‚Ještě větší skutky‘
1 V předvečer své popravy mluvil Ježíš se svými apoštoly o své úzké spolupráci s Otcem a dodal: „Vpravdě vám říkám: Kdo projevuje víru ve mne, ten bude také konat skutky, které já konám; a on bude konat skutky větší než tyto, protože já odcházím k Otci.“ (Jan 14:9–12) Jaké skutky myslel Ježíš? Jaké skutky by mohly být větší než skutky, které konal on?
2 Když se Ježíš několik dní po svém vzkříšení objevoval svým učedníkům, naznačil, v čem spočívají tyto „větší skutky“, když řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání systému věcí.“ Během 40 dnů je Ježíš stále znovu poučoval o Božím království a nakonec jim řekl krátce před svým vystoupením do nebe: „A budete mi svědky v Jeruzalémě i v celé Judeji a v Samaří a až do nejvzdálenějších končin země.“ — Mat. 28:16–20; Sk. 1:3–8.
3 Ježíš tedy mluvil o velkém díle svědectví a vyučování, které by se mělo konat na celé zemi. Tato práce začala potom, když byl o letnicích na jeho učedníky vylit svatý duch, a Jehova této práci žehnal. Touto prací bylo vydáno „důkladné svědectví“, jak je to opakovaně uváděno ve Skutcích apoštolů. — Sk. 2:40; 10:42; 23:11; 28:23.
4 Křesťané v prvním století měli kromě toho konat výstražné dílo: Jeruzalém a tehdejší židovský systém měl být zničen. Jak prorokoval Ježíš a jeho učedníci, přišlo toto zničení podivuhodně náhle v roce 70 n. l. (Mat. 23:37, 38; 24:15–22) Když konečně nastal čas k vykonání rozsudku, mohl apoštol Pavel právem napsat, že ‚naděje tohoto dobrého poselství . . . byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem‘. (Kol. 1:23) Toto „důkladné svědectví“ vedlo k tomu, že byly činěny „skutky“, které byly dokonce větší než skutky Ježíšovy. A kdo dělal tyto „skutky“? Konali je pokorní muži a ženy, pro něž byla oddanost Bohu to nejdůležitější v životě. Mohli říkat s apoštolem Pavlem: „Zbožná oddanost je užitečná ke všemu.“ (1. Tim. 4:8) Bůh požehnal jejich „důkladnému svědectví“ a jejich podílu na „větších skutcích“.
NOVODOBÍ SVĚDKOVÉ
5 Dnes, v posledním dni soudu bezbožného světa, který začal na konci „časů národů“ v roce 1914 n. l. , oznamuje velké množství svědků Jehovovo jméno a království po celé zemi. Křesťanstvo s nimi bude zacházet stejně opovržlivě pro metodu, kterou používají, a pro naději, na níž zakládají své svědectví, jako zacházeli židovští náboženští vůdci s Ježíšem a s jeho apoštoly. (Luk. 21:24; Jan 7:45 až 52; Skutky 5:27–29) Svědkové Jehovovi se nespoléhají na nějakou malou skupinu duchovních, která vyšla z náboženských seminářů a jež by za ně mluvila na kazatelně, před televizní kamerou nebo v rozhlase. Naopak je to společnost více než dvou miliónů kazatelů, kteří se obracejí k jednotlivým lidem, aby jim vydali svědectví. Všude oznamují „dobré poselství“, které ze srdce přijali. (Sk. 5:42; 20:20, 21; 1. Petra 3:15) Věrně zvěstují výstrahu, že současný svět žije ve dni soudu a jde vstříc „velkému soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano, jaké nikdy více nebude“. — Mat. 24:21, 22.
6 Tak konají křesťanští svědkové Jehovovi s pomocí Božího ducha skutky, které jsou „větší“ — rozsáhlejší — než skutky, jež činil na zemi Ježíš. Nežádáme však z toho pro sebe slávu, ale máme radost, že patříme k těm, které popsal Pavel slovy: „Neboť pozorujete, bratři, jak vás povolal, že bylo povoláno nemnoho moudrých v tělesném ohledu, nemnoho mocných, nemnoho urozených, ale Bůh vyvolil pošetilé věci světa . . . aby zahanbil silné; a Bůh vyvolil nízké věci světa a to, na co se dívají svrchu, to, co není ničím, aby zmařil to, co je, aby se nechlubilo před Bohem žádné tělo.“ (1. Kor. 1:26–29) Často je to pokorný svědek království — podle světa sice ‚pošetilý‘, ale bohatý vírou — kdo dosáhne srdce těch, kteří mu naslouchají.
7 Při rozsáhlém svědeckém díle, které se koná na zemi v čase konce, velice pomáhají publikace společnosti. Tyto křesťanské publikace jsou přirovnány ve Zjevení 9:13–19 symbolicky ke koním. Tyto „koně“ představují prostředky k oznamování poselství soudu, a to zejména v tištěné formě. Statisíce upřímně smýšlejících lidí reagují příznivě na tyto publikace a odvracejí se od světa, který je odsouzen k záhubě, aby u Boha hledali ochranu a záchranu.
8 Velmi mnoho zvěstovatelů konalo „větší skutky“ ve spojení s dobrým poselstvím. Jehova žehnal jejich práci. Jistě bude i dále dávat radost všem těm, kteří se podílejí na tomto podivuhodném díle.