Zprávy a jejich hlubší význam

Násilí předpověděno

„Mladiství se stávají daleko násilnějšími, než byli před lety,“ poznamenává James Fox, kriminolog v Northeastern University. „Pozoruji, že se opravdu mění typ mladistvých, s nimiž se dostáváme do styku,“ prohlašuje michiganský soudce Faye Harrison. „Jsou daleko drsnější, daleko pohotovější [k násilí], v mladším věku se dostávají daleko hlouběji do těžkých přestupků.“ Rozzuření mladiství jsou ve skutečnosti „zodpovědní ročně asi za 300 vražd rodičů,“ sděluje Detroit Free Press.

Proč dnes tak roste násilí mezi mládeží? Fox poukazuje na snadnější přístup ke zbraním, násilí pozorované v televizi a „všeobecný pokles úcty k autoritě,“ jak se píše v USA Today. David Ramirez, soudce v Denveru, zaměřuje pozornost na rodiče a domnívá se, že „dětem nejsou předávány tradiční hodnoty a pojetí úcty, a zdá se, že mnozí rodiče nemají pouta ke svým dětem,“ poznamenává The Denver Post.

Velice časová jsou slova, která napsal před staletími apoštol Pavel. Předpověděl, že „v posledních dnech nastanou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí . . . neposlušní rodičů . . . bez přirozené náklonnosti . . . bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru.“ (2. Timoteovi 3:1–3) Křesťané se mohou bránit před pronikáním takových postojů tím, že budují láskyplné rodinné vztahy, jak ukazují biblické texty, například 5. Mojžíšova 6:4–9 a Kolosanům 3:12–14, 18–21.

Musí platit cenu

„Nečteme Bibli a ani nevíme, co v ní je,“ říká americký pracovník výzkumu veřejného mínění, George Gallup ml. „Platíme za to a trpíme podle toho v podobě rostoucí rozvodovosti, zneužívání dětí, narkomanie, podvádění a nepoctivosti na všech úrovních společnosti.“ Podle Gallupova průzkumu je v neděli v kostele 40 procent Američanů a asi 80 procent uzavírá sňatek v kostele, ale od roku 1960 se počet rozvodů ztrojnásobil, počet neoddaných dvojic, jež spolu žijí, vzrostl téměř pětinásobně a počet nemanželských dětí je téměř čtyřnásobný. Kromě toho v letech 1972 až 1979 se ztrojnásobil počet potratů.

George Gallup poukázal otevřeně na kořen problémů: „Je zřejmé, že církve neplní svou základní úlohu a nevštěpují lidem vědomí o hodnotách. Držíme se náboženství jen velice povrchně. Nemění náš život a neposkytuje nám žádné usměrňování. Ostatně se ani nezakládá na Bibli.“

Křesťanství by však mělo měnit život, mělo by poskytovat usměrňování a mělo by být založeno na Bibli. Původně byli první křesťané učeni, aby ‚odložili starou osobnost‘. Pavel napsal: „Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži, ani zloději ani chamtivci . . . nezdědí Boží království. A přece někteří z vás takoví byli.“ — Efezanům 4:22; 1. Korinťanům 6:9–11.

„První člověk byl člověk“

Někteří zastánci evoluce tvrdí, že evoluci je možné „na sto procent“ věřit a že je to „teorie, kterou si člověk může ověřit v laboratoři“. Ale na Druhém mezinárodním kongresu lidské paleontologie, který se nedávno konal v italském Turínu, bylo jasné, že mají mnozí vědci stále ještě pochybnosti.

Místo aby se na kongresu potvrdilo, že lze evoluci „na sto procent“ věřit, ukázalo se jasně, že se vědci ve svých názorech velmi liší, pokud jde o otázku, kdy a jak se člověk vyvinul. Například paleontolog Bernard Vandermeersch zdůraznil, že výsledky paleontologie v otázce původu člověka „odporují údajům, které poskytují genetici“, což poukazuje na jednoho společného předka.

Takové rozpory však mají mezi sebou jen lidé, kteří nepřijímají jednoduchou pravdu, že Bůh „učinil z jednoho člověka každý lidský národ, aby bydleli na celém zemském povrchu“. (Skutky apoštolů 17:26) Jak to učinil? 1. Mojžíšova 2:7 nám říká, že „Bůh přistoupil k vytvoření člověka z prachu půdy a vdechl do jeho chřípí dech života“, čímž se člověk stal „živou duší“.

Nepřekvapuje nás, že biolog Giuseppe Sermonti shrnul závěr kongresu slovy, že „pokusy přimět nás, abychom sestoupili ze stromu opic, nevedly k žádným zajímavým výsledkům. První člověk byl člověk.“