Měli byste rozšířit svůj „zorný úhel“?

MĚSTO Kóbe v západním Japonsku postihlo ničivé zemětřesení a obětaví dobrovolníci rychle přišli místním obyvatelům na pomoc. Tým lékařů, kteří přispěchali z jiných částí země, však zjistil, že někdo z městského zdravotnického centra odmítl vyhovět jejich žádosti o lékařské potřeby. Onen úředník, který byl zároveň ředitelem jedné velké nemocnice ve městě, chtěl, aby oběti zemětřesení byli dopraveny do nemocnic v Kóbe, a ne aby jim lékaři dávali drahé injekce a nitrožilní tekutiny v centrech humanitární pomoci. Nakonec bylo žádosti lékařů vyhověno, avšak počáteční nepružný přístup a zdánlivý nedostatek soucitu tohoto úředníka vyvolal značnou kritiku.

Možná jste už někdy zažili podobnou neústupnost ze strany někoho, kdo měl pravomoc. Možná jste někdy tuto vlastnost projevili dokonce vy sami. Mohlo by být pro vás prospěšné, kdybyste získali širší pohled na věci?

Získejte ucelený náhled na věc

Je obvyklé, že jednotlivci se dívají na určité záležitosti jen z jednoho úhlu pohledu neboli hlediska, čímž omezují své vnímání a chápání oněch záležitostí. Toto hledisko je často určeno takovými činiteli, jako jsou vzdělání, životní zkušenost a výchova. Člověk však dospěje k moudřejším rozhodnutím, když se snaží získat ucelený obrázek. Jestliže například projíždíte rušnou křižovatku, kde nejsou semafory, bylo by moudré dívat se jen přímo před sebe? Určitě ne! Podobně jestliže rozšíříte svůj způsob uvažování tak, abyste získali ucelený náhled na věc, může vám to velmi pomoci, abyste se rozhodovali a jednali zodpovědným způsobem. Může to dokonce přispět k záchraně života.

Pravděpodobně všichni bychom se v tomto ohledu mohli zlepšit. Položte si tedy otázku: ‚Ve kterých oblastech by pro mne snad mohlo být prospěšné, kdybych rozšířil svůj způsob uvažování?‘

Váš názor na druhé

Co vidíte, když se díváte na druhé lidi? Máte sklon vnímat jejich slova a skutky černobíle, jako kdyby už žádné další barvy nebo odstíny neexistovaly? Je pro vás poznámka někoho druhého vždy buď vyjádřením chvály, nebo urážkou? Má někdo buď úplně vždycky pravdu, nebo se naprosto vždy mýlí? Kdybychom se takto dívali na druhé, byli bychom jako fotograf, který vnímá svět jen jako černobílou fotografii, a přehlíží ohromnou škálu zářivých barev a odstínů podzimní krajiny. Nebo máte tendenci zaměřovat se na negativní stránky osobnosti člověka, stejně jako cestovatel, který připustí, aby mu radost z pohledu na překrásnou scenérii pokazila trocha odpadků, které tam zanechal nějaký bezohledný návštěvník? (Srovnej Kazatele 7:16.)

Mnohé se můžeme naučit z toho, jak se Jehova dívá na lidská provinění. Ačkoli ví o mnoha slabostech a selháních člověka, nechce na ně soustřeďovat nebo zaměřovat svou pozornost. Žalmista s vděčností poznamenal: „Kdyby provinění byla to, na co dáváš pozor, . . . Jehovo, kdo by mohl obstát?“ (Žalm 130:3) Jehova je ochotný od kajícných hříšníků daleko vzdálit jejich provinění, ano, velkoryse je vymazává, tak aby nenarušovala náš vztah k němu. (Žalm 51:1; 103:12) Jehova řekl o králi Davidovi, který se při jedné příležitosti dopustil vážného hříchu s Bat-šebou, že to byl muž, ‚který za ním chodil celým svým srdcem, takže činil jen to, co bylo správné v Jehovových očích‘. (1. Královská 14:8) Proč to Bůh o Davidovi řekl? Protože zaměřoval svou pozornost na lepší vlastnosti kajícného Davida. Uvažoval o všech činitelích, které s tou záležitostí souvisely, a rozhodl se dál projevovat svému služebníkovi milosrdenství.

Ježíš Kristus tento Jehovův rozšířený náhled na chyby druhých lidí dokonale zrcadlil. (Jan 5:19) Ježíš byl milosrdný a projevoval pochopení, když se setkával s nedostatky svých apoštolů. Uznal, že pokud jde o nedokonalé lidi, i když ‚duch je dychtivý, tělo je slabé‘. (Matouš 26:41) Díky tomu Ježíš přistupoval k slabostem a chybám svých učedníků s trpělivostí a pochopením. Nesoustředil se na jejich selhání, ale spíše se zaměřoval na jejich dobré vlastnosti.

Při jedné příležitosti Ježíš apoštoly napomenul, protože se přeli o to, kdo z nich se zdá být největší, a pak jim řekl: „Jste však těmi, kdo se mnou setrvali v mých zkouškách; a činím s vámi smlouvu, právě jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, o království, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a seděli na trůnech, abyste soudili dvanáct izraelských kmenů.“ (Lukáš 22:24–30) Ano, i přes mnohá selhání apoštolů se Ježíš zmiňoval o jejich věrnosti a lásce, kterou k němu měli. (Přísloví 17:17) Ježíš důvěřoval v to, co mohou udělat a udělají, a proto s nimi uzavřel smlouvu o Království. Ano, ‚Ježíš miloval své učedníky až do konce‘. (Jan 13:1)

Pokud se tedy stává, že vás dráždí zvláštní povahové rysy a chyby někoho druhého, potom napodobujte Jehovu a Ježíše. Rozšiřte svůj způsob uvažování a snažte se vzít v úvahu všechny činitele. Budete-li se na věci dívat ze správné perspektivy, bude pro vás snazší milovat své bratry a vážit si jich.

Když dáváte v hmotném ohledu

Jednou z radostí křesťanů je výsada dávat. Musíme však omezovat své dávání jen na jednu činnost, řekněme například jen na kazatelskou službu? (Matouš 24:14; 28:19, 20) Nebo bychom mohli svůj způsob uvažování rozšířit tak, abychom mysleli i na tělesné potřeby a blaho druhých lidí? Ovšem, všichni křesťané si uvědomují, že ze všeho nejdůležitější je dávání v duchovním smyslu. (Jan 6:26, 27; Skutky 1:8) Nicméně stejně jako je důležité dávat duchovně, určitě nelze opomíjet ani dávání v hmotném ohledu. (Jakub 2:15, 16)

Přemýšlíme-li o naléhavých potřebách našich duchovních bratrů ve svém vlastním sboru i po celém světě, můžeme si plněji uvědomit, co pro ně můžeme udělat, abychom jim pomohli. Když se ti, kdo mohou, štědře dělí o své prostředky s druhými, dochází k vyrovnání. Tímto způsobem se pečuje o potřeby všech našich bratrů. Jeden křesťanský starší to vyjádřil takto: „Jestliže v jedné části světa vyvstane mezi bratry nouze, bratři z jiné části světa jim přijdou na pomoc. Jestliže na tom nejsou tak dobře, aby jim dokázali pomoci, potom pomohou bratři odjinud. Tak se pečuje o potřeby našich bratrů po celém světě. Celosvětové společenství bratrů je rozhodně úžasné.“ (2. Korinťanům 8:13–15; 1. Petra 2:17)

Jedna křesťanská sestra upřímně toužila navštívit mezinárodní sjezd konaný ve východní Evropě, ale bránily jí v tom určité okolnosti. Slyšela však, že bratři v této oblasti velmi potřebují Bible, a tak poslala příspěvek na tyto Bible prostřednictvím někoho, kdo se sjezdu zúčastnil. Zažila proto štěstí, které vyplývá z dávání — z toho, že se o své hmotné prostředky podělila se svými bratry v cizí zemi. (Skutky 20:35)

Rozšíříte-li svůj způsob uvažování, možná budete moci přispět ještě větší měrou ke stále se rozrůstajícímu celosvětovému biblickému vzdělávacímu dílu, což přinese radost jak vám samotným, tak i ostatním lidem. (5. Mojžíšova 15:7; Přísloví 11:24; Filipanům 4:14–19)

Když dáváte rady

Když máme někomu ze svých duchovních bratrů poradit nebo ho napomenout, pomůže nám, budeme-li s ním rozmlouvat ohleduplně a vyrovnaně, protože tak získáme jeho úctu a poskytneme mu opravdu praktickou pomoc. Je velmi snadné soustředit se jen na několik skutečností a dojít k ukvapenému, jednostrannému závěru. To pak vyvolává dojem, že jsme úzkoprsí, či dokonce nepřístupní podobně jako náboženští vůdci v Ježíšově době, kteří měli sklon nakládat na druhé nekonečnou řadu svých předpisů. (Matouš 23:2–4) Jestliže se naproti tomu vyvarujeme extrémů a budeme poskytovat znamenité rady pevně založené na biblických zásadách, jež zrcadlí Jehovův spravedlivý, a přesto vyrovnaný a milosrdný způsob uvažování, ostatní budou přijímat a uplatňovat naše podněty mnohem snadněji.

Před nějakou dobou se mladí bratři z několika sborů scházeli, aby společně sportovali. Je politováníhodné, že se mezi nimi projevil duch soutěživosti, což vedlo k ostrým slovním střetům. Jak se s tímto problémem vypořádali místní starší? Uvědomovali si, že mladí lidé potřebují odpočinkovou činnost, a proto jim nedoporučovali, aby se přestali scházet. (Efezanům 5:17; 1. Timoteovi 4:8) Místo toho je pevně, a přesto rozumně upozornili, k čemu by duch soutěživosti mohl vést. Také jim dali některé užitečné podněty, jako například, že by měli mezi sebe vzít zodpovědné bratry, kteří jsou starší než oni. Mladí ocenili moudrost a vyrovnanost této rady a kladně na ni reagovali. Kromě toho vzrostla jejich úcta a náklonnost ke starším.

Usilujte o to, abyste rozšířili svůj „zorný úhel“

I když snad v sobě úmyslně či vědomě neživíte předsudky, vyžaduje to cílené úsilí, abyste rozšířili svůj způsob uvažování. Když studujete Boží slovo, rozjímejte o něm tak, abyste porozuměli Jehovově způsobu uvažování a vážili si ho. (Žalm 139:17) Snažte se pochopit smysl výroků, které jsou v Bibli, i zásady, jež z nich vyplývají, a usilujte o to, abyste hodnotili věci stejně jako Jehova. Tak budete jednat v souladu s Davidovou modlitbou: „Dej mi poznat své vlastní cesty, Jehovo; vyučuj mě svým vlastním stezkám. Přiměj mě chodit v tvé pravdě, a vyučuj mě.“ (Žalm 25:4, 5)

Jestliže si osvojíte ucelenější pohled na věci, přinese vám to požehnání. Získáte pověst člověka, který je vyrovnaný a který má pro druhé pochopení. Budete schopni poskytovat druhým lidem v různých situacích rozumnější rady. To pak zase přispěje k úžasné jednotě a souladu v křesťanském společenství bratrů.

[Obrázky na straně 12]

Štědré dávání pomáhá druhým, přináší radost dárci a těší našeho nebeského Otce