PILA

Nástroj určený k řezání. Má čepel se zářezy nebo zuby a jednu nebo dvě rukojeti. S dřívějšími pilami nebylo možné řezat v obou směrech; některé byly zkonstruovány tak, že jimi člověk řezal pouze směrem k sobě, a jinými zase směrem od sebe. Egyptské pily se většinou vyráběly z bronzu a jejich zuby byly obvykle zkoseny směrem k rukojeti. Taková pila řezala tehdy, jestliže byla tažena směrem k osobě, která ji používala. Čepel byla buď vložena do rukojeti, nebo k ní byla připevněna pomocí řemenů. Asyřané používali pily se dvěma rukojeťmi a železnou čepelí. Hebrejští tesaři využívali pily k řezání dřeva a zedníci pracovali s pilami, se kterými mohli rozřezat kámen. (Iz 10:15; 1Kr 7:9)

David určil ammonitské zajatce k práci na takových úkolech, jako bylo řezání kamenů. (2Sa 12:29–31) Mezi jejich nářadí patřily ‚sekery‘ nebo, podle masoretského textu v 1. Paralipomenon 20:3, doslova „kamenné pily“. Zdá se, že v některých případech byly k řezání kamenů použity pily s kamennými zuby na měděné čepeli. Je zřejmé, že k usnadnění řezání kamenů se používal brusný materiál, například smirkový prášek, který se nasypal pod ostří měděné nebo bronzové čepele pily.

Pronásledování věrných předkřesťanských svědků Jehovy bylo občas velmi kruté. Někteří byli zabiti tak, že byli „rozřezáváni pilou“. (Heb 11:37, 38) Ačkoli to v Písmu není přímo uvedeno, tradice říká, že ničemný král Manasse nechal tímto neobyčejně bolestivým způsobem usmrtit Izajáše.