AIDS — Tragické následky na dětech
UŽ JSTE je někdy viděli na obrázku? Četli jste o nich, nebo jste slyšeli jejich příběh? Pokud ano, zamrazilo vás z toho v zádech? Dokázali jste zadržet slzy, nesevřelo se vám hrdlo? Krvácí vám pro ně srdce? Zní vám v uších tiché sténání umírajících dětí, kterých si nikdo nevšímá? Dokážete po uplynutí určité doby vymazat z mysli žalostný pohled na umírající novorozence — dva, tři nebo čtyři v jedné postýlce? Většina z nich je opuštěná. Jejich utrpení a umírání zavinila strašná choroba, která se dnes šíří celým světem — AIDS!
Desítky miliónů diváků byly v únoru 1990 šokovány, když shlédli reportáže a živý přenos z jedné evropské země. Další milióny lidí z celého světa čtou o této tragédii v novinách a časopisech. Časopis Time přinesl zprávu: „Z takového pohledu jde hrůza a člověku se dělá nevolno. V jedné postýlce za druhou leží kojenci a batolata, jež vypadají jako staří lidé, kůži mají svraštělou, bezmasé obličeje nesou nepopiratelnou známku blížící se smrti.“ „Nic horšího jsem dosud neviděl,“ řekl zdrceně jeden lékař. „Je to očividně epidemie, která se šíří prostřednictvím lékařských zákroků.“
Jak je to možné? Na rozdíl od většiny nemluvňat, která se narodila s virem HIV proto, že se nakazila od svých nemocných matek, tyto děti se narodily zdravé. Tragédie nastala až po narození, když slaboučké předčasně narozené děti dostaly krevní transfúze, protože si lékaři mysleli, že transfúze slabé kojence posilňuje — což je praxe, o níž již dlouhou dobu panují mezi lékaři pochybnosti. „Jediný dárce krve, který je nositelem viru HIV, mohl nakazit 10, 12 nebo i více dětí,“ uvedl jeden lékař.
Doktor Jacques Lebas, prezident humanitární organizace Lékaři světa, která má své sídlo v Paříži, se vyjádřil: „Poprvé v dějinách AIDS čelíme dětskému AIDS. Je to epidemie.“
Například v září roku 1990 zveřejnila WHO (Světová zdravotnická organizace) ohromující důkazy o celosvětové epidemii AIDS mezi dětmi. WHO sděluje, že virus, který způsobuje syndrom získaného selhání imunity, pravděpodobně zasáhne do roku 2000 deset miliónů dětí. „U velké většiny z nich se tato nemoc projeví a zemřou do roku 2000,“ řekl dr. Michael Merson, ředitel celosvětového programu pro boj s AIDS, který organizuje WHO. Panuje domněnka, že jednu třetinu z odhadovaného počtu 1,2 miliónu případů onemocnění AIDS tvořily v poslední části roku 1990 děti ve věku do pěti let.
Může se tedy člověk divit, že se pohromě v podobě AIDS začalo říkat pandemie? Do konce roku 1992 se matkám nakaženým virem HIV narodí asi čtyři milióny dětí. U čtyř z pěti dětí, které se s tímto virem narodí, se projeví AIDS dříve, než dosáhnou věku pěti let. Když u nich propukne AIDS, umírají obyčejně do jednoho nebo do dvou let, řekl na ženevské tiskové konferenci dr. Merson.
Odborníci předpovídají, že jen v roce 1992 bude mezi africkými ženami 150 000 případů AIDS a dalších 130 000 případů bude mezi africkými dětmi. WHO uvedla, že do dnešního dne se ve Spojených státech ženám nakaženým virem HIV narodilo asi 20 000 dětí. List Evening Post, který vychází ve Wellingtonu na Novém Zélandu, uvedl ve svém vydání z 12. července 1989, že v Brazílii je v současné době 140 000 dětských nositelů tohoto viru. Tyto noviny dále sdělily: „Aktivisté se ovšem obávají, že tento odhad by mohl být příliš nízký.“ „Domnívám se, že pokud této skupině nebude poskytnuta zvláštní péče, bude to stejné, jako by někde mezi obyvatelstvem města byla ukryta atomová bomba,“ řekl jeden z ředitelů Národní nadace pro sociální péči o mladistvé. „Je to nesmírně vážný problém,“ sdělil zarmouceně jistý významný brazilský psycholog.
Problémy narůstají
Může někdo zůstat citově netečný vůči nepříznivé situaci nevinných obětí trpících touto smrtelnou chorobou? Zamysleme se například nad následující zprávou: „Podle norského Červeného kříže bylo ve střední Africe zavražděno přinejmenším 50 dětí — některé z nich vlastními rodiči — protože měly AIDS.“ Jiné africké děti nakažené AIDS jsou vyháněny z domova v zoufalé snaze příbuzných zpřetrhat veškeré spojovací články s touto nemocí, která nese v myslích lidí ještě horší znamení než malomocenství, uvádějí noviny Sunday Star, které vycházejí v Johannesburgu v jižní Africe. „V některých oblastech je obětem AIDS a jejich rodinám bráněno v přístupu ke zdrojům vody a do kostelů,“ sděluje tento list.
Další statistické údaje zchladí naše neodůvodněné uspokojení. Zprávy z celého světa viní pandemii AIDS z toho, že je přímou příčinou ještě další tragédie. Milióny dětí, které nejsou nakaženy AIDS, do konce devadesátých let osiří. Proč? Protože jejich rodiče zemřou na AIDS. WHO odhaduje, že vinou AIDS bude do roku 1992 na celém světě pět miliónů takovýchto sirotků. „Nastává nová potopa světa. A pokud nebudeme uvažovat nad tím, jak dát děti do opatrování, budeme muset otevřít nové velké sirotčince,“ řekl jeden odborník na péči o děti.
„Bolest, kterou prožívají, je takřka nepředstavitelná,“ řekl jeden sociální pracovník, když popisoval situaci v jedné newyorské rodině. „Matka je nakažená, otec je nakažený, děcko je nemocné; rodiče i děcko zemřou a zůstane tu desetiletý chlapec, který bude úplně bez rodiny.“
A nakonec je tu postřeh dr. Ernesta Druckera z newyorské lékařské školy (pojmenované po Albertu Einsteinovi), který vede k zamyšlení. „Dítě se často v důsledku smrti rodičů ocitne uprostřed prudkých sporů, souvisejících s opatrovnictvím, jeden člen rodiny za druhým je od sebe odstrkuje a dítě se zároveň snaží vyrovnat se ztrátou rodičů a s tím, že teď na sobě nese cejch nemoci AIDS.“
AIDS se v rostoucí míře stává mezi dětmi a mladými lidmi jednou z hlavních příčin smrti. U dětí ve věku od jednoho do čtyř let se mezi příčinami smrti uvádí na devátém místě, u mladých lidí do dvaceti pěti let je na sedmém místě. Podle časopisu The AIDS/HIV Record ze září 1989 by AIDS mohl být do poloviny devadesátých let jednou z pěti hlavních příčin úmrtí. Ale zprávy naznačují, že mezi potenciálními oběťmi této hrozné choroby vládne na celém světě bezdůvodná spokojenost. Nad některými zarážejícími skutečnostmi budeme uvažovat v následujícím článku.