Pozorujeme svět

Nesvatá voda

Jeden chirurg v Irsku se divil, proč u dvaasedmdesátileté ženy došlo těsně před operací katarakty dvakrát k vážné infekci očí. Co tuto infekci způsobilo? „Svatá“ voda z Lurd, kterou si dávala na tvář. „Problém je v tom,“ říkají noviny The Irish Times, „že svatá voda je často kontaminována nebezpečnými baktériemi.“ Pokud by operace proběhla v době, kdy to bylo naplánováno, mohla žena v důsledku infekce snadno oslepnout. Noviny The Irish Times pokračují: „Žehnání prostě mikroby nezabíjí. A postříkání svatou vodou, která má léčit, může vlastně za určitých okolností způsobit infekci, jež je životu nebezpečná.“ Jste-li v nemocnici, mohou pro vás podle této zprávy být „největším nebezpečím pro přežití“ přátelé či příbuzní, kteří vás v dobrém úmyslu postříkají „svatou“ vodou.

Dilema s pozemními minami

„Celosvětová kampaň za vyčištění světa od pozemních min ukázala, že tento cíl je stejně nedosažitelný jako miny samotné,“ uvádí The Wall Street Journal. „Neexistuje odpovídající zařízení, jímž by se zajistilo bezpečné odstranění pozemních min.“ Vojáci dnes používají stejné základní zařízení, jaké používala generace jejich dědečků za druhé světové války — sondy ve tvaru tyče a detektory kovu. Nejnovější typy min je však mnohem obtížnější najít, protože jsou většinou z umělé hmoty a leží v zemi se střepinami a jiným odpadem, který může spustit mnoho planých poplachů. Když detektor kovu najde nějaký objekt, opatrně se ze strany strčí do země tyč ze skleněných vláken. Cílem je najít minu tak, že se jí dotkne ze strany. Je-li mina v zemi otočená a tyč se dotkne jejího vršku, vybuchne člověku přímo do obličeje. Jednotlivá mina sice často stojí méně než pět dolarů, ale její odstranění může stát více než tisíc dolarů. Každý rok se umístí do země 1,5 až 2 miliardy min a každý rok miny zmrzačí nebo zabijí více než 25 000 lidí — včetně mnoha dětí.

Děti nemají východisko

„Děti se obvykle stávají oběťmi sporů dospělých, když válka začne být totální: bomby a rakety si při zabíjení nevybírají podle věku,“ uvádí časopis The Economist. „Občanské války — dnes zcela běžné — často pohltí celou zemi. Humanitární organizace nyní musí na některých místech věnovat stejnou pozornost demobilizovaným vojákům z řad dětí jako dodávce základních potravin. Všude, kam přijdou, mohou očekávat, že mezi uprchlíky najdou raněné a mrtvé děti.“ Všichni sice tvrdí, že děti milují, ale děti trpí více než kdykoli dříve. Humanitární organizace odhadují, že dvacet čtyři milionů dětí, kterým ještě není osmnáct let, muselo v minulém roce uprchnout kvůli válce a asi dva miliony dětí byly za posledních deset let zabity. Kromě toho bylo čtyři až pět milionů dětí zmrzačeno. „Psychický dopad, který to má, můžeme jen odhadovat,“ říká The Economist.

Polemika kolem celibátu

Podle zprávy, která vyšla v informačním věstníku ENI Bulletin, „ztrácí římskokatolická církev velké množství kvalifikovaných sil proto, že trvá na celibátu u kněží“. Na čtvrtém mezinárodním kongresu ženatých kněží, který probíhal ve městě Brasília, bylo oznámeno, že sto tisíc římskokatolických kněží na světě opustilo kněžský úřad a skončilo s celibátem. Podle bývalého kněze Jorgea Ponciana Ribeira, který je nyní profesorem na jedné univerzitě v Brasílii, opustil každý pátý kněz kněžskou službu a oženil se. Jen v samotné Brazílii je tři tisíce pět set ženatých kněží. Profesor Ribeiro říká: „Celibát nebyl zaveden proto, že ti, kdo nemají pohlavní styky, mohou lépe šířit Boží slovo, ale proto, aby nevznikaly problémy mezi církví a dědici kněze.“

Sloní delikventi

„Podobně jako děti, potřebují i slůňata kázeň, mají-li se stát zodpovědnými členy své společnosti,“ uvádí New Scientist. „Biologové, kteří studují život v přírodě, říkají, že v jihoafrické rezervaci Pilanesberg Game se z osiřelých sloních samců stávají delikventi, protože je nikdy nevychovával žádný starší slon.“ Samotářští sloni zaútočili na lidi, v posledních třech letech ubodali k smrti devatenáct nosorožců širokohubých (bílých), a dokonce se pokoušeli se s nosorožci pářit. Dva lidé byli zabiti. Jeden z nich byl profesionální lovec — byl vyslán, aby zastřelil útočného slona, který napadl skupinu turistů. Ve všech případech patřilo delikventní zvíře ke skupině sloních samců, kteří byli do rezervace dodáni z Krugerova národního parku, kde byl v rámci snižování stavu sloní populace postřílen zbytek jejich stáda. Sloni byli stresováni mnoha faktory, ale vědci se domnívají, že kázeň a výchova ze strany starších zvířat — což je převládající rys v normálním životě sloních rodin —, jež mladým slonům scházely, je přinejmenším zčásti příčinou jejich scestného chování. Nyní se přemísťují pouze celé sloní rodiny, aby tak mladí sloní samci „dále dostávali přísnou rodičovskou kázeň, kterou potřebují,“ říká článek.

První útěk z místa nehody ve vesmíru

New Scientist uvádí, že k prvnímu potvrzenému útěku pachatele z místa nehody došlo ve vesmíru sedm set kilometrů nad Zemí. Francouzský satelit Cerise se začal prudce otáčet, když se následkem srážky s deset let starým kusem rakety Ariane pohybujícím se ve stejné výšce rychlostí padesát tisíc kilometrů v hodině odpařilo jeho stabilizující rameno. Riziko, že dojde k takovému střetu, vzrůstá každým rokem, protože trosky se na oběžných drahách kolem Země množí. Ví se o tom, že kolem Země již krouží více než dvacet tisíc kousků vesmírného smetí. Odpad na nižších oběžných drahách je často odstraněn přirozenými procesy, jako je třeba rozpínání atmosféry; na vyšších oběžných drahách může zůstávat tisíce let. Když se střetne s jinými kusy odpadu, rozlomí se na mnoho menších kousků, které mohou proniknout astronautovým skafandrem nebo pláštěm kosmické lodi. Potenciální nebezpečí představují i kousky barvy. V současnosti jsou na oběžných drahách asi čtyři nečinné satelity na jeden funkční. A rakety, jež vyčerpaly své pohonné hmoty a vybuchly na oběžné dráze, jsou odpovědné asi za čtvrtinu známého vesmírného odpadu.

Houby to měly dřív

„U tolika lidských vynálezů se ukázalo, že jsou v přírodě již dávno,“ uvádí The Washington Post. „Vezměme si například optické vlákno. V roce 1951 vědci vyvinuli sklovitá vlákna, kterými zachytili světlo a ohnuli ho za roh. Ukázalo se, že mořské houby v antarktickém Rossově moři to dělají po celé věky.“ V hloubce sto stop byly nalezeny gigantické houby, které mají vyčnívající ostny. Tyto ostny světlo zachytí a mohou ho dokonce i v devadesátistupňovém zakřivení přenášet na řasy schopné fotosyntézy, které žijí uvnitř těla houby. Experimenty ukázaly, že houba sbírá i světlo, které přichází pod úhlem, to znamená, že ostny po stranách houby jsou také schopny krmit řasy světlem.

Hazardní hráči nemohou vyhrát

„Kasina jsou udělána tak, aby jejich majitelé v žádném případě nepřišli o peníze,“ říká brazilský ekonom Ricardo Gazel. „Matematická pravděpodobnost, že hazardním hraním člověk získá peníze, je minimální.“ Ricardo Gazel varuje, že snadný přístup do kasin povede velmi pravděpodobně k tomu, že stoupne počet lidí závislých na hazardním hraní, a dodává: „Vyhlídka, že člověk získá peníze bez námahy, je iluzorní. Lidé sní o tom, že šťastnou náhodou rychle zbohatnou.“ Časopis Veja cituje slova uvedeného ekonoma, který řekl, že jak církev, tak vláda nemají žádné právo ke kritice: „Největší institucí hazardního hraní v zemi je vláda. Existuje šest různých druhů loterií, které jsou podporovány federální vládou, o státních loteriích ani nemluvě. Ani církev nemůže legalizaci hazardního hraní kritizovat, protože kvůli tomu, aby měli faráři víc peněz, církev tento návyk podporuje na trzích, kde má vždy malý stánek, v němž věřící utrácejí peníze za sázení.“ Podle pana Gazela ‚specialisté říkají, že náruživí hráči, kteří nevyhledají pomoc, jsou v nebezpečí, že buď skončí ve vězení, nebo spáchají sebevraždu, anebo se zblázní‘.

Banditi s hady

Pomocí jedovatých hadů zloději zastrašovali obyvatele nikaragujského města Diriamba, které leží asi padesát kilometrů na jih od Managuy. Podle novin El Nuevo Diario členové gangu nasbírali v okolních polích chřestýše, odstranili jim jed a okrádali lidi cestující po silnicích mimo město pod pohrůžkou, že je nechají uštknout hady. Jedna dívka při pohledu na hadí zub omdlela, a když se probrala, zjistila, že jí banditi ukradli zlatý řetízek. Gang také kradl rolníkům potraviny a hotovost.