Byla Marie i s tělem vzata do nebe?

MILIÓNY lidí dnes věří na Mariino „nanebevzetí“, to jest, že byla tělesně vzata do nebe. 1. listopadu 1950 to papež Pius XII. vyhlásil jako neomylnou katolickou nauku.

Základ pro vyhlášení této nauky byl položen již mnohem dříve. Po staletí už slavili katolíci 15. srpna svátek „nanebevzetí Marie“. Když papež Pius IX. v roce 1854 oznámil jako dogma nauku, že „Marie byla od prvního okamžiku svého početí ochráněna od každé poskvrny dědičného hříchu“, Vatikán začal dostávat žádosti, aby bylo definováno „nanebevzetí Marie“. Otázka, která musela být objasněna, se vztahovala na to, zda Marie byla nejen ochráněna od dědičného hříchu, ale také od smrti, aby nemusela být v hrobě až do vzkříšení mrtvých.

Definice papeže Pia XII. nevyřešila otázku, zda Marie opravdu zemřela, ale „nanebevzetí Marie“ bylo předloženo jako skutečnost. Papež Pius XII. prohlásil: „Neposkvrněná, vždy panenská Boží matka Marie byla po dokončení pozemského života vzata s tělem a duší do nebeské slávy.“

Protože dogma o „nanebevzetí“ Marie je miliony lidí považováno za křesťanskou nauku, dalo by se očekávat, že pro to najdeme dobrou oporu ve Svatém písmu. Ale je tomu tak? „Nenajdeme v Bibli výslovné poukazy na nanebevzetí,“ říká Nová katolická encyklopedie, „ale přesto papež ve vyhlašovací bule trvá na tom, že Písma jsou nejdůležitějším základem této pravdy.“ (Sv. 1, str. 972, angl.) Abychom rozhodli, zda „Písma jsou nejdůležitějším základem“ nauky o „nanebevzetí“ Marie, musíme se podívat, co říká Bible.

CO ZJEVUJE BOŽÍ SLOVO

Jak ukazuje dějinný vývoj nauky, myšlenka o „nanebevzetí“ Marie má kořeny v dogmatu o „neposkvrněném početí“. Proto se musíme nejprve přesvědčit, je-li v Bibli opora pro to, že Marie — jak tvrdí dogma o „neposkvrněném početí“ — „byla ochráněna od poskvrnění dědičným hříchem“.

Nová katolická encyklopedie připouští, že „Písma neobsahují žádný přímý poukaz na Mariino početí“. (Sv. 7, str. 378, angl.) Toto dílo upřímně přiznává, že dějinná svědectví mluví proti názoru, že „neposkvrněné početí“ bylo částí ústního poučování apoštolů. Také církevní otcové 1. století nezastávali tuto nauku. Čteme: „Raní církevní otcové považovali Marii za svatou, ale nikoli za dokonale bezhříšnou. Origenes a někteří jeho následovníci zastávali názor, že byla nedokonalá jako jiné lidské bytosti.“ (Sv. 7, str. 378, 379, angl.) Mýlili se „raní církevní otcové“? Podle Svatého písma se nemýlili.

Z Bible jasně vysvítá, že Marie se sama považovala za hříšníka. Mojžíšovský Zákon vyžadoval, aby matka po narození syna na konci doby očištění obětovala „ročního beránka jako zápalnou oběť a mladého holuba nebo hrdličku jako oběť za hřích“. Jestliže si žena nemohla dovolit obětovat beránka, říkal Zákon: „Vezme dvě hrdličky nebo dva mladé holuby, jednoho jako zápalnou oběť, druhého jako oběť za hřích.“ (3. Mojž. 12:6–8) Kdyby Marie byla bez hříchu, byla by přinesením oběti za hřích vzbudila nesprávný dojem. Avšak Bible říká, že Josef a Marie přišli a „přitom chtěli také podat oběť, jak je to nařízeno v Zákoně Páně: párek hrdliček nebo dvě holoubata“. (Luk. 2:24, katol. překlad dr. Petrů) Tím, že Marie uposlechla Zákon, který byl určen hříšným lidem, uznávala svou nedokonalost.

Ježíš na druhé straně jednal jinak. Když se Petr jednou ptal, zaplatil-li Ježíš chrámovou daň, řekl, že ano. Později poučil Ježíš Petra lépe, když mu vysvětlil, že králové nevyžadují od svých synů daně. Tak mohl Petr poznat, že Ježíš jako Boží jednozplozený Syn nebyl povinen platit daně na udržování chrámu svého Otce. Ale vzhledem k okolnostem Ježíš nechtěl dát druhým podnět ke klopýtání. Proto způsobil zázrak, aby umožnil Petrovi zaplatit chrámovou daň. — Mat. 17:24–27.

Co však znamenalo, když anděl Gabriel řekl Marii: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ (Luk. 1:28, Petrů) Tato slova jsou vysvětlována tak, že Marie byla „milostiplná“ od začátku svého života, a proto musela být zcela bez hříchu. Papež Pius XII. rozšířil uplatnění Gabrielových slov na Mariino „nanebevzetí“, když tvrdil, že teprve tehdy Marie dosáhla „plnost milosti“.

Stojí za povšimnutí, že toto vysvětlení Gabrielových slov není v souladu s biblickou zprávou v řeckém originálu. O použití výrazu „milostiplná“ k podpoře nauky o „neposkvrněném početí“ čteme v Nové katolické encyklopedii: „Toto vysvětlení přehlíží skutečnost, že řecký výraz [kecharitomene] zdaleka není tak jasný, jak předpokládá překlad slova ‚milostiplná‘.“ (Sv. 7, str. 378, angl.) Některé moderní překlady proto nepoužívají v Gabrielových slovech výraz „milostiplná“, v souladu s pravým smyslem původní řečtiny. Překlad nového světa například říká „vysoce poctěná přízní“. (Viz též katol. Jeruzalémskou bibli, Novou americkou bibli aj.) Gabrielova slova k Marii ukazují tedy, že byla vysoce poctěná, protože se měla stát matkou Mesiáše, ale nemohou být použita jako opora pro nauku o „neposkvrněném početí“ a „nanebevzetí“.

Kromě toho Bible mluví proti tělesnému vystoupení člověka do nebe. Apoštol Pavel říká o vzkříšení k nebeskému životu: „A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských, jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd, nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě. Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné, rozsívá se nesličné, vstane slavné, rozsívá se nemocné, vstane mocné, rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. . . Totoť pak pravím, bratři: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou.“ (1. Kor. 15:40–50, KB) Jako všichni ostatní, kteří získají nesmrtelný život v nebi, musela se i Marie vzdát svého pozemského těla, aby zažila změnu k nebeskému životu.

Bible poukazuje tedy neomylně na to, že Marie ani nebyla osvobozena od každého poskvrnění hříchem, ani nebyla vzata v těle do nebe. To by mělo přimět každého k přemýšlení. Ježíš Kristus předhazoval duchovním vůdcům tehdejší doby, že dělají ‚z lidských nauk dogmata‘. (Mat. 15:9, Nová americká bible) Neukazují uvedené důkazy, že dogmata o „nanebevzetí“ Marie je odvozeno z ‚lidských nauk‘? Jestliže jsi byl učen této nauce, neměl bys prozkoumat, zda i jiné věci, kterým ses učil, právě tak nejsou založeny na Bibli, ale jsou pouze výsledkem lidského rozumování? Když to uděláš, budeš jednat v souladu s apoštolovou radou: „Všecko však zkoušejte, co dobré jest, toho se držte.“ — 1. Tess. 5:21, katol. překlad dr. Sýkory.