Pozorujeme svět

Dozvuky studené války

Studená válka sice skončila, ale celosvětové výdaje na zbrojení přesto v roce 1990 přesáhly 900 miliard dolarů. V reálných cenách byly tyto výdaje o 60 procent vyšší než průměr ročních výdajů v 70. letech. To vyplynulo z nové studie, kterou vypracovala washingtonská výzkumná skupina zvaná World Priorities. Roční zpráva World Military and Social Expenditures 1991 (Světové vojenské a sociální výdaje 1991) uvádí, že podíl ztrát na životech civilního obyvatelstva ve válkách, které se vedly na různých místech světa, prudce stoupl z 74 procent v 80. letech na 90 procent v roce 1990. Ekonomka Ruth Legerová Sivardová, autorka této zprávy, přisuzuje tak prudký vzrůst v počtu úmrtí civilních obyvatel stoupající smrtonosné kapacitě zbraní. Říká: „Dnešní takzvané konvenční zbraně se blíží svou ničivou silou malým nukleárním zbraním.“ Z této studie též plyne, že ozbrojené síly jsou největším zdrojem znečištění životního prostředí na světě; ve Spojených státech produkují ročně více toxických látek než pět největších chemických společností dohromady.

Smrt po potratu

„V Nigérii každý rok více než 10 000 žen umírá na následky potratu a 200 000 jich je kvůli komplikacím hospitalizováno,“ uvádí nigerijský list Sunday Concord. Možná až 20 procent těchto případů připadá na mládež ve věku do dvaceti let. Podle jedné zprávy ředitel Mezinárodní pomoci plánovanému rodičovství dr. Uche Azie, prohlásil, že „mnohé ženy se pokoušejí provést si potrat samy“. Zdůraznil, že za těhotenství, která končí potratem, může značnou měrou neznalost sexuální problematiky.

Jeden měsíc bez auta

V německých Brémách zareagovalo šest rodin na výzvu sociologů a dobrovolně se na měsíc vzdalo používání svého osobního auta. Denně pak zaznamenávaly své postřehy z cestování jinými dopravními prostředky. „Automobil izoluje uživatele od okolí,“ vysvětlil vedoucí tohoto experimentu, profesor Kräder-Badoni v listě Süddeutsche Zeitung. „Člověka zajímá jen to, jak se někam dostat co nejrychleji.“ Když však cestuje autobusem, na kole nebo pěšky, vnímá více okolní prostředí, všímá si zajímavých budov a navazuje rozhovory. „Cestování se pak samo o sobě stává pro člověka něčím významným,“ řekl pan Kräder-Badoni. Když experiment skončil, rozhodlo se pět zúčastněných rodin, že se zbaví svého automobilu.

‚Závislí‘ na sopkách

Když na počátku tohoto roku vybuchla v severním Japonsku sopka Unzen, zahynulo při tom přes 30 lidí. Byli mezi nimi i tři vulkanologové. Kolegy zvláště uvedla do rozpaků smrt Američana Harryho Glickena, protože až do své smrti uveřejňoval ve sdělovacích prostředcích varování. Spolu s ním byl odvážný tým, který tvořila manželská dvojice Maurice a Katia Krafftovi z Francie, kteří během uplynulých 25 let získali věhlas díky svému výzkumu, knihám a pořadům na videu o nejnebezpečnějších činných sopkách, před nimiž varovali. List Asahi Evening News citoval Maurice Kraffta, který se kdysi vyjádřil: „Budu-li jednoho dne muset zemřít, chci, aby se to stalo u kráteru nějaké sopky.“ Tito manželé přirovnali svou zanícenost pro sopky k „závislosti“ a řekli: „Jakmile jste jednou viděli zblízka erupci nějaké sopky, nemůžete bez toho žít.“

Krevní transfúze nejsou „darem života“

Opravdu krevní transfúze zachraňují životy? Rostoucí počet lékařských odborníků o tom pochybuje. Přednosta hematologického oddělení v nemocnici Royal North Shore v Sydney (Austrálie) v časopise Medical Journal of Australia hovoří o obavách ohledně bezpečnosti krevních transfúzí. Je přesvědčený o tom, že existuje spojitost mezi rakovinou, infekcí a krevní transfúzí. List Courier-Mail, vycházející v Brisbane, cituje výrok tohoto předního lékaře: „Krevní transfúze byly dříve považovány za dar života, ale karty se obrátily a nyní je všeobecný názor ten, že darem života může být bezkrevní chirurgie a vyhýbání se transfúzím. Obavy vyvolávají nové údaje o tom, že krevní transfúze aplikované během operace mohou být rizikovým faktorem pro rekurenci rakoviny a vznik pooperační infekce.“

Násilí na vysokoškolských kolejích v Nigérii

Členové tajných kultů se potloukají po vysokoškolských kolejích v Nigérii a „rozpoutali kolo zdrcujícího strachu a hrůzy“, jak to uvádí nigerijský list The Observer. Členové kultů jsou prý ozbrojeni puškami, pistolemi, sekerami, noži a kyselinou. Údajně napadli i některé členy profesorského sboru a znásilnili a mučili jiné studenty. Střety mezi soupeřícími gangy kultů způsobily smrt přinejmenším čtyř studentů. Tyto kulty se skládají hlavně ze studentů pocházejících z bohatých rodin, říká list The Observer. Ministr školství vydal pokyny pro vedení vysokých škol, na jejichž základě mají být vyloučeni členové tajných kultů, a pohrozil, že nechá uzavřít školy, které to neučiní.

Kolik za hodinu práce

Jeden nedávný průzkum porovnával kupní sílu mzdy dělníků ze 159 různých profesí a ze 49 různých sociálních vrstev na celém světě, jak uvádí francouzský list Le Monde. Průzkum vedený Mezinárodní organizací práce odhaluje disproporce v kupní síle mezd dělníků v různých místech. Například tkadlec v Súdánu, číšník na Srí Lance, přadlena v Jugoslávii, řidič autobusu v Bangladéši a pekař ve Středoafrické republice musí na pouhý kilogram rýže pracovat více než tři hodiny. Naproti tomu úředník ve Francouzské Polynésii nebo tesař ve Švédsku si mohou za pouhou hodinu práce vydělat na nejméně devět kilogramů rýže.

Hračky s poplašným zařízením

Syndrom náhlého úmrtí kojenců vzbuzuje v mnoha rodičích hrůzu. Doktor Jan Heunis z jihoafrického výzkumného ústavu Aerospace Research Laboratories ovšem nyní vynalezl elektronického medvídka, který může kojence monitorovat 24 hodin denně. Tato roztomilá hračka sleduje důležité životní funkce dítěte. Jihoafrický list The Star, který vychází v Johannesburgu, uvádí, že pokud se objeví v životních funkcích nepravidelnosti, jako například „odchylky v tělesné teplotě, zpomalený nebo zrychlený puls“, ihned se ozve poplašné zařízení, které informuje rodiče o možném nebezpečí. Tento „lékařský medvídek“ (anglicky pojmenovaný „Medi–teddy“) stojí zhruba 350 dolarů.

Hodnota prostých brambor

„Když přišli evropští dobyvatelé do Ameriky, vedla je myšlenka, že bohatství znamená kovy a drahé kameny. Musela uplynout tři staletí, než byla ‚objevena‘ ekonomická hodnota brambor.“ Tak to vyjádřil v brazilském časopise Ciência Hoje pan Eduardo H. Rapoport z barilocheského oblastního univerzitního střediska v Argentině. Brambory jsou jednou z nejdůležitějších a nejvýživnějších potravin a obsahují množství vitamínů. Jejich hodnota se proto každoročně počítá v miliardách dolarů. Pan Rapoport dodává: „Celosvětová hodnota roční úrody brambor daleko převyšuje hodnotu zlata a stříbra, které Španělsko v Americe vytěžilo.“

Negramotnost v celém světě klesá

„V posledních letech poprvé v dějinách počet negramotných ve světě mírně poklesl,“ uvádějí noviny The New York Times. „Zpráva uveřejněná Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu odhadovala, že v roce 1990 bylo 948 miliónů negramotných, což představuje pokles oproti roku 1985, kdy byl odhad 950 miliónů.“ Kolem 26,6 procenta obyvatel světa je negramotných. Bude-li současný trend pokračovat, dojde do roku 2 000 ke snížení na 21,8 procenta neboli na 935 miliónů. Ve shodě s tím byl loňský rok prohlášen za Mezinárodní rok gramotnosti. Kromě větší ochoty k rozšíření gramotnosti ze strany chudších národů se také ve větší míře věnovala pozornost otázce nedostatečné gramotnosti, která se podle odhadu vyskytuje v průmyslově vyspělých zemích mezi 10 až 20 procenty obyvatelstva.

AIDS — „nezkrotná nemoc“

„Epidemie AIDS nyní vstupuje do svého druhého desetiletí a odborníci i zastánci nemocných opustili s pocitem bolesti své kdysi pevné naděje na brzké zvládnutí této pohromy,“ uvádí list The New York Times. „Naděje se postupně vytratila, když začalo být patrné, že hledání účinného léku je mnohem obtížnější, než se předpokládalo, a že úsilí o nalezení očkovací látky proti AIDS je neustále mařeno tajemnou obranyschopností tohoto viru. Vědečtí pracovníci v oboru lékařství nyní vyslovují domněnku, že virus způsobující AIDS nebude zkrocen ještě celá desetiletí.“ Odhaduje se, že do roku 2 000 bude virem způsobujícím AIDS nakaženo 40 miliónů lidí. Vědci již sice tento virus izolovali, prozkoumali jeho bílkovinné složení, vytvořili klony jeho genů a vynalezli léky přinášející úlevu pacientům, kteří mají AIDS, ale nemoc je smrtonosná stále stejnou měrou.