Nehemjáš*

1* Slova Nehemjáše,+ syna Chakaljášova: Stalo se v měsíci kislevu,*+ ve dvacátém+ roce, že jsem byl na hradě* Šušanu.+ 2 Tehdy vešel Chanani,+ jeden z mých bratrů, on a jiní muži z Judy, a přistoupil jsem k tomu, abych se jich zeptal+ na Židy,+ ty, kdo unikli,+ kdo pozůstali ze zajetí,+ a také na Jeruzalém. 3 Řekli mi tudíž: „Ti zbylí, kteří pozůstali ze zajetí tam v soudní oblasti,+ jsou ve velmi špatné situaci+ a v pohaně;+ a zeď+ Jeruzaléma je pobořená a jeho brány,+ ty byly spáleny ohněm.“

4 A sotva jsem uslyšel ta slova, stalo se, že jsem usedl a začal plakat a truchlit po [celé] dny a stále jsem se postil+ a modlil se před BOHEM nebes.+ 5 A přikročil jsem k tomu, abych řekl: „Ach Jehovo, BOŽE* nebes, BOŽE* velký a bázeň vzbuzující,+ dodržující smlouvu a milující laskavost* vůči těm,+ kdo ho milují+ a dodržují jeho přikázání,+ 6 prosím, ať se tvé ucho stane pozorným a tvé oči otevřenými,+ abys naslouchal modlitbě svého sluhy,+ kterou se před tebou dnes modlím dnem i nocí+ ohledně izraelských synů, tvých sluhů, [a] celou dobu činím vyznání+ ohledně hříchů+ izraelských synů, jimiž jsme proti tobě hřešili. Hřešili jsme, já i dům mého otce.+ 7 Bezesporu jsme proti tobě jednali zkaženě+ a nedodržovali jsme přikázání+ a předpisy+ a soudcovská rozhodnutí,+ které jsi dal příkazem svému sluhovi Mojžíšovi.+

8 Pamatuj,+ prosím, na slovo, které jsi přikázal svému sluhovi Mojžíšovi, když jsi řekl: ‚Kdybyste vy, [ano] vy, jednali nevěrně, já, já vás rozptýlím mezi národy.+ 9 Až se ke mně vrátíte+ a budete dodržovat má přikázání+ a činit je,+ i kdyby byl váš rozehnaný lid na konci nebes, odtamtud je seberu+ a jistě je přivedu na místo,+ které jsem vyvolil, aby tam přebývalo mé jméno.‘+ 10 A jsou tvými sluhy+ a tvým lidem,+ který jsi vyplatil svou velkou mocí+ a svou silnou rukou.+ 11 Ach Jehovo,* prosím, ať se tvé ucho stane pozorným k modlitbě tvého sluhy a k modlitbě+ tvých sluhů, kteří mají potěšení v bázni před tvým jménem;+ a prosím, dopřej dnes přece úspěch svému sluhovi+ a učiň ho před tímto mužem předmětem slitování.“+

A byl jsem královým číšníkem.+

2 A stalo se v měsíci nisanu*+ ve dvacátém+ roce krále Artaxerxa,+ že před ním bylo víno, a jako obvykle jsem víno vzal a podal je králi.+ Nikdy jsem však před ním nebyl zasmušilý.+ 2 Král mi tedy řekl: „Proč je tvůj obličej zasmušilý,+ když sám nejsi nemocný? To není nic než zasmušilost srdce.“+ Na to jsem dostal velký strach.

3 Potom jsem králi řekl: „Ať král žije na neurčitý čas!+ Proč by se neměl můj obličej zasmušit, když město,+ dům pohřebních míst mých praotců,+ je zpustošeno, a jeho brány, ty byly pohlceny ohněm?“+ 4 Král mi na to řekl: „Co se to snažíš zabezpečit?“+ Ihned jsem se pomodlil+ k BOHU nebes.+ 5 Poté jsem králi řekl: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré+ a jestliže se tvůj sluha zdá před tebou dobrý,+ abys mě poslal do Judy, do města pohřebních míst mých praotců, abych je znovu vystavěl.“+ 6 Na to mi král řekl, zatímco vedle něho seděla jeho královská choť: „Jak dlouhá bude tvá cesta a kdy se vrátíš?“ Zdálo se tedy před králem dobré,+ aby mě poslal, když jsem mu dal ustanovený čas.+

7 A přikročil jsem k tomu, abych králi řekl: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré, ať jsou mi dány dopisy+ pro místodržitele+ za Řekou,*+ aby mě nechávali projít, dokud nedojdu do Judy; 8 také dopis Asafovi, hlídači parku,* který patří králi, aby mi dal stromy na trámy pro stavbu bran Hradu,*+ jenž patří k domu,+ a na zeď+ města a na dům, do něhož mám vstoupit.“ Král mi [je] tedy dal podle dobré ruky mého Boha nade mnou.+

9 Konečně jsem přišel k místodržitelům+ za Řekou a dal jim královy dopisy. Král se mnou navíc poslal velitele vojenské síly a jezdce na koních. 10 Když [o tom] uslyšeli Choroňan+ Sanballat+ a sluha Tobiáš,+ Ammonita,+ tehdy se jim zdálo něčím velmi špatným,+ že nějaký člověk* přišel hledat něco dobrého pro izraelské syny.

11 Posléze jsem přišel do Jeruzaléma a tři dny jsem tam zůstal. 12 Potom jsem v noci vstal, já a hrstka mužů se mnou, a nikomu jsem nepověděl,+ co mi můj Bůh vkládá do srdce, abych učinil pro Jeruzalém,+ a nebylo se mnou žádné domácí zvíře kromě domácího zvířete, na němž jsem jel. 13 A přistoupil jsem k tomu, abych vyjel za noci Údolní branou+ a před Pramen velkého hada* a k Bráně hromad popela*+ a neustále jsem zkoumal zdi+ Jeruzaléma, jak jsou pobořené, a jeho brány+ byly pohlceny ohněm. 14 A projel jsem k Pramenné bráně+ a ke Královu rybníku a nebylo tam místo, [kudy] by prošlo domácí zvíře pode mnou. 15 Stoupal jsem však dál za noci říčním údolím+ a dál jsem zkoumal zeď; poté jsem se vrátil a vstoupil Údolní branou,+ a tak se dostal zpátky.

16 A zastupující vládci+ nevěděli, kam jsem odjel a co jsem dělal; a ještě jsem nic nepověděl Židům a kněžím a urozeným a zastupujícím vládcům a ostatním, kteří konali dílo. 17 Konečně jsem jim řekl: „Vidíte špatnou situaci, ve které jsme, jak je Jeruzalém zpustošený a jeho brány byly spáleny ohněm. Pojďte a postavme znovu zeď Jeruzaléma, abychom dále nebyli pohanou.“+ 18 A přikročil jsem k tomu, abych jim pověděl o ruce+ svého Boha, jak byla nade mnou dobrá,+ a také o králových slovech,+ která mi řekl. Na to řekli: „Vstaňme, a budeme stavět.“ Posílili tedy své ruce k dobrému dílu.+

19 A když o tom slyšeli Choroňan Sanballat+ a sluha+ Tobiáš,+ Ammonita,+ a Arab+ Gešem,+ začali se nám posmívat+ a pohlížet na nás pohrdavě a říkat: „Copak to děláte? To se bouříte proti králi?“+ 20 Odvětil jsem jim však a řekl jsem jim: „BŮH+ nebes je Tím, kdo nám dopřeje úspěch,+ a my, jeho sluhové, vstaneme a budeme stavět; sami však nemáte žádný podíl+ ani oprávněný nárok ani památku+ v Jeruzalémě.“

3 A velekněz Eljašib+ a jeho bratři, kněží, přistoupili k tomu, aby vstali a stavěli Ovčí bránu.+ Sami ji posvětili+ a zasadili její dveře; a posvětili ji až po věž Mea,*+ až po věž Chananel.+ 2 A po jejich boku stavěli muži z Jericha.+ A po jejich boku stavěl Zakkur, syn Imriho.

3 A Rybnou bránu,+ tu stavěli synové Hassenaay; sami ji vydřevili+ a potom zasadili její dveře,+ její zástrčky a její závory.+ 4 A po jejich boku pracoval na opravách Meremot,+ syn Urijáše,+ syna Hakkocova, a po jejich boku pracoval na opravách Mešullam,+ syn Berekjáše, syna Mešezabelova; a po jejich boku pracoval na opravách Cadok, syn Baanův. 5 A po jejich boku pracovali na opravách Tekoané;+ jejich majestátní+ [osoby] však nevložily šíji do služby svých pánů.*

6 A Bránu starého [města],+ tu opravil Jojada, syn Paseachův, a Mešullam, syn Besodejášův; sami ji vydřevili a potom zasadili její dveře a její zástrčky a její závory.+ 7 A po jejich boku pracovali na opravách Gibeoňan+ Melatjáš a Meronoťan+ Jadon, muži z Gibeonu+ a Micpy,+ patřící trůnu místodržitele+ za Řekou.+ 8 Po jeho boku pracoval na opravách Uzziel, syn Charhajášův, zlatníci;+ a po jeho boku pracoval na opravách Chananjáš, příslušející k těm, kdo míchají masti;+ a přistoupili k tomu, aby vydláždili Jeruzalém až k Široké zdi.+ 9 A po jejich boku pracoval na opravách Refajáš, syn Churův, kníže poloviny jeruzalémské oblasti. 10 A po jejich boku pracoval před svým vlastním domem na opravách Jedajáš, syn Charumafův;+ a po jeho boku pracoval na opravách Chattuš, syn Chašabnejášův.

11 Jiný vyměřený úsek, ten opravili Malkijáš, syn Charimův,+ a Chaššub, syn Pachat-moabův,*+ a také Věž pekařských pecí.+ 12 A po jeho boku pracoval na opravách Šallum, syn Hallochešův, kníže+ poloviny jeruzalémské oblasti, on a jeho dcery.

13 Údolní bránu,+ tu opravil Chanun a obyvatelé Zanoachu;+ sami ji postavili, a potom zasadili její dveře,+ její zástrčky+ a její závory,+ také tisíc loket* ve zdi až po Bránu hromad popela.*+ 14 A Bránu hromad popela, tu opravil Malkijáš, syn Rekabův, kníže bet-hakkeremské oblasti;+ sám ji stavěl a zasadil její dveře, její zástrčky a její závory.

15 A Pramennou bránu,+ tu opravil Šallun,* syn Kolchozeho, kníže oblasti Micpy;+ sám přistoupil k tomu, aby ji postavil a aby ji zastřešil a aby zasadil její dveře, její zástrčky a její závory,+ a také zeď Kanálového rybníka*+ ke Králově zahradě+ a až ke Schodišti,+ které schází od Města Davidova.+

16 Po něm pracoval na opravách Nehemjáš, syn Azbukův, kníže poloviny bet-curské oblasti,+ až před Davidova Pohřební místa+ a až k rybníku,+ který byl udělán, a až k Domu silných.*+

17 Po něm pracovali na opravách Levité,+ Rechum, syn Baniho;+ po jeho boku Chašabjáš, kníže poloviny keilské+ oblasti, pracoval na opravách za svou oblast. 18 Po něm pracovali na opravách jejich bratři, Bavvai, syn Chenadadův, kníže poloviny keilské oblasti.

19 A Ezer, syn Ješuův,*+ kníže z Micpy,+ opravoval po jeho boku jiný vyměřený úsek před výstupem ke Zbrojnici u Opěrného pilíře.+

20 Po něm se zápalem+ pracoval Baruk, syn Zabbaiův,+ [a] opravil jiný vyměřený úsek od Opěrného pilíře až ke vchodu [do] domu velekněze Eljašiba.+

21 Po něm Meremot, syn Urijáše,+ syna Hakkocova, opravil jiný vyměřený úsek od vchodu do Eljašibova domu až na konec Eljašibova domu.

22 A po něm pracovali na opravách kněží, muži z [Jordánské] Oblasti.+ 23 Po nich* pracovali na opravách Benjamín a Chaššub před svým vlastním domem. Po nich pracoval na opravách Azarjáš, syn Maasejáše, syna Ananjášova, blízko svého vlastního domu. 24 Po něm Binnuj, syn Chenadadův, opravil jiný vyměřený úsek od Azarjášova domu až k Opěrnému pilíři+ a až k nároží.

25 [Po něm pracoval na opravách] Palal, syn Uzaiův, před Opěrným pilířem a věží, která vychází z Králova domu,+ tou horní, jež patří k Nádvoří stráže.+ Po něm byl Pedajáš, syn Parošův.+

26 A Netinim*+ bydleli v Ofelu;+ [pracovali na opravách] až před Vodní bránu+ na východě a vyčnívající věž.

27 Po nich opravili jiný vyměřený úsek Tekoané,+ od [místa] před velkou vyčnívající věží až po zeď Ofelu.

28 Nad Koňskou branou+ pracovali na opravách kněží, každý před svým vlastním domem.

29 Po nich pracoval na opravách Cadok,+ syn Immerův, před svým vlastním domem.

A po něm pracoval na opravách Šemajáš, syn Šekanjášův, strážce Východní brány.*+

30 Po něm opravil jiný vyměřený úsek Chananjáš, syn Šelemjášův, a Chanun, šestý syn Calafův.

Po něm pracoval na opravách Mešullam,+ syn Berekjášův, před svým vlastním sálem.+

31 Po něm pracoval na opravách Malkijáš, člen* zlatnického cechu,+ až k domu Netinim+ a obchodníků,+ před Prohlídkovou branou* a až k nárožní nástřešní místnosti.

32* A mezi nárožní nástřešní místností a Ovčí branou+ pracovali na opravách zlatníci a obchodníci.

4* A jakmile Sanballat+ slyšel, že znovu stavíme zeď, stalo se, že se rozhněval+ a velmi se urazil a stále se Židům posmíval.+ 2 A začal říkat před svými bratry+ a samařskou vojenskou silou, ano, začal říkat: „Co [to] ti mdlí Židé dělají? Budou závislí sami na sobě? Budou obětovat?+ Budou hotovi za den? Oživí kameny z hromad zaprášené suti,+ když jsou spálené?“

3 Vedle něho byl Ammonita+ Tobiáš,+ a přikročil k tomu, aby řekl: „I to, co stavějí — kdyby [proti tomu] vyšla liška,+ určitě jejich kamennou zeď zboří.“

4 Slyš,+ náš Bože, vždyť jsme se stali předmětem opovržení;+ a způsob, ať se jejich pohana+ vrátí na jejich vlastní hlavu, a vydej je drancování v zemi zajetí. 5 A nepřikrývej před sebou jejich provinění a jejich hřích.+ Ať to není vymazáno, neboť se dopustili urážky proti stavitelům.

6 Dál jsme tedy stavěli zeď, a celá zeď se spojila až do poloviny své [výšky], a lid byl nadále srdcem při práci.+

7* Jakmile teď Sanballat+ a Tobiáš+ a Arabové+ a Ammonité+ a Ašdoďané+ slyšeli, že opravování jeruzalémských zdí pokročilo, neboť průrvy se začaly ucpávat, stalo se, že se velmi rozhněvali. 8 A oni všichni se spolu spikli,+ aby přišli a bojovali proti Jeruzalému a způsobili mi* rozrušení. 9 Modlili+ jsme se však ke svému Bohu a kvůli nim udržovali dnem a nocí stráž postavenou proti nim.

10 A Juda začal říkat: „Síla nosiče břemen+ klopýtla a je spousta suti;+ a sami nejsme schopni stavět dál zeď.“

11 Naši protivníci navíc stále říkali: „Nebudou vědět+ a neuvidí, dokud nepřijdeme přímo mezi ně, a jistě je pobijeme a dílo zarazíme.“

12 A kdykoli přišli Židé bydlící blízko nich, stalo se, že přistoupili k tomu, aby nám desetkrát říkali: „[Vystoupí]* ze všech míst, kam se k nám vrátíte.“

13 Udržoval jsem tedy u nejnižších částí místa za zdí [muže] postavené u otevřených míst a udržoval jsem lid rozestavený podle rodin s jejich meči,+ kopími+ a luky. 14 Když jsem viděl [jejich strach], okamžitě jsem vstal a řekl urozeným+ i zastupujícím vládcům+ a ostatnímu lidu: „Nebojte se+ jich. Chovejte v mysli Jehovu,* Toho velkého+ a bázeň vzbuzujícího;+ a bojujte za své bratry,+ své syny a své dcery, své manželky a své domovy.“

15 Nyní se stalo, že jakmile naši nepřátelé slyšeli, že jsme se to dozvěděli, takže [pravý] Bůh* zmařil jejich radu,+ a všichni jsme šli zpět ke zdi, každý ke své práci, 16 ano, stalo se, že od toho dne nadále se polovina mých mladých mužů+ činila v díle a polovina jich držela kopí, štíty a luky a drátěné košile;+ a knížata+ byla za celým judským domem. 17 Pokud jde o stavitele na zdi a ty, kteří nosili břemeno nosičů nákladu, [každý] se jednou rukou činil v práci, kdežto druhou [rukou]+ držel střelu.+ 18 A stavitelé byli opásáni, každý svým mečem u boku,+ zatímco stavěli;+ a vedle mne byl ten, který měl zatroubit na roh.+

19 A přistoupil jsem k tomu, abych řekl urozeným i zastupujícím vládcům+ a ostatnímu lidu: „Dílo je velké a rozsáhlé a jsme roztaženi na zdi, jeden od druhého daleko. 20 Na místo, odkud uslyšíte zvuk rohu,* tam se k nám seberete. Bude za nás bojovat náš Bůh.“+

21 Zatímco jsme se činili v díle, druhá polovina jich také držela kopí od úsvitu, až dokud nevyšly hvězdy. 22 Kromě toho jsem v tomto čase řekl lidu: „Ať muži tráví noc každý se svým sloužícím uprostřed Jeruzaléma+ a stanou se nám v noci stráží a ve dne dělníky.“* 23 Pokud jde o mne+ a mé bratry+ a mé sloužící+ a muže ze stráže,+ kteří byli za mnou, my jsme nesvlékali oděvy, každý se svou střelou+ ve své pravici.*

5 Nastal však velký křik+ lidu a jejich manželek proti jejich židovským bratrům.+ 2 A byli ti, kdo říkali: „Dáváme jako záruku* své syny a dcery, abychom dostali obilí a najedli se a zůstali naživu.“+ 3 A byli ti, kdo říkali: „Dáváme jako záruku svá pole a své vinice a své domy,+ abychom za nedostatku potravy dostali obilí.“ 4 A byli ti, kdo říkali: „Peníze na králův tribut+ jsme si vypůjčili na svá pole a své vinice.+ 5 A naše tělo je přece stejné jako tělo našich bratrů;+ naši synové jsou stejní jako jejich synové, ale tady snižujeme své syny a své dcery na otroky,+ a některé z našich dcer už sníženy jsou; a v našich rukách není moc, zatímco naše pole a naše vinice patří jiným.“

6 Nyní jsem se velmi rozhněval, sotvaže jsem slyšel jejich křik a tato slova. 7 Mé srdce tedy ve mně zauvažovalo, a začal jsem vyčítat+ urozeným i zastupujícím vládcům a přikročil jsem k tomu, abych jim řekl: „Vymáháte lichvu+ každý od svého vlastního bratra.“

Dále, uspořádal jsem kvůli nim velké shromáždění.+ 8 A přistoupil jsem k tomu, abych jim řekl: „Sami jsme koupili zpět své vlastní židovské bratry, kteří byli prodáni národům, pokud to bylo v naší moci;+ a současně budete sami své vlastní bratry prodávat,+ a budou prodáváni nám?“ Na to oněměli a nenalezli ani slovo.+ 9 A přikročil jsem k tomu, abych* řekl: „To, co děláte, není dobré.+ Neměli byste chodit v bázni+ před naším Bohem+ kvůli pohaně+ národů, našich nepřátel?+ 10 A také já, moji bratři a moji sloužící dáváme mezi ně peníze a obilí na půjčku. Přestaňme, prosím, s tím půjčováním na úrok.+ 11 Prosím, navraťte jim tohoto dne jejich pole,+ jejich vinice, jejich olivové háje a jejich domy a setinu* peněz a obilí, mladého vína a oleje, kterou od nich vymáháte jako úrok.“

12 Na to řekli: „Navrátíme+ a nebudeme od nich nic vyžadovat zpět.+ Učiníme přesně, jak říkáš.“+ Zavolal jsem tedy kněze a přiměl je k přísaze, že učiní podle tohoto slova.+ 13 Vytřásl jsem také svou náruč a pak jsem řekl: „Kéž takovým způsobem [pravý] Bůh vytřese každého muže, který toto slovo neprovede, z jeho domu a z jeho získaného majetku; a kéž se tak stane vytřeseným a prázdným.“ Celý sbor* na to řekl: „Amen!“*+ A začali chválit Jehovu.+ A lid přistoupil k tomu, aby učinil podle tohoto slova.+

14 Další věc: Ode dne, kdy mne pověřil, abych se stal jejich místodržitelem*+ v judské zemi, od dvacátého+ roku do dvaatřicátého+ roku krále Artaxerxa,+ dvanáct let, jsme já a moji bratři nejedli chléb náležející místodržiteli.+ 15 Pokud jde o dřívější místodržitele, kteří byli přede mnou, ti to lidu ztížili a brali od nich denně* čtyřicet stříbrných šekelů* na chléb a víno. Také jejich sloužící nad lidem despoticky vládli.+ Pokud jde o mne, já jsem to tak nedělal+ z bázně před Bohem.+

16 A co víc, přiložil jsem ruku k dílu na této zdi,+ a nezískali jsme ani pole;+ a všichni moji sloužící se tam sebrali k práci. 17 A u mého stolu byli Židé a zastupující vládci, sto padesát mužů, a ti, kteří k nám přicházeli z národů, jež byly okolo nás.+ 18 Pokud jde o to, co bylo denně chystáno, byl pro mne chystán jeden býk, šest vybraných ovcí a ptáci, a jednou za deset dní víno+ všeho druhu v hojnosti. A spolu s tím jsem nepožadoval chléb náležející místodržiteli, protože služba na tomto lidu byla těžká. 19 Pamatuj přece na mne,+ můj Bože, pro dobré,+ [pro] všechno, co jsem ve prospěch tohoto lidu udělal.+

6 A stalo se, že jakmile pověděli Sanballatovi+ a Tobiášovi+ a Arabovi+ Gešemovi+ a ostatním našim nepřátelům, že jsem znovu postavil zeď,+ a že v ní nezůstala ani jedna průrva (ačkoli do toho času jsem ještě do bran nezasadil dveře+),+ 2 Sanballat a Gešem ke mně okamžitě poslali a řekli: „Přijď přece, a dejme si schůzku+ ve vesnicích údolní pláně Ono.“+ Úkladně však plánovali, aby mi uškodili.+ 3 Poslal jsem k nim tedy posly+ a řekl: „Konám velké dílo+ a nemohu sejít. Proč by mělo dílo přestat, zatímco od něho upustím, a budu muset sejít k vám?“+ 4 Poslali mi však totéž slovo čtyřikrát, a odpovídal jsem jim týmž slovem.

5 Nakonec ke mně poslal Sanballat+ svého sloužícího s týmž slovem popáté, s otevřeným dopisem v ruce. 6 Bylo v něm napsáno: „Mezi národy se proslýchá, a říká [to] Gešem,*+ že ty a Židé úkladně plánujete, že se vzbouříte.+ To proto stavíš zeď; a podle těchto slov se pro ně stáváš králem.+ 7 A dokonce jsi ustanovil proroky, aby o tobě po celém Jeruzalémě provolávali a říkali: ‚V Judovi je král!‘ A takové věci budou nyní pověděny králi. Přijď tedy přece nyní, a poraďme se.“+

8 Poslal jsem však k němu a řekl: „Takové věci, jaké říkáš, nebyly provedeny,+ ale vymýšlíš si je ze svého vlastního srdce.“+ 9 Všichni se nás totiž snažili zastrašit a říkali: „Jejich ruce+ klesnou od díla, takže nebude vykonáno.“ Ale nyní mé ruce posilni.*+

10 A sám jsem vstoupil do domu Šemajáše, syna Delajáše, syna Mehetabelova, zatímco on byl zavřen [vevnitř].+ A přistoupil k tomu, aby řekl: „Dejme si schůzku+ u domu [pravého] Boha, uvnitř chrámu,*+ a zavřeme dveře chrámu; přicházejí totiž, aby tě zabili, ano v noci+ přicházejí, aby tě zabili.“ 11 Ale řekl jsem: „Měl by muž jako já utíkat?+ A kdo jako já by mohl vstoupit do chrámu a žít?+ Nevstoupím!“ 12 Pátral jsem tedy, a hle, nebyl to Bůh,+ kdo ho poslal, ale mluvil+ to proroctví proti mně, jelikož ho najali+ Tobiáš a Sanballat.+ 13 Byl najat+ proto, abych se bál+ a jednal podle toho, a jistě bych zhřešil+ a jistě se to v jejich vlastnictví stalo špatnou pověstí,+ aby mě mohli hanět.+

14 Pamatuj+ přece, můj Bože, na Tobiáše+ a Sanballata podle těchto skutků jich [obou], a také na prorokyni+ Noadju a ostatní proroky, kteří se mě ustavičně snažili zastrašit.

15 Posléze byla zeď+ dokončena dvacátý pátý [den] elulu,* za dvaapadesát dní.

16 A jakmile [o tom] slyšeli všichni naši nepřátelé,+ a všechny národy, jež byly okolo nás, to uviděly, stalo se, že ihned velmi poklesli ve svých vlastních očích a poznali, že toto dílo bylo vykonáno od našeho Boha.+ 17 V těch dnech také judští urození+ rozhojňovali [počet] svých dopisů, které chodily Tobiášovi,+ a Tobiášových, které přicházely jim. 18 Mnozí v Judovi mu totiž byli zavázáni přísahou,* neboť byl zetěm Arachova+ syna Šekanjáše; a jeho syn Jehochanan si vzal dceru Mešullama,+ syna Berekjášova. 19 Také o něm stále přede mnou říkali dobré věci.+ A ustavičně mu donášeli má vlastní slova. Byly dopisy, které Tobiáš posílal, aby mě zastrašil.+

7 A jakmile byla zeď znovu postavena,+ stalo se, že jsem ihned vsadil dveře.+ Pak byli ustanoveni strážci bran+ a zpěváci+ a Levité.+ 2 A přikročil jsem k tomu, abych dosadil do velení nad Jeruzalémem svého bratra Chananiho+ a Chananjáše, knížete Hradu,+ neboť to byl tak důvěryhodný+ muž* a bál+ se [pravého] Boha víc než mnozí jiní. 3 Řekl jsem* jim tedy: „Brány+ Jeruzaléma by se neměly otevírat, dokud nezačne pálit slunce; a zatímco stojí vedle, měli by zavřít dveře a [zasunout] zástrčky.+ A rozmísti* stráže z obyvatel Jeruzaléma, každého na jeho vlastní pozorovatelnu a každého před jeho vlastní dům.“+ 4 A město bylo rozlehlé* a veliké, a uvnitř něho bylo málo lidí,+ a nebyly postaveny žádné domy.

5 Ale můj Bůh mi vložil do srdce,+ že bych měl sebrat urozené i zastupující vládce a lid, aby si dali [udělat] rodopisný záznam.+ Potom jsem našel knihu rodopisného záznamu+ těch, kteří vyšli jako první, a našel jsem v ní zapsáno:

6 To jsou synové soudní oblasti,*+ kteří vyšli ze zajetí+ vyhnaného lidu, jež vzal do vyhnanství+ babylónský* král Nebukadnecar,+ a kteří se později vrátili do Jeruzaléma a do Judy, každý do svého vlastního města;+ 7 ti, kteří přišli se Zerubbabelem:+ Ješua,*+ Nehemjáš, Azarjáš,* Raamjáš,* Nachamani, Mordekai,+ Bilšan, Misperet,* Bigvai, Nechum,* Baanah.

Počet mužů z izraelského lidu: 8 synové Paroše,+ dva tisíce sto sedmdesát dva; 9 synové Šefatjáše,+ tři sta sedmdesát dva; 10 synové Aracha,+ šest set padesát dva; 11 synové Pachat-moaba+ ze synů Ješuových a Joabových,+ dva tisíce osm set osmnáct; 12 synové Elama,+ tisíc dvě stě padesát čtyři; 13 synové Zattua,+ osm set čtyřicet pět; 14 synové Zakkaie,+ sedm set šedesát; 15 synové Binnuje,+ šest set čtyřicet osm; 16 synové Bebaie,+ šest set dvacet osm; 17 synové Azgada,+ dva tisíce tři sta dvacet dva; 18 synové Adonikama,+ šest set šedesát sedm; 19 synové Bigvaie,+ dva tisíce šedesát sedm; 20 synové Adina,+ šest set padesát pět; 21 synové Atera,+ z Ezekjáše, devadesát osm; 22 synové Chašuma,+ tři sta dvacet osm; 23 synové Becaie,+ tři sta dvacet čtyři; 24 synové Charifa,+ sto dvanáct; 25 synové Gibeonu,+ devadesát pět; 26 muži z Betléma+ a Netofy,+ sto osmdesát osm; 27 muži z Anatotu,+ sto dvacet osm; 28 muži z Bet-azmavetu,+ čtyřicet dva; 29 muži z Kirjat-jearimu,+ Kefiry+ a Beerotu,+ sedm set čtyřicet tři; 30 muži z Ramy+ a Geby,+ šest set dvacet jeden; 31 muži z Mikmaše,+ sto dvacet dva; 32 muži z Betelu+ a Aie,+ sto dvacet tři; 33 muži z druhého Neba;+ padesát dva; 34 synové druhého Elama,+ tisíc dvě stě padesát čtyři; 35 synové Charima,+ tři sta dvacet; 36 synové Jericha,+ tři sta čtyřicet pět; 37 synové Lodu,+ Chadidu+ a Ona,+ sedm set dvacet jeden; 38 synové Senaay,+ tři tisíce devět set třicet.

39 Kněží: synové Jedajáše+ z domu Ješuova, devět set sedmdesát tři; 40 synové Immera,+ tisíc padesát dva; 41 synové Pašchura,+ tisíc dvě stě čtyřicet sedm; 42 synové Charima,+ tisíc sedmnáct.

43 Levité: synové Ješuy z Kadmiela+ ze synů Hodevových,+ sedmdesát čtyři. 44 Zpěváci,+ synové Asafa,+ sto čtyřicet osm. 45 Strážci bran,+ synové Šalluma,+ synové Atera, synové Talmona,+ synové Akkuba,+ synové Chatity, synové Šobaie,+ sto třicet osm.

46 Netinim:*+ synové Cichy, synové Chasufy, synové Tabbaota,+ 47 synové Kerose, synové Siy,* synové Padona,+ 48 synové Lebany, synové Chagaby,+ synové Salmaie, 49 synové Chanana,+ synové Giddela, synové Gachara, 50 synové Reajáše,+ synové Recina,+ synové Nekody, 51 synové Gazzama, synové Uzzy, synové Paseacha, 52 synové Besaie,+ synové Meunim, synové Nefušesim,*+ 53 synové Bakbuka, synové Chakufy, synové Charchura,+ 54 synové Baclita,* synové Mechidy, synové Charši,+ 55 synové Barkose, synové Sisery, synové Temacha,+ 56 synové Neciacha, synové Chatify.+

57 Synové Šalomounových sluhů:+ synové Sotaie, synové Sofereta, synové Peridy,*+ 58 synové Jaaly, synové Darkona, synové Giddela,+ 59 synové Šefatjáše, synové Chattila, synové Pokeret-haccebajima, synové Amona.*+ 60 Všech Netinim+ a synů Šalomounových sluhů bylo tři sta devadesát dva.

61 A to byli ti, kteří vyšli z Tel-melachu, Tel-charši, Kerubu, Addonu a Immeru+ a nebyli schopni uvést dům svých otců a svůj původ,* zda jsou z Izraele: 62 synové Delajáše, synové Tobiáše, synové Nekody,+ šest set čtyřicet dva. 63 A z kněží:+ synové Chabajáše, synové Hakkoce,+ synové Barzillaie,+ který si vzal manželku z dcer Gileaďana Barzillaie+ a byl nazván jejich jménem. 64 To byli ti, kteří hledali svůj zápis, aby veřejně potvrdili svůj rodokmen, a nenašel se,+ takže byli jako znečištění vyloučeni z kněžství.+ 65 Tiršata*+ jim tudíž řekl, že by neměli jíst z nejsvětějších věcí,+ dokud nepovstane kněz s Urim+ a Tummim.+

66 Celého sboru jako jedné skupiny bylo čtyřicet dva tisíce tři sta šedesát,+ 67 mimo jejich otroky+ a otrokyně, jichž bylo sedm tisíc tři sta třicet sedm;+ a měli dvě stě čtyřicet pět* zpěváků+ a zpěvaček.+ [68 Jejich koní bylo sedm set třicet šest, jejich mulů dvě stě čtyřicet pět.]*+ 69 Velbloudů bylo čtyři sta třicet pět. Oslů+ bylo šest tisíc sedm set dvacet.+

70 A byla část hlav+ otcovských domů,+ které daly na dílo.+ Tiršata+ dal sám do pokladu tisíc zlatých drachem,* padesát misek, pět set třicet kněžských rouch.+ 71 A byly některé z hlav otcovských domů, které daly do pokladu na dílo dvacet tisíc zlatých drachem a dva tisíce dvě stě stříbrných min.*+ 72 A co dal ostatní lid, bylo dvacet tisíc zlatých drachem a dva tisíce stříbrných min a šedesát sedm kněžských rouch.

73 A kněží+ a Levité a strážci bran a zpěváci+ a někteří z lidu a Netinim+ a celý Izrael se usídlili ve svých městech.+ Když nadešel sedmý měsíc,+ tehdy byli izraelští synové ve svých městech.+

8 A všechen lid přistoupil k tomu, aby se jako jeden muž+ shromáždil na veřejném prostranství,+ jež bylo před Vodní branou.+ Potom řekli opisovači Ezrovi,+ aby přinesl knihu+ Mojžíšova+ zákona, který přikázal Izraeli Jehova.+ 2 Kněz+ Ezra tudíž první den sedmého měsíce+ přinesl zákon před sbor*+ mužů i žen a všech dostatečně inteligentních [k tomu], aby naslouchali.+ 3 A dále z něho četl+ nahlas před veřejným prostranstvím, které je před Vodní branou, od rozbřesku+ do poledne, před muži a ženami a ostatními inteligentními; a uši+ všeho lidu byly [pozorné] vůči knize zákona.+ 4 A opisovač Ezra stále stál na dřevěném pódiu,*+ které udělali pro tu příležitost;* a vedle něho stáli Mattitjáš a Šema a Anajáš a Urijáš a Chilkijáš a Maasejáš po jeho pravici a po jeho levici Pedajáš a Mišael a Malkijáš+ a Chašum+ a Chaš-baddana, Zecharjáš [a] Mešullam.

5 A Ezra přistoupil k tomu, aby otevřel+ knihu před očima všeho lidu, neboť byl nad vším lidem; a když ji otevřel, všechen lid vstal.+ 6 Potom Ezra žehnal Jehovovi,+ [pravému] Bohu, Tomu velkému, na což všechen lid odpověděl: „Amen! Amen!“,+ s pozvednutím rukou.+ Nato se hluboce poklonili+ a vrhli se před Jehovou tváří k zemi.+ 7 A Ješua a Bani a Šerebjáš,+ Jamin, Akkub, Šabbetai, Hodijáš, Maasejáš, Kelita, Azarjáš, Jozabad,+ Chanan, Pelajáš,+ ano Levité, vysvětlovali zákon lidu,*+ zatímco lid stál.+ 8 A dále nahlas četli+ z knihy, ze zákona [pravého] Boha, jenž byl objasňován* a vkládal se* [do něj] smysl; a stále poskytovali porozumění čtenému.+

9 A Nehemjáš,+ totiž tiršata,+ a kněz Ezra,+ opisovač, a Levité, kteří poučovali lid, přistoupili k tomu, aby řekli všemu lidu: „Právě tento den je svatý Jehovovi, vašemu Bohu.+ Netruchlete ani neplačte.“+ Všechen lid totiž plakal, když slyšel slova zákona.+ 10 A přikročil k tomu, aby jim řekl: „Jděte, jezte tučné věci a pijte sladké a posílejte podíly+ tomu, pro koho nebylo nic připraveno; vždyť tento den je svatý našemu Pánu,* a nepociťujte ublížení, neboť Jehovova radost je vaše pevnost.“ 11 A Levité nařizovali všemu lidu, aby mlčel, a říkali: „Buďte zticha, vždyť tento den je svatý; a nepociťujte ublížení.“ 12 Všechen lid tedy odešel jíst a pít a posílat podíly+ a věnovat se velkému radování,+ neboť porozuměli slovům, jež jim byla dána na vědomí.+

13 A druhý den se hlavy otců všeho lidu, kněží a Levité sešli k opisovači Ezrovi, ano aby získali pochopení slov zákona.+ 14 Pak našli v zákoně napsáno, že Jehova prostřednictvím Mojžíše přikázal,+ že izraelští synové mají během svátku v sedmém měsíci bydlet+ v chýších+ 15 a že mají učinit prohlášení+ a způsobit, aby se po všech jejich městech a po Jeruzalému+ provolalo slovy: „Vyjděte do hornatého kraje+ a přineste olivové listy+ a listy olejných stromů a myrtové listy a palmové listy a listy košatých stromů, abyste nadělali chýše podle toho, co je napsáno.“

16 A lid přistoupil k tomu, aby vyšel a přinesl [je] a nadělali si chýše, každý na své vlastní střeše+ a na svých nádvořích+ a na nádvořích domu [pravého] Boha a na veřejném prostranství+ Vodní brány+ a na veřejném prostranství Efrajimovy brány.+ 17 Tak nadělal chýše celý sbor těch, kteří se vrátili ze zajetí, a usídlili se v chýších; izraelští synové tak totiž nečinili ode dnů Jozua,* syna Nunova,+ až do onoho dne, takže nastalo velmi veliké radování.+ 18 A den co den se četla nahlas kniha zákona [pravého] Boha,+ od prvního dne až do posledního dne; a svátek drželi sedm dní a osmý den bylo slavnostní shromáždění, podle pravidla.+

9 A čtyřiadvacátý den toho měsíce+ se izraelští synové sešli s postem+ a s pytlovinou+ a hlínou+ na sobě. 2 A semeno Izraele přistoupilo k tomu, aby se oddělilo+ ode všech cizinců*+ a aby stáli a vyznávali+ své vlastní hříchy+ a provinění svých otců.+ 3 Potom vstali na svém místě+ a nahlas četli z knihy zákona+ Jehovy, svého Boha, čtvrtinu dne;+ a čtvrtinu činili vyznání+ a klaněli se Jehovovi, svému Bohu.+

4 A Ješua a Bani, Kadmiel, Šebanjáš, Bunni, Šerebjáš,+ Bani [a] Kenani přistoupili k tomu, aby povstali na pódiu+ Levitů a silným hlasem volali k Jehovovi, svému Bohu.+ 5 A Levité Ješua a Kadmiel, Bani, Chašabnejáš, Šerebjáš, Hodijáš, Šebanjáš [a] Petachjáš přikročili k tomu, aby řekli: „Vstaňte, žehnejte+ Jehovovi, svému Bohu od neurčitého času do neurčitého času.+ A ať žehnají tvému slavnému jménu,+ které je vyvýšeno nad všechno žehnání a chválu.

6 Ty jediný jsi Jehova;+ sám jsi udělal nebesa,+ [dokonce] nebe nebes, a všechno jejich vojsko,+ zemi+ a všechno, co je na ní,+ moře+ a všechno, co je v nich;+ a všechny zachováváš naživu; a nebeské vojsko+ se ti klaní. 7 Jsi Jehova, [pravý] Bůh, který vyvolil Abrama+ a vyvedl ho z Uru Chaldejců+ a ustanovil mu jméno Abraham.+ 8 A nalezl jsi jeho srdce před sebou věrné;+ tak byla uzavřena* smlouva+ s ním, že [mu] dáš zemi Kananejců, Chetitů, Amorejců a Perizejců a Jebusejců a Girgašejců, abys [ji] dal jeho semeni;+ a přistoupil jsi k tomu, abys vykonal svá slova, protože jsi spravedlivý.+

9 Viděl+ jsi tedy trápení našich praotců v Egyptě a slyšel+ jsi jejich křik u Rudého moře. 10 Potom jsi dal znamení a zázraky proti faraónovi a všem jeho sluhům a všemu lidu jeho země,+ neboť jsi věděl, že proti nim jednali opovážlivě;+ a přistoupil jsi k tomu, aby sis udělal jméno+ jako v tento den. 11 A rozpoltil+ jsi před nimi moře, takže přešli prostředkem moře po suché zemi;+ a jejich pronásledovatele jsi uvrhl do hlubin+ jako kámen+ do silných vod.+ 12 A za dne jsi je vedl oblačným sloupem+ a za noci ohnivým sloupem,+ abys jim osvětlil+ cestu, kterou měli jít. 13 A sestoupil+ jsi na horu Sinaj a mluvil s nimi z nebe+ a přikročil jsi k tomu, abys jim dal přímá soudcovská rozhodnutí+ a zákony pravdy,+ dobré předpisy+ a přikázání.+ 14 A dal jsi jim na vědomí svůj svatý sabat+ a přikázal jsi jim přikázání a předpisy a zákon prostřednictvím svého sluhy Mojžíše.+ 15 A pro jejich hlad jsi jim dal chléb z nebe+ a pro jejich žízeň jsi jim vyvedl vody ze skalního útesu,+ a přikročil jsi k tomu, abys jim řekl, aby vstoupili+ a vlastnili zemi, o níž jsi zvedl ruku [v přísaze], že jim [ji] dáš.+

16 A oni, ano naši praotcové, jednali opovážlivě+ a přistoupili k tomu, aby zatvrdili svou šíji,+ a nenaslouchali tvým přikázáním. 17 Odmítli tedy naslouchat+ a nepamatovali na tvé podivuhodné skutky,+ které jsi na nich vykonal, ale zatvrdili svou šíji+ a ustanovili si hlavu,+ aby se vrátili do svého nevolnictví v Egyptě.* Jsi však Bohem* odpouštění,+ milostivý+ a milosrdný,+ pomalý k hněvu+ a hojný+ v milující laskavosti, a neopustil jsi je.+ 18 Ano, když si udělali litou sochu telete+ a začali říkat: ‚To je tvůj Bůh,* který tě vyvedl z Egypta,‘+ a přikročili k tomu, aby se dopouštěli velkých skutků neúcty, 19 ty, ano ty jsi je ve svém hojném milosrdenství neopustil+ v pustině. Za dne se z [místa] nad nimi nevzdálil oblačný sloup, aby je vedl cestou,+ ani ohnivý sloup za noci, aby jim osvětloval cestu, kterou měli jít.+ 20 A dal jsi svého dobrého ducha,+ abys je učinil prozíravými, a jejich ústům jsi neodpíral svou mannu+ a pro jejich žízeň jsi jim dával vodu.+ 21 A čtyřicet+ let jsi je opatřoval potravou v pustině. Nic jim nescházelo.+ Ani samotné oděvy se jim neobnosily,+ a nohy jim neopuchly.+

22 A přistoupil jsi k tomu, abys jim dal království+ a národy a přiřkl jim podíly kus po kuse,+ takže vzali do vlastnictví zemi Sichona,+ ano zemi chešbonského krále,+ a zemi bašanského krále+ Oga.+ 23 A jejich synů jsi učinil tolik jako nebeských hvězd.+ Potom jsi je přivedl do země,+ o níž jsi slíbil jejich praotcům,+ že vstoupí a vezmou [ji] do vlastnictví. 24 Jejich synové+ tedy vešli a vzali zemi do vlastnictví,+ a přistoupil jsi k tomu, abys před nimi podmanil+ obyvatele země, Kananejce,+ a abys jim je vydal do ruky, dokonce jejich krále+ a národy země,+ aby s nimi naložili podle své libosti.+ 25 A dobývali opevněná města+ a tučnou prsť+ a brali do vlastnictví domy plné všech dobrých věcí,+ vytesané cisterny,+ vinice a olivové háje+ a stromy pro potravu v hojnosti, a začali jíst a sytit se+ a tloustnout+ a bujet ve tvé velké dobrotě.+

26 Stali se však neposlušnými+ a bouřili se proti tobě+ a stále házeli tvůj zákon za záda+ a zabíjeli tvé vlastní proroky,+ kteří vydávali svědectví proti nim, aby je přivedli zpět k tobě;+ a dál se dopouštěli skutků velké neúcty.+ 27 Za to jsi je vydal do ruky jejich protivníků,+ kteří jim stále působili tíseň;+ ale v čase své tísně volali k tobě,+ a sám jsi slyšel až z nebes;+ a ve shodě se svým hojným milosrdenstvím+ jsi jim dával zachránce,+ kteří je zachraňovali z ruky jejich protivníků.+

28 Ale jakmile měli klid, opět činívali to, co je před tebou špatné,+ a ponechával jsi je v ruce jejich nepřátel, kteří po nich šlapali.+ Potom se vraceli a volali k tobě o přispění,+ a sám jsi slýchal až z nebes+ a osvobozoval je ve shodě se svým hojným milosrdenstvím znovu a znovu.+ 29 Třebaže jsi proti nim vydával svědectví,+ abys je přivedl zpět ke svému zákonu,+ sami dokonce jednali opovážlivě+ a nenaslouchali tvým přikázáním; a hřešili+ proti tvým vlastním soudcovským rozhodnutím,+ která bude-li člověk* činit, bude také jejich prostřednictvím žít.*+ A stále nastavovali zatvrzelé rameno+ a zatvrzovali svou šíji+ a nenaslouchali.+ 30 Mnoho let jsi k nim však byl shovívavý+ a stále jsi proti nim vydával svědectví+ svým duchem prostřednictvím svých proroků, a nedopřáli sluchu.+ Konečně jsi je vydal do ruky národů zemí.+ 31 A ve svém hojném milosrdenství jsi je nezahubil+ ani je neopustil;+ jsi totiž Bůh* milostivý+ a milosrdný.+

32 A nyní, náš Bože, BOŽE* velký,+ silný+ a bázeň vzbuzující,*+ dodržující smlouvu+ a milující laskavost,*+ ať se všechny potíže, které si našly nás,+ naše krále,+ naše knížata+ a naše kněze+ a naše proroky+ a naše praotce+ a všechen tvůj lid ode dnů asyrských králů až po tento den,+ nezdají před tebou malé.+ 33 A jsi spravedlivý+ ve všem, co na nás přišlo, neboť jsi jednal věrně,+ ale my jsme jednali ničemně.+ 34 Pokud jde o naše krále, naše knížata, naše kněze a naše praotce,+ ti neprováděli tvůj zákon,+ ani nevěnovali pozornost tvým přikázáním+ ani tvým svědectvím,* jimiž jsi proti nim vydával svědectví.+ 35 A sami — během svého* království+ a uprostřed tvých hojných dobrých věcí,+ které jsi jim dal, a v širé a tučné zemi,+ kterou jsi jim dal k dispozici — ti nesloužili+ a neobrátili se zpět od svých špatných zvyklostí.+ 36 Pohleď, dnes jsme otroci;+ a pokud jde o zemi, kterou jsi dal našim praotcům, aby jedli její plody a její dobré věci, pohleď, jsme na ní otroky+ 37 a její výnos se rozhojňuje+ pro krále,+ které jsi nad námi dosadil kvůli našim hříchům,+ a panují nad našimi těly a nad našimi domácími zvířaty podle své libosti, a jsme ve velké tísni.*+

38 Vzhledem k tomu všemu tedy uzavíráme* důvěryhodnou úmluvu,+ písemnou a stvrzenou pečetí+ našich knížat,* našich Levitů [a] našich kněží.“+

10 A pečetí ji stvrdili:*+

tiršata+ Nehemjáš,+ syn Chakaljášův,+

a Sedekjáš, 2 Serajáš,+ Azarjáš, Jeremjáš, 3 Pašchur, Amarjáš, Malkijáš, 4 Chattuš, Šebanjáš, Malluk, 5 Charim,+ Meremot, Obadjáš, 6 Daniel,+ Ginneton, Baruk, 7 Mešullam, Abijáš, Mijamin, 8 Maazjáš, Bilgai [a] Šemajáš, což jsou kněží.

9 Také Levité: Ješua,+ syn Azanjášův, Binnuj ze synů Chenadadových,+ Kadmiel 10 a jejich bratři Šebanjáš,+ Hodijáš, Kelita, Pelajáš, Chanan, 11 Mika, Rechob, Chašabjáš, 12 Zakkur, Šerebjáš,+ Šebanjáš, 13 Hodijáš, Bani [a] Beninu.

14 Hlavy lidu: Paroš, Pachat-moab,+ Elam, Zattu, Bani, 15 Bunni, Azgad, Bebai, 16 Adonijáš,* Bigvai, Adin, 17 Ater, Ezekjáš, Azzur, 18 Hodijáš, Chašum, Becai, 19 Charif,* Anatot, Nebai, 20 Magpiáš, Mešullam, Chezir, 21 Mešezabel, Cadok, Jaddua, 22 Pelatjáš, Chanan, Anajáš, 23 Hošea, Chananjáš, Chaššub, 24 Hallocheš, Pilcha, Šobek, 25 Rechum, Chašabna, Maasejáš 26 a Achijáš, Chanan, Anan, 27 Malluk, Charim, Baanah.

28 Pokud jde o ostatní lid, kněze,+ Levity,+ strážce bran,+ zpěváky,+ Netinim*+ a každého, kdo se oddělil od národů zemí+ k zákonu+ [pravého] Boha, jejich manželky, jejich syny a jejich dcery, každého, kdo měl poznání [a] porozumění,+ 29 ti se přidržovali svých bratrů,+ svých majestátních+ [osob], a vstupovali [pod] kletbu+ a pod přísahu,+ že budou chodit v zákoně [pravého] Boha, který byl dán do rukou Mojžíše, sluhy [pravého] Boha,+ a že budou dodržovat+ a provádět všechna přikázání Jehovy, našeho Pána,+ a jeho soudcovská rozhodnutí a jeho předpisy;+ 30 a že bychom neměli dávat své dcery národům země, a jejich dcery bychom neměli brát pro své syny.+

31 Pokud jde o národy země,+ které přinášely v sabatní den na prodej zboží a obilniny každého druhu, neměli bychom od nich v sabatu+ nebo ve svatý den+ nic brát, a měli bychom se zříkat sedmého roku+ a dluhu každé ruky.+

32 Také jsme si uložili přikázání, že každý budeme dávat třetinu šekelu* ročně na službu domu našeho Boha,+ 33 na navrstvený chléb+ a stálou obilnou oběť+ a stálou zápalnou oběť o sabatech,+ novoluních,+ na ustanovené hostiny+ a na svaté+ věci a na oběti za hřích,+ aby se vykonalo smíření za Izrael, a na všechno dílo domu našeho Boha.+

34 Metali jsme také los+ o dodávku* dřeva,+ které by kněží, Levité a lid měli přinášet domu našeho Boha podle domu našich praotců v ustanovené časy rok co rok, aby se pálilo na oltáři Jehovy, našeho Boha,+ podle toho, co je napsáno v zákoně;+ 35 a aby se přinášely první zralé plody naší zemské půdy+ a první zralé plody ze všeho ovoce stromu každého druhu+ rok co rok do Jehovova domu; 36 a prvorození+ z našich synů a z našich domácích zvířat+ podle toho, co je napsáno v zákoně,+ a prvorození z našich stád dobytka a z našich stád bravu+ aby byli přiváděni do domu našeho Boha ke kněžím, kteří slouží v domě našeho Boha.+ 37 Také první ovoce naší hrubé mouky+ a naše příspěvky+ a plody stromu každého druhu,+ mladé víno+ a olej+ bychom měli přinášet kněžím do jídelních sálů+ domu našeho Boha, také desetinu* z naší půdy Levitům;+ jelikož oni, Levité, ti přijímají desetinu ve všech našich zemědělských městech.

38 A kněz, syn Áronův, se musí prokázat být s Levity, když Levité přijímají desetinu; a Levité by měli obětovat domu našeho Boha desetinu desetiny do jídelních sálů+ domu zásob.+ 39 Příspěvek+ obilí, mladé víno+ a olej by totiž měli izraelští synové a synové Levitů přinášet do jídelních sálů, a tam je náčiní svatyně a [tam jsou] kněží, kteří slouží,+ a strážci bran+ a zpěváci;+ a neměli bychom zanedbávat dům našeho Boha.+

11 Knížata+ lidu měla nyní své bydliště v Jeruzalémě;+ ale pokud jde o ostatní lid, ti metali los,+ aby přivedli jednoho z každých deseti, aby bydlel ve svatém městě Jeruzalémě,+ a devět ostatních částí v jiných městech. 2 Navíc, lid žehnal+ všem mužům, kteří se dobrovolně nabídli+ k bydlení v Jeruzalémě.

3 A ti jsou hlavami soudní oblasti,+ kteří bydleli v Jeruzalémě;+ ale Izrael,+ kněží+ a Levité+ a Netinim*+ a synové Šalomounových sluhů+ bydleli v judských městech, každý ve svém vlastnictví, ve svých městech.+

4 V Jeruzalémě také bydleli někteří ze synů Judy a někteří ze synů Benjamína.+ Ze synů Judy tu byli Atajáš, syn Uzzijáše, syna Zecharjáše, syna Amarjáše, syna Šefatjáše, syna Mahalalela z Perecových+ synů; 5 a Maasejáš, syn Baruka, syna Kolchozeho, syna Chazajáše, syna Adajáše, syna Jojariba, syna Zecharjáše, syna Šelovcova.* 6 Všech synů Perece, kteří bydleli v Jeruzalémě, bylo čtyři sta šedesát osm schopných mužů.

7 A to byli synové Benjamína:+ Sallu, syn Mešullama,+ syna Joeda, syna Pedajáše, syna Kolajáše, syna Maasejáše, syna Itiela, syna Ješajášova; 8 a po něm* Gabbai [a] Sallai,* devět set dvacet osm; 9 a Joel, syn Zikriho, dozorce* nad nimi, a Juda, syn Hassenuův, nad městem jako druhý.

10 Z kněží: Jedajáš, syn Jojaribův,+ Jakin,+ 11 Serajáš, syn Chilkijáše, syna Mešullama,+ syna Cadoka,+ syna Merajota, syna Achitubova,+ vůdce domu [pravého] Boha; 12 a jejich bratři, kteří konali práci domu,+ osm set dvacet dva; a Adajáš, syn Jerochama,+ syna Pelaljáše, syna Amciho, syna Zecharjáše, syna Pašchura,+ syna Malkijášova,+ 13 a jeho bratři, hlavy otcovských domů,+ dvě stě čtyřicet dva, a Amašsai, syn Azarela, syna Achzaie, syna Mešillemota, syna Immerova, 14 a jejich bratři, chrabří siláci,+ sto dvacet osm, a byl nad nimi dozorce+ Zabdiel, syn velkých.

15 A z Levitů:+ Šemajáš, syn Chaššuba, syna Azrikama, syna Chašabjáše,+ syna Bunniho, 16 a Šabbetai+ a Jozabad+ z hlav Levitů nad vnějšími záležitostmi domu [pravého] Boha; 17 a Mattanjáš,+ syn Micheáše, syna Zabdiho, syna Asafova,+ dirigent* [zpěvu] chvály,+ konal chvalořečení při modlitbě,+ a Bakbukjáš byl druhý z jeho bratrů, a Abda, syn Šammuy, syna Galala,+ syna Jedutunova.+ 18 Všech Levitů ve svatém městě+ bylo dvě stě osmdesát čtyři.

19 A strážci bran+ byli Akkub, Talmon+ a jejich bratři, kteří drželi stráž v branách,+ sto sedmdesát dva.

20 A ostatní z Izraele, kněží [a] Levitů byli ve všech ostatních judských městech, každý na svém dědičném vlastnictví.+ 21 A Netinim+ bydleli v Ofelu;+ a nad Netinim byli Cicha a Gišpa.

22 A dozorcem+ Levitů v Jeruzalémě byl Uzzi, syn Baniho, syna Chašabjáše, syna Mattanjáše,+ syna Miky+ ze synů Asafa,+ zpěváků,+ pokud šlo o dílo domu [pravého] Boha. 23 Bylo totiž královo přikázání v jejich prospěch,+ a bylo pevné zaopatření pro zpěváky, jak vyžadoval každý den.+ 24 A Petachjáš, syn Mešezabelův ze synů Zeracha, syna Judova, byl po boku krále pro každou záležitost lidu.

25 A pokud jde o osady+ v jejich polích, byli někteří z judských synů, kteří bydleli v Kirjat-arbě+ a jejích závislých městečkách* a Dibonu* a jeho závislých městečkách a v Jekabceelu+ a jeho osadách 26 a v Ješui* a v Moladě+ a v Bet-peletu+ 27 a v Chacar-šualu+ a v Beer-šebě+ a jejích závislých městečkách 28 a v Ciklagu+ a v Mekoně a jejích závislých městečkách 29 a v En-rimmonu+ a v Coře+ a v Jarmutu,+ 30 Zanoachu,+ Adullamu+ a jejich osadách, Lakiši+ a jeho polích, Azece+ a jejích závislých městečkách. A utábořili se od Beer-šeby až k údolí Hinnom.*+

31 A synové Benjamína byli z Geby,+ Mikmaše+ a Aije+ a Betelu+ a jeho závislých městeček, 32 Anatotu,+ Nobu,+ Ananjáše, 33 Chacoru, Ramy,+ Gittajimu,+ 34 Chadidu, Ceboimu, Neballatu, 35 Lodu+ a Ona,+ údolí řemeslníků. 36 A z Levitů byly oddíly z Judy pro Benjamína.*

12 A to byli kněží a Levité, kteří vyšli se Zerubbabelem,+ synem Šealtielovým,+ a Ješuou:+ Serajáš, Jeremjáš, Ezra, 2 Amarjáš,+ Malluk, Chattuš, 3 Šekanjáš, Rechum, Meremot, 4 Iddo, Ginnetoj, Abijáš, 5 Mijamin, Maadjáš, Bilga, 6 Šemajáš+ a Jojarib, Jedajáš,+ 7 Sallu,* Amok,+ Chilkijáš, Jedajáš.+ Ti byli hlavami kněží a jejich bratrů za Ješuových+ dnů.

8 A Levité byli Ješua,+ Binnuj,+ Kadmiel,+ Šerebjáš, Juda, Mattanjáš,+ nad vzdáváním díků, on a jeho bratři. 9 A jejich bratři Bakbukjáš a Unni byli naproti nim k strážním povinnostem. 10 Ješua se stal otcem Jojakimovým+ a Jojakim se stal otcem Eljašibovým+ a Eljašib Jojadovým.+ 11 A Jojada se stal otcem Jonatanovým a Jonatan se stal otcem Jadduovým.+

12 A za dnů Jojakimových byli kněží, hlavy otcovských domů:+ za Serajáše+ Merajáš; za Jeremjáše Chananjáš; 13 za Ezru+ Mešullam; za Amarjáše Jehochanan; 14 za Mallukiho* Jonatan; za Šebanjáše+ Josef; 15 za Charima+ Adna; za Merajota Chelkai; 16 za Idda Zecharjáš; za Ginnetona Mešullam; 17 za Abijáše+ Zikri; za Minjamina* ——;* za Moadjáše Piltai; 18 za Bilgu+ Šammua; za Šemajáše Jehonatan; 19 a za Jojariba Mattenai; za Jedajáše+ Uzzi; 20 za Sallaie Kallai; za Amoka Eber; 21 za Chilkijáše Chašabjáš; za Jedajáše+ Netanel.

22 Levité za dnů Eljašibových,+ Jojadových+ a Jochananových a Jadduových+ byli zaznamenáváni jako hlavy otcovských domů, také kněží, až do kralování Peršana Dareia.

23 Synové Leviho jako hlavy otcovských domů+ byli zaznamenáni v knize záležitostí časů, ano až do dnů Eljašibova syna Jochanana. 24 A hlavami Levitů byli Chašabjáš, Šerebjáš+ a Ješua,* syn Kadmielův,+ a jejich bratři naproti nim k předkládání chvály [a] vzdávání díků podle přikázání+ Davida, muže [pravého] Boha, strážní skupina odpovídající strážní skupině. 25 Mattanjáš+ a Bakbukjáš, Obadjáš, Mešullam, Talmon, Akkub+ drželi stráž jako strážci bran,+ strážní skupina u zásob bran. 26 Ti byli za dnů Jojakima,+ syna Ješuy,+ syna Jocadakova,+ a za dnů místodržitele Nehemjáše+ a kněze Ezry,+ opisovače.+

27 A při zasvěcení+ jeruzalémské zdi hledali Levity, aby je vyvedli ze všech jejich míst do Jeruzaléma, aby konali zasvěcení a radovali se dokonce s díkůvzdáními+ a s písní,+ činely [a] strunnými nástroji+ a s harfami.+ 28 A synové zpěváků přistoupili k tomu, aby se shromáždili dokonce i z Oblasti,+ z celého okolí Jeruzaléma a z osad Netofanů+ 29 a z Bet-gilgalu+ a z polí Geby+ a Azmavetu,+ neboť byly osady,+ které si zpěváci postavili všude kolem Jeruzaléma. 30 A kněží a Levité přistoupili k tomu, aby očistili+ sebe a očistili lid+ a brány+ a zeď.+

31 Potom jsem vyvedl judská knížata+ na zeď. Dále, ustanovil jsem dva velké sbory+ a průvody díkůvzdání, [a jeden kráčel]* doprava po zdi k Bráně hromad popela.*+ 32 A Hošajáš a polovina judských knížat začali kráčet za nimi, 33 také Azarjáš, Ezra a Mešullam, 34 Juda a Benjamín a Šemajáš a Jeremjáš; 35 také ze synů kněží s trubkami+ Zecharjáš, syn Jonatana, syna Šemajáše, syna Mattanjáše, syna Mikajáše, syna Zakkura,+ syna Asafova,+ 36 a jeho bratři Šemajáš a Azarel, Milalai, Gilalai, Maai, Netanel a Juda, Chanani, s nástroji+ písně Davida, muže [pravého] Boha; a před nimi opisovač Ezra.+ 37 A u Pramenné brány+ a přímo před sebe vyšli na Schodiště+ Města Davidova+ stoupáním zdi nad Davidovým domem a až k Vodní bráně+ na východě.

38 A druhý sbor díkůvzdání+ kráčel vpředu, a já za ním, také polovina lidu, po zdi nahoru přes Věž pekařských pecí+ a až k Široké zdi+ 39 a nahoru přes Efrajimovu bránu+ a k Bráně starého [města]+ a až k Rybné bráně+ a věži Chananel+ a věži Mea+ a dál k Ovčí bráně;+ a zastavili se u Strážní brány.

40 Posléze se oba sbory díkůvzdání+ zastavily u domu+ [pravého] Boha, také já a se mnou polovina zastupujících vládců,+ 41 a kněží Eljakim, Maasejáš, Minjamin,* Mikajáš, Eljoenai, Zecharjáš, Chananjáš s trubkami,+ 42 a Maasejáš a Šemajáš a Eleazar a Uzzi a Jehochanan a Malkijáš a Elam a Ezer. A zpěváci s dozorcem Jizrachjášem se stále dávali slyšet.+

43 A přistoupili k tomu, aby toho dne obětovali velké oběti+ a aby se radovali,+ neboť [pravý] Bůh sám způsobil, aby se radovali velkou radostí.+ A také ženy+ a děti+ se radovaly, takže radování Jeruzaléma bylo slyšet do daleka.+

44 Dále, toho dne byli ustanoveni+ muži nad síněmi+ pro zásoby, pro příspěvky,+ pro první ovoce+ a pro desetiny,*+ aby do nich shromáždili z* polí měst podíly [vyžadované] zákonem+ pro kněze a Levity;+ Juda se totiž radoval kvůli kněžím a Levitům,+ kteří byli ve službě. 45 A začali se starat o závazek+ svého Boha a závazek očišťování,+ také zpěváci+ a strážci bran,+ podle přikázání Davida [a] jeho syna Šalomouna. 46 Za dnů Davidových a Asafových v minulém čase byly totiž hlavy zpěváků,+ a píseň chvály a díkůvzdání Bohu.+ 47 A celý Izrael za dnů Zerubbabela+ a za dnů Nehemjáše+ dával podíly zpěváků+ a strážců bran+ podle denní potřeby* a posvěcoval [je] Levitům;+ a Levité [je] posvěcovali synům Árona.

13 Toho dne se do uší lidu četlo+ z knihy+ Mojžíšovy; a našlo se v ní napsáno, že Ammonita+ a Moabec+ by neměli vejít do sboru* [pravého] Boha na neurčitý čas,+ 2 neboť nešli izraelským synům vstříc+ s chlebem a s vodou,+ ale najali proti nim Baláma,+ aby na ně svolával zlo.+ Náš Bůh však změnil zlořečení v dobrořečení.+ 3 Jakmile slyšeli zákon,+ stalo se tedy, že začali oddělovat od Izraele všechnu smíšenou společnost.+

4 A před tím [vším] kněz Eljašib,+ který měl na starosti jídelní sál+ domu našeho Boha, byl příbuzný Tobiáše;+ 5 a přistoupil k tomu, aby pro něho+ zřídil velký jídelní sál [tam], kde předtím pravidelně ukládali obilnou oběť,+ vonnou pryskyřici a náčiní a desetinu* obilí, mladé víno+ a olej,+ na něž mají právo Levité+ a zpěváci a strážci bran,* a příspěvek pro kněze.

6 A během celého tohoto [času] jsem nebyl v Jeruzalémě, neboť ve třicátém druhém+ roce babylónského* krále Artaxerxa+ jsem přišel ke králi, a někdy později* jsem krále požádal o dovolenou.+ 7 Nato jsem přišel do Jeruzaléma a všiml si špatnosti, které se dopustil Eljašib+ pro Tobiáše+ tím, že pro něho udělal sál v nádvoří domu+ [pravého] Boha. 8 A zdálo se mi to velmi špatné.+ Vyházel+ jsem tedy všechen nábytek Tobiášova domu z jídelního sálu ven. 9 Potom jsem řekl [slovo], a vyčistili+ jídelní sály;+ a přistoupil jsem k tomu, abych tam dal zpátky náčiní+ domu [pravého] Boha, s obilnou obětí a vonnou pryskyřicí.+

10 A zjistil jsem, že podíly+ Levitů, ty [jim] nebyly dávány, takže Levité a zpěváci konající dílo se rozutekli každý na své vlastní pole.+ 11 A začal jsem zastupujícím vládcům+ vyčítat+ a říkat: „Proč byl dům [pravého] Boha zanedbáván?“+ Sebral jsem je tudíž a rozmístil je na jejich stanoviště. 12 A celý Juda, ti přinesli desetinu+ obilí+ a mladého vína+ a oleje+ do zásob.+ 13 Pak jsem dal zásoby na starost* knězi Šelemjášovi a opisovači Cadokovi a Pedajášovi z Levitů; a pod jejich dohledem byl Chanan, syn Zakkura, syna Mattanjášova,+ neboť byli považováni za věrné;+ a jim příslušelo rozdělování+ jejich bratrům.

14 Pamatuj na mne+ přece, můj Bože, ohledně toho, a nevymazávej+ mé skutky milující laskavosti,* které jsem konal ve spojitosti s domem+ svého Boha a s jeho střežením.

15 V těch dnech jsem v Judovi viděl lidi, jak šlapou vinné lisy o sabatu+ a přivážejí hromady obilí a nakládají+ [je] na osly,+ a také víno, hrozny a fíky+ a břemeno každého druhu, a přinášejí [je] do Jeruzaléma v sabatní den;+ a přistoupil jsem k tomu, abych vydával svědectví [proti nim] v den, kdy prodávali potraviny. 16 A ve [městě]* bydleli Tyřané,+ kteří přiváželi ryby a zboží všeho druhu+ a prodávali o sabatu synům Judy a v Jeruzalémě. 17 Začal jsem tedy judským urozeným+ vyčítat a říkat jim: „Jakou špatnou věc to děláte, že dokonce znesvěcujete sabatní den? 18 Nečinili tak vaši praotcové,+ takže náš Bůh přivedl na nás všechno toto neštěstí a na toto město rovněž?+ Přesto přidáváte k hořícímu hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete sabat.“+

19 A jakmile se před sabatem sešeřilo v branách* Jeruzaléma, stalo se, že jsem okamžitě řekl [slovo], a dveře začaly být zavírány.+ Dále jsem řekl, že by je neměli otevřít [dříve] než po sabatu; a u bran jsem rozmístil některé ze svých vlastních sloužících, aby v sabatní den nemohlo vejít žádné břemeno.+ 20 Obchodníci a prodavači zboží všeho druhu tedy strávili noc vně Jeruzaléma jednou a podruhé. 21 Tehdy jsem přistoupil k tomu, abych vydával svědectví proti nim+ a řekl jim: „Proč trávíte noc před zdí? Učiníte-li to opět, vložím na vás ruku.“+ Od toho času již o sabatu nepřicházeli.

22 A přikročil jsem k tomu, abych řekl Levitům,+ že by se měli pravidelně očišťovat+ a vcházet, držet stráž u bran,+ aby posvěcovali*+ sabatní den. I na to přece pamatuj+ v můj prospěch, můj Bože, a polituj mě podle hojnosti své milující laskavosti.+

23 Také jsem v těch dnech viděl Židy, kteří poskytli bydlení ašdodským,+ ammonským [a] moabským+ manželkám.+ 24 Pokud jde o jejich syny, polovina mluvila ašdodsky a žádný z nich neuměl mluvit židovsky,+ ale jazykem různých národů. 25 A začal jsem jim vyčítat a svolávat na ně zlo+ a některé muže z nich jsem udeřil+ a trhal jsem jim vlasy a přiměl je přísahat při Bohu:+ „Neměli byste dávat své dcery jejich synům a neměli byste přijímat žádné z jejich dcer pro své syny nebo pro sebe.+ 26 Nezhřešil právě kvůli nim Šalomoun, král Izraele?+ A mezi mnoha národy se neprokázal být král podobný jemu;+ a byl milován svým Bohem,+ takže ho Bůh učinil králem nad celým Izraelem. I jeho přivedly cizozemské manželky k hříchu.+ 27 A není to něco neslýchaného, že jste se dopustili vší té velké špatnosti a jednali jste nevěrně proti našemu Bohu tím, že jste poskytovali bydlení cizozemským manželkám?“+

28 A jeden ze synů velekněze Jojady,+ syna Eljašibova,+ byl zetěm Choroňana+ Sanballata.+ Odehnal jsem ho tedy od sebe.+

29 Pamatuj na ně přece, můj Bože, kvůli poskvrnění+ kněžství a smlouvy*+ kněžství* a Levitů.+

30 A očistil+ jsem je ode všeho cizozemského a přistoupil jsem k tomu, abych určil povinnosti kněžím a Levitům, každému v jeho vlastní práci,+ 31 i pro dodávku* dřeva+ v ustanovené časy a pro první zralé plody.

Pamatuj přece na mne,+ ó můj Bože, pro dobré.+