Matouš
6 Dejte dobrý pozor, abyste neprováděli svou spravedlnost+ před lidmi, aby vás pozorovali; jinak nebudete mít odměnu u svého Otce, který je v nebesích. 2 Když tedy dáváš dary z milosrdenství,+ nevytrubuj před sebou,+ právě jak to dělají pokrytci v synagógách a na ulicích, aby je lidé oslavovali. Vpravdě vám říkám: Mají svou plnou odměnu. 3 Ale ty, když dáváš dary z milosrdenství, ať neví tvá levice, co dělá tvá pravice, 4 aby tvé dary z milosrdenství byly vskrytu; potom ti tvůj Otec, který se dívá vskrytu, oplatí.+
5 Také když se modlíte, nebudete jako pokrytci; protože ti se rádi modlí, když stojí+ v synagógách a na rozích širokých cest, aby je lidé viděli.+ Vpravdě vám říkám: Mají svou plnou odměnu. 6 Ale ty, když se modlíš, jdi do svého soukromého pokoje,+ a když zavřeš dveře, modli se k svému Otci, který je vskrytu;+ potom ti tvůj Otec, který se dívá vskrytu, oplatí. 7 Když se však modlíte, neříkejte znovu a znovu totéž,*+ právě jak to dělají lidé z národů, neboť ti si představují, že budou vyslyšeni, protože používají mnoho slov. 8 Nepřipodobňujte se jim tedy, neboť Bůh, váš Otec, ví, co potřebujete,+ dříve než jej vůbec poprosíte.
9 Budete se tedy modlit takto:+
‚Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno*+ tvé jméno.+ 10 Ať přijde tvé království.+ Ať se stane tvá vůle,+ jako v nebi, tak i na zemi.+ 11 Dej nám dnes náš chléb na tento den;+ 12 a odpusť* nám naše dluhy, jako i my jsme odpustili svým dlužníkům.+ 13 A neuveď nás do pokušení,+ ale osvoboď* nás od toho ničemného.‘*+
14 Jestliže totiž odpustíte lidem jejich přečiny, odpustí váš nebeský Otec i vám;+ 15 jestliže však lidem neodpustíte jejich přečiny, ani váš Otec neodpustí vaše přečiny.+
16 Když se postíte,+ přestaňte se tvářit smutně jako pokrytci, protože ti znetvořují svůj obličej, aby lidem dávali najevo, že se postí.+ Vpravdě vám říkám: Mají svou plnou odměnu. 17 Ale ty, když se postíš, potři si hlavu [olejem] a umyj si obličej,+ 18 abys dal najevo, nikoli lidem, ale svému Otci, který je vskrytu, že se postíš;+ potom ti tvůj Otec, který se dívá vskrytu, oplatí.
19 Přestaňte si střádat poklady na zemi,+ kde stravuje mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou. 20 Raději si střádejte poklady v nebi,+ kde nestravuje ani mol, ani rez+ a kde se zloději nevloupávají a nekradou. 21 Kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
22 Lampou těla je oko.+ Jestliže je tedy tvé oko prosté,* celé tvé tělo bude jasné; 23 je-li však tvé oko ničemné,*+ bude celé tvé tělo temné. Jestliže světlo, které je v tobě, je ve skutečnosti tma, jak veliká je ta tma!+
24 Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat,+ nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne. Nemůžete být otroky Boha a bohatství.*+
25 Proto vám říkám: Přestaňte být úzkostliví+ o své duše,* pokud jde o to, co budete jíst nebo co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat.+ Což neznamená duše víc než pokrm a tělo víc než oblečení?+ 26 Bedlivě pozorujte nebeské ptáky,+ protože ti nesejí semeno ani nežnou ani neshromažďují do zásobáren; a přesto je váš nebeský Otec živí. Což nemáte větší cenu než oni?+ 27 Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?+ 28 Proč jste také úzkostliví v záležitosti oblékání? Vezměte si poučení z polních lilií,+ jak rostou; nelopotí se ani nepředou; 29 ale říkám vám, že ani Šalomoun+ v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich. 30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní rostlinstvo, které je dnes zde a zítra je hozeno do pece, nebude tím spíše oblékat vás, vy malověrní?+ 31 Nikdy tedy nebuďte úzkostliví+ a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ 32 O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.+
33 Neustále tedy hledejte* nejprve království a [Otcovu] spravedlnost,+ a to všechno [ostatní] vám bude přidáno.+ 34 Nikdy tedy nebuďte úzkostliví o příští den,+ neboť příští den bude mít své vlastní úzkostné starosti. Každý den má dost své vlastní špatnosti.