Kur domácí — Je populární a rozšířený

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KENI

Kur domácí je pravděpodobně nejrozšířenější pták na naší planetě. Podle odhadů na světě žije více než 13 miliard těchto opeřenců. Kuřecí maso je tak populární, že ročně se jej zkonzumuje více než 33 miliard kilogramů! Na celém světě navíc slepice snesou ročně asi 600 miliard vajec.

V západních zemích je kuřat velké množství a jsou levná. Před několika desetiletími byl dán americkým voličům slib, že pokud bude zvolen určitý kandidát, bude moci být kuře na každém pekáči. Dnes však již kuře nepředstavuje žádný luxus, ani není výsadou jen určité skupiny lidí. Jak ale začal být tento jedinečný pták v takové míře dostupný a populární? A jak je to v chudších zemích? Existuje nějaká možnost, že by také tyto země mohly mít takovou hojnost?

‚Životopis‘ tohoto ptáka

Kur domácí je potomkem kura bankivského z Asie. Člověk velmi záhy zjistil, že slepice lze snadno domestikovat. A tak se před asi 2 000 lety Ježíš Kristus zmiňoval o způsobu, jakým slepice shromažďuje kuřata pod svá ochranná křídla. (Matouš 23:37; 26:34) Z použití tohoto znázornění vyplývá, že lidé všeobecně tohoto ptáka poměrně dobře znali. Avšak teprve v 19. století se s kuřaty a vejci začalo podnikat ve velkém.

Dnes je kuřecí maso rozhodně nejpopulárnějším drůbežím masem. Miliony domácností, včetně rodin žijících ve městě, chovají slepice pro vlastní potřebu i na prodej. Existuje jen velmi málo zemědělských zvířat, která je možné chovat v tolika různých zeměpisných polohách, jako slepice. Mnoho zemí si vyšlechtilo plemena, jež se zvláště hodí pro jejich potřeby a klimatické podmínky. Patří k nim: australské plemeno Australorp, dále dobře známé leghornky, které pocházejí od Středozemního moře a jsou poměrně populární ve Spojených státech. K americkým plemenům patří hempšírky, plymutky, rodajlendky a wyandotky a v Anglii se chovají kornyšky, orpingtonky a sasexky.

Díky pokrokovým vědeckým metodám se chov kuřat a slepic stal jedním z nejúspěšnějších zemědělských odvětví. Zemědělci ve Spojených státech používají pečlivě řízené metody krmení i ustájení a vědecké metody kontroly nemocí. Mnozí lidé tyto velkoprodukční postupy zavrhují, protože jsou podle nich kruté. Zemědělci však přesto vytvářejí stále účinnější způsoby chovu těchto ptáků. Moderní techniky nyní umožňují, aby se jediný člověk staral o 25 000 až 50 000 kuřat. Ta dosáhnou jateční váhy za pouhé tři měsíce.a

Zdroj masa

Navštívíte-li nějaký hotel, restauraci či stravovací zařízení někde na vesnici, jen zřídkakdy se stane, že maso tohoto domácího ptáka na jídelníčku nebude. Mnoho prodejen s rychlým občerstvením na celém světě se na kuřata dokonce specializuje. V určitých kulturách je kuřecí maso stále ideálním pokrmem pro zvláštní příležitosti. A v některých zemích, například v Indii, vznikly zajímavé způsoby úpravy tohoto masa. Pochutnáte si na takových jídlech, jako je kuře na kajenském pepři neboli lal murgi či kuřecí proužky kurgi murgi a dušené kuře se zázvorem — takzvané adrak murgi.

Proč je kuře tak populární? Je to proto, že jen málo potravin může mít tolik různých příchutí. Jak ho máte rádi? Smažené, pečené, grilované nebo dušené? Otevřete-li jakoukoli kuchařskou knihu, najdete možná desítky receptů na přípravu kuřete, jejichž cílem je dát každému kusu tu nejlepší chuť.

Vzhledem k tomu, že kuřat je v mnoha zemích dost, jsou i relativně levná. Příznivě na ně pohlížejí také odborníci na výživu, protože toto maso obsahuje bílkoviny, vitaminy a minerály, jež jsou pro tělo životně důležité. Kuřecí maso má navíc málo kalorií, nasycených tuků a dalších typů tuků.

Jak nasytit rozvojové země

Ne všechny země pochopitelně mají dostatek drůbežích produktů. Je to závažný fakt, protože ve zprávě Rady pro zemědělskou vědu a technologii se říká: „Předpokládá se, že do roku 2020 světová populace vzroste na 7,7 miliardy lidí... Podle předpovědi bude k tomuto populačnímu vzrůstu docházet z velké části (z 95 %) v rozvojových zemích.“ Toto prohlášení dostává ještě chmurnější podtón, když uvážíte, že podvýživou již trpí 800 milionů lidí.

Mnozí odborníci se však domnívají, že pro nasycení těchto hladovějících národů by kuřecí maso mohlo mít velký význam a také by mohlo zajistit tolik potřebný příjem zemědělcům. Problémem však je to, že chov kuřat ve velkém může pro chudé zemědělce představovat náročný úkol. V chudších zemích se totiž kuřata chovají hlavně na malých venkovských hospodářstvích nebo na dvorcích. A v takových zemích jsou kuřata jen zřídkakdy chována v nějakém chráněném prostoru. Drůbež může během dne volně pobíhat, hledat si potravu a večer se vrací domů, aby přenocovala buď ve větvích stromů, nebo v kovových klecích.

Není divu, že mnoho kuřat chovaných takovou metodou zahyne — některá padnou za oběť slepičímu moru a jiná zase dravým zvířatům nebo lidem. Většina zemědělců nezná technologii a nemá ani potřebné finanční prostředky k tomu, aby kuřata dostatečně nakrmili, zajistili jim vhodné ustájení nebo ochranu před nemocemi. Z tohoto důvodu byly zavedeny programy, které mají zemědělcům v rozvojových zemích pomoci, aby získali potřebné znalosti. Organizace OSN pro výživu a zemědělství například nedávno zahájila pětiletý program „podpory chudých venkovanů v Africe prostřednictvím zvýšení produkce drůbeže“.

K čemu tyto dobře míněné aktivity povedou, to se teprve ukáže. Obyvatele bohatých zemí však může vést k zamyšlení fakt, že něco tak běžného jako kuřecí plátek je pro většinu obyvatel světa možná přepychem. Představa, že ‚kuře bude na každém pekáči‘, tedy může těmto lidem připadat jako nějaký nesplnitelný sen.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázky na straně 21]

Bezpečné zpracování syrové drůbeže

„Syrová drůbež může obsahovat potenciálně nebezpečné mikroorganismy, například salmonelu, takže je nesmírně důležité, aby člověk byl při přípravě tohoto masa opatrný. Před zpracováváním drůbeže a po něm si ruce a také prkénko, nůž a nůžky na drůbež vždy umyjte v horké vodě se saponátem. Je vhodné použít prkénko, které lze mýt při vysoké teplotě..., a pokud je to možné, používat jej pouze na přípravu syrové drůbeže. Zmraženou drůbež nechte před vařením úplně rozmrazit.“ (The Cook’s Kitchen Bible, Kuchyňská bible pro kuchařky)

[Obrázky na straně 19]

K plemenům slepic patří například bílé leghornky, šedý kur bankivský, orpingtonky, polišky a kropenaté sasexky

[Podpisek]

Všechny kromě bílé leghornky: © Barry Koffler/www.feathersite.com

[Obrázky na straně 20]

Je snaha pomoci zemědělcům v rozvojových zemích, aby se jejich produkce drůbeže zvýšila

[Obrázek na straně 20]

Ve Spojených státech se 90 procent kuřat chová kvůli masu