Mosty — Jak bychom se bez nich obešli?

„Chvalte most, po němž jste přecházeli.“ (George Colman, anglický dramatik 19. století)

KDY jste naposled šli nebo jeli přes most? Že jste si ani nevšimli? Přes mosty denně chodí nebo jezdí miliony lidí. Prostě to považujeme za samozřejmost. Ať po nich nebo pod nimi chodíme, jezdíme nebo řídíme vozidlo, snad na to ani nemyslíme. Ale co kdyby mosty nebyly?

Již tisíce let se lidé a zvířata mohou díky všemožným druhům mostů dostávat přes jinak neschůdné průrvy, ať jde o řeku, rokli, nebo strž. Je těžké představit si některá města, například Káhiru, Londýn, Moskvu, New York, Sydney a mnoho dalších, bez jejich mostů. Ano, mosty mají úctyhodnou minulost.

Mosty z minulosti

Před více než 2 500 lety babylónská královna Nitokris postavila most přes Eufrat. Proč? Řecký historik Hérodotos na tuto otázku odpovídá: „Řeka dělila [Babylón] na dvě různé části. Jestliže se za dřívějších králů někdo chtěl dostat z jedné části do druhé, musel přeplout na loďce; což, jak se mi zdá, muselo být velmi namáhavé.“ Nitokris při stavbě mostu přes jednu z nejproslulejších starověkých řek použila jako stavební materiál dřevo, vypalované cihly a kamenné kvádry a jako spojovací materiál použila železo a olovo.

Mosty někdy ovlivnily i běh dějin. Když se perský král Dareios Veliký vydal na své vojenské tažení proti Skytům, chtěl se co možná nejrychleji dostat po souši z Asie do Evropy. To znamenalo převést vojsko v počtu 600 000 mužů přes Bosporský průliv. Přeplout tento průliv na lodi bylo kvůli husté mlze a zrádným proudům nebezpečné, a tak Dareios začal přivazovat jednu loď ke druhé, až vytvořil plovoucí pontonový most dlouhý 900 metrů. Dnes nemusíte podstoupit tolik nepříjemností jako Dareios, abyste se dostali přes tento průliv. Když pojedete automobilem po bosporských mostech v tureckém Istanbulu, můžete se na druhou stranu dostat za necelé dvě minuty.

Jestliže studujete Bibli, možná si připomenete situaci, kdy běh dějin byl ovlivněn tím, že chyběl most. Vzpomeňte si, co se stalo, když babylónský král Nebukadnecar obléhal ostrovní město Tyros. Třináct let se pokoušel toto město dobýt, ale nepodařilo se mu to částečně také proto, že mezi ostrovem a pevninou nebyl most. (Ezekiel 29:17–20) Ostrovní město bylo dobyto teprve za dalších tři sta let, když Alexandr Veliký postavil z pevniny na ostrov hráz.

V prvním století sice ‚všechny cesty vedly do Říma‘, ale Římané potřebovali mosty stejně jako silnice, aby jimi spojili celou říši. Z kamenů, z nichž každý vážil přibližně osm tun, římští stavitelé stavěli obloukové mosty, které byly tak dovedně zkonstruované, že některé z nich stojí až dosud — i po více než dvou tisících letech. Římské akvadukty a viadukty byly zároveň mosty.

Ve středověku mosty sloužily někdy jako pevnosti. Sasové postavili v roce 944 n. l. dřevěný most přes Temži v Londýně, aby odrazili útok Dánů. Na místě tohoto dřevěného mostu byl pak téměř o tři sta let později postaven Starý londýnský most, jenž je proslaven v dějinách i v poezii.

V době, kdy v Anglii začala vládnou královna Alžběta I., už Starý londýnský most nebyl pouhou kamennou pevností. Přímo na mostě byly postaveny budovy. Ve spodním patře byly obchody. A k čemu sloužila horní patra? Tam byly byty bohatých obchodníků, a dokonce členů královského dvora. Londýnský most se stal centrem společenského života v Londýně. Za obchody a rezidence se vybíralo nájemné, které pomáhalo zaplatit údržbu mostu, a na Londýnském mostě se samozřejmě také vybíralo mýtné.

Zatímco Evropané pilně stavěli mosty ze dřeva a z kamene, Inkové v Jižní Americe vytvářeli mosty z provazů. Jedním velmi známým příkladem je most v San Luis Rey, který vedl přes řeku Apurímac v Peru. Inkové splétali rostlinná vlákna a dělali z nich lana o tloušťce lidského těla. Lana zavěsili na kamenné sloupy a pak je natáhli přes řeku. Když lana na obou koncích upevnili, zavěsili na ně plošinu z dřevěných prken a tak udělali mostovku. Údržbáři každé dva roky lana obnovovali. Tento most byl tak dobře sestrojený a udržovaný, že vydržel pět set let.

Mosty a naše měnící se potřeby

Mosty musí být schopny snášet zemětřesení, nápory silného větru a teplotní změny. Jak jsme viděli, inženýři donedávna vytvářeli mostní konstrukce ze dřeva, z cihel a z kamene. Když koncem 19. století začaly jezdit automobily, bylo nutné již postavené mosty zlepšit a rozšířit a tak je přizpůsobit hustšímu provozu.

Dalším popudem k výstavbě a projektování mostů byl vynález parní lokomotivy. Nejvýhodnější železniční trati mnohdy vedly přes široký kanál nebo hlubokou rokli. Mohl by být nějaký most postaven tak, aby překlenul tuto průrvu a aby unesl váhu stále se zvyšujícího počtu nákladních vagonů? Tuto potřebu na čas uspokojily litinové mosty. Jeden z nejznámějších mostů ze začátku 19. století je visutý most přes Menai Strait v severním Walesu, který navrhl skotský inženýr Thomas Telford a který byl dokončen v roce 1826. Tento most má rozpětí 176 metrů a dosud je v provozu. Litina však časem začala křehnout, takže s mnoha litinovými mosty byly problémy. Koncem 19. století se potom začala ve velkém vyrábět ocel. Tento materiál se díky svým vlastnostem dal vhodně použít ke stavbě delších, bezpečnějších mostů.

Druhy mostní konstrukce

Existuje sedm hlavních druhů mostní konstrukce. (Viz rámeček nahoře.) Zde stručně probereme dvě z nich.

Konzolové mosty mají dvě masivní věže, postavené proti sobě na obou stranách řeky. Ke každé věži jsou upevněny nosníky přibližně stejným způsobem, jako je skokanské prkno připevněno k okraji plaveckého bazénu. Most je potom dokončen tak, že nosníky jsou uprostřed spojeny pevnou konzolí.

Konzolová konstrukce se často používá v místech, kde je velmi prudká řeka nebo nepříliš pevné řečiště, protože tato konstrukce nevyžaduje, aby pilíře byly zapuštěny doprostřed řečiště. Konzolové mosty jsou pevné, a proto se velmi dobře hodí tam, kde je hustý provoz, například tam, kde vede železniční trať.

Pravděpodobně jste v cirkuse viděli provazolezce, který chodil po visutém laně. Uvědomili jste si, že vlastně chodí po mostě — po visutém mostě? Některé dnešní visuté mosty nejsou o mnoho složitější než visuté lano. Mohou se skládat z kabelu, který je na obou koncích zakotven a na kterém je zavěšen koš. Cestující sedí v koši a v nepatrném úhlu se sám posouvá dolů tak dlouho, až se dostane na druhou stranu. Lidé na celém světě stále používají jednoduché provazové mosty.

Pochopitelně by vás sotva napadlo vyjet si automobilem přes most vyrobený z provazu. Jakmile byly vynalezeny řetězy tvořené železnými články a kabely z ocelových drátů, umožnilo to stavět visuté mosty, které mohou unést velké zatížení. Některé moderní visuté mosty mají hlavní pole dlouhé dokonce i více než 1 200 metrů. Visutý most se obvykle skládá ze dvou ocelových pilířů, z nichž každý podpírá mostní věž. Ocelové kabely, které jsou vytvořeny z tisíců drátů, jsou upevněny k věžím a k mostovce pod nimi. Kabely jsou hlavními opěrami provozní zátěže i mostovky. Je-li visutý most řádně postaven, je to jeden z nejbezpečnějších mostů na světě.

Dříve jste možná mosty považovali za samozřejmost. Ovšem až příště půjdete přes nějaký známý most, položte si otázky: ‚Co vím o tomto mostě? Kdy byl postaven?‘ Podívejte se na něj blíže. Je to konzolový, či visutý most, anebo most jiného provedení? Proč byla vybrána právě tato konstrukce?

Potom, až po něm půjdete, podívejte se dolů a položte si další otázku: ‚Jak bych se bez něj obešel?‘

[Rámeček a obrázky na straně 12]

DRUHY MOSTNÍ KONSTRUKCE

1. TRÁMOVÉ MOSTY jsou často využívány na silnicích. Trámy se opírají o pilíře nebo o boční podpěry. Tyto mosty mohou mít rozpětí až 300 metrů.

2. Konstrukci PŘÍHRADOVÝCH MOSTŮ tvoří příhrady sestavené do trojúhelníků. Tyto mosty jsou často využívány železnicemi a bývají stavěny tam, kde je nutné překlenout kaňony, řeky a jiné překážky.

3. Každé pole OBLOUKOVÝCH MOSTŮ tvoří oblouk. Obloukový most patří k nejstarším typům mostů. Tento druh oblouku stavěli Římané ve svých akvaduktech a viaduktech a oblouk obvykle spojili závěrným klenákem. Mnohé z těchto staveb stojí dodnes.

4. ZAVĚŠENÉ MOSTY se podobají visutým mostům až na to, že kabely jsou připojeny přímo k věžím.

5. POHYBLIVÉ MOSTY je možné zvednout nebo otočit, aby mohly proplouvat lodi. Vhodným příkladem je londýnský Tower Bridge.

6. KONZOLOVÉ MOSTY jsou popsány v hlavním textu.

7. VISUTÉ MOSTY jsou popsány v hlavním textu. (World Book Encyclopedia, 1994)

[Tabulka na straně 13]

NĚKTERÉ VELMI ZNÁMÉ MOSTY

VISUTÝ

Storebaelt Dánsko 1 624 m

Brooklyn USA 486 m

Golden Gate USA 1 280 m

Čchiangjin Jang-c’ Čína 1 385 m

KONZOLOVÝ

Forth (se dvěma poli) Skotsko (každé) 521 m

Quebec Kanada 549 m

přes řeku Mississippi USA 480 m

OCELOVÝ OBLOUK

Harbour v Sydney Austrálie 500 m

Birchenough Zimbabwe 329 m

ZAVĚŠENÝ

Pont de Normandie Francie 856 m

Skarnsundet Norsko 530 m

[Obrázek na straně 10]

Moderní trámový most nad starobylým obloukovým mostem v Almeríi ve Španělsku

[Obrázek na straně 13]

Brooklyn Bridge v New Yorku (visutý)

[Obrázek na straně 13]

Londýnský Tower Bridge (pohyblivý)

[Obrázek na straně 13]

Harbour Bridge v Sydney, Austrálie (obloukový)

[Obrázek na straně 13]

Seto Ohaši v Japonsku (zavěšený)