Druhá Královská
nebo podle řecké Septuaginty ČTVRTÁ KRÁLOVSKÁ
1 A po Achabově smrti se začal Moab+ bouřit proti Izraeli.+
2 Potom propadl+ Achazjáš mříží ve své nástřešní místnosti,+ jež byla v Samaří, a onemocněl. Poslal tedy posly a řekl jim: „Jděte, dotažte+ se Baal-zebuba,*+ boha* Ekronu,+ zda se z té nemoci zotavím.“+ 3 Pokud jde o Jehovova anděla,+ ten promluvil k Tišbeanovi+ Elijášovi:* „Zvedni se, jdi vstříc poslům samařského krále a řekni jim: ‚To proto, že v Izraeli není vůbec žádný Bůh,+ se jdete dotazovat Baal-zebuba, boha Ekronu? 4 Proto tak řekl Jehova: „Z lehátka, na něž jsi vystoupil, z toho nesestoupíš, protože rozhodně zemřeš.“‘“+ S tím Elijáš odešel.
5 Když se k němu poslové vrátili, okamžitě jim řekl: „Proč jste se vrátili?“ 6 Řekli mu tedy: „Nějaký muž nám přišel vstříc a přistoupil k tomu, aby nám řekl: ‚Jděte, vraťte se ke králi, který vás poslal, a budete k němu mluvit: „Tak řekl Jehova:+ ‚To proto, že v Izraeli není vůbec žádný Bůh, posíláš, aby ses dotazoval Baal-zebuba, boha Ekronu? Proto z lehátka, na něž jsi vystoupil, z toho nesestoupíš, protože rozhodně zemřeš.‘“‘“+ 7 Na to k nim promluvil: „Jak vypadal ten muž, který vám přišel vstříc a potom k vám mluvil tato slova?“ 8 Řekli mu tedy: „Muž, jenž vlastní chlupatý oděv*+ s koženým opaskem opásaným přes bedra.“+ Okamžitě řekl: „To byl Tišbean Elijáš.“
9 A přistoupil k tomu, aby k němu poslal velitele* padesáti s jeho padesáti.+ Když k němu vyšel, seděl tam na vrcholku hory. Nyní k němu promluvil: „Muži [pravého] Boha,*+ sám král mluvil: ‚Sestup přece!‘“ 10 Ale Elijáš odpověděl a promluvil k veliteli padesáti: „Dobrá, jestliže jsem Boží muž,* ať z nebes sestoupí oheň+ a sežere tebe i tvých padesát.“ A z nebes se snesl oheň a sežral ho i jeho padesát.+
11 Poslal tedy k němu znovu jiného velitele padesáti s jeho padesáti.+ Zase mu odpověděl a promluvil k němu: „Muži [pravého] Boha, tak řekl král: ‚Sestup přece rychle!‘“+ 12 Ale Elijáš odpověděl a promluvil k nim: „Jestliže jsem muž [pravého] Boha, ať z nebes sestoupí oheň a sežere tebe i tvých padesát.“ A Boží oheň se snesl z nebes a sežral ho i jeho padesát.
13 A opět poslal třetího velitele padesáti a jeho padesát.+ Ale třetí velitel padesáti vyšel nahoru a přišel a poklekl+ před Elijášem* a začal se doprošovat jeho přízně+ a mluvil k němu: „Muži [pravého] Boha, prosím, ať je má duše+ a duše těchto tvých padesáti sluhů v tvých očích drahocenná.+ 14 Hle, z nebes sestoupil oheň a sežral+ oba předchozí velitele padesáti a jejich padesátky, ale nyní ať je má duše drahocenná v tvých očích.“
15 Na to Jehovův anděl promluvil k Elijášovi: „Sejdi s ním. Kvůli němu se neboj.“+ Vstal tedy a sešel s ním ke králi. 16 K němu potom promluvil: „Tak řekl Jehova: ‚Jelikož jsi poslal posly,+ aby se dotazovali Baal-zebuba, boha* Ekronu,+ je to proto, že v Izraeli není vůbec žádný Bůh, na jehož slovo by ses dotazoval? Z lehátka, na něž jsi vystoupil, z toho nesestoupíš, protože rozhodně zemřeš.‘“ 17 A posléze zemřel+ podle Jehovova slova,+ které mluvil Elijáš; a začal místo něho vládnout Jehoram*+ ve druhém roce judského krále Jehorama,+ syna Jehošafatova, protože neměl syna.
18 Pokud jde o ostatní Achazjášovy+ věci, které činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů?
2 A stalo se, když Jehova měl vzít Elijáše+ ve větrné bouři vzhůru k nebesům,+ že Elijáš a Eliša*+ přistoupili k tomu, aby šli z Gilgalu.*+ 2 A Elijáš začal Elišovi říkat: „Sedni si, prosím, tady, protože Jehova mě poslal až k Betelu.“ Eliša však řekl: „Jakože žije Jehova+ a jakože žije tvá duše,+ neopustím tě.“+ Sešli tedy k Betelu.+ 3 Nato vyšli k Elišovi synové proroků,+ kteří byli v Betelu, a řekli mu: „Skutečně víš, že Jehova dnes bere tvého pána* z postavení hlavy nad tebou?“+ Řekl na to: „Také to dobře vím.+ Mlčte.“
4 Nyní mu Elijáš řekl: „Elišo, prosím, sedni si tady, protože Jehova mě poslal do Jericha.“+ Řekl však: „Jakože žije Jehova a jakože žije tvá duše, neopustím tě.“ Přišli tedy k Jerichu. 5 Potom se k Elišovi přiblížili synové proroků, kteří byli v Jerichu, a řekli mu: „Skutečně víš, že Jehova dnes bere tvého pána z postavení hlavy nad tebou?“ Řekl na to: „Také to dobře vím. Mlčte.“+
6 Nyní mu Elijáš řekl: „Sedni si, prosím, tady, protože Jehova mě poslal k Jordánu.“+ Řekl však: „Jakože žije Jehova a jakože žije tvá duše, neopustím tě.“+ Oba šli tedy dál. 7 A bylo padesát mužů ze synů proroků, kteří šli a zůstali stát opodál v dohledu;+ ale pokud jde o ně oba, ti stáli u Jordánu. 8 Potom vzal Elijáš svůj úřední oděv+ a sbalil jej a udeřil vody, a postupně se rozdělily tímto směrem a oním směrem, takže oba přešli po suché zemské půdě.+
9 A jakmile přešli, stalo se, že Elijáš řekl Elišovi: „Požádej, co bych měl pro tebe udělat, než budu od tebe vzat.“+ Na to Eliša řekl: „Prosím, aby mi připadly dva podíly+ na tvém duchu.“+ 10 Na to řekl: „Požádal+ jsi o obtížnou věc. Jestliže mě uvidíš, až [budu] od tebe vzat, stane se ti tak; ale jestliže ne, nestane se to.“
11 A stalo se, jak kráčeli a při chůzi mluvili, tu pohleďme, ohnivý válečný dvoukolý vůz+ a ohniví koně, a přistoupili k tomu, aby učinili mezi oběma rozdělení; a Elijáš vystoupil ve větrné bouři k nebesům.+ 12 Eliša to celou dobu viděl a křičel: „Můj otče, můj otče,+ válečný dvoukolý vůz* Izraele a jeho jezdci na koních!“+ A už ho neviděl. Uchopil tudíž své vlastní oděvy a roztrhl je na dva kusy.+ 13 Nato zvedl Elijášův úřední oděv,+ který z něho spadl, a šel zpět a stál u břehu Jordánu. 14 Potom vzal Elijášův úřední oděv, který z něho spadl, a udeřil vody+ a řekl: „Kde je Jehova, BŮH Elijášův, ano On?“+ Když vody udeřil, tehdy se postupně rozdělily tímto směrem a oním směrem, takže Eliša přešel.
15 Když ho na nějakou vzdálenost viděli synové proroků, kteří byli u Jericha, začali říkat: „Elijášův duch+ se usadil na Elišovi.“ Přišli mu tudíž vstříc a klaněli se* mu k zemi.+ 16 A přikročili k tomu, aby mu řekli: „Hle, s tvými sluhy je padesát mužů, statečných osob. Prosíme, ať jdou a hledají tvého pána. Možná, že ho Jehovův duch*+ pozdvihl, a pak jej hodil na jednu z hor nebo do jednoho údolí.“ Řekl však: „Nepošlete je.“ 17 A stále na něho naléhali, až byl uveden do rozpaků, takže řekl: „Pošlete.“ Poslali nyní padesát mužů; a hledali tři dny, ale nenašli ho. 18 Když se k němu vrátili, bydlel v Jerichu.+ Potom jim řekl: „Neříkal jsem vám: ‚Nechoďte‘?“
19 Časem muži z města řekli Elišovi: „Hle, poloha města je dobrá,+ právě jak můj pán vidí; ale voda+ je špatná a země působí potraty.“+ 20 Na to řekl: „Doneste mi malou novou misku a dejte do ní sůl.“ Donesli mu ji tedy. 21 Nato vyšel ke zdroji vody a hodil do něho sůl+ a řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Já činím tuto vodu zdravou.+ Už z ní nevzejde smrt ani nebude působit potraty.‘“ 22 A voda zůstává uzdravená až do tohoto dne+ podle Elišova slova, jež mluvil.
23 A přistoupil k tomu, aby odtamtud vyšel do Betelu.+ Jak šel po cestě nahoru, byli tam malí chlapci,+ kteří přišli z města a začali se mu pošklebovat+ a kteří mu říkali: „Jdi vzhůru, holohlavče!+ Jdi vzhůru, holohlavče!“ 24 Nakonec se otočil za sebe a viděl je a svolal na ně zlo v Jehovově jménu.+ Nato vyšly z lesa dvě medvědice+ a na kusy roztrhaly z jejich počtu dvaačtyřicet dětí.+ 25 A šel odtamtud k hoře Karmel+ a odtamtud se vrátil do Samaří.
3 Pokud jde o Jehorama,+ syna Achabova, ten se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce judského krále Jehošafata a dále vládl dvanáct let. 2 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ pouze ne tak jako jeho otec+ nebo jako jeho matka, ale odstranil Baalův posvátný sloup,+ který udělal jeho otec.+ 3 Lpěl jen na hříších Jeroboama,+ syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ Nevzdálil se od nich.
4 Moabský král Meša,+ ten se stal chovatelem ovcí a zaplatil izraelskému králi sto tisíc jehňat a sto tisíc neostříhaných ovčích samců.* 5 A jakmile Achab zemřel,+ stalo se, že se moabský král začal bouřit+ proti izraelskému králi. 6 Král Jehoram tudíž vyšel toho dne ze Samaří a povolal+ celý Izrael. 7 Šel dál a nyní poslal k judskému králi Jehošafatovi a řekl: „Vzbouřil se proti mně moabský král. Půjdeš se mnou válčit do Moabu?“ Řekl na to: „Půjdu.+ Jsem totéž co ty; můj lid je totéž co tvůj lid;+ moji koně jsou titíž co tvoji koně.“ 8 A přikročil k tomu, aby řekl: „Kterou cestou vlastně máme vytáhnout?“ Řekl tedy: „Cestou pustiny Edomu.“+
9 A izraelský král a judský král a edomský+ král přistoupili k tomu, aby šli a obcházeli kolem po sedm dnů, a neprokázala se tam být voda pro tábor a pro domácí zvířata, jež následovala jejich kroky. 10 Posléze řekl izraelský král: „Jak nešťastné [je], že Jehova povolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moabovi!“+ 11 Na to Jehošafat řekl:+ „Není tady Jehovův prorok?+ Dotažme se tedy Jehovy skrze něho.“+ Jeden ze sluhů izraelského krále tedy odpověděl a řekl: „Je tu Eliša,+ syn Šafatův, který lil vodu na Elijášovy ruce.“+ 12 Jehošafat pak řekl: „U něho existuje Jehovovo slovo.“ Izraelský král a Jehošafat a edomský král tudíž k němu sešli.
13 A Eliša přistoupil k tomu, aby řekl izraelskému králi: „Co mám s tebou společného?*+ Jdi k prorokům+ svého otce a k prorokům své matky.“ Ale izraelský král mu řekl: „Ne, vždyť Jehova povolal tyto tři krále, aby je vydal Moabovi do ruky.“+ 14 Na to Eliša řekl: „Jakože žije Jehova vojsk,+ před nímž opravdu stojím,* kdyby nebylo toho, že mám ohled k obličeji judského krále Jehošafata,+ nepohlédl bych na tebe ani bych tě neviděl.+ 15 A teď mi přiveďte hráče na strunný nástroj.“+ A jakmile hráč zahrál na strunný nástroj, stalo se, že na něm spočinula Jehovova ruka.+ 16 A přikročil k tomu, aby řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Ať se v tomto říčním údolí nadělá* plno příkopů;*+ 17 tak totiž řekl Jehova: „Neuvidíte vítr a neuvidíte liják; přesto se toto říční údolí naplní vodou,+ a jistě [z něho] budete pít+ vy a vaše hospodářská zvířata a vaše domácí zvířata.“‘ 18 A to bude vskutku malichernost v Jehovových očích+ a jistě vám vydá Moaba do ruky.+ 19 A srazíte každé opevněné město+ a každé vybrané město a měli byste skácet každý dobrý+ strom+ a všechna vodní zřídla byste měli ucpat a každý dobrý kus země byste měli zohavit kamením.“
20 A stalo se ráno,+ v čase, kdy vystupuje obilná oběť,+ že — pohleďme — směrem od Edomu přicházela voda, a země se tou vodou naplnila.
21 Pokud jde o všechny Moabce, ti slyšeli, že králové přitáhli bojovat proti nim. Svolali tudíž [muže] z tolika, kolik se [jich] opásávalo+ opaskem, a výše a postavili se u hranice. 22 Když časně ráno vstali, slunce vyšlehlo na vodu, takže Moabci viděli z protější strany vodu červenou jako krev. 23 A začali říkat: „To je krev! Králové se bezesporu chopili meče a sráželi se navzájem. Tak teď za kořistí,+ Moabe!“ 24 Když přišli do izraelského tábora, Izraelité+ se okamžitě zvedli a začali Moabce srážet, takže se před nimi dali na útěk.+ Přišli tedy do Moabu,* a jak přicházeli, sráželi Moabce.* 25 A svrhávali města,+ a pokud jde o každý dobrý kus země, každý hodil svůj kámen a opravdu jej naplnili; a každé vodní zřídlo ucpávali+ a každý dobrý strom káceli,+ až zanechali v Kir-charesetu+ jen kameny; a střelci z praku jej začali obcházet a srážet.
26 Když moabský král viděl, že se bitva pro něho prokázala [jako] příliš silná, ihned vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, aby se probili k edomskému králi;+ ale nebyli [toho] schopni. 27 Nakonec vzal svého prvorozeného syna, který měl místo něho vládnout, a obětoval+ ho jako zápalnou oběť na zdi. A nastalo velké rozhořčení proti Izraeli, takže od něho odtáhli a vrátili se do své země.
4 A byla jistá žena z manželek synů+ proroků, jež křičela k Elišovi a říkala: „Tvůj sluha, můj manžel, je mrtev; a sám dobře víš, že se tvůj vlastní sluha stále bál+ Jehovy, a přišel věřitel,+ aby si vzal obě mé děti za otroky.“ 2 Na to jí Eliša řekl: „Co mám pro tebe udělat?+ Pověz mi, co máš v domě?“ Na to řekla: „Tvá služka nemá v domě vůbec nic než džbán oleje s hubicí.“+ 3 Potom řekl: „Jdi, vyžádej si venku nádoby ode všech svých sousedů, prázdné nádoby. Neomezuj se jen na několik. 4 A půjdeš a zavřeš za sebou a svými syny dveře a budeš nalévat do všech těch nádob, a plné bys měla dávat stranou.“ 5 A tak od něho odešla.
Když za sebou a svými syny zavřela dveře, přinášeli k ní [nádoby] a ona nalévala.+ 6 A stalo se, že jakmile byly nádoby plné, přikročila k tomu, aby řekla svému synovi: „Přines ke mně přece ještě další nádobu.“+ Řekl jí však: „Další nádoba už není.“ Na to olej přestal.+ 7 Vešla tedy a pověděla [to] muži [pravého] Boha a on nyní řekl: „Jdi, prodej olej a splať své dluhy,+ a ty [a] tvoji synové byste měli žít z toho, co zbývá.“+
8 A jednoho dne se stalo, že se Eliša ubíral do Šunemu,+ kde byla jedna významná žena, a začala ho nutit,+ aby pojedl chléb. A kdykoli šel kolem, stalo se, že tam odbočoval, aby pojedl chléb. 9 Posléze řekla svému manželovi:+ „Hle, dobře vím, že je to svatý Boží muž,+ který kolem nás neustále chodí. 10 Prosím, udělejme na zdi malou nástřešní místnost+ a dejme mu tam lehátko a stůl a židli a svícen;+ a kdykoli k nám vejde, stane se, že tam může odbočit.“+
11 A jednoho dne se stalo, že vešel jako obvykle a odbočil do nástřešní místnosti a lehl si tam. 12 Řekl tedy svému sloužícímu Gechazimu:+ „Zavolej tu Šunemanku.“+ Na to ji zavolal, aby se před něho postavila. 13 Potom mu řekl: „Řekni jí, prosím: ‚Hle, omezila ses kvůli nám vším tímto omezením.+ Co se má pro tebe udělat?+ Je něco, o čem by se mělo pro tebe promluvit s králem+ nebo s velitelem vojska?‘“+ Na to řekla: „Bydlím mezi svým vlastním lidem.“+ 14 A přikročil k tomu, aby řekl: „Co se má tedy pro ni udělat?“ Gechazi nyní řekl: „Vskutku, nemá syna+ a její manžel je starý.“ 15 Okamžitě řekl: „Zavolej ji.“ Zavolal ji tedy a zůstala stát u vchodu. 16 Potom řekl: „V tento ustanovený čas příštího roku* budeš objímat syna.“+ Řekla však: „Ne, můj pane, muži [pravého] Boha! Nepovídej lži ve spojitosti se svou služkou.“
17 Žena však otěhotněla a porodila syna v tento ustanovený čas příštího roku,+ právě jak k ní Eliša mluvil.+ 18 A dítě dál rostlo, a jednoho dne se stalo, že vyšel jako obvykle ke svému otci s ženci.+ 19 A stále říkal svému otci: „Moje hlava, ach, moje hlava!“+ Nakonec řekl sloužícímu: „Odnes ho k jeho matce.“+ 20 Odnesl ho tedy a přinesl ho k jeho matce. A seděl jí na kolenou až do poledne a posléze zemřel.+ 21 Pak vyšla nahoru a položila ho na lehátko+ muže [pravého] Boha+ a zavřela za ním dveře a šla ven. 22 Nyní zavolala svého manžela a řekla: „Pošli mi přece, prosím, jednoho ze sloužících a jednu z oslic a dovol mi běžet až k muži [pravého] Boha a vrátit se.“+ 23 Ale on řekl: „Proč k němu jdeš dnes? Není novoluní+ ani sabat.“ Řekla však: „To je v pořádku.“ 24 Osedlala tedy oslici+ a řekla svému sloužícímu: „Žeň a jeď kupředu. Nezdržuj se kvůli mně v jízdě, ledaže bych ti řekla.“
25 A přistoupila k tomu, aby šla a přišla k muži [pravého] Boha na horu Karmel. A jakmile ji muž [pravého] Boha venku vpředu viděl, stalo se, že okamžitě řekl svému sloužícímu Gechazimu:+ „Pohleď, tamhle ta Šunemanka. 26 Běž jí, prosím, vstříc a řekni jí: ‚Je s tebou všechno v pořádku? Je všechno v pořádku s tvým manželem? Je všechno v pořádku s dítětem?‘“ Na to řekla: „Všechno v pořádku.“ 27 Když přišla k muži [pravého] Boha na horu, okamžitě se chopila jeho nohou.+ Na to Gechazi přišel blíž, aby ji odstrčil,+ ale muž [pravého] Boha+ řekl: „Nech ji být,+ neboť její duše je v ní hořká;+ a Jehova to přede mnou utajil+ a nepověděl mi [to].“ 28 Nyní řekla: „Žádala jsem prostřednictvím svého pána o syna? Neříkala jsem: ‚Nepovedeš mě k falešné naději‘?“+
29 Okamžitě řekl Gechazimu:+ „Opásej si bedra+ a vezmi do ruky mou hůl+ a jdi. V případě, že se s někým potkáš, nepozdravíš ho;+ a v případě, že by tě někdo zdravil, neodpovíš mu. A položíš mou hůl chlapci na obličej.“+ 30 Na to řekla chlapcova matka: „Jakože žije Jehova+ a jakože žije tvá duše,+ neopustím tě.“+ Proto vstal a šel s ní.* 31 A Gechazi, ten se ubíral před nimi a potom položil hůl chlapci na obličej, ale nebyl žádný hlas ani známka pozornosti.+ Šel mu tedy zpátky vstříc a pověděl mu a řekl: „Chlapec se neprobudil.“+
32 Konečně vešel do domu Eliša, a tu byl chlapec mrtvý, položený na jeho lehátku.+ 33 Nato vešel a zavřel za nimi oběma dveře+ a začal se modlit k Jehovovi.+ 34 Nakonec vyšel nahoru a položil se na dítě+ a položil svá vlastní ústa na jeho ústa a své vlastní oči na jeho oči a své vlastní dlaně na jeho dlaně a zůstal nad ním skloněn, a tělo dítěte se postupně zahřálo. 35 Potom začal opět chodit po domě, jednou tímto směrem a jednou oním směrem, načež vyšel nahoru a sklonil se nad ním. A chlapec začal kýchat,* celkem sedmkrát. Poté chlapec otevřel oči.+ 36 Nyní zavolal Gechaziho a řekl: „Zavolej tu Šunemanku.“+ Zavolal ji tedy a ona k němu vešla. Potom řekl: „Zdvihni svého syna.“+ 37 A přistoupila k tomu, aby vešla a padla mu k nohám a poklonila se mu k zemi.+ Poté zdvihla svého syna a vyšla.+
38 A Eliša se vrátil do Gilgalu*+ a v zemi byl hladomor.+ Jak před ním seděli synové+ proroků,+ řekl časem svému sloužícímu:+ „Postav velký hrnec na vaření a uvař pro syny proroků dušené [jídlo].“+ 39 Jistý [muž] tudíž vyšel na pole natrhat slézy+ a našel planou révu a natrhal na ní plané tykve, plný svůj oděv, a pak přišel a nakrájel je do hrnce na dušení, neboť s nimi nebyli obeznámeni. 40 Později to nalili mužům k jídlu. A jakmile pojedli z dušeného [jídla], stalo se, že vykřikli a začali říkat: „V hrnci je smrt,+ muži [pravého] Boha.“+ A nebyli schopni jíst. 41 A tak řekl: „Přineste tedy mouku.“ Potom, co ji hodil do hrnce, přikročil k tomu, aby řekl: „Nalejte lidem, ať jedí.“ A v hrnci se neprokázalo být nic škodlivého.+
42 A byl muž, který přišel z Baal-šališi+ a přinesl+ muži [pravého] Boha chléb z prvních zralých plodů,+ dvacet ječných chlebů+ a nové obilí ve svém chlebovém vaku. Potom řekl: „Dej to lidem, ať jedí.“+ 43 Jeho obsluhující však řekl: „Jak mám tohle předložit stovce mužů?“+ Na to řekl: „Dej to lidem, ať jedí, neboť tak řekl Jehova: ‚Bude se jíst a budou zbytky.‘“*+ 44 Na to jim to předložil a začali jíst a měli zbytky podle Jehovova slova.+
5 A jistý Naaman,+ velitel vojska syrského krále, se stal před svým pánem* velkým mužem a [byl] chován ve vážnosti,* protože jeho prostřednictvím dal Jehova záchranu* Sýrii;+ a ten muž se prokázal být statečným, silným mužem, třebaže [byl] malomocný.* 2 A Syřané, ti vyšli jako loupeživé tlupy+ a zajali z izraelské země děvčátko,+ a dostalo se před Naamanovu manželku. 3 Časem řeklo+ své paní: „Kdyby jen byl můj pán před prorokem,+ který je v Samaří! V tom případě by ho uzdravil z jeho malomocenství.“+ 4 Poté někdo přišel a podal zprávu svému pánovi a řekl: „Tak a tak mluvila+ ta dívka, která je z izraelské země.“
5 Syrský král pak řekl: „Vyprav se! Pojď a nech mě poslat izraelskému králi dopis.“ Přistoupil tedy k tomu, aby šel a vzal do ruky+ deset talentů stříbra a šest tisíc kousků zlata+ a deset oděvů na střídání.+ 6 A přinesl izraelskému králi dopis,+ který říkal: „A nyní v tutéž dobu, kdy ti přijde tento dopis, hle, opravdu k tobě posílám svého sluhu Naamana, abys ho uzdravil z jeho malomocenství.“ 7 A jakmile izraelský král dopis přečetl, stalo se, že si okamžitě roztrhl+ oděvy a řekl: „Jsem snad Bůh,+ abych usmrcoval a zachovával naživu?+ Vždyť ta osoba ke mně posílá, abych uzdravil nějakého muže z jeho malomocenství; jen si totiž všimněte, prosím, a vizte, jak se mnou vyhledává hádku.“+
8 A jakmile Eliša, muž [pravého] Boha, slyšel, že izraelský král roztrhl své oděvy,+ stalo se, že ihned poslal ke králi a řekl: „Proč sis roztrhl oděvy? Prosím, ať přijde ke mně, aby poznal, že v Izraeli existuje prorok.“+ 9 Naaman tedy přišel se svými koňmi a se svými válečnými dvoukolými vozy a stanul u vchodu do Elišova domu. 10 Eliša však k němu poslal posla a řekl: „Jdi,* sedmkrát+ se vykoupeš+ v Jordánu, aby se ti vrátilo tvé maso;+ a buď čistý.“ 11 Na to se Naaman rozhořčil+ a začal odcházet a říkal: „Hle, říkal jsem [si]:+ ‚Vyjde až ke mně a jistě se postaví a bude vzývat jméno Jehovy, svého Boha, a nad tím místem bude pohybovat rukou sem a tam a skutečně dá malomocnému uzdravení.‘ 12 Nejsou damašské+ řeky Abana* a Parpar lepší než všechny izraelské vody?+ Nemohu se vykoupat v nich a jistě být čistý?“+ S tím se otočil a ve vzteku odcházel.+
13 Tu se přiblížili jeho sluhové a promluvili k němu a řekli: „Můj otče,+ kdyby to bývalo něco velkého, co k tobě ten prorok mluvil, neudělal bys to? Oč spíše tedy, jestliže ti řekl: ‚Vykoupej se a buď čistý‘?“ 14 Na to sestoupil a začal se ponořovat* do Jordánu, sedmkrát, podle slova muže [pravého] Boha;+ poté se mu vrátilo maso podobné masu malého chlapce,+ a stal se čistým.+
15 Potom šel zpět k muži [pravého] Boha,+ on s celým svým táborem, a přišel a stanul před ním a řekl: „Hle, nyní jistě vím, že nikde na zemi není Bůh, jen v Izraeli.+ A nyní, prosím, přijmi od svého sluhy dar požehnání.“+ 16 Řekl však: „Jakože žije Jehova,+ před nímž opravdu stojím,* nepřijmu jej.“+ A začal na něho naléhat, aby jej přijal, ale stále odmítal. 17 Nakonec Naaman řekl: „Jestliže ne, ať je, prosím, tvému sluhovi dáno trochu zemské půdy,+ náklad páru mulů; protože tvůj sluha už nebude dávat zápalný obětní dar ani oběť žádným jiným bohům, jenom Jehovovi.+ 18 V této věci kéž Jehova tvému sluhovi odpustí: Když můj pán vchází do Rimmonova+ domu, aby se tam klaněl, a opírá se+ o mou ruku, a já se musím sklánět+ v Rimmonově domě, když se v Rimmonově domě skloním, kéž, prosím, Jehova v tomto ohledu tvému sluhovi odpustí.“+ 19 Na to mu řekl: „Jdi v pokoji.“+ Odešel tudíž od něho na značný úsek země.
20 Nato řekl Gechazi,+ sloužící Eliši, muže [pravého] Boha:+ „Hle, můj pán* toho Syřana Naamana+ ušetřil, když z jeho ruky nepřijal, co přinesl. Jakože žije Jehova,+ poběžím za ním a něco od něho vezmu.“+ 21 A Gechazi začal Naamana honit. Když Naaman viděl, že za ním někdo běží, ihned mu sestoupil vstříc ze svého dvoukolého vozu a potom řekl: „Je všechno v pořádku?“+ 22 Na to řekl: „Všechno je v pořádku. Poslal mě+ můj pán+ a řekl: ‚Pohleď, právě ke mně přišli z hornatého kraje Efrajima dva mladí muži ze synů proroků.+ Dej jim přece, prosím, talent* stříbra a dva oděvy na střídání.‘“+ 23 Naaman na to řekl: „Jen si vezmi dva talenty.“ A stále na něho naléhal+ a nakonec svázal dva talenty stříbra do dvou váčků s dvěma oděvy na střídání a dal je dvěma svým sloužícím, aby je před ním nesli.
24 Když přišel do Ofelu,* okamžitě jim je vzal z ruky a uložil je v domě+ a muže poslal pryč. Odešli tedy. 25 A sám vešel a pak se postavil u svého pána.+ Tu mu Eliša řekl: „Odkud [přicházíš], Gechazi?“ Řekl však: „Tvůj sluha vůbec nikam nešel.“+ 26 Na to mu řekl: „Nešlo mé srdce s sebou, právě když se ten muž obrátil, [aby sestoupil] ze svého dvoukolého vozu tobě vstříc? Je čas přijímat stříbro nebo přijímat oděvy nebo olivové háje nebo vinice nebo ovce nebo skot nebo sluhy nebo služky?+ 27 A tak Naamanovo malomocenství+ ulpí na tobě a na tvém potomstvu na neurčitý čas.“+ Okamžitě vyšel z [místa] před ním, malomocný, bílý jako sníh.+
6 A synové+ proroků začali Elišovi říkat: „Pohleď, místo,+ kde bydlíme před tebou, je pro nás příliš stísněné.+ 2 Dovol nám, prosím, dojít až k Jordánu a každý odtamtud vezme trám a uděláme si+ tam místo k bydlení.“ Řekl tedy: „Jděte.“ 3 A jistý [muž] přikročil k tomu, aby řekl: „Pojď, prosím, a jdi se svými sluhy.“ Na to řekl: „Já půjdu.“ 4 Šel tudíž s nimi a konečně došli k Jordánu a začali podtínat stromy.+ 5 A stalo se, že jistý [muž] kácel svůj trám, a hlava sekery*+ spadla do vody. A začal křičet a říkat: „Běda, můj pane,+ vždyť byla půjčená!“+ 6 Muž [pravého] Boha nato řekl: „Kam spadla?“ Ukázal mu tedy místo. Okamžitě usekl kus dřeva a hodil jej tam a přiměl hlavu sekery vyplout.+ 7 Nyní řekl: „Zvedni si ji.“ Hned napřáhl ruku a vzal ji.
8 A syrský král,+ ten se zapletl do války s Izraelem. Poradil se tedy se svými sluhy+ a řekl: „Na tom a tom místě budete se mnou tábořit.“*+ 9 Potom muž [pravého] Boha+ poslal k izraelskému králi a řekl: „Střež se, abys kolem toho místa nechodil,+ protože tam sestupují Syřané.“+ 10 Izraelský král tedy poslal na místo, o němž mu řekl muž [pravého] Boha.+ A varoval+ ho, a on se odtamtud držel stranou, ne [jen] jednou nebo dvakrát.
11 Srdce syrského krále se tudíž nad tou záležitostí rozvzteklilo,+ takže zavolal své sluhy a řekl jim: „Nepovíte mi, kdo z těch, kteří k nám patří, je pro izraelského krále?“+ 12 Jeden z jeho sluhů nato řekl: „Žádný, můj pane, králi, ale to Eliša,+ prorok, který je v Izraeli, povídá izraelskému králi věci,+ které mluvíš ve své vnitřní ložnici.“+ 13 Řekl tedy: „Jděte a vizte, kde je, abych poslal a vzal ho.“+ Později mu podali zprávu, jež říkala: „Je v Dotanu.“+ 14 Okamžitě tam poslal koně a válečné dvoukolé vozy a mohutnou vojenskou sílu;+ a přistoupili k tomu, aby přišli v noci a obklíčili město.
15 Když se služebník+ muže [pravého] Boha časně zvedl, aby vstal, a vyšel, hle, město obklopovala vojenská síla s koňmi a válečnými dvoukolými vozy. Jeho sloužící mu ihned řekl: „Běda, můj pane!+ Co budeme dělat?“ 16 Řekl však: „Neboj se,+ neboť těch, kteří jsou s námi, je víc než těch, kteří jsou s nimi.“+ 17 A Eliša se začal modlit+ a říkat: „Jehovo, otevři mu, prosím, oči,+ aby viděl.“ Jehova okamžitě otevřel oči sloužícího, takže viděl, a pohleďme, hornatý kraj byl plný koní a ohnivých válečných dvoukolých vozů+ všude kolem Eliši.+
18 Když k němu začali sestupovat, Eliša přikročil k tomu, aby se modlil k Jehovovi a řekl: „Prosím, postihni tento národ* slepotou.“+ Postihl je tedy slepotou podle Elišova slova. 19 Nyní jim Eliša řekl: „To není ta cesta a to není to město. Následujte mě a dovolte mi vás dovést k muži, kterého hledáte.“ Doprovodil je však do Samaří.+
20 A jakmile došli do Samaří, stalo se, že potom Eliša řekl: „Jehovo, otevři těmto [lidem] oči, ať vidí.“+ Jehova jim okamžitě otevřel oči a uviděli; a hle, byli uprostřed Samaří. 21 Jakmile je izraelský král viděl, tu řekl Elišovi: „Mám [je] srazit, mám [je] srazit,+ můj otče?“+ 22 Řekl však: „Nesrazíš [je]. Srážíš ty, které jsi zajal svým mečem a svým lukem?+ Předlož jim chléb a vodu, ať se najedí a napijí+ a jdou ke svému pánovi.“ 23 Prostřel jim tudíž velkou hostinu; a začali jíst a pít, načež je poslal pryč, a šli ke svému pánovi. A loupeživé tlupy+ Syřanů už ani jednou nepřišly do izraelské země.
24 A poté se stalo, že syrský král Ben-hadad přistoupil k tomu, aby sebral celý svůj tábor a aby vytáhl a oblehl+ Samaří. 25 Časem nastal v Samaří velký hladomor,+ a pohleďme, obléhali je, až oslí hlava+ dosáhla ceny osmdesáti kousků stříbra a čtvrtina míry kav* holubího trusu+ měla cenu pěti kousků stříbra. 26 A když izraelský král procházel po zdi, stalo se, že jistá žena k němu vykřikla a řekla: „Zachraň přece, ach můj pane, králi!“+ 27 Řekl na to: „Jestliže tě nezachrání Jehova, z jakého [zdroje] tě zachráním já?+ Z mlatu, z lisu na víno nebo na olej?“ 28 A král přikročil k tomu, aby jí řekl: „Co je ti?“ Řekla tedy: „Tahle žena, ta mi řekla: ‚Dej svého syna, abychom ho snědly dnes, a mého vlastního syna sníme zítra.‘+ 29 Uvařily+ jsme tedy mého syna a snědly ho.+ Potom jsem jí druhého dne řekla: ‚Dej svého syna, abychom ho snědly.‘ Ale ona svého syna schovala.“
30 A jakmile král slyšel slova té ženy, stalo se, že si okamžitě roztrhl+ oděvy; a jak procházel po zdi, lidé uviděli, a pohleďme, vespod na jeho těle byla pytlovina. 31 A přikročil k tomu, aby řekl: „Kéž mi tak učiní Bůh a kéž tak k tomu přidá, jestliže dnes hlava Eliši, syna Šafatova, zůstane na něm stát!“+
32 A Eliša seděl ve svém vlastním domě a starší muži* seděli s ním,+ když z [místa] před sebou poslal jednoho muže. Než k němu mohl posel vejít, sám řekl starším mužům: „Viděli jste, jak ten vrahův+ syn poslal, aby mi odňal hlavu? Dávejte na to pozor: jakmile posel přijde, zavřete dveře a zatlačíte ho dveřmi zpět. Není za ním zvuk+ nohou jeho pána?“ 33 Ještě s nimi mluvil, když tu k němu přicházel posel,* a [král]* přistoupil k tomu, aby řekl: „Hle, to je neštěstí od Jehovy.+ Proč bych měl ještě dál na Jehovu čekat?“+
7 Eliša nyní řekl: „Naslouchejte Jehovovu slovu.+ Tak řekl Jehova: ‚Zítra asi v tomto čase bude mít v průchodu samařské brány míra sea* jemné mouky cenu šekelu* a dvě míry sea ječmene cenu šekelu.‘“+ 2 Pobočník, o jehož ruku se král opíral,+ na to odpověděl muži [pravého] Boha a řekl: „Kdyby Jehova nadělal v nebesích propusti,+ mohlo by se to přihodit?“+ Na to řekl: „Uvidíš to tu na vlastní oči,+ ale jíst z toho nebudeš.“+
3 A byli čtyři muži, malomocní, kteří byli ve vchodu brány;+ a začali jeden druhému říkat: „Proč tu sedíme, dokud nezemřeme? 4 Kdybychom byli řekli: ‚Vstupme do města‘, když je ve městě hladomor, také bychom tam museli zemřít.+ A jestliže budeme opravdu sedět zde, také budeme muset zemřít. Pojďte tedy a vpadněme do tábora Syřanů. Jestliže nás zachovají naživu, budeme žít; ale jestliže nás usmrtí, potom budeme muset zemřít.“+ 5 Za večerní tmy se tedy zvedli, aby vstoupili do tábora Syřanů; a došli až na okraj tábora Syřanů, a pohleďme, nikdo tam nebyl.
6 A sám Jehova* [předtím] způsobil, že tábor Syřanů slyšel zvuk válečných dvoukolých vozů,+ zvuk koní, zvuk velké vojenské síly,+ takže si řekli: „Pohleďme, izraelský král proti nám najal chetitské krále+ a egyptské krále,+ aby přitáhli proti nám!“ 7 Okamžitě vstali a ve večerní tmě+ uprchli a opustili své stany a své koně+ a své osly — tábor, právě jak byl — a prchali o svou duši.*+
8 Když ti malomocní došli až na okraj tábora, vstoupili potom do jednoho stanu a začali jíst a pít a nosit odtamtud stříbro a zlato a oděvy a odcházeli a odkládali si je. Potom se vrátili a vstoupili do jiného stanu a odnesli odtamtud věci a odešli a odložili si je.+
9 Nakonec začali jeden druhému říkat: „To, co děláme, není správné. Tento den je dnem dobré zprávy!+ Jestliže budeme váhat a skutečně čekat až do ranního světla, musí nás také dostihnout vina.+ Pojďte tedy nyní a vstupme a podejme zprávu v králově domě.“ 10 Přišli tedy a zavolali na strážce+ městských bran a podali jim zprávu a řekli: „Vešli jsme do tábora Syřanů, a pohleďme, nebyl tam nikdo, ani zvuk člověka, ale jen uvázaní koně a uvázaní osli, a stany, právě jak byly.“+ 11 Strážci bran ihned zavolali a podali zprávu královu domu uvnitř.
12 Král okamžitě za noci vstal a řekl svým sluhům:+ „Dovolte mi, prosím, povědět vám, co nám Syřané udělali.+ Dobře vědí, že jsme hladoví;+ a tak vyšli z tábora, aby se schovali na poli+ a řekli: ‚Vyjdou z města, a chytíme je živé a vstoupíme do města.‘“ 13 Jeden z jeho sluhů nato odpověděl a řekl: „Ať, prosím, vezmou pět ze zbývajících koní, kteří zůstali ve městě.+ Pohleď, jsou stejní jako všechen izraelský zástup, který v něm zůstal. Pohleď, jsou stejní jako všechen izraelský zástup, který zahynul.+ A pošleme ven a uvidíme.“ 14 Vzali tudíž dva dvoukolé vozy s koňmi a král je poslal ven za táborem Syřanů a řekl: „Jeďte a vizte.“ 15 Na to je následovali až k Jordánu, a pohleďme, celá cesta byla plná oděvů a náčiní,+ které Syřané zahodili, když spěchali pryč.+ Potom se poslové vrátili a podali zprávu králi.
16 A lid přistoupil k tomu, aby vyšel a drancoval+ tábor Syřanů; a tak míra sea jemné mouky nabyla ceny šekelu a dvě míry sea ječmene ceny šekelu, podle Jehovova slova.+ 17 A král ustanovil pobočníka, o jehož ruku se opíral,+ aby měl na starosti průchod brány; a lidé po něm v průchodu brány šlapali,+ takže zemřel, právě jak mluvil muž [pravého] Boha,+ když mluvil v čase, kdy k němu král sestoupil. 18 Stalo se tedy, právě jak mluvil muž [pravého] Boha ke králi, když řekl: „V průchodu samařské brány budou mít zítra v tomto čase dvě míry sea ječmene cenu šekelu a míra sea jemné mouky cenu šekelu.“+ 19 Ale pobočník odpověděl muži [pravého] Boha a řekl: „I kdyby Jehova nadělal v nebesích propusti, mohlo by se to přihodit podle tohoto slova?“+ Na to řekl: „Uvidíš to tu na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.“+ 20 Tak se mu také stalo,+ když po něm lid v průchodu brány šlapal,+ takže zemřel.
8 A Eliša promluvil k ženě, jejíhož syna oživil,+ a řekl: „Vstaň a jdi, ty se svou domácností, a přebývej jako [někdo] cizí, kdekoli můžeš přebývat jako [někdo] cizí;+ Jehova totiž přivolal hladomor,+ a ten kromě toho přijde* na zemi na sedm let.“+ 2 Žena se tedy zvedla a učinila podle slova muže [pravého] Boha a šla,+ ona se svou domácností,+ a na sedm let se usídlila jako [někdo] cizí v zemi Filištínů.+
3 A na konci sedmi let se stalo, že ta žena přistoupila k tomu, aby se vrátila ze země Filištínů a vyšla, aby volala ke králi+ o svůj dům a o své pole. 4 Král tehdy [právě] mluvil ke Gechazimu,+ sloužícímu muže [pravého] Boha, a říkal: „Prosím, vyprávěj mi přece všechny velké věci, které Eliša učinil.“+ 5 A když vyprávěl králi, jak oživil mrtvého,+ stalo se, že tu najednou žena, jejíhož syna oživil, volala ke králi o svůj dům a o své pole.+ Gechazi ihned řekl: „Můj pane,+ králi, to je ta žena a to je její syn, kterého Eliša oživil.“ 6 Na to se král ženy zeptal, a ona přikročila k tomu, aby mu příběh vyprávěla.+ Král jí potom dal dvorního úředníka+ a řekl: „Vrať vše, co jí patří, a všechny plody pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška.“+
7 A Eliša přistoupil k tomu, aby přišel do Damašku;+ a syrský král Ben-hadad+ byl nemocný. Podali mu tudíž zprávu a řekli: „Muž [pravého] Boha+ přišel až sem.“ 8 Na to král řekl Chazaelovi:+ „Vezmi do ruky dar+ a jdi vstříc muži [pravého] Boha a budeš se jeho prostřednictvím dotazovat+ Jehovy a řekneš: ‚Zotavím se z této nemoci?‘“ 9 Chazael mu tedy šel vstříc a vzal do ruky dar, dokonce dobré damašské věci každého druhu, náklad čtyřiceti velbloudů, a přišel a postavil se před něho a řekl: „Tvůj syn,+ syrský král Ben-hadad, mě k tobě poslal a řekl: ‚Zotavím se z této nemoci?‘“ 10 Eliša mu nato řekl: „Jdi, řekni mu: ‚Rozhodně se zotavíš‘,* a Jehova mi ukázal,+ že rozhodně zemře.“+ 11 A měl upřený pohled a držel jej tak až do rozpaků. Potom dal muž [pravého] Boha průchod pláči.+ 12 Na to Chazael řekl: „Proč můj pán pláče?“ Na to řekl: „Protože dobře vím, jakou škodu+ učiníš izraelským synům. Jejich opevněná místa vydáš ohni a jejich vybrané muže zabiješ mečem a jejich děti rozrazíš na kusy+ a jejich těhotné ženy rozpářeš.“+ 13 Chazael na to řekl: „Co je tvůj sluha, [který je pouhý] pes,+ aby mohl učinit tuto velkou věc?“ Eliša však řekl: „Jehova mi tě ukázal jako krále nad Sýrií.“+
14 Pak od Eliši odešel a přišel ke svému vlastnímu pánovi, který mu potom řekl: „Co ti řekl Eliša?“ Na to řekl: „Řekl mi: ‚Rozhodně se zotavíš.‘“+ 15 A příštího dne se stalo, že přistoupil k tomu, aby vzal pokrývku* a namočil* ji do vody a rozestřel mu ji přes obličej,+ takže zemřel.+ A Chazael+ začal vládnout místo něho.
16 A v pátém roce izraelského krále Jehorama,*+ syna Achabova, zatímco byl judským králem Jehošafat, stal se králem Jehoram,+ syn judského krále Jehošafata. 17 Bylo mu dvaatřicet let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě osm let.+ 18 A chodil cestou izraelských králů,+ právě jak [chodili] ti z Achabova domu,+ neboť jeho manželkou se stala Achabova dcera,+ a on dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích. 19 A Jehova nechtěl Judu+ zničit kvůli svému sluhovi Davidovi,+ právě jak mu slíbil, že vždycky* dá lampu+ jemu [a] jeho synům.*
20 Za jeho dnů se zpod Judovy ruky vzbouřil Edom+ a potom [si] udělal krále,+ aby nad nimi vládl. 21 Jehoram tudíž přešel do Cairu, také všechny dvoukolé vozy s ním. A stalo se, že sám vstal za noci a srazil Edomity, kteří obklopovali jeho a velitele dvoukolých vozů; a lid se rozprchl do svých stanů. 22 Ale Edom se svého vzbouření zpod Judovy ruky držel až do tohoto dne. Tehdy se v tom čase začala bouřit Libna.*+
23 A ostatní Jehoramovy záležitosti a všechno, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 24 Nakonec Jehoram ulehl se svými praotci+ a byl pohřben se svými praotci v Městě Davidově.+ A začal místo něho vládnout jeho syn Achazjáš.*+
25 Ve dvanáctém roce izraelského krále Jehorama, syna Achabova, se stal králem Achazjáš, syn judského krále Jehorama.+ 26 Achazjášovi bylo dvaadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jeden rok.+ A jeho matka se jmenovala Atalja,+ vnučka* izraelského krále Omriho.+ 27 A chodil cestou Achabova domu+ a dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ jako Achabův dům, neboť byl příbuzným Achabova domu přes manželství.+ 28 Šel tudíž s Achabovým synem Jehoramem do války proti syrskému králi Chazaelovi+ k Ramot-gileadu,+ ale Syřané Jehorama srazili.+ 29 Král Jehoram+ se tedy vrátil, aby se v Jezreelu+ uzdravil ze zranění, která mu v Ramě* zasadili Syřané, když bojoval se syrským králem Chazaelem. Pokud jde o judského krále Achazjáše,+ syna Jehoramova, ten sestoupil, aby navštívil Jehorama, syna Achabova, v Jezreelu, neboť byl nemocný.
9 A prorok Eliša, ten zavolal jednoho ze synů+ proroků a potom mu řekl: „Opásej si bedra+ a vezmi do ruky tuto lahvičku*+ oleje a jdi do Ramot-gileadu.+ 2 Až tam vejdeš, podívej se tam po Jehuovi,+ synu Jehošafata, syna Nimšiho; a vejdeš a přiměješ ho, aby vstal ze středu svých bratrů, a zavedeš ho do nejvnitřnější místnosti.+ 3 A vezmeš lahvičku oleje a vyleješ mu ji na hlavu+ a řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Opravdu tě pomazávám+ za krále+ nad Izraelem.“‘ A otevřeš dveře a prchneš a nebudeš čekat.“
4 A sloužící, prorokův sloužící, se vydal na cestu k Ramot-gileadu. 5 Když vešel, hle, seděli tam velitelé vojenské síly. Řekl nyní: „Mám pro tebe slovo,+ veliteli.“ Na to Jehu řekl: „Pro koho z nás všech?“ Potom řekl: „Pro tebe, veliteli.“ 6 Vstal tedy a vešel do domu; a on přistoupil k tomu, aby vylil olej na jeho hlavu a řekl mu: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Opravdu tě pomazávám za krále+ nad Jehovovým lidem,+ totiž nad Izraelem. 7 A srazíš dům svého pána Achaba a pomstím+ krev* svých sluhů proroků a krev všech Jehovových sluhů v ruce Jezábel.+ 8 A zahyne celý Achabův dům; a odříznu od Achaba každého,+ kdo močí proti stěně,*+ a kohokoli bezmocného a bezcenného*+ v Izraeli. 9 A učiním Achabův dům podobným domu Jeroboama,+ syna Nebatova, a podobným domu Baaši,+ syna Achijášova. 10 A Jezábel sežerou+ psi na kusu země v Jezreelu, a nikdo ji nepohřbí.‘“ S tím otevřel dveře a uprchl.+
11 Pokud jde o Jehua, ten vyšel ke sluhům svého pána a začali mu říkat: „Je všechno v pořádku?+ Proč k tobě přišel ten pomatenec?“+ Řekl jim však: „Sami dobře znáte toho muže a jeho druh hovoru.“ 12 Řekli však: „To je lež!* Pověz nám, prosím.“ Potom řekl: „Mluvil ke mně tak a tak a řekl: ‚Tak řekl Jehova: „Opravdu tě pomazávám za krále nad Izraelem.“‘“+ 13 Na to každý spěšně vzal svůj oděv+ a položil jej pod něho na holé schody a začali troubit na roh+ a říkat: „Jehu se stal králem!“+ 14 A Jehu,+ syn Jehošafata, syna Nimšiho,+ přistoupil k tomu, aby se spikl+ proti Jehoramovi.*
A Jehoram [předtím] držel stráž u Ramot-gileadu,+ on s celým Izraelem, kvůli syrskému králi Chazaelovi.+ 15 Později se král Jehoram+ vrátil, aby se v Jezreelu+ uzdravil ze zranění, která mu způsobili Syřané, když bojoval se syrským králem Chazaelem.+
Jehu nyní řekl: „Jestliže vaše duše souhlasí,*+ nenechte nikoho uniknout z města, aby šel a podal zprávu v Jezreelu.“ 16 A Jehu se rozjel a jel do Jezreelu; ležel tam totiž Jehoram, a Achazjáš,*+ král Judy, sešel, aby Jehorama viděl. 17 A strážný+ stál na věži+ v Jezreelu+ a uviděl vzdouvající se spoustu Jehuových [mužů], jak přijížděl, a ihned řekl: „Vidím vzdouvající se spoustu [mužů].“ Jehoram na to řekl: „Vezmi kavaleristu a pošli jim ho vstříc a ať řekne: ‚Je mír?‘“+ 18 Vyjel mu tedy vstříc jezdec na koni a řekl: „Tak řekl král: ‚Je mír?‘“ Ale Jehu řekl: „Co máš společného s ‚mírem‘?*+ Zařaď se za mne!“
A strážný+ přikročil k tomu, aby podal zprávu a říkal: „Posel dojel až k nim, ale nevrátil se.“ 19 Poslal tedy druhého jezdce na koni, který, když k nim přijel, přistoupil k tomu, aby řekl: „Tak řekl král: ‚Je mír?‘“ Ale Jehu řekl: „Co máš společného s ‚mírem‘?+ Zařaď se za mne!“
20 A strážný přikročil k tomu, aby podal zprávu a říkal: „Dojel až k nim, ale nevrátil se; a ta jízda je jako jízda Jehua,+ vnuka* Nimšiho,+ neboť jede šíleně.“+ 21 Na to Jehoram řekl: „Zapřáhněte!“+ Zapřáhli tedy jeho válečný dvoukolý vůz, a izraelský král Jehoram a judský král Achazjáš+ vyjeli každý ve svém vlastním válečném dvoukolém voze. Jak pokračovali vstříc Jehuovi, našli ho na kusu půdy Jezreelity Nabota.+
22 A jakmile Jehoram viděl Jehua, stalo se, že okamžitě řekl: „Je mír, Jehu?“ Ale on řekl: „Jaký by mohl být mír,+ dokud jsou tu smilstva tvé matky Jezábel+ a její mnohá kouzla?“+ 23 Jehoram ihned rukama obrátil, aby uprchl, a řekl Achazjášovi: „Je [tu] šalebnost,+ Achazjáši!“ 24 A Jehu naplnil svou ruku lukem+ a přistoupil k tomu, aby střelil Jehorama mezi paže, takže mu šíp vyšel u srdce, a on se ve svém válečném dvoukolém voze zhroutil.+ 25 Nyní řekl svému pobočníkovi+ Bidkarovi:* „Zdvihni ho, hoď ho na ten kus pole Jezreelity Nabota;+ vzpomeň si totiž: já a ty jsme jeli se spřežením za jeho otcem Achabem a sám Jehova pozvedl proti němu toto prohlášení:+ 26 ‚„Jistě jsem včera viděl krev+ Nabotovu a krev jeho synů,“+ je Jehovův výrok, „a jistě ti oplatím+ na tomto kusu země,“ je Jehovův výrok.‘ Zdvihni ho tedy nyní; hoď ho na ten kus země podle Jehovova slova.“+
27 A viděl to judský král Achazjáš+ a dal se na útěk cestou zahradního domu.+ (Později* ho Jehu pronásledoval a řekl: „Jeho také! Srazte ho!“ Srazili ho tedy,* zatímco [jel] v dvoukolém voze cestou vzhůru ke Guru, který je u Jibleamu.+ A prchal dál do Megidda+ a tam zemřel.+ 28 Potom ho jeho sluhové odvezli na dvoukolém voze do Jeruzaléma, a tak ho pohřbili v jeho hrobě s jeho praotci v Městě Davidově.+ 29 A bylo to v jedenáctém roce Jehorama,+ syna Achabova, že se stal Achazjáš+ králem nad Judou.)
30 Posléze přijel Jehu do Jezreelu,+ a Jezábel+ o tom slyšela. A přistoupila k tomu, aby si nalíčila+ oči černou barvou a krásně si upravila+ hlavu a shlížela oknem.+ 31 A Jehu vjel branou. Nyní řekla: „Vedlo se dobře Zimrimu,+ tomu, kdo zabil svého pána?“ 32 Na to pozvedl obličej směrem k oknu a řekl: „Kdo je se mnou? Kdo?“+ Okamžitě na něho dolů pohlédli dva nebo tři dvorní úředníci.+ 33 Řekl tedy: „Ať spadne!“+ Potom ji nechal spadnout a něco z její krve se rozstříklo na zeď a koně; a tu ji pošlapal.+ 34 Nato šel dovnitř a najedl se a napil a potom řekl: „Muži, prosím, postarejte se o tu prokletou+ a pohřběte ji, neboť je to dcera krále.“+ 35 Když ji šli pohřbít, nenašli z ní nic než lebku a chodidla a dlaně rukou.+ 36 Když se vrátili a pověděli mu [to], přikročil k tomu, aby řekl: „Je to Jehovovo slovo, jež mluvil prostřednictvím+ svého sluhy, Tišbeana Elijáše,* když řekl: ‚Na kusu jezreelské země budou psi žrát maso Jezábel.+ 37 A mrtvé tělo Jezábel se jistě stane jakoby hnojem+ na povrchu pole na kusu jezreelské země, aby se neřeklo: „To je Jezábel.“‘“+
10 A Achab měl v Samaří sedmdesát+ synů.+ Jehu proto napsal dopisy a poslal je do Samaří knížatům+ Jezreelu, starším mužům+ a Achabovým opatrovníkům* a řekl: 2 „Nyní tedy, právě v čase, kdy vám přijde tento dopis, jsou u vás synové vašeho pána a jsou u vás válečné dvoukolé vozy a koně+ a opevněné město a zbroj. 3 A uvidíte, který ze synů vašeho pána je nejlepší a nejpřímější, a dosadíte ho na trůn jeho otce.+ Pak bojujte za dům svého pána.“
4 A dostali velmi velký strach a začali říkat: „Pohleďte, dva králové+ před ním neobstáli, a jak obstojíme my?“+ 5 Ten, který byl nad domem, a ten, který byl nad městem, a starší muži a opatrovníci+ tudíž poslali k Jehuovi a řekli: „Jsme tvoji sluhové a učiníme všechno, co nám řekneš. Nikoho neuděláme králem. Učiň, co je dobré v tvých vlastních očích.“
6 Na to jim napsal druhý dopis, který říkal: „Jestliže mi patříte+ a posloucháte můj hlas, vezměte hlavy mužů, kteří jsou syny+ vašeho pána, a přijďte ke mně zítra v tomto čase do Jezreelu.“+
A královi synové, sedmdesát mužů, byli u význačných mužů města, kteří je vychovávali. 7 A jakmile jim dopis došel, stalo se, že vzali královy syny a pobili [je], sedmdesát mužů,+ načež složili jejich hlavy do košů a poslali mu je do Jezreelu. 8 Potom vešel posel+ a pověděl mu a řekl: „Přinesli hlavy+ králových synů.“ Řekl tedy: „Složte je na dvě hromady u vchodu do brány až do rána.“+ 9 A ráno se stalo, že přistoupil k tomu, aby vyšel. Potom se zastavil a řekl všemu lidu: „Jste spravedliví.*+ Hle, já jsem se spikl+ proti svému pánovi a zabil jsem ho;+ ale kdo srazil ty všechny? 10 Vězte tedy, že nic z Jehovova slova nepadne [nesplněné] na zem,+ co Jehova mluvil proti Achabovu domu;+ a Jehova sám učinil, co mluvil prostřednictvím svého sluhy Elijáše.“+ 11 Navíc, Jehu přikročil k tomu, aby srazil všechny, kdo zbyli z Achabova domu v Jezreelu, a všechny jeho význačné muže+ a jeho známé a jeho kněze,+ až mu neponechal žádného přežijícího.+
12 A přistoupil k tomu, aby se zvedl a vešel, načež se vydal na cestu do Samaří. Na cestě byl svazovací dům pastýřů.* 13 A Jehu se potkal s bratry+ judského krále Achazjáše.+ Když jim řekl: „Kdo jste?“, tehdy řekli: „Jsme Achazjášovi bratři a jsme na cestě dolů, abychom se zeptali, zda je všechno v pořádku s královými syny a se syny* paní.“ 14 Okamžitě řekl: „Zmocněte se jich živých!“+ Zmocnili se jich tedy živých a pobili je u cisterny svazovacího domu,* dvaačtyřicet mužů, a neponechal z nich ani jediného.+
15 Jak odtamtud odcházel, potkal se s Jehonadabem,*+ synem Rekabovým,+ který mu [přicházel] vstříc. Když mu požehnal,+ řekl mu tudíž: „Je tvé srdce se mnou přímé, právě jako je mé vlastní srdce s tvým srdcem?“+
Jehonadab na to řekl: „Je.“
„Jestliže ano, podej mi přece ruku.“
Podal mu tedy ruku. Na to ho přiměl, aby s ním nasedl do dvoukolého vozu.+ 16 Nato řekl: „Pojeď přece se mnou a dívej se, jak nesnesu žádné soupeření+ s Jehovou.“ A nechali* ho s ním jet v jeho válečném dvoukolém voze. 17 Nakonec dojel do Samaří. Tu srážel všechny, kdo zbyli z Achabových v Samaří, dokud je nevyhladil,+ podle Jehovova slova, které mluvil k Elijášovi.+
18 Dále, Jehu sebral všechen lid a řekl jim: „Achab uctíval Baala* trochu.+ Jehu ho bude uctívat náramně. 19 Zavolejte tedy nyní ke mně všechny Baalovy proroky,+ všechny jeho ctitele+ a všechny jeho kněze.+ Ať neschází ani jediný, protože mám pro Baala velkou oběť. Kdokoli bude scházet, nezůstane naživu.“ Pokud jde o Jehua, ten jednal lstivě,+ aby zničil Baalovy ctitele.
20 A Jehu přikročil k tomu, aby řekl: „Posvěťte slavnostní shromáždění pro Baala.“ Vyhlásili je tedy. 21 Poté poslal Jehu do celého Izraele,+ takže vešli všichni Baalovi ctitelé. Nezbyl ani jediný, který nevešel. A přicházeli do Baalova+ domu a Baalův dům se naplnil od jednoho konce k druhému konci.* 22 Nyní řekl tomu, který byl nad šatstvem: „Vynes oděvy pro všechny Baalovy ctitele.“ Vynesl tedy pro ně ošacení. 23 Nato vstoupil do Baalova domu Jehu s Jehonadabem,+ synem Rekabovým. Nyní řekl Baalovým ctitelům: „Pečlivě hledejte a vizte, aby tu mezi vámi nebyl nikdo z Jehovových ctitelů, ale jen Baalovi ctitelé.“+ 24 Konečně vešli, aby dávali oběti a zápalné obětní dary, a Jehu venku rozmístil osmdesát* mužů, [kteří] mu [byli] k dispozici, a přikročil k tomu, aby řekl: „Pokud jde o muže, jenž unikne z mužů, které vám dávám do rukou, duše jednoho půjde za duši druhého.“+
25 A jakmile skončil s dáváním zápalné oběti, stalo se, že Jehu okamžitě řekl běžcům a pobočníkům: „Vejděte, srážejte je! Nenechte vyjít ani jednoho.“+ A běžci a pobočníci+ je začali srážet ostřím meče a vyhazovat je; a šli až do města Baalova domu. 26 Potom vynesli posvátné sloupy*+ Baalova domu a každý spálili.*+ 27 Dále, strhli Baalův posvátný sloup+ a strhli Baalův dům+ a až do tohoto dne jej vyhradili pro veřejné záchody.+
28 Tak Jehu vyhladil Baala z Izraele. 29 Jen od hříchů Jeroboama,+ syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil,+ Jehu neodbočil, aby je nenásledoval, [totiž od] zlatých telat,+ z nichž jedno bylo v Betelu a jedno v Danu.+ 30 Jehova tudíž řekl Jehuovi: „Protože jsi jednal dobře v tom, že jsi učinil to, co je správné v mých očích,+ [a] učinil jsi Achabovu domu podle všeho, co bylo v mém srdci,+ budou pro tebe sedět na izraelském trůnu synové do čtvrté generace.“+ 31 A Jehu nedbal, aby chodil v zákoně Jehovy, BOHA Izraele, celým svým srdcem.+ Neodbočil od hříchů Jeroboama, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+
32 V těch dnech začal Jehova [z] Izraele kus po kuse odřezávat; a Chazael+ je stále bil na celém izraelském území, 33 od Jordánu směrem k východu slunce, celou zemi Gilead,+ Gadovce+ a Rubenovce+ a Manasseovce,+ od Aroeru,+ který je při říčním údolí Arnon, dokonce Gilead a Bašan.+
34 A ostatní Jehuovy záležitosti a všechno, co činil, a všechna jeho moc, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů? 35 Nakonec Jehu ulehl se svými praotci+ a pohřbili ho v Samaří; a začal místo něho vládnout jeho syn Jehoachaz.+ 36 A dnů, kdy Jehu vládl nad Izraelem, bylo v Samaří dvacet osm let.
11 A pokud jde o Achazjášovu+ matku Atalju,+ ta viděla, že její syn zemřel. Vstala tedy a zničila všechno potomstvo království.+ 2 Avšak Achazjášova sestra Jehošeba,+ dcera krále Jehorama, vzala Achazjášova syna Jehoaše*+ a ukradla ho z [místa] mezi královými syny, kteří měli být usmrceni, dokonce jej a jeho kojnou, do vnitřní místnosti pro lehátka a udrželi* ho skrytého+ před Ataljiným obličejem, a nebyl usmrcen. 3 A zůstal s ní schován v Jehovově domě šest let, zatímco nad zemí vládla Atalja.+
4 A v sedmém roce Jehojada+ poslal a pak vzal velitele set karijské tělesné stráže+ a běžců+ a přivedl si je do Jehovova domu a uzavřel s nimi smlouvu+ a přiměl je přísahat+ v Jehovově domě, načež jim ukázal králova syna. 5 A přikročil k tomu, aby jim přikázal a řekl: „Uděláte toto: Jedna třetina z vás vejde o sabatu a bude přísně střežit králův dům;+ 6 a jedna třetina bude u Brány+ základu* a jedna třetina bude u brány za běžci; a střídavě budete přísně střežit dům.+ 7 A jsou mezi vámi dva oddíly, které o sabatu celé vycházejí, a ty budou ve prospěch krále přísně střežit Jehovův dům. 8 A obklopíte krále všude kolem, každý se svými zbraněmi v ruce, a kdokoli vstoupí do řad, bude usmrcen. A zůstaňte s králem, když vychází a když vchází.“
9 A velitelé set+ přistoupili k tomu, aby učinili podle všeho, co přikázal kněz Jehojada. Každý tedy vzal své muže, kteří vcházeli o sabatu,+ spolu s těmi, kdo o sabatu vycházeli, a pak vešli ke knězi Jehojadovi. 10 Kněz dal nyní velitelům set kopí a okrouhlé štíty, jež patřívaly králi Davidovi, které byly v Jehovově domě.+ 11 A běžci+ stáli všude kolem blízko krále každý se svými zbraněmi v ruce, od pravé strany* domu až na levou stranu* domu, u oltáře+ a u domu. 12 Potom vyvedl králova syna+ a nasadil mu diadém+ a Svědectví;+ a tak ho udělali* králem+ a pomazali* ho.+ A začali tleskat+ a říkat: „Ať žije král!“+
13 Když Atalja slyšela zvuk pobíhajícího lidu, ihned přišla k lidu do Jehovova domu.+ 14 Potom viděla a stál tam král u sloupu+ podle zvyku a velitelé a trubky*+ při králi a všechen lid země se radoval+ a troubil na trubky. Atalja+ si okamžitě roztrhla oděvy a začala křičet: „Spiknutí! Spiknutí!“+ 15 Ale kněz Jehojada přikázal velitelům set, ustanoveným nad vojenskou silou,+ a řekl jim: „Vyveďte ji z řad, a pokud jde o kohokoli, kdo půjde za ní, ten ať je popraven* mečem!“+ Kněz totiž řekl: „Ať není usmrcena v Jehovově domě.“ 16 Vložili tedy na ni ruce, a šla cestou koňského vstupu+ králova domu+ a tam byla usmrcena.+
17 Potom uzavřel Jehojada smlouvu+ mezi Jehovou+ a králem+ a lidem, že by se měli prokázat [jako] Jehovův lid; a také mezi králem a lidem.+ 18 Poté přišel všechen lid země do Baalova domu a strhl jeho oltáře;+ a jeho sochy důkladně rozbili+ a Baalova kněze Mattana+ zabili před oltáři.+
A kněz přistoupil k tomu, aby dosadil dozorce* nad Jehovovým domem.+ 19 Dále vzal velitele set a karijskou tělesnou stráž+ a běžce+ a všechen lid země, aby odvedli krále dolů od Jehovova domu; a postupně přicházeli cestou brány běžců+ ke královu domu; a začal sedět na trůnu+ králů. 20 A všechen lid země se dále radoval;+ a město, to nebylo vyrušováno, a Atalju usmrtili mečem u králova domu.*+
21 Jehoašovi*+ bylo sedm let, když začal vládnout.+
12 V sedmém roce Jehuově+ se stal králem Jehoaš+ a vládl v Jeruzalémě čtyřicet let. A jeho matka se jmenovala Cibja z Beer-šeby. 2 A Jehoaš dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích, po všechny své dny, kdy ho poučoval kněz Jehojada.+ 3 Jen výšiny nezmizely.+ Lid stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách.
4 A Jehoaš přistoupil k tomu, aby řekl kněžím:+ „Všechny peníze* na svaté oběti,+ které se přinášejí do Jehovova domu,+ peníze, na něž je každý ohodnocen,*+ peníze za duše podle jednotlivého ohodnocení,+ všechny peníze, o nichž každému vstoupí do srdce [přání] přinést [je] do Jehovova domu,+ 5 ať si kněží vezmou, každý od svého známého,+ a oni, oni ať opraví trhliny domu, kdekoli se nějaká trhlina najde.“+
6 A stalo se, že do třiadvacátého roku krále Jehoaše kněží trhliny domu ještě neopravili.+ 7 Král Jehoaš tedy zavolal kněze Jehojadu+ a kněze a řekl jim: „Proč neopravujete trhliny domu? Nyní tedy neberte od svých známých žádné další peníze, ledaže byste je dali na trhliny domu.“+ 8 Na to kněží svolili, že nebudou brát od lidu žádné další peníze a nebudou opravovat trhliny domu.
9 Kněz Jehojada nyní vzal truhlici*+ a provrtal do jejího víka otvor a postavil ji vedle oltáře napravo, jak člověk vchází do Jehovova domu, a tam dávali kněží, vrátní,*+ všechny peníze,+ které se přinášely do Jehovova domu. 10 A jakmile viděli, že je v truhlici hodně peněz, stalo se, že králův tajemník+ a velekněz* vystupovali a svazovali je a počítali peníze, které se nalézaly v Jehovově domě.+ 11 A peníze, jež byly odpočítány, předali do rukou těch, kdo konali dílo+ [a] byli ustanoveni [nad] Jehovovým domem. Ti je zase vyplatili zpracovatelům dřeva a stavitelům, kteří pracovali na Jehovově domě, 12 a zedníkům a kameníkům+ a na nákup klád a tesaných kamenů na opravu trhlin Jehovova domu a na všechno, co bylo vydáno na dům k jeho opravě.
13 Jen pokud jde o Jehovův dům, z peněz, které se přinášely do Jehovova domu, se nedělaly stříbrné nádrže, kratiknoty,+ misky,+ trubky+ a jakýkoli druh zlatého předmětu a předmětu ze stříbra;+ 14 dávali je totiž těm, kdo konali dílo, a opravovali s tím Jehovův dům.+ 15 A nežádali vyúčtování+ od mužů, do jejichž ruky dávali peníze, aby je dali těm, kdo konali dílo,+ protože ti pracovali s věrností.+ 16 Pokud jde o peníze na oběti za vinu+ a peníze na oběti za hřích, ty se do Jehovova domu nepřinášely. Připadly tedy kněžím.+
17 Potom se stalo, že syrský král Chazael+ přistoupil k tomu, aby vytáhl a bojoval proti Gatu+ a dobyl jej, načež Chazael zaměřil svůj obličej+ k tažení proti Jeruzalému.+ 18 Na to judský král Jehoaš vzal všechny svaté obětní dary,+ které posvětili jeho praotcové Jehošafat a Jehoram a Achazjáš, judští králové, a své vlastní svaté obětní dary a všechno zlato, které se dalo najít v pokladech Jehovova domu a králova domu, a poslal+ je syrskému králi Chazaelovi. Stáhl se tedy od Jeruzaléma.
19 Pokud jde o ostatní Jehoašovy* záležitosti a všechno, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 20 Jeho sluhové+ však povstali a spolčili se ve spiknutí+ a srazili Jehoaše v domě+ Valu,*+ [na cestě], která schází do Silly. 21 A Jozakar,* syn Šimeat, a Jehozabad,+ syn Šomerův, jeho sluhové, byli ti, kdo ho srazili, takže zemřel. Pohřbili ho tudíž s jeho praotci v Městě Davidově; a začal místo něho vládnout jeho syn Amacjáš.+
13 Ve dvacátém třetím roce judského krále Jehoaše,+ syna Achazjášova,+ se stal v Samaří na sedmnáct let králem nad Izraelem Jehoachaz,+ syn Jehuův.+ 2 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích+ a následoval hřích Jeroboama,+ syna Nebatova, jímž způsobil, že Izrael hřešil.+ Neodbočil od něho. 3 A Jehovův hněv+ se rozpálil proti Izraeli, takže je vydával do ruky syrského krále Chazaela+ a do ruky Chazaelova syna Ben-hadada+ po všechny jejich dny.
4 Časem Jehoachaz obměkčil+ Jehovův obličej, takže mu Jehova naslouchal;+ viděl totiž útlak Izraele,+ protože syrský král je utlačoval.+ 5 Jehova dal tudíž Izraeli zachránce,+ takže vyšli zpod ruky Sýrie, a izraelští synové dále bydleli ve svých domovech* jako dříve.+ 6 (Jen se nevzdálili od hříchu Jeroboamova domu, jímž způsobil, že Izrael hřešil.+ Chodil v něm;+ a v Samaří stál dokonce posvátný kůl.*+) 7 Nenechal totiž Jehoachazovi žádné lidi než padesát jezdců na koních a deset dvoukolých vozů a deset tisíc pěších mužů,+ protože je syrský král zničil,+ aby je učinil podobnými prachu při mlácení.+
8 Pokud jde o ostatní Jehoachazovy záležitosti a všechno, co činil, a jeho moc, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů? 9 Nakonec Jehoachaz ulehl se svými praotci a pohřbili ho v Samaří;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Jehoaš.+
10 Ve třicátém sedmém roce judského krále Jehoaše se stal v Samaří na šestnáct let králem nad Izraelem Jehoaš,+ syn Jehoachazův. 11 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ Nevzdálil se ode všech hříchů Jeroboama, syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ Chodil v nich.
12 Pokud jde o ostatní Jehoašovy záležitosti a všechno, co činil, a jeho moc, [a] jak bojoval+ proti judskému králi Amacjášovi, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů? 13 Nakonec Jehoaš ulehl se svými praotci, a na jeho trůn usedl Jeroboam.*+ Jehoaš byl naopak pohřben v Samaří s izraelskými králi.+
14 Pokud jde o Elišu,+ ten onemocněl nemocí, na kterou měl zemřít.+ Sestoupil tedy k němu izraelský král Jehoaš a začal plakat nad jeho obličejem a říkat: „Můj otče,+ můj otče, válečný dvoukolý vůz* Izraele a jeho jezdci na koních!“+ 15 A Eliša přistoupil k tomu, aby mu řekl: „Vezmi luk a šípy.“ Vzal si tedy luk a šípy. 16 A přikročil k tomu, aby řekl izraelskému králi: „Přilož ruku k luku.“* Přiložil tedy k němu ruku, načež Eliša položil své ruce na ruce+ královy. 17 Nato řekl: „Otevři okno k východu.“ Otevřel je tedy. Konečně Eliša řekl: „Střel!“ Střelil tedy. Nyní řekl: „Jehovův šíp záchrany, ano šíp záchrany+ proti Sýrii! A jistě srazíš Sýrii u Afeku+ až do skoncování.“
18 A přikročil k tomu, aby řekl: „Vezmi šípy.“ Na to [je] vzal. Potom řekl izraelskému králi: „Udeř o zem.“ A tak udeřil třikrát a přestal.+ 19 A muž [pravého] Boha+ se na něho rozhořčil; řekl tedy: „Mělo se udeřit pětkrát nebo šestkrát!* V tom případě bys jistě srážel Sýrii až do skoncování, ale nyní srazíš Sýrii třikrát.“+
20 Poté Eliša zemřel a pohřbili ho.+ A s příchodem roku pravidelně přicházely do země loupeživé tlupy+ Moabců.+ 21 A když pohřbívali jednoho muže, stalo se, že tu najednou uviděli loupeživou tlupu. Ihned muže hodili do Elišova pohřebního místa a odešli. Když se muž dotkl Elišových kostí, okamžitě ožil+ a postavil se na nohy.+
22 Pokud jde o syrského krále Chazaela,+ ten utlačoval+ Izrael po všechny Jehoachazovy dny. 23 Jehova jim však projevil přízeň+ a smiloval+ se nad nimi a obrátil se k nim kvůli své smlouvě+ s Abrahamem,+ Izákem+ a Jákobem;+ a nechtěl je zničit+ a nezavrhl je od svého obličeje až dosud. 24 Nakonec syrský král Chazael zemřel, a začal místo něho vládnout jeho syn Ben-hadad. 25 A Jehoaš, syn Jehoachazův, přistoupil k tomu, aby vzal opět zpátky z ruky Ben-hadada, syna Chazaelova, města, která ve válce vzal z ruky jeho otce Jehoachaza. Jehoaš ho třikrát srazil a získal zpět izraelská města.+
14 Ve druhém roce izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachazova,* se stal králem Amacjáš,*+ syn judského krále Jehoaše. 2 Bylo mu pětadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě devětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Jehoaddin+ z Jeruzaléma. 3 A dále činil to, co bylo přímé v Jehovových očích,+ pouze ne tak jako jeho praotec David.+ Činil podle všeho, co dělal jeho otec Jehoaš.+ 4 Jen výšiny nezmizely.+ Lid stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách.+ 5 A jakmile se království v jeho ruce upevnilo, stalo se, že začal srážet+ své sluhy, kteří srazili jeho otce,+ krále. 6 A syny těch, kteří [ho] srazili, neusmrtil, podle toho, co je napsáno v knize Mojžíšova zákona, který dal příkazem Jehova, [když] řekl:+ „Otcové by neměli být usmrceni za syny a synové by neměli být usmrceni za otce; ale každý by měl být usmrcen za svůj vlastní hřích.“+ 7 Sám srazil Edomity+ v Solném údolí,+ deset tisíc mužů, a zmocnil se ve válce Sely, a byla až do tohoto dne nazývána jménem Jokteel.
8 Tehdy poslal Amacjáš posly k izraelskému králi Jehoašovi, synu Jehoachaza, syna Jehuova, a řekl: „Přijď přece. Pohlédněme si navzájem do obličeje.“+ 9 Na to izraelský král Jehoaš poslal k judskému králi Amacjášovi a řekl: „Trnitý plevel, který byl v Libanonu, poslal k cedru,+ který byl v Libanonu, a řekl: ‚Dej přece svou dceru mému synovi za manželku.‘ Šlo však kolem divoké polní zvíře, jež bylo v Libanonu, a zašláplo ten trnitý plevel.+ 10 Nepochybně jsi srazil+ Edom, a tvé srdce tě pozvedlo.+ Těš se ze své cti+ a bydli ve svém vlastním domě. Pročpak by ses měl pouštět do rozepře+ za nepříznivých podmínek+ a musel padnout, ty a Juda s tebou?“ 11 A Amacjáš nenaslouchal.+
Izraelský král Jehoaš tedy přitáhl a přistoupili k tomu, aby si pohlédli navzájem do obličeje,+ on a judský král Amacjáš, u Bet-šemeše,+ který patří Judovi. 12 A Juda byl před Izraelem poražen,+ takže se dali na útěk, každý do svého stanu. 13 A judského krále Amacjáše, syna Jehoaše, syna Achazjášova, toho izraelský král Jehoaš u Bet-šemeše zajal. Poté přišli do Jeruzaléma a udělal průlom v jeruzalémské zdi u Efrajimovy brány+ až k Nárožní bráně,+ čtyři sta loket.* 14 A vzal všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nalézaly v Jehovově domě+ a v pokladech králova domu, a rukojmí* a potom se vrátil do Samaří.
15 Pokud jde o ostatní Jehoašovy záležitosti, co činil, a jeho moc, a jak bojoval proti judskému králi Amacjášovi, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů? 16 Nakonec Jehoaš ulehl se svými praotci+ a byl v Samaří+ pohřben s izraelskými králi, a začal místo něho vládnout jeho syn Jeroboam.*+
17 A judský král Amacjáš,+ syn Jehoašův, žil dál po smrti izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachazova, patnáct let.+ 18 Pokud jde o ostatní Amacjášovy záležitosti, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů?+ 19 Posléze se proti němu v Jeruzalémě spolčili spiknutím,+ a prchl do Lakiše;+ ale poslali za ním do Lakiše a usmrtili ho tam.+ 20 Odvezli ho tedy na koních a byl pohřben+ v Jeruzalémě se svými praotci v Městě Davidově.+ 21 Potom vzal všechen judský lid Azarjáše,+ jemuž bylo v tom čase šestnáct let,+ a udělali ho králem místo jeho otce Amacjáše.+ 22 Sám vystavěl Elat+ a navrátil jej Judovi potom, co král ulehl se svými praotci.
23 V patnáctém roce judského krále Amacjáše, syna Jehoašova, se stal na jedenačtyřicet let králem v Samaří Jeroboam,+ syn izraelského krále Jehoaše. 24 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích. Nevzdálil se ode všech hříchů Jeroboama, syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ 25 To on obnovil hranici Izraele od vstupu do Chamatu+ až k moři Araby+ podle slova Jehovy, BOHA Izraele, který mluvil prostřednictvím svého sluhy Jonáše,+ syna Amittaiova, proroka, který byl z Gat-cheferu.+ 26 Jehova totiž viděl velmi hořké trápení Izraele.+ Nebyl ani žádný bezmocný, ani žádný bezcenný,* ani nebyl pro Izrael pomocník.+ 27 A Jehova slíbil, že jméno Izraele nevymaže zpod nebes.+ Zachránil+ je tudíž rukou Jeroboama, syna Jehoašova.
28 Pokud jde o ostatní Jeroboamovy záležitosti a všechno, co činil, a jeho moc, jak bojoval a jak navrátil Damašek+ a Chamat+ Judovi v Izraeli, nejsou snad zapsány v knize záležitostí dnů izraelských králů? 29 Nakonec Jeroboam ulehl se svými praotci, s izraelskými králi, a začal místo něho vládnout jeho syn Zecharjáš.+
15 Ve dvacátém sedmém roce izraelského krále Jeroboama se stal králem Azarjáš,+ syn judského krále Amacjáše.+ 2 Šestnáct let mu bylo, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě dvaapadesát let.+ A jeho matka se jmenovala Jekolja* z Jeruzaléma. 3 A dále činil to, co bylo přímé v Jehovových očích, podle všeho, co dělal jeho otec Amacjáš.+ 4 Jen výšiny nezmizely.+ Lid stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách.+ 5 Nakonec Jehova postihl krále ranou,+ a nadále byl malomocný+ až do dne své smrti a bydlel ve svém domě zproštěn povinností,+ zatímco králův syn Jotam+ byl nad domem a soudil+ lid země.* 6 Pokud jde o ostatní Azarjášovy* záležitosti a všechno, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 7 Posléze Azarjáš ulehl se svými praotci+ a pohřbili ho s jeho praotci v Městě Davidově; a začal místo něho vládnout jeho syn Jotam.+
8 Ve třicátém osmém roce judského krále Azarjáše+ se v Samaří stal na šest měsíců králem nad Izraelem Zecharjáš,*+ syn Jeroboamův. 9 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, právě jak činili jeho praotcové.+ Nevzdálil se od hříchů Jeroboama,+ syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ 10 Potom se proti němu spikl+ Šallum, syn Jabešův, a srazil+ ho u Jibleamu*+ a usmrtil ho a začal vládnout místo něho. 11 Pokud jde o ostatní Zecharjášovy záležitosti, jsou zapsány tam v knize+ záležitostí dnů izraelských králů. 12 To bylo Jehovovo slovo,+ jež mluvil k Jehuovi, [když] řekl:+ „Budou pro tebe sedět na izraelském trůnu synové+ do čtvrté generace.“ A tak to bylo.+
13 Pokud jde o Šalluma, syna Jabešova, ten se stal králem ve třicátém devátém roce judského krále Uzzijáše*+ a dále vládl v Samaří plný lunární měsíc.*+ 14 Potom z Tirci+ přitáhl Menachem,+ syn Gadiho, a přišel do Samaří a srazil v Samaří Šalluma,+ syna Jabešova, a usmrtil ho; a začal vládnout místo něho. 15 Pokud jde o ostatní Šallumovy záležitosti a jeho spiknutí,+ jímž se spikl, jsou zapsány tam v knize záležitostí dnů izraelských králů. 16 Tehdy Menachem přistoupil k tomu, aby srazil Tifsach a všechno, co bylo v něm, a jeho území od Tirci, protože neotevřel,* a srážel jej. Všechny jeho těhotné ženy rozpáral.+
17 Ve třicátém devátém+ roce judského krále Azarjáše* se stal v Samaří na deset let králem nad Izraelem Menachem, syn Gadiho. 18 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ Po všechny své dny se nevzdálil ode všech hříchů Jeroboama,+ syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ 19 Do země přitáhl asyrský král+ Pul.+ Menachem dal+ tudíž Pulovi tisíc talentů stříbra,+ aby se jeho ruce prokázaly být s ním, aby posílily království v jeho vlastní ruce.+ 20 Menachem tedy vynesl stříbro na úkor Izraele, na úkor všech statečných, silných mužů,+ aby dal asyrskému králi padesát stříbrných šekelů* pro každého muže. Na to se asyrský král obrátil zpět a nezůstal tam v zemi. 21 Pokud jde o ostatní Menachemovy záležitosti+ a všechno, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů? 22 Nakonec Menachem ulehl se svými praotci, a začal místo něho vládnout jeho syn Pekachjáš.+
23 V padesátém roce judského krále Azarjáše se stal v Samaří na dva+ roky králem nad Izraelem Pekachjáš, syn Menachemův. 24 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ Nevzdálil se od hříchů Jeroboama,+ syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ 25 Potom se proti němu spikl+ jeho pobočník+ Pekach,+ syn Remaljášův,* a srazil ho v Samaří v obytné věži králova domu+ s Argobem a Arjem a bylo s ním padesát mužů z gileadských synů.* Usmrtil ho tedy a začal vládnout místo něho. 26 Pokud jde o ostatní Pekachjášovy záležitosti a všechno, co činil, jsou zapsány tam v knize+ záležitostí dnů izraelských králů.
27 Ve dvaapadesátém roce judského krále Azarjáše se stal v Samaří na dvacet let králem nad Izraelem Pekach,+ syn Remaljášův.+ 28 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ Nevzdálil se od hříchů Jeroboama,+ syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ 29 Za dnů izraelského krále Pekacha přitáhl asyrský král+ Tiglat-pileser+ a přistoupil k tomu, aby vzal Ijon+ a Abel-bet-maaku+ a Janoach a Kedeš+ a Chacor+ a Gilead+ a Galileu,*+ celou zemi Naftaliho,+ a odvedl je do vyhnanství v Asýrii.+ 30 Nakonec zosnoval Hošea,+ syn Elahův, spiknutí+ proti Pekachovi, synu Remaljášovu, a udeřil ho+ a usmrtil ho; a začal místo něho vládnout ve dvacátém roce Jotama,+ syna Uzzijášova.* 31 Pokud jde o ostatní Pekachovy záležitosti a všechno, co činil, jsou zapsány tam v knize+ záležitostí dnů izraelských králů.
32 V druhém roce izraelského krále Pekacha, syna Remaljášova, se stal králem Jotam,+ syn judského krále Uzzijáše.+ 33 Bylo mu pětadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě šestnáct let. A jeho matka se jmenovala Jeruša, dcera Cadokova.+ 34 A dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích.+ Činil podle všeho, co dělal jeho otec Uzzijáš.+ 35 Jen výšiny nezmizely. Lid stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách.+ Byl to on, kdo postavil horní bránu Jehovova domu.+ 36 Pokud jde o ostatní Jotamovy záležitosti, co činil, nejsou snad zapsány v knize záležitostí dnů judských králů?+ 37 V oněch dnech začal Jehova posílat+ proti Judovi syrského krále Recina+ a Pekacha,+ syna Remaljášova. 38 Nakonec Jotam ulehl se svými praotci a byl pohřben se svými praotci v Městě svého praotce Davida;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Achaz.+
16 V sedmnáctém roce Pekacha, syna Remaljášova, se stal králem Achaz,+ syn judského krále Jotama. 2 Achazovi bylo dvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě šestnáct let; a nečinil to, co bylo správné v očích Jehovy, jeho Boha, jako jeho praotec David.+ 3 A chodil cestou izraelských králů,+ a dokonce přiměl svého vlastního syna projít ohněm+ podle odporných věcí+ národů, které Jehova kvůli izraelským synům vyhnal. 4 A stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách+ a na pahorcích+ a pod každým bujným stromem.+
5 Tehdy syrský král Recin+ a izraelský král Pekach,+ syn Remaljášův, přistoupili k tomu, aby válečně přitáhli proti Jeruzalému, a oblehli Achaza, ale nebyli schopni boje.+ 6 Tehdy syrský král Recin navrátil Elat+ Edomu,* načež z Elatu vyklidil Židy; a Edomité, ti vstoupili do Elatu a bydleli tam až do tohoto dne. 7 Achaz tedy poslal posly k asyrskému králi Tiglat-pileserovi+ a řekl: „Jsem tvůj sluha+ a tvůj syn. Přitáhni a zachraň+ mě z dlaně syrského krále a z dlaně izraelského krále, kteří proti mně povstávají.“ 8 Achaz tudíž vzal stříbro a zlato, které se nalézalo v Jehovově domě a v pokladech králova domu,+ a poslal asyrskému králi úplatek.+ 9 Na to mu asyrský král naslouchal a asyrský král vytáhl k Damašku+ a dobyl jej+ a odvedl jeho [lid] do vyhnanství v Kiru+ a Recina+ usmrtil.
10 Nato šel král Achaz+ vstříc asyrskému králi Tiglat-pileserovi+ do Damašku a uviděl oltář,+ který byl v Damašku. Král Achaz tedy poslal knězi Urijášovi návrh* oltáře a jeho vzor, pokud jde o celé jeho zpracování.+ 11 A kněz Urijáš+ přistoupil k tomu, aby postavil oltář.+ Podle všeho, co poslal král Achaz z Damašku, tak jej kněz Urijáš udělal do té doby, než král Achaz přišel z Damašku. 12 Když král přišel z Damašku, král uviděl oltář; a král začal přicházet+ k oltáři blíž a vykonal na něm oběti.+ 13 A dále nechával dýmat+ svou zápalnou oběť+ a svou obilnou oběť+ a vyléval svou tekutou oběť+ a vykrápěl krev obětí společenství, jež byly jeho, na tom oltáři. 14 A měděný oltář,+ který byl před Jehovou, sem nyní přinesl z [místa] před domem, z [místa] mezi svým oltářem a Jehovovým domem,+ a dal jej na severní stranu svého oltáře. 15 A král Achaz přikročil k tomu, aby mu přikázal, totiž knězi Urijášovi,+ a řekl: „Na velkém oltáři nechávej dýmat ranní zápalnou oběť,+ také večerní obilnou oběť+ a zápalnou oběť královu+ a jeho obilnou oběť a zápalnou oběť všeho lidu země a jejich obilnou oběť a jejich tekuté oběti; a všechnu krev zápalného obětního daru a všechnu krev oběti bys měl vykropit na něj. Pokud jde o měděný oltář, ten se stane něčím, o čem budu uvažovat já.“ 16 A kněz Urijáš+ učinil podle všeho, co přikázal král Achaz.+
17 Král Achaz dále rozřezal+ na kusy boční stěny+ vozíků+ a odstranil z nich nádrže;+ a moře+ sňal z měděných býků,+ kteří byli pod ním, a pak je postavil na kamenné dláždění. 18 A kvůli asyrskému králi přesunul z Jehovova domu krytou konstrukci pro sabat, kterou postavili v domě, a králův vnější vstup.
19 Pokud jde o ostatní Achazovy záležitosti, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 20 Nakonec Achaz ulehl se svými praotci a byl pohřben se svými praotci v Městě Davidově;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Ezekjáš.*+
17 Ve dvanáctém roce judského krále Achaza se stal na devět let v Samaří+ králem nad Izraelem Hošea,+ syn Elahův. 2 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, pouze ne tak jako izraelští králové, kteří byli před ním.+ 3 To proti němu přitáhl asyrský král+ Salmanasar,+ a Hošea se stal jeho sluhou a začal mu platit tribut.+ 4 Asyrský král však v Hošeově případě našel spiknutí,+ že totiž poslal posly k egyptskému králi Soovi+ a nepřinesl tribut asyrskému králi jako v předešlých letech. Asyrský král ho tedy zavřel a držel ho svázaného v domě zadržení.+
5 A asyrský král přistoupil k tomu, aby přitáhl proti celé zemi a přitáhl k Samaří a tři roky je obléhal.+ 6 V devátém roce Hošeově asyrský král Samaří dobyl+ a potom odvedl Izrael do vyhnanství+ v Asýrii a nechal je bydlet v Chalachu+ a v Chaboru u řeky Gozan+ a ve městech Médů.+
7 A stalo se to proto, že izraelští synové hřešili+ proti Jehovovi, svému Bohu, který je vyvedl z egyptské země zpod ruky faraóna, egyptského krále,+ a začali se bát jiných bohů;+ 8 a stále chodili v ustanoveních+ národů, které Jehova vyhnal [z místa] před izraelskými syny, a [v ustanoveních] izraelských králů, která nadělali; 9 a izraelští synové pátrali po věcech, které nebyly správné vůči Jehovovi, jejich Bohu,+ a stále si stavěli výšiny+ ve všech svých městech, od věže+ strážných až po opevněné město; 10 a stavěli si posvátné sloupy+ a posvátné kůly+ na každém vysokém pahorku+ a pod každým bujným stromem;+ 11 a tam na všech výšinách dále přinášeli obětní dým stejně jako národy,+ které vzal Jehova kvůli nim do vyhnanství, a stále činili špatné věci, aby Jehovu uráželi.+
12 A dále sloužili* hnojným modlám,+ o čemž jim Jehova řekl: „To nebudete dělat“;+ 13 a Jehova stále varoval+ Izrael+ a Judu+ prostřednictvím všech svých proroků+ [a] každého vizionáře+ a říkal: „Obraťte se zpět od svých špatných cest+ a dodržujte má přikázání,+ má ustanovení,+ podle celého zákona,+ který jsem přikázal vašim praotcům+ a který jsem vám poslal prostřednictvím svých sluhů proroků“;+ 14 a nenaslouchali, ale stále zatvrzovali své šíje,+ jako [byly] šíje jejich praotců, kteří neprojevovali víru+ v Jehovu, svého Boha; 15 a dále zavrhovali jeho předpisy a jeho smlouvu,+ kterou uzavřel s jejich praotci, a jeho připomínky,*+ jimiž je varoval, a chodili za marnými modlami+ a sami se stali marnými,+ dokonce v napodobování národů, jež byly všude kolem nich, ohledně nichž jim Jehova přikázal, aby nečinili jako ony.+
16 A stále opouštěli všechna přikázání+ Jehovy, svého Boha, a přistoupili k tomu, aby si udělali lité sochy,+ dvě telata,+ a udělali posvátný kůl+ a začali se klanět celému nebeskému vojsku+ a sloužit Baalovi;+ 17 a dále nutili své syny a své dcery procházet ohněm+ a provozovali věštění+ a hledali znamení+ a stále se prodávali,+ aby činili to, co bylo špatné v Jehovových očích, aby ho uráželi.+
18 Proto se Jehova velmi popudil+ proti Izraeli, takže je odstranil ze svého dohledu.+ Neponechal nikoho, jedině samotný kmen Juda.+
19 Ani Juda nedodržoval přikázání Jehovy, svého Boha,+ ale chodili v ustanoveních Izraele,+ která [předtím] nadělali. 20 Jehova tudíž zavrhl celé semeno*+ Izraele a stále je trápil a vydával je do ruky plenitelů, dokud je od sebe nezavrhl.+ 21 Odtrhl totiž Izrael od Davidova domu a udělali králem Jeroboama, syna Nebatova; a Jeroboam+ přistoupil k tomu, aby odloučil Izrael od následování Jehovy, a způsobil, že hřešili velkým hříchem.+ 22 A izraelští synové chodili ve všech hříších Jeroboama, které činil.+ Nevzdálili se od nich, 23 dokud Jehova neodstranil Izrael ze svého dohledu,+ právě jak [předtím] mluvil prostřednictvím všech svých sluhů proroků.+ Izrael tedy odešel ze své vlastní půdy do vyhnanství v Asýrii až do tohoto dne.+
24 Asyrský král poté přivedl lidi z Babylóna*+ a Kuty a Avvy+ a Chamatu+ a Sefarvajimu+ a nechal je bydlet v samařských městech+ místo izraelských synů; a začali brát do vlastnictví Samaří a bydlet v jeho městech. 25 A stalo se, když tam začali bydlet, že se nebáli+ Jehovy. Proto mezi ně Jehova poslal lvy,+ a ti se mezi nimi stali zabíječi. 26 Poslali tedy slovo asyrskému králi a řekli: „Národy, které jsi vzal do vyhnanství a potom usadil v samařských městech, neznají náboženství* BOHA* té země, takže mezi ně stále posílá lvy;+ a pohleď, usmrcují je, jelikož nikdo nezná náboženství BOHA té země.“
27 Na to asyrský král přikázal a řekl: „Ať tam jde jeden z kněží,+ které jste odtamtud odvedli do vyhnanství, aby šel a bydlel tam a vyučoval je náboženství BOHA té země.“ 28 Jeden z kněží, které odvedli do vyhnanství ze Samaří, tudíž přišel a začal bydlet v Betelu+ a stal se jejich učitelem v tom, jak by se měli bát Jehovy.+
29 Každý jednotlivý národ se však stal původcem svého vlastního boha,*+ jehož potom uložili v domě výšin, který Samaritáni* udělali, každý jednotlivý národ,* ve svých městech, kde bydleli. 30 A babylónští muži, ti udělali Sukkot-benota, a kutští muži,+ ti udělali Nergala, a chamatští muži, ti udělali Ašimu. 31 Pokud jde o Avvany,+ ti udělali Nibchaze a Tartaka; a Sefarvané+ pálili své syny v ohni Adrammelekovi a Anammelekovi, bohům Sefarvajimu.+ 32 A stali se těmi, kdo se bojí Jehovy, a nadělali si z obecného lidu kněze+ výšin, a ti pro ně úřadovali v domě výšin. 33 Stali se těmi, kdo se bojí Jehovy,+ ale prokazovali se být ctiteli svých vlastních bohů,+ podle náboženství národů, z nichž je odvedli do vyhnanství.+
34 Až do tohoto dne činí podle svých dřívějších náboženství.+ Nikdo se nebál Jehovy+ a nikdo nečinil podle jeho* ustanovení a jeho* soudcovských rozhodnutí+ a zákona+ a přikázání,+ jež Jehova přikázal synům Jákoba,+ jehož pojmenoval Izrael;+ 35 když s nimi Jehova uzavřel smlouvu+ a přikázal jim a řekl: „Nebudete se bát jiných bohů+ a nebudete se jim klanět ani jim sloužit* ani jim obětovat.+ 36 Ale Jehova, který vás vyvedl z egyptské země s velkou mocí a vztaženou paží,+ je Ten, koho byste se měli bát+ a komu byste se měli klanět+ a komu byste měli obětovat.+ 37 A měli byste dbát,+ abyste vždy činili předpisy+ a soudcovská rozhodnutí+ a zákon a přikázání, jež pro vás napsal;+ a nebudete se bát jiných bohů. 38 A smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel, nezapomenete;+ a nebudete se bát jiných bohů.+ 39 Ale Jehovy,+ svého Boha, byste se měli bát, jelikož on je ten, kdo vás osvobodí z ruky všech vašich nepřátel.“+
40 A neposlouchali, ale činili podle svého dřívějšího náboženství.+ 41 A tyto národy se staly těmi, kdo se bojí Jehovy,+ ale prokázali se být [těmi, kdo] slouží svým vlastním rytým sochám. Pokud jde jak o jejich syny, tak o jejich vnuky, ti sami až do tohoto dne činí, právě jak činili jejich praotcové.
18 A stalo se ve třetím roce izraelského krále Hošey,+ syna Elahova, že se stal králem Ezekjáš,+ syn judského krále Achaza.+ 2 Bylo mu pětadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě devětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Abi,* dcera Zecharjášova.+ 3 A dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ podle všeho, co dělal jeho praotec David.+ 4 To on odstranil výšiny+ a rozbil na kusy posvátné sloupy+ a podťal posvátný kůl+ a rozdrtil na kusy měděného hada,+ kterého udělal Mojžíš;+ až do těch dnů mu totiž izraelští synové ustavičně přinášeli obětní dým,+ a býval nazýván měděnou hadí modlou.*+ 5 Důvěřoval v Jehovu, BOHA Izraele;+ a po něm se neprokázal být nikdo takový mezi všemi judskými králi,+ dokonce ani [mezi] těmi, kteří byli před ním.+ 6 A stále se přidržoval Jehovy.+ Neodbočil od jeho následování, ale stále dodržoval jeho přikázání, která Jehova přikázal Mojžíšovi.+ 7 A Jehova se prokázal být s ním.+ Kamkoli vycházel, jednal prozíravě;+ a přistoupil k tomu, aby se vzbouřil proti asyrskému králi, a nesloužil mu.+ 8 To on srazil Filištíny+ až po Gazu+ a také její území, od věže+ strážných až k opevněnému městu.
9 A stalo se ve čtvrtém roce krále Ezekjáše,* totiž v sedmém roce izraelského krále Hošey,+ syna Elahova, že asyrský král Salmanasar+ přitáhl proti Samaří a začal je obléhat.+ 10 A dobyli je na konci tří let;+ v šestém roce Ezekjášově, totiž devátém roce izraelského krále Hošey, bylo Samaří dobyto.+ 11 Poté vzal asyrský král+ Izrael do vyhnanství+ do Asýrie a usadil je v Chalachu+ a Chaboru+ u řeky Gozan a ve městech Médů,+ 12 kvůli tomu, že nenaslouchali hlasu Jehovy, svého Boha,+ ale stále překračovali jeho smlouvu,+ dokonce všechno, co přikázal Jehovův sluha Mojžíš.+ Ani nenaslouchali, ani neprováděli.
13 A ve čtrnáctém roce krále Ezekjáše přitáhl asyrský král+ Senacherib+ proti všem judským opevněným městům a přistoupil k tomu, aby se jich zmocnil. 14 Judský král Ezekjáš tedy poslal k asyrskému králi u Lakiše a řekl: „Zhřešil jsem. Obrať se ode mne zpět. Cokoli bys mi uložil, ponesu.“+ Asyrský král tudíž judskému králi Ezekjášovi stanovil tři sta stříbrných talentů*+ a třicet zlatých talentů. 15 Proto vydal Ezekjáš všechno stříbro, které se dalo najít v Jehovově domě+ a v pokladech králova domu.+ 16 Tehdy odřízl Ezekjáš dveře Jehovova chrámu*+ a dveřní sloupky, které judský král Ezekjáš [předtím] potáhl,+ a potom je dal asyrskému králi.
17 A asyrský král+ přistoupil k tomu, aby poslal tartana*+ a rabsarise* a rabšakeho*+ od Lakiše+ ke králi Ezekjášovi s mohutnou vojenskou silou k Jeruzalému, aby vytáhli a přišli k Jeruzalému. Vytáhli tedy a přišli a zastavili se u vodovodu+ z horního rybníka,+ který je u silnice pradlářova pole.+ 18 A začali volat ke králi, ale vyšel k nim Eljakim,+ syn Chilkijášův,* který byl nad domácností, a tajemník Šebna+ a zapisovač Joach, syn Asafův.
19 Rabšake+ jim tudíž řekl: „Řekněte, prosím, Ezekjášovi: ‚Tak řekl velký král,+ král Asýrie: „Co je to za důvěru, na kterou ses spolehl?+ 20 Řekl jsi (ale je to slovo rtů): ‚Je rada+ a moc k válce.‘ A v koho jsi vložil svou důvěru, že ses proti mně vzbouřil?+ 21 Pohleď nyní, vložil jsi svou důvěru v podporu toho nalomeného rákosu,+ Egypta,+ který, kdyby se o něj muž opřel, jistě by mu vnikl do dlaně a probodl ji. Takový je faraón,+ egyptský král, vůči všem, kdo v něho vkládají důvěru. 22 A v případě, že byste mi řekli: ‚Je to Jehova,+ náš Bůh, v něhož jsme vložili důvěru‘,+ není to on, jehož výšiny+ a jehož oltáře Ezekjáš+ odstranil, zatímco říká Judovi a Jeruzalému: ‚Měli byste se klanět před tímto oltářem v Jeruzalémě?‘“‘+ 23 Uzavři tedy nyní, prosím, sázku+ s mým pánem, asyrským králem, a ať ti dám dva tisíce koní, [aby se vidělo,] zda jsi schopen, ze své strany, posadit na ně jezdce.+ 24 Jak bys pak mohl obrátit zpět obličej jednoho místodržitele z nejmenších sluhů mého pána,+ zatímco ty, ty vkládáš důvěru v Egypt kvůli dvoukolým vozům+ a jezdcům na koních?+ 25 Přitáhl jsem proti tomuto místu, abych je zničil, bez zmocnění od Jehovy? Sám Jehova mi řekl:+ ‚Táhni proti této zemi a zničíš ji.‘“
26 Na to řekli Eljakim,+ syn Chilkijášův, a Šebna+ a Joach+ rabšakemu:+ „Mluv, prosím, se svými sluhy syrským jazykem,*+ neboť můžeme naslouchat;* a nemluv s námi jazykem Židů*+ do uší lidu, který je na zdi.“ 27 Ale rabšake jim řekl: „Poslal mě můj pán mluvit tato slova k tvému pánovi a k tobě? Není to k mužům sedícím na zdi, aby s vámi jedli své vlastní výkaly+ a pili svou vlastní moč?“+
28 A rabšake dále stál a volal silným hlasem jazykem Židů;+ a přikročil k tomu, aby mluvil a říkal: „Slyšte slovo velkého krále,+ krále Asýrie. 29 Tak řekl král: ‚Nenechte se klamat Ezekjášem, neboť není schopen vás osvobodit z mé ruky.+ 30 A nenechte Ezekjáše způsobit, abyste důvěřovali v Jehovu,+ když říká: „Jehova nás zcela jistě osvobodí,+ a toto město nebude dáno do ruky asyrského krále.“+ 31 Nenaslouchejte Ezekjášovi; neboť tak řekl asyrský král: „Vzdejte se mi* a vyjděte ke mně a jezte každý ze své vlastní révy a každý ze svého vlastního fíkovníku+ a pijte každý vodu ze své vlastní cisterny,+ 32 dokud nepřijdu a vskutku vás nevezmu do země podobné vaší vlastní zemi,+ do země obilí a mladého vína, do země chleba+ a vinic,+ do země olejnatých olivovníků a medu;+ a zůstaňte naživu, abyste nezemřeli. A nenaslouchejte Ezekjášovi, neboť vás láká, když říká: ‚Sám Jehova nás osvobodí.‘+ 33 Osvobodili vůbec bohové národů každý svou vlastní zemi z ruky asyrského krále?+ 34 Kde jsou bohové Chamatu+ a Arpadu?+ Kde jsou bohové Sefarvajimu,+ Heny+ a Ivvy?+ Osvobodili z mé ruky Samaří?+ 35 Kdo je tu mezi všemi bohy zemí, kdo osvobodil svou zemi z mé ruky,+ takže by měl Jehova osvobodit z mé ruky Jeruzalém?“‘“+
36 A lid mlčel+ a neodpověděl mu ani slovem,+ neboť to bylo přikázání krále, jež říkalo: „Neodpovíte mu.“+ 37 Avšak Eljakim,+ syn Chilkijášův, který byl nad domácností, a tajemník Šebna+ a zapisovač Joach,+ syn Asafův, přišli k Ezekjášovi se svými oděvy roztrženými+ a pověděli mu slova rabšakeho.
19 A jakmile král Ezekjáš+ slyšel, stalo se, že okamžitě roztrhl své oděvy+ a přikryl se pytlovinou+ a vešel do Jehovova domu.+ 2 Dále, poslal Eljakima,+ který byl nad domácností, a tajemníka Šebnu+ a starší muže z kněží přikryté pytlovinou k proroku Izajášovi,*+ synu Amocovu.+ 3 A přistoupili k tomu, aby mu řekli: „Tak řekl Ezekjáš: ‚Tento den je dnem tísně+ a přísného napomenutí+ a opovržlivé nestoudnosti,+ neboť synové dospěli až k ústí lůna+ a není síla k porodu.+ 4 Snad Jehova, tvůj Bůh, uslyší všechna slova rabšakeho,+ kterého poslal jeho pán, asyrský král, aby popichoval+ živého Boha, a vskutku s ním zúčtuje za slova, která slyšel Jehova, tvůj Bůh.+ A pozvedneš modlitbu+ ve prospěch ostatku,+ který se má najít.‘“
5 Sluhové krále Ezekjáše tedy vešli k Izajášovi.+ 6 Potom jim Izajáš řekl: „Tohle byste měli říci svému pánovi: ‚Tak řekl Jehova:+ „Neboj se+ kvůli slovům, která jsi slyšel, jimiž o mně sloužící asyrského krále mluvili utrhačně.+ 7 Hle, vkládám do něho ducha,+ a uslyší zprávu+ a vrátí se do své vlastní země; a jistě způsobím, že ve své vlastní zemi padne mečem.“‘“+
8 Potom se rabšake+ vrátil a našel asyrského krále, jak bojuje proti Libně;+ slyšel totiž, že od Lakiše+ odtáhl. 9 Slyšel říkat o Tirhakovi, králi Etiopie:* „Hle, vytáhl, aby s tebou bojoval.“ Proto opět poslal posly+ k Ezekjášovi a řekl: 10 „Tohle byste měli říci judskému králi Ezekjášovi: ‚Nenech se klamat svým Bohem, v něhož důvěřuješ,+ když říkáš: „Jeruzalém+ nebude dán do ruky asyrského krále.“+ 11 Pohleď, sám jsi slyšel, co udělali asyrští králové všem zemím, že je zasvětili zničení;+ a ty sám budeš osvobozen?+ 12 Osvobodili bohové+ národů, které zničili moji praotcové, [své národy], ano Gozan+ a Charan+ a Recef a syny Edenu,+ kteří byli v Tel-assaru?+ 13 Kde je — král Chamatu+ a král Arpadu+ a král měst Sefarvajim, Hena a Ivva?‘“+
14 Potom vzal Ezekjáš dopisy z ruky poslů a přečetl je,+ načež Ezekjáš vyšel do Jehovova domu a předestřel to před Jehovou.+ 15 A Ezekjáš se začal před Jehovou modlit+ a říkat: „Ó Jehovo, BOŽE Izraele,+ který sedíš na cherubínech,+ ty jediný jsi [pravý] Bůh všech království+ země.+ Ty sám jsi udělal nebesa+ a zemi.+ 16 Nakloň své ucho, Jehovo, a slyš.+ Otevři své oči,+ Jehovo, a viz, a slyš Senacheribova slova, jež poslal, aby popichoval+ živého Boha.* 17 Je to skutečnost, Jehovo, [že] asyrští králové zpustošili národy a jejich zemi.+ 18 A vydali jejich bohy ohni, protože to nebyli žádní bohové,*+ ale zpracování lidských rukou,+ dřevo a kámen; takže je zničili. 19 A nyní nás, Jehovo, náš Bože,+ prosím, zachraň+ z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že jedině ty, Jehovo, jsi Bůh.“+
20 A Izajáš, syn Amocův, přistoupil k tomu, aby poslal k Ezekjášovi a řekl: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele:+ ‚Slyšel jsem modlitbu,+ kterou jsi ke mně pronesl ohledně asyrského krále Senacheriba.+ 21 To je slovo, které proti němu mluvil Jehova:
22 Koho jsi popichoval+ a o kom jsi mluvil utrhačně?+
A proti komu jsi pozvedl+ hlas
a zvedáš oči do výše?+
To proti Svatému Izraele!+
23 Prostřednictvím svých poslů+ jsi popichoval Jehovu* a říkáš:+
‚S množstvím* svých válečných dvoukolých vozů já+ —
já jistě vystoupím do výše hornatých krajů,+
nejodlehlejších končin Libanonu;+
a pokácím jeho vznosné cedry,+ jeho vybrané jalovce.+
A vstoupím do jeho konečného ubytovacího místa, [do] lesa jeho sadu.+
24 Já sám budu jistě kopat a pít cizí vody
a chodidly svých nohou vysuším všechny nilské kanály v Egyptě.‘+
25 Neslyšel jsi?+ Z odlehlých časů je to, co udělám.+
Od minulých dnů jsem to dokonce utvářel.+
Nyní to přivodím.+
A posloužíš, aby opevněná města zpustla jako kupy trosek.+
26 A jejich obyvatelé budou mít zemdlené ruce;+
budou prostě zděšeni a zahanbeni.+
Budou jako polní rostlinstvo a hebká zelená tráva,+
27 A dobře znám tvé klidné sezení a tvé vycházení+ a tvé vcházení+
a tvé vzrušení proti mně,+
28 protože tvé vzrušení+ proti mně a tvůj řev mi dolehly do uší.+
A jistě ti do nosu nasadím svůj hák a svou uzdu mezi tvé rty+
a vskutku tě odvedu zpátky tou cestou, kterou jsi přišel.“+
29 A to bude pro tebe znamením:+ Tento rok se bude jíst,* co vyroste z roztroušených jader,+ a druhý rok obilí, které vyrazí samo; ale třetí rok sejte semeno+ a sklízejte, a sázejte vinice a jezte jejich plody.+ 30 A ti, kdo uniknou z judského domu, ti, kdo zbudou,+ jistě dole zakoření a nahoře ponesou plody.+ 31 Vždyť z Jeruzaléma vyjde ostatek+ a ti, kdo uniknou z hory Sion.+ Právě horlivost+ Jehovy vojsk* to učiní.
32 Proto tak řekl Jehova o asyrském králi:+ „Nevejde do tohoto města+ ani tam nevystřelí šíp+ ani mu nenastaví štít ani proti němu nenasype obléhací násep.+ 33 Vrátí se cestou, po které přistoupil k tomu, aby přišel, a do tohoto města nevejde, je Jehovův výrok.+ 34 A jistě budu toto město bránit,+ abych je zachránil kvůli sobě+ a kvůli svému sluhovi Davidovi.“‘“+
35 A té noci se stalo, že Jehovův anděl přistoupil k tomu, aby vyšel a srazil+ v táboře Asyřanů sto osmdesát pět tisíc.+ Když lidé časně ráno vstali, hle, všichni byli mrtví, mrtvoly.+ 36 Proto asyrský král Senacherib+ odtáhl a šel a vrátil se+ a usídlil se v Ninive.+ 37 A když se klaněl v domě svého boha*+ Nisroka,+ stalo se, že jeho synové* Adrammelek a Šarecer ho srazili mečem+ a sami unikli do země Ararat.*+ A začal místo něho vládnout jeho syn Esar-chaddon.+
20 V těch dnech Ezekjáš smrtelně onemocněl.+ Přišel k němu tedy prorok Izajáš,+ syn Amocův, a řekl mu: „Tak řekl Jehova: ‚Dej příkazy své domácnosti,+ neboť sám vskutku zemřeš a nebudeš žít.‘“+ 2 Na to obrátil obličej ke stěně+ a začal se modlit k Jehovovi+ a říkat: 3 „Naléhavě tě prosím, Jehovo, vzpomeň,+ prosím, jak jsem před tebou chodil+ v pravdivosti+ a s úplným srdcem+ a činil jsem to, co bylo dobré v tvých očích.“+ A Ezekjáš začal usedavě plakat.*+
4 A stalo se, že Izajáš ještě nevyšel do prostředního dvora,* když k němu přišlo Jehovovo slovo+ a říkalo: 5 „Jdi zpět a řekneš Ezekjášovi, vůdci+ mého lidu: ‚Tak řekl Jehova, BŮH+ tvého praotce Davida: „Slyšel+ jsem tvou modlitbu.+ Viděl jsem tvé slzy.+ Hle, uzdravuji tě.+ Třetí den vyjdeš do Jehovova domu.+ 6 A jistě přidám k tvým dnům patnáct let a osvobodím tebe a toto město z dlaně asyrského krále a budu toto město bránit+ kvůli sobě a kvůli svému sluhovi Davidovi.“‘“+
7 A Izajáš přikročil k tomu, aby řekl: „Vezměte koláč lisovaných+ sušených fíků.“ Vzali jej tedy a položili na bolák,+ načež se postupně zotavil.+
8 Mezitím řekl Ezekjáš Izajášovi: „Co je znamením,+ že mě Jehova uzdraví a jistě třetí den vyjdu do Jehovova domu?“ 9 Na to Izajáš řekl: „To je pro tebe znamením+ od Jehovy, že Jehova uskuteční slovo, které mluvil: Má stín opravdu o deset stupňů [po schodech] postoupit, nebo by se měl o deset stupňů vrátit?“ 10 Tehdy Ezekjáš* řekl: „Je snadné, aby se stín o deset stupňů protáhl, ale ne, aby šel stín o deset stupňů zpátky.“+ 11 Na to prorok Izajáš začal volat k Jehovovi; a on přiměl stín, který sešel, aby šel pozvolna po stupních zpátky, totiž po stupních Achazových [schodů], deset stupňů nazpátek.+
12 Tehdy poslal Berodak-baladan,+ syn babylónského krále*+ Baladana, dopisy+ a dar Ezekjášovi;* slyšel totiž, že byl Ezekjáš nemocný. 13 A Ezekjáš přistoupil k tomu, aby jim naslouchal* a ukázal jim celý svůj dům pokladů,+ stříbro a zlato+ a balzámový olej+ a dobrý olej a svou zbrojnici a všechno, co se dalo najít v jeho pokladech. Neprokázalo se být nic, co by jim Ezekjáš neukázal ve svém vlastním domě a v celém svém panství.+
14 Poté vešel ke králi Ezekjášovi prorok Izajáš a řekl mu:+ „Co říkali ti muži a odkud přistoupili k tomu, aby k tobě přišli?“+ Ezekjáš tedy řekl: „Přišli ze vzdálené země, z Babylóna.“ 15 A přikročil k tomu, aby řekl: „Co viděli v tvém domě?“ Na to Ezekjáš řekl: „Viděli všechno, co je v mém domě. Neprokázalo se být nic, co bych jim byl ve svých pokladech neukázal.“+
16 Izajáš nyní řekl Ezekjášovi: „Slyš Jehovovo slovo:+ 17 ‚„Pohleď, přicházejí dny, a všechno, co je v tvém vlastním domě+ a co tvoji praotcové nastřádali až do tohoto dne, bude skutečně odneseno do Babylóna.+ Nezůstane nic,“+ řekl Jehova. 18 „A někteří z tvých vlastních synů, kteří z tebe vyjdou, jimž se staneš otcem, budou vzati+ a skutečně se stanou dvorními úředníky+ v paláci* babylónského krále.“‘“+
19 Na to Ezekjáš řekl Izajášovi: „Jehovovo slovo, které jsi mluvil, je dobré.“+ A přikročil k tomu, aby řekl: „Není to tak, jestliže mír a pravda+ za mých vlastních dnů potrvají?“+
20 Pokud jde o ostatní Ezekjášovy záležitosti a všechnu jeho moc, a jak udělal rybník+ a vodovod,+ a pak přivedl vodu do města, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 21 Nakonec Ezekjáš ulehl se svými praotci;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Manasse.+
21 Manassemu bylo dvanáct let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětapadesát let. A jeho matka se jmenovala Chefciba. 2 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ podle odporných věcí národů,+ které Jehova vyhnal [z místa] před izraelskými syny. 3 Vystavěl tedy opět výšiny, které jeho otec Ezekjáš zničil,+ a postavil oltáře Baalovi a udělal posvátný kůl, právě jako udělal izraelský král Achab;+ a začal se klanět+ celému nebeskému vojsku+ a sloužit* mu.+ 4 A vystavěl oltáře v Jehovově domě,+ o němž Jehova řekl: „V Jeruzalémě uložím své jméno.“+ 5 A přikročil k tomu, aby vystavěl oltáře celému nebeskému vojsku+ na dvou nádvořích Jehovova domu.+ 6 A přiměl svého vlastního syna projít ohněm+ a provozoval magii+ a vyhlížel znamení a nadělal spiritistická média+ a ty, kdo z povolání předpovídají události.+ Ve velkém měřítku činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, aby ho urážel.
7 Navíc, vyřezávanou sochu+ posvátného kůlu, kterou udělal, dal do domu,+ o němž Jehova řekl Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, uložím na neurčitý čas své jméno.+ 8 A nepřiměji nohu Izraele, aby znovu putovala ze zemské půdy, kterou jsem dal jejich praotcům,+ pokud jen budou bedlivě činit podle všeho, co jsem jim přikázal,+ dokonce ohledně celého zákona, který jim přikázal můj sluha Mojžíš.“ 9 A nenaslouchali,+ ale Manasse je stále sváděl, aby činili to, co je špatné,+ více než národy,+ které Jehova vyhladil [z místa] před izraelskými syny.
10 A Jehova stále mluvil prostřednictvím svých sluhů proroků+ a říkal: 11 „Protože judský král Manasse+ učinil tyto odporné věci,+ jednal ničemněji než všichni Amorejci,+ kteří byli před ním, a přistoupil k tomu, aby přiměl i Judu hřešit s jeho hnojnými modlami.+ 12 Proto tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Hle, přivádím na Jeruzalém+ a Judu neštěstí, o němž když kdokoli uslyší, budou ho brnět obě uši.+ 13 A jistě natáhnu nad Jeruzalémem měřicí provazec+ použitý na Samaří+ a také nivelační nástroj použitý na Achabův dům;+ a prostě Jeruzalém vytřu+ do čista, právě jako někdo do čista vytírá misku bez rukojeti, čistě ji vytře a obrátí ji dnem vzhůru.*+ 14 A vskutku opustím ostatek+ svého dědictví+ a vydám je do ruky jejich nepřátel, a stanou se prostě [předmětem] drancování a plenění pro všechny své nepřátele,+ 15 protože činili to, co bylo v mých očích špatné, a neustále mě uráželi ode dne, kdy jejich praotcové vyšli z Egypta, až do tohoto dne.‘“+
16 Manasse také prolil nevinnou krev+ ve velmi velkém množství, až naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému konci,* kromě svého hříchu, jímž způsobil, aby Juda hřešil tím, že činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ 17 Pokud jde o ostatní záležitosti Manasseho a všechno, co činil, a jeho hřích, jímž hřešil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 18 Nakonec Manasse ulehl se svými praotci+ a byl pohřben v zahradě svého domu, v Uzzově zahradě;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Amon.
19 Amonovi+ bylo dvaadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě dva roky.+ A jeho matka se jmenovala Mešullemet, dcera Charuce z Jotby. 20 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, právě jak [to] dělal jeho otec Manasse.+ 21 A stále chodil celou cestou, jíž chodil jeho otec,+ a dále sloužil hnojným modlám,+ jimž sloužil jeho otec, a klaněl se jim. 22 Tak opustil Jehovu,+ BOHA svých praotců, a nechodil Jehovovou cestou.+ 23 Nakonec se Amonovi sluhové proti němu spikli a usmrtili krále v jeho vlastním domě.+ 24 Lid země ale všechny spiklence proti králi Amonovi srazil.+ Nato lid země udělal místo něho králem jeho syna Josijáše.+ 25 Pokud jde o ostatní Amonovy záležitosti, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 26 Pohřbili ho* tedy v jeho hrobě v Uzzově zahradě;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Josijáš.+
22 Josijášovi bylo osm let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenatřicet let. A jeho matka se jmenovala Jedida, dcera Adajáše z Bockatu.+ 2 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ a chodil celou cestou svého praotce Davida+ a neodbočil napravo ani nalevo.+
3 A v osmnáctém roce krále Josijáše se stalo, že král poslal tajemníka* Šafana,+ syna Acaljáše, syna Mešullamova, do Jehovova domu a řekl: 4 „Vyjdi k veleknězi*+ Chilkijášovi*+ a ať dá dohromady* peníze,+ které se přinášejí do Jehovova domu,+ jež vrátní+ nasbírali od lidu; 5 a ať je dají do ruky těch, kdo konají dílo+ — ustanovených — v Jehovově domě, aby je dali těm, kdo konají dílo, kdo jsou v Jehovově domě, aby opravili trhliny domu,+ 6 řemeslníkům a stavitelům a zedníkům a na nákup trámů a tesaných kamenů k opravě domu.+ 7 Jen by se neměly vyúčtovávat peníze s těmi, do jejichž ruky se dávají,+ protože pracují ve věrnosti.“+
8 Později řekl velekněz* Chilkijáš+ tajemníku Šafanovi:+ „Našel jsem v Jehovově domě samotnou knihu zákona.“+ Chilkijáš dal tedy knihu Šafanovi, a ten ji začal číst. 9 Potom vešel tajemník Šafan ke králi a odvětil králi a řekl: „Tvoji sluhové vysypali peníze, které se nalézaly v domě, a stále je dávají do ruky vykonavatelů díla — těch ustanovených — v Jehovově domě.“+ 10 A tajemník Šafan přikročil k tomu, aby králi pověděl a řekl: „Tady je kniha,+ kterou mi dal kněz Chilkijáš.“ A Šafan ji začal před králem číst.
11 A jakmile král slyšel slova knihy zákona, stalo se, že okamžitě roztrhl své oděvy.+ 12 Potom král přikázal knězi Chilkijášovi a Achikamovi,+ synu Šafanovu, a Akborovi, synu Mikajášovu, a tajemníku Šafanovi a královu sluhovi Asajášovi+ a řekl: 13 „Jděte, dotažte+ se Jehovy v můj vlastní prospěch a ve prospěch lidu a ve prospěch celého Judy na slova této knihy, která se našla; velký je totiž Jehovův vztek,+ který proti nám zahořel kvůli tomu, že naši praotcové+ nenaslouchali slovům této knihy tím, že by činili podle všeho, co je ohledně nás napsáno.“+
14 A tak kněz Chilkijáš a Achikam a Akbor a Šafan a Asajáš šli k prorokyni+ Chuldě, manželce Šalluma, syna Tikvy, syna Charchasova, správce oděvů,+ jelikož bydlela v Jeruzalémě ve druhé čtvrti; a přistoupili k tomu, aby k ní promluvili.+ 15 Na to jim řekla: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele:+ ‚Řekni muži, který vás ke mně poslal: 16 „Tak řekl Jehova: ‚Hle, přivádím neštěstí+ na toto místo a na jeho obyvatele,+ dokonce všechna slova+ knihy, kterou četl judský král,+ 17 protože mě opustili a šli přinášet obětní dým jiným bohům,+ aby mě uráželi vším dílem svých rukou,+ a proti tomuto místu zahořel můj vztek a nebude uhašen.‘“‘+ 18 A pokud jde o judského krále, který vás posílá, abyste se dotazovali Jehovy, tomu byste měli říci toto: ‚Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: „Pokud jde o slova, která jsi slyšel,+ 19 jelikož bylo tvé srdce+ měkké, takže ses pokořil+ kvůli Jehovovi, když jsi slyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a jeho obyvatelům, [aby se] stalo* předmětem úžasu a zlořečením,+ a potom jsi roztrhl+ své oděvy a začal jsi přede mnou plakat, já, ano já, jsem slyšel,“ je Jehovův výrok.+ 20 „Proto hle, připojuji+ tě k tvým praotcům a jistě budeš v pokoji sebrán na svůj vlastní hřbitov*+ a tvé oči nepohlédnou na všechno neštěstí, které přivádím na toto místo.“‘“ A přistoupili k tomu, aby přinesli odpověď králi.
23 Potom král poslal a shromáždili k němu všechny judské a jeruzalémské starší muže.+ 2 Poté král vyšel k Jehovovu domu a s ním také všichni judští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma a také kněží+ a proroci a všechen lid, od malých po velké;+ a začal jim do uší číst+ všechna slova knihy+ smlouvy,+ která se našla v Jehovově domě.+ 3 A král stál u sloupu+ a nyní uzavřel smlouvu+ před Jehovou, že bude chodit za Jehovou+ a dodržovat jeho přikázání+ a jeho svědectví*+ a jeho ustanovení+ celým srdcem+ a celou duší+ tím, že bude provádět slova této smlouvy, jež byla napsána v této knize.+ Všechen lid tudíž vstoupil do smlouvy.+
4 A král přikročil k tomu, aby přikázal veleknězi Chilkijášovi+ a kněžím druhého pořadí a vrátným,+ aby vynesli z Jehovova chrámu všechno náčiní udělané pro Baala+ a pro posvátný kůl+ a pro celé nebeské vojsko.+ Potom je spálil vně Jeruzaléma na terasách Kidronu+ a jejich prach odnesl do Betelu.+ 5 A vyřadil kněze cizozemských bohů,* které dosadili judští králové, aby přinášeli obětní dým na výšinách v judských městech a v okolí Jeruzaléma, a také ty, kteří přinášeli obětní dým Baalovi,+ slunci a měsíci a souhvězdím zvěrokruhu a celému nebeskému vojsku.+ 6 Dále vynesl posvátný kůl+ z Jehovova domu na okraj Jeruzaléma, do říčního údolí Kidron, a spálil jej+ v říčním údolí Kidron a rozemlel jej na prach a jeho prach naházel na pohřební místo+ synů lidu. 7 Dále strhl domy chrámových prostitutů,+ které byly v Jehovově domě, kde ženy tkaly stanové svatyně pro posvátný kůl.
8 Potom přivedl všechny kněze z judských měst, aby nezpůsobilými pro uctívání učinil výšiny, kde kněží přinášeli obětní dým, od Geby+ až po Beer-šebu;+ a strhl výšiny bran,* které byly u vchodu do brány Jozua, velitele města, jež byla nalevo, když člověk vcházel do* městské brány. 9 Jen kněží+ výšin nepřicházeli k Jehovovu oltáři v Jeruzalémě, ale jedli nekvašené+ chleby mezi svými bratry. 10 A učinil nezpůsobilým pro uctívání Tofet,*+ který je v údolí Hinnomových synů,*+ aby nikdo nepřiměl svého syna nebo svou dceru procházet ohněm k Molekovi.+ 11 Dále způsobil, aby koně, které judští králové dali slunci, přestali vcházet do Jehovova domu u jídelny+ dvorního úředníka Natan-meleka, jež byla v krytých sloupořadích; a dvoukolé vozy slunce+ spálil v ohni. 12 A oltáře, které byly na střeše Achazovy nástřešní místnosti,+ jež nadělali judští králové, a oltáře,+ které udělal Manasse ve dvou nádvořích Jehovova* domu, král strhl, načež je tam rozdrtil* a jejich prach naházel do říčního údolí Kidron. 13 A výšiny, jež byly před+ Jeruzalémem, jež byly napravo* od Hory zhouby,* jež postavil izraelský král Šalomoun+ Aštoret,+ ohavnosti Sidonců, a Kemošovi,+ ohavnosti Moabu, a Milkomovi,+ odporné věci synů Ammona, učinil král nezpůsobilými pro uctívání. 14 A rozbil+ na kusy posvátné sloupy a přikročil k tomu, aby podťal posvátné kůly a aby naplnil jejich místa lidskými kostmi. 15 A také oltář, který byl v Betelu,+ výšinu, kterou udělal Jeroboam,+ syn Nebatův, jenž způsobil, že Izrael hřešil,+ dokonce ten oltář a tu výšinu strhl. Potom výšinu spálil; rozemlel [ji] na prach* a posvátný kůl spálil.
16 Když se Josijáš* otočil, uviděl pohřební místa, jež byla tam na hoře. Poslal tedy a vzal kosti z pohřebních míst a spálil+ je na oltáři, aby jej učinil nezpůsobilým pro uctívání, podle Jehovova* slova,+ jež ohlásil muž [pravého] Boha,+ který tyto věci ohlásil. 17 Potom řekl: „Co to tam vidím za náhrobní kámen?“ Na to mu muži z města řekli: „To je pohřební místo+ muže [pravého] Boha, jenž přišel z Judy+ a přistoupil k tomu, aby ohlásil tyto věci, které jsi učinil proti betelskému oltáři.“+ 18 Řekl tedy: „Ať odpočívá.+ Ať nikdo neruší jeho kosti.“ Zanechali tudíž jeho kosti spolu s kostmi proroka,+ který přišel ze Samaří.
19 A také všechny domy+ výšin, které byly v samařských městech,+ jež vystavěli izraelští králové,+ aby způsobili pohoršení,*+ Josijáš odstranil a přikročil k tomu, aby jim učinil podle všech činů, jež učinil v Betelu.+ 20 Obětoval tudíž všechny kněze+ výšin, kteří tam byli, na oltářích a pálil na nich lidské kosti.+ Potom se vrátil do Jeruzaléma.
21 Král nyní přikázal všemu lidu a řekl: „Držte pasach Jehovovi,* svému Bohu,+ podle toho, co je napsáno v této knize smlouvy.“+ 22 Takový pasach se totiž nedržel ode dnů soudců, kteří soudili Izrael,+ ani po všechny dny izraelských králů a judských králů.+ 23 Ale v osmnáctém roce krále Josijáše se držel tento pasach Jehovovi* v Jeruzalémě.+
24 A Josijáš také vyklidil spiritistická média+ a ty, kdo z povolání předpovídají+ události, a terafim*+ a hnojné modly+ a všechny ohavnosti,+ které se objevily v judské zemi a v Jeruzalémě, aby opravdu provedl slova zákona,+ jež byla zapsána v knize,+ kterou kněz Chilkijáš našel v Jehovově domě.+ 25 A před ním se neprokázal být král jako on, který se vrátil+ k Jehovovi* celým svým srdcem a celou svou duší+ a celou svou životní silou, podle celého Mojžíšova zákona; ani po něm nepovstal takový jako on.
26 Jehova* se nicméně neobrátil zpět od velkého požáru svého hněvu, jímž jeho hněv hořel proti Judovi+ kvůli všem pohoršujícím věcem, jimiž je přiměl pohoršovat Manasse.+ 27 Ale Jehova* řekl: „I Judu+ odstraním ze svého dohledu,+ právě jak jsem odstranil Izrael;+ a jistě zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, ano Jeruzalém, a dům, o němž jsem řekl: ‚Mé jméno tam zůstane.‘“+
28 Pokud jde o ostatní Josijášovy záležitosti a všechno, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 29 V jeho dnech táhl egyptský král, faraón Neko,*+ ke králi Asýrie* k řece Eufrat,+ a král Josijáš přistoupil k tomu, aby mu vyšel vstříc;+ ale usmrtil ho u Megidda,+ jakmile ho uviděl. 30 Jeho sluhové ho tedy mrtvého převezli v dvoukolém voze od Megidda a přivezli ho do Jeruzaléma+ a pohřbili ho v jeho hrobě. Potom vzal lid země Josijášova syna Jehoachaza+ a pomazali ho a udělali ho králem místo jeho otce.
31 Jehoachazovi+ bylo třiadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce. A jeho matka se jmenovala Chamutal,+ dcera Jeremjáše z Libny. 32 A začal činit to, co bylo špatné v Jehovových očích, podle všeho, co dělali jeho praotcové.+ 33 A faraón Neko+ ho spoutal u Ribly+ v zemi Chamat,+ aby mu zabránil vládnout* v Jeruzalémě, a pak uložil zemi pokutu+ sta stříbrných+ talentů* a zlatého talentu.+ 34 Dále udělal faraón Neko králem Eljakima,+ syna Josijášova, místo jeho otce Josijáše a změnil mu jméno na Jehojakim; a Jehoachaza vzal a pak přivedl do Egypta, kde nakonec zemřel.+ 35 A Jehojakim dal faraónovi to stříbro+ a zlato. Jenže zdanil+ zemi, aby dal stříbro na faraónovo nařízení. Vymáhal stříbro a zlato od lidu země podle daňové sazby+ každého jednotlivce, aby je dal faraónovi Nekovi.
36 Jehojakimovi+ bylo pětadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenáct let.+ A jeho matka se jmenovala Zebida, dcera Pedajáše z Rumy. 37 A dále činil to, co bylo špatné+ v Jehovových očích, podle všeho, co dělali jeho praotcové.+
24 Za jeho dnů přitáhl babylónský* král Nebukadnecar,+ a tak se stal Jehojakim na tři roky jeho sluhou.+ Obrátil se však zpět a vzbouřil se proti němu. 2 A Jehova proti němu začal posílat loupeživé tlupy Chaldejců+ a loupeživé tlupy Syřanů* a loupeživé tlupy Moabců+ a loupeživé tlupy synů Ammona a stále je posílal proti Judovi, aby ho zničil, podle Jehovova slova,+ které mluvil prostřednictvím svých sluhů proroků. 3 Stalo se to proti Judovi jen z Jehovova nařízení, aby byl odstraněn+ z jeho dohledu pro hříchy Manasseho,+ podle všeho, co dělal, 4 a také [pro] nevinnou krev,+ kterou prolil, takže naplnil Jeruzalém nevinnou krví, a Jehova nebyl svolný udělit odpuštění.+
5 Pokud jde o ostatní Jehojakimovy+ záležitosti a všechno, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 6 Nakonec Jehojakim ulehl se svými praotci,+ a začal místo něho vládnout jeho syn Jehojakin.
7 A egyptský král už nikdy+ nevyšel ze své země,+ protože babylónský král vzal všechno, co patřilo egyptskému králi, od říčního údolí+ Egypt až po řeku Eufrat.+
8 Jehojakinovi bylo osmnáct let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce.+ A jeho matka se jmenovala Nechušta, dcera Elnatana z Jeruzaléma. 9 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, podle všeho, co dělal jeho otec.+ 10 Během toho času přitáhli k Jeruzalému sluhové babylónského krále Nebukadnecara, takže bylo město obleženo.+ 11 A babylónský král Nebukadnecar přistoupil k tomu, aby přišel proti městu, zatímco je jeho sluhové obléhali.+
12 Posléze judský král Jehojakin vyšel k babylónskému králi,+ on se svou matkou+ a svými sluhy a svými knížaty a svými dvorními úředníky; a babylónský král ho vzal v osmém+ roce svého kralování. 13 Potom odtamtud vynesl všechny poklady Jehovova domu a poklady králova domu+ a přikročil k tomu, aby rozřezal na kusy všechno zlaté náčiní,+ které v Jehovově chrámu udělal izraelský král Šalomoun, právě jak Jehova mluvil. 14 A vzal do vyhnanství+ celý Jeruzalém a všechna knížata+ a všechny statečné, silné+ muže — deset tisíc bral do vyhnanství — a také každého řemeslníka+ a stavitele bašt. Nebyl ponechán nikdo kromě ponížené třídy+ lidu země. 15 Tak vzal Jehojakina+ do vyhnanství v Babylóně;+ a královu matku+ a královy manželky a jeho dvorní úředníky+ a nejpřednější muže země odvedl jako vyhnaný lid z Jeruzaléma do Babylóna. 16 Pokud jde o všechny statečné muže, sedm tisíc, a řemeslníky a stavitele bašt, tisíc, všechny válčící silné muže, babylónský král přistoupil k tomu, aby je přivedl do Babylóna jako vyhnaný lid.+ 17 Dále, babylónský král+ udělal místo něho králem jeho strýce Mattanjáše.+ Potom mu změnil jméno na Sedekjáš.*+
18 Sedekjášovi* bylo jedenadvacet let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenáct let. A jeho matka se jmenovala Chamutal,+ dcera Jeremjáše* z Libny. 19 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, podle všeho, co dělal Jehojakim.+ 20 Stalo se to totiž v Jeruzalémě a v Judovi kvůli Jehovovu hněvu,+ dokud je neodvrhl ze svého dohledu.+ A Sedekjáš se začal bouřit proti babylónskému králi.+
25 A v devátém+ roce jeho kralování, v desátém měsíci, desátý+ den měsíce, se stalo, že přišel babylónský král Nebukadnecar,+ ano, on a celá jeho vojenská síla, proti Jeruzalému,+ a utábořil se proti němu a postavil proti němu všude kolem obléhací zeď.+ 2 A město bylo obleženo až do jedenáctého roku krále Sedekjáše. 3 Devátý+ den [čtvrtého] měsíce* byl ve městě krutý hladomor+ a pro lid země se neprokázal být žádný chléb.+ 4 A město bylo prolomeno+ a všichni válečníci [prchali]* v noci po cestě branou mezi dvojitou zdí, která je u královy zahrady,+ zatímco Chaldejci+ byli všude kolem proti městu; a [král]* se vydal směrem [k] Arabě.+ 5 A za králem se hnala vojenská síla Chaldejců+ a dostihli ho v pouštních pláních Jericha;+ a celá jeho vlastní vojenská síla byla od jeho boku rozptýlena. 6 Nato se krále+ zmocnili a přivedli ho k babylónskému králi do Ribly,+ aby nad ním prohlásili soudcovské rozhodnutí. 7 A Sedekjášovy syny pobili před jeho očima+ a Sedekjášovy oči oslepil,+ načež ho spoutal měděnými okovy+ a přivedl do Babylóna.+
8 A v pátém měsíci, sedmý [den] měsíce, což je v devatenáctém+ roce krále Nebukadnecara, babylónského krále, přišel do Jeruzaléma velitel tělesné stráže Nebuzaradan,+ sluha babylónského krále.+ 9 A přistoupil k tomu, aby spálil Jehovův dům+ a králův dům+ a všechny jeruzalémské domy;+ a dům každého velkého muže* spálil ohněm.+ 10 A celá vojenská síla Chaldejců, která byla s velitelem tělesné stráže, strhla všude kolem zdi Jeruzaléma.+ 11 A zbytek lidu,+ který byl ponechán ve městě, a zběhy, kteří přešli* k babylónskému králi, a zbytek zástupu vzal velitel tělesné stráže Nebuzaradan do vyhnanství.+ 12 A některé z poníženého lidu+ země ponechal velitel tělesné stráže jako vinaře a jako povinné pracovníky.+ 13 A měděné sloupy,+ které byly v Jehovově domě, a vozíky+ a měděné moře,+ jež byly v Jehovově domě, Chaldejci rozbili na kusy, a měď z nich odnášeli do Babylóna.+ 14 A vzali plechové nádoby a lopatky a kratiknoty a poháry a všechno měděné náčiní,+ s nímž sloužívali. 15 A velitel tělesné stráže vzal nádoby na oheň a misky, které byly z pravého zlata,+ a ty, které byly z pravého stříbra.+ 16 Pokud jde o ty dva sloupy, to jedno moře a vozíky, které udělal Šalomoun pro Jehovův dům, nebylo možné nijak uvést váhu mědi všeho toho náčiní.+ 17 Výška každého sloupu byla osmnáct loket+ a hlavice+ na něm byla z mědi; a výška hlavice byla tři* lokte; a síťoví a granátová jablka+ všude kolem na hlavici, to celé, byla měď; a druhý sloup měl na síťoví totéž.
18 Dále vzal velitel tělesné stráže předního kněze* Serajáše+ a druhého kněze Sefanjáše*+ a tři vrátné;+ 19 a z města vzal jednoho dvorního úředníka, který měl velení nad válečníky, a pět mužů z těch, kteří měli přístup ke králi* [a] nalézali se ve městě; a tajemníka velitele vojska, toho, který povolával k vojsku lid země, a šedesát mužů z lidu země, kteří se nalézali ve městě;+ 20 a velitel tělesné stráže Nebuzaradan+ je potom vzal+ a dovedl je k babylónskému králi do Ribly.+ 21 A babylónský král přistoupil k tomu, aby je srazil+ a usmrtil je v Rible v zemi Chamat.+ Tak odešel Juda do vyhnanství ze své půdy.+
22 Pokud jde o lid+ ponechaný v judské zemi, který ponechal babylónský král Nebukadnecar, ustanovil nyní nad nimi Gedaljáše,*+ syna Achikama,+ syna Šafanova.+ 23 Když všichni velitelé vojenských sil,+ oni a jejich muži, slyšeli, že babylónský král ustanovil Gedaljáše, okamžitě přišli ke Gedaljášovi do Micpy,+ totiž Išmael, syn Netanjášův, a Jochanan, syn Kareachův, a Serajáš, syn Netofana Tanchumeta, a Jaazanjáš,* syn Maakaťana, oni a jejich muži. 24 Potom Gedaljáš přísahal+ jim a jejich mužům a řekl jim: „Nebojte se [být] sluhy Chaldejců. Bydlete v zemi a služte babylónskému králi a povede se vám dobře.“+
25 A v sedmém+ měsíci se stalo, že přišel Išmael,+ syn Netanjáše, syna Elišamova, z královského potomstva, a s ním také deset mužů a srazili Gedaljáše,+ takže zemřel, a také Židy a Chaldejce, kteří s ním byli v Micpě.+ 26 Potom se zvedl všechen lid, od malých po velké, a velitelé vojenských sil a vešli do Egypta;+ dostali totiž strach z Chaldejců.+
27 A stalo se ve třicátém sedmém roce vyhnanství judského krále Jehojakina,+ ve dvanáctém měsíci, dvacátý sedmý den měsíce, že babylónský král Evil-merodak+ v roce, kdy se stal králem, pozdvihl hlavu judského krále Jehojakina z domu zadržení;+ 28 a začal s ním mluvit dobré věci a pak postavil jeho trůn výše než trůny králů, kteří s ním byli v Babylóně.+ 29 A sňal jeho vězeňské oděvy;+ a neustále před ním jedl chléb+ po všechny dny svého života. 30 Pokud jde o jeho příděl,+ neustále mu dávali od krále příděl, denně jako [něco, co mu] náleží,* po všechny dny jeho života.
„Baal-zebuba.“ Heb. beVaʹʽal Zevuvʹ, znamená „majitel (pán) much“. Srovnej Mt 12:24 ppč.
„Boha.“ Heb. ʼelo·héʹ, mn. č. od ʼelóʹah, označuje vznešenost, uplatněno na Baal-zebuba. Srovnej Sd 16:23 ppč.
„Elijášovi.“ Heb. ʼE·li·jahʹ, znamená „můj Bůh je Jah“; LXXBagster(řec.) E·li·ouʹ; Vgc(lat.) E·liʹam. Srovnej v. 13 ppč.
Dosl. „Muž majitel [heb. baʹʽal] srsti“.
„Velitele.“ Heb. sar; lat. prinʹci·pem.
„Muži [pravého] Boha.“ Heb. ʼiš ha·ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1F.
„Boží muž.“ Heb. iš ʼElo·himʹ.
Znamená „můj Bůh je Jehova“. Heb. ʼE·li·jaʹhu, jako ve zbývající části zprávy až do 10:17 a ve 2Pa 21:12.
„Boha.“ Heb. ʼelo·héʹ. Viz v. 2, ppč. „boha“.
Znamená „Jehova je vysoký (vyvýšený)“. Heb. Jehó·ramʹ; LXXLagardianSyVg „Jehoram, jeho bratr“.
Znamená „Bůh je záchrana“. LXXBagster(řec.) He·li·sai·eʹ; Vgc(lat.) E·li·seʹus.
Nejde o Gilgal, který ležel blízko Jericha v dolní části údolí Jordánu, ale o Gilgal, který ležel v hornatém kraji nedaleko Betelu; odtud mohli ‚sejít k Betelu‘, jak je uvedeno ve v. 2. Viz 4:38.
„Tvého pána.“ Heb. ʼadho·nejʹkha, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
Nebo „válečné dvoukolé vozy“. Heb. reʹkhev, j. č., možná v kolektivním smyslu, stejně jako ve v. 11.
„Klaněli se.“ Řec. pro·se·kyʹne·san. Srovnej Heb 1:6 ppč.
Nebo „vítr“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
Nebo „vlnu ze sto tisíc ovčích samců“.
Dosl. „Co [je] mně a tobě?“. Heb. idiom; odmítavá otázka vyjadřující námitku. Viz dodatek 7B.
Nebo „jemuž jsem k službám“.
„Ať se ... nadělá.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
Dosl. „nadělají příkopy, příkopy“.
Dosl. „něj“.
„Přišli tedy k Moabu..., Moabce“, na základě opravy v M, v souladu s LXX.
„V tento ustanovený čas příštího roku.“ Srovnej 1Mo 18:10 ppč.
Nebo „za ní“. Místo vazby „s ní“ Hebrejci často říkali „za ní“.
Nebo „mrkat“.
Viz 2:1, ppč. „Gilgalu“.
„Bude se jíst a budou zbytky.“ V heb. jsou tato slovesa v infinitivu absolutním, nevyjadřují určitý čas ani určitou osobu.
„Svým pánem.“ Heb. ʼadho·navʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
Dosl. „vyvýšený obličeje“.
Nebo „vyproštění; osvobození“.
Nebo „postižen kožní nemocí“. Biblické označení pro malomocenství se vztahuje i na nemoc, která je dnes známa pod lékařským označením Hansenova choroba.
Nebo „Ať se jde“. V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Abana“, MLXXVg; MmarginTSy „Amana“.
Nebo „a začal se potápět (namáčet)“. Heb. wai·jit·bolʹ; řec. e·ba·ptiʹsa·to (ze slova ba·ptiʹzo, „ponořit; křtít“).
Nebo „jemuž jsem k službám“.
„Můj pán.“ Heb. ʼadho·niʹ.
Talent vážil 34,2 kg.
Znamená „vypouklina; oteklina; výčnělek; vyvýšenina“. Místo ležící v Samaří.
„Hlava sekery.“ Dosl. „železo“.
„Budete se mnou tábořit“, na základě malé změny v M.
Nebo „tyto pohany“.
Kav se rovnal 1,22 l.
„A starší muži (starší).“ Heb. wehaz·zeqe·nimʹ; řec. pre·sbyʹte·roi. Viz Sk 15:2 ppč.
Možná „král“. Srovnej 7:2.
Dosl. „on“. Viz 7:2.
Sea se rovnalo 7,33 l.
Viz dodatek 8A.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „svůj život“.
Nebo „přišel“.
„Řekni mu: ‚Rozhodně se zotavíš.‘“ MmarginLXXSyVg a 18 heb. rkp.; M „řekni: ‚Nezotavíš se.‘“.
Nebo „síťovanou látku“.
„A namočil.“ Heb. wai·jit·bolʹ; řec. eʹba·psen. Srovnej 5:14 ppč.
Dosl. „po všechny dny“.
„Že mu dá lampu a jeho synům“, TmssLXXVg a asi 60 heb. rkp. Srovnej 2Pa 21:7.
„Libna“, kněžské město. Viz Joz 21:13.
„Achazjáš.“ Heb. ʼAchaz·jaʹhu. Srovnej 1Kr 22:40 ppč.
Dosl. „dcera“.
Zkrácený tvar jména „Ramot-gilead“.
Nebo „džbánek“, hrnčířský výrobek.
Dosl. „krve“, mn. č.
„Močí proti stěně.“ Heb. idiom pro osoby mužského rodu.
Dosl. „a někoho omezeného a někoho ponechaného sobě samému (opuštěného)“. Viz 5Mo 32:36, ppč. „bezcenný“.
Dosl. „Faleš!“.
„Jehoramovi.“ Heb. Jó·ramʹ, jako v 8:16.
Dosl. „Jestliže je vaše duše“.
„A Achazjáš.“ Heb. wa·ʼAchaz·jahʹ. Srovnej 1Kr 22:40 ppč.
Dosl. „Co [je] tobě a míru?“. Viz dodatek 7B.
Dosl. „syna“.
„Bidkarovi“, M; Sy „Ben-dekerovi“.
Viz 2Pa 22:7–9.
„Srazili ho tedy“, SyVgc; M vynechává.
„Elijáše.“ Heb. ʼE·li·jaʹhu. Viz 1:13 ppč.
Nebo „Achabovým zplnomocněncům“, M; LXX „opatrovníkům Achabových synů“.
Nebo „nevinní“.
Nebo „Na cestě byl Bet-eked pastýřů“.
Dosl. „na cestě dolů kvůli zdaru králových synů a synů“.
Nebo „cisterny Bet-ekedu“.
Znamená „Jehova je ochotný; Jehova je ušlechtilý“. Srovnej 2Sa 13:3 ppč.
„Nechali“, M; LXXSy „nechal“.
Nebo „prokazoval posvátnou službu Baalovi“. Dosl. „sloužil“. Heb. ʽa·vadhʹ. „Baalovi.“ Dosl. s určitým členem. Heb. hab·Baʹʽal. Srovnej 4Mo 22:41, ppč. „Bamot-baalu“.
Dosl. „naplnil, od úst k ústům“. Možná to znamená, že stáli velmi blízko u sebe.
„Osmdesát“, MLXXVg; Sy „tři sta osmdesát“; LXXLagardianItLegionensis(margin) „tři tisíce“.
„Posvátné sloupy“, M; LXXSyVg „posvátný sloup“. Možná posvátný kůl neboli Ašeru.
Dosl. „spálili ho“, ž. r., tj. každý posvátný sloup (kůl) jednotlivě.
Dosl. „Joaše“. Srovnej v. 21 ppč.
„Udrželi“, M; LXXSyVg „udržela“.
„Základu“, v souladu s 2Pa 23:5. Dosl. „Suru“.
Dosl. „pravého ramene“, tj. jižní strany při pohledu k východu.
Dosl. „levé rameno“, tj. severní stranu při pohledu k východu.
„A tak ho udělali“, MSyVg; LXX „a udělal“.
„A pomazali“, MSyVg; LXX „a pomazal“.
Nebo „a rovné trubky“. Heb. weha·chaco·ceróthʹ; odlišné od šó·farʹ, „šofaru“, což je zakřivený zvířecí roh. Viz 4Mo 10:2 ppč.
„Ať je popraven.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
Dosl. „dozory; dohledy“. Heb. pequd·dóthʹ. Heb. abstraktní podstatné jméno v mn. č. znamená „dozory“ a překládá se konkrétním označením „dozorce“.
Kapitola 11 v MLXX na tomto místě končí.
Znamená „Jehova je silný; Jehova udělil“. Heb. Jehó·ʼašʹ.
Dosl. „Všechno stříbro“. Heb. keʹsef.
Na základě opravy v M v souladu s LXX; M, „stříbro každého, kdo prochází kolem“.
„Truhlici.“ Heb. ʼarónʹ. Viz 2Mo 25:10, ppč. „Truhlu“.
Dosl. „hlídači prahu“.
Nebo „a přední kněz“. Dosl. „a velký [největší] kněz“. Heb. wehak·ko·henʹ hag·ga·dhólʹ.
Nebo „Milla“. Heb. mil·loʼʹ.
„Jozakar“, AlCaVg a některé heb. rkp.; Leningrad B 19A „Jozabad“; ve 2Pa 24:26 „Zabad“.
Dosl. „stanech“.
Nebo „Ašera“.
Tj. Jeroboam II.
Viz 2:12 ppč.
Dosl. „Přiměj svou ruku, aby jela na luku“.
„Kdybys byl udeřil pětkrát nebo šestkrát“, LXX; Vg „Kdybys byl udeřil pětkrát nebo šestkrát nebo sedmkrát“.
„Jehoachazova.“ Heb. Jó·ʼa·chazʹ.
Znamená „Jehova je silný“. Heb. ʼAmac·jaʹhu.
Asi 178 m.
Dosl. „a syny zástav“.
Tj. Jeroboam II.
Dosl. „ani někdo omezený ani někdo ponechaný sobě samému (opuštěný)“. Srovnej 5Mo 32:36, ppč. „bezcenný“.
Znamená „Jehova byl schopen“. Heb. Jekhol·jaʹhu.
„Lid země.“ Heb. ʽam ha·ʼaʹrec. Viz 1Mo 23:7 ppč.
Znamená „Jehova pomohl“. Heb. ʽAzar·jaʹhu. Ve v. 13; 2Pa 26:1–23; Iz 6:1; Ze 14:5 „Uzzijáše“.
Znamená „Jehova pamatoval“. Heb. Zekhar·jaʹhu.
„U Jibleamu“, LXXLagardian; M „před lidem“; Vg „veřejně“.
Dosl. „lunární měsíc dnů“.
„Protože mu neotevřeli (bránu)“, LXXSyVg.
Viz dodatek 8A.
Znamená „Jehova ozdobil“. Heb. Remal·jaʹhu.
Na základě opravy; M „synů Gileaďanů“.
Dosl. s určitým členem. Heb. hag·Ga·liʹlah; řec. Ga·li·laiʹan; lat. Ga·li·leʹam. Viz Joz 20:7, ppč. „Galileji“.
„Azarjáš“ ve v. 1.
Zřejmě se zde mělo číst „Edomu“, a ne „Sýrii“ (ʼAramʹ).
Nebo „podobu“.
Znamená „Jehova posiluje“. Heb. Chiz·qi·jaʹhu.
Nebo „A dále prokazovali posvátnou službu (uctívali)“. Heb. wai·ja·ʽav·dhuʹ; řec. e·laʹtreu·san. Viz 2Mo 3:12 ppč.
Nebo „svědectví“, mn. č.
Nebo „potomstvo; další pokolení“.
„Z Babylóna“, LXXVg; heb. mib·Ba·velʹ, „z Bábelu“.
Dosl. „soud; soudcovské rozhodnutí“. Heb. miš·patʹ; řec. kriʹma; lat. le·giʹti·ma.
„Boha.“ Heb. ʼElo·héʹ; řec. The·ouʹ; lat. Deʹi.
„Svého vlastního boha [nebo svých vlastních bohů].“ Heb. ʼelo·havʹ; řec. the·ousʹ, mn. č.; lat. deʹum.
„Samaritáni.“ Heb. haš·Šo·mero·nimʹ; jediný výskyt v M.
Dosl. „národ, národ“. Heb. gój gój, použito distributivně jako v předcházející části verše.
Na základě malé opravy; M „jejich“.
Na základě malé opravy; M „jejich“.
Nebo „jim prokazovat posvátnou službu; je uctívat“. Heb. tha·ʽav·dhumʹ; řec. la·treuʹse·te. Viz 2Mo 3:12 ppč.
„Abi“ (zkrácená forma jména Abija), MVg; ve 2Pa 29:1 „Abija“; řec. Aʹbou.
Dosl. „on (ten) jej začal nazývat Nechuštan“.
„Ezekjáše.“ Heb. Chiz·qi·jaʹhu, jako v 16:20.
Viz dodatek 8A.
„Chrámu.“ Heb. hékhalʹ; řec. na·ouʹ; lat. temʹpli. Srovnej 20:18 ppč.; Mt 23:16 ppč.
Nebo „velitele“.
Nebo „vrchního dvorního úředníka“.
Nebo „vrchního číšníka“.
Znamená „můj podíl je Jehova“. Heb. Chil·qi·jaʹhu.
„Syrským jazykem.“ Nebo „aramejským jazykem“. Heb. ʼAra·mithʹ; první výskyt tohoto slova. Viz Ezr 4:7; Iz 36:11; Da 2:4.
Nebo „rozumět“.
„Jazykem Židů.“ Heb. Jehu·dhithʹ; první výskyt tohoto slova.
Dosl. „Učiňte se mnou požehnání [tj. to, co bude požehnáním]“.
Znamená „záchrana od Jehovy“. Heb. Ješa·ʽejaʹhu; LXXVg „Esaias“.
„Etiopie; Etiopů“, LXXVg; heb. Kuš.
„Živého Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ, mn. č., po němž následuje v j. č. přídavné jméno chai, ‚živý‘, stejně jako ve v. 4.
Nebo „nebyl žádný Bůh“. Heb. loʼ ʼelo·himʹ; LXXVg „žádní bohové“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„S množstvím.“ MmarginLXXSyVg a Iz 37:24.
„Se bude jíst.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Jehovy vojsk“, MmarginLXXSyVg, mnoho heb. rkp. a Iz 37:32. Tam, kde jsou v M uvedeny bez souhlásek samohláskové značky slova pro „vojska“, je to qere, ale ne kethib (čteno, ale nenapsáno).
„Svého boha.“ Heb. ʼelo·havʹ, mn. č. od ʼelóʹah, vztahuje se na falešného boha Nisroka jako označení vznešenosti.
„Jeho synové“, MmarginLXXSyVg, mnoho heb. rkp. a Iz 37:38. Qere, ale ne kethib (čteno, ale nenapsáno). Viz v. 31 ppč.
„Ararat“, MLXXSy; Vg „Arménů“.
Dosl. „plakat velkým pláčem“.
„Dvůr“, MmarginLXXSyVg; M „město“.
Znamená „Jehova posiluje“. Heb. Jechiz·qi·jaʹhu. Srovnej 16:20 ppč.
„Babylónského krále“, LXX; heb. me·lekh-Ba·velʹ, „krále Bábelu“; lat. rex Ba·by·lo·ni·oʹrum, „krále Babylóňanů“. První výskyt tohoto výrazu.
„Ezekjášovi.“ Heb. Chiz·qi·jaʹhu, stejný způsob psaní jako v 16:20.
„Jim naslouchal“, M; LXXSy a Iz 39:2 „se nad nimi [začal] radovat“.
„V paláci (chrámu).“ Heb. behé·khalʹ; lat. pa·laʹti·o. Srovnej 1Sa 1:9; Ža 5:7; Mt 23:16; Mt 26:61, ppč. „chrám“.
Nebo „a uctívat (prokazovat posvátnou službu)“. Heb. wai·ja·ʽavodhʹ.
Dosl. „na její obličej“.
Dosl. „od úst k ústům“. Srovnej 10:21 ppč.
„Pohřbili ho“, TLagardianLXXSyVg; M „Někdo (on) ho pohřbil.“
Nebo „písaře“. Heb. has·so·ferʹ.
Dosl. „velkému knězi“, MLXXVg. Viz 12:10 ppč.
Znamená „můj podíl je Jehova“. Heb. Chil·qi·jaʹhu.
„Dá dohromady“, M; T „vylije“.
Dosl. „velký kněz “, MLXX; lat. ponʹti·fex.
Nebo „stali“.
Dosl. „svá vlastní pohřební místa“.
Nebo „připomínky“.
„Kněze cizozemských bohů.“ Heb. hak·kema·rimʹ.
Možná „démonů v kozlí podobě“, na základě malé změny v M. Viz KB, s. 926.
„Když člověk (muž) vcházel do“, LXXLagardian.
„Tofet“, M(heb. hat·Toʹfeth)Vg; první výskyt tohoto jména.
Podle M; MmarginLXXSyVg a mnoho heb. rkp. „údolí Hinnomova syna“. Viz dodatek 4C.
Viz dodatek 1C §7.
„Je tam rozdrtil“, na základě opravy v M.
Tj. na jihu, při pohledu k východu.
„Hory zhouby.“ Heb. leHar-ham·Maš·chithʹ. To je Olivová hora, zejména její jižní vrcholek, známý také jako Hora rozhořčení.
„Strhl a rozemlel její kameny a rozdrtil [je] na prach“, LXX.
„Josijáš.“ Heb. Joʼ·ši·jaʹhu, jako ve 22:1.
Viz dodatek 1C §7.
„Aby způsobili pohoršení“, M; LXXSyVg „aby urazili Jehovu“.
Viz dodatek 1C §7.
Viz dodatek 1C §7.
„Terafim“, MLXX; Sy „modly“; Vg „zobrazení model“. Viz 1Mo 31:19 ppč.
Viz dodatek 1C §7.
Viz dodatek 1C §7.
Viz dodatek 1C §7.
Nebo „Nekaw (Nekau)“.
„Asýrie“, M; LXXVg „Asyřanů“.
Podle MmarginTLXXVg; MSy „zatímco vládl“.
Viz dodatek 8A.
„Babylónský“, LXXVg; MSy „bábelský“.
„Syřanů“, MLXXVg; Sy „Edomitů“.
Nebo „bylo jeho jméno změněno na Sedekjáš“.
Znamená „Jehova je spravedlnost“. Heb. Cidh·qi·jaʹhu.
Heb. Jir·mejaʹhu. Srovnej Jer 1:1, ppč. „Jeremjáše“.
„Čtvrtého měsíce“ podle Jer 52:6; M „měsíce“.
„Prchali“, v souladu se Sy a Jer 52:7; M vynechává.
„On“, M; Vgc „Sedekjáš“; Sy některé heb. rkp. a Jer 52:7 „oni“.
Nebo „každý velký dům“.
Nebo „kteří přeběhli“. Dosl. „kteří padli“.
„Tři“, M; TLagardian „pět“ jako v Jer 52:22.
Dosl. „hlavního kněze“. Heb. ko·henʹ ha·roʼšʹ; LXXVg „prvního kněze“; Sy „předního kněze“.
Znamená „Jehova skryl (nebo uchoval jako poklad)“. Heb. Cefan·jaʹhu.
Dosl. „z těch, kteří viděli králův obličej“.
Znamená „Jehova je velký“. Heb. Gedhal·jaʹhu.
„A Jaazanjáš.“ Heb. weJa·ʼazan·jaʹhu, znamená „Jehova dopřál sluchu“.
Dosl. „věc dne v její den“.