Boží slovo je živé
Jedině v síle Jehovově
HEBREJŠTÍ proroci neměli nadlidskou sílu, ale byli to lidé „s pocity, jako jsou naše“. (Jak. 5:17) Často však stáli tváří v tvář velikému odporu ze strany vlastních lidí. Bez božské pomoci by prostě nemohli splnit své poslání. Zvítězili však v síle Jehovově. Dramaticky to zobrazuje případ proroka Jeremiáše.
Před očima starších svého národa a starších z kněží rozbil Jeremiáš hliněnou nádobu. Význam tohoto činu vysvětlil: „Tak řekl Jehova vojsk: ‚Rozbiji tento lid a toto město, stejně jako někdo rozbije hrnčířskou nádobu, takže již není možno ji opravit; a budou pohřbívat v Tofet, až tam již nebude místo k pohřbívání.‘ “ (Jer. 19:1–11) Když Jeremiáš opustil Tofet v údolí synů Hinnom, šel na chrámové nádvoří a tam oznamoval Jehovovo poselství zkázy tak, aby to všichni shromáždění lidé slyšeli. — Jer. 19:14, 15.
Paschur, vedoucí chrámový zplnomocněnec, rychle proti Jeremiášovi zasáhl. Veřejně proroka ponížil, když jej uhodil a pak jej dal do klády v Benjamínově bráně. Když byl Jeremiáš příštího dne propuštěn z klády, oznámil Jehovův rozsudek proti Paschurovi. — Jer. 20:1–6.
Jak tyto zkušenosti zapůsobily na Jeremiáše? Byl velmi sklíčen, protože se stal terčem pohany za to, že oznamoval Boží poselství. Měl pocit, že toho nechá. Ale nemohl. Veden podněcující mocí Božího ducha prostě musel mluvit. Jehovovo slovo bylo ‚jako hořící oheň zavřený v jeho kostech‘. Jeremiáš si uvědomil, že z vlastní síly by nikdy nemohl dále oznamovat to, co mu působilo osobně tolik těžkostí. Řekl: „Ošálil jsi mne, Jehovo, takže jsem se dal ošálit. Použil jsi proti mně své síly, takže jsi získal převahu.“ (Jer. 20:7–9) Prorok byl ošálen v tom smyslu, že byl schopen splnit to, co by nikdy ze své síly nemohl vykonat. Nejvyšší dokázal, že je silnější než Jeremiášova slabost.
Jak to může být povzbuzující pro nás dnes! Také my se můžeme setkat s odporem a posměchem, když kážeme Boží poselství obsažené v Písmu. Ale s božskou pomocí můžeme dále plnit poslání, které Ježíš Kristus dal svým učedníkům. (Mat. 28:19, 20) Můžeme být v podobné situaci jako apoštol Pavel, který řekl: „Když. . . jsem slabý, pak jsem silný.“ — 2. Kor. 12:10.