí ji mɔ yewo a kpɔɛ nyɔnɔnwitɔ.”—Hlɛn Ebretɔwo 11:6.
Bibla mɛ Nuveviwo
it-2 344
Amɛkoko
Ci amɛ sugbɔ ko Job can ɔ, ékpɔtɔ nɔ gbeji. Vɔ viviviɔ, évatɔ enuwo kpɔkpɔ do bu. Ecɛ dɔ ewa afɛn ɖeka ci yí taɖo wovagbe nyɔ ni. Elihu nu so nu mɔ: “Mi yí le shigbe Job nɛ, ci yí nunɔ amɛkoko shigbe eshi nɛɔ?” (Job 34:7, NWT) Ci akpɔ mɔ Mawu yí le jɔjɔɛɖe saɔ, évasɔ susu ɖo yiɖeki ji keŋ vakpɔkpɔɛ mɔ yele jɔjɔɛɖe. Ecɛ dɔ yí evagangankɔ jɔjɔɛnyinyi yitɔ sɔwu jɔjɔɛnyinyi Mawu tɔ. (Job 35:2; 36:24) Ci yi “xlɔ” amɛtɔn lɔwo kui veviɖeɔ, Job dekpɔɛ mɔ Mawu yí wokokoɔ o, vɔ ésɔɛ mɔ eye kokɔ wo le. Ecɛ dɔ yí Job le shigbe mɛ ci wokokoɔ yí deɖyi ŋɖe ni hannɛ yí amɛkoko lɔ vale ni shigbe eshi ɖe ci wosɔ jijɔ nukɔ hannɛ. Le yiyimɛɔ, Mawu ɖe mɛ (le vɔvɔnu) mɔ, amɛkotɔ lɔwo denu nyɔnɔnwi so Ye nu o. (Job 42:7) Ahanke ci Izraɛliviwo jijiɛ mɔ woaɖo Efyɔ nɔ yewoɔ, Yehowa nu nɔ enyɔnuɖɛtɔ Samiɛli mɔ: “Wo de gbé eo o. Wo gbé Ŋ. Wo de ji mɔ nyɛ na nyi wowo fyɔ o.” (1Sam 8:7) Gbesɔ kpe niɔ, Yesu nu nɔ yi nukplaviwo mɔ: ‘Amɛwo pleŋ a le eke mí [denyi míwoŋtɔwo ŋci yɔ o, vɔ] do anyi ŋkɔ ŋci.’ (Mt 24:9) Nɔ Kristotɔwo nya nyɔ cɛwoɔ, ákpedo wo nu woaɖo susu nywi ado ji nɔ wokokoɔ wo can yí anya mɔ nɔ yewodo ejiɔ, yewoaxɔ shicuwo.—Luiki 6:22, 23.
5-11 FEVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EHAJIJI WEMA 1-4
Nɔ̀ Mawu Fyɔɖuxu lɔ ji
“Nahunhun Jukɔnwo Pleŋ”
8 Lé amowo wanɔ nu do ŋɛdu lɔ nu doɔ? Sugbɔtɔ gbenɔ ŋɛdu cɛ. (Hlɛn Ehajiji Wema 2:1-3.) Jukɔnwo tɔ dɔmɛzi dodo. Wogbe mɔ yewodaxɔ mɛ ci Yehowa sɔ ɖo Fyɔ o. Wodekpɔnɔ Fyɔɖuxu ŋɛdu ci mìdrakɔ mɔ yɛnyi “eŋɛnywi” o. Ŋtɔkpu can ɔ, acɛkpakpa ɖewo ɖonɔ te mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ! Acɛkpatɔ sugbɔ nunɔ mɔ yewole Mawu sɛnkɔ, gan wodeji mɔ yewoami acɛ kpakpa do amowo ji o. Eyi taɖo shigbe acɛkpatɔ ciwo yí le Yesu hwenu nɛɔ, acɛkpatɔ egbɛtɔwo can fɔnnɔ gu do Amɛshiaminɔ Yehowa tɔ ji yí jenɔ yi dokplɔtɔ egbejinɔtɔwo ji.—Edɔ. 4:25-28.
w16.04 29 mm. 11
Ŋgbenɔnɔ Akpa Ðekɛ ji le Xexe ci yí ma mɛ o
11 Ŋcilanmɛnuwo jiji. Nɔ mìsɔ susu ɖo enu ciwo yí le mì shiwo jiɔ, ávadɔ yí mìatɛnŋ avanɔ akpa ɖe ji nɔ mìvale tetekpɔ mɛ. Ruth ci yí so Malawi ɖoŋwi mɔ Kunuɖetɔ sugbɔ ɖewo wa nu ahan hwenu woci yumɛ nɔ wo le exwe 1970 wo mɛ. Énu mɔ: “Wodetɛnŋ kpe ji yí ŋlɔbe lé wovo yí nɔnɔ agbe do sa o. Mɛɖewo kplɔ mì do yi bexu tɔxu lɔ, vɔ le yiyimɛɔ, wovaso gbeɖe mì ɖɛ yí vayi ca gbɛ koɖo politiki kpaxwe ɖeka yí trɔ yi axwe ɖo wodeji mɔ yewoale aya ɖukɔ le bexu tɔxu lɔ o.” Vɔ sugbɔtɔ le Mawu mɛwo mɛ denɔ akpa ɖe ji o ci ehonyɔwo gbɔngbɔnnu nɔ wo alo ci wobu wowo nuwo pleŋ can.—Ebre. 10:34.
Bibla mɛ Nuveviwo
it-1 261
Akpa Jinukuwo Tɔ
Akpa jinukuwo tɔ nyi ŋci mɛ jinuku ku lɔwo nɔnɔ gbɔxwe woɖenɔ wo le boji. Ðeka le jinuku cɛwo mɛ yí nyi abɔkun. Ci enyi kpɔwɛ nyɔwo mɛ yí Bibla zannɔ akpa jinukuwo tɔ le can ɔ, égbenu lé amɛwo ɖenɔ akpa nɔ jinukuwo alo tonɔ jinukuwo do le sasa hwenu. Nɔ woɖe jinukuwo alo xa wo ɖegbɔɔ, woɖenɔ akpa lɔwo si. Akpa cɛwo degbevanyinɔ ŋɖewanu o yí woɖenɔ wo do akpo yí sɔ kɔnɔŋgbe keŋ agbe jinuku nywitɔ lɔ ɖɛ.
Doŋkɔɔ, nɔ woto jinuku lɔɔ, édɔ woɖenɔ akpa lɔ so nu. Le yi goduɔ, wofunɔ jinuku lɔ yí aya ɖenɔ akpa lɔwo le mɛ ɖo wofoɖa. (Kpɔ VANNAGE.) Kpɔwɛ cɛwo dre lé Yehowa Mawu ɖenɔ xɔsegbetɔwo, amɛvwinwo koɖo jukɔn ciwo yí fɔnnɔ gu do ji so yi mɛwo mɛ do. (Job 21:18; Eha 1:4; 35:5; Ezai 17:13; 29:5; 41:15; Oze 13:3) Mawu Fyɔɖuxu lɔ avaɖe yi ketɔnɔwo si ɖekaɖeka shigbe lé wofunɔ akpa jinukuwo tɔ kɔŋgbe nɛ.—Dan 2:35.
Wotɔnɔ zo akpa jinukuwo tɔ yí aɖyi wo keŋ nɔ woŋgbevadahɛn jinuku ku ciwo wobɔ daɖɛ o. Ahanke Ʒan amɛʒindoshimɛtɔ nu daɖɛ mɔ woavagu sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo yí aɖyi wo. Eyi Yesu Kristo ci yí nyi jinukuɖetɔ avabɔ yi jinukuwo doju, “vɔ Á va tɔzo jinukukpa lɔwo do ezo mavɔmavɔ mɛ.”—Mt 3:7-12; Luiki 3:17; Kpɔ BATTAGE.
12-18 FEVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EHAJIJI WEMA 5-7
Kpɔtɔ Anɔ Gbeji, nɔ Mɛbuwo Wakɔ Enu Ciwo yí Dro wo Can
Lé Bibla Hlɛnhlɛn Atɛnŋ Akpedo eo nu Nado ji le Cukaɖawo mɛ do
7 Ao xlɔ alo ao xomumɛtɔ ɖe trɔ eo to mɛa? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, enu ci yí atɛnŋ akpedo eo nu yí nyi mɔ, nakpla enu ci Davidi wa hwenu eviɛ Absalomu trɔɛ to mɛ yí tekpɔ mɔ yeagui fyɔɖuxu lɔ le shi.—2 Sam. 15:5-14, 31; 18:6-14.
8 (1) Do gbe ɖaɖa. Ci exolɔlɔ lɔ le susumɛ nɔ eoɔ, nu lé enu ci wowa koɖo eo wakɔ nɔ eo do nɔ Yehowa. (Eha. 6:6-9) Nu enu ci yí wakɔ eo koŋ ni. Yi goduɔ, biɔ Yehowa nɔ akpedo eo nu nɔ nakpɔ gɔnmɛɖose ciwo yí atɛnŋ akpedo eo nu nato cukaɖa lɔ mɛ.
Kando ji mɔ enu ci ji yexɔ se nyi nyɔnɔnwi
3 Denyi Kristotɔwo lɔnlɔn ci yí le Mawu mɛwo gblamɛ ɖekɛ ji yí mìacu mìwo xɔse do o. Nyi yí taɖoɔ? Sɔɛ mɔ mìwo kpena xɔsetɔ ɖe, etɛnŋ nyi hamɛmɛshinshin alo emɔɖetɔ yí wa nuvɔn gangan ɖe. Alo nɔvi ɖe wa enuvevi ɖe koɖo eo. Alo mɛɖe tɛnŋ trɔ xɔsegbetɔ yí atɔ nunu mɔ denyi nyɔnɔnwi lɔ mɛ yí yewole o. Nɔ enu cɛ han ɖe jɔ ɖe, àlɔn yí ado fɔbli eo yí nami Yehowa sɛnsɛn a? Nukplamu lɔ yí nyi mɔ: Nɔ èkpɔ do enu ci mɛbuwo wanɔ ɖekɛ nu yí ɖo xɔse do Mawu nu yí denyi ekacaca ci yí le eo koɖo Yehowa gblamɛ ji ècu ao xɔse doɔ, dasɛnŋ o. Denyi enu flafla ɖewo shigbe seseleanmɛ ɖekɛ ji yí àcu ao xɔse do o, vɔ èɖo acui do gɔnmɛsese sɛnŋsɛnŋ ji. Èɖo ana kankandoji eoɖeki mɔ enu ci Bibla kpla so Yehowa nu nyi nyɔnɔnwi.—Rɔm. 12:2.
4 Yesu nu mɔ mɛɖewo axɔ nyɔnɔnwi lɔ “koɖo jijɔ,” vɔ nɔ wodo go cukaɖawoɔ, wowo xɔse aku. (Hlɛn Matie 13:3-6, 20, 21.) Taŋfuin wodenya mɔ mɛ ciwo yí kplɔnɔ Yesu do can donɔ go cukaɖawo o. (Mt. 16:24) Alo wotɛnŋ bui mɔ Mawu aɖe cukaɖa lɔwo si nɔ yewo yí yewoale vovomɛ tɛgbɛɛ. Vɔ nɔ mìkpɔtɔ le xexe vwin cɛ mɛɔ, cukaɖa dadɛn o. Ŋɖewo tɛnŋ trɔ le mìwo gbemɛ ci yí ana mɔ mìdagbekpɔnɔ jijɔ shigbe lé mìji do nɛ o.—Eha. 6:6; Ŋun. 9:11.
Bibla mɛ Nuveviwo
it-1 776
Yɔdu
Le Rɔmatɔwo 3:13 mɛɔ, apotru Pɔlu yɔ Ehajiji Wema 5:9, yí sɔ amɛvɔnwo koɖo amɛbletɔwo hlokui sɔ koɖo “yɔdu totu.” Shigbe lé amɛkukuwo, enugblegblewo ɖɔnɔ yɔdu totu mɛ nɛɔ, ahanke nuxu manyɔmanyɔwo alo nuxu maɖotawo yí ɖɔnɔ hlokui mɛ nɔ wo kpiŋ nɛ.—Sɔ sɔ koɖo Mt 15:18-20.
19-25 FEVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EHAJIJI WEMA 8-10
“Ŋkanfu [Yehowa]”!
Do bubu texwe ci èɖo le Yehowa xomu lɔ mɛ
6 Yehowa dra axwe nywi ɖeka do nɔ mì. Xoxo gbɔxwe Yehowa awa agbetɔ ŋkɔtɔɔ, éwa nyigban ɖɛ nɔ agbetɔwo. (Job 38:4-6; Ʒer. 10:12) Ci Yehowa nyi xomɛvunɔ koɖo nunamɛtɔɔ, éwa enunywi sugbɔ keŋ asɔ do jijɔ nɔ mì. (Eha. 104:14, 15, 24) Ci ewakɔ enuwoɔ, nɔ eva ɖo hweɖewonuɔ, eglonɔ wo kpɔ keŋ kpɔnɔ “mɔ enu lɔwo nyɔ.” (Gɔnm. 1:10, 12, 31) Édo bubu agbetɔwo nu ci “E sɔ [wo] yí wo kpacɛ nɔ” enu nyakpɔkpɔ ciwo pleŋ ewa do nyigban lɔ ji. (Eha. 8:6) Mawu tamɛɖoɖo yí nyi mɔ agbetɔ maɖonuvɔnwo ase vivivi nɔ ebulele nɔ yi nuwawa nyakpɔkpɔwo tɛgbɛɛ. Èdonɔ akpe nɔ Yehowa nɔ egbe nywi cɛ ci eɖo nɔ mìa?
Enu ciwo Mawu na eo jeŋ nɔ eoa?
10 Emɔ ɖeka li ci ji mìato yí adasɛ mɔ nuxuxoxo nujikpekpe ci Mawu na mì jeŋ nɔ mì. Eyi nyi mɔ mìaɖe enu ci yí taɖo mìxɔ Mawu ji se mɛ nɔ mɛ ciwo yí xɔ amɛjɔsolanmɛ nukplakpla ji se. (Eha. 9:1; 1 Piɛ 3:15) Mɛ ciwo yí kplanɔ nu mɔ amɛ jɔ so lan mɛ nunɔ mɔ, nyigban lɔ koɖo enu ciwo pleŋ le agbe le ji jɔ le wowoɖeki shi. Nɔ mìzan Bibla koɖo enu ciwo yí mìkpla le nyɔta cɛ mɛɔ, mìatɛnŋ ahwlɛn ta nɔ mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ. Mìagbeɖe enu ci yí taɖo mìkando ji mɔ Yehowa yí nyi jeŋkwi koɖo nyigban Watɔ mɛ nɔ mɛ ciwo yí lɔn mɔ yewoaɖo to.—Eha. 102:25; Ezai 40:25, 26..
Ènyi ‘kpɔwɛ le nuxuxoxo mɛa’?
13 Ji eha koɖo jijɔ. Enuvevitɔ ci ji mìɖo asɔ susu ɖo nɔ mìle Fyɔɖuxu hawo jikɔ yí nyi mɔ, mìji mɔ mìakanfu Yehowa. Nɔvinyɔnu ci yí tɔ mɔ Sara kpɔ mɔ yedenya eha jiji ɖɛ nywiɖe o. Vɔ étrɔgbɔ ji mɔ, yeaji eha akanfu Yehowa. Eyi taɖo, nɔ édradra bɔbɔwo do le axomɛɔ, éjinɔ eha lɔwo doŋkɔ hɛnnɛ nɔ ami. Nɔ étokɔ eha lɔwo mɛɔ, étekpɔ yí kpɔnɔ lé ha lɔwo mɛ nyɔwo ca ka koɖo enu ciwo woava yi kpla le bɔbɔ lɔ do. Énu mɔ: “Ecɛ kpedo ŋnu yí ŋsɔ susu ɖonɔ eha lɔ nyɔgbewo ji yí ŋdegbevɔnnɔ mɔ nawa afɛn aji o.”
Bibla mɛ Nuveviwo
it-1 663
Alɔvi
Le enudredonunu mɛɔ, womɔ Mawu wa dɔ koɖo yi “lɔvi (wo)” yí sɔ ŋwlɛ Ese Amɛ́wo lɔwo do ekpe gbajawo ji (Hun 31:18; 2 Ese 9:10), wa enujiŋwo (Hun 8:18, 19), koɖo jeŋkwiwo (Eha 8:3). “Alɔvi” ciwo Mawu zan yí sɔ wa nuwo le dumɛ nɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ alo edɔwaŋsɛn yitɔ. Gɔnmɛjeje wema xolɔlɔ ci yí xo nuxu so enuwawawo nu nu mɔ Mawu ŋsɛn (ruʹach, “gbɔngbɔn”) ɖyi sa to eshiwo ji. (Gɔnm. 1:2) Éle ahan gan, Kristotɔwo Grɛki Nuŋwlɛŋwlɛwo na mìmɔŋje enyɔ cɛ ci wozan mɛ. Exolɔlɔ ci yí le Matie wema mɛ ɖe mɛ mɔ Yesu zan Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ yí sɔ nya gbɔngbɔnvɔnwo, eyi Luiki yɛ nu mɔ yiwɛ koɖo “Mawu lɔvi.”—Mt 12:28; Luiki 11:20, NWT.
26 FEVRIER–3 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EHAJIJI WEMA 11-15
Kpɔ Eoɖeki le Xexe Yoyu ci mɛ Fafa Anɔ mɛ
w06 5/15 18 mm. 3
Enyɔ Vevi Ciwo yí le Ehajiji Wema mɛ
11:3—Gɔnmɛɖokpe ciwo wogban ɔ? Gɔnmɛɖokpe ciwo wogban yí nyi ese ciwo agbetɔwo ŋtɔwo do nɔ wowoɖekiwo: Wowo yí nyi ese, totowawa koɖo jɔjɔɛnyinyi. Nɔ enu amɛtɔn cɛwo deliɔ, hannyahannya ali yí enujɔjɔɛwawa dali o. Le nɔnɔmɛ ŋtɔ́ mɛɔ, “amɛ nywi” ɖo ákando Mawu ji keŋkeŋ.—Ehajiji Wema 11:4-7.
wp16.4 11
Tamɛsɛnnuwawa Avavɔ le Xexeɛ mɛ Kpɔa?
Bibla ɖo gbe mɔ le majinjinɖe mɛɔ, Mawu aɖe tamɛsɛnnuwawa si le nyigban lɔ keŋkeŋ ji. Sabaɖe yɛɔ, “kojoɖoɖo koɖo trɔntrɔn amɛ manyi Mawu tɔwo” ava egbɛ xexe ci mɛ tamɛsɛnnuwawa bɔ le ji. (2 Piɛ 3:5-7) Tamɛsɛntɔwo dagbeli yí ado aya nɔ mɛɖe o. Lé mìawɛ yí akando ji mɔ Mawu jijiɛ mɔ yeaɖe tamɛsɛnnuwawa si yí dagbevani gbeɖeɔ?
Bibla nu mɔ: ‘Mawu gbénɔ amɛ ciwo yí lɔnnɔ tamɛsɛnnuwawa.’ (Ehajiji Wema 11:5) Gbɛɖotɔ lɔ lɔnnɔ fafa koɖo enujɔjɔɛwawa. (Ehajiji Wema 33:5; 37:28) Eyi taɖo dasɔ ke tamɛsɛnnuwatɔwo gbeɖe o.
w17.08 6 mm. 15
Èle Gbesɔsɔ yí Ado Ʒinxo Anɔ te Kpɛa?
15 Nyi yí taɖo Davidi ɖui koŋ do ʒinxo yí nɔ te kpɔ Mawuɔ? Éɖo nyɔ cɛ ŋci nɔ mì le Ehajiji Wema ci mɛ ebiɔ se le zenɛ mɔ: “Gbin yí anyi gbin ɔ?” Enyɔ ci enu ke: “Ŋ kando ji le Ao lɔnlɔn [egbejinɔnɔtɔ] mɛ mɔ A kpedo ŋ nu. E hwlɛn ŋ gan yí do jijɔkpɔkpɔ nɔ ŋ. Ŋ ji jijɔkpɔkpɔ ha nɔ Tɔhonɔ ɖo E wa enu nywiwo nɔ ŋ.” (Eha. 13:5, 6) Davidi kando Yehowa lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ ji. Ésɔ jijɔ kpɔkɔ emɔ nɔ hwlɛngan Yehowa tɔ yí bu tamɛ kpɔ so enunywi ciwo Yehowa wa ni vayi nu. Davidi kpɔɛ mɔ nɔ wonɔ te kpɔ Yehowaɔ, enunywiwo tonɔ so mɛ.
kr 236 mm. 16
Mawu Fyɔɖuxu lɔ Hɛn Mawu Dro va Nyigban lɔ ji
16 Vofamɛnɔnɔ. Ŋsɛndoamunyɔ ci wonu ɖɛ le Ezai 11:6-9 mɛ ajɔ do ji ŋtɔŋtɔ. Ŋsuwo, nyɔnuwo koɖo ɖeviwo avanɔ vofamɛ le fiɖekpokpui nɔ nyigban lɔ. Enuwawawo pleŋpleŋ, nɔ egbenyi agbetɔ alo elan yɔ can ɔ, wodagbewa vɔn koɖo wowo kpenawo o. Kpɔɛ le susu mɛ, hwenu yí nyigban lɔ pleŋ avale shigbe ao xomɛ nɛ. Èhɛn ɔ, àyi xu shi le tɔsasawo mɛ, etanwo mɛ, axu mɛ yí azɔn zɔnlin to etowo ji koɖo fafa tɔxuwo gan yí ŋɖekɛ dawa eo kpetii o. Vɔ nɔ ezan yɛ vado ɖe? Davɔn nɔ ŋɖekɛ o. Enyɔ ciwo wonu do Ezekiɛli 34:25 avamɛ keke Mawu mɛwo “a le ŋte sɛnsin le zogbe ji yí a mlɔ avesuwo mɛ.”
Bibla mɛ Nuveviwo
w13 9/15 19 mm. 12
Wotrɔ ao Susua?
12 Éwa ŋshishi mɔ, le xexe ci yí trɔdo mì mɛɔ, amɛwo wanɔ nu shigbe lé Pɔlu dre mɛ nɛ. Wokpɔnɔ mɔ wawa do ese ji alo gɔnmɛɖosewo ji degbenyi egbɛnu ɖe o. Cica koɖo jila sugbɔwo ɖe emɔ do enuwo pleŋ nu yí kannɔfu susu ci yí mɔ “èvo” awa enu ci yí dru. Le wowo gbɔɔ, enuwo atɛnŋ atrɔ hweɖekpokpuinu yí ŋɖekɛ dele alɔ ji o. Mɛ ciwo yí nunɔ mɔ yewonyi cɔcitɔwo can kpɔ mɔ yewovo awa ŋci yewokpɔ mɔ yɛnyɔ, eyi deʒan mɔ yewoaɖo to Mawu alo awa do yi sewo ji o. (Eha. 14:1) Afɔku teŋ susu cɛ nyi nɔ Kristotɔ adodwiwo. Nɔ wodele zanŋteɔ, woatɛnŋ avatɔ susu ŋtɔ́wo hɛnhɛn va teokrasi totowo mɛ. Taŋfuin wodagbele gbesɔsɔ yí awa do hamɛ lɔ totowo ji o. Wotɛnŋ gbetɔ nyɔ toto so ŋciwo yí dekpekpeɛ nɔ wo nu le hamɛ lɔ mɛ hɛnnɛ. Taŋfuin wotɛnŋ gbetɔ enu xoxo kpɔ so Bibla mɛ gɔnmɛɖese ciwo yí kudo munumumu nu, ɛntɛnɛti zanzan nu koɖo suklu sugbɔ yiyi nu.