Posiluj se, abys zachoval ryzost
„Já však budu chodit ve své ryzosti.“ — Žalm 26:11, NS.
1. Jaké jsou některé významy slova „ryzost“?
‚CHODIL JSEM ve své ryzosti‘, řekl David, král izraelského národa. Byl bys rád, kdybys mohl říci totéž o svém způsobu života? Byl bys rád, kdybys mohl říci, že tvůj způsob života byl mravně zdravý, čestný a nezkažený? To jsou totiž některé významy slova „ryzost“ a na tyto věci bezpochyby David myslel, když pronesl svůj výrok. To jsou vlastnosti, na které bychom si měli vzpomenout i my, mluvíme-li o ryzosti.
2. a) Jak víme, že David mluvil o vlastnosti, která se líbí Bohu? b) Jakou otázku bychom měli být s to položit Jehovovi s dobrým svědomím?
2 Ryzost, o které zde David mluvil, byla vlastnost, která se líbí Bohu, neboť svůj výrok ‚Chodil jsem ve své ryzosti‘, uvedl slovy: „Suď mne, Jehovo.“ Ano, David měl zájem o to, aby byl bezúhonný v Božích očích. A co ty? Byl bys rád, kdybys mohl také s dobrým svědomím prosit Jehovu, aby tě soudil, aby tě zkoumal, aby tě zkoušel, a chtěl bys mít při tom pocit, že tě Bůh shledá jako člověka, který zachoval svou ryzost? Jak by to bylo podivuhodné, být v takovém stavu. — Žalm 26:1, 2, NS.
PROČ JE RYZOST NEZBYTNĚ NUTNÁ VLASTNOST
3. a) Proč je ryzost nezbytně nutná vlastnost? b) Jak je to s ryzostí v dnešním světě? c) Jak víme, jaký způsob jednání od nás Bůh očekává v takovém světě?
3 Proč bychom však měli mít tuto vlastnost? Prostě proto, abychom získali Jehovovo schválení. Povšimni si, jakými vlastnostmi se měli podle slov apoštola Pavla vyznačovat lidé v posledních dnech přítomného zlého světa: „Lidé budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou povýšení, pyšní, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, neloajální, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, prudcí, bez lásky k dobrému, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, milující více zábavy než Boha, kteří mají způsob oddanosti Bohu, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní.“ (2. Tim. 3:1–5, NS) Svět se dnes vyznačuje vlastnostmi, které jsou opakem ryzosti. Proto když Pavel vypočítal tyto špatné, nečestné, zkažené vlastnosti, pokračuje slovy: „A od takových se odvracej.“ Boží inspirované slovo, Bible, nám tedy říká, abychom se vyhýbali takovým lidem. Bůh nechce, abychom byli jako oni. Přeje si, aby lidé zachovali ryzost, aby mu byli naprosto věrně oddáni.
4. Uveď příklady, které ukazují, že se nedostává poctivosti a ryzosti a) na pracovišti a b) v každodenním rodinném životě.
4 Všichni však žijeme ve světě, v němž jsou tyto špatné vlastnosti velmi rozšířeny. Vidíme je stále kolem sebe. Slyšíme rozhovor spolupracovníků: „Dnes ráno jsem zaspal, ale řeknu svému vedoucímu, že mi cestou do práce praskla pneumatika u vozu“, říká jeden. Druhý mu odpovídá: „Ale to by byla lež; proč mu prostě neřekneš pravdu?“ „Ne, to nemohu“, odpovídá ten, který zaspal, „protože kdybych to udělal, vedoucí by mne propustil. Byl jsem unavený a rozhodl jsem se, že budu ještě chvíli spát, když dnes ráno zvonil budík, ale on to nemusí vědět.“ Je takový člověk čestný, ryzí? Nebylo by lépe, kdyby byl vstal včas a přišel včas do práce? Potom by nemusel mít starost o své místo a nemusel by říkat, proč přišel pozdě. (Přísl. 30:8; 14:5) Nebo co říci o dospívajícím chlapci, který vyhrožuje rodičům, že uteče z domova, budou-li chtít, aby pracoval na zahradě, a nedovolí mu, aby si hrál s míčem? Není to jako vydírání, není to nečestné? A co říci o jeho rodičích, kteří mu slíbí drahý dárek, jen aby nesplnil svou výhrůžku? Podporují bezúhonnost, ryzost, tím, že se podvolí jeho přání a nechají ho dělat, co chce? Neodměňují ve skutečnosti jeho vzpurné jednání, jestliže mu za ně dávají dárek? Nepodplácejí ho? (Přísl. 17:23; Mich. 3:11) Na pracovišti stejně jako v každodenním rodinném životě je velmi málo projevů ryzosti nebo vůbec žádná.
5. a) Kde všude v přítomném světě chybí poctivost a ryzost? b) Proč si zachování naší ryzosti zaslouží naši plnou pozornost?
5 Lhaní a podvádění je běžné i mezi politickými vůdci a státníky. Obchodní reklamy často bývají podvodné, klamné a nepravdivé. Vedoucí představitelé falešného náboženství káží z Bible, ale jednají v rozporu s jejími naukami nebo zastávají názory jako: Bůh je mrtev, narození Ježíše z panny je legenda, zpráva o stvoření v 1. knize Mojžíšově je pohádka. Všeobecně ani vůdcové ani lid neprojevují v přítomném světě čestnost, ryzost. (Jan 8:44; 1. Jana 5:19) Křesťané nejsou částí tohoto zlého světa, ale musejí v něm žít, dokud mu Jehova neučiní konec. (Jan 17:15, 16) Není tedy zachovávání ryzosti námětem, který si zasluhuje naši plnou pozornost?
SLÁBNOUT V RYZOSTI NEBO JI POSILOVAT?
6. Jaký postoj světské mládeže ovlivnil některé mladé křesťany? Uveď příklad.
6 Je to sice smutné, ale vyskytují se lidé, kteří po určitou dobu žili křesťanským způsobem života, ale potom zeslábli ve své ryzosti, protože podlehli vlivu satanova světa. Po celém světě, i v zemích, kde v minulosti bylo sotva slyšet o zločinnosti mladistvých, je dnes vzpurná mládež, a duch vzpurnosti, který panuje zvláště na školách, působí i na mladé lidi, kteří by sice mohli znát biblickou pravdu, ale pěstují společenství s takovými vzpurnými osobami. Mnozí mladí lidé ze světa si myslí, že by mohli vyřešit své problémy tím, že utečou z domova. Jedná však mladý křesťan moudře, udělá-li něco takového? Uteče-li z domova, projevuje tím snad ocenění pro rodinné uspořádání, které ustanovil Jehova? (Efez. 6:1–3) Projevuje tak přání zachovat ryzost? Na příklad jedna dívka, které bylo sotva třináct let, utekla z domova, protože si její rodiče povšimli, že chodí za školu. Měla strach mluvit s nimi o těžkostech, které měla ve škole, a tak prostě utekla z domova. Po setmění byla nalezena ve čtvrti se špatnou pověstí, dosti daleko od rodičovského domu. Naštěstí člověk, který ji tam našel a dal se s ní do řeči, byl čestný, a děvčeti se nic nestalo. Ale stejně dobře ji mohl oslovit špatný člověk. Byla by se mohla před Jehovou nějak omlouvat, kdyby se jí bylo něco stalo? Jednala v souladu se slovy Ježíšovy vzorné modlitby: „Neuveď nás do pokušení“? — Mat. 6:13, NS.
7. a) Jaké chyby se dopustil jeden chlapec a k čemu to vedlo? b) Na kterou biblickou zásadu nemyslel?
7 Nebo v jiném případě byl jeden chlapec pozván, aby jednou odpoledne nešel do školy a účastnil se společnosti, kterou jeho spolužák pořádal za nepřítomnosti svých rodičů. Nejdříve se mu to nelíbilo, ale místo aby rozhodně odmítl pozvání a lpěl na své ryzosti, vyptával se, co se tam bude dít. Zeslábl a šel tam. Co tento chlapec zažil může sloužit jiným jako výstraha. V průběhu večírku se objevila policie, provedla prohlídku bytu a našla marihuanu. Všichni mladí byli zatčeni a nyní je jméno tohoto chlapce zapsáno u policie. Je možné, že chlapec vůbec nevěděl o tom, že je v domě ukryta marihuana, ale nedbal moudré rady z Přísloví 13:20 (NS): „Kdo chodí s moudrými, stane se moudrým, ale kdo má co činit s hloupými, špatně pochodí.“ Nyní má špatnou pověst a musí tím více bojovat, aby zachoval svou ryzost. Kdykoli se něco stane v místě, kde bydlí, je vyslýchán na policii.
8. Jaké následky může mít nedbání rady, že není dobře pěstovat známosti v příliš mladém věku?
8 Je také mnoho dospívajících mladých lidí, kteří si myslí, že musí „s někým chodit“ a „být zasnoubeni“, jako mnoho dnešních dětí. Nedbají rady organizace svědků Jehovových, jmenovaných služebníků v křesťanském sboru, ani rady svých rodičů a chtějí velmi brzy navazovat romantické vztahy k osobě druhého pohlaví. Roste tělesná přitažlivost. Jsou příliš mladí, než aby mohli vstoupit do manželství, ale chtějí uspokojovat žádosti, které v nich vznikají. Začínají si proto zahrávat s nemravností a někteří dojdou tak daleko, že se dopustí smilstva. Neprojevují moudrost, protože ‚nenaslouchají a nepřijímají více poučení‘, jak to činí moudří podle Přísloví 1:5 (NS). Nedbají ani rady v 8. verši této kapitoly, který říká: „Poslouchej, můj synu, kázeň svého otce a neopouštěj zákon své matky.“ Neposlouchají své rodiče a neposlouchají svého nebeského Otce, Jehovu, a svou „matku“, Jehovovu organizaci podobnou ženě. A protože nezachovávají ryzost, nezůstávají loajální v mezích mravních hranic, které jim určuje Boží slovo.
9. a) Jak bychom se měli dívat na vypůjčování peněz ke koupi luxusních předmětů?) b) Měli bychom k takovému účelu někomu půjčovat peníze?
9 Ani dospělí často nezachovávají ryzost ve svém jednání. Podle slov Římanům 13:8 bychom neměli být nikomu nic dlužni kromě lásky. Co však říci o situaci bratra, který má ještě platit nějaké účty a který si již předtím vypůjčil peníze od někoho jiného, aby si koupil věci, které chtěl? Jedná prakticky, jestliže si znovu půjčuje peníze, aby si mohl koupit nějaké luxusní věci, které chce? Je nezbytně nutné, aby je měl? Bylo nutné, aby se zadlužil na příklad proto, že si chtěl koupit stereofonní zařízení, zařízení na mytí nádobí nebo piáno? Přijímá-li tolik finančních závazků, řídí se snad biblickou myšlenkou: „Zlý člověk si půjčuje a nesplácí, ale spravedlivý projevuje přízeň a dává dary“? (Žalm 37:21, NS) Půjčíme-li mu peníze na takové věci, které nejsou nezbytně nutné, pomůže mu to k zachování ryzosti? V Přísloví 22:7 (NS) je psáno: „Kdo si vypůjčuje, je služebníkem toho, kdo poskytuje půjčku.“ Chceme být něčími služebníky proto, že si od něj půjčujeme, nebo chceme, aby se někdo stal naším služebníkem proto, že jsme mu poskytli půjčku? Nebylo by lépe, abychom se toho vyvarovali a byli služebníky jen jednoho pána, Boha? — Luk. 16:13.
10. a) Jak může být ryzost oslabena nesprávným postojem vůči těm, kterých Jehova používá k vedení svého díla na zemi? b) Jaký postoj bychom měli mít ke služebníkům křesťanského sboru?
10 Překážkou v zachovávání ryzosti může být také kritický postoj vůči lidem, kteří mají požehnání Jehovy Boha. Někdo si možná začne všímat lidských slabostí těch, kterým byl svěřen dozor nad sbory Božího lidu. Dávají-li starší muži moudrou, rozumnou radu na základě Bible, jiní se někdy vzepřou ve svém nitru a snad i ve svých výrocích, protože si vzpomenou na slabosti těchto mužů nebo na jejich chyby, kterých se snad dopustili před lety, ačkoli se již od té doby změnili a oblékli novou osobnost. V dopise Židům 13:17 je vyjádřen správný postoj, který bychom měli mít jako křesťané; „Poslouchejte ty, kteří mezi vámi přejímají vedení a buďte poddajní, neboť oni bdí nad vašimi dušemi jako ti, kteří budou vydávat počet, aby to činili s radostí a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“
11. a) Jaké otázky mohou vzniknout v souvislosti s osobami, které svým způsobem jednání oslabily svou ryzost? b) Které činitele, jež nám pomáhají zachovat ryzost, jsme až dosud poznali?
11 Můžeme říci, že lidé, o kterých jsme zde mluvili, posilovali svým způsobem jednání svou ryzost? Nikoli, naopak, oslabovali ji a dokonce se snažili oslabit i ryzost druhých. Co se s nimi stane, až budou jednoho dne pronásledováni a nebo se setkají s prudkým odporem? Vytrvají? A co my sami? Můžeme se poučit z jejich příkladu? Mladí, poznáváte nyní, jak je nutné podřizovat se rodičům, jak to od vás vyžaduje Boží opatření? Chápete nyní, že se musíte vystříhat špatné společnosti a že není správné chodit za školu? Poznáváte nyní, jak je důležité poslouchat moudrou radu, kterou nám dává Jehovovo slovo ohledně mravních zásad? A co my dospělí? Jsme si vědomi toho, že je moudré zbytečně neupadat do dluhů a že bychom neměli přijímat žádné finanční závazky, které by nakonec mohly vést k tomu, že by se na nás Jehova díval jako na ‚zlé‘? Je nám jasné, že nemáme kritizovat své bratry a že nikdy nesmíme zapomínat na to, že Jehovova organizace je nám k dobru a k ochraně? Skutečně, musíme se posilovat, abychom zachovali svou ryzost. (Přísl. 11:3; NS) Ale jak to můžeme dělat?
JAK SE MŮŽEME POSILOVAT
12. Co bychom měli chtít vědět o své ryzosti?
12 Jak jsme již uvedli na začátku, chtěl izraelský král David vědět, jak Jehova posoudí jeho ryzost. I my bychom to chtěli vědět. Chceme-li se dovědět, jak bychom měli podle Jehovova názoru posílit svou ryzost, můžeme uvažovat o 26. žalmu, který je modlitbou, v níž David mluví o tomto námětu s Jehovou.
13. Jakou úlohu má osobní studium ve spojení s ryzostí?
13 Podle 3. verše (NS) říká David Bohu: „Neboť mám před očima tvou milující dobrotivost a chodil jsem v tvé pravdě.“ Aby to platilo i o nás, musíme znát Jehovu a jeho pravdu. To znamená, že musíme studovat Bibli. Jeden způsob, jak se můžeme posilovat, je tedy osobní studium. Každodenní čtení Bible je v této souvislosti dobrým zvykem. Dále máme také spisy, které uveřejňuje Jehovova organizace a z nichž můžeme mít užitek. Mnozí říkají, že se vůbec nedostanou k tomu, aby všechno přečetli. Máme však opravdu málo času, takže nemůžeme přečíst publikace Společnosti? Nebo je nemůžeme číst proto, že věnujeme dosti času čtení novin, ilustrovaných časopisů a románů? Povzbuzují nás tyto publikace k věrnosti vůči Jehovovi Bohu? Naopak, již pouhé inseráty v dnešních novinách a časopisech mohou vyvolávat nemravné myšlenky a přání. Je proto daleko lepší věnovat co nejvíce času čtení takového druhu, které nás posílí a duchovně vzdělá. (1. Kor. 15:58) Jestliže osobně studujeme a připravujeme se na schůzky sboru Jehovova lidu, budeme z nich mít větší užitek a budeme moci také ostatním účastníkům lépe pomáhat.
14. a) Jaké společnosti bychom se měli vyhýbat? b) Co nám pomáhá vyhýbat se špatné společnosti? Uveď příklad.
14 „Neboť jsem nesedal s lidmi nepravdy a nevcházím s těmi, kteří skrývají, jací jsou. Nenáviděl jsem shromáždění přestupníků a se zlými nesedám“; tak pokračoval David ve verších 4 a 5 a tím poukazuje na další způsob, jak se můžeme posilovat, totiž vyhýbat se špatné společnosti. Jak čteme ve verších 9 a 10, popisuje tyto lidi jako ‚lidi, kteří nesou vinu za smrt, v jejich rukou je nevázané chování a jejichž pravice je plná úplatků‘. Chceme-li zůstat věrní Jehovovi, nesmíme pěstovat přátelství s takovými lidmi a musíme se vyhýbat styku s nimi kromě příležitostí, kdy jim kážeme dobré poselství o Božím království. Ano, často nám právě kázání pomáhá vyhýbat se jejich špatné společnosti. Může nám to znázornit příklad. Jeden člověk, který studoval teprve několik měsíců Bibli a předtím žil několik let jako „hippie“, vyprávěl: „Někdy nás navštěvují nebo nám píší lidé, s nimiž jsme se přátelili. Obyčejně jsou velmi překvapeni, protože jim velmi brzy začínáme vyprávět dobré poselství [o království]. Není to pro ně ovšem žádné dobré poselství; jejich údiv se proto většinou změní v odpor a tak obvykle co nejrychleji opustí náš obytný vůz a již se nikdy nevrátí. Někdy však semeno padne i na dobrou půdu a vznikne určitý zájem.“ Ano, mluvíme-li soustavně o svém Bohu a o jeho království, pomůže nám to vyvarovat se špatné společnosti.
15. a) Proč můžeme říci, že nás posiluje účast na shromáždění? b) Jak se vedlo dvěma bratrům v Africe, kteří šli pozdě na shromáždění?
15 Účast na shromážděních s lidmi, kteří rovněž touží konat Boží vůli, je dalším krokem v posilujícím programu, o kterém mluví David. Říká: „V nevinnosti umyji své ruce a chci obcházet kolem tvého oltáře, Jehovo . . . Jehovo, miloval jsem příbytek tvého domu a místo přebývání slávy tvé.“ (Verš 6 a 8, NS) Také my bychom měli milovat Jehovův dům. Dnes bychom se mohli dívat na Jehovův dům jako na místo, kde je poskytováno poznání o něm. Scházíme-li se s křesťany, kteří mají stejnou cennou víru, ‚jsme podněcováni k lásce a k pravým skutkům‘ a to nám pomůže zachovat ryzost. (Žid. 10:24, NS) Dobrá společnost a vynikající duchovní rozpravy, které slyšíme, a kterých se můžeme účastnit, nás budují. Je také důležité, abychom na tato shromáždění přicházeli všas, abychom tak mohli mít z programu plný užitek. V této souvislosti je zajímavá zkušenost z Afriky: Krátce potom, kdy bratři zahájili své shromáždění, došlo na onom místě ke srážce mezi členy dvou kmenů. Dva bratři, kteří se opozdili, viděli, že se v městě bojuje, a vrátili se domů. Jeden z nich se postavil s oštěpem v ruce před vchod svého domu, aby jej chránil, protože se bál, že by boj mohl dosáhnout až k jeho domu. Když jej uviděli vojáci, považovali jej za jednoho z účastníků boje a nechtěli jej propustit. Dokonce řekli: „To není svědek Jehovův, protože svědkové Jehovovi byli všichni na svém shromáždění a studovali Bibli, ale ten s nimi nebyl.“ A co se stalo s druhým bratrem, který se opozdil? Byl unesen a zabit.
16. Co by nám nemělo překážet v návštěvě shromáždění?
16 Nesmíme připustit, aby nám nedůležité věci bránily v návštěvě shromáždění. Proč bychom přijímali světskou práci navíc, abychom si mohli opatřit nějaké luxusní předměty, kdybychom pak museli proto pracovat v době, kdy se konají shromáždění, nebo jestliže by nás tato práce navíc tak namáhala, že bychom pak byli příliš unaveni a nemohli jít na shromáždění? Nebo proč zvát příbuzné nebo přijímat pozvání na dobu, kdy se schází křesťanský sbor? Neměli bychom zanedbávat tyto příležitosti, které nám Bůh dává proto, abychom se posilovali a mohli zachovat ryzost. — Žid. 10:25.
17. Která činnost nás posiluje v ryzosti?
17 Naši ryzost posiluje také účast na zvěstování Božího předsevzetí, na kázání dobrého poselství o království. Z verše 7 (NS) se dovídáme, že David pamatoval na to, „aby bylo slyšet hlasité díkůvzdání a aby byly oznamovány všechny [Boží] podivuhodné skutky“. To bychom si měli přát i my. Měli bychom využít každé příležitosti, kdy můžeme mluvit s jinými o Jehovovi a o jeho předsevzetí. Měli bychom kázat poselství pravdy a znovu navštěvovat všechny, kteří by o něm chtěli vědět více, a měli bychom je poučovat ve snaze učinit z nich učedníky Ježíše Krista. — Mat. 24:14; 28:19, 20.
18. a) O čem bychom měli mluvit ve svých modlitbách a jak často bychom se měli modlit? b) Stane-li se nám modlitba zvykem, co budeme dělat, jestliže nám vyvstanou problémy, a jaký to bude mít výsledek?
18 Další možností k posilování je modlitba. David si toho byl dobře vědom. Povšimněme si 11. verše 26. žalmu, který je ve skutečnosti celý modlitbou: „Já však budu chodit ve své ryzosti. Vykup mne a prokaž mi přízeň.“ Také my bychom měli slíbit Jehovovi, že chceme chodit v ryzosti a že chceme využít opatření, které učinil k našemu vykoupení; měli bychom projevit pro to ocenění a děkovat Jehovovi a své ocenění bychom mu měli prokazovat svými skutky. Měli bychom být stále ve spojení s Jehovou. Měli bychom s ním mluvit pravidelně několikrát denně; měli bychom mu říkat, že jej milujeme a že chceme činit jeho vůli, a měli bychom s ním mluvit o svých problémech a přáních a měli bychom hledat jeho vedení při všem, co děláme. Čím více se nám modlitba stane zvykem, tím snadnější pro nás bude zachovat ryzost. Octneme-li se v pokušení nebo bude-li nás někdo chtít svést na špatnou cestu, budeme pak automaticky pamatovat na Jehovu. (Přísl. 2:7) Často dokonce zjistíme, že při rozmluvě s Jehovou v modlitbě o nějakém problému nebo věci, kterou musíme rozhodovat, nás napadnou vhodné biblické texty, které nám pomohou poznat, jak se Jehova dívá na tuto věc.
19. Kterými pěti způsoby se tedy můžeme posilovat, abychom mohli zachovat ryzost?
19 Na závěr bychom si tedy mohli položit otázku: Co bychom měli dělat, abychom se posílili a mohli tak zachovat svou ryzost? Měli bychom číst a studovat Bibli a biblické studijní pomůcky, které nám Jehova opatřuje prostřednictvím své organizace. Měli bychom se vyhýbat špatné společnosti. Měli bychom se účastnit shromáždění těch, kteří mají zájem o Jehovovu vůli a jeho předsevzetí. Měli bychom se účastnit kazatelské a učitelské činnosti, která byla předpověděna pro dnešní zlé dny. Také bychom se měli pravidelně modlit k Jehovovi, abychom s ním zůstali úzce spjati a abychom si byli stále vědomi své závislosti na něm. Jaké výsledky však má zachovávání ryzosti? Příští článek nám přinese odpověď.