Byl Mojžíš proutkařem?

„MOJŽÍŠ, který udeřil prutem do skály a tím z ní vyvedl vodu (4. Mojžíšova 20:9–11), je nazýván prvním proutkařem.“ (The Encyclopedia Americana) Tento názor se objevuje často, když je řeč o proutkařství. Časopis National Wildlife nedávno bez okolků nazval Mojžíšovu hůl „proutkem“. A někteří proutkaři věří, že jejich moc pochází od Mojžíše.

Věci se však mají přesně naopak, protože to byl právě Mojžíš, kdo napsal zákaz proutkařství. (5. Mojžíšova 18:10) A zázrak, k němž došlo v Meribě, byl na hony vzdálen od proutkařství. Mnoho proutkařů se spoléhá na svou virguli, když hledají skryté vodní zdroje: nosí virguli před sebou a čekají, až se začne zvedat nebo až sebou začne škubat. Mojžíš však před sebou nenosil hůl v očekávání, že se hůl začne hýbat; vlastně ani vodu nehledal. Jehova, Stvořitel země a jejích skrytých pramenů vod, řekl Mojžíšovi přesně, kde a jak může vodu získat: „Promluvíte ke skalnímu útesu,“ přikázal Bůh, „aby vskutku dal svou vodu.“ — 4. Mojžíšova 20:8.

Kromě toho, proutkaři pouze řeknou lidem, na jakém místě by se mělo kopat. Když však Mojžíš udeřil holí do skály, vytryskl proud vody — tak velký, že dokázal utišit žízeň celého národa. Mojžíš na sebe přivedl Boží hněv, když přisoudil část zásluhy za tento zázrak sám sobě. Oč horší by to bylo, kdyby zásluhy připsal své holi — mrtvému kusu dřeva!