Ester*

1 A stalo se za dnů* Ahasvera,*+ totiž toho Ahasvera, který kraloval od Indie* po Etiopii,* [nad] sto dvaceti sedmi soudními oblastmi,*+ 2 [že] v těch dnech, kdy král Ahasverus seděl na svém královském trůně,+ který byl na hradě*+ Šušanu,+ 3 pořádal ve třetím roce své vlády hostinu+ pro všechna svá knížata a své sluhy, vojenskou sílu Persie+ a Médie,+ urozené+ a knížata soudních oblastí před sebou,+ 4 kdy ukazoval po mnoho dnů, sto osmdesát dnů, bohatství+ svého slavného království a čest+ [a] krásu své velikosti. 5 A když se ty dny naplnily, pořádal král sedm dní hostinu pro všechen lid, který se nalézal na hradě Šušanu, pro velké stejně jako malé, na nádvoří zahrady králova paláce. 6 Byly tam plátno, jemná bavlna a modrá [látka],+ upevněné provazy z jemné tkaniny, a vlna obarvená na červenofialovo+ ve stříbrných kroužcích a mramorové sloupy, lehátka+ ze zlata a stříbra na dláždění z porfyru* a mramoru a perleti a černého mramoru.

7 A k pití se podávalo víno* ve zlatých nádobách;+ a nádoby se jedna od druhé lišily, a královského vína+ bylo velké množství, podle králových prostředků. 8 Pokud šlo o čas pití podle zákona, nikdo nenutil, neboť tak to zařídil král pro každého velkého muže své domácnosti, aby se činilo podle libosti každého jednotlivce.

9 Také královna Vašti+ pořádala hostinu pro ženy v královském domě, který patřil králi Ahasverovi.*

10 Sedmý den, když bylo královo srdce vesele naladěno vínem,+ řekl Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi,+ Bigtovi a Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi dvorním úředníkům, kteří sloužili*+ osobě krále Ahasvera, 11 aby přivedli před krále královnu Vašti v královské pokrývce hlavy, aby se národům a knížatům ukázala její sličnost; byla totiž krásného vzhledu.+ 12 Ale královna Vašti odmítala+ přijít na královo slovo, jež bylo [sděleno] prostřednictvím dvorních úředníků. Na to se král velice rozhořčil, a jeho vztek, ten v něm vzplanul.+

13 A král přistoupil k tomu, aby řekl moudrým mužům,+ kteří měli poznání časů+ (tímto způsobem totiž [přišla] králova záležitost před všechny zběhlé v zákoně a právních přích, 14 a jeho nejbližšími byli Karšena, Šetar, Admata, Taršiš, Meres, Marsena [a] Memukan, sedm+ knížat Persie a Médie, která měla přístup ke králi*+ [a] která sedala jako první v království): 15 „Co se má podle zákona stát s královnou Vašti, protože nevykonala to, co řekl král Ahasverus prostřednictvím dvorních úředníků?“

16 Na to řekl Memukan+ před králem a knížaty: „Královna Vašti jednala nesprávně nejen vůči králi,+ ale vůči všem knížatům a vůči všem národům, které jsou ve všech soudních oblastech krále Ahasvera. 17 Královnina záležitost totiž dojde ke všem manželkám, takže ve svých vlastních očích opovrhnou+ svými majiteli,*+ když řeknou: ‚Sám král Ahasverus řekl, ať před něho přivedou královnu Vašti, a ona nepřišla.‘ 18 A tento den kněžny Persie a Médie, které o královnině záležitosti slyšely, budou hovořit ke všem královým knížatům, a bude spousta opovržení a rozhořčení.+ 19 Jestliže se to králi opravdu zdá dobré,+ ať od jeho osoby vyjde královské slovo a ať je vepsáno mezi zákony+ Persie a Médie, aby to nepominulo,+ že Vašti nesmí vejít před krále Ahasvera; a její královskou důstojnost ať dá král nějaké její družce, ženě lepší, než je ona. 20 A králův výnos, který vydá, uslyší v celé jeho říši (vždyť je ohromná), a všechny manželky vzdají* čest+ svým majitelům,+ velkým stejně jako malým.“

21 A ta věc se líbila očím krále+ a knížat, a král přistoupil k tomu, aby učinil podle Memukanova slova. 22 Poslal tedy písemné doklady+ do všech králových soudních oblastí, do každé soudní oblasti+ jejím vlastním způsobem psaní a každému lidu jeho vlastním jazykem, aby každý manžel neustále jednal jako kníže ve svém vlastním domě+ a mluvil jazykem svého vlastního lidu.

2 Po těchto věcech, když se vztek krále Ahasvera+ utišil, vzpomněl na Vašti+ a [na to], co udělala+ a co bylo rozhodnuto proti ní.+ 2 Potom řekli královi sloužící, jeho služebníci:+ „Ať pro krále hledají+ mladé ženy, panny+ krásného vzhledu, 3 a ať král ustanoví pověřence ve všech soudních oblastech+ své říše a ať všechny ty mladé ženy, panny krásného vzhledu, seberou na hrad Šušan,+ do domu žen do péče králova eunucha+ Hegaie,+ strážce žen; a ať jim dávají* masáže. 4 A ta mladá žena, která se zalíbí královým očím, bude královnou místo Vašti.“+ A ta věc se líbila královým očím, a on přistoupil k tomu, aby tímto způsobem učinil.

5 Na hradě Šušanu+ byl jistý muž, Žid, a jmenoval se Mordekai,+ syn Jaira, syna Šimeie, syna Kišova, Benjamínovec,+ 6 který byl vzat do vyhnanství+ z Jeruzaléma s odvedeným lidem,* jenž byl vzat do vyhnanství s judským králem Jekonjášem,*+ kterého vzal do vyhnanství Nebukadnecar, král Babylóna.*+ 7 A stal se opatrovníkem+ Hadassy,* totiž Ester, dcery bratra svého otce,+ neboť neměla otce ani matku; a ta mladá žena byla hezké postavy a krásného vzhledu,+ a Mordekai si ji při úmrtí jejího otce a její matky vzal za svou dceru. 8 A když bylo slyšet královo slovo a jeho zákon, a když se na hradě Šušanu+ sebralo mnoho mladých žen do Hegaiovy+ péče, stalo se, že tehdy byla Ester vzata do králova domu do péče strážce žen Hegaie.

9 A mladá žena se zalíbila jeho očím, takže si před ním získala milující laskavost,*+ a on chvátal, aby jí dal masáže+ a patřičnou stravu a aby jí dal sedm vybraných mladých žen z králova domu, a přistoupil k tomu, aby přestěhoval ji a její mladé ženy na nejlepší místo domu žen. 10 Ester nepověděla o svém lidu+ ani o svých příbuzných, neboť Mordekai jí uložil příkaz, že to nemá povědět.+ 11 A den po dni přecházel Mordekai před nádvořím domu žen, aby se dozvěděl, jak se Ester daří a co se s ní děje.

12 A když na každou mladou ženu přišla řada, aby vešla ke králi Ahasverovi, potom, co se jí po dvanáct měsíců dělo podle ženského předpisu, neboť tak se postupně naplnily dny jejich masážního postupu, šest měsíců myrhovým olejem+ a šest měsíců balzámovým olejem+ a masážemi žen; 13 potom za těchto podmínek mladá žena vešla ke králi. Dávalo se jí všechno, o čem se zmínila, aby s ní přišlo z domu žen do králova domu.+ 14 Večer vešla a ráno se vrátila do druhého domu žen v péči králova eunucha+ Šaašgaze, strážce konkubín. Ke králi již nevešla, ledaže v ní král nalezl potěšení a byla zavolána jménem.+

15 A když přišla řada na Ester, dceru Abichajila, strýce Mordekaie, který si ji vzal za dceru,+ aby vešla ke králi, nežádala o nic+ kromě toho, o čem se zmínil králův eunuch Hegai,+ strážce žen (Ester celou dobu stále získávala přízeň v očích každého, kdo ji viděl+). 16 Nato byla Ester vzata ke králi Ahasverovi do jeho královského domu v desátém měsíci, totiž měsíci tebetu,* v sedmém roce+ jeho vlády. 17 A král si zamiloval Ester víc než všechny ostatní ženy, takže si před ním získala víc přízně a milující laskavosti než všechny ostatní panny.+ A přistoupil k tomu, aby nasadil královskou pokrývku hlavy na její hlavu a učinil ji královnou místo Vašti.+ 18 A král přikročil k tomu, aby uspořádal velkou hostinu pro všechna svá knížata a své sluhy, Esteřinu hostinu; a udělil soudním oblastem amnestii+ a dával dary podle králových prostředků.

19 Když byly nyní panny+ sebrány podruhé, seděl Mordekai v králově bráně.+ 20 Ester nepovídala o svých příbuzných a o svém lidu,+ právě jak jí uložil příkazem+ Mordekai;+ a Ester konala, co řekl Mordekai, právě jako když byla v jeho péči.+

21 V těch dnech, zatímco Mordekai seděl v králově bráně, se rozhořčili Bigtan a Tereš, dva královi dvorní úředníci, vrátní, a stále hledali, jak vložit+ ruku na krále Ahasvera. 22 A Mordekai se tu věc dozvěděl a okamžitě [to] pověděl královně Ester.+ Ester zase pohovořila s králem v Mordekaiově jménu.+ 23 Záležitost se tedy zkoumala a nakonec zjistila, a oba byli pověšeni+ na kůlu;*+ poté to bylo před králem zapsáno do knihy záležitostí+ dnů.

3 Po těchto věcech zvelebil král Ahasverus Hamana,+ syna Agagovce+ Hammedaty, a přistoupil k tomu, aby ho vyvýšil+ a aby postavil jeho trůn nad všechna ostatní knížata, která s ním byla.+ 2 A všichni královi sluhové, kteří byli v králově bráně,+ se hluboce klaněli a vrhali se před Hamanem [k zemi], neboť tak vzhledem k němu přikázal král. Ale pokud jde o Mordekaie, ten se ani hluboce neklaněl, ani se nevrhal [k zemi].+ 3 A královi sluhové, kteří byli v králově bráně, začali Mordekaiovi říkat: „Proč obcházíš královo přikázání?“+ 4 A jelikož k němu hovořili den co den, a on jim nenaslouchal, stalo se, že [to] potom pověděli Hamanovi, aby viděli, zda Mordekaiovy záležitosti obstojí;+ pověděl jim totiž, že je Žid.+

5 A Haman stále viděl, že Mordekai se hluboce neklaní a nevrhá se před ním [k zemi],+ a Haman se naplnil vztekem.+ 6 V jeho očích však bylo opovrženíhodné, aby vložil ruku na Mordekaie samotného, neboť mu pověděli o Mordekaiově lidu; a Haman začal usilovat o vyhlazení všech Židů,+ kteří byli v celé Ahasverově říši, Mordekaiova lidu.+

7 V prvním měsíci,+ totiž měsíci nisanu,* ve dvanáctém roce+ krále Ahasvera, někdo před Hamanem metal Pur,*+ totiž Los,+ den po dni a měsíc po měsíci [až do] dvanáctého, totiž měsíce adaru.*+ 8 A Haman přistoupil k tomu, aby řekl králi Ahasverovi: „Je jeden jistý lid, rozptýlený+ a oddělený mezi národy ve všech soudních oblastech tvé říše;+ a jejich zákony jsou odlišné od [zákonů] všeho jiného lidu, a oni neprovádějí královy vlastní zákony,+ a není vhodné, aby je král nechal být. 9 Jestliže se to králi opravdu zdá dobré, ať je napsáno, aby byli zničeni; do rukou těch, kdo tu práci udělají,+ vyplatím deset tisíc+ stříbrných talentů* tím, že [je] přinesu do královy pokladnice.“

10 Na to král sňal ze své vlastní ruky pečetní prsten+ a dal jej Hamanovi,+ synu Agagovce+ Hammedaty, tomu, jenž projevoval nepřátelství Židům.+ 11 A král přikročil k tomu, aby řekl Hamanovi: „Dává se ti stříbro,+ také lid, abys s nimi učinil podle toho, co je dobré v tvých vlastních očích.“+ 12 V prvním měsíci, jeho třináctý den, pak byli zavoláni královi tajemníci+ a psalo se+ podle všeho, co přikázal Haman královým satrapům a místodržitelům, kteří byli nad různými soudními oblastmi,+ a knížatům různých národů, každé soudní oblasti jejím vlastním způsobem psaní+ a každému lidu jeho vlastním jazykem; bylo to napsáno ve jménu+ krále Ahasvera a bylo to zapečetěno královým pečetním prstenem.+

13 A dopisy se posílaly* prostřednictvím kurýrů+ do všech králových soudních oblastí, aby byli vyhlazeni, zabiti a zničeni všichni Židé, mladý muž stejně jako stařec, maličcí a ženy, v jeden den,+ třináctý [den] dvanáctého měsíce, totiž měsíce adaru,+ a aby byla od nich vydrancována kořist.+ 14 Opis toho psaní, jež mělo být vydáno jako zákon+ ve všech různých soudních oblastech,+ byl zvěstován všem národům, aby se na ten den přichystaly. 15 Kurýři se rozjeli, pohnuti k rychlosti kvůli královu slovu,+ a zákon byl dán na hradě Šušanu.+ Pokud jde o krále a Hamana, ti zasedli k pití;+ ale město Šušan,+ to bylo ve zmatku.+

4 A Mordekai+ získal poznání o všem, co bylo učiněno;+ a Mordekai přistoupil k tomu, aby si roztrhl oděvy a vzal na sebe pytlovinu+ a popel+ a vyšel doprostřed města a křičel hlasitým a hořkým křikem.+ 2 Nakonec došel až před královu bránu,+ neboť nikdo neměl vcházet do královy brány v oblečení z pytloviny. 3 A ve všech různých soudních oblastech,+ kamkoli dosáhlo královo slovo a jeho zákon, bylo mezi Židy velké truchlení+ a posty+ a pláč a bědování. Pro mnohé byly jako lehátko prostřeny pytlovina+ a popel.+ 4 A Esteřiny mladé ženy a její eunuši+ začali vcházet a povídat jí [to]. A královnu to velmi bolelo. Potom poslala oděvy, aby Mordekaie oblékli a sňali z něho pytlovinu. A nepřijal [je].+ 5 Na to Ester zavolala Hataka,+ jednoho z králových eunuchů, kterého jí dal k službám, a přistoupila k tomu, aby mu dala příkaz ohledně Mordekaie, aby se dozvěděla, co to znamená a oč vlastně jde.

6 Hatak tedy vyšel k Mordekaiovi na městské veřejné prostranství, které bylo před královou branou. 7 Potom mu Mordekai pověděl o všech věcech, které ho postihly,+ a přesné prohlášení o penězích, o nichž Haman řekl, že [je] vyplatí králově pokladnici+ proti Židům, aby je zničil.+ 8 A dal mu opis+ psaní zákona, jenž byl vydán v Šušanu+ k jejich vyhlazení, aby jej ukázal Ester a pověděl jí [to] a uložil jí příkaz+ vejít ke králi a doprošovat se jeho přízně+ a přímo před ním vznést žádost za svůj vlastní lid.+

9 Hatak+ nyní vešel a pověděl Ester Mordekaiova slova. 10 Potom řekla Ester Hatakovi a přikázala mu ohledně Mordekaie:+ 11 „Pokud jde o jakéhokoli muže nebo ženu, jenž vejde ke králi na vnitřní nádvoří,+ když není povolán, jsou si všichni královi sluhové a lid králových soudních oblastí vědomi toho, že jeho jediným zákonem+ je dát [ho] usmrtit; pouze když k němu král vztáhne zlaté žezlo, jistě také zůstane naživu.+ Pokud jde o mne, já už jsem třicet dní nebyla volána, abych vešla ke králi.“

12 A přistoupili k tomu, aby sdělili Esteřina slova Mordekaiovi. 13 Mordekai pak řekl v odpověď Ester: „Nepředstavuj si ve své vlastní duši, že králova domácnost unikne spíše než všichni ostatní Židé.+ 14 Jestliže budeš totiž v tomto čase úplně zticha, úleva a osvobození vyvstane pro Židy odjinud;+ ale pokud jde o tebe a dům tvého otce, vy zahynete. A kdo ví, zda jsi královské důstojnosti nedosáhla pro takový čas, jako [je] tento?“+

15 Ester tudíž řekla v odpověď Mordekaiovi: 16 „Jdi, shromáždi všechny Židy, které lze nalézt v Šušanu,+ a postěte+ se v můj prospěch a nejezte ani nepijte po tři dny,+ nocí a dnem. Já se budu také se svými mladými ženami+ postit a poté vejdu ke králi, což není podle zákona; a když zahynu,+ zahynu.“ 17 Na to Mordekai odešel a přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu příkazem uložila Ester.

5 A třetí den se stalo,+ že se Ester královsky oblékla+ [a] potom se postavila na vnitřním nádvoří+ králova domu naproti královu domu, zatímco král seděl na svém královském trůnu v královském domě naproti vchodu do domu. 2 A jakmile král uviděl královnu Ester, jak stojí na nádvoří, stalo se, že si získala v jeho očích přízeň,+ takže král vztáhl k Ester zlaté žezlo, které měl v ruce.+ Tu se Ester přiblížila a dotkla se vrcholku žezla.

3 Potom jí král řekl: „Co máš, královno Ester, a jaká je tvá žádost?+ Do poloviny kralování+ — ano, ať je ti to dáno!“ 4 Ester zase řekla: „Jestliže se to králi zdá opravdu dobré, ať král s Hamanem+ přijde dnes* na hostinu,+ kterou jsem pro něho udělala.“ 5 Král tudíž řekl: „Postarejte se, ať Haman rychle+ jedná podle Esteřina slova.“ Později král a Haman přišli na hostinu, kterou udělala Ester.

6 Během hostiny s vínem řekl král Ester: „Jaká je tvá prosebná žádost?+ Ano, ať je ti splněna! A jaká je tvá prosba? Do poloviny kralování — ano, ať je vykonána!“ 7 Na to Ester odpověděla a řekla: „Má prosebná žádost a má prosba je — 8 jestliže jsem nalezla přízeň v králových očích+ a jestliže se králi opravdu zdá dobré vyhovět mé prosebné žádosti a jednat podle mé prosby —, ať král a Haman přijdou na hostinu, kterou pro ně uspořádám [zítra],* a zítra učiním podle králova slova.“+

9 Haman tudíž vyšel toho dne rozradostněn+ a s veselým srdcem; ale jakmile Haman viděl Mordekaie v králově bráně,+ a že nevstává+ a netřese se kvůli němu,+ Hamana okamžitě naplnil vztek proti Mordekaiovi.+ 10 Haman se však ovládal a vešel do svého domu. Potom poslal a nechal přivést své přátele* a svou manželku Zereš;+ 11 a Haman přistoupil k tomu, aby jim oznámil slávu svého bohatství a velký počet svých synů+ a všechno,+ čím ho král zvelebil, a jak ho vyvýšil nad knížata a královy sluhy.+

12 A Haman přikročil k tomu, aby řekl: „A co víc, královna Ester neuvedla s králem na hostinu, kterou udělala, nikoho kromě mne,+ a zítra+ jsem k ní také s králem pozván. 13 Ale to všechno — nic z toho mě neuspokojuje,* dokud vidím toho Žida Mordekaie sedět v králově bráně.“ 14 Na to mu řekla jeho manželka Zereš a všichni jeho přátelé: „Ať udělají padesát loket* vysoký kůl.*+ Potom ráno+ řekni králi, že by na něm měli pověsit Mordekaie.+ Pak jdi s králem radostně na hostinu.“ Věc se tedy zdála Hamanovi dobrá,+ a přistoupil k tomu, aby dal ten kůl udělat.+

6 Během té noci [od] krále prchl spánek.+ Proto řekl, ať přinesou knihu záznamů+ o záležitostech časů. Tak došlo k tomu, že byly před králem čteny. 2 Posléze se našlo zapsáno, jakou zprávu podal+ Mordekai o Bigtanovi a Terešovi, dvou králových úřednících,+ vrátných, kteří hodlali vložit ruku na krále Ahasvera.* 3 Potom král řekl: „Jaká čest a velká věc byla za to učiněna Mordekaiovi?“ Královi sloužící, jeho služebníci,* na to řekli: „Nebylo s ním učiněno nic.“+

4 Později král řekl: „Kdo je na nádvoří?“ Tu přišel Haman na vnější nádvoří+ králova domu říci králi, aby pověsil Mordekaie na kůl,+ který pro něho připravil. 5 Královi tudíž řekli jeho sloužící: „Je tu Haman,+ stojí na nádvoří.“ Král tedy řekl: „Ať vejde.“

6 Když Haman vešel, král přistoupil k tomu, aby mu řekl: „Co se má učinit muži, v jehož cti má potěšení sám král?“+ Na to si Haman řekl v srdci: „Komu by král s větším potěšením prokazoval čest než mně?“+ 7 Haman tedy řekl králi: „Pokud jde o muže, v jehož cti má potěšení sám král, 8 tomu ať přinesou královský šat,+ kterým se opravdu obléká král, a koně, na němž král opravdu jezdí+ a na jehož hlavu byla nasazena královská pokrývka hlavy. 9 A šat a koně ať svěří* jednomu z králových urozených knížat;+ a obléknou muže, v jehož cti má potěšení sám král, a přimějí ho jet na koni po městském+ veřejném prostranství+ a budou před ním volat: ‚Tak se činí muži, v jehož cti má potěšení sám král.‘“+ 10 Král ihned řekl Hamanovi: „Rychle, vezmi šat a koně, právě jak jsi řekl, a učiň tak Židovi Mordekaiovi, který sedí v králově bráně. Nenech nesplněno nic* ze všeho, o čem jsi mluvil.“+

11 A Haman přistoupil k tomu, aby vzal šat+ a koně a oblékl Mordekaie+ a přiměl ho jet po městském veřejném prostranství+ a vyvolával před ním:+ „Tak se činí muži, v jehož cti má potěšení sám král.“+ 12 Poté se Mordekai vrátil do královy brány.+ Pokud jde o Hamana, ten spěchal do svého domu truchlící a s přikrytou hlavou.+ 13 A Haman přikročil k tomu, aby vyprávěl své manželce Zereš+ a všem svým přátelům* všechno, co ho postihlo. Na to mu jeho moudří muži+ a jeho manželka Zereš řekli: „Jestliže Mordekai, před nímž jsi začal padat, je ze semene Židů, nezískáš nad ním převahu, ale zcela jistě před ním padneš.“+

14 Zatímco s ním ještě mluvili, přijeli královi dvorní úředníci a chvatně+ pak přivedli Hamana na hostinu,+ kterou udělala Ester.

7 Potom král a Haman+ vešli na hostinu s královnou Ester. 2 Král nyní řekl Ester také druhý den během hostiny s vínem:+ „Jaká je tvá prosebná žádost,+ královno Ester? Ano, ať je ti dána!+ A jaká je tvá prosba? Do poloviny kralování+ — ano, ať je vykonána!“ 3 Královna Ester na to odpověděla a řekla: „Jestliže jsem nalezla přízeň v tvých očích, králi, a jestliže se to králi opravdu zdá dobré, ať je mi na mou prosebnou žádost dána má vlastní duše*+ a na mou prosbu můj lid.+ 4 Byli jsme totiž prodáni,+ já a můj lid, abychom byli vyhlazeni, zabiti a zničeni.+ Kdybychom byli prodáni za pouhé otroky a za pouhé služky,+ byla bych mlčela. Ale ta tíseň není vhodná, když [je] ke škodě králi.“*

5 Král Ahasverus nyní řekl, ano, přikročil k tomu, aby řekl královně Ester: „Kdo je to+ a kde jen je ten,* jenž se osmělil*+ tímto způsobem jednat?“ 6 Nato Ester řekla: „Ten muž, ten protivník+ a nepřítel,+ je tento špatný Haman.“

Pokud jde o Hamana, ten se kvůli králi a královně zděsil.+ 7 Pokud jde o krále, ten ve svém vzteku+ vstal od hostiny s vínem, [aby šel] do palácové zahrady; a Haman se postavil, aby vznesl ke královně Ester žádost o svou duši,*+ neboť viděl, že proti němu bylo rozhodnuto o špatném* ze strany krále.+ 8 A král se vrátil z palácové zahrady do domu hostiny s vínem;+ a Haman padl na lehátko,+ na němž byla Ester. Král tudíž řekl: „To má také dojít ke znásilnění královny, když jsem v domě?“ Z králových úst vyšlo slovo,+ a Hamanovi zakryli obličej. 9 Charbona,+ jeden z dvorních úředníků+ před králem, nyní řekl: „Je tu také ten kůl,+ který Haman udělal pro Mordekaie, jenž mluvil o králi dobré;+ stojí v Hamanově domě — padesát loket* vysoký.“ Na to král řekl: „Pověste ho na něj.“+ 10 A přistoupili k tomu, aby pověsili Hamana na kůl,+ který připravil pro Mordekaie;+ a králův vztek se utišil.

8 Toho dne dal král Ahasverus* královně Ester dům Hamana,+ toho, který projevoval nepřátelství Židům;+ a Mordekai vešel před krále, protože Ester mu pověděla, čím jí je.+ 2 Potom král sňal svůj pečetní prsten,+ který odňal Hamanovi, a dal jej Mordekaiovi; a Ester přikročila k tomu, aby dosadila Mordekaie nad Hamanovým domem.+

3 Navíc, Ester znovu promluvila před králem a padla mu k nohám a plakala a doprošovala se jeho přízně,+ aby odvrátil špatnost+ Agagovce Hamana a jeho úklad,+ který naplánoval proti Židům.+ 4 Král potom vztáhl k Ester zlaté žezlo,+ načež Ester vstala a postavila se před krále. 5 Nyní řekla: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré a jestliže jsem před ním nalezla přízeň+ a ta věc je před králem správná a já jsem v jeho očích dobrá, ať se napíše, aby byly zrušeny písemné doklady,+ úklad Hamana, syna Agagovce Hammedaty,+ které napsal, aby zničil Židy,+ kteří jsou ve všech králových soudních oblastech.+ 6 Vždyť jak [to] mohu [snést], když musím přihlížet neštěstí, jež najde můj lid, a jak [to] mohu [snést], když musím přihlížet zničení svých příbuzných?“

7 Král Ahasverus tedy řekl královně Ester a Židovi Mordekaiovi: „Pohleďte, Hamanův dům jsem dal Ester,+ a jeho pověsili na kůl,+ protože napřáhl ruku proti Židům. 8 A vy sami napište ve prospěch Židů podle toho, co je dobré ve vašich vlastních očích, v králově jménu,+ a zapečeťte [to] královým pečetním prstenem; psaní, jež je napsáno v králově jménu a zapečetěno královým pečetním prstenem, není totiž možné zrušit.“+

9 Tehdy, ve třetím měsíci, totiž měsíci sivanu,* jeho dvacátý třetí [den], byli tudíž svoláni královi tajemníci;+ a psaní proběhlo podle všeho, co přikázal Mordekai Židům a satrapům+ a místodržitelům a knížatům soudních oblastí, jež byly od Indie* po Etiopii,* sto dvaceti sedmi soudních oblastí,+ [do] každé soudní oblasti jejím vlastním způsobem psaní+ a každému lidu jeho vlastním jazykem,+ a Židům jejich způsobem psaní a jejich vlastním jazykem.+

10 A přistoupil k tomu, aby napsal ve jménu krále+ Ahasvera a zapečetil+ královým pečetním prstenem+ a rozeslal písemné doklady rukou kurýrů na koních,+ kteří jeli na poštovních koních používaných v královské službě, synech rychlých klisen, 11 že král povoluje Židům, kteří jsou ve všech různých městech, aby se sešli+ a zastali se svých duší,* aby vyhladili a zabili a zničili všechnu sílu lidu+ a soudní oblasti, která jim projevuje nepřátelství, maličké a ženy, a aby vydrancovali jejich kořist+ 12 ve všech soudních oblastech krále Ahasvera v jeden den,+ třináctý [den]+ dvanáctého měsíce, totiž měsíce adaru.*+ 13 Opis+ toho psaní měl být vydán jako zákon po všech různých soudních oblastech, zvěstován všem národům, že se Židé mají přichystat na tento den, aby se pomstili na svých nepřátelích.+ 14 Kurýři+ jedoucí na poštovních koních, používaných v královské službě, vyjeli, pobízeni kupředu a pohnuti k rychlosti+ královým slovem; a ten zákon byl vydán na hradě Šušanu.+

15 Pokud jde o Mordekaie, ten vyšel od krále v královském šatu+ z modré [látky] a plátna, s velkou zlatou korunou a pláštěm z jemné tkaniny,+ ano z vlny obarvené na červenofialovo.+ A město Šušan pronikavě křičelo a mělo radost.+ 16 Pro Židy nastalo světlo a radování+ a jásot a čest. 17 A ve všech různých soudních oblastech a ve všech různých městech, kamkoli dosahovalo královo slovo a jeho zákon, tam bylo pro Židy radování a jásot, hostina+ a dobrý den; a mnozí z národů+ země se prohlašovali za Židy,*+ neboť na ně padl děs+ ze Židů.

9 A ve dvanáctém měsíci, totiž měsíci adaru,+ jeho třináctý den, když bylo načase provést královo slovo a jeho zákon,+ v den, na nějž čekali nepřátelé Židů, aby nad nimi despoticky vládli, došlo dokonce k zvratu v opak,* že totiž Židé despoticky vládli nad těmi, kdo je nenáviděli.+ 2 Židé se sešli+ ve svých městech ve všech soudních oblastech krále Ahasvera,+ aby vložili ruku na ty, kdo hledali jejich škodu,+ a neobstál před nimi žádný muž, neboť děs+ z nich padl na všechny národy. 3 A všechna knížata+ soudních oblastí a satrapové+ a místodržitelé a vykonavatelé záležitostí,+ jež patřily králi, napomáhali Židům, neboť na ně padl děs+ z Mordekaie. 4 Mordekai byl totiž v králově domě velký,+ a jeho věhlas+ se rozcházel po všech soudních oblastech, protože muž Mordekai stále vzrůstal.+

5 A Židé sráželi všechny své nepřátele pobíjením mečem+ a zabíjením a ničením, a těm, kdo je nenáviděli, činili podle své libosti.+ 6 A Židé zabíjeli na hradě Šušanu,+ a bylo zničeno pět set mužů. 7 Také Paršandatu a Dalfona a Aspatu 8 a Poratu a Adalju a Aridatu 9 a Parmaštu a Arisaie a Aridaie a Vaizatu, 10 deset synů+ Hamana,+ syna Hammedatova, toho, jenž projevoval nepřátelství Židům,+ zabili; ale k drancování+ ruku nepřiložili.

11 Toho dne přišel před krále počet zabitých na hradě Šušanu.

12 A král přistoupil k tomu, aby řekl královně Ester:+ „Na hradě Šušanu+ Židé zabíjeli a bylo zničeno* pět set mužů a deset Hamanových synů. Co udělali+ v ostatních králových soudních oblastech?+ A jaká je tvá prosebná žádost? Ano, ať je ti dána!+ A jaká je tvá další žádost?+ Ano, ať je vykonána!“ 13 Ester tudíž řekla: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré,+ ať je také zítra povoleno Židům, kteří jsou v Šušanu, aby činili podle dnešního zákona;+ a ať je deset Hamanových synů pověšeno na kůl.“+ 14 Král tedy řekl, ať se tak učiní.+ Nato byl v Šušanu vydán zákon, a deset Hamanových synů bylo pověšeno.

15 A Židé, kteří byli v Šušanu, přistoupili k tomu, aby se shromáždili také čtrnáctý+ den měsíce adaru, a zabili v Šušanu tři sta mužů; ale k drancování ruku nepřiložili.+

16 Pokud jde o ostatní Židy, kteří byli v králových soudních oblastech,+ ti se sešli a bylo zastání* pro jejich duše,*+ a sami se pomstili*+ svým nepřátelům, a mezi těmi, kdo je nenáviděli, bylo zabito* sedmdesát pět tisíc; ale k drancování ruku nepřiložili, 17 třináctý den měsíce adaru; a v jeho čtrnáctý [den] byl odpočinek, a učinili* jej dnem hodování+ a radování.+

18 Pokud jde o Židy, kteří byli v Šušanu, ti se sešli v jeho třináctý+ [den] a v jeho čtrnáctý [den] a odpočinek byl v jeho patnáctý [den], a učinili jej dnem hodování a radování.+ 19 Proto venkovští Židé, obývající města vzdálených oblastí, učinili ze čtrnáctého dne měsíce adaru+ [den] radování+ a hodování a dobrý den+ a [den] vzájemného rozesílání podílů.+

20 A Mordekai+ přistoupil k tomu, aby zapsal tyto věci a rozeslal písemné doklady všem Židům, kteří byli ve všech soudních oblastech+ krále Ahasvera,* blízkým a vzdáleným, 21 aby jim uložil závazek+ pravidelně dodržovat čtrnáctý den měsíce adaru a jeho patnáctý den v každém jednotlivém roce, 22 podle dnů, v nichž Židé odpočinuli od svých nepřátel,+ a měsíce, který se jim proměnil ze zármutku+ v radování a z truchlení v dobrý den, aby je drželi jako dny hodování a radování a vzájemného rozesílání podílů+ a darů chudým lidem.+

23 A Židé přijali, co začali dělat a co jim napsal Mordekai. 24 Haman,+ syn Agagovce+ Hammedaty,+ ten, který projevoval nepřátelství všem Židům,+ totiž sám úkladně plánoval proti Židům, že je zničí,+ a dal metat Pur,+ to je Los,+ aby je zneklidnil a zničil je. 25 Ale když Ester* vešla před krále, ten řekl písemným dokladem:+ „Ať se tento špatný úklad,+ který naplánoval proti Židům, vrátí na jeho vlastní hlavu“;+ a pověsili ho a jeho syny na kůl.+ 26 Proto ty dny nazvali Purim, podle jména Pur.+ Proto podle všech slov tohoto dopisu+ a toho, co ve vztahu k tomu viděli a co na ně přišlo, 27 Židé uložili a přijali závazek pro sebe a pro své potomstvo* a pro všechny, kdo se k nim připojují,+ že to nemá pominout, že budou pravidelně v každém jednotlivém roce držet tyto dva dny podle toho, co bylo o nich napsáno, a podle jejich ustanoveného času. 28 A tyto dny se měly připomínat a držet v každé jednotlivé generaci, každé rodině, každé soudní oblasti a každém městě, a tyto dny Purim, ty by neměly pominout ze středu Židů a jejich připomínání+ by nemělo dospět mezi jejich potomstvem ke konci.

29 A královna Ester, dcera Abichajilova,+ a Žid Mordekai přistoupili k tomu, aby napsali se vší důrazností, aby potvrdili tento druhý dopis o Purim. 30 Pak poslal* písemné doklady všem Židům ve sto dvaceti sedmi soudních oblastech,+ [v] Ahasverově říši,+ slovy pokoje a pravdy,+ 31 aby potvrdil tyto dny Purim v jejich ustanovených časech, právě jak jim je uložili Žid Mordekai a královna Ester,+ a právě jak je uložili své vlastní duši* a svému potomstvu,+ záležitosti postů+ a jejich volání o přispění.+ 32 A Esteřin výrok, ten tyto záležitosti Purim+ potvrdil, a bylo to zapsáno do knihy.

10 A král Ahasverus přistoupil k tomu, aby uložil nucenou práci+ zemi a mořským ostrovům.+

2 Pokud jde o všechnu jeho energickou práci a jeho moc a přesný údaj o Mordekaiově+ velikosti, jíž ho král zvelebil,+ nejsou snad zapsány v Knize záležitostí+ časů králů Médie a Persie?+ 3 Žid Mordekai byl totiž druhý+ po králi Ahasverovi* a byl velký mezi Židy a schvalovaný množstvím svých bratrů, [protože] pracoval pro dobro svého lidu a mluvil o míru+ ke všemu jejich potomstvu.