Amazonský deštný prales — Opředen mýty
OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V BRAZÍLII
INDIÁNI kmene Irimarai žijící podél peruánské řeky Napo nevěřili svým očím! K jejich vesnici připlouvaly dvě lodě s ráhnovými plachtami a vůbec se nepodobaly štíhlým indiánským kánoím. Na palubě zahlédli vousaté válečníky, kteří byli jiní než lidé ze všech kmenů, jaké kdy spatřili. Zmatení Indiáni se drali do úkrytů a dívali se, jak bílí cizinci vyskočili na břeh, pobrali zásoby jídla pro celou vesnici a zase odpluli. Poháněla je myšlenka, že se dostanou do historie jako první expedice, která se proklestila celým deštným pralesem od And až k Atlantskému oceánu.
Psal se rok 1542. Jak tito evropští cestovatelé s blyštivými samostříly a hákovnicemi pronikali stále hlouběji do jihoamerického deštného pralesa, prožíval podobný otřes jeden indiánský kmen za druhým.
Francisco de Orellana, španělský kapitán, který těm dobyvatelům velel, brzy zjistil, že zvěst o tom, jak jeho mužstvo drancuje a střílí, byla rychlejší než jeho dvě brigantiny. Indiáni z kmenů dále po proudu (blízko dnešního brazilského města Manaus) na těchto asi padesát vetřelců již čekali se šípy, připraveni k boji.
A byli to dobří střelci, jak uznal člen posádky Gaspar de Carvajal. Mluvil ze zkušenosti, protože jeden z indiánských šípů přistál mezi jeho žebry. „Nebýt toho, že můj hábit je tak silný,“ zapsal zraněný mnich, „byl by to můj konec.“
‚Ženy bojující jako deset mužů‘
Carvajal dále popisuje, kdo za těmito smělými Indiány stál. ‚Viděli jsme ženy, které bojovaly v čele mužů jako kapitánky. Tyto ženy jsou bílé a vysoké, a své dlouhé vlasy nosí spletené do copů a obtočené kolem hlavy. Jsou statné, a s lukem a šípy v ruce bojují jako deset mužů.‘
Zda cestovatelé viděli válečnice doopravdy, nebo zda to byl „pouhý přelud způsobený tropickou horečkou“, jak uvádí jeden pramen, nikdo neví. Avšak alespoň podle některých zpráv, když Orellana a Carvajal dopluli k ústí ohromné řeky a plavili se do Atlantského oceánu, byli přesvědčeni, že zahlédli novosvětskou verzi Amazonek — lítých bojovnic, které popisuje řecká mytologie.a
Mnich Carvajal zachoval vyprávění o amerických Amazonkách budoucím generacím tím, že je jako očitý svědek zahrnul do své zprávy o Orellanově osmiměsíční expedici. Kapitán Orellana se plavil do Španělska a tam živě popsal svou cestu po řece, kterou romanticky nazval Río de las Amazonas neboli řeka Amazonek. Kartografové šestnáctého století brzy začali toto nové jméno Amazonka psát do vznikající mapy Jižní Ameriky. Amazonský prales byl tedy opředen mýty, ale nyní jej postihly drtivé skutečnosti.
[Poznámka pod čarou]
a Slovo „Amazonky“ pravděpodobně pochází z řeckého slova a, jež znamená „bez“, a mazos, „prs“. Podle legendy si Amazonky odřezávaly pravý prs, aby mohly snáze zacházet s lukem a šípy.
[Podpisek obrázku na straně 3]
Pozadí nahoře: The Complete Encyclopedia of Illustration/J. G. Heck