Dnešní mládež — Celkový obraz
ROZŠÍŘENÝ názor nám představuje mladistvé jako rebely omámené drogami, s prázdnou hlavou, egocentrické a líné, kteří se starají jen o to, co mají na sobě, o televizi a o sex. Ukazuje se však, že na většinu z nich se tento negativní pohled ani zdaleka nedá uplatnit.
V průzkumu publikovaném v Psychology Today se zjistilo, že ‚téměř tři čtvrtiny ze zkoumaných osob byli vyrovnaní lidé. Byli v podstatě šťastní. Dokázali se ovládat, zajímali se o ostatní, nebyl jim lhostejný dopad vlastního jednání.‘ Zdaleka nebyli odcizeni svým rodičům; zjistilo se, že většina mladých „má velmi kladný poměr ke své rodině“.
Jiný průzkum odhalil, že mnoho nadějí, usilování a obav dnešní mládeže rovněž zrcadlí zdravé, střízlivé myšlení. V roce 1985 se Unesco Courier ptal mladých v jedenačtyřiceti zemích: „Jaký problém se dnes týká všech mladých lidí?“ Dostávali takové hluboké odpovědi jako „problémy války a míru“ (50 procent), „nezaměstnanost a práce“ (30 procent), „budoucnost“ (10 procent).
I když se posune ohnisko pozornosti na osobní cíle, zastává mládež překvapivě věcný postoj. Po průzkumu v „reprezentativní skupině národa [USA] mladých mužů a žen ve věku od čtrnácti do jedenadvaceti let“ časopis Seventeen sdělil svým mladým čtenářům: „Více než co jiného chcete uzavřít manželství a mít rodinu. Druhá věc, kterou chcete, je zaměstnání nebo kariéra. Chcete vydělávat peníze. Máte starost o peníze a také o vzdělání. Ale více než šedesát procent z vás nevěří, že jsou světové problémy tak velké, že by vaše generace nemohla věci zlepšit.“
Celkem vzato, mládež na celém světě si přeje totéž, co hledají staří: štěstí, bezpečí a pevné rodiny. Znepokojuje je svět, ve kterém žijí, a upřímně se snaží jej zlepšit. Nicméně existuje také druhá strana tohoto obrazu.
Smutné a sebeničící mládí
Shora zmíněná studie udělala tento neradostný objev: „Jedna čtvrtina dospívajících, která byla podrobena testům, řekla, že jsou často smutní a osamělí, cítí se citově prázdní a přemožení životními problémy. Několik jich dokonce připustilo sebevražedné myšlenky a sklony.“ V některých zemích mládež nezůstává u pouhých myšlenek. Počet sebevražd mezi starší mládeží se ve Spojených státech za posledních dvacet let prakticky zdvojnásobil!a
Jinou příčinou znepokojení je celosvětové rostoucí užívání drog mladistvými; takových drog, jako je marihuana, heroin, kokain a crack, forma kokainu. Jedna čtrnáctiletá dívka ze Spojených států řekla o kouření marihuany: „Už to není jen záležitost užšího okruhu lidí. Je to prostě téměř součást života každého člověka.“
Ani rozvojové země neunikly tomuto problému. Pohled na mládež kouřící pastu koka a podobné látky je mnoha takovým zemím společná. Generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar řekl, že problém ilegálního obchodu s drogami a jejich zneužívání „představuje pro současnou a budoucí generaci takovou ničivou hrozbu jako mory, jež v dřívějších dobách zachvátily mnoho částí světa.“
Užívání legálních drog, jako je alkohol a tabák, mezi mladými lidmi také dělá mnoha odborníkům a rodičům starosti. UN Chronicle podává zprávu: „Za minulých třicet až čtyřicet let podle WHO [Světová zdravotnická organizace] vzrostlo procento dětí a dospívajících, kteří začali pít alkohol; množství a četnost konzumace vzrostly a věk, ve kterém pití začíná, se snížil“.
Je jasné, že je to pouze menšina mladých lidí, kteří jsou deprimováni nebo se oddávají sebeničícímu jednání. Celosvětově je to však mnoho miliónů lidí, kteří mají vážné problémy. Jak uvidíme dále, mladí jsou vystaveni stresům a tlakům, které jsou jedinečné pro dobu, v níž žijeme.
[Poznámka pod čarou]
a Podle knihy Helping Your Teenager Deal With Stress někteří věří, že „autohavárie je metoda, kterou starší mládež používá k sebevraždě nejčastěji“. Protože se automobilové nehody obecně nepovažují za sebevraždy, je možná statistika o sebevraždách mladistvých podhodnocena.