Jak se vás dotýká organizovaný zločin

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V JAPONSKU

Don (vůdce) italské mafie bodne novice do prstu a krev kape na obrázek „světce“. Pak obrázek stráví oheň. ‚Kdybys snad vyzradil nějaké tajemství organizace, tvoje duše shoří jako tento světec,‘ říká don mladému muži.

ZÁKON mlčení — italsky omertà — držel organizovaný zločin po mnoho let téměř v naprosté tajnosti. Dnes se však zločinecké gangy všude objevují v novinových titulcích, protože z některých členů gangu se stávají informátoři. Nejvýznamnější osobností, jež byla těmito pentiti neboli mafiánskými přeběhlíky obviněna, byl Giulio Andreotti, který byl sedmkrát italským předsedou vlády. Nyní je souzen za své styky s mafií.

Zločinecké organizace roztáhly svá chapadla a zasahují do všech společenských vrstev všude na světě: mafie v Itálii a ve Spojených státech, kde se jí také říká Cosa Nostra, drogové kartely v Jižní Americe, Triády v Číně a jakuza v Japonsku. Jejich zločinecké aktivity se dotýkají nás všech a kvůli nim jsou životní náklady vyšší.

Ve Spojených státech se říká, že mafie dělí New York mezi pět gangů, které získávají miliardy vydíráním, poskytováním ochrany, půjčkami na obrovský úrok, provozováním heren, obchodem s drogami a prostitucí. Říká se, že mafiánské rodiny mají pevně v rukou odborové svazy v podnicích zabývajících se likvidací odpadu, v nákladní dopravě, ve stavebnictví, v zásobování potravinami a v textilním průmyslu. S takovou mocí nad odborovými svazy mohou řešit pracovní spory, nebo mohou projekt sabotovat. Na staveništi například jednou nefunguje buldozer, jindy selžou brzdy exkavátoru a strojníci chodí do práce, ale nic nedělají. K takovým případům dochází tak dlouho, dokud stavebník neustoupí požadavkům gangu — ať jde o úplatky, nebo o pracovní kontrakty. „Pomocí úplatků gangu si obchodník může zajistit rychlé dodávky, pokojné pracovní vztahy a možnost využít levné pracovní síly,“ informuje časopis Time.

V Kolumbii spolu soutěžily dva drogové kartely, dokud nebyl šéf medellínského kartelu Pablo Escobar v roce 1993 zastřelen. Potom získal monopol na světovou distribuci kokainu calijský kartel. V roce 1994 dosáhly jeho příjmy jen ve Spojených státech 7 miliard dolarů. Je to tedy pravděpodobně největší organizovaný zločinecký syndikát na světě. Avšak zatčení vedoucí osobnosti tohoto kartelu, jíž je José Santacruz Londoño, zasadilo kartelu těžkou ránu. Vždy se však najde nějaký ten dychtivý nástupce, který čeká, až se bude moci stát dalším šéfem.

Po pádu ‚železné opony‘ debutovala na mezinárodní scéně ruská mafie. Následkem toho „musí každý obchod v Rusku jednat s mafií,“ říká jeden bankéř, jehož slova citoval časopis Newsweek. I v Brighton Beach v New Yorku má prý ruská mafie zisky ze složitých podvodů s benzínem. Vlastníci aut zaplatí za benzín více a stát přichází o daně. Ruské gangy mají pod kontrolou také prostituci ve Východní Evropě. Většina zločinů jim projde. Kdo se odváží postavit se po zuby ozbrojeným bývalým sportovcům nebo veteránům z války v Afghánistánu?

Situace v Orientu není jiná. Ti, kdo v Japonsku pracují v zábavním průmyslu, musí očekávat všemožné potíže, pokud nebudou respektovat místní skupinu jakuza a nebudou jí platit poplatky. I zde se vyžadují peníze za poskytování ochrany nejen od barů, ale i od prostitutek. Kromě toho jakuza proniká hluboko do japonského hospodářství tím, že zakládá vlastní společnosti, vydírá peníze z velkých podniků a udržuje spojení se zločineckými syndikáty v zahraničí.

Své sítě rozprostírají po celém světě i zločinecké organizace se sídlem v Hongkongu a na Tchaj-wanu. Známé je jen jejich jméno, Triády, ale o tom, jak jsou organizovány, se neví téměř nic. Jejich historie se datuje až do 17. století, kdy se čínští mniši spojili proti Mandžuům, kteří se Číny zmocnili. Říká se, že hongkongské Triády tvoří dočasné syndikáty za účelem konkrétního zločinu nebo řady zločinů, a tak je pro policii obtížné zjistit jejich totožnost, přestože se členstvo Triád počítá na desetitisíce. Triády vydělávají miliardy dolarů na obchodu s heroinem a Hongkong změnily v centrum padělání kreditních karet.

William Kleinknecht ve své knize The New Ethnic Mobs (Nové etnické gangy) o zločinu ve Spojených státech píše: „V novém světě organizovaného zločinu nemají žádní etničtí gangsteři větší budoucnost než Číňané. . . . Čínské zločinecké skupiny rychle získávají moc ve městech po celé zemi. . . . Silnější je jen mafie v New Yorku.“

O další formě nezákonného obchodu, která má své kořeny v Hongkongu, jeden představitel ministerstva spravedlnosti USA říká: „Pašování cizinců do země je projevem organizovaného zločinu.“ Někteří znalci odhadují, že každý rok se do Spojených států ilegálně dostane 100 000 Číňanů. Typický propašovaný přistěhovalec musí za svou cestu do bohatého státu zaplatit nejméně 15 000 dolarů a většinu toho zaplatí až po příjezdu. Pro mnoho imigrantů se tedy život v zemi jejich snů stává noční můrou nucených prací v robotárnách a v nevěstincích.

Možná si myslíte, že když se na zločineckých aktivitách nepodílíte, tak se vás organizovaný zločin nijak nedotýká. Ale je to opravdu tak? Mnoho narkomanů, kteří žijí na různých kontinentech, je ochotno spáchat zločin, aby mohli zaplatit za drogy dodávané jihoamerickými drogovými kartely. Organizovaný zločin zajišťuje, že kontrakty na veřejné služby získají společnosti, které jsou s ním svázané; následkem toho občané platí více. Prezidentská komise pro organizovaný zločin kdysi prohlásila, že ve Spojených státech „organizovaný zločin zkresluje ceny prostřednictvím krádeží, vydírání, úplatkářství, nezákonných dohod o cenách a také omezováním obchodu“ a že zákazníci jsou nuceni platit „něco, co jsou vlastně poplatky“ mafii. Účinkům zločinu tedy neunikne nikdo. Účet platíme všichni.

Ale proč dnes organizovaný zločin tak vzkvétá?

[Rámeček na straně 5]

Počátky mafie

„Mafie vznikla na Sicílii koncem středověku. Tehdy možná začala jako tajná organizace, jejímž cílem bylo svrhnout vládu různých cizích dobyvatelů ostrova, například Saracénů, Normanů a Španělů. Mafie měla své kořeny i své členstvo v malých soukromých armádách neboli mafiích, jež si najímali statkáři, aby v jejich nepřítomnosti chránily jejich usedlosti a pozemky před bandity, protože na většině Sicílie převládal po celá staletí stav bezzákonnosti. Během 18. a 19. století se energičtí lotři z těchto soukromých armád začali organizovat a získali takovou moc, že se obrátili proti statkářům, a na mnoha usedlostech byli jediným zákonem. Na statkářích vydírali peníze výměnou za ochranu jejich úrody.“ (The New Encyclopædia Britannica) Vydírání peněz za poskytování ochrany se stalo jejich pracovní metodou. Své metody si přenesli i do Spojených států a tam se zaměřili na hazard, machinace s pracovními silami, půjčování na extrémně vysoký úrok, obchodování s drogami a prostituci.