Jaké je tvé srdce?

„Více než všechno ostatní, co je nutno střežit, chraň své srdce, neboť z něho pocházejí prameny života.“ — Přísloví 4:23, NS.

1. Které působivé, střízlivé skutečnosti jsou známy o lidském srdci?

LIDSKÉ srdce je velké jen asi jako tvá pěst. A přece je srdce skutečnou elektrárnou. Jen si představ! Působí jako pumpa a každých několik minut proběhne pět až šest litrů krve asi 97 000 kilometrů dlouhou sítí tepen, žil a kapilár. Tak jsou bilióny buněk tvého těla zásobovány drahocennou, životně důležitou tekutinou. Již před tím, než jsi byl oddělen od těla své matky, byl jsi plně odkázán na tento složitý orgán, který bez přestání bije dnem i nocí. Kdyby srdce přestalo tlouci jen na několik minut, začaly by buňky tvého těla odumírat — nejdříve citlivé buňky mozku, které začínají odumírat, jakmile jim není přiváděn potřebný kyslík a ostatní živiny z krve —, a nakonec by nastala smrt.

2, 3.a) Co je stále ještě hlavní příčinou smrti, ačkoli medicina dosáhla pokroku? b) Co se dá dělat ve fyzickém ohledu k ochraně srdce?

² Aby mohlo srdce vykonávat svou ohromnou práci asi sedmdesát let (průměrný lidský věk), musí být odolné, a to skutečně je. Na srdce však silně působí náš způsob života a myšlení. Tlak a životní zvyklosti dnešního světa jsou pro srdce silným zatížením. Proto mohou nastat potíže a není-li tvé srdce již v pořádku, mohou pro tebe lékaři stále ještě udělat poměrně málo, ačkoli v dnešní době výzkum v medicíně postoupil tak daleko, že je možno provádět transplantace srdce a vsazovat umělá srdce a používat jiných zařízení a technik v oblasti léčení srdečních a cévních chorob. Srdeční choroby jsou stále ještě na prvním místě v seznamu příčin smrti.

³ Podle sdělení lékařů můžeme udělat mnoho k ochraně svého srdce, ale je to nutno činit před vznikem choroby. Nesprávná výživa, kouření a používání alkoholu, starosti, duševní přetížení, výbuchy hněvu, nedostatek klidu a pohybu — to všechno škodí tomuto důležitému orgánu a tyto věci mohou uspíšit smrt nebo způsobit, že člověk není schopen práce do konce života. Moudrá biblická rada proto zní: „Klidné srdce je životem pro tělesný organismus, ale žárlivost je hnisem pro kosti.“ — Přísl. 14:30, NS; Kaz. 2:23

4. Ačkoli je chránění srdce v tělesném ohledu velmi důležité, co je ještě důležitější? Proč?

⁴ Mluvíme-li o tomto malém orgánu, na kterém závisí náš život, je to vážná věc. Máme jen jedno srdce. Jakmile přestane fungovat, vyžádá si smrt opět jednu oběť. Možná, že již při čtení o těchto střízlivých skutečnostech pociťuješ, že ti srdce začíná tlouci poněkud silněji a že na tebe přichází stín strachu. Musíme však chránit srdce nejen v tělesném ohledu, abychom dosáhli alespoň průměrného věku, ale pokud bychom chtěli žít v Božím novém světě, který je blízko před námi — je ještě důležitější, abychom ochránili srdce, protože má důležitou úlohu jako pramen našich pohnutek, našich přání a sklonů. Proto nás Bible nabádá slovy: „Více než všechno ostatní, co je nutno střežit, chraň své srdce, neboť z něho pocházejí prameny života.“ Je důležité, jak rozvíjíme v duchovním ohledu své srdce a jak je chráníme a jak nás naše srdce ovlivňuje, protože na základě těchto dvou činitelů Bůh, který zpytuje srdce, rozhoduje, zda budeme žít ve spravedlivém světě, který on vytvoří, nebo zda půjdeme do věčné smrti, protože naše srdce v duchovním ohledu selhalo. — Přísl. 4:23, NS; 21:2; 24:12

DÍVAT SE HLUBOKO DO SRDCE

5. Je „srdce“ částí mysli? Odůvodni svou odpověď.

⁵ Kde je tvé srdce a co to je? Snad se zeptáš: „O jakém srdci se zde mluví?“ Víš, že máš v hrudníku srdce, které prohání krev tvým celým tělem a zásobuje touto životně důležitou tekutinou každou jednotlivou buňku. Máš však ještě nějaké „symbolické srdce“ v hlavě? Patří toto „srdce“ k mozku, nebo je to ta abstraktní schopnost mozku, kterou nazýváme „mysl“? Nikoli, mozek, kde je mysl, je něco jiného nežli srdce v našem hrudním koši, které je východiskem našich pohnutek.

6. Jak Bible používá slovo „srdce“?

⁶ Mimo několika málo výjimek se slovo „srdce“ v Bibli vztahuje na funkci lidského srdce, které je v určitém ohledu místem, kde vznikají naše přání, city a sklony, východiskem našich pohnutek. Bible nemluví o symbolickém nebo duchovním srdci v opaku k tělesnému nebo doslovnému srdci, jako nemluví o symbolické mysli. Nechtěli bychom se tedy dopustit chyby, kterou dnes dělají mnozí ortodoxní fyziologové, a považovat doslovné srdce pouze za krevní pumpu. Většina psychiatrů a psychologů má sklon k názoru, že mysl je něco podřadného, tělesnému srdci přisuzují malý vliv, nebo tvrdí, že nemá žádný vliv, a slovo „srdce“, pokud se nevztahuje na orgán, který prohání naším tělem krev, považují pouze za symbolický výraz.

7, 8. a) Popiš vzájemný vztah mezi lidským srdcem a myslí. b) Jak srdce ovlivňuje naši osobnost?

⁷ Srdce však je nervovým systémem těsně spojeno s mozkem a je protkáno nesčetnými citlivými nervovými zakončeními. Pocity srdce jsou registrovány v mozku. Zde působí přání a sklony srdce na mysl, takže se dochází k závěrům, které odpovídají určitým pohnutkám. Naproti tomu mysl vyživuje srdce zpracovanými smyslovými dojmy a závěry vyplývajícími z poznatků, které jsou získávány buď v daném okamžiku nebo jsou čerpány z paměti. Mezi srdcem a myslí je úzký vzájemný vztah, ačkoli se od sebe liší a leží na různých místech. Srdce je podivuhodně sestrojená svalová pumpa. Ještě úžasnější však je, že je sídlem naší schopnosti k rozvíjení pocitů a pohnutek. Láska, nenávist, přání (dobrá i špatná), větší záliba v určité věci, ctižádostivost, strach — ano všechno, co nás ovlivňuje ve spojení s našimi sklony a přáními, má své východisko v srdci.

⁸ Bible činí zřetelný rozdíl mezi srdcem a myslí. Ježíš na příklad řekl, že musíme milovat Jehovu svým „celým srdcem“ a svou „celou myslí“. (Mat. 22:37, NS) To, čím jsme v srdci, určuje velkou měrou naši osobnost. Apoštol Petr mluvil v této souvislosti o ‚skrytém člověku srdce v nepomíjejícím oděvu tichého a mírného ducha, který je velmi cenný v očích Božích‘. — 1. Petra 3:4, NS.

9. Co zjistili někteří vědci ve spojení se srdcem kromě skutečnosti, že je srdce krevní pumpou?

⁹ Nejprve si povšimněme některých zajímavých podrobností ve spojení s orgánem a naší hrudí, se srdcem, které se hebrejsky nazývá lew a lewáw a řecky kardia (z čehož odvozujeme mimo jiné slovo kardiogram). Existují vědci na poli medicíny a také psychiatři, kteří zastávají názor, že srdce nejen pumpuje krev, ale vykonává ještě daleko více. Dr. D. E. Schneider, neurolog a psychiatr v New Yorku, poukazuje na příklad na to, že při vývoji lidského zárodku pochází srdce i mozek z téže oblasti a že srdce se z části skládá z nervové tkáně a má také schopnost vytvářet a ukládat určité vysoce účinné chemické látky, které, jak zjistil při svém bádání, působí regulačně na organismus včetně mozku. Proto došel k závěru, že „musí existovat vzájemný vztah mezi myslí a srdcem“ a že stejně jako mysl působí na srdce, „srdce [ano, tělesné srdce v naší hrudi] také podstatně ovlivňuje mysl“. Jiní badatelé dospěli k podobným závěrům.

10. Co zřejmě působí těžké psychické poruchy u pacientů po srdečních transplantacích?

¹⁰ Je významné, že u pacientů po transplantaci srdce, u nichž byly přerušeny nervy spojující srdce s mozkem, vznikají vážné psychické poruchy. Nové srdce sice může pracovat jako pumpa, protože má svou vlastní zásobu síly a svůj vlastní řídící mechanismus nezávislý na celkovém nervovém systému, který dává impulsy srdečnímu svalu; nyní však reaguje na vnější vlivy jenom chabě a pokud vůbec předává mozku dále nějaké jasné údaje, je jich jen málo. Není přesně známo, jak daleko může časem dojít k určitému spojení mezi nervovými zakončeními těla a novým srdcem, ale není vyloučeno, že to je jeden z rozmanitých činitelů, jež jsou příčinou těžkých psychických poruch a stavů zmatenosti, které lékaři pozorovali u pacientů po srdečních transplantacích. Tito pacienti mají sice krevní pumpu od dárce; splňuje však všechny předpoklady, aby bylo možno říci, že mají „srdce“? Jedno je jisté: tím, že ztratili své vlastní srdce, bylo jim odňato něco, co v nich „srdce“ vytvořilo během let a co přispělo k tomu, čím byli jako osobnost.

11, 12. a) Co je oznámeno o chování pacientů po srdečních transplantacích? b) Co vyplývá z pozorování složení a funkce srdce, kromě skutečnosti, že je krevní pumpou?

¹¹ Pod nadpisem „Jak působí nové srdce na mozek?“ je v časopise Medical World News (23. května 1969) psáno: „Na universitní klinice ve Stanfordu obdržel minulý rok jeden 45letý muž nové srdce od dvacetiletého dárce. Krátce nato sdělil všem svým přátelům, že slaví své dvacáté narozeniny. Jiný příjemce srdce se rozhodl, že bude žít v souladu s bezúhonnou pověstí svého dárce — váženého občana. Třetí, který dostal srdce od ženy, se bál, že se u něj projeví zženštilost, ale poněkud se uklidnil, když se dozvěděl, že ženy žijí déle než muži. Podle slov psychiatra Donalda T. Lunde, poradce týmu pro srdeční transplantace chirurga Normana Shumwaye ve Stratfordu, jde v těchto případech o poněkud lehčí případy psychických poruch [kurzíva od nás], které byly pozorovány u 13 transplantací, jež podnikl Shumway v posledních 16 měsících.“ Dále je v článku psáno: „Pět pacientů z této série transplantací ještě žilo normálním životem, tři byli duševně nemocní předtím, než zemřeli minulý rok. Dva další duševně onemocněli tento rok.“

¹² Dr. Lunde považuje za hlavní příčinu těchto pozoruhodných povahových změn lék Prednison a mysl rozrušující účinky těžké operace, dlouhé upoutání na lůžko a intensivní nemocniční péči. Naproti tomu však dr. Schneider, „newyorkský psychiatr a neurolog, který zkoumá vzájemné působení srdce a mozku, považuje za rozhodující jiné činitele. Pozměnil tak vysvětlení dr. Lunda o vzniku psychóz, jež byly pozorovány při sérii srdečních transplantací provedených Schumwayem. Dr. Schneider říká: ‚Srdce je více než jen pumpa, je to neuroendokrinní baterie. Má svůj vlastní malý mozek, sino-arteriální a atrio-ventrikulární uzlíky a vodivý svazeček. Malé vlnění vycházející z tohoto svazečku může být zaznamenáno spolu s každou srdeční vlnou na elektrokardiogramu. Kromě toho srdce vydatně vytváří a ukládá katecholaminy a může tak ovlivňovat hladinu těchto neurohormonů v hypothalamu‘“ (tamtéž, str. 18). Dr. Schneider pozoroval, že mnozí pacienti, kterým nebylo transplantováno srdce, ale dostávali Prednison nebo byli dlouho upoutáni na lůžko, nebyli postiženi psychózami.

13. a) Jak může člověk žít a přece být mrtvý v Božích očích? b) V jakém ještě výraznějším smyslu může být řečeno o srdci: „Z něho pocházejí prameny života.“?

¹³ Ať již medicína pozná o lidském srdci cokoli, Bible činí rozhodně rozdíl mezi myslí a srdcem. Protože srdce má také významnou úlohu, je důležité, abychom je chránili sebeovládáním nejen při jídle a i jinak v tělesném ohledu, ale abychom dávali pozor také na to, jaké dojmy mu zprostředkují naše smysly vzájemným vztahem srdce a mysli. Jakmile se srdce zastaví a přestane zásobovat tělo životodárnou krví, umíráme a zároveň umírají i schopnosti našeho srdce a naše schopnosti duchovní. Ale jako živí bychom se nelíbili Jehovovi, dárci života, kdyby z našeho srdce neustále nevycházely dobré pohnutky, přání a sklony. „Ta, která jde za smyslovým uspokojením, je mrtvá, ačkoli žije.“ (1. Tim. 5:6, NS) Z tohoto hlediska mají slova „z něho pocházejí prameny života“ ještě daleko větší význam. Srdce nás pudí k tomu, abychom uctívali Boha a abychom mu sloužili. „Srdcem se projevuje víra ke spravedlnosti.“ (Řím. 10:10, NS) Musíme milovat Jehovu celým srdcem a musíme jej „uctívat duchem a pravdou“. (Jan 4:4, NS) Když Jehova stvořil člověka, vytvořil si v jeho srdci zvláštní místo, které by měl každý dobře opatrovat. Nerozumný neboli blázen říká „ve svém srdci: Jehova není“. Kdo chce, může samozřejmě nahradit Boha ve svém srdci jinou osobou, předmětem, nebo představou; člověk však má přirozenou potřebu ve svém srdci uctívat svého stvořitele. — Žalm 14:1, NS; Přísl. 3:1–7

14. Jaký je vztah mezi srdcem a hnutím našich citů?

¹⁴ Zajímavé je dále zjištění, že srdce je jedním z orgánů, které reagují jako první na citová hnutí. Naše srdce poskočí radostí. Při náhlém nebezpečí začne silně tlouci. Strach působí bušení srdce. Zármutek a starosti mu působí bolest. Od nejvyšší radosti a štěstí až po nejhlubší zoufalství a bolest — všechny pocity srdce cítíme v celém těle. Ne nadarmo je tolik výrazů a slovních obratů v nichž se vyskytuje slovo „srdce“. Některé z nich jsou: vzít si k srdci, srdnatý, měkkého srdce, tvrdého srdce, z celého srdce, srdceryvný, ležet na srdci, občerstvující srdce, lehké srdce.

SRDCE V OPAKU K MYSLI

15. Popiš schopnosti naší „mysli“.

¹⁵ Českým slovem „mysl“ označujeme rozum nebo sídlo myšlení, činnost rozumu nebo místo myšlenek. Mysl může vzájemně spojovat informace, které přijímá na základě vnímavosti a schopnosti učit se, takže vznikají představy a vzory. (2. Tim. 1:13) Jsou-li jednotlivé informace správně spojeny, můžeme říci, že jsme o něčem získali poznání. Moudrost a porozumění jsou výsledky schopnosti užitečně uplatňovat tyto poznatky a jasně vidět, jak jednotlivosti zapadají do celku, co znamenají, proč jsou užitečné a jak je možno jich používat.

16. Co nám ukazuje biblická zpráva o Izraelitech na poušti, pokud jde o vliv, kterým může srdce působit?

¹⁶ Tělesné srdce naproti tomu je úzce spjato s našimi sklony a pohnutkami. Žalmista napsal: „Ve svém srdci jsem uchoval tvůj výrok, abych proti tobě nehřešil.“ (Žalm 119:11, NS) Skutečnost, že srdce ovlivňuje lidskou mysl a lidský způsob jednání, vidíme z chování Izraelitů, když byl na poušti připravován a zřizován stan sejití. Ve zprávě je psáno, že „každý, koho pudilo jeho srdce“, ano všichni, které ‚podněcoval jejich duch‘, dali k dispozici jak hmotné statky tak i svou zručnost a své umění. (2. Mojž. 35:21, 26, 29, NS) Právě proto, že srdce má schopnost pudit člověka k nějakému určitému způsobu jednání, prozrazuje tak, co je dotyčný skutečně ve svém nitru, a to nazval apoštol Petr výrazem „skrytý člověk srdce“. — 1. Petra 3:3, 4, NS.

17. Znázorni rozdíl mezi myslí a srdcem.

¹⁷ Jednoduchý příklad nám pomůže poznat rozdílnou úlohu srdce a mysli. Téměř každý si studiem a praxí osvojil určité technické poznatky. Kdo však ve svém srdci nerozvinul lásku ke strojům, sotva bude pociťovat potřebu získat poznatky o motorech a když se jednou jeho vůz zastaví, nebude pravděpodobně vědět, kde má začít s opravou. Dotyčný však může být nadaným hudebníkem, vynikajícím právníkem nebo je to hospodyně tělem i duší — každý snad miluje svou práci a dělá ji, protože se v srdci rozhodl pro toto povolání. Kdybychom však sledovali zpět život zdatného mechanika, pravděpodobně bychom zjistili, že se vždycky zabýval motory a již jako chlapec chtěl vědět, jak všechno funguje. Jeho uším zní jako hudba, slyší-li startovat silný motor a pak klidně běžet. O čem mluvíme v tomto případě? Ano, o srdci, o sklonech, pohnutkách a přáních dotyčného, nikoli jen o jeho duchovní schopnosti získávat technické vědomosti.

18, 19. a) Jak spolupracuje mysl a srdce? b) Jak je srdce ovlivňováno tím, co je přijímáno do mysli?

¹⁸ Ačkoli tedy Bible ukazuje, že je rozdíl mezi srdcem a myslí, přece připouští jejich těsný vzájemný vztah a vzájemnou závislost i vzájemný vliv. Srdce může být živeno tvou myslí, neboť mozek přijímá to, co vnímáme svýma očima a ušima a ostatními smyslovými orgány. Na druhé straně může být tvá mysl, jež se nachází v mozku, puzena nebo podněcována tvým srdcem.

¹⁹ Již v mládí působí mysl silným vlivem na srdce. Dostává-li správný druh poučení, vznikají správné představy a dojmy, které vnikají do srdce a tam působí dobrým vlivem, neboť utvářejí, ovládají a řídí pohnutky, přání a sklony. Dostává-li však mysl špatné poučení, vznikají nesprávné představy a výsledkem je, že se v srdci zakořeňují předsudky, nenávist, strach, pýcha, lakota, tvrdohlavost a jiné nedobré vlastnosti a projevují se v osobnosti dotyčného, zvláště tehdy, jestliže tyto falešné představy a dojmy vznikly již záhy v životě. Proto se musí člověk, který se stává křesťanem, ‚přeměňovat přetvářením své mysli‘. Pavel nám dává vážnou radu: „Abyste byli obnoveni silou, která podněcuje vaši mysl.“ Tato nová síla naší mysli vzniká tím, že do své mysli pevně vštěpujeme Boží slovo a potom se necháme úplně vést Božím duchem a dáváme bedlivý pozor, aby naše mysl nebyla „zkažena a odvedena od upřímnosti a čistoty, která náleží Kristu“. — Řím. 12:2, NS; Efez. 4:22–24, NS; 2. Kor. 11:3, NS.

20. Popiš vlivy okolí, které dnes utvářejí srdce a mysl většiny lidí.

²⁰ Většina dětí dnes vyrůstá v rodičovském domě nebo v prostředí, jejichž vliv nepřispívá k pohotovosti učit se. Shovívavá výchova doma i ve škole vytvořila generaci, která je vzpurná a dychtí po senzacích. Špatné věci, které se děti učí a které dělají, se tak hluboko vštěpují do jejich mysli a působí na jejich srdce tak zhoubně, že v pozdějším věku nakonec prostě dělají to, na co si zvykly. Nenormální věci se stávají normálními. Sex se stal předmětem dráždění nervů a špinavých vtipů. Na pohlavní akt se již nepohlíží jako na čisté a obšťastňující spojení, které Bůh vyhradil pro manželství a které má sloužit k plození dětí. Užívej života; vydělávej hodně peněz; postupuj kupředu; něčím se staň; nedej se druhými odsunout do pozadí; nedělej to tak přesně; kraď, když tě nikdo nevidí — to jsou jen některé z názorů a sklonů, které jsou hluboko vštěpovány do srdcí lidí jejich okolím již od mládí.

21, 22. a) Jak je popsáno srdce těch, kteří se odvrátili od Boha? b) Co naproti tomu probíhá v srdci těch, kteří jsou citliví vůči Božímu slovu?

²¹ V každé generaci — především v dnešní — se většina lidí odvrátila od Boha a „stali se marnými ve svých úvahách a jejich nerozumné srdce bylo zatemněno“, takže „je Bůh vydal v souladu s žádostmi jejich srdce nečistotě“. Jednají tak jako většina obyvatelů Judeje, o kterých Jehova řekl, že jejich hřích je jakoby diamantovým hrotem „vryt na tabuli jejich srdce“. Protože Bůh neničí zlé okamžitě, „srdce lidských synů se plně naklonilo k činění zlého“. (Řím. 1:18–32, NS; Jer. 17:1, NS; Kaz. 8:11, NS) Je však radostné, že v každé době existovalo také několik málo lidí, kteří se přes velké těžkosti snažili rozvíjet ve svém srdci lásku k Bohu a ke spravedlnosti. I v dnešní době, kdy jsme již daleko pokročili v „čase konce“, nacházejí svědkové Jehovovi stále ještě tisíce lidí, jejichž srdce jsou citlivá pro Boží slovo a kteří dbají rady: „Odložte proto všechnu nečistotu a to, čeho je nadbytek, mravní špatnost a přijměte s mírností vštěpování slova, které může zachránit vaše duše.“ Co se týče toho [semene] na správné půdě, to jsou ti, kteří když slyšeli slovo pravým a dobrým srdcem, podrželi je a s vytrvalostí přinášejí ovoce.“ — Jak. 1:21, NS; Luk. 8:15, NS.

²² Ačkoli to často vyžaduje, aby dotyční úplně změnili svůj způsob života — aby se na příklad vzdali nemravného způsobu jednání, bojovali proti prchlivosti, začali jiný běh života, aby byli naprosto poctiví a horlivě sloužili Bohu, odvážně podnikali tyto změny. Všem, kteří „vzývají Pána z čistého srdce“ a snaží se získat dobré srdce, zaslibuje Jehova pomoc, aby takové srdce měli. — 2. Tim. 2:22, NS.

23. Ve kterém ohledu bychom měli poctivě zkoumat své srdce?

²³ Jaké je tedy tvoje srdce? Pokud je ti známo, může být v této době z lékařského stanoviska zdravé. Ještě důležitější je však otázka: Jaké je tvé srdce, posuzuješ-li je podle pohnutek, sklonů a přání, která z něj vycházejí? Co zjišťuješ, zkoumáš-li je ve světle Božího slova? Ovlivňuje tě ve správném směru a vycházejí z něj správná přání a sklony? Zjistíš-li nějaký nedostatek, jsi schopen obnovit své srdce a svou mysl a posílit je, aby vyvozovaly správné závěry a odporovaly sklonům nedokonalého těla a pokušením, která na tebe doléhají? I když jsi snad v tomto ohledu dosáhl již značných úspěchů, měl bys dále posilovat a chránit své srdce.