Galaťanům

1 Pavel,+ apoštol+ ani od lidí, ani skrze člověka, ale prostřednictvím Ježíše Krista+ a Boha, Otce,+ který ho vzbudil z mrtvých,+ 2 a všichni bratři se mnou+ galatským* sborům:+

3 Kéž máte nezaslouženou laskavost a pokoj+ od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista. 4 Dal sám sebe za naše hříchy,+ aby nás osvobodil z nynějšího ničemného systému věcí*+ podle vůle+ našeho Boha a Otce, 5 jemuž buď sláva po celou věčnost.+ Amen.

6 Podivuji se, že se tak rychle vzdalujete od Toho,+ kdo vás povolal Kristovou nezaslouženou laskavostí,+ k jinému druhu dobré zprávy.+ 7 Ale ta jiná není; pouze tu jsou jistí [lidé], kteří vám působí těžkosti+ a chtějí překroutit dobrou zprávu o KRISTU.+ 8 I kdybychom však my nebo anděl z nebe vám snad oznamovali jako dobrou zprávu něco nad to, co jsme vám oznámili jako dobrou zprávu, ať je proklet.*+ 9 Jak jsme výše řekli, nyní také říkám znovu: Kdokoli vám oznamuje jako dobrou zprávu něco nad to, co jste přijali, ať je proklet.+

10 Pokouším se teď vskutku přemlouvat lidi nebo Boha? Nebo se snažím, abych se líbil lidem?+ Kdybych se ještě líbil lidem,+ nebyl bych Kristův otrok.+ 11 Bratři, upozorňuji vás totiž, že dobrá zpráva, kterou jsem oznamoval jako dobrou zprávu, není něco lidského;+ 12 vždyť jsem ji nepřijal od člověka ani jsem [jí] nebyl vyučován, vyjma skrze zjevení* od Ježíše Krista.+

13 Slyšeli jste ovšem o mém dřívějším chování v judaismu,+ že jsem stále až nadmíru pronásledoval+ Boží sbor a pustošil jej+ 14 a dělal jsem větší pokroky v judaismu než mnozí mého věku v mém vlastním rodu,+ protože jsem byl mnohem horlivější pro tradice+ svých otců.+ 15 Ale když Bůh, který mě oddělil z lůna mé matky* a povolal [mě] prostřednictvím své nezasloužené laskavosti,+ uznal za dobré 16 zjevit svého Syna ve spojitosti se mnou,+ abych o něm oznamoval dobrou zprávu národům,+ neradil jsem se ihned s tělem a krví.+ 17 Ani jsem nešel do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly dříve než já,+ ale odešel jsem do Arábie a vrátil jsem se opět do Damašku.+

18 Pak po třech letech jsem šel do Jeruzaléma,+ abych navštívil* Kéfa,+ a zůstal jsem u něho patnáct dnů. 19 Neviděl jsem však nikoho jiného z apoštolů, pouze Jakuba,+ Pánova bratra.+ 20 Vzhledem k tomu, o čem vám píši, pohleďte, před zrakem Boha, nelžu.+

21 Potom jsem odešel+ do krajů Sýrie a Kilikie. 22 Byl jsem však podle obličeje neznámý sborům v Judeji, které jsou ve spojení s Kristem;+ 23 pouze slýchali: „Ten, jenž nás dříve pronásledoval,+ oznamuje nyní dobrou zprávu o víře, kterou dříve pustošil.“+ 24 Začali tedy kvůli mně oslavovat Boha.+

2 Potom jsem šel po čtrnácti letech opět do Jeruzaléma+ s Barnabášem+ a vzal jsem s sebou také Tita. 2 Šel jsem však kvůli zjevení.+ A předložil jsem jim dobrou zprávu,+ kterou kážu* mezi národy, avšak soukromě před těmi, kteří byli vynikajícími muži, abych snad nějak neběžel+ nebo dříve neběhal marně.+ 3 Nicméně ani Titus,+ který byl se mnou, nebyl nucen dát se obřezat,+ ačkoli je Řek. 4 Ale kvůli falešným bratrům,+ [kteří byli] tiše uvedeni,+ kteří se vloudili, aby slídili po naší svobodě,+ kterou máme ve spojení s Kristem Ježíšem, aby nás úplně zotročili+ — 5 těm jsme se nevzdali, takže bychom se poddali,+ ani na hodinu ne, aby u vás zůstala pravda+ dobré zprávy.

6 Avšak ti, kteří se zdáli být něčím+ — ať byli dříve jakýmikoli lidmi, to pro mne není rozhodující+ — Bůh* nedá na vnější vzhled člověka —,+ mně ti vynikající muži vskutku nepředali nic nového. 7 Ale naopak, když viděli, že mi byla svěřena+ dobrá zpráva pro ty, kdo jsou neobřezaní,*+ právě jako Petrovi pro ty, kdo jsou obřezaní*+ — 8 neboť Ten, kdo dal Petrovi potřebnou moc k apoštolátu pro ty, kdo jsou obřezaní, dal také mně moc+ pro ty, kdo jsou z národů — 9 ano, když poznali nezaslouženou laskavost,+ jež mi byla dána,+ Jakub+ a Kéfas a Jan, kteří se zdáli být sloupy,+ podali mně a Barnabášovi+ pravici k podílnictví,+ abychom my šli k národům, ale oni k těm, kdo jsou obřezaní. 10 Pouze bychom měli mít na mysli chudé.+ Právě to jsem také s opravdovostí usiloval dělat.+

11 Když však Kéfas+ přišel do Antiochie,+ odporoval jsem mu* tváří v tvář, protože stál odsouzen.+ 12 Před příchodem jistých lidí od Jakuba+ totiž jídával+ s lidmi z národů; ale když přišli, odtahoval se a odděloval se ze strachu+ před těmi z třídy obřezaných.*+ 13 Ostatní Židé se k němu v tomto předstírání také připojili,+ takže i Barnabáš+ se jimi dal svést k jejich předstírání.* 14 Ale když jsem viděl, že nechodí přímo podle pravdy dobré zprávy,+ řekl jsem přede všemi Kéfovi:+ „Jestliže ty, ačkoli jsi Žid, žiješ jako národy, a ne jako Židé, jak to, že nutíš lidi z národů, aby žili podle židovské zvyklosti?“+

15 My, kteří jsme přirození Židé,+ a ne hříšníci+ z národů, 16 víme, že člověk je prohlášen za spravedlivého*+ ne díky skutkům zákona, ale pouze prostřednictvím víry+ v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Krista Ježíše, abychom byli prohlášeni za spravedlivé díky víře v Krista, a ne díky skutkům zákona,+ protože díky skutkům zákona nebude prohlášeno za spravedlivé žádné tělo.+ 17 Jestliže nyní my, kteří se snažíme o to, abychom byli prohlášeni za spravedlivé prostřednictvím Krista,+ jsme také sami byli shledáni jako hříšníci,+ je Kristus ve skutečnosti služebníkem hříchu?+ Kéž se to nikdy nestane! 18 Jestliže totiž stavím znovu právě to, co jsem kdysi zbořil,+ projevuji se jako přestupník.+ 19 Pokud jde o mne, já jsem prostřednictvím zákona zemřel vůči zákonu,+ abych ožil vůči Bohu.+ 20 Jsem přibit na kůl* s Kristem.+ Již to nejsem já, kdo žije,+ ale je to Kristus, který žije ve spojení se mnou.+ Skutečně život, který nyní žiji v těle,+ žiji vírou v Božího Syna, jenž mě miloval a vydal se za mne.+ 21 Neodstrkuji Boží nezaslouženou laskavost,+ neboť je-li spravedlnost prostřednictvím zákona,+ Kristus vlastně zemřel nadarmo.+

3 Blázniví Galaťané, kdo vás přivedl pod zlý vliv,+ vás, jimž byl před očima otevřeně vykreslen Ježíš Kristus přibitý na kůl?+ 2 Pouze to se chci od vás dozvědět: Přijali jste ducha+ díky skutkům zákona,+ nebo díky slyšení+ skrze víru?* 3 Jste tak blázniví? Potom, co jste začali v duchu,+ jste nyní dokončováni v těle?+ 4 Podstoupili jste tolik utrpení bezúčelně?+ Pokud to bylo opravdu bezúčelné. 5 Ten, kdo vám poskytuje ducha+ a provádí mezi vámi mocné skutky,*+ činí to tedy na základě skutků zákona, nebo na základě slyšení skrze víru? 6 Právě jako Abraham „uvěřil Jehovovi* a bylo mu to počítáno za spravedlnost“.+

7 Jistě víte, že ti, kdo lpí na víře,+ jsou Abrahamovými syny.+ 8 Tak Písmo, které vidělo dopředu, že Bůh prohlásí lidi z národů za spravedlivé díky víře, ohlásilo Abrahamovi předem dobrou zprávu, totiž: „Tvým prostřednictvím budou požehnány všechny národy.“+ 9 Proto ti, kdo lpí na víře, jsou požehnáni spolu s věrným* Abrahamem.+

10 Vždyť všichni, kdo jsou závislí na skutcích zákona, jsou pod kletbou; neboť je napsáno: „Prokletý je každý, kdo nezůstává ve všech věcech, které jsou napsány ve svitku Zákona, aby je činil.“+ 11 Nadto je zřejmé, že ze zákona není nikdo prohlášen u Boha za spravedlivého,+ protože „spravedlivý bude žít z víry“.+ 12 Zákon nelpí na víře, ale „kdo je činí, jistě bude žít jejich prostřednictvím“.+ 13 Kristus nás koupí propustil z kletby Zákona+ tím, že se stal kletbou+ místo nás, protože je napsáno: „Prokletý je každý pověšený na kůlu.“*+ 14 Záměrem bylo, aby Abrahamovo požehnání nastalo prostřednictvím Ježíše Krista pro národy,+ abychom skrze svou víru+ přijali slíbeného ducha.*+

15 Bratři, mluvím s lidským podobenstvím: Platnou smlouvu, ačkoli je lidská, nikdo nedává stranou ani k ní nepřipojuje dodatky.+ 16 Sliby byly proneseny k Abrahamovi+ a jeho semenu.+ Neříká: „A semenům“, jako v případě mnoha takových, ale jako v případě jednoho:+ „A tvému semenu“,+ jímž je Kristus.+ 17 Dále říkám: Pokud jde o smlouvu,+ kterou Bůh dříve uvedl v platnost, Zákon, jenž vznikl o čtyři sta třicet let+ později, ji nečiní neplatnou, takže by zrušil slib.+ 18 Jestliže je totiž dědictví díky zákonu, již není díky slibu;+ kdežto Bůh je laskavě dal Abrahamovi skrze slib.+

19 Proč potom Zákon? Byl přidán, aby učinil zjevnými přestupky,*+ dokud nepřijde semeno,+ jemuž byl dán slib; a byl předán skrze anděly+ rukou prostředníka.+ 20 Není prostředník [tam], kde jde pouze o jednu osobu, a Bůh* je pouze jeden.+ 21 Je tedy Zákon proti Božím* slibům?+ Kéž se to nikdy nestane! Vždyť kdyby byl dán zákon, který by mohl dát život,+ spravedlnost by byla skutečně prostřednictvím zákona.+ 22 Ale Písmo+ vydalo všechno společně do vazby hříchu,+ aby slib vyplývající z víry v Ježíše Krista byl dán těm, kdo projevují víru.+

23 Avšak než přišla víra,+ byli jsme střeženi pod zákonem+ a společně vydáni do vazby a vzhlíželi jsme k víře, o které bylo určeno, aby byla zjevena.+ 24 Zákon se tedy stal naším vychovatelem* vedoucím ke Kristu,+ abychom byli prohlášeni za spravedlivé+ díky víře. 25 Ale když nyní přišla víra,+ již nejsme pod vychovatelem.+

26 Všichni jste vlastně Božími syny+ prostřednictvím své víry v Krista Ježíše. 27 Vy všichni totiž, kteří jste byli pokřtěni v Krista,+ jste si oblékli Krista.*+ 28 Není Žid ani Řek,+ není otrok ani svobodný,+ není muž ani žena,+ neboť všichni jste jedna [osoba] ve spojení s Kristem Ježíšem.+ 29 Nadto, jestliže patříte Kristu, jste skutečně Abrahamovým semenem,+ dědici vzhledem k slibu.+

4 Říkám, že pokud je dědic nemluvnětem, vůbec se neliší od otroka,+ ačkoli je pánem všeho, 2 ale podléhá pověřencům+ a správcům* až do dne, který jeho otec předem ustanovil. 3 Podobně i my, když jsme byli nemluvňaty, byli jsme zotročováni základními+ věcmi, jež patří k světu. 4 Ale když přišla plná hranice času,+ Bůh vyslal svého Syna,+ který byl z ženy+ a který byl pod zákonem,+ 5 aby koupí propustil ty pod zákonem,+ abychom zase my obdrželi přijetí za syny.+

6 Protože jste synové, Bůh vyslal ducha+ svého Syna do našeho srdce a ten volá: „Abba,* Otče!“+ 7 Tak tedy již nejsi otrokem, ale synem; a jestliže synem, také dědicem prostřednictvím Boha.+

8 Nicméně když jste neznali Boha,+ tehdy jste sloužili jako otroci těm, kdo od přirozenosti nejsou bohy.+ 9 Ale nyní, když jste poznali Boha, nebo spíše nyní, kdy jste byli poznáni Bohem,+ jak to, že se opět obracíte zpět k slabým+ a ubohým základním+ věcem a chcete jim zase znovu sloužit jako otroci?+ 10 Puntičkářsky zachováváte dny+ a měsíce+ a období* a roky. 11 Bojím se o vás, že jsem se vzhledem k vám lopotil nějak bezúčelně.+

12 Bratři, prosím vás: Staňte se takovými jako já,+ protože jsem také býval jako vy.+ V ničem jste mi neukřivdili.+ 13 Víte však, že jsem vám poprvé+ oznamoval dobrou zprávu skrze nemoc svého těla. 14 A co pro vás bylo zkouškou* v mém těle, s tím jste nezacházeli s opovržením ani jste na [to] s ošklivostí neplivali, ale přijali jste mě jako Božího anděla,+ jako Krista Ježíše.+ 15 Kde je pak to štěstí, které jste měli?+ Dosvědčuji vám totiž, že kdyby to bylo možné, byli byste si vydloubli oči a dali mi je.+ 16 Dobrá, stal jsem se tedy vaším nepřítelem,+ protože vám říkám pravdu?+ 17 Horlivě se o vás snaží,+ ne znamenitým způsobem, ale chtějí vás [ode mne] oddělit, abyste se horlivě snažili o ně.+ 18 Je však znamenité, aby se o vás někdo ze znamenité příčiny horlivě snažil+ vždy, a ne pouze když jsem u vás přítomen,+ 19 moje děťátka,+ se kterými mám opět porodní bolesti, dokud ve vás nebude vytvořen Kristus.+ 20 Ale přál bych si, abych byl u vás přítomen právě nyní+ a mluvil odlišně,* protože jsem z vás na rozpacích.+

21 Povězte mi, vy, kdo chcete být pod zákonem:+ Neslyšíte Zákon?+ 22 Například je napsáno, že Abraham získal dva syny, jednoho ze služky+ a jednoho ze svobodné;+ 23 ale ten ze služky se ve skutečnosti narodil podle způsobu těla,+ ten druhý ze svobodné skrze slib.+ 24 To slouží jako symbolické drama,*+ neboť tyto [ženy] znamenají dvě smlouvy;+ ta jedna z hory Sinaj,+ která rodí děti k otroctví a která je Hagar. 25 Tato Hagar tedy znamená Sinaj,+ horu v Arábii, a odpovídá dnešnímu Jeruzalému, neboť ten je se svými dětmi v otroctví.+ 26 Ale Jeruzalém+ nahoře je svobodný a on je naše matka.+

27 Vždyť je napsáno: „Raduj se, neplodná, která nerodíš; ozvi se a nahlas volej, ty, která nemáš porodní bolesti; vždyť děti opuštěné ženy jsou četnější než té, jež má manžela.“+ 28 Bratři, jsme děti, které patří slibu stejně jako Izák.+ 29 Ale právě jako tehdy ten, kdo se narodil podle způsobu těla, začal pronásledovat toho, kdo se narodil podle způsobu ducha,+ tak i nyní.+ 30 Nicméně, co říká Písmo? „Vyžeň služku a jejího syna, neboť syn služky jistě nebude dědicem se synem svobodné.“+ 31 Bratři, proto nejsme dětmi služky,+ ale svobodné.+

5 Pro takovou svobodu* nás Kristus osvobodil.+ Stůjte proto pevně+ a nedejte se opět zapřáhnout do jha otroctví.+

2 Vizte, já, Pavel, vám říkám, že dáte-li se obřezat,+ Kristus vám nic neprospěje. 3 Nadto vydávám svědectví opět každému člověku, který se dává obřezat, že je povinen zachovávat celý Zákon.+ 4 Jste odloučeni od Krista, ať jste kdokoli, kdo se pokoušíte být prohlášeni za spravedlivé prostřednictvím zákona;+ odpadli jste od jeho nezasloužené laskavosti.+ 5 My dychtivě duchem čekáme na vytouženou spravedlnost* vyplývající z víry.+ 6 Pokud jde totiž o Krista Ježíše,* ani obřízka, ani neobřízka nemá žádnou hodnotu,+ ale víra,+ jež působí skrze lásku.+

7 Běželi jste dobře.+ Kdo vám zabránil, abyste dále neposlouchali pravdu?+ 8 Takové přesvědčování není od Toho, kdo vás povolává.+ 9 Trochu kvasu zkvasí celé těsto.+ 10 Důvěřuji+ vám, kdo jste ve spojení+ s Pánem,* že nebudete smýšlet jinak; ale ten, kdo vám působí těžkosti,+ ponese [svůj] rozsudek+ bez ohledu na to, kým snad je. 11 Pokud jde o mne, bratři, jestliže dosud kážu obřízku, proč jsem dosud pronásledován? Pak byl vskutku odstraněn+ kámen klopýtání,*+ mučednický kůl.*+ 12 Kéž by se dali dokonce vykleštit*+ ti, kteří se vás pokoušejí převrátit.+

13 Byli jste ovšem povoláni ke svobodě,+ bratři; jen této svobody nepoužívejte jako popudu pro tělo,+ ale láskou služte jeden druhému jako otroci.+ 14 Vždyť celý Zákon je naplněn v jednom výroku,+ totiž: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“+ 15 Jestliže však jeden druhého dál koušete a požíráte,+ dávejte pozor, abyste jeden druhého nevyhladili.+

16 Říkám však: Choďte stále duchem+ a neprovedete vůbec žádnou tělesnou touhu.+ 17 Vždyť tělo je ve své touze proti duchu+ a duch proti tělu, neboť se staví proti sobě, takže právě to, co byste rádi dělali, neděláte.+ 18 Dále, jestliže jste vedeni duchem,+ nejste pod zákonem.+

19 Skutky těla jsou zjevné,+ totiž smilstvo,*+ nečistota,* nevázané chování,*+ 20 modlářství, provozování spiritismu,*+ nepřátelství, rozepře, žárlivost, výbuchy hněvu, sváry, rozdělení, sekty,* 21 závist, pitky,+ hýření a podobné věci. Pokud jde o tyto věci, předem vás varuji, stejně jako jsem vás předem varoval, že ti, kdo provádějí+ takové věci, nezdědí Boží království.+

22 Naproti tomu ovoce+ ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota,+ víra, 23 mírnost, sebeovládání.+ Proti tomu není zákon.+ 24 Nadto ti, kdo patří Kristu Ježíši, přibili na kůl* tělo spolu s jeho vášněmi a touhami.+

25 Jestliže žijeme duchem, také dál řádně duchem choďme.+ 26 Nestaňme se samolibými, nevyvolávejme mezi sebou soutěživost*+ a jeden druhému nezáviďme.+

6 Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok,*+ dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kdo jste duchovně+ způsobilí, usměrnit* takového člověka v duchu mírnosti,+ zatímco každý upíráš oči sám na sebe,+ abys také nebyl pokoušen.+ 2 Dál noste břemena* jedni druhých+ a tak plňte KRISTŮV zákon.+ 3 Jestliže si totiž někdo myslí, že je něco, když není nic,+ klame svou vlastní mysl. 4 Ale ať každý* prokáže, jaké je jeho vlastní dílo,+ a pak bude mít příčinu k jásání vzhledem k sobě samému, a ne ve srovnání+ s někým jiným. 5 Každý totiž ponese svůj vlastní náklad.*+

6 Ať se mimoto každý, kdo je ústně+ vyučován* slovu, podílí na všech dobrých věcech s tím,+ kdo takové ústní vyučování poskytuje.+

7 Nedejte se zavést na scestí:+ Bohu se nelze posmívat.+ Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí;+ 8 protože ten, kdo rozsévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla porušenost,+ ale ten, kdo rozsévá s ohledem na ducha,+ sklidí od ducha věčný život.+ 9 Nevzdávejme se tedy konání toho, co je znamenité,+ neboť v patřičném období budeme sklízet, jestliže neochabneme.+ 10 Pokud k tomu tedy máme příhodný čas,+ skutečně konejme dobro všem, zejména však těm, kdo jsou [nám] příbuzní ve víře.+

11 Vizte, jak velkými písmeny* jsem vám napsal svou vlastní rukou.+

12 Všichni, kdo chtějí mít líbivý vzhled v těle, jsou ti, kdo se vás pokoušejí nutit k obřízce,+ jen aby nebyli pronásledováni pro mučednický kůl* KRISTA, Ježíše.*+ 13 Vždyť ani ti, kteří se dávají obřezat, sami nedodržují Zákon,+ ale chtějí, abyste vy byli obřezáni, aby měli příčinu chlubit se vaším tělem. 14 Kéž se nikdy nestane, abych se chlubil, vyjma mučednického kůlu+ našeho Pána Ježíše Krista, skrze něhož byl pro mne svět přibit na kůl+ a já pro svět. 15 Vždyť ani obřízka není nic, ani neobřízka,+ ale nové stvoření.+ 16 A všichni, kdo budou řádně chodit podle tohoto pravidla chování,* nad nimi ať je pokoj a milosrdenství, i nad Božím Izraelem.*+

17 Proto* ať mi nikdo nedělá těžkosti, neboť na svém těle nosím vypálená znamení+ Ježíšova [otroka].+

18 Bratři, [buď] nezasloužená laskavost našeho* Pána Ježíše Krista s duchem,+ kterého [projevujete]. Amen.