Sefanjáš*

1 Jehovovo slovo, které přišlo k Sefanjášovi, synu Kušiho, syna Gedaljášova, syna Amarjášova, syna Ezekjášova, za dnů judského krále Josijáše,+ syna Amonova:+

2 „Zcela jistě skoncuji se vším na povrchu zemské půdy,“ je Jehovův výrok.+

3 „Skoncuji s pozemským člověkem a zvířetem.+ Skoncuji s nebeským létajícím tvorem a mořskými rybami+ a kameny klopýtání spolu s ničemnými;+ a odříznu lidstvo* z povrchu zemské půdy,“+ je Jehovův* výrok. 4 „A vztáhnu ruku proti Judovi a proti všem obyvatelům Jeruzaléma+ a odříznu z tohoto místa ty, kdo zbývají Baalovi,*+ jméno kněží cizozemských bohů* spolu s kněžími,+ 5 a ty, kdo se na střechách klanějí nebeskému vojsku,+ a ty, kdo se klanějí+ a skládají přísahy Jehovovi+ a skládají přísahy při Malkamovi;*+ 6 a ty, kdo ustupují od následování Jehovy+ a kdo Jehovu nehledali a nedotazovali se ho.“+

7 Mlčte před Svrchovaným Pánem Jehovou;+ vždyť Jehovův den je blízko,+ vždyť Jehova připravil oběť;+ posvětil+ své pozvané.

8 „A v den Jehovovy oběti se stane, že budu věnovat pozornost knížatům a královým synům+ a všem, kdo nosí cizokrajné ošacení.+ 9 A budu věnovat pozornost každému, kdo toho dne bude stoupat na plošinu,* těm, kdo plní dům svých pánů* násilím a podvodem.+ 10 A toho dne nastane,“ je Jehovův výrok, „zvuk křiku od Rybné brány+ a kvílení z druhé čtvrti+ a veliký třeskot z pahorků.+ 11 Kvílejte,+ obyvatelé Makteše,* vždyť všichni lidé, kteří jsou obchodníky, byli umlčeni;+ všichni, kdo odvažují stříbro, byli odříznuti.

12 A stane se v tom čase, že pečlivě prohledám Jeruzalém s lampami,+ a budu věnovat pozornost mužům,* kteří tuhnou nad svou sedlinou+ [a] kteří si v srdci říkají: ‚Jehova neučiní dobré, a neučiní špatné.‘+ 13 A jejich jmění bude k plenění a jejich domy [budou] opuštěným úhorem.+ A vystavějí domy, ale nebudou je obývat;+ a vysázejí vinice, ale víno z nich pít nebudou.+

14 Jehovův* velký den+ je blízko.+ Je blízko a velice spěchá.+ Zvuk Jehovova dne je hořký.+ Silný muž* tam vydává výkřik.+ 15 Ten den je dnem rozlícení, dnem tísně a mučivé úzkosti,+ dnem bouře a zpustošení, dnem tmy a temnosti,+ dnem mraků a husté temnoty, 16 dnem rohu* a poplašného signálu+ proti opevněným městům a proti vysokým nárožním věžím.+ 17 A způsobím lidstvu* tíseň a jistě budou chodit jako slepci;+ protože hřešili proti Jehovovi.+ A jejich krev bude vskutku vylita jako prach+ a jejich útroby jako hnůj.+ 18 Ani jejich stříbro, ani jejich zlato je nebude moci osvobodit v den Jehovova rozlícení;+ ale ohněm jeho horlivosti bude pohlcena celá země,*+ protože provede vyhubení, opravdu strašné,* všech obyvatel země.“+

2 Shromážděte se, ano, shromáždi se,+ národe, který nebledneš hanbou.*+ 2 Než ustanovení [něco] zrodí,+ [než] den pomine právě jako plevy, než na vás přijde Jehovův hořící hněv,+ než na vás přijde den Jehovova hněvu,+ 3 hledejte Jehovu,+ všichni mírní* země,+ kteří jste prováděli Jeho vlastní soudcovské rozhodnutí.* Hledejte spravedlnost,+ hledejte mírnost.*+ Pravděpodobně*+ se budete moci skrýt* v den Jehovova hněvu.+ 4 Vždyť pokud jde o Gazu, ta se stane zanechaným [městem];+ a z Aškalonu má být opuštěný úhor.+ Pokud jde o Ašdod,+ ten vyženou v pravé poledne;+ a pokud jde o Ekron, ten bude vykořeněn.+

5 „Běda těm, kdo obývají přímořský kraj, národu Keretejců!*+ Jehovovo slovo je proti vám. Kanaáne, země Filištínů, i tebe zničím, takže nebude žádný obyvatel.+ 6 A z přímořského kraje se stanou pastviny+ [se] studnami pro pastýře a kamennými ohradami pro ovce. 7 A stane se to krajem pro zbývající z domu Judy.+ Budou se na nich pást. Večer budou uléhat v aškalonských domech. Vždyť Jehova, jejich Bůh,* k nim obrátí pozornost+ a jistě sesbírá zpět jejich zajaté.“+

8 „Slyšel jsem pohanu od Moaba+ a utrhačná slova synů Ammona,+ jimiž haněli můj lid a stále se vypínali proti jejich území. 9 Proto, jakože jsem živý,“+ je výrok Jehovy vojsk, BOHA Izraele, „Moab se stane podobným právě Sodomě+ a synové Ammona+ podobnými Gomoře, místu, které je vlastnictvím kopřiv, a solné jámě a opuštěnému úhoru až na neurčitý čas.+ Zbývající z mého lidu je vydrancují a ostatek z mého vlastního národa je vezme do vlastnictví.+ 10 To budou mít místo své pýchy,+ protože pohaněli lid Jehovy* vojsk a stále se vypínali proti [němu].+ 11 Jehova v nich bude vzbuzovat bázeň;*+ jistě totiž nechá vychrtnout všechny bohy země*+ a lidé se mu budou klanět,+ každý ze svého místa, všechny ostrovy* národů.+

12 I vy, Etiopové,*+ i vy budete lid zabitý mým mečem.*+

13 A vztáhne ruku směrem k severu a zničí Asýrii.+ A z Ninive udělá opuštěný úhor,+ bezvodý kraj podobný pustině. 14 A uprostřed něho budou jistě uléhat stáda, všechna divoká zvířata národa.*+ Pelikán i dikobraz+ budou trávit noc přímo mezi jeho sloupovými hlavicemi.+ V okně bude stále zpívat hlas. Na prahu bude zpustošení; on totiž jistě obnaží i obložení+ [stěn]. 15 To je to rozjásané město, jež sedělo v bezpečí,+ jež si v srdci říkalo: ‚Jsem já, a není nikdo jiný.‘+ Jak jen se stalo předmětem úžasu, místem, kde uléhají divoká zvířata! Každý, kdo je bude míjet, hvízdne; mávne rukou.“+

3 Běda tomu, které se bouří* a znečišťuje se, utlačujícímu městu!+ 2 Nenaslouchalo hlasu;+ nepřijalo ukázňování.+ V Jehovu nedůvěřovalo.+ Nepřiblížilo se ke svému Bohu.*+ 3 Jeho knížata byla uprostřed něho řvoucími lvy.+ Jeho soudci byli večerní vlci, kteří nehryzli [kosti] až do rána.+ 4 Jeho proroci byli nestoudní, byli muži zrady.+ I jeho kněží znesvěcovali, co bylo svaté; znásilňovali zákon.+ 5 Jehova byl uprostřed něho spravedlivý;+ nečinil žádnou nespravedlnost.+ Ráno co ráno vydával své vlastní soudcovské rozhodnutí.+ Toho nebyl za denního světla nedostatek.+ Ale nespravedlivý neznal stud.+

6 „Odřízl jsem národy; jejich nárožní věže byly opuštěny. Zpustošil jsem jejich ulice, takže nikdo neprocházel. Jejich města byla zpustošena, takže tam nebyl muž,* takže tam nebyl obyvatel.+ 7 Řekl jsem: ‚Jistě se mě budeš bát; přijmeš ukázňování‘;+ aby jeho obydlí nebylo odříznuto+ — za to vše s ním musím účtovat.+ Opravdu jednali pohotově v tom, že všechna svá jednání učinili zkázonosnými.+

8 ‚Proto mě stále očekávejte,‘+ je Jehovův výrok, ‚do dne, kdy vstanu* k lupu,*+ neboť mým soudcovským rozhodnutím je shromáždit národy,+ abych sesbíral království, abych na ně vylil své otevřené odsouzení,+ všechen svůj hořící hněv; vždyť ohněm mé horlivosti bude pohlcena celá země.*+ 9 Pak totiž změním národům jazyk na čistý,*+ aby všichni vzývali Jehovovo jméno,+ aby mu sloužili rameno vedle ramena.‘*+

10 Z kraje řek Etiopie* mi přinesou dar ti, kdo mě snažně prosí, [totiž] dcera mých rozptýlených.+ 11 V ten den nebudeš zahanbeno* kvůli všem svým jednáním, jimiž jsi proti mně přestupovalo,+ neboť tehdy z tvého středu odstraním tvé domýšlivě rozjásané;+ a už nikdy nebudeš domýšlivé na mé svaté hoře.+ 12 A jistě uprostřed tebe ponechám pokorný a ponížený lid,+ a ti se budou vskutku utíkat k Jehovovu jménu.+ 13 Pokud jde o zbývající z Izraele,+ ti nebudou činit žádnou nespravedlnost+ ani nebudou mluvit lež+ ani se v jejich ústech nenajde šalebný jazyk;+ budou se totiž pást a opravdu ulehnou+ a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“+

14 Radostně volej, sionská dcero! Propukni v oslavné volání,+ Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, jeruzalémská dcero!+ 15 Jehova odstranil rozsudky nad tebou.+ Odvrátil tvého nepřítele.+ Král Izraele, Jehova, je ve tvém středu.+ Už se nebudeš bát neštěstí.+ 16 V ten den se řekne Jeruzalému: „Neboj se, Sione.+ Kéž tvé ruce neklesnou.+ 17 Jehova, tvůj Bůh,* je ve tvém středu. Jako Silný* zachrání.+ Bude nad tebou jásat s radováním.+ Zmlkne ve své lásce. Bude se nad tebou radovat se šťastnými výkřiky.

18 Jistě shromáždím ty, kdo jsou pro nepřítomnost ve [tvém] svátečním období postiženi zármutkem;+ nebyli u tebe* přítomni, protože kvůli němu nesli pohanu.+ 19 Hle, jednám proti všem, kdo tě v tom čase trápí;+ a zachráním tu, která kulhá,+ a tu, která je rozehnána, sesbírám.+ A postavím je jako chválu a jako jméno v celé zemi jejich hanby. 20 V tom čase vás přivedu, ano v čase, kdy vás sesbírám. Učiním vás totiž jménem a chválou mezi všemi národy země, až shromáždím opět vaše zajaté před vašima očima,“ řekl Jehova.+