Druhá Paralipomenon*

1 A Šalomoun, syn Davidův, dále získával sílu ve svém kralování+ a Jehova, jeho Bůh, byl s ním+ a činil ho vynikajícím způsobem velikým.+

2 A Šalomoun přistoupil k tomu, aby řekl slovo celému Izraeli, velitelům tisíců+ a set+ a soudcům+ a všem náčelníkům celého Izraele,+ hlavám otcovských domů.+ 3 Pak Šalomoun a s ním celý sbor* šli na výšinu, jež byla u Gibeonu;+ tam byl totiž stan setkání+ [pravého] Boha,* který udělal v pustině Jehovův sluha+ Mojžíš. 4 Truhlu+ [pravého] Boha však David přinesl z Kirjat-jearimu+ na místo, které pro ni David připravil,+ neboť pro ni postavil stan v Jeruzalémě.+ 5 A měděný oltář,+ který udělal Becalel,+ syn Uriho, syna Churova,+ byl postaven* před Jehovovým svatostánkem; a Šalomoun a sbor se jako obvykle obrátili k němu. 6 Šalomoun tam nyní vykonal oběti před Jehovou na měděném oltáři, který patřil ke stanu setkání, a přistoupil k tomu, aby na něm obětoval tisíc zápalných obětí.+

7 Během té noci se Šalomounovi objevil Bůh a nato mu řekl: „Pros! Co ti mám dát?“+ 8 Na to Šalomoun řekl Bohu: „Jsi Ten, kdo projevil velkou milující laskavost* mému otci Davidovi+ a kdo mě udělal králem místo něho.+ 9 Nyní, Jehovo Bože, ať se tvůj slib mému otci Davidovi prokáže [jako] věrný,+ neboť ty sám jsi mě udělal králem+ nad lidem početným jako částečky prachu země.+ 10 Dej mi teď moudrost a poznání,+ abych mohl před tímto lidem vycházet a abych mohl vcházet,+ neboť kdo by mohl soudit tento tvůj velký lid?“+

11 Nato řekl Bůh Šalomounovi: „Protože se toto prokázalo být blízké tvému srdci+ a nežádal jsi o jmění, bohatství a čest ani o duši* těch, kdo tě nenávidí, dokonce jsi nežádal ani o mnoho dnů,+ ale žádáš pro sebe o moudrost a poznání, abys mohl soudit můj lid, nad nímž jsem tě udělal králem,+ 12 ta moudrost a to poznání se ti dávají;+ také ti dám takové jmění a bohatství a čest, jaké neměli žádní králové, kteří byli před tebou,+ a takové, jaké nebude mít nikdo po tobě.“+

13 Šalomoun tedy přišel [od]* výšiny, jež byla u Gibeonu,+ [z místa] před stanem setkání+ do Jeruzaléma a dále vládl nad Izraelem.+ 14 A Šalomoun stále shromažďoval dvoukolé vozy a oře,* takže nabyl tisíc čtyři sta dvoukolých vozů a dvanáct tisíc ořů+ a držel je rozmístěné ve městech dvoukolých vozů a v blízkosti krále v Jeruzalémě.+ 15 A král učinil stříbro a zlato v Jeruzalémě podobné kamení;+ a cedrové dřevo učinil podobné sykomorám,+ které jsou v Šefele,*+ pro velké množství. 16 A byl vývoz koní, které měl Šalomoun z Egypta,+ a společnost králových kupců brávala stádo koní za cenu.+ 17 A podle zvyku přiváželi a vyváželi z Egypta dvoukolý vůz za šest set kousků stříbra a koně za sto padesát; a tak to bylo pro všechny krále Chetitů a syrské krále.+ Jejich prostřednictvím prováděli vývoz.

2 A Šalomoun nyní dal slovo, že postaví dům+ Jehovovu jménu+ a dům pro své kralování.*+ 2 Šalomoun tudíž odpočítal sedmdesát tisíc mužů jako nosiče břemen a osmdesát tisíc mužů jako lamače v hoře,+ a jako dozorce nad nimi tři tisíce šest set.+ 3 Dále poslal Šalomoun k tyrskému králi Chiramovi*+ a řekl: „Právě jak jsi jednal s mým otcem Davidem+ a posílal jsi mu cedrové dřevo, aby si postavil dům, v němž by bydlel — 4 hle, stavím+ dům jménu+ Jehovy, svého Boha, abych mu jej posvětil,+ abych před ním pálil vonné kadidlo,+ se stálým navrstveným chlebem+ a zápalnými oběťmi ráno a večer,+ o sabatech+ a o novoluních+ a ve svátečních obdobích+ Jehovy, našeho Boha. To bude na Izraeli na neurčitý čas.+ 5 A dům, který stavím, bude velký,+ neboť náš Bůh* je větší než všichni [ostatní] bohové.*+ 6 A kdo by si mohl uchovat sílu, aby mu postavil dům?+ Nebesa a nebe nebes ho totiž nemohou obsáhnout,+ a kdo jsem já,+ abych mu stavěl dům, leda abych před ním přinášel obětní dým?+ 7 A nyní mi pošli zručného muže, aby pracoval se zlatem a se stříbrem a s mědí+ a se železem a s vlnou obarvenou na červenofialovo a s karmínovou a modrou přízí, a který ví, jak vyřezávat rytiny, spolu s těmi zručnými, kteří jsou u mne v Judovi a v Jeruzalémě, jež připravil můj otec David.+ 8 A pošli mi klády cedru,+ jalovce+ a algumového stromu*+ z Libanonu,+ neboť sám dobře vím, že tvoji sluhové jsou zkušení* v kácení libanonských stromů+ (a hle, moji sluhové jsou pohromadě s tvými sluhy), 9 dokonce aby se pro mne připravily klády ve velkém počtu, neboť dům, který stavím, bude velký, ano, podivuhodným způsobem. 10 A pohleď, sběračům dřeva, těm, kdo kácejí stromy, opravdu dávám pšenici jako potravu* pro tvé sluhy, dvacet tisíc korů,+ a dvacet tisíc korů ječmene a dvacet tisíc batů vína+ a dvacet tisíc batů oleje.“

11 Na to tyrský král Chiram+ řekl [slovo] písemně a poslal [je] Šalomounovi: „Protože Jehova miloval+ svůj lid, učinil tě nad ním králem.“+ 12 A Chiram* přikročil k tomu, aby řekl: „Požehnaný buď Jehova, BŮH Izraele,+ který udělal nebesa a zemi,+ protože dal králi Davidovi moudrého syna, zkušeného v rozvaze a porozumění,+ který postaví dům Jehovovi a dům pro své kralování.+ 13 A opravdu nyní posílám zručného muže, zkušeného v porozumění, [které] patří Chiram-abimu,*+ 14 synu ženy ze synů Dana, jehož otec však byl muž z Tyru, zkušenému, aby pracoval se zlatem a se stříbrem, s mědí,+ se železem, s kameny+ a s trámy, s vlnou obarvenou na červenofialovo,+ s modrou přízí+ a s jemnou+ tkaninou a s karmínem+ a ve vyřezávání rytin+ každého druhu a v navrhování plánů každého druhu,+ jež by mu byly dány, spolu s tvými vlastními zručnými muži a se zručnými muži mého pána Davida, tvého otce. 15 A pšenici a ječmen a olej a víno, které můj pán slíbil, ať nyní pošle svým sluhům.+ 16 Pokud jde o nás, my budeme podtínat stromy z Libanonu+ podle vší tvé potřeby+ a budeme ti je přivážet jako vory po moři+ do Joppe,+ a ty, ty je budeš brát nahoru do Jeruzaléma.“

17 Potom Šalomoun spočítal všechny muže, kteří byli cizími usedlíky,* kteří byli v izraelské zemi,+ po jejich sčítání, jež provedl jeho otec David;+ a našlo se [jich] sto padesát tři tisíce šest set. 18 Ze sedmdesáti tisíc z nich tedy učinil nosiče břemen+ a z osmdesáti tisíc lamače+ v hoře a ze tří tisíc šesti set dozorce, aby lid drželi ve službě.+

3 Konečně začal Šalomoun stavět Jehovův dům+ v Jeruzalémě na hoře Moria,+ kde se [Jehova]* objevil jeho otci Davidovi,+ na místě, které David připravil na mlatu Jebusejce Ornana.+ 2 Začal tudíž stavět ve druhém měsíci, druhý [den], ve čtvrtém roce své vlády.+ 3 A to položil Šalomoun jako základ pro stavbu domu [pravého] Boha:* délka v loktech podle bývalé míry* byla šedesát loket a šířka dvacet loket.+ 4 A síň,+ jež byla před délkou, byla dvacet loket před šířkou domu, a její výška byla sto dvacet;* a přistoupil k tomu, aby ji zevnitř potáhl ryzím zlatem. 5 A velký dům+ pokryl jalovcovým dřevem, načež jej pokryl dobrým zlatem,+ a pak na něm vyvedl zobrazení palem+ a řetězy.+ 6 Dále obložil dům drahokamy* pro krásu;+ a zlato+ bylo zlatem ze země zlata.* 7 A přikročil k tomu, aby pokryl dům, trámy, prahy a jeho stěny a jeho dveře zlatem;+ a na stěnách vyryl cherubíny.+

8 A přistoupil k tomu, aby dělal dům Nejsvětější.+ Jeho délka ve vztahu k šířce domu byla dvacet loket a jeho vlastní šířka byla dvacet loket;+ a potom jej pokryl dobrým zlatem v množství šesti set talentů. 9 A váha na hřeby+ byla padesát zlatých šekelů;* a nástřešní místnosti pokryl zlatem.

10 Nato udělal v domě Nejsvětější dva cherubíny+ zpracováním [jako] sochy a potáhl je zlatem.+ 11 Pokud jde o křídla cherubínů,+ jejich délka byla dvacet loket, jedno křídlo o pěti loktech dosahovalo ke stěně domu a druhé křídlo o pěti loktech dosahovalo ke křídlu druhého cherubína.+ 12 A křídlo jednoho cherubína o pěti loktech dosahovalo ke stěně domu a druhé křídlo o pěti loktech se stýkalo s křídlem druhého cherubína.+ 13 Křídla těchto cherubínů byla rozprostřena na dvacet loket; a stáli na nohou s obličeji dovnitř.

14 Dále udělal oponu+ z modré příze+ a vlny obarvené na červenofialovo a karmínu a jemné tkaniny a vypracoval na ní cherubíny.+

15 Potom udělal před domem dva sloupy+ třicet pět loket na délku,* a hlavice,+ jež byla na vrcholku každého, měla pět loket. 16 Dále udělal řetězy+ ve stylu náhrdelníku* a dal je na vrcholky sloupů a udělal sto granátových jablek+ a dal je na řetězy. 17 A přistoupil k tomu, aby před chrámem postavil sloupy, jeden napravo a jeden nalevo, načež nazval ten po pravé ruce Jakin* a jméno toho po levé ruce Boaz.*+

4 Potom udělal měděný oltář.+ Jeho délka byla dvacet loket a jeho šířka dvacet loket a jeho výška deset loket.+

2 A přistoupil k tomu, aby udělal lité moře,+ deset loket od jednoho jeho okraje k jeho druhému okraji, kolem dokola okrouhlé, a jeho výška byla pět loket a bylo zapotřebí třicetiloketní šňůry, aby je obepjala kolem dokola.+ 3 A pod ním byla kolem dokola podoba tykvovitých+ ozdob,* jež je opásávaly, deset na jeden loket, uzavíraly moře kolem dokola.+ Tykvovité ozdoby byly ve dvou řadách. Byly odlity při jeho odlévání. 4 Stálo na dvanácti býcích,+ tři obrácení k severu a tři obrácení k západu a tři obrácení k jihu a tři obrácení k východu; a moře bylo shora na nich a všechny jejich zadní části byly dovnitř.+ 5 A jeho tloušťka byla na šířku dlaně;* a jeho okraj byl jako zpracování okraje poháru, liliový květ.+ Jako do nádoby se do něho mohlo vejít+ tři tisíce měr bat.*+

6 Dále udělal deset nádrží a pět dal napravo a pět nalevo,+ aby se v nich umývalo.+ Oplachovali v nich věci, které měly co dělat se zápalnou obětí.+ Ale moře bylo pro kněze, aby se v něm myli.+

7 Potom udělal zlaté svícny,+ deset podle stejného plánu,+ a dal je do chrámu, pět napravo a pět nalevo.+

8 Dále udělal deset stolů a rozmístil je v chrámu, pět napravo a pět nalevo,+ a udělal sto zlatých misek.

9 Potom udělal nádvoří+ kněží+ a velké ohrazení+ a dveře patřící k ohrazení, a jejich dveře potáhl mědí. 10 A moře umístil na pravou stranu, východně, směrem k jihu.+

11 Nakonec Chiram* udělal plechové nádoby+ a lopatky+ a misky.+

Tak Chiram dokončil práci, kterou dělal pro krále Šalomouna na domě [pravého] Boha. 12 Dva sloupy+ a okrouhlé hlavice+ na vrcholku těch dvou sloupů a dvoje síťoví+ k pokrytí dvou okrouhlých hlavic, jež byly na vrcholku sloupů, 13 a čtyři sta granátových jablek+ pro to dvoje síťoví, dvě řady granátových jablek pro každé síťoví k pokrytí dvou okrouhlých hlavic, jež byly na sloupech,*+ 14 a deset vozíků+ a deset nádrží+ na vozících; 15 jedno moře+ a dvanáct býků pod ním+ 16 a plechové nádoby a lopatky+ a vidličky+ a všechno jejich náčiní+ udělal Chiram-abiv*+ pro krále Šalomouna pro Jehovův dům z leštěné mědi. 17 Král je odlil v Jordánské oblasti v hutné zemské půdě* mezi Sukkotem+ a Ceredou.+ 18 Tak udělal Šalomoun všechno to náčiní ve velmi velikém množství, neboť váha mědi nebyla zjištěna.+

19 A Šalomoun přistoupil k tomu, aby udělal všechno náčiní,+ které bylo v domě [pravého] Boha, a zlatý oltář+ a stoly+ s chlebem vystavení* na nich, 20 a svícny+ a jejich lampy+ z ryzího zlata, aby je rozsvěceli před nejvnitřnější místností+ podle pravidla; 21 a květy a lampy a zhasínadla+ ze zlata (bylo to nejryzejší zlato) 22 a kratiknoty a misky a poháry a nádoby na oheň z ryzího zlata,+ a vchod do domu,+ jeho vnitřní dveře pro Nejsvětější a dveře+ domu chrámu ze zlata.

5 Konečně byla celá práce, kterou musel Šalomoun vykonat pro Jehovův dům, dokončena+ a Šalomoun začal nosit dovnitř věci, [které] učinil svatými jeho otec David;+ a stříbro a zlato a všechno náčiní uložil do pokladů domu [pravého] Boha.+ 2 A tehdy Šalomoun přistoupil k tomu, aby shromáždil izraelské starší muže* a všechny hlavy kmenů,+ náčelníky otcovských domů+ izraelských synů, do Jeruzaléma,+ aby vynesl truhlu+ Jehovovy smlouvy z Města Davidova,+ což je Sion.+ 3 Všichni izraelští muži se tedy sešli ke králi na svátek, ten v sedmém měsíci.+

4 Přišli tedy všichni izraelští starší muži,+ a Levité začali nést Truhlu.+ 5 A vynesli Truhlu+ a stan setkání+ a všechno svaté náčiní,+ které bylo ve stanu. Vynesli je kněží, Levité.*+ 6 A král Šalomoun a celé izraelské shromáždění, které dodrželo svou schůzku s ním před Truhlou, obětovali+ ovce a skot, které se pro množství nedaly spočítat ani vyčíslit. 7 Potom kněží vnesli truhlu Jehovovy smlouvy na její místo, do nejvnitřnější+ místnosti domu, do Nejsvětější,+ pod křídla cherubínů.+ 8 Tak cherubíni stále rozprostírali svá křídla nad místem Truhly, takže cherubíni shora přikrývali Truhlu a její tyče.+ 9 Tyče však byly dlouhé, takže špičky tyčí bylo vidět ve Svaté* před nejvnitřnější místností, ale venku je vidět nebylo, a zůstávají* tam až do tohoto dne.+ 10 V Truhle nebylo nic než dvě tabulky,+ které dal Mojžíš na Chorebu,+ když Jehova uzavřel smlouvu s izraelskými syny, zatímco vycházeli z Egypta.+

11 A stalo se, když kněží vyšli ze svatého místa (neboť všichni kněží, kteří se dali najít, ti se posvětili+ — nebylo třeba zachovávat oddíly+); 12 a Levité,+ kteří byli zpěváky patřícími k nim všem, totiž k Asafovi,+ k Hemanovi,+ k Jedutunovi+ a k jejich synům a k jejich bratrům, oblečeni v jemné tkanině, s činely+ a se strunnými nástroji+ a harfami,+ stáli východně od oltáře a spolu s nimi kněží [v počtu] sto dvaceti troubili na trubky;+ 13 a jakmile trubači a zpěváci jako jeden+ způsobili, že bylo slyšet jeden zvuk v chvále a děkování Jehovovi, a jakmile pozvedli zvuk trubkami a činely a nástroji písně+ a chválením+ Jehovy, „neboť je dobrý,+ vždyť jeho milující laskavost* je na neurčitý čas“,+ stalo se, že se dům naplnil oblakem,+ právě Jehovův dům,+ 14 a kněží nebyli schopni kvůli tomu oblaku stát, aby sloužili,+ neboť Jehovova sláva+ naplňovala dům [pravého] Boha.

6 Tehdy Šalomoun řekl:+ „Sám Jehova řekl, že hodlá přebývat v husté temnotě;+ 2 a já, já jsem pro tebe vystavěl dům vznešeného příbytku+ a stanovené místo, kde bys bydlel na neurčitý čas.“*+

3 Potom král obrátil obličej a začal žehnat+ celému izraelskému sboru,* zatímco celý izraelský sbor stál.+ 4 A přikročil k tomu, aby řekl: „Požehnaný buď Jehova, BŮH Izraele,+ který svými vlastními ústy mluvil s mým otcem Davidem+ a svýma vlastníma rukama dával splnění+ a řekl: 5 ‚Ode dne, kdy jsem vyvedl svůj lid z egyptské země, nevyvolil jsem si město ze všech izraelských kmenů ke stavbě domu pro své jméno,+ aby se tam prokázalo být, a nevyvolil jsem muže, aby se stal vůdcem nad mým lidem Izraelem.+ 6 Ale vyvolím Jeruzalém+ pro své jméno, aby se tam prokázalo být, a vyvolím Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem.‘+ 7 A srdci mého otce Davida bylo blízké, aby postavil dům jménu Jehovy, BOHA Izraele.+ 8 Ale Jehova řekl mému otci Davidovi: ‚Jelikož se tvému srdci prokázalo být blízké, abys postavil dům mému jménu, činil jsi dobře, protože se to prokázalo být blízké tvému srdci.+ 9 Jenže dům nepostavíš ty sám,+ ale tvůj syn, který vychází z tvých beder, ten postaví dům mému jménu.‘+ 10 A Jehova přistoupil k tomu, aby provedl své slovo,+ jež mluvil, abych povstal na místě svého otce Davida+ a usedl na izraelský trůn,+ právě jak Jehova mluvil,+ a abych postavil dům jménu Jehovy, BOHA Izraele,+ 11 a abych tam umístil Truhlu,+ kde je Jehovova smlouva, kterou uzavřel s izraelskými syny.“+

12 A postavil se před Jehovův oltář před celým izraelským sborem+ a nyní rozprostřel dlaně.+ 13 (Šalomoun totiž udělal měděnou plošinu,+ a pak ji postavil doprostřed ohrazení.+ Její délka byla pět loket* a její šířka byla pět loket a její výška tři lokte; a stál na ní.) A přistoupil k tomu, aby poklekl na kolena+ před celým izraelským sborem a rozprostřel dlaně k nebesům.+ 14 A přikročil k tomu, aby řekl: „Ó Jehovo, BOŽE Izraele,+ v nebesích ani na zemi není žádný Bůh* jako ty,+ který dodržuješ smlouvu a milující laskavost vůči svým sluhům,+ kteří před tebou chodí s celým svým srdcem;+ 15 ty, který jsi vůči mému otci, svému sluhovi Davidovi, dodržel to, co jsi mu slíbil,+ takže jsi učinil slib* svými ústy a svou vlastní rukou jsi provedl splnění jako tento den.+ 16 A nyní, Jehovo, BOŽE Izraele, dodrž vůči svému sluhovi, mému otci Davidovi, to, co jsi mu slíbil, když jsi řekl: ‚Z tvých nebude odříznut muž z [místa] přede mnou, že by neseděl na izraelském trůnu,+ pokud jen budou tvoji synové+ dbát o svou cestu tím, že budou chodit v mém zákoně,+ právě jak jsi přede mnou chodil ty.‘+ 17 A nyní, Jehovo, BOŽE Izraele,+ ať se tvůj slib,*+ který jsi slíbil svému sluhovi Davidovi, prokáže [jako] důvěryhodný.+

18 Bude však Bůh opravdu bydlet s lidmi* na zemi?+ Pohleď, nebe, ano nebe nebes tě nemůže obsáhnout;+ oč méně potom tento dům, který jsem postavil!+ 19 A obrátíš se k modlitbě svého sluhy+ a k jeho žádosti o přízeň,+ Jehovo, můj Bože, tím, že budeš naslouchat snažně prosebnému volání a modlitbě,+ jíž se tvůj sluha před tebou modlí;+ 20 aby se tvé oči prokázaly být dnem a nocí otevřené+ směrem k tomuto domu, směrem k místu, [o němž] jsi řekl, že tam vložíš své jméno,+ tím, že budeš naslouchat modlitbě, jíž se tvůj sluha modlí směrem k tomuto místu.+ 21 A budeš naslouchat snažným prosbám svého sluhy a svého lidu Izraele,+ když se budou modlit směrem k tomuto místu,+ abys sám slyšel z místa, kde bydlíš, z nebes;+ a uslyšíš a odpustíš.+

22 Jestliže muž zhřeší proti svému bližnímu,+ a on na něho skutečně vloží prokletí, aby ho podrobil kletbě,+ a skutečně přijde [pod] kletbou před tvůj oltář v tomto domě,+ 23 kéž potom sám uslyšíš z nebes,+ a zasáhneš+ a rozsoudíš své sluhy, takže ničemnému splatíš tím, že uvedeš jeho běh* na jeho vlastní hlavu,+ a spravedlivého prohlásíš za spravedlivého+ tím, že mu dáš podle jeho vlastní spravedlnosti.+

24 A jestliže je tvůj lid Izrael poražen před nepřítelem,+ protože proti tobě hřešili,+ a vskutku se vrátí+ a chvalořečí tvému jménu+ a modlí se+ a žádá o přízeň před tebou v tomto domě,+ 25 kéž potom sám uslyšíš z nebes,+ a odpustíš hřích svého lidu Izraele+ a přivedeš je zpět na zemskou půdu,+ kterou jsi dal jim a jejich praotcům.+

26 Když jsou nebesa zavřená, takže nenastává déšť,+ protože proti tobě hřešili,+ a skutečně se modlí směrem k tomuto místu+ a chvalořečí tvému jménu [a] obrátí se zpět od svého hříchu, protože jsi je stále trápil,+ 27 kéž potom sám uslyšíš z nebes, a odpustíš hřích svých sluhů, ano svého lidu Izraele, protože je poučuješ+ o dobré cestě,+ kterou by měli chodit; a dáš déšť+ na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu jako dědičné vlastnictví.+

28 V případě, že v zemi nastane hladomor,+ v případě, že nastane mor,+ v případě, že nastane obilná rez+ a sněť,+ kobylky+ a švábi;+ v případě, že v zemi jejich bran* je oblehnou+ jejich nepřátelé+ — rána každého druhu a onemocnění každého druhu —,+ 29 jakákoli modlitba,+ jakákoli žádost o přízeň+ by přišla ze strany kteréhokoli člověka nebo všeho tvého lidu Izraele,+ protože každý dobře zná svou vlastní ránu a svou vlastní bolest;+ když skutečně rozprostře své dlaně směrem k tomuto domu,+ 30 kéž potom sám uslyšíš z nebes, místa, kde bydlíš,+ a odpustíš+ a dáš každému podle všech jeho cest,+ protože znáš jeho srdce+ (vždyť jedině ty sám dobře znáš srdce lidských synů);+ 31 aby se tě báli,+ takže budou chodit po tvých cestách po všechny dny, kdy budou naživu na povrchu zemské půdy, kterou jsi dal našim praotcům.+

32 A také cizinci, který není částí tvého lidu Izraele+ a který skutečně přichází ze vzdálené země kvůli tvému velkému jménu+ a tvé silné ruce+ a tvé vztažené paži,+ a skutečně přicházejí a modlí se směrem k tomuto domu,+ 33 kéž potom sám nasloucháš z nebes, ze svého stanoveného obydlí,+ a učiníš podle všeho, oč k tobě cizinec volá;+ aby všechny národy země poznaly tvé jméno+ a bály+ se tě stejně jako tvůj lid Izrael a poznaly, že tvé jméno se vzývá nad tímto domem, který jsem postavil.+

34 V případě, že tvůj lid vytáhne do války proti svým nepřátelům cestou, kterou je posíláš,+ a vskutku se k tobě modlí+ směrem k tomuto městu, které jsi vyvolil, a k domu, který jsem postavil tvému jménu,+ 35 uslyšíš také z nebes jejich modlitbu a jejich žádost o přízeň+ a vykonáš pro ně soud.+

36 V případě, že proti tobě zhřeší+ (vždyť není člověk, který nehřeší),+ a budeš se muset proti nim popudit a zanecháš je nepříteli, a jejich uchvatitelé je skutečně odvedou zajaté do země vzdálené nebo blízké,+ 37 a vskutku se vzpamatují* v zemi, kam byli odvedeni zajatí, a skutečně se vrátí a budou tě žádat o přízeň v zemi, kde jsou zajati,+ a řeknou: ‚Zhřešili jsme,+ chybili jsme+ a jednali jsme ničemně‘,+ 38 a vskutku se k tobě vrátí celým svým srdcem+ a celou svou duší v zemi, kde jsou zajatci těch,+ kteří je odvedli zajaté, a vskutku se modlí směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich praotcům, a městu, které jsi vyvolil,+ a domu,+ který jsem postavil tvému jménu, 39 také uslyšíš z nebes, svého stanoveného obydlí,+ jejich modlitbu a jejich žádosti o přízeň+ a vykonáš pro ně soud+ a odpustíš svému lidu, který proti tobě zhřešil.+

40 Nyní, můj Bože, prosím, ať se tvé oči+ prokážou být otevřené a tvé uši+ pozorné k modlitbě týkající se tohoto místa. 41 A nyní povstaň+ přece, Jehovo Bože, ke svému odpočinku,+ ty a Truhla tvé síly.+ Ať jsou i tvoji kněží, Jehovo Bože, oblečeni záchranou a ať se tvoji věrně oddaní radují v dobrotě.+ 42 Ó Jehovo Bože, neobracej zpět obličej svého pomazaného.*+ Pamatuj přece na [projevy] milující laskavosti* ke svému sluhovi Davidovi.“+

7 A jakmile se Šalomoun domodlil,+ samotný oheň+ sestoupil z nebes a začal stravovat zápalný obětní dar+ a oběti a Jehovova sláva+ naplnila dům. 2 A kněží nebyli schopni vstoupit do Jehovova domu,+ protože Jehovova sláva naplnila Jehovův dům. 3 A všichni izraelští synové byli diváky, když sestoupil oheň a Jehovova sláva byla na domě, a okamžitě se na dláždění hluboce poklonili+ tváří k zemi a vrhli se [k zemi]+ a děkovali Jehovovi, „neboť je dobrý,+ vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas“.+

4 A král a všechen lid obětovali oběť před Jehovou.+ 5 A král Šalomoun dále obětoval oběť dvaadvaceti tisíc [kusů] skotu a sto dvaceti tisíc ovcí.+ Tak král a všechen lid zasvětili dům [pravého] Boha.+ 6 A kněží+ stáli na svých povinných místech a Levité+ s nástroji písně+ pro Jehovu, které udělal král David+ k děkování Jehovovi, „vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas“, když David předkládal chvály prostřednictvím jejich ruky; a kněží před nimi hlasitě troubili na trubky,+ zatímco všichni Izraelité stáli.

7 Potom Šalomoun posvětil+ střed nádvoří, které bylo před Jehovovým domem, protože tam dával zápalné oběti+ a tučné kusy obětí společenství, neboť měděný oltář,+ který Šalomoun udělal, nebyl schopen obsáhnout zápalnou oběť a obilnou oběť+ a tučné kusy.+ 8 A Šalomoun tehdy přistoupil k tomu, aby držel svátek+ po sedm dní a celý Izrael s ním,+ velmi velký sbor*+ od vstupu do Chamatu+ až po říční údolí Egypt.+ 9 Ale osmý den konali slavnostní shromáždění,+ protože zasvěcení oltáře konali sedm dní a svátek sedm dní. 10 A dvacátý třetí den sedmého měsíce odeslal lid do jejich domovů, radostné+ a s dobrým pocitem v srdci nad dobrotou,+ kterou vykonal Jehova vůči Davidovi a vůči Šalomounovi a vůči svému lidu Izraeli.+

11 Tak Šalomoun dokončil Jehovův dům+ a králův dům;+ a ve všem, co vstoupilo Šalomounovi do srdce, aby učinil ohledně Jehovova domu a svého vlastního domu, se prokázal [jako] úspěšný. 12 Jehova se teď objevil+ Šalomounovi za noci a řekl mu: „Slyšel jsem tvou modlitbu+ a vyvolil+ jsem si toto místo jako dům oběti.+ 13 Když zavřu nebesa, aby nenastal déšť,+ a když přikážu lučním kobylkám, aby sežraly zemi,+ a jestliže pošlu mezi svůj lid mor,+ 14 a můj lid,+ nad nímž bylo vzýváno mé jméno,+ se pokoří+ a bude se modlit+ a hledat můj obličej+ a obrátí se zpět od svých špatných cest,+ potom sám uslyším z nebes+ a odpustím jejich hřích+ a uzdravím jejich zemi.+ 15 Nyní se mé vlastní oči+ prokážou být otevřené a mé uši+ pozorné k modlitbě na tomto místě. 16 A nyní opravdu volím+ a posvěcuji tento dům, aby se tam mé jméno+ prokázalo být na neurčitý čas,+ a mé oči a mé srdce se tam jistě prokážou být vždycky.+

17 A jestliže budeš sám přede mnou chodit, právě jak chodil tvůj otec David,+ ano že budeš činit podle všeho, co jsem ti přikázal,+ a budeš dodržovat mé předpisy+ a má soudcovská rozhodnutí,+ 18 také upevním trůn tvého kralování,+ právě jak jsem uzavřel smlouvu s tvým otcem Davidem,+ když jsem řekl: ‚Z tvých nebude žádný muž odříznut od panování nad Izraelem.‘+ 19 Jestliže se však sami obrátíte zpět+ a skutečně opustíte má ustanovení a má přikázání,+ která jsem vám předložil, a skutečně půjdete a budete sloužit jiným bohům+ a klanět se jim,+ 20 také je vykořením ze své zemské půdy, kterou jsem jim dal;+ a tento dům, který jsem posvětil pro své jméno,+ odhodím od svého obličeje+ a udělám z něho příslovečné rčení+ a [předmět] popichování mezi všemi národy.+ 21 Pokud jde o tento dům, z něhož by se staly hromady trosek,*+ každý kolemjdoucí bude zírat v ohromení+ a jistě řekne: ‚Proč tak Jehova učinil této zemi a tomuto domu?‘+ 22 A budou muset říci: ‚Protože opustili Jehovu, BOHA svých praotců,+ který je vyvedl z egyptské země,+ a přistoupili k tomu, aby se chopili jiných bohů+ a klaněli se jim a sloužili jim.+ To proto na ně uvedl všechno to neštěstí.‘“+

8 A stalo se na konci dvaceti let,+ v nichž Šalomoun vystavěl Jehovův dům+ a svůj vlastní dům,+ 2 že města, která dal Chiram*+ Šalomounovi — Šalomoun je přestavěl a potom tam přiměl bydlet izraelské syny. 3 Navíc táhl Šalomoun k Chamat-cobě a získal nad ní převahu. 4 Nato přestavěl Tadmor* v pustině a všechna skladištní města,+ jež vystavěl v Chamatu.+ 5 A přikročil k tomu, aby vystavěl Horní Bet-choron+ a Dolní Bet-choron,+ opevněná města se zdmi,+ dveřmi a závorou,+ 6 a Baalat+ a všechna skladištní města, která připadla Šalomounovi, a všechna města dvoukolých vozů+ a města pro jezdce na koních+ a každou Šalomounovu žádoucí věc,+ kterou zatoužil vystavět v Jeruzalémě a Libanonu+ a v celé zemi svého panství.

7 Pokud jde o všechen lid, který zbyl z Chetitů+ a Amorejců+ a Perizejců+ a Chivijců+ a Jebusejců,+ kteří nebyli součástí Izraele,+ 8 z jejich synů, kteří po nich zůstali v zemi, jež izraelští synové nezahubili,+ Šalomoun odváděl+ muže* k nucené práci až do tohoto dne.+ 9 Ale žádné z izraelských synů neučinil Šalomoun otroky pro své dílo;+ byli totiž válečníky+ a veliteli jeho pobočníků a veliteli jeho vozatajů+ a jeho jezdců na koních.+ 10 To byli velitelé zmocněnců,+ kteří patřili králi Šalomounovi, dvě stě padesát, přední dělníci nad lidem.+

11 A faraónovu dceru+ přivedl Šalomoun z Města Davidova+ do domu, který pro ni postavil,+ neboť řekl: „Třebaže [je] má manželka, neměla by bydlet v domě izraelského krále Davida, neboť místa, do nichž přišla Jehovova truhla, jsou něčím svatým.“+

12 Tehdy Šalomoun obětoval zápalné oběti+ Jehovovi na Jehovově oltáři,+ který vystavěl před síní,+ 13 dokonce jako každodenní+ samozřejmost, aby se konaly oběti podle Mojžíšova přikázání pro sabaty+ a novoluní+ a pro ustanovené svátky+ třikrát v roce,+ při svátku nekvašených chlebů+ a při svátku týdnů+ a při svátku chýší.+ 14 Dále dosadil oddíly+ kněží nad jejich službami podle pravidla svého otce Davida,+ a Levity+ na jejich povinná místa, aby chválili a sloužili před kněžími,+ jako každodenní samozřejmost,+ a strážce bran do jejich oddílů pro různé brány,+ neboť takové bylo přikázání Davida, muže [pravého] Boha.* 15 A neodbočili od králova přikázání kněžím a Levitům ohledně žádné záležitosti a ohledně zásob.+ 16 Šalomounovo dílo bylo tedy celé v připraveném+ stavu ode dne položení základu Jehovova domu, dokud nebyl dokončen.+ [Tak] byl Jehovův dům úplný.+

17 Tehdy šel Šalomoun do Ecjon-geberu+ a do Elotu+ na břehu moře v edomské zemi.+ 18 A Chiram+ mu pravidelně prostřednictvím svých sluhů posílal lodě a sluhy, kteří měli poznání o moři,+ a přicházívali se Šalomounovými sluhy do Ofiru+ a brali odtamtud čtyři sta padesát talentů*+ zlata+ a přiváželi je králi Šalomounovi.+

9 A královna ze Šeby+ slyšela zprávu o Šalomounovi a přistoupila k tomu, aby přišla vyzkoušet Šalomouna v Jeruzalémě matoucími otázkami,+ spolu s velmi působivým průvodem a velbloudy+ nesoucími balzámový olej+ a zlato+ ve velkém množství a drahokamy.+ Posléze vešla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co bylo blízké jejímu srdci.+ 2 Šalomoun zase přikročil k tomu, aby jí pověděl všechny její záležitosti,+ a Šalomounovi nebyla utajena žádná záležitost, kterou [by] jí nepověděl.+

3 Když královna ze Šeby uviděla Šalomounovu moudrost+ a dům, který vystavěl,+ 4 a jídlo jeho stolu+ a rozsazení jeho sluhů a službu* jeho obsluhujících u stolu a jejich ošacení+ a jeho nápojovou obsluhu+ a jejich ošacení a jeho zápalné oběti,+ které pravidelně obětoval u Jehovova domu,+ pak se v ní neprokázal být již žádný duch. 5 Řekla tedy králi: „Slovo, které jsem ve své vlastní zemi slyšela o tvých záležitostech a o tvé moudrosti, bylo pravé.+ 6 A neuvěřila jsem jejich slovům,+ dokud jsem nepřišla, aby to viděly mé vlastní oči;+ a pohleďme, nepověděli mi ani polovinu hojnosti tvé moudrosti.+ Předčil jsi zprávu, kterou jsem slyšela.+ 7 Šťastní+ jsou tvoji muži a šťastní jsou tito tvoji sluhové, kteří neustále stojí před tebou a naslouchají tvé moudrosti.+ 8 Kéž je požehnaný Jehova, tvůj Bůh,+ který v tobě nalezl potěšení,+ takže tě dosadil na svůj trůn jako krále pro Jehovu, tvého Boha,+ protože tvůj Bůh miloval+ Izrael, aby jej postavil na neurčitý čas, takže tě nad nimi dosadil za krále,+ abys vykonával soudcovské rozhodnutí+ a spravedlnost.“+

9 Potom dala králi sto dvacet talentů* zlata+ a balzámový olej+ ve velmi velkém množství a drahokamy;+ a nebylo podobného tomu balzámovému oleji, který dala královna ze Šeby králi Šalomounovi.+

10 A kromě toho Chiramovi sluhové+ a Šalomounovi sluhové, kteří přiváželi zlato z Ofiru,+ přivezli klády z algumových stromů+ a drahokamy.+ 11 A král přistoupil k tomu, aby udělal z klád z algumových stromů schody+ pro Jehovův dům a pro králův dům+ a také harfy+ a strunné nástroje+ pro zpěváky+ a v judské zemi nebyly nikdy předtím vidět jim podobné.

12 A král Šalomoun dal královně+ ze Šeby všechno, co ji těšilo, oč požádala, kromě [hodnoty toho], co králi přivezla. Obrátila se tedy a jela do své vlastní země, spolu se svými sluhy.+

13 A váha zlata, které přišlo Šalomounovi za jeden rok, dosahovala šesti set šedesáti šesti talentů* zlata,+ 14 kromě od cestujících* a od kupců,+ kteří [je] přinášeli, a od všech arabských+ králů a místodržitelů země, kteří přinášeli zlato a stříbro Šalomounovi.

15 A král Šalomoun přikročil k tomu, aby udělal dvě stě velkých štítů ze slitiny zlata+ (přistoupil k tomu, aby na každý velký štít vynaložil šest set [šekelů] slitiny zlata)+ 16 a tři sta malých kulatých štítů ze slitiny zlata (přistoupil k tomu, aby na každý malý kulatý štít vynaložil tři miny* zlata).+ Potom je král dal do Domu libanonského lesa.+

17 Dále, král udělal velký slonovinový trůn a potáhl jej ryzím zlatem.+ 18 A k trůnu bylo šest stupňů a k trůnu byla zlatá podnož (byly připevněny) a u místa, kde se sedí, byla z této strany a z oné strany opěradla pro ruce a vedle opěradel pro ruce stáli dva lvi.+ 19 A na šesti stupních stálo dvanáct lvů,+ na této straně a na oné straně. Žádné jiné království nemělo nějaký podobně udělaný.+ 20 A všechny nádoby na pití+ krále Šalomouna byly ze zlata+ a všechny nádoby Domu libanonského lesa+ byly z ryzího zlata. Nic nebylo ze stříbra; to se za Šalomounových dnů nepovažovalo vůbec za nic.+ 21 Lodě patřící králi se totiž plavily do Taršiše+ s Chiramovými sluhy.+ Jednou za tři roky přijížděly taršišské lodě a přivážely zlato a stříbro,+ slonovinu+ a opice a pávy.+

22 Král Šalomoun byl tedy větší než všichni ostatní králové země v bohatství+ a moudrosti.+ 23 A všichni králové země hledali+ Šalomounův obličej, aby slyšeli jeho moudrost,+ kterou mu vložil do srdce [pravý] Bůh.+ 24 A každý přinášel svůj dar,+ stříbrné předměty a zlaté předměty+ a oděvy,+ zbroj a balzámový olej, koně a muly, jako každoroční samozřejmost.+ 25 A Šalomoun nabyl čtyř tisíc stání pro koně+ a dvoukolé vozy+ a dvanácti tisíc ořů* a držel je rozmístěné ve městech dvoukolých vozů+ a v blízkosti krále v Jeruzalémě. 26 A stal se panovníkem nade všemi králi od Řeky* dolů k zemi Filištínů a dolů k hranici Egypta.+ 27 Dále, král učinil stříbro v Jeruzalémě podobné kamení; a cedrové dřevo pro hojnost+ učinil podobné sykomorám,+ které jsou v Šefele.*+ 28 A byli ti, kdo k Šalomounovi vyváželi koně+ z Egypta+ a ze všech ostatních zemí.

29 Pokud jde o ostatní Šalomounovy záležitosti,+ první a poslední, nejsou snad zapsány mezi slovy proroka Natana+ a v proroctví Šilonity+ Achijáše+ a ve zprávě o viděních vizionáře Idda*+ o Jeroboamovi,+ synovi Nebata?+ 30 A Šalomoun dále vládl v Jeruzalémě nad celým Izraelem po čtyřicet let. 31 Nakonec Šalomoun ulehl se svými praotci. Pohřbili ho tedy ve Městě jeho otce Davida;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Rechoboam.+

10 A Rechoboam+ přistoupil k tomu, aby šel cestou Šekemu,+ neboť do Šekemu přišli všichni Izraelité, aby ho udělali králem. 2 A jakmile o tom slyšel Jeroboam,+ syn Nebatův, zatímco byl ještě v Egyptě+ (protože utekl kvůli králi Šalomounovi), stalo se, že se Jeroboam z Egypta okamžitě vrátil.+ 3 Poslali tedy a povolali ho a Jeroboam a celý Izrael přišli a promluvili k Rechoboamovi a řekli:+ 4 „Tvůj otec, ten naše jho přitvrdil;+ a ulehči nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho,+ které na nás vložil, a budeme ti sloužit.“+

5 Řekl jim na to: „Ať jsou ještě tři dny. Pak se ke mně vraťte.“ Lid tedy odešel. 6 A král Rechoboam se začal radit se staršími muži, kteří bývali neustále k službám jeho otci Šalomounovi, dokud byl naživu,+ a řekl: „Jak radíte, abych odvětil tomuto lidu?“+ 7 Mluvili k němu tudíž a řekli: „Kdyby ses k tomuto lidu prokázal [jako] dobrý a skutečně se jim líbil a vskutku k nim mluvil dobrá slova,+ jistě se také nastálo stanou tvými sluhy.“+

8 Opustil však radu+ starších mužů, kterou mu poradili, a začal se radit s mladými muži, kteří s ním vyrostli,+ kteří mu byli k službám.+ 9 A přikročil k tomu, aby jim řekl: „Co nabízíte jako radu,+ abychom odvětili tomuto lidu, který ke mně mluvil a řekl: ‚Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec‘?“+ 10 Mladí muži, kteří s ním vyrostli, k němu zase mluvili a řekli: „Tak bys měl říci tomuto lidu, který k tobě mluvil a řekl: ‚Tvůj otec, ten nám jho ztížil, ale pokud jde o tebe, ty nám je ulehči‘; tak bys jim měl říci:+ ‚Můj vlastní malíček jistě bude tlustší než boky mého otce.+ 11 A můj otec, ten na vás vložil těžké jho, ale já, já k vašemu jhu přidám.+ Můj otec, ten vás trestal biči, ale já, já metlami.‘“+

12 A Jeroboam a všechen lid přistoupili k tomu, aby přišli třetí den k Rechoboamovi, právě jak mluvil král, když řekl: „Třetí den se ke mně vraťte.“+ 13 A král jim začal odpovídat drsně.+ Tak král Rechoboam opustil radu+ starších mužů+ 14 a přikročil k tomu, aby k nim mluvil podle rady mladých mužů+ a řekl: „Ztížím vaše jho a já, já k němu přidám. Můj otec, ten vás trestal biči, ale já, já metlami.“+ 15 A král lidu nenaslouchal; prokázal se to totiž být zvrat záležitostí od [pravého] Boha,+ aby Jehova provedl své slovo,+ které mluvil prostřednictvím Šilonity+ Achijáše*+ k Jeroboamovi, synovi Nebata.+

16 Pokud jde o celý Izrael, protože jim král nenaslouchal, lid nyní králi odvětil a řekl: „Jaký máme podíl v Davidovi?+ A v Jišaiovu synovi není žádné dědictví.+ Každý ke svým bohům,*+ Izraeli! Teď si dohlížej na svůj vlastní dům, Davide.“+ S tím celý Izrael začal odcházet do svých stanů.

17 Pokud jde o izraelské syny, kteří bydleli v judských městech, dále nad nimi vládl Rechoboam.+

18 Poté král Rechoboam poslal Hadorama,*+ který byl nad povolanými k nucené práci, ale izraelští synové ho uházeli kameny,+ takže zemřel. A samotnému králi Rechoboamovi se podařilo nasednout do jeho dvoukolého vozu, aby prchl do Jeruzaléma.+ 19 A Izraelité se drželi svého vzbouření+ proti Davidovu domu až do tohoto dne.

11 Když Rechoboam dorazil do Jeruzaléma,+ okamžitě shromáždil judský dům a Benjamína,+ sto osmdesát tisíc vybraných mužů, zdatných pro válku,+ aby bojovali proti Izraeli, a tak vrátili království zpět Rechoboamovi. 2 Potom přišlo Jehovovo slovo k Šemajášovi,*+ muži [pravého] Boha, a říkalo: 3 „Řekni judskému králi Rechoboamovi,+ synu Šalomounovu, a celému Izraeli v Judovi a Benjamínovi. Řekni: 4 ‚Tak řekl Jehova: „Nevytáhnete a nebudete bojovat proti svým bratrům.+ Vraťte se každý do svého domu, neboť ta věc se stala na můj vlastní podnět.“‘“+ Uposlechli tedy Jehovovo slovo a vrátili se [a] netáhli proti Jeroboamovi.+

5 A Rechoboam dále bydlel v Jeruzalémě a přistoupil k tomu, aby vystavěl opevněná města v Judovi. 6 Tak přestavěl Betlém+ a Etam+ a Tekou+ 7 a Bet-cur+ a Soko+ a Adullam+ 8 a Gat+ a Marešu+ a Zif+ 9 a Adorajim a Lakiš+ a Azeku+ 10 a Coru+ a Aijalon+ a Hebron,+ opevněná města, jež byla v Judovi a Benjamínovi. 11 Dále, zesílil opevněná místa+ a dal do nich vůdce+ a zásoby jídla a oleje a vína, 12 a do všech různých měst velké štíty+ a kopí;+ a stále je zesiloval do velmi velké míry. A Juda a Benjamín byly nadále jeho.

13 A kněží a Levité, kteří byli v celém Izraeli, se ze všech svých území postavili k němu. 14 Levité totiž opustili své pastviny+ a své vlastnictví+ a pak přišli do Judy a Jeruzaléma,+ protože Jeroboam+ a jeho synové je propustili,+ aby nepůsobili jako kněží pro Jehovu. 15 A přistoupil k tomu, aby si dosadil do úřadu kněze pro výšiny+ a pro démony v kozlí podobě*+ a pro telata, která udělal.+ 16 A za nimi ti ze všech izraelských kmenů, kdo dávali své srdce, aby hledali Jehovu, BOHA Izraele, přišli do Jeruzaléma,+ aby obětovali Jehovovi, BOHU svých praotců.+ 17 A stále posilovali kralování Judy+ a utvrzovali Rechoboama, syna Šalomounova, po tři roky, neboť po tři roky chodili cestou Davidovou a Šalomounovou.+

18 Potom si vzal Rechoboam za manželku Machalat, dceru Davidova syna Jerimota a Abichajil, dcery Eliaba,+ syna Jišaiova. 19 Časem mu porodila syny Jeuše a Šemarjáše a Zahama. 20 A po ní si vzal Maaku,+ vnučku Absalomovu.+ Časem mu porodila Abijáše+ a Attaie a Zizu a Šelomita. 21 A Rechoboam byl zamilován do Maaky, vnučky Absalomovy, víc než do všech svých ostatních manželek+ a svých konkubín; vzal si totiž osmnáct manželek, také šedesát konkubín, takže se stal otcem osmadvaceti synů a šedesáti dcer. 22 Rechoboam tudíž dosadil Abijáše, syna Maaky, do úřadu jako hlavu, jako vůdce mezi jeho bratry, neboť [pomýšlel], že ho udělá králem. 23 Jednal však s porozuměním+ a rozdělil některé ze všech svých synů do všech zemí Judy a Benjamína,+ do všech opevněných měst,+ a dal jim jídla v hojnosti+ a opatřil [pro ně] množství manželek.+

12 A stalo se, že jakmile bylo Rechoboamovo kralování pevně založeno+ a jakmile byl silný, opustil Jehovův zákon,+ a také celý Izrael s ním.+ 2 A stalo se v pátém roce krále Rechoboama,+ že proti Jeruzalému přitáhl egyptský král Šišak+ (chovali se totiž nevěrně vůči Jehovovi)+ 3 s dvanácti sty dvoukolými vozy+ a se šedesáti tisíci jezdci na koních; a lidu, který s ním přišel z Egypta, bylo bezpočtu+ — Libyjci,*+ Sukkijim a Etiopové.*+ 4 A dobyl opevněná města, jež patřila Judovi,+ a nakonec přišel až k Jeruzalému.+

5 A pokud jde o proroka Šemajáše,+ ten přišel k Rechoboamovi a judským knížatům, která se shromáždila v Jeruzalémě kvůli Šišakovi, a řekl jim: „Tak řekl Jehova: ‚Vy, vy jste opustili mne,+ a také já, já jsem nechal vás+ ruce Šišakově.‘“ 6 Na to se izraelská knížata a král pokořili+ a řekli: „Jehova je spravedlivý.“+ 7 A když Jehova viděl,+ že se pokořili, přišlo Jehovovo slovo k Šemajášovi+ a řeklo: „Pokořili se.+ Nezničím je a zakrátko jim jistě dám únik, a můj vztek se nevyleje na Jeruzalém Šišakovou rukou.+ 8 Ale stanou se jeho sluhy,+ aby poznali rozdíl mezi mou službou+ a službou královstvím zemí.“+

9 Egyptský král Šišak+ tedy přitáhl proti Jeruzalému a vzal poklady Jehovova domu+ a poklady králova domu.+ Vzal všechno; a tak vzal zlaté štíty, které udělal Šalomoun.+ 10 Král Rechoboam tudíž místo nich udělal měděné štíty a svěřil je pod dohled velitelů běžců,+ stráží+ vchodu do králova domu.+ 11 A kdykoli král přicházel do Jehovova domu, stávalo se, že běžci vcházeli a nosili je a vraceli je do strážnice běžců.+ 12 A protože se pokořil, Jehovův hněv se od něho obrátil zpět,+ a ne[pomýšlel] na to, že je úplně zničí.+ A kromě toho byly v Judovi i dobré věci.+

13 A král Rechoboam dále posiloval své postavení v Jeruzalémě a stále vládl; Rechoboamovi+ bylo totiž jedenačtyřicet let, když začal vládnout, a sedmnáct let vládl v Jeruzalémě, městě,+ které Jehova vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam vložil své jméno.+ A jeho matka se jmenovala Naama,+ Ammonitka.+ 14 Ale činil to, co bylo špatné,+ neboť nezaložil pevně své srdce, aby pátral po Jehovovi.+

15 Pokud jde o Rechoboamovy záležitosti, první a poslední,+ nejsou snad zapsány mezi slovy proroka Šemajáše+ a vizionáře Idda+ podle rodopisného záznamu? A mezi Rechoboamem+ a Jeroboamem+ byly po celý čas války. 16 Nakonec Rechoboam ulehl se svými praotci+ a byl pohřben v Městě Davidově;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Abijáš.*+

13 Bylo to v osmnáctém roce krále Jeroboama, když začal Abijáš vládnout nad Judou.+ 2 Vládl v Jeruzalémě tři roky a jeho matka se jmenovala Mikaja,*+ dcera Uriela z Gibeje.+ A mezi Abijášem a Jeroboamem došlo k válce.+

3 Abijáš se tedy pustil do války s vojenskou silou čtyř set tisíc silných válečníků,+ vybraných mužů. A Jeroboam se proti němu rozestavil do bitevního šiku s osmi sty tisíci vybraných mužů, statečných, silných mužů.+ 4 Abijáš nyní povstal na hoře Cemarajim, která je v hornatém kraji Efrajima,+ a řekl: „Slyš mě, Jeroboame a celý Izraeli. 5 Nemáte vědět, že sám Jehova, BŮH Izraele, dal Davidovi království+ nad Izraelem na neurčitý čas,+ jemu a jeho synům,+ smlouvou soli?+ 6 A Jeroboam,+ syn Nebatův, sluha+ Davidova syna Šalomouna, přistoupil k tomu, aby povstal a vzbouřil se proti svému pánovi.*+ 7 A zahálčiví muži,+ neužiteční muži,+ se sbírali k němu. Nakonec se prokázali [jako] nadřazení vůči Rechoboamovi, synu Šalomounovu, když byl Rechoboam+ mladý a bázlivý,+ a neobstál proti nim.

8 A nyní si myslíte, že obstojíte proti Jehovovu království v ruce Davidových synů,+ když je vás velký zástup+ a jsou s vámi zlatá telata, která vám Jeroboam udělal jako bohy.*+ 9 Nevyhnali jste Jehovovy kněze, syny Árona, a Levity+ a neděláte si kněze jako národy zemí?+ Pokud jde o kohokoli, kdo přišel a naplnil si ruku mocí* prostřednictvím mladého býka* a sedmi beranů, ten se stal knězem [toho], co nejsou žádní bohové.*+ 10 Pokud jde o nás, naším Bohem je Jehova,+ a my jsme ho neopustili; ale Jehovovi slouží kněží, synové Árona, a také Levité v díle.+ 11 A nechávají zápalné oběti Jehovovi dýmat ráno co ráno a večer co večer+ a také vonné kadidlo+ a na stole z ryzího [zlata] je navrstven chléb+ a je tu zlatý svícen+ a jeho lampy k rozsvěcení večer co večer,+ protože dodržujeme závazek+ vůči Jehovovi, našemu Bohu, ale vy jste ho opustili.+ 12 A pohleďte, s námi je v čele [pravý] Bůh+ se svými kněžími+ a signálními trubkami+ k troubení bitevního poplachu proti vám. Izraelští synové, nebojujte proti Jehovovi, BOHU svých praotců,+ neboť se neprokážete [jako] úspěšní.“+

13 A Jeroboam, ten vyslal okolo zálohu, aby přišla za ně, takže se prokázali být před Judou a záloha za nimi.+ 14 Když se ti z Judy obrátili, hle, měli bitvu zepředu i zezadu.+ A začali volat k Jehovovi,+ zatímco kněží hlasitě troubili na trubky. 15 A judští muži propukli ve válečný pokřik.+ A když judští muži vydali válečný pokřik, stalo se, že potom [pravý] Bůh sám porazil Jeroboama a celý Izrael před Abijášem+ a Judou.+ 16 A izraelští synové se dali na útěk [z místa] před Judou a potom je Bůh vydal do jejich ruky.+ 17 A Abijáš a jeho lid je srážel ohromným pobíjením; a dále padali izraelští zabití, pět set tisíc vybraných mužů. 18 Tak byli tehdy izraelští synové pokořeni, ale judští synové se prokázali [jako] nadřazení, protože se opřeli+ o Jehovu, BOHA svých praotců. 19 A Abijáš dále honil Jeroboama a dobyl na něm města, Betel+ a jeho závislá městečka a Ješanu a její závislá městečka a Efrajin* a jeho závislá městečka.+ 20 A Jeroboam si už za dnů Abijáše* neuchoval sílu,+ ale Jehova mu uštědřil ránu,+ takže zemřel.

21 A Abijáš se dále posiloval.+ Časem si vzal čtrnáct manželek+ a stal se otcem dvaadvaceti synů+ a šestnácti dcer. 22 A ostatní Abijášovy záležitosti, dokonce jeho cesty a jeho slova, jsou zapsány ve výkladu* proroka Idda.+

14 Nakonec Abijáš ulehl se svými praotci+ a pohřbili ho v Městě Davidově;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Asa.+ V jeho dnech země nebyla vyrušována+ deset let.*

2 A Asa přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo dobré a správné v očích Jehovy, jeho Boha. 3 Odstranil tedy cizozemské oltáře*+ a výšiny+ a rozbil posvátné sloupy+ a podťal posvátné kůly.*+ 4 Dále, Judovi řekl, aby pátrali po Jehovovi, BOHU svých praotců,+ a činili zákon+ a přikázání.+ 5 Odstranil tudíž ze všech judských měst výšiny a stojany s kadidlem;+ a království před ním nebylo vyrušováno.+ 6 A přikročil k tomu, aby stavěl v Judovi opevněná města,+ neboť země nebyla vyrušována; a během těch let proti němu nebyla žádná válka, neboť Jehova mu dal odpočinek.+ 7 Řekl tedy Judovi: „Postavme tato města a nadělejme kolem zdi+ a věže,+ dvojité dveře a závory.+ Ještě máme k dispozici zemi, protože jsme pátrali po Jehovovi, našem Bohu.+ Pátrali jsme, a on nám dává odpočinek všude kolem.“+ A stavěli a prokazovali se [jako] úspěšní.+

8 A Asa nabyl vojenskou sílu nosící velký štít+ a kopí,+ tři sta tisíc z Judy.+ A z Benjamína bylo dvě stě osmdesát tisíc+ těch, kteří nosili malý kulatý štít a napínali luk.+ Všichni to byli stateční, silní muži.

9 Později proti nim vytáhl Etiop* Zerach+ s vojenskou silou milionu* mužů+ a tří set dvoukolých vozů a přišel až k Mareši.+ 10 Nato Asa proti němu* vytáhl a rozestavili se do bitevního šiku v údolí Cefata u Mareši. 11 A Asa začal volat k Jehovovi, svému Bohu,+ a říkat: „Jehovo, když jde o pomoc, u tebe nezáleží na tom, zda jsou mnozí, nebo ne[mají] sílu.+ Pomoz nám, Jehovo, náš Bože, neboť opravdu se opíráme o tebe+ a ve tvém jménu+ jsme přišli proti tomuto zástupu. Jehovo, ty jsi náš Bůh.+ Nedovol, aby si proti tobě uchoval sílu smrtelný člověk.“*+

12 Na to Jehova porazil Etiopy před Asou a před Judou+ a Etiopové se dali na útěk. 13 A Asa a lid, který byl s ním, je pronásledovali až po Gerar+ a ti z Etiopů dále padali, až z nich nebyl nikdo živý; byli totiž rozbiti+ na kusy před Jehovou a před jeho táborem.+ Poté odnesli velkou spoustu kořisti.+ 14 Udeřili dále všechna města okolo Geraru, neboť na nich spočinul děs+ před Jehovou; a drancovali všechna města, neboť v nich bylo mnoho k drancování.+ 15 A udeřili dokonce stany+ s hospodářskými zvířaty, takže vzali do zajetí stáda bravu ve velkém počtu a velbloudy,+ načež se vrátili do Jeruzaléma.

15 A na Azarjášovi,* synu Odedovu,+ spočinul Boží duch.+ 2 Vyšel tudíž před Asu a řekl mu: „Slyš mě, Aso a celý Judo a Benjamíne! Jehova je s vámi, dokud se prokazujete být s ním;+ a jestliže po něm budete pátrat,+ dá se vám najít, ale jestliže ho opustíte, opustí vás.+ 3 A mnoho bylo dnů, kdy byl Izrael+ bez pravého Boha* a bez vyučujícího kněze+ a bez Zákona. 4 Ale když se ve své tísni+ vrátili k Jehovovi, BOHU Izraele,+ a hledali ho, tehdy se jim dal najít.+ 5 A v oněch časech nebyl pokoj pro vycházejícího ani pro vcházejícího,+ protože mezi všemi obyvateli zemí byly mnohé nepořádky.+ 6 A byli drceni na kusy, národ proti národu+ a město proti městu, protože je v nepořádku udržoval sám Bůh tísní všeho druhu.+ 7 A vy buďte odvážní+ a nenechte sklesnout své ruce,+ protože existuje odměna za vaši činnost.“+

8 A jakmile slyšel Asa tato slova a proroctví proroka Odeda,+ sebral odvahu a přistoupil k tomu, aby způsobil, aby z celé Judovy a Benjamínovy země a z měst, jež dobyl z hornatého kraje Efrajima,+ zmizely ohavnosti,+ a aby obnovil Jehovův oltář, který byl před Jehovovou síní.+ 9 A začal sbírat celého Judu a Benjamína a s nimi cizí usedlíky*+ z Efrajima a Manasseho a Simeona,+ neboť k němu ve velkém počtu zběhli z Izraele, když viděli, že Jehova, jeho Bůh, je s ním.+ 10 Sebrali se tedy v Jeruzalémě ve třetím měsíci patnáctého roku Asovy vlády. 11 Potom toho dne obětovali Jehovovi z kořisti, kterou přinesli, sedm set [kusů] skotu a sedm tisíc ovcí. 12 Dále, vstoupili do smlouvy,+ že budou pátrat po Jehovovi, BOHU svých praotců, celým svým srdcem a celou svou duší;+ 13 že kdokoli by nepátral po Jehovovi, BOHU Izraele, měl by být usmrcen,+ ať malý, nebo velký,+ muž, nebo žena.+ 14 Přísahali+ tedy Jehovovi silným hlasem a s radostným křikem a s trubkami a s rohy.* 15 A celý Juda dal průchod radování+ nad tím, co odpřisáhli; přísahali totiž celým svým srdcem a hledali ho s plným zalíbením ze své strany, takže se jim dal najít;+ a Jehova jim dále dával odpočinek všude kolem.+

16 Pokud jde dokonce o [jeho] babičku* Maaku,+ tu sám král Asa+ odstranil z [postavení] paní,+ protože udělala hroznou modlu pro posvátný kůl;+ a potom Asa podťal její hroznou modlu+ a rozdrtil ji na prach a spálil+ ji v říčním údolí Kidron.+ 17 A výšiny+ z Izraele nezmizely.+ Jen Asovo srdce se prokázalo být úplné po všechny jeho dny.+ 18 A přistoupil k tomu, aby vnesl do domu [pravého] Boha věci, které učinil svatými jeho otec, a věci, které učinil svatými sám,+ stříbro a zlato a náčiní.+ 19 Pokud jde o válku, ta nenastala až do třicátého pátého roku Asovy vlády.+

16 Ve třicátém šestém roce Asovy vlády přitáhl proti Judovi izraelský král Baaša+ a začal stavět Ramu,+ aby nedovolil nikomu vyjít ani vejít k judskému králi Asovi.+ 2 Asa nyní vynesl stříbro a zlato z pokladů Jehovova domu+ a králova domu+ a poslal k syrskému králi+ Ben-hadadovi,+ který bydlel v Damašku,+ a řekl: 3 „Je smlouva mezi mnou a tebou a mezi mým otcem a tvým otcem. Tady ti přece posílám stříbro a zlato. Jdi, poruš svou smlouvu s izraelským králem Baašou,+ aby se ode mne stáhl.“+

4 Ben-hadad tedy králi Asovi naslouchal a poslal velitele vojenských sil, které byly jeho, proti izraelským městům, takže udeřili Ijon+ a Dan+ a Abel-majim+ a všechna skladištní místa+ Naftaliho+ měst. 5 A jakmile o tom Baaša uslyšel, stalo se, že okamžitě přestal stavět Ramu a zastavil svou práci.+ 6 Pokud jde o krále Asu, ten vzal celého Judu,+ a přistoupili k tomu, aby odnesli kameny z Ramy+ a její trámy, z nichž Baaša stavěl,+ a začal z nich stavět Gebu+ a Micpu.+

7 A tehdy přišel k judskému králi Asovi jasnozřivec Chanani+ a potom mu řekl: „Protože ses opřel+ o syrského krále, a neopřel ses o Jehovu, svého Boha,+ proto vojenská síla syrského krále unikla z tvé ruky. 8 Cožpak nebyli Etiopové+ a Libyjci+ velmi velkou vojenskou silou v množství, ve dvoukolých vozech a v jezdcích na koních?+ A protože ses opíral o Jehovu, cožpak ti je nevydal do ruky?+ 9 Pokud jde totiž o Jehovu, jeho oči+ se toulají po celé zemi,+ aby ukázal svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce+ je vůči němu úplné. Jednal jsi v tom pošetile,+ neboť od nynějška budou proti tobě existovat války.“+

10 Asa se však na jasnozřivce urazil a dal ho do domu klády,+ protože měl na něho kvůli tomu vztek.+ A v témže čase začal Asa drtit+ některé jiné z lidu. 11 A pohleďme, Asovy záležitosti, první a poslední, jsou zapsány tam v Knize+ judských a izraelských králů.

12 A Asovi se v devětatřicátém roce jeho vlády vyvinula choroba nohou, až byl velmi nemocný;+ a ani ve své nemoci nepátral po Jehovovi,+ ale po léčitelích.+ 13 Nakonec Asa ulehl se svými praotci+ a zemřel ve čtyřicátém prvním roce svého vládnutí. 14 Pohřbili ho tedy na jeho velkolepém pohřebním místě,*+ které si vyhloubil v Městě Davidově;+ a položili ho na lůžko, které bylo naplněno balzámovým olejem+ a rozličnými druhy mastí+ smíchanými v mast zvláštní výroby.+ Udělali pro něho dále mimořádně velké pohřební pálení.*+

17 A jeho syn Jehošafat+ začal místo něho vládnout a posilovat své postavení nad Izraelem. 2 A přistoupil k tomu, aby dal vojenské síly do všech judských opevněných měst a dal posádky do judské země a do měst Efrajima, která dobyl jeho otec Asa.+ 3 A Jehova zůstával s Jehošafatem,+ protože chodil po dřívějších cestách svého praotce Davida+ a nepátral po Baalech.+ 4 Pátral totiž po BOHU svého otce+ a chodil v jeho přikázání,+ a ne podle konání Izraele.+ 5 A Jehova udržoval království pevně založeno v jeho ruce;+ a celý Juda dále dával Jehošafatovi dary,+ a on měl hojnost bohatství a slávy.+ 6 A jeho srdce se osmělilo v Jehovových cestách,+ a z Judy dokonce odstranil výšiny+ a posvátné kůly.+

7 A ve třetím roce své vlády poslal pro svá knížata, totiž Ben-chajila a Obadjáše a Zecharjáše a Netanela a Mikajáše, aby vyučovali v judských městech, 8 a s nimi Levité Šemajáš a Netanjáš a Zebadjáš a Asahel a Šemiramot a Jehonatan a Adonijáš a Tobijáš a Tob-adonijáš, Levité, a s nimi kněží Elišama a Jehoram.+ 9 A začali vyučovat v Judovi,+ a byla s nimi kniha Jehovova zákona;+ a stále procházeli všemi judskými městy a vyučovali mezi lidem.

10 A na všech královstvích zemí, které byly všude kolem Judy, spočinul děs+ z Jehovy, a nebojovali proti Jehošafatovi.+ 11 A od Filištínů přinášeli Jehošafatovi dary+ a peníze jako tribut.+ Také Arabové+ mu přiváděli stáda bravu, sedm tisíc sedm set beranů a sedm tisíc sedm set kozlů.+

12 A Jehošafat dále postupoval a rostl do nadřazené míry;+ a dále stavěl v Judovi opevněná místa+ a skladištní města.+ 13 A v judských městech měl mnohé zájmy; a v Jeruzalémě byli válečníci,+ stateční, silní muži.+ 14 A to byly jejich úřady podle domu jejich praotců: z Judy velitelé tisíců, velitel Adnah a s ním tři sta tisíc statečných, silných mužů.+ 15 A pod jeho dohledem byl velitel Jehochanan a s ním bylo dvě stě osmdesát tisíc. 16 A pod jeho dohledem byl Amasjáš, syn Zikriho, dobrovolník+ pro Jehovu, a s ním bylo dvě stě tisíc statečných, silných mužů. 17 A z Benjamína+ byl statečný, silný muž Eljada a s ním bylo dvě stě tisíc mužů vyzbrojených lukem a štítem.+ 18 A pod jeho dohledem byl Jehozabad a s ním bylo sto osmdesát tisíc mužů vystrojených pro vojsko. 19 To byli ti, kteří sloužili králi, kromě těch, jež dal král do opevněných měst+ po celém Judovi.

18 A Jehošafat získal hojnost bohatství a slávy;+ ale uzavřel manželský svazek+ s Achabem.+ 2 O léta později tedy sešel k Achabovi do Samaří;+ a Achab přistoupil k tomu, aby obětoval hojně ovcí a skotu pro něho a pro lid, který byl s ním.+ A začal ho lákat,+ aby s ním táhl proti Ramot-gileadu.+ 3 A izraelský král Achab přikročil k tomu, aby řekl judskému králi Jehošafatovi: „Půjdeš se mnou k Ramot-gileadu?“+ Na to mu řekl: „Jsem totéž, co jsi ty, a můj lid je jako tvůj lid a v té válce při tobě.“+

4 Jehošafat však izraelskému králi řekl: „Prosím, dotaž se+ nejprve na Jehovovo slovo.“ 5 Izraelský král tedy sebral proroky,+ čtyři sta mužů, a řekl jim: „Máme jít válčit proti Ramot-gileadu, nebo od toho mám upustit?“+ A začali říkat: „Vytáhni a [pravý] Bůh [jej] vydá do královy ruky.“

6 Ale Jehošafat řekl: „Není tu ještě nějaký Jehovův prorok?+ Dotažme se potom jeho prostřednictvím.“+ 7 Na to izraelský král řekl Jehošafatovi:+ „Ještě je jeden muž,+ jehož prostřednictvím se lze dotazovat Jehovy, ale sám ho rozhodně nenávidím,+ neboť o mně neprorokuje k dobrému, ale po všechny své dny k špatnému.+ Je to Mikajáš,* syn Jimlův.“+ Jehošafat však řekl: „Ať král něco takového neříká.“+

8 Izraelský král tedy zavolal dvorního úředníka+ a řekl: „Přiveď rychle Mikajáše, syna Jimlova.“+ 9 A izraelský král a judský král Jehošafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni do oděvů,+ a seděli na mlatu u vchodu do samařské brány; a všichni proroci si před nimi počínali jako proroci.+ 10 Potom si Sedekjáš, syn Kenaanův, udělal železné rohy+ a řekl: „Tak řekl Jehova:+ ‚Těmi budeš trkat Syřany, dokud je nevyhubíš.‘“+ 11 A všichni ostatní proroci prorokovali totéž a říkali: „Vytáhni k Ramot-gileadu a prokaž se [jako] úspěšný+ a Jehova [jej] jistě vydá do královy ruky.“+

12 A posel, který šel zavolat Mikajáše, k němu promluvil a řekl: „Pohleď, slova proroků jsou jednomyslně* o dobrém pro krále; a ať se, prosím, tvé slovo stane podobným jednomu z jejich,+ a budeš mluvit dobré.“+ 13 Ale Mikajáš* řekl: „Jakože Jehova žije,+ co řekne můj Bůh, to budu mluvit.“+ 14 Potom vešel ke králi a král přistoupil k tomu, aby mu řekl: „Mikajáši,* máme jít válčit k Ramot-gileadu, nebo od toho mám upustit?“ Okamžitě řekl: „Vytáhni a prokaž se [jako] úspěšný; a budou ti vydáni do ruky.“+ 15 A tak mu král řekl: „Kolikrát tě zavazuji přísahou,+ že bys ke mně neměl mluvit nic než pravdu v Jehovově jménu?“+ 16 Řekl tedy: „Určitě vidím všechny Izraelity rozptýlené po horách jako ovce, které nemají pastýře.+ A Jehova přikročil k tomu, aby řekl: ‚Ty nemají pány.+ Ať jde každý v pokoji zpět do svého domu.‘“+

17 Nato řekl izraelský král Jehošafatovi: „Neříkal jsem ti: ‚Nebude o mně prorokovat dobré věci, ale špatné‘?“+

18 A přikročil k tomu, aby řekl: „Proto slyšte Jehovovo slovo:+ Určitě vidím Jehovu sedět na jeho trůnu+ a celé nebeské vojsko+ stát napravo a nalevo od něho.+ 19 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl: ‚Kdo obelstí izraelského krále Achaba, aby vytáhl a padl u Ramot-gileadu?‘ A hovořilo se, ten říkal něco takového a onen říkal něco onakého.+ 20 Nakonec vyšel nějaký duch+ a stanul před Jehovou a řekl: ‚Já ho obelstím.‘ Na to mu Jehova řekl: ‚Jakými prostředky?‘+ 21 Na to řekl: ‚Vyjdu a jistě se stanu podvodným duchem v ústech všech jeho proroků.‘+ Řekl tedy: ‚Obelstíš ho, a co víc, vyjdeš jako vítěz.+ Vyjdi a učiň tak.‘+ 22 A tu vložil Jehova podvodného ducha do úst těchto tvých proroků;+ ale Jehova sám mluvil ohledně tebe o neštěstí.“+

23 Sedekjáš,+ syn Kenaanův,+ se nyní přiblížil a udeřil Mikajáše+ do tváře+ a řekl: „Kudy to jen přešel Jehovův duch ode mne, aby mluvil s tebou?“+ 24 Mikajáš na to řekl: „Pohleď, uvidíš [kudy] toho dne,+ kdy vstoupíš do nejvnitřnější místnosti, aby ses schoval.“+ 25 Potom řekl izraelský král: „Vezměte Mikajáše a vraťte ho zpět veliteli města Amonovi a Joašovi, synu královu.+ 26 A řeknete: ‚Tak řekl král: „Dejte toho člověka do domu zadržení+ a krmte ho sníženým přídělem chleba+ a sníženým přídělem vody, dokud se v pokoji nevrátím.“‘“+ 27 Mikajáš na to řekl: „Jestliže se vůbec v pokoji vrátíš, Jehova se mnou* nemluvil.“+ A dodal: „Slyšte, všechny národy.“+

28 A izraelský král a judský král Jehošafat přistoupili k tomu, aby vytáhli k Ramot-gileadu.+ 29 Izraelský král nyní řekl Jehošafatovi: „[Pro mne] bude přestrojení+ a vstup* do bitvy, ale ty, ty si obleč své oděvy.“+ Izraelský král se tudíž přestrojil, načež vstoupili do bitvy.+ 30 Pokud jde o syrského krále, ten přikázal velitelům dvoukolých vozů, které byly jeho, a řekl: „Nebudete bojovat s malým ani s velkým, ale jedině s izraelským králem.“+ 31 A jakmile velitelé dvoukolých vozů viděli Jehošafata, stalo se, že ti, ti si řekli: „To je izraelský král.“+ Obrátili se tedy do boje proti němu; a Jehošafat začal volat o přispění+ a sám Jehova mu pomohl+ a Bůh je od něho ihned odlákal.+ 32 A jakmile velitelé dvoukolých vozů viděli, že se to neprokázal být izraelský král, stalo se, že se okamžitě vrátili a nenásledovali ho.+

33 A byl nějaký muž, který ve své nevinnosti napjal luk, ale zasáhl+ izraelského krále mezi přívěsky a drátěnou košili, takže řekl vozataji:+ „Otoč ruku a vyvezeš mě z tábora, protože jsem těžce raněn.“+ 34 A bitva byla toho dne stále prudší a izraelský král musel být udržován vestoje na dvoukolém voze obrácený k Syřanům až do večera; a posléze zemřel v čase, kdy zapadalo slunce.+

19 Potom se judský král Jehošafat v pokoji vrátil do svého vlastního domu v Jeruzalémě.+ 2 Nyní před něho předstoupil vizionář+ Jehu,+ syn Chananiho,+ a řekl králi Jehošafatovi: „Má se poskytovat pomoc ničemným+ a měl bys mít lásku k těm, kdo nenávidí Jehovu?+ A proto je proti tobě rozhořčení+ od Jehovovy osoby. 3 Nicméně se u tebe nalezly dobré+ věci, protože jsi vyklidil ze země posvátné kůly+ a připravil jsi své srdce, aby pátralo po [pravém] Bohu.“+

4 A Jehošafat dále bydlel v Jeruzalémě; a začal opět vycházet mezi lid od Beer-šeby+ po hornatý kraj Efrajima,+ aby je přivedl zpátky k Jehovovi, BOHU jejich praotců.+ 5 A přistoupil k tomu, aby rozmístil soudce po celé zemi, ve všech judských opevněných městech, město vedle města.+ 6 A přikročil k tomu, aby soudcům řekl: „Vizte, co děláte,+ protože nesoudíte pro člověka, ale pro Jehovu;+ a v záležitosti soudu je s vámi.+ 7 A nyní ať na vás spočine děs+ před Jehovou.+ Buďte opatrní a jednejte,+ neboť u Jehovy, našeho Boha, není žádná nespravedlnost+ ani stranickost+ ani braní úplatku.“+

8 A v Jeruzalémě také Jehošafat rozmístil některé z Levitů+ a kněží+ a některé z hlav otcovských domů+ Izraele pro Jehovův soud+ a pro právní pře+ obyvatel Jeruzaléma.* 9 Dále, uložil jim příkaz a řekl: „Tak byste měli činit v bázni+ před Jehovou s věrností a s úplným srdcem. 10 Pokud jde o každou právní při, jež k vám přijde od vašich bratrů, kteří bydlí ve svých městech, a týká se prolití krve,*+ týká se zákona+ a přikázání+ a předpisů+ a soudcovských rozhodnutí,+ budete je varovat, aby nejednali nesprávně proti Jehovovi a aby nemuselo vzniknout rozhořčení+ proti vám a proti vašim bratrům. Tak byste měli činit, abyste si nepřivodili vinu. 11 A zde je Amarjáš, přední kněz* nad vámi pro každou Jehovovu záležitost;+ a Zebadjáš, syn Išmaelův, vůdce judského domu pro každou královu záležitost; a jako úředníci jsou vám k dispozici Levité. Buďte silní+ a jednejte a ať se Jehova+ prokáže být s tím, co je dobré.“+

20 A poté se stalo, že proti Jehošafatovi válečně přitáhli+ synové Moaba+ a synové Ammona+ a s nimi někteří z Ammonim.*+ 2 Lidé tedy přišli a pověděli [to] Jehošafatovi a řekli: „Přitáhl proti tobě velký zástup z kraje od moře,* z Edomu;*+ a jsou tam v Chacacon-tamaru, což je En-gedi.“+ 3 Na to Jehošafat dostal strach+ a zaměřil svůj obličej k pátrání po Jehovovi.+ Vyhlásil tedy pro celou Judu půst.+ 4 Nakonec se ti z Judy sebrali, aby se dotazovali Jehovy.+ Dokonce ze všech judských měst se přišli radit s Jehovou.+

5 Nato Jehošafat vstal ve sboru* Judy a Jeruzaléma v Jehovově domě+ před novým nádvořím+ 6 a přistoupil k tomu, aby řekl:+

„Jehovo, BOŽE našich praotců,+ což nejsi Bohem v nebesích+ a což nepanuješ nade všemi královstvími národů+ a není ve tvé ruce síla a moc, takže proti tobě nikdo neobstojí?+ 7 Nezahnal jsi ty sám, náš Bože,+ obyvatele této země před svým lidem Izraelem+ a nedal+ jsi ji pak semeni Abrahama, který tě miloval,*+ na neurčitý čas? 8 A usídlili se v ní a přistoupili k tomu, aby ti v ní postavili svatyni pro tvé jméno+ a řekli: 9 ‚Kdyby snad na nás přišlo neštěstí,+ meč, nepříznivý soud nebo mor+ nebo hladomor,+ postavme se před tímto domem+ a před tebou (neboť tvé jméno+ je v tomto domě), abychom k tobě křičeli o přispění ze své tísně, a kéž slyšíš a zachráníš.‘+ 10 A nyní hle, synové Ammona+ a Moab+ a hornatý kraj Seir,+ do nichž jsi nedovolil Izraeli vpadnout, když vycházeli z egyptské země, ale odvrátili se od nich a nevyhladili je,+ 11 ano, tady se nám odměňují+ tím, že přicházejí, aby nás vyhnali z tvého vlastnictví, které jsi nám dal vlastnit.+ 12 Bože náš, nevykonáš nad nimi soud?+ V nás totiž není síla před tímto velkým zástupem, který táhne proti nám;+ a sami nevíme, co bychom měli dělat,+ ale naše oči [směřují] k tobě.“+

13 Všichni ti z Judy celou dobu stáli před Jehovou,+ dokonce i jejich maličcí,+ jejich manželky a jejich synové.

14 A pokud jde o Jachaziela, syna Zecharjáše, syna Benajáše, syna Jeiela, syna Mattanjáše, Levitu ze synů Asafa,+ spočinul na něm uprostřed sboru Jehovův duch.+ 15 Řekl tudíž: „Dávejte pozor, celý Judo a obyvatelé Jeruzaléma a králi Jehošafate! Tady je to, co vám řekl Jehova: ‚Nebojte se+ ani se neděste kvůli tomuto velkému zástupu; bitva totiž není vaše, ale Boží.+ 16 Zítra sejděte proti nim. Vystupují tamhle průsmykem Cic; a jistě je najdete na konci říčního údolí před pustinou Jeruel. 17 V tomto případě nebudete muset bojovat.+ Zaujměte své postavení, zastavte se+ a vizte Jehovovu záchranu+ ve váš prospěch. Judo a Jeruzaléme, nebojte se ani se neděste.+ Zítra proti nim* vytáhněte, a Jehova bude s vámi.‘“+

18 Jehošafat se ihned hluboce poklonil tváří k zemi+ a celý Juda a obyvatelé Jeruzaléma padli před Jehovou, aby vzdali Jehovovi poctu.+ 19 Potom Levité+ ze synů Kehatovců+ a ze synů Korachovců+ vstali, aby chválili Jehovu, BOHA Izraele, mimořádně silným hlasem.+

20 A přistoupili k tomu, aby ráno časně vstali a vyšli do pustiny+ Tekoa.+ A jak vycházeli, Jehošafat se postavil a potom řekl: „Slyšte mě, Judo a obyvatelé Jeruzaléma!+ Uvěřte+ Jehovovi, svému Bohu, abyste se prokázali [mít] dlouhé trvání. Uvěřte jeho prorokům,+ a tak se prokažte [jako] úspěšní.“

21 Poradil se+ dále s lidem a rozmístil zpěváky+ Jehovovi a ty, kdo obětovali chválu,+ ve svatém ozdobení,+ jak vycházeli před ozbrojenci+ a říkali: „Vzdejte chválu Jehovovi,+ neboť jeho milující laskavost* je na neurčitý čas.“+

22 A v čase, kdy vyrazili s radostným voláním a chválou, Jehova postavil muže do zálohy+ proti synům Ammona, Moaba a hornatého kraje Seiru, kteří vcházeli do Judy, a tloukli jeden druhého.+ 23 A synové Ammona a Moaba přistoupili k tomu, aby se postavili proti obyvatelům hornatého kraje Seiru,+ aby je zasvětili zničení a vyhladili je; a jakmile skoncovali s obyvateli Seiru, pomohli si navzájem ke svému vlastnímu zničení.+

24 Ale pokud jde o Judu, ten přišel ke strážní věži pustiny.+ Když obrátili obličej k tomu zástupu, hle, tady byli, jejich mrtvoly padlé na zemi,+ aniž někdo unikl. 25 Jehošafat a jeho lid tedy přišli vydrancovat od nich kořist+ a našli mezi nimi hojnost zboží i oblečení* a žádoucích předmětů; a svlékali je pro sebe, až už víc nemohli unést.+ A drancovali kořist tři dny, neboť byla hojná. 26 A čtvrtý den se shromáždili v nížině Beraka, neboť tam žehnali Jehovovi.+ Proto pojmenovali+ to místo nížina Beraka* — až dodnes.

27 Potom se všichni muži z Judy a Jeruzaléma vrátili s Jehošafatem v čele, aby se s radováním vrátili do Jeruzaléma, neboť Jehova způsobil, aby se radovali nad svými nepřáteli.+ 28 Přišli tedy do Jeruzaléma se strunnými nástroji+ a s harfami+ a s trubkami+ k Jehovovu domu.+ 29 A na všech královstvích zemí spočinul děs+ před Bohem, když slyšeli, že Jehova bojoval proti nepřátelům Izraele.+ 30 Tak nebyla Jehošafatova královská říše vyrušována a jeho Bůh mu dále dával odpočinek všude kolem.+

31 A Jehošafat+ dál vládl nad Judou. Bylo mu třicet pět let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Azuba,+ dcera Šilchiho. 32 A stále chodil cestou svého otce Asy+ a neodbočoval od ní, takže činil to, co bylo správné v Jehovových očích.+ 33 Jen výšiny+ nezmizely; a lid ještě nepřipravil své srdce pro BOHA svých praotců.+

34 Pokud jde o ostatní Jehošafatovy záležitosti, první a poslední, jsou zapsány tam mezi slovy Jehua,+ syna Chananiho,+ jež byla vsunuta do Knihy+ izraelských králů. 35 A poté měl judský král Jehošafat spolek s izraelským králem Achazjášem,+ který jednal ničemně.+ 36 Učinil ho tedy svým společníkem při výrobě lodí, aby pluly do Taršiše,+ a lodě vyráběli v Ecjon-geberu.+ 37 Avšak Eliezer, syn Dodavahua z Mareši, mluvil prorocky proti Jehošafatovi a řekl: „Jelikož jsi měl spolek s Achazjášem,+ Jehova jistě rozbije tvá díla.“+ Lodě tudíž ztroskotaly+ a neuchovaly si sílu plout do Taršiše.+

21 Nakonec Jehošafat ulehl se svými praotci+ a byl pohřben se svými praotci v Městě Davidově;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Jehoram.+ 2 A měl bratry, Jehošafatovy syny, Azarjáše* a Jechiela a Zecharjáše a Azarjáše* a Michaela a Šefatjáše. Ti všichni byli syny Jehošafata, krále Izraele.* 3 Jejich otec jim tedy dal mnoho darů+ ve stříbře a ve zlatě a ve vybraných věcech spolu s opevněnými městy v Judovi;+ ale království dal Jehoramovi,+ neboť byl prvorozený.+

4 Když Jehoram povstal nad královstvím svého otce, přistoupil k tomu, aby posílil své postavení, a tak mečem zabil všechny své bratry+ a také některé z izraelských knížat. 5 Jehoramovi bylo dvaatřicet let, když začal vládnout, a vládl+ v Jeruzalémě osm let. 6 A dále chodil cestou izraelských králů,+ právě jako ti z Achabova domu; jeho manželkou se totiž stala Achabova vlastní dcera,+ a dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ 7 A Jehova nechtěl zničit Davidův dům+ kvůli smlouvě,+ kterou uzavřel s Davidem, a právě jak [předtím] řekl, vždycky dával lampu jemu+ a jeho synům.+

8 Za jeho dnů se zpod Judovy ruky+ vzbouřil Edom+ a potom [si] udělal krále, aby nad nimi vládl.+ 9 Jehoram tedy se svými veliteli přešel a s ním také všechny dvoukolé vozy. A stalo se, že vstal za noci a srážel Edomity, kteří obklopovali jeho a také velitele dvoukolých vozů. 10 Ale Edom se svého vzbouření zpod Judovy ruky držel až do tohoto dne. Tehdy se v tomtéž čase začala zpod jeho ruky bouřit Libna,+ protože opustil+ Jehovu, BOHA svých praotců.+ 11 Sám také nadělal výšiny+ na judských horách, aby způsobil, že obyvatelé Jeruzaléma budou mít nemravný styk,+ a aby Judu zahnal pryč.+

12 Nakonec mu přišlo psaní+ od proroka Elijáše*+ a říkalo: „Tak řekl Jehova, BŮH tvého praotce Davida: ‚Kvůli tomu, že jsi nechodil po cestách svého otce Jehošafata+ ani po cestách judského krále Asy,+ 13 ale chodíš cestou izraelských králů+ a působíš, aby Juda a obyvatelé Jeruzaléma měli nemravný styk+ stejně, jako působil nemravný styk dům Achabův,+ a dokonce jsi zabil své vlastní bratry, domácnost svého otce, kteří byli lepší než ty,+ 14 pohleď, Jehova uštědřuje velkou ránu+ tvému lidu+ a tvým synům+ a tvým manželkám a všemu tvému zboží. 15 A budeš mít mnoho nemocí,+ s onemocněním střev, až ti střeva budou vycházet kvůli té nemoci den co den.‘“+

16 Jehova tudíž proti Jehoramovi vzburcoval ducha+ Filištínů+ a Arabů,+ kteří byli po boku* Etiopů.*+ 17 Přitáhli tedy do Judy a prorazili do ní a pobrali všechno zboží, které se dalo najít v králově domě,+ a také jeho syny a jeho manželky,+ a nezůstal mu syn kromě Jehoachaza,+ jeho nejmladšího syna. 18 A po tom všem ho Jehova postihl ranou v jeho střevech, nemocí, pro niž nebylo uzdravení.+ 19 A v nadcházejících dnech se stalo, právě když vypršela lhůta plných dvou let, že mu během jeho nemoci vyšla střeva,+ a on posléze ve svých těžkých onemocněních zemřel; a jeho lid pro něho nepálil tak, jako pálil+ pro jeho praotce. 20 Dvaatřicet let mu bylo, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě osm let. Nakonec odešel, aniž po něm toužili.+ Pohřbili ho tedy v Městě Davidově,+ ale ne na pohřebních místech králů.+

22 Potom udělali obyvatelé Jeruzaléma místo něho králem jeho nejmladšího syna Achazjáše*+ (neboť loupeživá tlupa, která přišla s Araby+ do tábora, zabila všechny starší)+ a Jehoramův syn Achazjáš začal vládnout jako judský král. 2 Achazjášovi bylo dvaadvacet* let, když začal vládnout,+ a vládl v Jeruzalémě jeden rok. A jeho matka se jmenovala Atalja,+ vnučka* Omriho.+

3 Sám také chodil po cestách Achabova domu,+ neboť jeho matka+ se mu stala rádkyní v ničemném jednání. 4 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, stejně jako Achabův dům, neboť se mu k jeho zhoubě sami stali rádci+ po smrti jeho otce. 5 Chodil také v jejich radě,+ takže s izraelským králem Jehoramem,+ synem Achabovým, šel válčit proti syrskému králi Chazaelovi+ k Ramot-gileadu,+ u něhož střelci Jehorama* zasáhli.+ 6 Vrátil se proto, aby se v Jezreelu+ uzdravil ze zranění, která mu způsobili u Ramy,+ když bojoval se syrským králem Chazaelem.

Pokud jde o Azarjáše,*+ syna Jehoramova,+ judského krále, ten sešel, aby viděl Jehorama,+ syna Achabova, v Jezreelu, neboť byl nemocen.+ 7 Bylo to však od Boha,+ že k Achazjášovu pádu+ došlo tím, že přišel k Jehoramovi; a když přišel, vyšel s Jehoramem+ k Jehuovi,+ vnuku* Nimšiho,+ jehož Jehova pomazal,+ aby odřízl Achabův dům.+ 8 A jakmile Jehu vešel do sporu s Achabovým domem,+ stalo se, že nalezl judská knížata a syny Achazjášových bratrů,+ Achazjášovy služebníky, a přistoupil k tomu, aby je zabil.+ 9 Potom hledal Achazjáše a nakonec ho zajali,+ když se schovával v Samaří,+ a přivedli ho k Jehuovi. Nato ho usmrtili a pohřbili,+ neboť řekli: „Je vnukem Jehošafata,+ který pátral po Jehovovi celým svým srdcem.“+ A nebyl nikdo z Achazjášova domu, kdo by uchoval sílu pro království.

10 Pokud jde o Achazjášovu matku Atalju,+ ta viděla, že její syn zemřel. Vstala tedy a zničila všechno královské potomstvo Judova domu.+ 11 Avšak Jehošabeat,+ dcera králova, vzala Achazjášova syna Jehoaše*+ a ukradla ho z [místa] mezi královými syny, kteří měli být usmrceni, a dala ho a jeho kojnou do vnitřní místnosti pro lehátka. A Jehošabeat, dcera krále Jehorama,+ manželka kněze Jehojady+ (sama totiž byla Achazjášovou sestrou), ho uchovávala vskrytu kvůli Atalji, a ta ho neusmrtila.+ 12 A zůstal s nimi schován v domě [pravého] Boha šest let,+ zatímco Atalja panovala nad zemí+ jako královna.+

23 A v sedmém roce se Jehojada+ projevil jako odvážný a přistoupil k tomu, aby vzal do smlouvy velitele set,+ totiž Azarjáše, syna Jerochamova, a Išmaela, syna Jehochananova, a Azarjáše, syna Obedova, a Maasejáše, syna Adajášova, a Elišafata, syna Zikriho. 2 Poté prošli celým Judou a sebrali Levity+ ze všech judských měst a hlavy+ izraelských otcovských domů.+ Tak přišli do Jeruzaléma. 3 Potom celý sbor uzavřel smlouvu+ s králem v domě+ [pravého] Boha, načež jim řekl:

„Pohleďte, bude vládnout+ králův syn,+ právě jak Jehova slíbil ohledně synů Davida.+ 4 Uděláte toto: jedna třetina z vás, která vchází o sabatu,+ z kněží+ a z Levitů,+ bude jako vrátní;+ 5 a jedna třetina bude u králova domu;+ a jedna třetina bude u Brány základu;+ a všechen lid bude na nádvořích+ Jehovova domu. 6 A nenechte do Jehovova domu vstoupit+ nikoho než kněze a ty z Levitů, kteří slouží.+ Ti vstoupí, protože jsou svatá skupina,+ a všechen lid bude dodržovat závazek vůči Jehovovi. 7 A Levité obklopí krále všude kolem,+ každý se svými zbraněmi v rukou; a pokud jde o kohokoli, kdo by vešel do domu, měl by být usmrcen. A zůstaňte s králem, když vchází a když vychází.“

8 A Levité a celý Juda přistoupili k tomu, aby učinili podle všeho, co přikázal+ kněz Jehojada.+ Každý tedy vzal své muže, kteří vcházeli o sabatu, spolu s vycházejícími o sabatu,+ neboť kněz Jehojada neosvobodil oddíly+ od povinnosti. 9 Dále, kněz Jehojada dal velitelům set+ kopí a štíty a okrouhlé štíty,+ jež patřívaly králi Davidovi,+ které byly v domě [pravého] Boha.+ 10 A přikročil k tomu, aby rozmístil všude kolem blízko krále všechen lid, dokonce každého s jeho střelou v ruce,+ od pravé strany domu až na levou stranu domu, u oltáře a u domu. 11 Potom vyvedli králova syna+ a nasadili mu diadém+ a Svědectví+ a udělali ho králem, a tak ho Jehojada a jeho synové pomazali+ a řekli: „Ať žije král!“+

12 Když Atalja slyšela zvuk, jak lid běhá a chválí krále,+ ihned přišla k lidu do Jehovova domu. 13 Potom viděla a stál tam král u svého sloupu*+ při vstupu a knížata+ a trubky+ u krále a všechen lid země se radoval+ a troubil+ na trubky a zpěváci+ s nástroji písně a ti, kdo dávají signál k předkládání chvály. Atalja si okamžitě roztrhla oděvy a řekla: „Spiknutí! Spiknutí!“+ 14 Ale kněz Jehojada vyvedl velitele set, ustanovené nad vojenskou silou, a řekl jim: „Vyveďte ji z řad;+ a pokud jde o kohokoli, kdo by šel za ní, měl by být usmrcen mečem!“ Kněz totiž řekl: „Neusmrtíte ji u Jehovova domu.“ 15 Vložili tedy na ni ruce. Když přišla ke vstupu koňské brány králova domu, ihned ji tam usmrtili.+

16 Potom uzavřel Jehojada smlouvu mezi sebou* a vším lidem a králem, že budou nadále Jehovovým lidem.+ 17 Poté přišel všechen lid do Baalova domu a strhl jej;+ a jeho oltáře+ a jeho sochy rozbili+ a Baalova kněze Mattana+ zabili+ před oltáři. 18 Dále dal Jehojada úřady Jehovova domu do ruky kněží [a] Levitů,* které David+ dal do oddílů nad Jehovovým domem, aby obětovali Jehovovy zápalné oběti podle toho, co je napsáno v Mojžíšově zákoně,+ s radováním a s písní [předanou] Davidovýma rukama. 19 Rozmístil tedy strážce bran+ k branám+ Jehovova domu, aby nevstoupil nikdo v jakémkoli ohledu nečistý. 20 Nyní vzal velitele set+ a vznešené a panovníky nad lidem a všechen lid země a odvedl krále dolů od Jehovova domu.+ Potom přišli přímo horní branou ke královu domu a posadili krále na trůn+ království. 21 A všechen lid země se dále radoval;+ a město nebylo vyrušováno, a Atalju usmrtili mečem.+

24 Jehoašovi* bylo sedm let, když začal vládnout,+ a vládl v Jeruzalémě čtyřicet let.+ A jeho matka se jmenovala Cibja z Beer-šeby.+ 2 A Jehoaš+ stále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ po všechny dny kněze Jehojady.+ 3 A Jehojada přistoupil k tomu, aby pro něj vzal dvě manželky, a stal se otcem synů a dcer.+

4 Poté se stalo blízkým Jehoašovu srdci, aby obnovil Jehovův dům.+ 5 Sebral tudíž kněze+ a Levity a řekl jim: „Vyjděte do judských měst a sbírejte peníze z celého Izraele, aby se rok co rok opravoval dům vašeho Boha;+ a vy, vy byste v té záležitosti měli jednat rychle.“ A Levité rychle nejednali.+ 6 Král tedy povolal Jehojadu, hlavu, a řekl mu:+ „Proč jsi nevyžadoval vyúčtování od Levitů za přinášení posvátné daně z Judy a Jeruzaléma, nařízené Jehovovým sluhou Mojžíšem,+ ano [daně] izraelského sboru pro stan Svědectví?+ 7 Vždyť pokud jde o tu ničemnou ženu Atalju, její synové+ se vloupali do domu [pravého] Boha,+ a dokonce všechny svaté+ věci Jehovova domu dali Baalům.“+ 8 Potom král řekl [slovo], a tak udělali truhlici+ a postavili ji venku u brány Jehovova domu. 9 Poté provolali po celém Judovi a Jeruzalémě, aby se Jehovovi přinášela posvátná daň+ nařízená Izraeli v pustině Mojžíšem,+ sluhou [pravého] Boha.* 10 A všechna knížata+ a všechen lid se zaradoval,+ a nosili a házeli to do té truhlice,+ až dali všichni.

11 A stalo se, že v pravý čas přinášel truhlici rukou Levitů+ do královy péče, a jakmile viděli, že je peněz hodně,+ králův tajemník+ a pověřenec předního kněze přišli a nato truhlici vyprázdnili a pozdvihli ji a vrátili ji na její místo. Tak to dělali den co den, takže nasbírali hojnost peněz. 12 Potom je král a Jehojada dávali těm, kteří konali dílo služby Jehovova domu,+ a ti se stali nájemci kameníků+ a řemeslníků+ pro obnovu Jehovova domu+ a také zpracovatelů železa a mědi pro opravování Jehovova domu.+ 13 A ti, kdo konali dílo, zahájili [své] působení,+ a jejich rukou dílo opravy postupovalo, a konečně dosáhli [toho, že] dům [pravého] Boha stál, jak konstrukčně měl, a zesílili jej. 14 A jakmile skončili, přinesli před krále a Jehojadu zbytek peněz a přistoupili k tomu, aby udělali náčiní pro Jehovův dům, náčiní pro službu+ a ke konání obětí a poháry+ a náčiní ze zlata+ a stříbra; a po všechny Jehojadovy dny v Jehovově domě neustále obětovali zápalné oběti.+

15 A Jehojada zestárl a [byl] spokojený s roky+ a posléze zemřel. Když zemřel, bylo mu sto třicet let. 16 Pohřbili ho tedy v Městě Davidově spolu s králi,+ protože činil dobré v Izraeli a při [pravém] Bohu a jeho domě.+

17 A po Jehojadově smrti judská knížata+ vešla a přistoupila k tomu, aby se poklonila králi. Tehdy jim král naslouchal.+ 18 A postupně opustili dům Jehovy, BOHA svých praotců, a začali sloužit+ posvátným kůlům+ a modlám, takže pro tuto jejich vinu vzniklo proti Judovi a Jeruzalému rozhořčení.+ 19 A posílal mezi ně proroky,+ aby je přivedli zpět k Jehovovi; a vydávali proti nim svědectví,* ale oni nedopřáli sluchu.+

20 A Boží duch+ zahalil*+ Zecharjáše,+ syna kněze Jehojady,+ takže se postavil nad lidem a řekl jim: „Tak řekl [pravý] Bůh: ‚Proč překračujete přikázání Jehovy, takže se nemůžete prokázat [jako] úspěšní?+ Protože jste opustili Jehovu, on zase opustí vás.‘“+ 21 Nakonec se proti němu spikli+ a na královo přikázání ho uházeli kameny na nádvoří Jehovova domu.+ 22 A král Jehoaš nepamatoval na milující laskavost, kterou mu projevil jeho otec Jehojada,+ takže zabil jeho syna, který, když umíral, řekl: „Ať na to dohlédne Jehova a vyžádá to zpět.“+

23 A na přelomu+ roku se stalo, že proti němu přitáhla+ vojenská síla Sýrie,+ a začali vpadat do Judy a Jeruzaléma. Potom zničili mezi lidem všechna knížata+ lidu a všechnu jejich kořist poslali damašskému+ králi. 24 Vojenská síla Syřanů totiž podnikla vpád s malým počtem mužů,+ a sám Jehova jim vydal do ruky vojenskou sílu o velmi velkém počtu,+ protože opustili Jehovu, BOHA svých praotců; a na Jehoašovi vykonali skutky soudu.+ 25 A když od něho odtáhli (zanechali ho totiž s mnoha chorobami+), jeho vlastní sluhové se proti němu spikli+ kvůli krvi+ synů* kněze Jehojady;+ a zabili ho na jeho vlastním lehátku, takže zemřel.+ Potom ho pohřbili v Městě Davidově,+ ale nepohřbili ho na pohřebních místech králů.+

26 A to byli spiklenci proti němu: Zabad,+ syn Ammonitky Šimeat, a Jehozabad, syn Moabky Šimrit. 27 Pokud jde o jeho syny a hojnost prohlášení proti němu+ a založení+ domu [pravého] Boha, jsou zapsány tam ve výkladu* Knihy+ králů. A začal místo něho vládnout jeho syn Amacjáš.+

25 Amacjáš+ se stal králem ve věku pětadvaceti let a vládl v Jeruzalémě devětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Jehoaddan+ z Jeruzaléma. 2 A dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ jenže ne s úplným+ srdcem. 3 A jakmile na něm království zesílilo, stalo se, že pohotově zabil+ své sluhy,+ kteří srazili krále, jeho otce.+ 4 A jejich syny neusmrtil, ale [učinil] podle toho, co je napsáno v zákoně, v knize Mojžíšově,+ co Jehova přikázal, [když] řekl: „Otcové by neměli zemřít za syny,+ ani synové by neměli zemřít za otce;+ ale každý by měl zemřít za svůj vlastní hřích.“+

5 A Amacjáš přistoupil k tomu, aby sebral Judu a aby je nechal stát podle domu praotců,+ po velitelích tisíců+ a po velitelích set+ za celého Judu a Benjamína; a přikročil k tomu, aby je sepsal od dvacetiletých+ výše, a nakonec shledal, že jich [je] tři sta tisíc vybraných mužů vycházejících do vojska, zacházejících s kopím+ a velkým štítem.+ 6 Dále najal sto tisíc statečných, silných mužů z Izraele za sto stříbrných talentů.* 7 A přišel k němu jistý muž [pravého] Boha+ a řekl: „Králi, ať s tebou izraelské vojsko nejde, neboť Jehova není s Izraelem,+ [totiž] se všemi syny Efrajima. 8 Ale pojď sám, jednej, buď odvážný k válce.+ [Pravý] Bůh by mohl způsobit, že klopýtneš před nepřítelem; u Boha* totiž existuje moc pomáhat+ a působit klopýtání.“+ 9 Amacjáš+ na to řekl muži [pravého] Boha: „Ale co se má udělat s tou stovkou talentů, kterou jsem dal izraelským oddílům?“+ Na to muž [pravého] Boha řekl: „U Jehovy existují prostředky, aby ti dal mnohem víc než to.“+ 10 Amacjáš je tedy oddělil, totiž oddíly, které k němu přišly z Efrajima, aby šly na své vlastní místo. Jejich hněv se však velmi rozpálil proti Judovi, takže se vrátili na své vlastní místo v žáru hněvu.+

11 A Amacjáš, ten sebral odvahu a přistoupil k tomu, aby vedl svůj vlastní lid a šel k Solnému údolí;+ a srážel syny Seiru,+ deset tisíc.+ 12 A deset tisíc zajali judští synové živých. Odvedli je tedy na vrcholek skalního útesu a přistoupili k tomu, aby je shodili z vrcholku skalního útesu; a oni — všichni do jednoho — pukli.+ 13 Pokud jde o členy oddílu, které Amacjáš poslal zpátky, aby s ním nešli do války,+ ti začali dělat nájezdy do judských měst od Samaří+ až po Bet-choron,+ a srazili jich tři tisíce a nabrali mnoho vydrancovaného.

14 Ale potom, co Amacjáš přišel od srážení Edomitů, stalo se, že nyní přinesl bohy+ synů Seiru a postavil si je jako bohy+ a začal se před nimi klanět+ a začal jim přinášet obětní dým.+ 15 Jehovův hněv se tudíž rozpálil proti Amacjášovi, a tak k němu poslal proroka a řekl mu: „Proč jsi pátral po bozích+ toho lidu,+ kteří neosvobodili svůj vlastní lid z tvé ruky?“+ 16 A když k němu mluvil, stalo se, že [král] mu okamžitě řekl: „Učinili jsme tě královým rádcem?+ Přestaň pro své vlastní dobro.+ Proč by tě měli srazit?“ Prorok tedy přestal, ale řekl: „Jistě vím, že se Bůh rozhodl, že tě zničí,+ protože jsi tohle udělal+ a nenaslouchal jsi mé radě.“+

17 Potom se judský král Amacjáš poradil a poslal k izraelskému králi Jehoašovi, synu Jehoachaza, syna Jehuova,+ a řekl: „Přijď! Pohlédněme si navzájem do obličeje.“+ 18 Na to izraelský král Jehoaš poslal k judskému králi Amacjášovi a řekl:+ „Trnitý plevel, který byl v Libanonu, poslal k cedru, který byl v Libanonu,+ a řekl: ‚Dej přece svou dceru mému synovi za manželku.‘+ Šlo však kolem divoké polní zvíře,+ jež bylo v Libanonu, a zašláplo ten trnitý plevel. 19 Řekl sis: Vida, srazil jsi Edom.+ A tvé srdce+ tě pozvedlo, abys byl oslavován.+ Zůstaň přece bydlet ve svém vlastním domě.+ Proč by ses měl pouštět do rozepře ve špatném postavení+ a musel padnout, ty a Juda s tebou?“+

20 Ale Amacjáš nenaslouchal; bylo to totiž od [pravého] Boha,+ aby je vydal do jeho ruky, protože pátrali po edomských bozích.+ 21 Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl+ a přistoupili k tomu, aby si pohlédli navzájem do obličeje,+ on a judský král Amacjáš, u Bet-šemeše,+ který patří Judovi. 22 A Juda byl před Izraelem poražen,+ takže se dali na útěk, každý do svého stanu.*+ 23 A judského krále Amacjáše, syna Jehoaše, syna Jehoachazova, toho se izraelský král Jehoaš u Bet-šemeše zmocnil,+ načež ho přivedl do Jeruzaléma+ a udělal průlom v jeruzalémské zdi od Efrajimovy brány+ až k Nárožní bráně,+ čtyři sta loket.* 24 A [vzal]* všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nalézaly v domě [pravého] Boha u Obed-edoma,+ a poklady králova domu+ a rukojmí a potom se vrátil do Samaří.+

25 A judský král Amacjáš,+ syn Jehoašův, žil dál po smrti izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachazova, patnáct let.+ 26 Pokud jde o ostatní Amacjášovy záležitosti, první a poslední,+ pohleďme, nejsou snad zapsány v Knize+ judských a izraelských králů?+ 27 A od času, kdy Amacjáš odbočil od následování Jehovy, přistoupili k tomu, aby proti němu v Jeruzalémě zosnovali spiknutí.+ Posléze uprchl do Lakiše,+ ale poslali za ním do Lakiše a usmrtili ho tam.+ 28 Odvezli ho tedy na koních+ a pohřbili ho s jeho praotci v Judově* městě.+

26 Potom vzal všechen judský lid+ Uzzijáše,*+ jemuž bylo šestnáct let, a udělali+ ho králem místo jeho otce Amacjáše.+ 2 To on přestavěl Elot+ a pak jej navrátil Judovi potom, co král ulehl se svými praotci.+ 3 Uzzijášovi+ bylo šestnáct let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě padesát dva roky. A jeho matka se jmenovala Jekolja+ z Jeruzaléma. 4 A dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ podle všeho, co udělal jeho otec Amacjáš.+ 5 A neustále směřoval k pátrání po Bohu+ za dnů Zecharjáše, učitele v bázni před [pravým] Bohem;+ a za dnů, kdy pátral po Jehovovi, mu [pravý] Bůh dával zdar.+

6 A přistoupil k tomu, aby vytáhl a bojoval proti Filištínům+ a prolomil zeď Gatu+ a zeď Jabne+ a zeď Ašdodu,+ načež vystavěl města na ašdodském+ [území] a mezi Filištíny. 7 A [pravý] Bůh mu dále pomáhal+ proti Filištínům a proti Arabům,+ kteří bydleli v Gurbaalu, a Meunim.+ 8 A Uzzijášovi začali dávat tribut+ Ammonité.+ Nakonec dospěl jeho věhlas+ až do Egypta, neboť předváděl sílu v mimořádné míře. 9 Uzzijáš dále postavil v Jeruzalémě věže+ u Nárožní brány+ a u Údolní brány+ a u Opěrného pilíře a zesílil je. 10 Dále postavil věže+ v pustině a vytesal mnoho cisteren (připadlo mu totiž mnoho hospodářských zvířat), a také v Šefele+ a na náhorní plošině. Na horách a na Karmelu byli rolníci a vinaři, neboť se prokázal být tím, kdo miluje zemědělství.

11 Dále, Uzzijáš měl sílu, která se pouštěla do války, ty, kteří vycházeli do vojenské služby v oddílech,+ podle počtu jejich soupisu+ rukou tajemníka+ Jeiela a úředníka Maasejáše pod dohledem+ Chananjáše z králových knížat.+ 12 Celkový počet hlav otcovských domů,+ statečných,+ silných mužů,+ byl dva tisíce šest set. 13 A pod jejich dohledem byly ozbrojené síly tří set sedmi tisíc pěti set mužů, kteří se pouštěli do války se silou vojenské síly, aby pomáhali králi proti nepříteli.+ 14 A Uzzijáš pro ně dále připravoval, pro celé vojsko, štíty+ a kopí+ a přilby+ a drátěné košile+ a luky+ a prakové kameny.+ 15 Dále udělal v Jeruzalémě válečné stroje, vynález techniků, aby byly na věžích+ a na nárožích, aby střílely šípy a velké kameny. Jeho věhlas+ se tedy rozešel do velké vzdálenosti, neboť mu bylo podivuhodně pomáháno, až byl silný.

16 Jakmile však byl silný, jeho srdce se stalo domýšlivým+ do té míry, že působilo zkázu,+ takže jednal nevěrně proti Jehovovi, svému Bohu, a vešel do Jehovova chrámu pálit kadidlo na oltáři pro kadidlo.+ 17 Okamžitě za ním vešel kněz Azarjáš a s ním Jehovovi kněží, osmdesát statečných mužů. 18 Potom se postavili proti králi Uzzijášovi+ a řekli mu: „To není tvá věc,+ Uzzijáši, abys pálil kadidlo Jehovovi, ale je to věc kněží, Áronových synů,+ těch posvěcených, aby pálili kadidlo. Vyjdi ze svatyně, neboť jsi jednal nevěrně, a není ti to ze strany Jehovy Boha k žádné slávě.“+

19 Ale Uzzijáš se rozvzteklil,+ když měl v ruce kadidelnici+ k pálení kadidla, a zatímco se na kněze vztekal, vyrazilo mu na čele+ malomocenství+ před kněžími v Jehovově domě, vedle oltáře pro kadidlo. 20 Když se k němu přední kněz* Azarjáš a všichni kněží obrátili, hle, byl na čele stižen malomocenstvím!+ Vzrušeně ho tedy odtamtud začali odvádět, a sám také chvátal ven, protože Jehova ho zasáhl.+

21 A král Uzzijáš+ byl dále malomocný až do dne své smrti a bydlel stále v domě zproštěn povinností jako malomocný;+ byl totiž oddělen od Jehovova domu, zatímco nad královým domem byl jeho syn Jotam, který soudil lid země.

22 A ostatní Uzzijášovy záležitosti,+ první a poslední, zapsal prorok Izajáš,*+ syn Amocův.+ 23 Nakonec Uzzijáš ulehl se svými praotci; a tak ho pohřbili s jeho praotci, [ale] na pohřebním poli, které patřilo králům,+ neboť řekli: „Je malomocný.“ A začal místo něho vládnout jeho syn Jotam.+

27 Jotamovi+ bylo pětadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě šestnáct let. A jeho matka se jmenovala Jeruša,+ dcera Cadokova. 2 A stále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ podle všeho, co dělal jeho otec Uzzijáš.*+ Jen nevpadl do Jehovova chrámu.+ Lid však ještě jednal zhoubně.+ 3 On postavil horní bránu+ Jehovova domu a mnoho vystavěl na zdi Ofelu.+ 4 A v hornatém kraji Judy+ vystavěl města+ a v lesnaté krajině+ vystavěl opevněná místa+ a věže.+ 5 A sám válčil proti králi synů Ammona+ a nakonec se prokázal [jako] silnější než oni, takže mu synové Ammona v tom roce dali sto stříbrných talentů* a deset tisíc měr kor*+ pšenice+ a deset tisíc ječmene.+ To mu vyplatili synové Ammona také ve druhém a ve třetím roce.+ 6 Jotam tedy stále sílil, neboť připravil své cesty před Jehovou, svým Bohem.+

7 Pokud jde o ostatní Jotamovy+ záležitosti a všechny jeho války a jeho cesty, jsou zapsány tam v Knize+ izraelských a judských králů. 8 Bylo mu pětadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě šestnáct let.+ 9 Nakonec Jotam ulehl se svými praotci+ a pohřbili ho v Městě Davidově.+ A začal místo něho vládnout jeho syn Achaz.+

28 Achazovi bylo dvacet let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě šestnáct let+ a nečinil to, co bylo správné v Jehovových očích, jako jeho praotec David.+ 2 Chodil však po cestách izraelských králů,+ a dokonce nadělal lité+ sochy Baalů.+ 3 A sám přinášel obětní dým+ v údolí Hinnomova+ syna* a přistoupil k tomu, aby spaloval své syny*+ v ohni podle odporných+ věcí národů, které Jehova vyhnal před izraelskými syny.+ 4 A pravidelně obětoval+ a přinášel obětní dým na výšinách+ a na pahorcích+ a pod každým druhem bujného stromu.+

5 Jehova, jeho Bůh, ho tudíž vydal do ruky+ syrského krále,+ takže ho udeřili a odvedli od něho velký počet zajatců a přivedli je do Damašku.+ A byl také vydán do ruky izraelského krále,+ takže ho postihl velkým pobíjením. 6 Pekach,+ syn Remaljášův,+ tedy zabil v Judovi sto dvacet tisíc za jeden den, všechny statečné muže, protože opustili Jehovu, BOHA svých praotců.+ 7 Dále, Zikri, efrajimský+ silný muž, zabil králova syna Maasejáše a vůdce domácnosti Azrikama a Elkanu, toho, [který byl] po králi. 8 Navíc, izraelští synové vzali dvě stě tisíc svých bratrů do zajetí, ženy, syny a dcery; a vydrancovali také od nich spoustu kořisti, načež kořist přinesli do Samaří.+

9 A byl tam Jehovův prorok, který se jmenoval Oded. Vyšel tedy před vojsko, jež přicházelo do Samaří, a řekl jim: „Pohleďte, to pro vztek+ Jehovy, BOHA vašich praotců, proti Judovi vám je vydal do ruky, takže jste mezi nimi zabíjeli se vzteklostí,+ která dosáhla až k nebesům.+ 10 A nyní pomýšlíte na to,* že ponížíte syny Judy a Jeruzaléma na své sluhy a služky.+ Nejsou nicméně u vás samotných případy viny proti Jehovovi, vašemu Bohu? 11 A nyní mi naslouchejte a vraťte zajatce, které jste zajali ze svých bratrů,+ neboť Jehovův hořící hněv je proti vám.“+

12 Na to [jistí] muži z hlav+ synů Efrajima,+ Azarjáš, syn Jehochananův, Berekjáš, syn Mešillemotův, a Jechizkijáš, syn Šallumův, a Amasa, syn Chadlaiův, povstali proti těm, kteří přicházeli z vojenského tažení, 13 a řekli jim: „Nepřivedete sem zajatce, neboť z naší strany z toho vzejde vina proti Jehovovi. Pomýšlíte na to, že přidáte k našim hříchům a k naší vině, neboť hojná je vina, kterou máme,+ a proti Izraeli je hořící hněv.“+ 14 Ozbrojenci+ tudíž nechali zajatce+ a vydrancované [zboží] před knížaty+ a celým sborem. 15 Potom povstali muži, kteří byli jmenovitě určeni,+ a chopili se zajatců a všechny jejich nahé oblékli z kořisti. Oblékli je tedy+ a opatřili jim sandály a nakrmili je+ a dali jim pít+ a potřeli je [olejem]. Dále, v případě, že se někdo potácel, poskytli jim přepravu+ na oslech a přivedli je do Jericha,+ města palem,+ vedle jejich bratrů. Nato se vrátili do Samaří.+

16 Tehdy poslal král Achaz+ k asyrským králům,+ aby mu pomohli. 17 A ještě jednou přišli Edomité+ a sráželi Judu a odváděli zajatce. 18 Pokud jde o Filištíny,+ ti udělali nájezd do měst Šefely*+ a do judského Negebu*+ a dobyli Bet-šemeš+ a Aijalon+ a Gederot+ a Soko+ a jeho závislá městečka a Timnah+ a jeho závislá městečka a Gimzo a jeho závislá městečka a usídlili se tam. 19 Jehova totiž Judu pokořil+ kvůli Achazovi, králi Izraele,* protože nechal v Judovi narůst nevázanost,+ a jednalo se s velkou nevěrností* vůči Jehovovi.

20 Nakonec proti němu přišel asyrský král Tilgat-pilneser+ a způsobil mu tíseň+ a neposílil ho. 21 Achaz totiž obral Jehovův dům+ a dům krále+ a knížat+ a tak udělal dar asyrskému králi;+ ale nijak mu to nepomohlo. 22 Avšak v čase, kdy mu působil tíseň, jednal vůči Jehovovi ještě nevěrněji, totiž král Achaz.+ 23 A začal obětovat+ damašským bohům,+ kteří ho stíhali údery, a přikročil k tomu, aby řekl: „Protože syrským králům pomáhají jejich bohové,+ budu jim obětovat, aby pomohli+ mně.“ A ti se mu stali příčinou, jež způsobila klopýtání jemu a celému Izraeli.+ 24 Dále Achaz shromáždil náčiní+ domu [pravého] Boha a rozřezal na kusy náčiní domu [pravého] Boha+ a zavřel dveře+ Jehovova domu a nadělal si oltáře na každém nároží v Jeruzalémě.+ 25 A ve všech městech, ano judských městech, nadělal výšiny+ k přinášení obětního dýmu jiným bohům,+ takže urážel+ Jehovu, BOHA svých praotců.

26 Pokud jde o jeho ostatní záležitosti+ a všechny jeho cesty, první a poslední, jsou zapsány tam v Knize+ judských a izraelských králů. 27 Nakonec Achaz ulehl se svými praotci a pohřbili ho ve městě, v Jeruzalémě, neboť ho nevnesli na pohřební místa izraelských králů.+ A začal místo něho vládnout jeho syn Ezekjáš.

29 A Ezekjáš*+ se stal králem ve věku pětadvaceti let a vládl v Jeruzalémě devětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Abija, dcera Zecharjášova.+ 2 A dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ podle všeho, co dělal jeho praotec David.+ 3 Sám v prvním roce své vlády, v prvním měsíci, otevřel dveře Jehovova domu a začal je opravovat.+ 4 Potom přivedl kněze a Levity a shromáždil je na otevřené místo+ na východě. 5 A přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Naslouchejte mi, Levité. Posvěťte+ se nyní a posvěťte dům Jehovy, BOHA svých praotců, a vyneste ze svatého místa nečistou věc.+ 6 Naši otcové totiž jednali nevěrně+ a činili to, co bylo špatné v očích Jehovy, našeho Boha,+ takže ho opustili+ a odvrátili obličej od Jehovova svatostánku+ a nastavili šíji. 7 Zavřeli také dveře+ síně a nechávali lampy zhašené+ a nepálili kadidlo+ a neobětovali BOHU Izraele zápalnou oběť na svatém místě.+ 8 A proti Judovi a Jeruzalému nastalo Jehovovo rozhořčení,+ takže je učinil předmětem, před nímž se [člověk] otřese,+ předmětem úžasu+ a příčinou k hvízdání,+ právě jak [to] vidíte na vlastní oči. 9 A hle, naši praotcové padli mečem+ a naši synové a naše dcery a naše manželky byli kvůli tomu v zajetí.+ 10 Nyní je blízké mému srdci, abych uzavřel smlouvu+ s Jehovou, BOHEM Izraele, aby se jeho hořící hněv obrátil od nás zpět. 11 Nyní se neoddávejte odpočinku,+ moji synové, neboť vás Jehova vyvolil, abyste před ním stáli, abyste mu sloužili+ a pokračovali jako jeho služebníci+ a jako ti, kdo přinášejí obětní dým.“+

12 Na to Levité+ vstali, Machat, syn Amasaiův, a Joel, syn Azarjášův, ze synů Kehatovců,+ a ze synů Merariho+ Kiš, syn Abdiho, a Azarjáš, syn Jehallelelův; a z Geršonovců+ Joach, syn Zimmův, a Eden, syn Joachův; 13 a ze synů Elicafana+ Šimri a Jeuel; a ze synů Asafa+ Zecharjáš a Mattanjáš; 14 a ze synů Hemana+ Jechiel a Šimei; a ze synů Jedutuna+ Šemajáš a Uzziel. 15 Potom shromáždili své bratry a posvětili+ se a přišli podle králova přikázání na základě Jehovových slov,+ aby očistili Jehovův dům.+ 16 Kněží nyní vešli dovnitř do Jehovova domu, aby provedli očistu a vynesli na nádvoří+ Jehovova domu všechnu nečistotu, kterou našli v Jehovově chrámu. Levité ji zase přijali, aby ji vynesli ven do říčního údolí Kidron.+ 17 Tak začali první [den] prvního měsíce s posvěcováním a osmý den měsíce přišli k Jehovově síni;+ takže posvětili Jehovův dům v osmi dnech, a šestnáctý den prvního+ měsíce skončili.

18 Poté vešli dovnitř ke králi Ezekjášovi a řekli: „Očistili jsme celý Jehovův dům, oltář pro zápalnou oběť+ a všechno jeho náčiní,+ a stůl pro navrstvený chléb+ a všechno jeho náčiní.+ 19 A připravili jsme všechno náčiní,+ které král Achaz+ ve své nevěrnosti*+ odstranil z používání během své vlády, a posvětili jsme je;+ a jsou tam před Jehovovým oltářem.“

20 A král Ezekjáš+ přistoupil k tomu, aby časně vstal+ a shromáždil knížata+ z města a vyšel k Jehovovu domu. 21 A přivedli sedm býků+ a sedm beranů a sedm beránků a sedm kozlů jako oběť za hřích+ pro království a pro svatyni a pro Judu. Řekl tedy kněžím,+ synům Árona, aby je obětovali na Jehovově oltáři. 22 Porazili+ tudíž skot, a kněží přijali krev+ a vykropili+ ji na oltář; poté porazili berany+ a vykropili krev+ na oltář a porazili beránky a vykropili krev na oltář. 23 Potom přivedli kozly+ oběti za hřích až před krále a sbor a vložili na ně ruce.+ 24 Kněží je nyní porazili a vykonali oběť za hřích s jejich krví na oltáři, aby vykonali smíření za celý Izrael;+ protože král řekl, že ta zápalná oběť a oběť za hřích+ [by měla být] za celý Izrael.+

25 Mezitím rozmístil Levity+ u Jehovova domu s činely,+ se strunnými nástroji+ a s harfami,+ podle přikázání Davida+ a králova vizionáře Gada+ a proroka Natana,+ neboť to přikázání bylo z Jehovovy ruky prostřednictvím jeho proroků.+ 26 Levité tedy stáli s Davidovými nástroji+ a také kněží s trubkami.+

27 Potom Ezekjáš řekl, aby se obětovala zápalná oběť na oltáři; a v čase, kdy začala zápalná oběť, začala Jehovova píseň+ a také trubky, dokonce pod vedením nástrojů izraelského krále Davida. 28 A celý sbor* se klaněl,+ zatímco zněla píseň+ a zvučely trubky — to vše, dokud nebyla ukončena zápalná oběť. 29 A jakmile ukončili její obětování, král a všichni, kdo se nalézali u něho, se hluboce poklonili a vrhli se [k zemi].+ 30 Král Ezekjáš a knížata+ nyní řekli Levitům, aby chválili Jehovu slovy Davida+ a vizionáře Asafa.+ Začali tedy předkládat chválu dokonce s radováním+ a stále se skláněli a vrhali se [k zemi].+

31 Konečně Ezekjáš odpověděl a řekl: „Nyní jste naplnili svou ruku mocí pro Jehovu.+ Přibližte se a přineste oběti+ a oběti díkůvzdání+ k Jehovovu domu.“ A sbor začal přinášet oběti a oběti díkůvzdání, a také každý, [kdo měl] ochotné srdce, zápalné oběti.+ 32 A počet zápalných obětí, které přinesl sbor, dostoupil sedmdesáti [kusů] skotu, sta beranů, dvou set beránků — to všechno jako zápalná oběť Jehovovi;+ 33 a také svaté obětní dary, šest set [kusů] skotu a tři tisíce [kusů] bravu. 34 Jen kněží+ bylo příliš málo a nebyli schopni stáhnout všechny zápalné oběti.+ Vypomohli jim tedy jejich bratři+ Levité, než byla práce dokončena+ a než se kněží mohli posvětit, neboť Levité byli přímějšího+ srdce, aby se posvětili,+ než kněží. 35 A také zápalných obětí+ bylo velké množství s tučnými kusy+ obětí společenství+ a s tekutými oběťmi+ na zápalné oběti. Tak byla připravena služba Jehovova domu.+ 36 Ezekjáš a všechen lid se tudíž radovali nad tím, že [pravý] Bůh vykonal přípravu pro lid,+ protože se ta věc stala tak nenadále.+

30 A Ezekjáš přistoupil k tomu, aby poslal k celému Izraeli+ a Judovi, a dokonce napsal dopisy Efrajimovi+ a Manassemu,+ aby přišli k Jehovovu+ domu v Jeruzalémě držet pasach Jehovovi, BOHU Izraele.+ 2 Ale král a jeho knížata+ a celý sbor+ v Jeruzalémě se rozhodli držet pasach ve druhém měsíci;+ 3 tehdy jej totiž nebyli schopni držet,+ protože se jednak neposvětilo dost kněží,+ a jednak se do Jeruzaléma neshromáždil lid. 4 A ta věc byla správná v očích krále a v očích celého sboru.+ 5 Rozhodli tedy, že nechají zaznít provolání*+ v celém Izraeli od Beer-šeby+ po Dan,+ aby přišli a drželi pasach Jehovovi, BOHU Izraele, v Jeruzalémě; jako množství totiž neučinili+ podle toho, co je napsáno.+

6 Běžci+ s dopisy z ruky krále a jeho knížat+ tudíž prošli celý Izrael a Judu, ano podle králova přikázání, jež říkalo: „Izraelští synové, vraťte se+ k Jehovovi, BOHU+ Abrahama, Izáka a Izraele, aby se vrátil k těm, kdo unikli,+ kdo z vás zůstali z dlaně asyrských králů.+ 7 A nestaňte se podobnými svým praotcům+ a podobnými svým bratrům, kteří jednali nevěrně vůči Jehovovi, BOHU svých praotců, takže je učinil předmětem úžasu,+ právě jak vidíte. 8 Nečiňte nyní svou šíji neohebnou,+ jak [to] dělali vaši praotcové. Dejte místo* Jehovovi+ a přijďte k jeho svatyni,+ kterou posvětil na neurčitý čas,+ a služte+ Jehovovi, svému Bohu, aby se od vás obrátil zpět jeho hořící hněv.+ 9 Když se totiž vrátíte k Jehovovi,+ vaši bratři a vaši synové budou předmětem milosrdenství+ před těmi, kdo je drží v zajetí, a bude jim dovoleno vrátit se do této země;+ Jehova, váš Bůh, je totiž milostivý+ a milosrdný+ a neodvrátí od vás obličej, když se k němu vrátíte.“+

10 Běžci+ tedy pokračovali, procházeli z města do města po celé zemi Efrajima+ a Manasseho, až do Zebulona; ale oni stále o nich mluvili posměšně a vysmívali se jim.+ 11 Jen jednotlivci+ z Ašera a Manasseho a ze Zebulona se pokořili,+ takže přišli do Jeruzaléma. 12 Ruka [pravého] Boha se prokázala být také v Judovi, aby jim dala jedno srdce,+ aby provedli přikázání+ krále a knížat v Jehovově záležitosti.+

13 A přistoupili k tomu, aby se shromáždili v Jeruzalémě, početný lid,+ aby drželi svátek+ nekvašených chlebů ve druhém+ měsíci, velmi četný sbor. 14 Potom se zvedli a odstranili oltáře,+ které byly v Jeruzalémě, a odstranili všechny oltáře pro kadidlo+ a pak [je] naházeli do říčního údolí Kidron.+ 15 Poté porazili oběť pasach+ čtrnáctý [den] druhého měsíce; a kněží a Levité byli pokořeni, takže se posvětili+ a přinesli zápalné oběti k Jehovovu domu. 16 A dále stáli na svém místě podle svého pravidla,+ podle zákona Mojžíše, muže [pravého] Boha,* a kněží+ vykrápěli krev přijatou z ruky Levitů. 17 Ve sboru totiž byli mnozí, kdo se neposvětili; a Levité+ měli na starosti porážku obětí pasach+ pro všechny, kdo nebyli čistí, aby je posvětili Jehovovi. 18 Byl totiž velký počet lidu, mnozí z Efrajima+ a Manasseho,+ Isachara a Zebulona,+ kdo se neočistili,+ neboť nejedli pasach podle toho, co je napsáno;+ ale Ezekjáš se za ně modlil+ a řekl: „Kéž sám dobrý+ Jehova bere ohled na 19 každého, kdo připravil své srdce,+ aby pátral po [pravém] Bohu, Jehovovi, BOHU svých praotců, třebaže bez očištění pro to, co je svaté.“+ 20 Jehova tedy Ezekjášovi naslouchal a uzdravil lid.+

21 Tak izraelští synové, kteří se nalézali v Jeruzalémě, drželi sedm dní svátek+ nekvašených chlebů s velkým radováním;+ a Levité+ a kněží+ den co den obětovali chválu Jehovovi hlasitými nástroji, ano Jehovovi.+ 22 Navíc Ezekjáš promluvil k srdci všech Levitů,+ kteří jednali vůči Jehovovi se znamenitou rozvahou.+ A přistoupili k tomu, aby jedli ustanovenou hostinu po sedm dnů,+ obětovali oběti společenství+ a činili vyznání Jehovovi, BOHU svých praotců.+

23 Potom celý sbor rozhodl,+ že jej bude držet dalších sedm dnů,+ a tak jej drželi sedm dnů s radováním. 24 Sám judský král Ezekjáš totiž přispěl sboru tisícem býků a sedmi tisíci ovcemi+ a knížata+ přispěla sboru tisícem býků a deseti tisíci ovcemi; a kněží+ se stále posvěcovali ve velkém počtu. 25 A celý judský sbor+ a kněží a Levité+ a celý sbor, který přišel z Izraele,+ a cizí usedlíci,*+ kteří přišli z izraelské země,+ a ti, kdo bydleli v Judovi, se dále radovali.+ 26 A v Jeruzalémě nastalo velké radování, neboť ode dnů izraelského krále Šalomouna,+ syna Davidova, nebylo v Jeruzalémě nic takového.+ 27 Nakonec se kněží, Levité, postavili a lidu požehnali;+ a jejich hlasu bylo popřáno sluchu, takže jejich modlitba přišla do jeho svatého obydlí, nebes.+

31 A jakmile to všechno dokončili, všichni Izraelité,+ kteří se [tam] nalézali, vyšli do judských měst+ a přistoupili k tomu, aby rozbili posvátné sloupy+ a podťali posvátné kůly*+ a strhli výšiny+ a oltáře+ z celého Judy+ a Benjamína a v Efrajimovi+ a Manassem,+ dokud neskončili; načež se všichni izraelští synové vrátili do svých měst, každý ke svému vlastnictví.

2 Potom Ezekjáš stanovil oddíly+ kněží a Levitů+ v jejich oddílech, každý v souladu s jeho službou pro kněze+ a pro Levity,+ vzhledem k zápalné oběti+ a obětem společenství,+ aby sloužili+ a vzdávali díky+ a chválu v branách Jehovových táborů.+ 3 A byl králův podíl z jeho vlastního zboží+ pro zápalné oběti,+ pro zápalné oběti zrána+ a zvečera, a také zápalné oběti na sabaty+ a na novoluní+ a na sváteční období+ podle toho, co je napsáno v Jehovově zákoně.+

4 Dále řekl lidu, obyvatelům Jeruzaléma, aby dali podíl kněží+ a Levitů+ proto, aby přesně lpěli na Jehovově zákoně.+ 5 A jakmile slovo vyšlo, izraelští synové+ přidali první plody obilí,+ mladého vína+ a oleje+ a medu+ a všeho, co urodilo pole,+ a hojně přinesli desetinu ze všeho.+ 6 A izraelští a judští synové, kteří bydleli v judských městech,+ ano ti [přinesli]* desetinu ze skotu a ovcí a desetinu ze svatých věcí,+ věcí posvěcených Jehovovi, jejich Bohu. Přinášeli, a tak dávali hromady na hromady. 7 Začali [dělat] hromady ve třetím+ měsíci položením nejspodnější vrstvy a v sedmém+ měsíci skončili. 8 Když přišel Ezekjáš a knížata+ a viděli ty hromady, přistoupili k tomu, aby žehnali Jehovovi a jeho lidu Izraeli.+

9 Časem se Ezekjáš dotázal kněží a Levitů na ty hromady.+ 10 Potom mu Azarjáš,*+ přední kněz z Cadokova domu,+ řekl, ano, řekl: „Od času, kdy začali do Jehovova domu přinášet příspěvek,+ jí se dosyta+ a máme přebytek v hojnosti;+ sám Jehova totiž požehnal svému lidu,+ a co zbylo, je tahle velká spousta.“*

11 Na to Ezekjáš řekl, ať se v Jehovově domě připraví jídelny.+ Připravili [je] tedy. 12 A stále ve věrnosti+ přinášeli příspěvek+ a desetinu+ a svaté věci; a Levita Konanjáš* je měl na starosti jako vůdce, a druhý byl jeho bratr Šimei. 13 A Jechiel a Azazjáš* a Nachat a Asahel a Jerimot a Jozabad a Eliel a Jismakjáš* a Machat a Benajáš* byli pověřenci po boku Konanjáše a jeho bratra Šimeie podle nařízení krále Ezekjáše, a Azarjáš+ byl vedoucím domu [pravého] Boha. 14 A Levita Kore, syn Jimnahův, byl strážcem brány+ na východě,+ [který měl] na starosti dobrovolné+ dary [pravého] Boha, aby se dával Jehovův příspěvek+ a nejsvětější věci.+ 15 A pod jeho dohledem byli Eden a Minjamin a Ješua* a Šemajáš,* Amarjáš* a Šekanjáš,* v kněžských městech,+ v úřadě [obdařeném] důvěrou,+ aby dávali svým bratrům v oddílech,+ stejnou měrou velkým a malým,+ 16 mimo svůj rodopisný záznam+ mužů, od tříletých výše,+ všech, kteří přicházeli k Jehovovu domu jako každodenní samozřejmost, pro svou službu po svých závazcích podle svých oddílů.

17 To je* ten rodopisný záznam kněží podle domu jejich otců,+ a také Levitů,+ od věku dvaceti let+ výše, podle jejich závazků v jejich oddílech,+ 18 jak pro rodopisný záznam všech jejich maličkých, jejich manželek a jejich synů a jejich dcer, pro celý sbor, protože ve svém úřadě [obdařeném] důvěrou+ přistoupili k tomu, aby se posvětili+ pro to, co bylo svaté, 19 tak pro syny Árona,+ kněze, na polích+ pastviny jejich měst. Ve všech rozličných městech byli muži, kteří byli jmenovitě určeni, aby dávali podíly každému muži mezi kněžími a celému rodopisnému záznamu mezi Levity.

20 A Ezekjáš přistoupil k tomu, aby to podobně udělal v celém Judovi, a dále činil to, co bylo dobré+ a správné+ a věrné+ před Jehovou, jeho Bohem. 21 A v každém díle, které začal ve službě+ domu [pravého] Boha a v zákoně+ a v přikázání, aby pátral po svém Bohu,+ jednal s celým svým srdcem+ a prokazoval se [jako] úspěšný.+

32 Po těchto věcech a tomto věrném běhu+ přišel asyrský+ král Senacherib+ a přistoupil k tomu, aby vpadl do Judy a utábořil se proti opevněným městům,+ a stále pomýšlel na to, že si je přisvojí průlomem.

2 Když Ezekjáš viděl, že Senacherib přišel s obličejem+ zaměřeným na válku proti Jeruzalému, 3 tehdy se svými knížaty+ a svými silnými muži rozhodl, že ucpou vody zřídel, které byly vně města;+ a tak mu pomohli. 4 Sebralo se tudíž mnoho lidí a ucpávali všechny prameny a bystřinu,+ která zaplavuje střed země, a říkali: „Proč by měli asyrští králové přijít a opravdu najít spoustu vody?“

5 Dále, sebral odvahu a vystavěl celou pobořenou zeď+ a vyzdvihl na ní věže+ a zvenčí jinou zeď+ a opravil Val*+ Města Davidova a nadělal hojnost střel+ a štíty.+ 6 A přistoupil k tomu, aby dosadil vojenské velitele+ nad lidem a sebral je k sobě na veřejné prostranství+ městské brány a promluvil jim do srdce+ a řekl: 7 „Buďte odvážní a silní.+ Nebojte se+ ani se neděste+ kvůli asyrskému+ králi a kvůli celému tomu zástupu, který je s ním;+ s námi je jich totiž více, než jich je s ním. 8 S ním je tělesná paže,+ ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal+ a bojoval naše bitvy.“+ A lid se začal opírat o slova judského krále Ezekjáše.+

9 Poté poslal asyrský král Senacherib+ své sluhy k Jeruzalému, zatímco byl u Lakiše+ a s ním celá jeho říšská moc,+ k judskému králi Ezekjášovi a ke všem Judejcům, kteří byli v Jeruzalémě, a řekl:

10 „Tak řekl asyrský král Senacherib:+ ‚V co to důvěřujete, zatímco tiše sedíte obleženi v Jeruzalémě?+ 11 Neláká+ vás Ezekjáš,+ aby vás vydal na smrt hladem a žízní, když říká: „Sám Jehova, náš Bůh, nás osvobodí z dlaně asyrského krále“?+ 12 Neodstranil snad sám Ezekjáš jeho výšiny+ a jeho oltáře+ a neřekl pak Judovi a Jeruzalému: „Měli byste se klanět+ před jediným oltářem+ a na něm byste měli přinášet obětní dým“?+ 13 Nevíte, co jsem učinil já a moji praotcové všem lidem zemí?+ Prokázali se vůbec bohové+ národů zemí [jako] schopní osvobodit svou zemi z mé ruky? 14 Kdo ze všech bohů těchto národů, které moji praotcové zasvětili zničení, se prokázal [jako] schopný osvobodit svůj lid z mé ruky, takže by měl být váš Bůh schopen osvobodit vás z mé ruky?+ 15 A nenechte se nyní od Ezekjáše takhle podvádět+ ani lákat+ a nevěřte mu, neboť žádný bůh* žádného národa ani království nebyl schopen osvobodit svůj lid z mé ruky a z ruky mých praotců. Oč méně pak váš vlastní Bůh osvobodí* vás z mé ruky!‘“+

16 A jeho sluhové ještě dále mluvili proti Jehovovi, [pravému] Bohu,+ a proti jeho sluhovi Ezekjášovi. 17 Napsal dokonce dopisy,+ aby haněl Jehovu, BOHA Izraele,+ a hovořil proti němu a říkal: „Jako bohové+ národů zemí, kteří neosvobodili svůj lid z mé ruky,+ tak neosvobodí svůj lid z mé ruky Ezekjášův BŮH.“ 18 A stále volali+ silným hlasem+ v jazyce Židů+ k jeruzalémskému lidu, který byl na zdi, aby ho zastrašili a rozrušili ho,+ aby dobyli město. 19 A dále mluvili+ proti BOHU Jeruzaléma+ stejně jako proti bohům lidí země, dílu lidských rukou.+ 20 Ale král Ezekjáš+ a prorok+ Izajáš,*+ syn Amocův,+ se kvůli tomu stále modlili+ a volali k nebesům o přispění.+

21 A Jehova přistoupil k tomu, aby poslal anděla+ a zahladil každého statečného, silného muže+ a vůdce a velitele v táboře asyrského krále,+ takže šel zpátky do své vlastní země s hanbou obličeje. Později vstoupil do domu svého boha,* a tam ho jistí [lidé], kteří vyšli z jeho vlastního nitra, skolili mečem.+ 22 Tak Jehova zachránil Ezekjáše a obyvatele Jeruzaléma z ruky asyrského krále Senacheriba+ a z ruky všech jiných a dal jim odpočinek všude kolem.+ 23 A mnozí přinášeli dary Jehovovi do Jeruzaléma+ a vybrané věci judskému králi Ezekjášovi+ a byl poté vyvýšen v očích všech národů.+

24 V těch dnech Ezekjáš smrtelně onemocněl+ a začal se modlit k Jehovovi.+ On s ním tedy hovořil+ a dal mu předzvěst.+ 25 Ezekjáš se však neodměnil podle prospěchu, který mu byl poskytnut,+ neboť se jeho srdce stalo domýšlivým,+ a vzniklo rozhořčení+ proti němu a proti Judovi a Jeruzalému. 26 Ezekjáš se však za domýšlivost svého srdce pokořil,+ on a obyvatelé Jeruzaléma, a Jehovovo rozhořčení na ně nepřišlo za dnů Ezekjášových.+

27 A Ezekjáš nabyl bohatství a slávy ve velmi velkém množství;+ a nadělal si zásobárny na stříbro a na zlato+ a na drahokamy+ a na balzámový olej+ a na štíty+ a na všechny žádoucí předměty;+ 28 a také skladištní místa+ na výnos obilí a mladého vína+ a oleje, a také stání+ pro všechny různé druhy zvířat a stání pro stáda. 29 A získal pro sebe města a také hospodářská zvířata z bravu+ a dobytka+ v hojnosti; Bůh mu totiž dal velmi mnoho zboží.+ 30 A Ezekjáš to byl, kdo ucpal+ horní zdroj vod+ Gichonu+ a svedl je přímo dolů na západ k Městu Davidovu,+ a Ezekjáš se dále prokazoval [jako] úspěšný v každém svém díle.+ 31 A tak to bylo, že ho skrze mluvčí babylónských*+ knížat, kteří k němu byli posláni,+ aby se dotazovali na předzvěst,+ jež se přihodila v zemi, [pravý] Bůh opustil,+ aby ho vyzkoušel,+ aby poznal všechno v jeho srdci.+

32 Pokud jde o ostatní Ezekjášovy záležitosti+ a jeho skutky milující laskavosti,*+ jsou zapsány tam ve vidění proroka Izajáše,* syna Amocova,+ v Knize+ judských a izraelských králů. 33 Nakonec Ezekjáš ulehl se svými praotci+ a pohřbili ho ve stoupání k pohřebním místům Davidových synů;+ a při smrti mu celý Juda a obyvatelé Jeruzaléma prokázali čest.+ A začal místo něho vládnout jeho syn Manasse.+

33 Manassemu+ bylo dvanáct let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětapadesát let.+

2 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ podle odporných věcí+ národů, které Jehova vyhnal [z místa] před izraelskými syny.+ 3 Vystavěl tedy opět výšiny,+ které jeho otec Ezekjáš strhal,+ a postavil oltáře+ Baalům+ a udělal posvátné kůly+ a začal se klanět+ celému nebeskému+ vojsku a sloužit mu.+ 4 A vystavěl oltáře+ v Jehovově domě, o němž Jehova řekl: „V Jeruzalémě se mé jméno prokáže být na neurčitý čas.“+ 5 A přikročil k tomu, aby vystavěl oltáře+ celému nebeskému vojsku+ na dvou nádvořích+ Jehovova domu. 6 A sám přiměl své vlastní syny projít ohněm+ v údolí Hinnomova*+ syna a provozoval magii+ a používal věštění+ a provozoval kouzelnictví+ a nadělal spiritistická média+ a ty, kdo z povolání předpovídají+ události. Ve velkém měřítku činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, aby ho urážel.+

7 Navíc, vyřezávanou sochu,+ kterou udělal, dal do domu [pravého] Boha,+ o němž Bůh řekl Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů,+ uložím+ na neurčitý čas své jméno.+ 8 A neodstraním opět nohu Izraele ze zemské půdy, kterou jsem přidělil+ jejich* praotcům,+ pokud jen budou pečlivě činit všechno, co jsem jim Mojžíšovou+ rukou přikázal+ ohledně celého zákona+ a předpisů+ a soudcovských rozhodnutí.“+ 9 A Manasse+ stále sváděl Judu+ a obyvatele Jeruzaléma, aby činili hůře+ než národy, které Jehova vyhladil [z místa] před izraelskými syny.+

10 A Jehova stále mluvil k Manassemu a jeho lidu, ale oni nedávali pozor.+ 11 Konečně proti nim+ Jehova přivedl velitele vojska, jež patřilo asyrskému králi,+ a tak zajali Manasseho v prohlubních+ a spoutali+ ho dvěma měděnými okovy a vzali ho do Babylóna. 12 A jakmile mu to způsobilo tíseň,+ obměkčoval obličej Jehovy, svého Boha,+ a stále se velice pokořoval+ kvůli BOHU svých praotců. 13 A stále se k němu modlil, takže On se od něho nechal snažně uprosit+ a slyšel jeho žádost o přízeň a navrátil ho do Jeruzaléma k jeho kralování;+ a Manasse poznal, že Jehova je [pravý] Bůh.+

14 A poté vystavěl vnější+ zeď pro Město Davidovo+ na západ od Gichonu+ v říčním údolí a až po Rybnou bránu+ a hnal [ji] kolem k Ofelu+ a přistoupil k tomu, aby ji udělal velmi vysokou. Dále rozmístil do všech opevněných měst v Judovi velitele vojenské síly.+ 15 A přistoupil k tomu, aby odstranil cizozemské bohy*+ a modlářskou sochu+ z Jehovova domu a všechny oltáře,+ které vystavěl na hoře Jehovova domu a v Jeruzalémě, a pak je vyházel ven z města. 16 Navíc, připravil Jehovův oltář+ a začal na něm obětovat oběti společenství+ a oběti díkůvzdání+ a přikročil k tomu, aby řekl Judovi, aby sloužil Jehovovi, BOHU Izraele.+ 17 Nicméně lid stále obětoval na výšinách;+ jenže Jehovovi, svému Bohu.

18 Pokud jde o ostatní záležitosti Manasseho a jeho modlitbu+ k jeho Bohu a slova vizionářů,+ kteří k němu stále mluvili ve jménu Jehovy, BOHA Izraele, jsou tam mezi záležitostmi izraelských králů.+ 19 Pokud jde o jeho modlitbu+ a [o to,] jak byla vyslyšena jeho snažná prosba,+ a všechen jeho hřích+ a jeho nevěrnost+ a místa, kde vystavěl výšiny+ a postavil posvátné kůly*+ a ryté sochy+ předtím, než se pokořil,+ jsou zapsány tam mezi slovy jeho vizionářů.* 20 Nakonec Manasse ulehl se svými praotci+ a pohřbili+ ho u jeho domu; a začal místo něho vládnout jeho syn Amon.+

21 Amonovi+ bylo dvaadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě dva roky.+ 22 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ právě jak [to] dělal jeho otec Manasse;+ a Amon obětoval+ všem rytým sochám,+ které udělal jeho otec Manasse,+ a dále jim sloužil.+ 23 A nepokořil se+ kvůli Jehovovi stejně, jako se pokořil jeho otec Manasse,+ neboť Amon byl ten, kdo působil, aby provinilosti přibývalo.+ 24 Nakonec se proti němu spikli+ jeho sluhové a usmrtili ho v jeho vlastním domě.+ 25 Lid země ale všechny spiklence+ proti králi Amonovi+ srazil+ a lid+ země pak místo něho udělal králem jeho syna Josijáše.+

34 Josijášovi+ bylo osm+ let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenatřicet let.+ 2 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo správné v Jehovových očích+ a chodil po cestách svého praotce Davida;+ a neodbočil napravo ani nalevo.+

3 A v osmém roce své vlády, zatímco byl ještě chlapcem,+ začal pátrat+ po BOHU svého praotce Davida; a ve dvanáctém roce začal očišťovat+ Judu a Jeruzalém od výšin+ a posvátných kůlů+ a rytých soch+ a litých soch. 4 Dále před ním strhli+ oltáře Baalů;+ a stojany s kadidlem,+ které byly nahoře, z nich podťal; a posvátné kůly+ a ryté sochy+ a lité sochy rozbil na kusy a změnil v prach+ a pak [jím] posypal povrch pohřebních míst těch, kdo jim obětovávali.+ 5 A kosti+ kněží spálil na jejich oltářích.+ Tak očistil Judu a Jeruzalém.

6 Také ve městech Manasseho+ a Efrajima+ a Simeona, až po Naftaliho, na jejich zpustošených místech všude kolem 7 dokonce strhával oltáře+ a posvátné kůly,+ a ryté sochy+ rozdrtil a změnil v prach;+ a podťal všechny stojany s kadidlem+ v celé izraelské zemi, načež se vrátil do Jeruzaléma.

8 A v osmnáctém+ roce své vlády, když očistil zemi a dům, poslal Šafana,+ syna Acaljášova, a velitele města Maasejáše a zapisovače Joacha, syna Joachazova, aby opravili+ dům Jehovy, jeho Boha. 9 A přistoupili k tomu, aby přišli k veleknězi* Chilkijášovi*+ a dali peníze, které se přinášely do Božího domu, jež levitští vrátní+ shromáždili z ruky Manasseho+ a Efrajima+ a z celého zbytku Izraele+ a z celého Judy a Benjamína a od obyvatel Jeruzaléma.* 10 Potom [je] dali do ruky vykonavatelů* díla, kteří byli ustanoveni nad Jehovovým domem.*+ Vykonavatelé díla, kteří byli činní v Jehovově domě, je zase vynaložili na vylepšení a opravu domu. 11 Dali je tedy řemeslníkům a stavitelům,+ aby nakoupili tesané kameny a trámy+ na vazby a aby stavěli z trámů domy, které zničili judští králové.+

12 A muži v tom díle jednali s věrností;+ a byli nad nimi ustanoveni Levité Jachat a Obadjáš ze synů Merariho+ a Zecharjáš a Mešullam ze synů Kehatovců,+ aby působili jako dozorci. A Levité, z nichž každý byl znalcem nástrojů písně,+ 13 byli nad nosiči břemen+ a dozorci+ všech vykonavatelů díla pro různé služby; a z Levitů+ byli tajemníci+ a úředníci a strážci bran.+

14 A zatímco vynášeli peníze,+ které se přinášely do Jehovova domu, kněz Chilkijáš+ našel knihu+ Jehovova zákona+ [předanou] Mojžíšovou rukou.+ 15 Chilkijáš tedy odpověděl a řekl tajemníkovi Šafanovi:+ „Našel jsem v Jehovově domě samotnou knihu zákona.“ S tím dal Chilkijáš knihu Šafanovi. 16 Šafan potom přinesl knihu králi a odvětil dále králi a řekl: „Všechno, co bylo dáno do ruky tvých sluhů, dělají. 17 A vysypávají peníze, které se nalézají v Jehovově domě, a dávají je do ruky ustanovených mužů a do ruky vykonavatelů díla.“+ 18 A tajemník Šafan přikročil k tomu, aby podal králi zprávu a řekl: „Tady je kniha,+ kterou mi dal kněz Chilkijáš.“+ A Šafan z ní začal před králem číst.+

19 A jakmile král slyšel slova zákona, stalo se, že okamžitě roztrhl své oděvy.+ 20 Potom král přikázal Chilkijášovi+ a Achikamovi,+ synu Šafanovu, a Abdonovi, synu Micheášovu, a tajemníku+ Šafanovi+ a královu sluhovi Asajášovi+ a řekl: 21 „Jděte, dotažte+ se Jehovy v můj vlastní prospěch+ a ve prospěch toho, co zůstalo v Izraeli a v Judovi, na slova knihy,+ která se našla, neboť velký je Jehovův vztek,+ který se musí vylít proti nám proto, že naši praotcové nedodržovali Jehovovo slovo tím, že by činili podle všeho, co je napsáno v této knize.“+

22 A tak Chilkijáš spolu s těmi, kterým král [řekl],* šel k prorokyni+ Chuldě,+ manželce Šalluma,+ syna Tikvy,* syna Charchasova,* správce oděvů, jelikož bydlela v Jeruzalémě ve druhé čtvrti; a přistoupili k tomu, aby k ní takto promluvili. 23 Na to jim řekla:

„Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Řekněte* muži, který vás ke mně poslal: 24 „Tak řekl Jehova: ‚Hle, přivádím neštěstí+ na toto místo a na jeho obyvatele,+ všechny kletby,+ které jsou napsány v knize, kterou četli před judským králem,+ 25 protože mě opustili+ a šli přinášet obětní dým jiným bohům,+ aby mě uráželi+ vším, co udělaly jejich ruce,+ a aby se můj vztek+ vylil na toto místo a nebyl uhašen.‘“+ 26 A judskému králi, který vás posílá, abyste se dotazovali Jehovy, tomu byste měli říci toto: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele:+ ‚Pokud jde o slova,+ která jsi slyšel, 27 jelikož tvé srdce+ bylo měkké, takže ses pokořil+ kvůli Bohu,* když jsi slyšel jeho slova o tomto místě a jeho obyvatelích, a pokořil ses přede mnou+ a roztrhl své oděvy+ a plakal jsi přede mnou, já, ano já jsem slyšel,+ je Jehovův výrok. 28 Hle, připojuji tě k tvým praotcům a jistě budeš v pokoji+ sebrán na svůj hřbitov,* a tvé oči nepohlédnou na všechno neštěstí,+ které přivádím na toto místo a jeho obyvatele.‘“‘“+

Potom přinesli odpověď králi. 29 A král přistoupil k tomu, aby poslal a shromáždil všechny judské a jeruzalémské starší muže.+ 30 Král nyní vyšel k Jehovovu domu+ se všemi judskými muži a obyvateli Jeruzaléma a kněžími+ a Levity a vším lidem, velkými stejně jako malými; a začal jim do uší číst+ všechna slova knihy smlouvy, která se našla v Jehovově domě.+ 31 A král stál na svém místě+ a přistoupil k tomu, aby uzavřel smlouvu+ před Jehovou, že bude následovat Jehovu a dodržovat jeho přikázání+ a jeho svědectví+ a jeho předpisy+ celým svým srdcem+ a celou svou duší,+ aby plnil+ slova smlouvy, jež byla napsána v této knize.+ 32 Dále přiměl všechny, kdo se nalézali v Jeruzalémě a v Benjamínovi, aby [do ní] vstoupili. A obyvatelé Jeruzaléma přistoupili k tomu, aby učinili podle smlouvy Boha, BOHA svých praotců.+ 33 Poté Josijáš odstranil všechny odporné+ věci ze všech zemí, které patřily izraelským synům,+ a přiměl všechny, kdo se nalézali v Izraeli, aby se ujali služby, aby sloužili Jehovovi, svému Bohu. Po všechny jeho dny neodbočili od následování Jehovy, BOHA svých praotců.+

35 Potom Josijáš+ pořádal v Jeruzalémě pasach+ Jehovovi, a čtrnáctý+ den prvního+ měsíce porazili oběť pasach.+ 2 Rozmístil tedy kněze nad věcmi v jejich péči+ a povzbudil+ je ve službě Jehovova domu.+ 3 A přikročil k tomu, aby řekl Levitům, učitelům+ celého Izraele, těm svatým pro Jehovu: „Dejte svatou+ Truhlu do domu,+ který postavil izraelský král Šalomoun, syn Davidův; není vaše jako břemeno na rameni.+ Nyní služte+ Jehovovi, svému Bohu, a jeho lidu Izraeli. 4 A vykonejte přípravu podle domu svých praotců,+ podle svých oddílů,+ podle psaní+ izraelského krále Davida a podle psaní+ jeho syna Šalomouna. 5 A stůjte+ na svatém místě podle tříd* domu praotců za své bratry, syny lidu, a za díl otcovského domu+ patřící Levitům.+ 6 A porazte oběť pasach+ a posvěťte+ se a vykonejte přípravu pro své bratry, aby se činilo podle Jehovova slova prostřednictvím Mojžíše.“+

7 Josijáš nyní přispěl synům lidu stády bravu, beránky a kozlíky,* to celé na oběti pasach pro všechny, kdo se dali najít, do počtu třiceti tisíc, a skotu tři tisíce.+ Ti byli z králova zboží.+ 8 A jeho knížata+ přinesla příspěvek jako dobrovolný obětní dar pro lid,+ pro kněze a pro Levity. Chilkijáš*+ a Zecharjáš a Jechiel jako vůdci domu [pravého] Boha dali kněžím na oběti pasach dva tisíce šest set [kusů bravu] a tři sta [kusů] skotu. 9 A Konanjáš a jeho bratři Šemajáš a Netanel, a Chašabjáš a Jeiel a Jozabad, velitelé Levitů, přispěli Levitům na oběti pasach pěti tisíci [kusy bravu] a pěti sty [kusy] skotu.

10 A služba byla připravena+ a kněží dále stáli+ na svých místech+ a Levité podle svých oddílů,+ podle králova přikázání.+ 11 A přistoupili k tomu, aby porazili oběť pasach,+ a kněží+ vykropili+ [krev] svou rukou,* zatímco Levité stahovali kůže.+ 12 Dále připravili* zápalné oběti, aby je dali třídám podle+ otcovského domu,+ synům lidu, aby tak učinili předložení Jehovovi+ podle toho, co je napsáno v Mojžíšově knize;+ a tak [učinili] i se skotem. 13 A vařili+ oběť pasach+ nad ohněm* podle zvyku; a věci učiněné svatými vařili+ v hrncích na vaření a v hrncích s kulatým dnem a v hodovních miskách, načež to rychle nosili všem synům lidu.+ 14 A poté [to] připravili pro sebe a pro kněze,+ protože kněží, synové Árona, se zabývali obětováním zápalných obětí+ a tučných kusů+ až do noci, a Levité, ti [to] připravili+ pro sebe a pro kněze, syny Árona.

15 A zpěváci,+ synové Asafa,+ byli ve svém úřadě podle přikázání Davida+ a Asafa+ a Hemana+ a králova vizionáře+ Jedutuna;+ a strážci bran+ byli u různých bran.+ Nebylo třeba, aby odbočovali od své služby, protože [to] pro ně připravovali+ jejich bratři Levité. 16 A onoho dne byla připravena všechna Jehovova služba, aby se držel pasach+ a obětovaly se zápalné oběti na Jehovově oltáři podle přikázání krále Josijáše.+

17 A izraelští synové, kteří se dali najít, přistoupili k tomu, aby tehdy drželi pasach+ a také svátek nekvašených chlebů po sedm dnů.+ 18 A nikdy se v Izraeli nedržel takový pasach ode dnů proroka Samuela,+ ani žádný jiný z izraelských králů+ nedržel takový pasach, jaký držel Josijáš a kněží a Levité a celý Juda a Izrael, který se dal najít, a obyvatelé Jeruzaléma. 19 Tento pasach byl držen v osmnáctém roce Josijášovy vlády.+

20 Po tom všem, když Josijáš připravil dům, přitáhl egyptský král+ Neko,*+ aby bojoval u Karkemiše+ při Eufratu. Tehdy Josijáš+ vytáhl ke střetnutí s ním.+ 21 Na to k němu poslal posly a řekl: „Co mám s tebou společného,* judský králi? Dnes nepřicházím proti tobě,* ale můj boj je proti jinému domu, a sám Bůh řekl, že mám způsobit rozrušení. Upusť od toho pro vlastní prospěch kvůli Bohu, který je se mnou, a nedej se jím zničit.“+ 22 A Josijáš od něho neodvrátil obličej,+ ale přestrojil+ se, aby s ním bojoval, a nenaslouchal Nekovým+ slovům z Božích úst. Přišel tedy bojovat na údolní pláň Megiddo.+

23 A střelci+ na krále Josijáše stříleli, takže král řekl svým sluhům: „Sundejte mě, neboť jsem velmi krutě raněn.“+ 24 Jeho sluhové ho tudíž sundali z dvoukolého vozu a nechali ho jet ve druhém válečném dvoukolém voze, který byl jeho, a přivezli ho do Jeruzaléma.+ Tak zemřel+ a byl pohřben na hřbitově svých praotců;+ a celý Juda a Jeruzalém nad Josijášem truchlili.+ 25 A Jeremjáš*+ začal nad Josijášem zpívat;+ a všichni zpěváci a zpěvačky+ hovoří o Josijášovi ve svých žalozpěvech až podnes; a mají je stanoveny jako předpis nad Izraelem a jsou napsány mezi žalozpěvy.+

26 Pokud jde o ostatní Josijášovy záležitosti+ a jeho skutky milující laskavosti*+ podle toho, co je napsáno v Jehovově zákoně,+ 27 a jeho záležitosti, první a poslední,+ jsou zapsány tam v Knize+ izraelských a judských králů.

36 Potom vzal lid země Josijášova syna Jehoachaza+ a udělali ho v Jeruzalémě králem místo jeho otce.+ 2 Jehoachazovi* bylo třiadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce.+ 3 Egyptský král ho však v Jeruzalémě odstranil+ a pokutoval zemi stem stříbrných+ talentů* a [jedním] zlatým talentem. 4 Navíc udělal egyptský král+ nad Judou a Jeruzalémem králem jeho bratra Eljakima+ a změnil mu jméno na Jehojakim; jeho bratra Jehoachaza však Neko+ vzal a přivedl do Egypta.+

5 Jehojakimovi bylo pětadvacet let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenáct let;+ a dále činil to, co bylo špatné v očích Jehovy, jeho Boha.+ 6 Přitáhl proti němu babylónský král+ Nebukadnecar,+ aby ho spoutal dvěma měděnými okovy a odvedl ho do Babylóna.+ 7 A něco z náčiní+ Jehovova domu přinesl Nebukadnecar+ do Babylóna a potom je dal do svého paláce* v Babylóně.+ 8 Pokud jde o ostatní Jehojakimovy záležitosti+ a jeho odporné věci,+ které činil, a co se dalo najít proti němu,* jsou zapsány tam v Knize+ izraelských a judských králů; a začal místo něho vládnout jeho syn Jehojakin.+

9 Jehojakinovi+ bylo osmnáct* let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce+ a deset dnů; a dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ 10 A napřesrok+ král Nebukadnecar poslal+ a přistoupil k tomu, aby ho přivedl do Babylóna+ s žádoucími předměty Jehovova domu.+ Dále udělal králem nad Judou a Jeruzalémem bratra jeho [otce] Sedekjáše.+

11 Sedekjášovi+ bylo jedenadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenáct let.+ 12 A dále činil to, co bylo špatné+ v očích Jehovy, jeho Boha. Nepokořil+ se kvůli proroku+ Jeremjášovi+ na Jehovovo nařízení. 13 A dokonce se vzbouřil proti králi Nebukadnecarovi,+ který ho přiměl přísahat při Bohu;+ a stále činil svou šíji neohebnou+ a zatvrzoval+ své srdce, aby se nevrátil k Jehovovi, BOHU Izraele. 14 Dokonce i všichni velitelé kněží+ a lid se dopouštěli nevěry ve velkém měřítku, podle všech odporných věcí+ národů, takže poskvrnili Jehovův dům, který v Jeruzalémě posvětil.+

15 A Jehova, BŮH jejich praotců, jim stále posílal [výstrahy] prostřednictvím svých poslů,+ znovu a znovu posílal,* protože pociťoval soucit se svým lidem+ a se svým obydlím.+ 16 Ale ustavičně si tropili žerty+ z poslů [pravého] Boha a opovrhovali jeho slovy+ a posmívali+ se jeho prorokům, dokud Jehovův vztek+ nevystoupil proti jeho lidu, až nebylo uzdravení.+

17 Přivedl tedy proti nim krále Chaldejců,+ který přistoupil k tomu, aby v domě jejich svatyně+ zabíjel+ jejich mladé muže mečem a nepociťoval soucit s mladým mužem ani pannou, starým nebo sešlým.+ Všechno mu vydal do ruky On. 18 A všechno náčiní,+ velké+ a malé, domu [pravého] Boha a poklady+ Jehovova domu a poklady krále+ a jeho knížat, všechno přinesl do Babylóna. 19 A přistoupil k tomu, aby spálil dům [pravého] Boha+ a strhl zeď Jeruzaléma;+ a všechny jeho obytné věže spálili ohněm a také všechny jeho žádoucí předměty,+ takže způsobil zkázu.+ 20 Navíc odvedl ty, kdo zbyli po meči, zajaté do Babylóna,+ a stali se sluhy jemu a jeho synům,+ dokud nezačala vládnout královská moc Persie,+ 21 aby se naplnilo Jehovovo slovo z úst Jeremjáše,+ dokud země nesplatila své sabaty.+ Všechny dny, kdy ležela zpustlá, dodržovala sabat, aby se naplnilo sedmdesát let.+

22 A v prvním roce perského+ krále Kýra,*+ aby se dovršilo Jehovovo slovo+ z Jeremjášových+ úst, Jehova vzburcoval ducha+ perského krále Kýra, takže způsobil, aby celým jeho královstvím prošlo provolání, rovněž i písemně,+ jež říkalo: 23 „Tak řekl perský král Kýros:+ ‚Všechna království země mi dal Jehova, BŮH nebes,*+ a sám mě pověřil, abych mu vystavěl dům v Jeruzalémě, který je v Judovi.+ Kdokoli je mezi vámi ze všeho jeho lidu,+ Jehova, jeho Bůh, buď s ním.+ Ať tedy vyjde.‘“+