Nemoci — skončí někdy?
KDYBY se u tebe projevila rakovina kostí asi před deseti lety, byla by tvá vyhlídka do budoucnosti opravdu chmurná. Podle zprávy Národního institutu pro rakovinu (USA) zemřelo před deseti lety 80 procent mladých dospělých lidí s kostní rakovinou během tří let. Ale dnes, díky pokroku vědy, se tvrdí, že 90 procent těchto pacientů je z této choroby vyléčeno během tří let po stanovení diagnózy.
Podobný pokrok nastal v léčení i jiných nemocí. Například celosvětová komise jmenovaná Světovou zdravotnickou organizací v roce 1979 prohlásila, že neštovice byly vyhlazeny na celém světě. Na tuberkulózu sice umírá ročně asi 3 milióny lidí, ale časopis „World Health“ tvrdí: „Již máme všechny zbraně nutné k vyhlazení tuberkulózy. K zdolání toto choroby nyní i navždy potřebujeme jedině finanční prostředky a vůli ze strany politiků.“
Je nesporné, že v boji proti nemocem postoupila věda mílovými kroky. Zůstává však skutečnost: Věda zdaleka nepotlačila nemoci a choroby. Srdeční choroby například zůstávají v průmyslových zemích hlavní příčinou předčasné smrti. Zamysli se také nad údaji v připojeném rámečku „Likviduje věda nemoci?“. Jsou zde uvedeny jiné nemoci, s nimiž si medicína stále ještě neví rady.
Je velkým zklamáním, že se řada smrtelných nemocí zřejmě rozšiřuje, staré zůstávají a nové přibývají. Je zřejmé, že věda sice dosáhla velkého pokroku a poskytla nám mnoho, zač můžeme být vděční, ale rozhodně se jí nedaří vyhladit choroby a nemoci. Není do budoucnosti žádná naděje?
ZÁKLAD NADĚJE
Existují důvody pro zdravý optimismus, že choroby a nemoci skončí. Nebude to však výsledkem práce, které se věnují vědci. Přijde to ze zdroje mnohem vyššího.
K trvalému vítězství nad nemocemi jsou nutné dva velmi důležité činitele: 1. Schopnost a 2. vůle. Jedno bez druhého nestačí. Podle výroku v časopise „World Health“ je schopen člověk navždy vyhladit tuberkulózu, ale nemá „finanční prostředky a vůli ze strany politiků“.
Ve vesmíru existuje jen jedna osobnost, která má v absolutní míře jak schopnost, tak i vůli navždy vyhladit všechny nemoci — je to sám Bůh. Když byl na zemi Ježíš Kristus, který dokonale zrcadlil vlastnosti svého Otce, ukázal nádherně, jak může Boží moc vítězit nad nemocemi a neduhy. — Jan 14:9.
Není sporu o tom, že Ježíš Kristus byl „Boží mocí“ schopen přemáhat nemoci. (Luk. 9:43) Ježíš ve velmi doslovném smyslu obnovil zdraví mnoha nemocných, neduživých a invalidních lidí — chromých, zmrzačených i slepých (Mat. 15:30, 31), epileptiků, lidí ochrnutých (Mat. 4:24), malomocných (Luk. 17:12–14), jedné krvácející ženy (Mar. 5:25–29), člověka s uschlou rukou (Mar. 3:3–5), muže postiženého vodnatelností (Luk. 14:2–4) a lidí „s různými chorobami“. (Luk. 4:40) Jsou dokonce i tři ověřené případy, kdy Ježíš vzkřísil mrtvé. (Luk. 7:11–15; 8:49–56: Jan 11:38–44) Ve většině případů bylo uzdravení okamžité a nebylo třeba rekonvalescence nebo rehabilitace.
Ježíš Kristus byl ovšem ochoten přemáhat nemoci, což je zřejmé z mnoha uzdravení, jež vykonal. Ale Bible nám velmi působivě ukazuje, že Ježíš ze srdce toužil vracet druhým zdraví.
Když Ježíš uslyšel o smrti Jana Křtitele, odejel na člunu na odlehlé místo, aby byl sám. Ale zřejmě velký zástup lidí uviděl, jak se člun dal do pohybu, a odhadli, kam směřuje. Když přistál, lidé tam již na Ježíše čekali. Jak Ježíš reagoval? Projevil snad nelibost? Byl snad znechucený? A neměl snad právo si odpočinout a mít trochu klidu? Ale on neměl pocit, že jej obtěžují. Zpráva říká:
„Když potom vyšel, viděl velký zástup; a bylo mu jich líto a léčil jejich nemocné.“ (Mat. 14:13, 14) Jeden znalec Bible říká o řeckém slovu, které přeložil „bylo mu líto“: „[Je to] v řečtině nejsilnější slovo pro soucitnou lítost. Je vytvořeno ze slova splagchna, jež znamená vnitřnosti, a popisuje lítost a soucit, který dojímá člověka až do nejhlubšího nitra jeho bytosti.“ Ano, Ježíš se nemohl dívat na utrpení druhých, aniž jim ulevil v jejich bolesti. — Luk. 5:12–14.
Není o tom sporu. Ježíš Kristus měl moc od Boha a byl schopen i ochoten potírat nemoci. A má tento postoj až dosud. (Žid. 13:8) Uzdravení, která vykonal, dokud byl na zemi, předstínila uzdravující požehnání, jež budou poskytnuta lidstvu po celé zemi pod panstvím Božího království. Snad si položíš otázku: ‚Ale kdy to bude?‘
KONEC NEMOCÍ JE BLÍZKO
Jak již bylo ve „Strážné věži“ mnohokrát ukázáno, složené „znamení“, k němuž patří „mory“ neboli nemoci, je neklamně zřetelné od roku 1914. Když zkoumáš důkazy, bude ti jasné, že se Ježíšova slova splňují. A tak mnohé z nemocí a chorob, které vidíme v dnešní době, skutečně patří ke splnění Ježíšova proroctví u Matouše 24:3–7 a Lukáše 21:10, 11. To znamená, že žijeme v „závěru systému věcí“.
Boží království brzo odstraní nynější ničemný systém a nahradí jej spravedlivým novým pořádkem. (2. Petra 3:13) Potom, pod panstvím království, nás již nebudou mory neboli nemoci olupovat o zdraví a život. Jak vděčni můžeme být našemu milujícímu nebeskému Otci za to, že je jak schopen, tak i ochoten vyhladit choroby a nemoci úplně a navždy! — Zjev. 21:3, 4.
Chtěl by ses dovědět více o tom, jaká požehnání slíbil Bůh a co máš dělat, aby prospěla i tobě? Svědkové Jehovovi ti rádi pomohou. Proč by ses s nimi nespojil v místě, kde žiješ, nebo nenapsal vydavatelům tohoto časopisu?
[Rámeček na straně 5 a 6]
LIKVIDUJE VĚDA NEMOCI?
Rakovina: Odhaduje se, že jen v tomto roce bude ve Spojených státech asi 835 000 nových případů rakoviny. V téže době na ni zemře asi 430 000 lidí. A Světová zdravotnická organizace sděluje, že po celém světě je odhadem asi 37 miliónů případů rakoviny, z čehož více než polovina je v rozvojovém světě.
Chagasova nemoc: Je to parazitální infekce, která postihuje asi 10 miliónů lidí v Jižní a Střední Americe. V prvních stádiích napadají paraziti tělní tkáně, obzvláště srdce. Nemoc je chronická a může být smrtelná, přičemž ke smrti často dochází v důsledku srdeční nedostatečnosti. Proti Chagasově nemoci není známé žádné léčení.
Chřipka: Španělská chřipka byla bezpochyby nejhorší chřipkovou pandemií a vyžádala si v letech 1918 a 1919 asi 20 miliónů životů. Ačkoli existují vakcíny, objevily se od té doby nové kmeny chřipkového viru. Chřipkový virus má zlověstnou schopnost velmi často měnit svou molekulární strukturu a působí nové epidemie. A tak asijská chřipka usmrtila v roce 1957 po celém světě asi 57 000 lidí. Hongkongská chřipka v letech 1968 a 1969 usmrtila 33 000 lidí. V minulých dvaceti letech zemřelo na chřipku asi 500 000 Američanů.
Říční slepota: Říční slepota, označovaná také jako onchocerciasis, je chronická nemoc, která se šíří kousnutím černé mouchy. Vnikne-li do lidského těla infekce, vzniká v kůži a očích jizevnatá tkáň. Ačkoli tato infekce může způsobit slepotu, obvykle není smrtelná. Onchocerkózu má celkem asi 40 miliónů lidí v Africe, v Mexiku, v Guatemale, Venezuele, v Kolumbii a v Brazílii. Výzkumníci stále hledají bezpečnější způsob léčení říční slepoty.
Lupus: S. L. E. (Systemický lupus erythematosus) neboli krátce lupus, je někdy smrtelná nemoc imunitního systému, která postihuje 500 000 až milión Američanů. Při lupusu jsou pojivové tkáně, které udržují pohromadě a podporují buňky, napadány vlastním imunitním systémem těla. Prognóza se v posledních letech pro většinu pacientů zlepšila, přičemž 80 až 95 procent pacientů žije nejméně 10 let po stanovení diagnózy. Dosud však není pro lupus známé léčení.
Hlemýždí horečka: Hlemýždí horečka (schistosomiasis) již postihuje asi 200 miliónů lidí v 71 zemích a rychle se šíří. Lidé se infikují při koupání nebo plavání ve vodě, ve které jsou hlemýždi s parazitem schistozomózy. Jakmile se vajíčka parazita dostanou do lidského nositele, mohou způsobit vážné poškození močového měchýře a jater, často smrtelné. Stále je obtížné (obzvláště v chudších zemích) potlačovat hlemýždí horečku, protože to velkou měrou závisí na správné likvidaci odpadků.
Malárie: Malárie je dávno známá nemoc způsobená kousnutím od samičky moskyta Anopheles. V zemích, jako je Indie a Srí Lanka, již byla vymýcena, ale v posledních letech se tam opět vrátila s pustošivými následky. V Africe zabíjí každoročně milión dětí ve stáří do pěti let. Kromě toho nyní trpí více než 150 miliónů lidí po celém světě zimnicí, horečkou a jinými příznaky malárie. Výzkumní pracovníci stále ještě hledají proti ní nějakou vakcínu.
Pohlavní nemoci: Ve společnosti, která si dovoluje sexuální volnost, vznikl dostupností penicilínu falešný pocit jistoty. Nyní se šíří forma kapavky, která je na penicilín rezistentní.
Novinkou je genitální herpes, který údajně postihuje jen v samotných Spojených státech asi 20 miliónů lidí. Jeho původcem je virus a obvykle se přenáší sexuálním stykem. Podobně se mezi homosexuály a jinými lidmi rychle šíří nová nemoc AIDS. Odborníci ji považují za jednu z nejsmrtelnějších epidemií. Proti genitálnímu herpetu a AIDS není známé léčení.
Sclerosis multiplex: Roztroušená skleróza je onemocněním centrálního nervového systému — mozku a míchy — a postihuje jen v samotných Spojených státech asi 500 000 lidí. Obvykle postihuje oběti ve věku 20 až 30 let. Má dlouhou řadu příznaků, k nimž patří necitlivost, ztráta koordinace, nejasné vidění, nezřetelná řeč a ztráta ovládání močového měchýře a střev. Probíhá sice rozsáhlý výzkum, ale nebylo nalezeno léčení.