Mladí lidé se ptají . . .

Proč každý vstupuje do manželství, jen já ne?

„Kéž bych se vdala. Pak bych byla šťastná.“ (Šárka)a

CHTÍT se vdát nebo oženit je zcela přirozené. Bůh obdařil muže i ženu tím, že se přirozeně vzájemně přitahují. Bůh také založil manželství jako trvalý svazek muže a ženy. (1. Mojžíšova 1:27, 28; 2:21–24)

Je tedy pochopitelné, že se možná cítíš poněkud zbaven odvahy, nebo dokonce vyřazen, jestliže v manželství ještě nežiješ — zvlášť pokud mnoho tvých vrstevníků již do manželství vstoupilo. K tomuto tlaku mohou přispět i přátelé, kteří to myslí dobře. „Je mi 24 let, jsem svobodná a nyní s nikým nechodím,“ říká Táňa. „To, že nejsem vdaná, všechny ostatní tak znepokojuje, že z toho začínám mít komplex. Vzbuzují ve mně pocit, že jsem stará panna nebo že se mnou něco není v pořádku.“

Pro některé lidi může být svobodný stav jako zeď, jako nepřekonatelná překážka, která je odděluje od štěstí. Každý rok, který uplyne, mohou pociťovat jako další řadu cihel, která k této zdi přibyla. Mladý člověk si může začít myslet, že určitě není přitažlivý a žádoucí. Jedna mladá žena z Itálie, Rosana, říká: „Často mám pocit, že jsem osamělá a zbytečná; zdá se, že nemám šanci se vdát.“ Mladí muži mohou mít podobné pocity. Františkovi například začalo připadat, že všichni jeho přátelé, když se oženili, získali na zajímavosti a působili jako znalí světa. Říkal si, zda s ním manželství udělá totéž.

Zjišťuješ, že tě napadají podobné myšlenky? Jsi-li svobodný, přemýšlíš někdy o tom, zda je s tebou všechno v pořádku nebo zda budeš navždy odsouzen k životu bez manželského druha?

Manželství — Mýty versus fakta

Nejprve prozkoumejme oblíbenou představu, že manželství automaticky otevírá dveře ke štěstí. Je pravda, že manželství ke štěstí přispět může a často k němu skutečně přispívá. Ale člověk není šťastný prostě jen proto, že se vdá nebo ožení. I to nejlepší manželství s sebou do určité míry nese ‚soužení v těle‘. (1. Korinťanům 7:28) Manželské štěstí přichází jen skrze neustálé osobní oběti a tvrdou práci. Je zajímavé, že největší muž, jaký kdy žil, Ježíš Kristus, byl svobodný. Řekl by o něm někdo, že byl nešťastný? To sotva. Jeho radost pramenila z toho, že plnil Jehovovu vůli. (Jan 4:34)

Dalším mýtem je, že manželství je zaručeným lékem proti osamělosti. Není to pravda. Jeden ženatý křesťan si stěžoval: „Manželka se mi nikdy s ničím nesvěřila a nikdy se mnou nemluvila o ničem, co je skutečně významné, nikdy!“ Některé křesťanské manželky si podobně stěžovaly, že s nimi jejich manželé nedokáží komunikovat nebo že se více zajímají o svou práci a přátele než o ně. Je to smutné, ale žít v manželství a zároveň být osamělý je až příliš časté.

Existují také lidé, kteří v manželství vidí možnost úniku od rodinných problémů. Jedna mladá vdaná žena říká: „Myslím, že mi rodiče měli dát příležitost, abych dospěla. Ale nedovolili mi ani mít chlapce, ani jít ven s kamarády . . . Kdyby mi rodiče dali příležitost, myslím, že bych se nevdávala v šestnácti letech. Ale chtěla jsem jim ukázat.“

Možná máš pocit, že život doma tě příliš omezuje. Ale manželství s sebou nese povinnosti, které mohou velmi omezit tvoji osobní svobodu. Pomysli na to, co znamená vydělávat na živobytí, platit účty, obstarávat údržbu bytu a auta, vařit, uklízet, prát, a snad i vychovávat děti! (Přísloví 31:10–31; Efezanům 6:4; 1. Timoteovi 5:8) Mnoho mladých lidí je otřeseno, když stojí před těmito povinnostmi dospělých lidí.

Někdo se také domnívá, že manželství je klíčem k oblíbenosti. Ale to, že jste se vzali, není zárukou toho, že druzí budou toužit po tvé společnosti nebo po společnosti tvého druha. Lidé tě budou mít rádi, budeš-li laskavý, velkorysý a nesobecký, ať jsi svobodný, nebo v manželství. (Přísloví 11:25) A i tehdy, když je pro dvojici snadnější, aby zapadla mezi přátele, kteří žijí v manželství, musí manžel a manželka pamatovat na to, že jsou „jedno tělo“. (1. Mojžíšova 2:24) Musí se starat hlavně o to, jak vyjít spolu — ne s přáteli.

Jsi na manželství připraven?

Ovšem i když vidíš, že tyto myšlenky jsou rozumné, přesto občas můžeš být sklíčený. Starodávné přísloví říká: „Odkládaným očekáváním onemocní srdce.“ (Přísloví 13:12) Mladý Tomáš například málem propadl zoufalství proto, že byl svobodný. Začal mít pocit, že by si vzal kohokoli. Sandra byla podobně sklíčená pokaždé, když se dozvěděla o nějaké nově vzniklé známosti; říkala si, kdy přijde řada na ni.

Než propadneš malomyslnosti, zeptej se sám sebe: ‚Jsem opravdu na manželství připraven?‘ Upřímně řečeno, je-li ti méně než dvacet, odpověď bude velmi pravděpodobně důrazné ne! Ve Spojených státech se většina manželství mezi velmi mladými lidmi rozpadá do pěti let.b Samozřejmě jsou i jiní mladí lidé, kteří jsou na svůj věk mimořádně zralí a jsou schopni uzavřít úspěšné manželství. Ale to nutně neznamená, že do manželství bys měl vstoupit i ty. Uvažoval jsi už poctivě o tom, zda jsi připraven ujmout se povinností, které s manželstvím souvisejí?

Čestné sebezkoumání může leccos odhalit. Například, jak jsi zralý a zodpovědný? Jsi schopen šetřit peníze, nebo je utratíš, jakmile je dostaneš? Platíš své účty včas? Jsi schopen udržet si zaměstnání nebo řídit domácnost? Vycházíš dobře s ostatními lidmi, například se spolupracovníky a rodiči, nebo jsi s nimi v neustálém konfliktu? Jestliže máš problémy s nimi, pak pro tebe možná bude velmi obtížné vycházet se svým manželským druhem.

Pokud ti ještě není ani dvacet, možná přijdeš na to, že potřebuješ ještě několik let zkušeností, abys dosáhl zralosti a stability, kterou jako dobrý manžel nebo dobrá manželka budeš potřebovat. Když si tuto skutečnost uvědomíš, může ti to pomoci poopravit tvá očekávání a dívat se na manželství jako na budoucí možnost. To ti snad pomůže, abys, pokud jde o svobodný stav, ‚stál pevněji ve svém srdci‘ — alespoň prozatím. (1. Korinťanům 7:37)

Řádná příprava

Co máš ale dělat, jestliže se domníváš, že u tebe již pominul ‚rozkvět mládí‘ a že již jsi na manželství připraven? Může být skličující, jestliže je potenciálních manželských partnerů jen málo nebo jestliže jsi odmítnut pokaždé, když o někoho projevíš zájem. Ale znamená to nutně, že jsi nežádoucí? Vůbec ne. Král Šalomoun vůbec neuspěl u jedné dívky, do níž se zamiloval — a byl to jeden z nejbohatších a nejmoudřejších mužů, jací kdy žili! V čem byl problém? Dívčino srdce prostě nebylo nakloněno tomu, aby se v něm probudily milostné city k Šalomounovi. (Šalomounova píseň 2:7) Podobné to může být i u tebe. Možná ses ještě nesetkal s někým, kdo by se k tobě opravdu hodil.

Domníváš se, že jsi příliš ošklivý, abys někoho přitahoval? Je pravda, že pěkný vzhled má své výhody, ale není všechno. Když pomyslíš na manželské páry, které znáš, což mezi nimi nenajdeš lidi každého vzrůstu, všech typů postavy a různé míry přitažlivosti? Kromě toho ten, kdo se opravdu bojí Boha, se bude především zajímat o to, jaký jsi uvnitř, o ‚utajeného člověka srdce‘. (1. Petra 3:4)

Ovšem v žádném případě bys neměl svůj vzhled zanedbávat; snažit se vypadat co nejlépe je jen rozumné. Zanedbané oblečení a účes mohou v druhých lidech vzbudit mylný dojem.c Také chabá schopnost konverzace nebo chyby tvé osobnosti mohou druhé odradit dříve, než tě poznají. Zralý přítel nebo rodič ti může říci, zda není potřeba udělat v těchto oblastech nějaké úpravy. Pravda může být bolestná, ale když ji přijmeš, může ti pomoci, abys potřebné úpravy udělal, a byl tak pro druhé přitažlivější. (Přísloví 27:6)

Konec konců, to, jakou máš cenu jako člověk, nezávisí na tom, zda žiješ v manželství, nebo ne. To, na čem opravdu záleží, je, jak se na tebe dívá Bůh, a ten „vidí, jaké je srdce“. (1. Samuelova 16:7) Měl by ses tedy především soustředit na to, abys získal Jehovovo schválení, a ne na to, abys vstoupil do manželství. Snaž se, aby tvá touha po manželství neovládla tvé myšlení a nebyla jediným námětem při rozhovorech. Dávej dobrý pozor na to, s kým se přátelíš, a pečlivě si vybírej hudbu a zábavu.

Je pravda, že touha po manželství možná neustoupí, ale nepropadej panice. Buď trpělivý. (Kazatel 7:8) Nedívej se na svůj svobodný stav jako na prokletí, ale plně využij svobodu, kterou ti poskytuje, a příležitosti, které ti nabízí, k tomu, abys mohl sloužit Bohu bez rozptylování. (1. Korinťanům 7:33–35, 38) Manželství možná přijde v pravý čas — snad dříve, než si myslíš.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 26]

Člověk se snadno začne cítit opomenutý, když všichni jeho vrstevníci vstupují do manželství