Můžeme vědět, zda je nějaký Bůh?

JEDEN z vynikajících náznaků, který poukazuje na existenci stvořitele, si všichni nosíme s sebou. Denně jej používáme, někdy méně a někdy více, a přesto máme sklon považovat jej za samozřejmou věc. Váží asi 1 400 gramů, je velký asi jako grapefruit, podobá se vlašskému ořechu a je uložen pod lebeční kostí. Ano, je to lidský mozek.

Tento prostý popis nijak nedoceňuje ono zázračné dílo. Francouzský neurobiolog dr. Jean-Pierre Changeux ho popisuje ve své knize takto: „Lidský mozek si vynucuje představu o gigantickém seskupení desítek miliard krajkovitě propletených neuronových pavučin, jimiž bleskovitě přeletují myriády elektrických impulsů, které jsou čas od času přepojovány bohatým souborem chemických signálů. Anatomická a chemická organizace tohoto stroje je fantasticky komplikovaná.“ — „Neuronový člověk“ (angl.).

Podle neurologa dr. Richarda Restaka má každý mozek až 100 miliard neuronů neboli nervových buněk, a každá „může mít více než tisíc synapsí — styčných míst mezi nervovými buňkami. U některých buněk v mozkové kůře dosahuje počet takových spojení až dvou set tisíc.“

Dr. Changeux vypočítává, že je „asi 600 miliónů [synapsí] na krychlový milimetr“. Krychlový milimetr je velký asi jako špendlíková hlavička. Kolik synapsí neboli spojovacích štěrbin se tedy vytváří v jednom mozku? Dr. Restak odpovídá: „V mozku je asi deset až sto biliónů synapsí, z nichž každá pracuje jako maličká kalkulačka a zaznamenává signály, které přicházejí v podobě elektrických impulsů.“ Co to znamená? Dr. Restak vysvětluje: „Celkový počet spojení tohoto obrovsky rozvětveného síťovitého nervového systému mozku je opravdu astronomický.“

Jak se přenášejí informace?

To však není konec tohoto vyprávění. Mezi mozkovými neurony se vytváří spojení prostřednictvím rozvětvených vláken nazvaných dendrity. Dr. Restak říká: „Podle odhadu přesahuje celková délka dendritů v lidském mozku několik set tisíc kilometrů.“ A to všechno je uvnitř celistvé mozkové hmoty v tvé lebce!

Jak se však přenášejí informace v tomto podivuhodném vzrušujícím světě mozku? Jak se přemosťuje synaptická štěrbina, široká 0,000025 mm, mezi buňkami? „Prostou“ přeměnou elektrického impulsu v chemický signál, který přemosťuje mezeru jako nervový přenášeč. Jako nervové přenášeče zde působí desítky různých chemických sloučenin, z nichž některé „plní jinde v organismu zcela jinou úlohu“. — „Neuronový člověk“ (angl.)

Přestaň teď číst a uvažuj o tom, co jsi právě přečetl. Mohla by snad být tak nesmírná složitost zhuštěná do tak malého lebečního prostoru výsledkem slepé náhody nebo nějakého neřízeného zkusmého procesu? Nebo je mozek skvěle vytvořen stvořitelem?

„Nejpozoruhodnější jev“

Právě lidský mozek je příčinou toho, že mezi nejinteligentnějším zvířetem a průměrným člověkem zeje taková propast. Profesoři biologie člověka dr. Ornstein a dr. Thompson napsali v knize „Úžasný mozek“ (angl.): „Schopnost lidské mysli učit se — uchovávat informace a znovu je vyvolávat — je nejpozoruhodnějším jevem v biologickém světě. Všechno, co nás dělá lidmi — řeč, myšlení, poznání, kultura —, je výsledkem této mimořádné schopnosti.“

Jestliže tedy na tebe opravdu působí pohled do mozku, neměl bys alespoň uvažovat o možnosti, že původcem tohoto složitého orgánu je inteligentní konstruktér a stvořitel? Biblický pisatel a znalec Zákona Pavel to odůvodnil: „Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné... Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle.“ — Římanům 1:19, 29, „EP“.

Zázrak v mateřském lůně

Uvažujme o otázce, která nás snad ještě více provokuje: Jak se složitý mozek vyvinul z jediné oplodněné buňky v matčině děloze? Evolucionista dr. Restak poznamenává: „Někteří uštěpačně odpovídají, že to všechno je geneticky naprogramováno, ale zapomínají na to, že program nemůže vzniknout bez programátora.“ Evolucionisté však všeobecně nevěří v existenci vyššího „programátora“ a hledají jiné vysvětlení. Co tedy zjišťujeme, když studujeme vývoj mozku z nepatrné oplodněné vaječné buňky zasazené do matčiny dělohy?

Dr. Restak říká: „V lidském embryu není asi do tří týdnů možné najít nic takového, co by se podobalo mozku. [Do té doby měří zárodek méně než 6 mm.] Potom se mozek začíná rozvíjet spolu s ostatní centrální nervovou soustavou z vrstvy buněk, která zárodek obklopuje.“ Snadno se to vyjádří, ale vzpomeň si na to, že jsme začali z jediné oplodněné buňky. Potom tato buňka uvede do činnosti neuvěřitelnou řadu násobných dějů, při níž se během devíti měsíců v každé minutě vytvoří 250 000 nových neuronů, až do plně vytvořeného lidského mozku, který se skládá asi ze 100 miliard buněk.

Není divu, že někteří vědci zaujmou pokorný postoj, když zkoumají mozek. Neurolog dr. Miles Herkenham říká: „Stále nás něco udivuje, ohromuje a vzbuzuje v nás pokoru... Lidský mozek je prostě nejpodivuhodnější orgán ve známém vesmíru.“

Taková pokora by nás měla vést k uznání, že za vznikem lidské mysli stojí neporovnatelná mysl. Sám stvořitel to vyjádřil: „Vaše myšlenky totiž nejsou mými myšlenkami ani mé cesty nejsou vašimi cestami... Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.“ — Izajáš 55:8, 9.

Tisíce náznaků

Nespočetné množství náznaků poukazuje na to, že něco vyššího než slepá náhoda vytvořilo různorodý a složitý život na Zemi. Například migrační instinkt, který je vlastní ptákům a rybám, stále vyvádí vědce z míry. Z čeho pochází tato instinktivní schopnost?

List „The New York Times“ nedávno přinesl zprávu: „Každé jaro a každý podzim přelétají milióny čápů, pelikánů, káňat, orlů a jiných velkých ptáků přes Izrael při svém tahu mezi Evropou a Západní Asií a Afrikou, a hledají nejkratší cestu pro oblet Středozemního moře.“ Proč neletí přímo přes moře? Zpráva dále pokračuje: „Větší a těžší ptáci se musí vznášet a plachtit na sloupcích horkého vzduchu, který stoupá z pevniny, zatímco menší ptáci mohou přelétnout vodu za jediný den... Ptáci slétají z vrchoku tepelného sloupce k úpatí druhého a tento proces opakují po celou cestu do Afriky a zpět.“ A to vše bez mapy či kompasu, a v mnoha případech i bez předchozí zkušenosti.

Velice působivé je také časové rozvržení tahu. Stejný pramen informací uvádí: „Každý druh přelétá každým rokem téměř ve stejnou dobu a stejným vzdušným koridorem. Včelojed lesní začal například svůj tah 4. září 1984 a rovněž tak i 4. září 1985, v němž odhadem přeletělo Izrael ve dvou dnech 220 000 ptáků.“ Kdo naprogramoval tento pud do genů těchto ptáků? Nikdo? Nebo to byl nějaký inteligentní stvořitel?

Velké úskalí pro víru v Boha

Proč mnozí upřímní a vzdělaní lidé stále nevěří v Boha, i když mají před sebou nepřímé neboli okolnostní důkazy existence inteligentního stvořitele? Jejich uvažování mohlo ovlivnit několik činitelů.

Například náboženství vykreslovalo po celá staletí Boha jako tajemnou trojici, která předurčuje duše k věčným mukám v pekelném ohni. Náboženství také předkládalo zvrácený obraz sobeckého Boha, který připouští, aby milovaní lidé umírali a on tak mohl zalidnit své nebe. Jiní se povšimli, jak často církve něco káží a něco jiného dělají. Není divu, že se mnozí lidé odvrátili od Boha.

Dalším důvodem k tomu, že lidé pochybují o Boží existenci, je lidské utrpení. Jak mohl spravedlivý Bůh připustit tolik utrpení v průběhu zaznamenané lidské historie? Jestliže je všemohoucí, proč neskoncoval s válkou a utrpením?

[Praporek na straně 15]

Mozek obsahuje 10 až 100 miliard neuronů s tisíci kilometry dendritů a bilióny synapsů

[Praporek na straně 18]

Migrační instinkt je dalším důkazem vyšší inteligence, jež stojí za stvořením