AIDS — Krize mladých lidí
EPIDEMIE AIDS nerozlišuje věk a nezná generační propast. Zprávy z celého světa jsou tragickým svědectvím toho, co prohlašoval nadpis jednoho článku o AIDS v listě New York Times: „AIDS se šíří mezi mladými lidmi — nová tendence, která znepokojuje odborníky.“ Vzhledem k rozsahu infekce mezi mladými lidmi bude AIDS „představovat příští krizi“, řekl dr. Gary R. Strokash, ředitel oddělení dorostového lékařství v jednom významném chicagském zdravotnickém středisku. „Je to hrozné a bude to mít ničivé následky,“ řekl. „Není pochyb o tom, že nebude-li objevena vakcína, pak v dějinách epidemie AIDS budou devadesátá léta patřit. . . mladým lidem ve věku do dvaceti let,“ řekl s politováním dr. Charles Wibbelsman, vedoucí kliniky pro mládež v zdravotnickém středisku Kaiser Permanente Medical Center v San Francisku. Jeden významný newyorský vzdělavatel v oboru AIDS sdělil svůj postřeh, když mluvil o mládeži nakažené virem HIV: „Domníváme se, že nastala krizová pohotovostní situace.“
Kanadský list The Toronto Star poskytl pochmurný výhled do budoucnosti, když popisoval šíření AIDS mezi mladými lidmi. „V tomto okamžiku je situace mnohem horší, než si kdokoli uvědomuje,“ řekl jeden lékař. „Myslím si, že je to strašný problém a my jej ve skutečnosti nemůžeme zvládnout. Jak zlé to doopravdy je, zjistíme teprve časem.“ Jak se pohroma AIDS stále více šíří, stává se jednoduchý výrok tohoto lékaře názorem, který jednohlasně zastávají zdravotníci a vládní činitelé z celého světa.
Odborníci v oboru AIDS se až donedávna nezaměřovali na mladé jako na skupinu, která by byla vystavena většímu riziku nákazy virem HIV (virus lidské imunologické nedostatečnosti), původcem nemoci AIDS. „Hovoříme o něčem, co bylo před rokem pouhou teoretickou možností,“ řekl jeden newyorský lékař. Ovšem „lékaři, kteří ještě loni neměli jediného infikovaného dospívajícího pacienta, jich dnes mají tucet nebo i více“, sděluje list The New York Times.
Odborníci se domnívají, že ačkoli informace o mladých lidech nakažených virem HIV jsou znepokojující, je to jen mlhavý obrys špičky ledovce, jelikož příznaky nemoci se často neprojevují dříve než zhruba za sedm až deset let po nakažení. A tak u těch, kteří se nakazili virem HIV ve svých třinácti nebo čtrnácti letech, se možná příznaky plně rozvinuté choroby AIDS neprojeví dříve než ve věku kolem 20 let.
V jednom nedávném průzkumu zdravotního stavu novorozenců, který zahrnoval údaje od roku 1987 ve státě New York, zjistil newyorský státní úřad pro zdravotnictví, že jedno z tisíce dětí narozených patnáctiletým matkám mělo protilátky proti viru HIV. To ukazuje, že matka dítěte byla nakažena. Znepokojující je i skutečnost, že tentýž průzkum odhalil, že jedno ze sta dětí, které se narodily devatenáctiletým matkám, má protilátky proti viru HIV. Další průzkum, který provedla CDC (U.S. Centers for Disease Control, americká střediska pro sledování nemocí), odhalil, že 20 procent amerických mužů a 25 procent amerických žen, u nichž byl zjištěn AIDS, je ve věku mezi dvaceti a třiceti lety. Tento průzkum ukazuje, že ve většině případů došlo k nakažení v době dospívání.
Jak je to ale možné, když se děti, které se s virem HIV narodí, jen zřídka dožívají věku dospívání? Příčina je ohromující.
Badatelé a lékaři pohotově dosvědčí, že dnešní mládež je „extrémně sexuálně aktivní, o čemž svědčí i to, jak vysoký má podíl na sexuálně přenášených chorobách“, sdělují The New York Times. Středisko pro zkoumání občanských preferencí uvádí, že rok co rok se mezi mladými lidmi ve věku od 13 do 19 let každý šestý nakazí pohlavně přenášenou chorobou a jedna z každých šesti sexuálně aktivních středoškolaček má alespoň čtyři různé partnery.
„I přes nabádání, aby ‚prostě řekli ne‘, mají v průměru mladí Američané první pohlavní styk ve svých šestnácti letech,“ uvádí zpráva v U.S.News & World Report. „Vzhledem k tomu, že jen malá část mládeže se nechává vyšetřit, většina těch, kteří se nakazí, neví, že přenáší virus HIV,“ sděluje tento časopis. Ať už pěstují promiskuitu se zneužíváním crackového kokainu, nebo ne, ať utekli z domova, nebo ne, „mladí Američané se snadno stávají obětí AIDS“, napsal jeden odborník na tuto nemoc. „Již dnes se mezi nimi ročně vyskytuje 2,5 miliónu případů pohlavně přenášených chorob.“ Dr. Gary Noble z CDC vyjádřil svůj postřeh těmito slovy: „Víme, že jejich sexuální chování přináší značná rizika nákazy.“
Ke stále rostoucímu počtu zdrojů přenosu viru HIV přibývají ještě dospívající, kteří žijí na ulici, z nichž některým není ještě ani třináct let. Mezi nimi jsou mnozí, kteří utekli z domova, protože je rodiče zneužívali. Prudce mezi nimi roste počet těch, kteří se uchýlili k používání crackového kokainu. Řada z nich začala provozovat prostituci, aby měla peníze na svůj zlozvyk nebo aby měla kde spát. V Jižní Americe například „pracují často jako prostitutky dokonce devítiletá a desetiletá děvčata, a to někdy jen za talíř jídla“, říká jedna brazilská dětská poradkyně. Pokračuje: „Mnoho z nich toho ví o AIDS a o sexu jen velmi málo. Měla jsem tu dívky, které byly těhotné a myslely si, že to ‚chytily‘ podobně jako rýmu,“ řekla.
Dr. Philip Pizzo, odborník v oboru AIDS a vedoucí pediatrického oddělení Národního onkologického ústavu, řekl, že častý výskyt infekce virem HIV u dětí, které utekly z domova, je neblahou předzvěstí epidemie AIDS. „Více než milión dětí, které utekly z domova, si vydělává na živobytí sexem. Není pochyb o tom, že určitá část z nich se znovu začlení do společnosti.“
Můžeme se divit, že epidemie AIDS narůstá mezi mladými lidmi v celém světě tak prudce? Je její postup nezadržitelný? Bude trvat tak dlouho, dokud potrvají projevy netečnosti a bezdůvodné spokojenosti lidí, kteří jsou nakažení AIDS a těch, kteří nedokáží odmítnout předmanželský sex. Zamysleme se například nad touto zprávou v listě The Sunday Star, který vychází v Johannesburgu v Jihoafrické republice. V rámci jednoho nedávného průzkumu připustilo 70 procent z 1 142 vybraných pacientů, kteří měli pohlavně přenášené choroby, že měli tři až osmdesát partnerů měsíčně. Někteří byli ještě stále sexuálně aktivní a šířili nákazu dál.
Je smutné, že mnoho mladých lidí se nezajímá o to, že by se mohli nakazit. Každý den je pro ně bojem o přežití — je totiž tolik možných způsobů, jak by mohli na ulici přijít o život — a nemohou se tedy soustředit na něco, co by je mohlo usmrtit až za několik let. Myslí si, že mezitím se jistě najde lék, který je zachrání. „Dospívající mládež je nejlepším příkladem skupiny lidí, která se nezajímá o to, co bude za 10 let,“ řekl jeden odborník na AIDS.
Mnoho lidí se také ke své škodě nesprávně domnívá, že jim jejich sexuální partneři nelžou, když říkají, že nemají AIDS. Velmi často jej však mají. Mnoho obětí této nemoci, dokonce i v pokročilém stadiu, vyjadřuje svůj hněv a touhu po pomstě tím, že přenáší infekci na druhé.
Nelze také přehlížet ty, kteří se nakazili virem HIV prostřednictvím znečištěných jehel, používaných ke vstřikování drog do žil —, což je zdroj nákazy, který si již svou daň vybral. A nakonec je tu neustálá hrozba nákazy AIDS cestou krevních transfúzí. Mnoho nevinných obětí již na tuto nemoc zemřelo a řada dalších na ni ještě zemře, protože dostanou krev kontaminovanou virem HIV. Mnoho lékařů a zdravotních sester se obává, že se poraní jehlou kontaminovanou tímto virem, což by jim zkazilo život. Je tedy divu, když se o AIDS říká, že je nejen krizí 90. let, ale i následujících let?