Dopis Jakuba

1 Jakub,*+ otrok+ Boha a Pána Ježíše Krista, dvanácti kmenům,+ které jsou rozptýleny:*+

Pozdravy!

2 Pokládejte to jen za radost, moji bratři, když se setkáte s různými zkouškami,+ 3 protože přece víte, že ta vyzkoušená jakost* vaší víry působí vytrvalost.+ 4 Ať však vytrvalost dokončí své dílo, abyste byli úplní+ a zdraví ve všech ohledech a nic vám nechybělo.+

5 Jestliže tedy někomu z vás chybí moudrost,+ ať stále prosí Boha,+ neboť všem dává štědře a bez kárání;+ a bude mu dána.+ 6 Ať však stále prosí+ ve víře a vůbec nepochybuje,*+ neboť ten, kdo pochybuje, je jako mořská vlna hnaná a rozfoukaná větrem.+ 7 Ať ten člověk vskutku nepředpokládá, že něco od Jehovy* obdrží;+ 8 je [to] nerozhodný*+ muž, nestálý+ na všech svých cestách.

9 Ať však ponížený bratr jásá nad svým vyvýšením+ 10 a bohatý+ nad svým pokořením, protože pomine jako květ rostlinstva.+ 11 Slunce totiž vychází se svým palčivým žárem a působí, že rostlinstvo vadne a jeho květ opadává a krása jeho vnějšího vzhledu zaniká. Tak rovněž bude bohatý chřadnout na svých životních cestách.+

12 Šťastný je muž, který dál vytrvává ve zkoušce,+ protože potom, co je schválen, přijme korunu života,+ kterou Jehova* slíbil těm, kdo ho stále milují.+ 13 Když je někdo ve zkoušce,+ ať neříká: „Jsem zkoušen Bohem.“ Vždyť Bůh nemůže být zkoušen zlými věcmi ani sám nikoho nezkouší. 14 Každý je však zkoušen tím, že je přitahován a lákán* svou vlastní touhou.+ 15 Když se pak touha stane plodnou, porodí hřích;+ hřích zase, když je dovršen, zplodí smrt.+

16 Nedejte se zavést na scestí,+ moji milovaní bratři. 17 Každý dobrý dar+ a každé dokonalé obdarování je shora,+ neboť sestupuje od Otce [nebeských] světel,+ a u něho není změna v otáčení stínu.*+ 18 Protože to chtěl,+ zplodil nás slovem pravdy,+ abychom byli jistým prvním ovocem+ jeho tvorů.

19 To vězte, moji milovaní bratři: Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení,+ pomalý k zlobě;+ 20 zloba muže totiž nepůsobí Boží spravedlnost.+ 21 Odložte proto všechnu špinavost a to nadbytečné, špatnost,+ a přijměte s mírností vštěpování slova,+ které je schopno zachránit vaše duše.*+

22 Staňte se však činiteli slova,+ a ne pouze posluchači, a neklamte se falešným uvažováním.+ 23 Jestliže je totiž někdo posluchačem slova, a ne činitelem,+ ten je jako muž, který se dívá na svůj přirozený obličej v zrcadle. 24 Dívá se totiž na sebe a odchází a okamžitě zapomíná, jakým je člověkem. 25 Kdo se však zahledí* do dokonalého zákona,+ který patří ke svobodě, a kdo na [něm] trvá, ten bude šťastný,+ když [to] bude dělat, protože se nestal zapomnětlivým posluchačem, ale činitelem skutku.+

26 Jestliže se někomu zdá,* že zachovává vnější způsob uctívání,*+ a přece nedrží svůj jazyk na uzdě,+ ale dále klame své vlastní srdce,+ jeho způsob uctívání je nicotný.+ 27 Způsob uctívání,* který je čistý+ a neposkvrněný+ ze stanoviska našeho Boha a Otce, je takový: Starat se o sirotky*+ a vdovy+ v jejich soužení+ a zachovávat se bez poskvrny+ od světa.+

2 Moji bratři, nedržíte se+ víry našeho Pána Ježíše Krista, naší slávy,+ se skutky nadržování?* 2 Jestliže totiž vstoupí do vašeho shromáždění*+ muž se zlatými prsteny a v nádherném oblečení, ale vstoupí i chudý ve špinavém oblečení,+ 3 avšak vy se díváte příznivě+ na toho, kdo má na sobě nádherné oblečení, a řeknete: „Ty se posaď zde na znamenitém místě“, a chudému řeknete: „Ty zůstaň stát“, nebo: „Posaď se tam u mé podnožky“, 4 nemáte vlastně mezi sebou třídní rozdíly+ a nestali jste se soudci,+ kteří vynášejí ničemná rozhodnutí?+

5 Poslyšte, moji milovaní bratři. Cožpak Bůh nevyvolil ty, kdo jsou chudí+ vzhledem ke světu, aby byli bohatí+ ve víře a dědici království, jež slíbil těm, kdo ho milují?+ 6 Vy však jste chudého zneuctili. Cožpak vás bohatí neutiskují+ a nevláčejí před soudy?*+ 7 Cožpak se nerouhají+ znamenitému jménu, kterým jste byli povoláni?+ 8 Jestliže provádíte královský zákon+ podle [textu] písma: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe“,+ jednáte zcela dobře. 9 Jestliže však nadále nadržujete,+ činíte hřích, neboť zákon+ vás kárá jako přestupníky.

10 Kdokoli totiž zachovává celý Zákon, ale v jednom bodu udělá chybný krok,* provinil se proti všem.+ 11 Vždyť ten, kdo řekl: „Nezcizoložíš“,+ řekl také: „Nezavraždíš.“+ Jestliže nezcizoložíš, ale zavraždíš, stal ses přestupníkem zákona. 12 Mluvte dál tak a jednejte dál tak jako ti, kdo budou souzeni zákonem svobodného lidu.*+ 13 Kdo totiž nekoná milosrdenství, bude souzen bez milosrdenství.+ Milosrdenství vítězoslavně jásá nad* soudem.

14 Je nějak prospěšné, moji bratři, říká-li kdosi, že má víru,+ ale nemá skutky?+ Může ho snad taková víra zachránit?+ 15 Jestliže bratr nebo sestra jsou nazí a nemají dostatek jídla na ten den,+ 16 a přece jim kdosi z vás řekne: „Jděte v pokoji, zahřejte se a dobře se najezte“, ale nedáte jim, co potřebují pro [své] tělo, k čemu je to prospěšné?+ 17 Tak i víra, jestliže nemá skutky,+ je sama o sobě mrtvá.

18 Přesto kdosi řekne: „Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi svou víru odděleně od skutků a já ti ukážu svou víru svými skutky.“+ 19 Věříš, že je jeden Bůh, že?+ Děláš zcela dobře. Ale i démoni věří, a třesou se.*+ 20 Chceš vědět, prázdný člověče, že víra odděleně od skutků je nečinná? 21 Nebyl Abraham, náš otec,+ prohlášen za spravedlivého skutky potom, co obětoval svého syna Izáka na oltáři?+ 22 Vidíš, že [jeho] víra působila spolu s jeho skutky a [jeho] víra byla [jeho] skutky zdokonalena,+ 23 a splnil se [text] písma, který říká: „Abraham uvěřil Jehovovi* a bylo mu to počítáno za spravedlnost“,+ a byl nazván „Jehovovým* přítelem+“.

24 Vidíte, že člověk má být prohlášen za spravedlivého+ skutky,+ a ne samotnou vírou.+ 25 Nebyla stejným způsobem i nevěstka Raab+ prohlášena za spravedlivou skutky potom, co pohostinně přijala posly a odeslala je jinou cestou?+ 26 Vskutku, jako je tělo bez ducha* mrtvé,+ tak je i víra bez skutků mrtvá.+

3 Nemnozí z vás by se měli stát učiteli,+ moji bratři, protože víte, že obdržíme těžší soud.+ 2 Všichni totiž mnohokrát klopýtáme.+ Jestliže někdo neklopýtá ve slovu,+ je to dokonalý muž,+ schopný držet na uzdě také celé [své] tělo. 3 Když nasadíme uzdu+ do huby koňům, aby nás poslouchali,+ ovládáme i celé jejich tělo. 4 Pohleďte, i lodě, ačkoli jsou tak velké a jsou hnány prudkými větry, jsou řízeny velmi malým kormidlem+ tam, kam si přeje muž u kormidla.

5 Tak i jazyk je malý úd, a přece se velmi chlubí.+ Pohleďte, jak malý oheň stačí, aby zapálil tak velkou lesnatou krajinu! 6 Nuže, jazyk je oheň.+ Jazyk je mezi našimi údy světem nespravedlnosti, neboť poskvrňuje celé tělo+ a rozpaluje kolo přirozeného života, a je rozpalován gehennou.* 7 Vždyť každý druh divokého zvířete stejně jako ptáka a lezoucího tvora a mořského tvora má být zkrocen a byl zkrocen lidským rodem.+ 8 Ale jazyk, ten nemůže zkrotit nikdo z lidí. Je to nepoddajná, škodlivá věc, plná smrtonosného jedu.+ 9 Jím žehnáme Jehovovi,*+ ano Otci,+ a přece jím proklínáme+ lidi, kteří začali existovat „v Boží podobě“.+ 10 Z týchž úst vychází žehnání a proklínání.

Není správné, moji bratři, aby k tomu tak docházelo i nadále.+ 11 Cožpak pramen+ působí, aby sladké a hořké vyvěralo z téhož otvoru? 12 Moji bratři, může snad fíkovník rodit olivy nebo réva fíky?+ Ani slaná voda nemůže vydat sladkou vodu.

13 Kdo mezi vámi je moudrý a [má] porozumění? Ať projeví svým znamenitým chováním své skutky+ s mírností, jež patří k moudrosti. 14 Máte-li však ve svém srdci hořkou žárlivost+ a svárlivost,+ nechlubte se*+ a nelžete proti pravdě.+ 15 To není moudrost, která sestupuje shora,+ ale je zemská,+ živočišná,* démonská.+ 16 Vždyť kde je žárlivost+ a svárlivost, tam je nepořádek* a každá podlost.+

17 Ale moudrost+ shora je především cudná,+ pak pokojná,+ rozumná,*+ připravená uposlechnout, plná milosrdenství a dobrého ovoce,+ nedělá stranické rozdíly,+ není pokrytecká.+ 18 Nadto semeno ovoce+ spravedlnosti+ se rozsévá v pokojných+ podmínkách* pro ty,* kdo působí pokoj.+

4 Z jakého zdroje jsou války a z jakého zdroje jsou boje mezi vámi? Nejsou z tohoto zdroje,+ totiž z vašich dychtivostí po smyslné rozkoši, které působí rozpor ve vašich údech?+ 2 Toužíte, a přece nemáte. Dále vraždíte+ a jste chtiví,*+ a přece nejste schopni obdržet. Dále bojujete+ a vedete válku. Nemáte, protože neprosíte. 3 Opravdu prosíte, a přece nedostáváte, protože prosíte za nesprávným účelem,+ abyste [to] mohli vynaložit na své dychtivosti po smyslné rozkoši.+

4 Cizoložnice,*+ nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem?+ Kdokoli tedy chce být přítelem+ světa, stává se nepřítelem Boha.+ 5 Nebo se vám zdá, že [text] písma říká nadarmo: „Duch, který se v nás usídlil, stále touží s náchylností k závisti“?+ 6 Nezasloužená laskavost, kterou on dává, je však větší.+ Proto se říká: „Bůh se staví proti domýšlivým,+ ale pokorným dává nezaslouženou laskavost.“+

7 Podřiďte se+ tedy Bohu, ale postavte se proti* Ďáblu,+ a uprchne od vás.+ 8 Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.+ Očistěte si ruce, hříšníci,+ a přečistěte své srdce,+ vy nerozhodní.*+ 9 Podvolte se bídě a truchlete a plačte.+ Ať se váš smích změní v truchlení a [vaše] radost ve skleslost.+ 10 Pokořte se v Jehovových* očích,+ a on vás vyvýší.+

11 Bratři, přestaňte mluvit jeden proti druhému.+ Kdo mluví proti bratrovi nebo soudí+ svého bratra, mluví proti zákonu a soudí zákon. A jestliže soudíš zákon, nejsi činitelem zákona, ale soudcem.+ 12 Je Jeden, který je zákonodárce a soudce,+ ten, jenž je schopen zachránit i zahubit.+ Ale ty, kdo jsi ty, že soudíš [svého] bližního?+

13 Pojďte vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra budeme cestovat do tohoto města a strávíme tam rok a budeme se zabývat obchodem a vyděláme si“,+ 14 i když nevíte, jaký bude váš život zítra.+ Jste totiž mlha, která se na chvilku objevuje a pak mizí.+ 15 Místo toho byste měli říci: „Jestliže Jehova* bude chtít,+ budeme žít a uděláme také to či ono.“+ 16 Ale nyní se pyšníte svým sebejistým vychloubáním.+ Všechno takové pyšnění je ničemné. 17 Jestliže tedy někdo ví, jak činit, co je správné, a přece to nečiní,+ je to pro něho hřích.+

5 Pojďte, vy bohatí,+ plačte, naříkejte nad bídami, které na vás přicházejí.+ 2 Vaše bohatství shnilo a vaše svrchní oděvy rozežrali moli.+ 3 Vaše zlato a stříbro zrezivělo a jejich rez bude jako svědek proti vám a sežere vaše masité části. To, co jste nastřádali+ v posledních dnech,*+ je něco jako oheň.+ 4 Pohleďte, mzda, jež náleží dělníkům, kteří sklidili vaše pole, ale kterou zadržujete,+ křičí,+ a volání+ ženců o pomoc vstoupilo do uší+ Jehovy* vojsk. 5 Žili jste na zemi v přepychu a holdovali jste smyslné rozkoši.*+ Vykrmili jste své srdce v den pobíjení.+ 6 Odsoudili jste, zavraždili jste spravedlivého. Nestaví se proti vám?*+

7 Proto projevujte trpělivost, bratři, až do Pánovy přítomnosti.*+ Pohleďte, rolník stále čeká na drahocenné plody země a projevuje vzhledem k nim trpělivost, dokud nedostane časný déšť a pozdní déšť.+ 8 I vy projevujte trpělivost;+ upevněte své srdce, protože se přiblížila Pánova přítomnost.+

9 Nevzdychejte* jeden proti druhému, bratři, abyste nebyli souzeni.+ Pohleďte, Soudce stojí přede dveřmi.+ 10 Bratři, vezměte si ve snášení zla+ a v projevování trpělivosti+ za vzor proroky,+ kteří mluvili v Jehovově* jménu.+ 11 Pohleďte, prohlašujeme za šťastné ty, kdo vytrvali.+ Slyšeli jste o Jobově+ vytrvalosti a viděli jste, jaký výsledek* dal Jehova,*+ že Jehova* je velmi něžný v náklonnosti a milosrdný.*+

12 Především však, moji bratři, přestaňte přísahat, ano, ani při nebi ani při zemi ani jakoukoli jinou přísahou.+ Ale ať vaše Ano znamená ano, vaše Ne ne, abyste nepropadli soudu.+

13 Trpí někdo mezi vámi zlem? Ať se dál modlí.+ Je někdo v dobré náladě? Ať zpívá žalmy.*+ 14 Je mezi vámi někdo nemocný?+ Ať k [sobě] zavolá starší muže*+ sboru a ti ať se nad ním modlí a potírají [ho] olejem+ v Jehovově* jménu. 15 A modlitba víry prospěje churavému*+ a Jehova* ho pozvedne.+ Také když hřešil, bude mu odpuštěno.+

16 Proto otevřeně vyznávejte+ své hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.+ Úpěnlivá prosba spravedlivého, když působí,* má mnoho síly.+ 17 Elijáš byl člověk s pocity, jako [jsou] naše,+ a přece se modlil v modlitbě, aby nepršelo;+ a nepršelo na zemi tři roky a šest měsíců. 18 A opět se modlil, a nebe dalo déšť a země vydala své plody.+

19 Moji bratři, jestliže je někdo mezi vámi sveden z cesty* pravdy a jiný ho obrátí zpět,+ 20 vězte, že ten, kdo obrátí hříšníka zpět od omylu+ jeho cesty, zachrání jeho duši od smrti+ a přikryje množství hříchů.+