Zprávy a jejich hlubší význam

Nenávist mezi „bratry“ rozděluje národ

● Podle časopisu „GEO“ se „mnozí [belgičtí] představitelé ptají, jestli stý padesátý první rok [Belgie] nebude poslední“. Proč? Zdá se, že mezi 4 milióny francouzsky mluvících Valonů a 5,5 milióny holandsky mluvících Vlámů v národě „vzájemné opovržení [vyvolané etnickou pýchou] hluboce rozpoltilo zemi, takže národní život Belgie dnes téměř ustrnul“. Podle zpráv došlo při četných příležitostech ke skutečnému fyzickému násilí mezi znesvářenými skupinami.

Přesto je téměř 98 procent těchto lidí římskokatolickými „bratry“. Místo aby náboženství působilo jako sjednocující činitel, náboženské instituce a obřady jsou stejně rozdělené jako národ. „Katolická univerzita v Lovani, Erasmova alma mater, se rozštěpila. . . jazykově rozdělila,“ oznamuje „GEO“. „Skoro všechen movitý majetek instituce byl pečlivě rozpůlen a mezi rozdělenými kolegy je dnes jen nepatrná komunikace.“

Takové hluboké rozdělení založené na etnické nebo jazykové pýše vede myslící lidi k otázce, proč členové církve, která se prohlašuje za jedinou pravou Kristovu církev, nejsou příkladní ve vlastnosti, o níž Ježíš prohlásil, že bude vyznačovat jeho pravé následovníky: „Po tomť poznají všichni, že jste učedníci moji, budete-li míti lásku jedni k druhým.“ — Jan 13:35, „Česká bible katolická“.