Nikdy neměj tolik práce, že by ses nemohl modlit
„Neustále se modlete.“ — 1. Tess. 5:17.
1, 2. (a) Co je modlitba? (b) Jaké je nebezpečí, jestliže se nemodlíme?
ŘEČ je přirozený most k porozumění a přátelství mezi lidmi. Modlitba je duchovní most k porozumění a přátelství mezi člověkem a Jehovou Bohem. Je označena jako cenná přednost, ale často je zanedbávána. Nevíš snad, co máš říkat svému nebeskému Otci a jakými slovy bys k němu měl mluvit? Ve svém úsilí o získání života a štěstí bychom nikdy neměli zapomínat na to, že máme mluvit s Jehovou, svým stvořitelem a Bohem, se zdrojem života.
2 Zapomněl jsi dnes mluvit s Bohem? Ztratil jsi snad pod tlakem okolností z očí, jak nutná je modlitba? Žijeme uprostřed nevděčného světa. Neustále jsme v nebezpečí, že bychom mohli zapomenout na Boha a tím bychom ve skutečnosti říkali, že jej nepotřebujeme. Jaký dojem má o tobě ten, ‚který vyslýchá modlitbu‘ a k němuž by měli přijít všichni lidé? — Žalm 65:2.
3. Máme-li příliš mnoho práce, než abychom se mohli modlit, co tím ve skutečnosti říkáme?
3 V tvých modlitbách je patrná tvá závislost na dárci života. Může někdo mít skutečně tolik práce, že by se nemohl modlit a ve skutečnosti by přestal myslet na Boha? Svým mlčením bys mohl říkat? Bůh není; Bůh je mrtev nebo nemá o lidi zájem. Moderní věda učinila mnoho, ale stvořiteli všech věcí prokazuje pouze malé uznání, nebo jej vůbec neuznává. Měli bychom připustit, aby jejich výkony a vymoženosti nás tak ovlivnily, že bychom přestali mluvit s Bohem? Dnes bychom si měli více než kdy dříve uvědomit přednost modlitby. — Luk. 21:34–36.
4. Měli bychom při modlitbě říkat vždy znovu totéž, nebo co by mělo být patrné z našich modliteb?
4 Z tvých proseb Bůh ví, co je v tvé mysli, co tě nejvíce zajímá. Ví, zda si upřímně přeješ věci, o které prosíš, nebo zda jenom odříkáváš slova. U Matouše 6:7 jsem napomínáni: „Když se. . . modlíte, neříkejte znovu a znovu tytéž věci.“ Některým lidem připadá obtížné mluvit k někomu, koho nikdy neviděli; jiní si snad myslí, že nemají co říci Bohu, který již všechno ví. Měl by však takovým způsobem smýšlet křesťan?
5. (a) Kteří mužové žili příkladným životem pokud jde o modlitbu? (b) Kdo je pro nás nejlepším příkladem?
5 Bible, kniha modlitby, mluví o Mojžíšovi, Danielovi, Davidovi a o jiných mužích, kteří žili příkladným životem vzhledem k modlitbě. Král Šalomoun prosil o moudrost a rozlišovací schopnost, aby mohl správně soudit. Daniel se modlil v Babylóně ta, že byl vyslyšen. (Dan. 9:4, 5, 18, 19) Mohli bychom uvést ještě mnoho takových mužů, ale jistě můžeme říci, že žádný člověk neměl takové ocenění pro modlitbu jako Kristus Ježíš. Modlitba byla vynikající částí jeho života. Ačkoli mu byly propůjčeny nadpřirozené síly, přece v každé době prosil svého nebeského Otce o moudrost a o sílu a také nikdy nezapomínal jej chválit a děkovat mu. — Jan 5:19, 30.
6. (a) Jaký máme příklad modlitby? (b) Jak bychom se měli dívat na modlitbu?
6 Nejjednodušší a přece největší vzor modlitby máme v kázání na hoře. (Mat. 6:9–13) Mistrovský učitel mluvil ke svým žákům o modlitbě a on sám si nacházel tichá místa, aby mohl přemýšlet a mluvit s Jehovou. Nebyl lhostejný vzhledem k modlitbě, ani se nezaměstnával tolik, aby se nemohl modlit, ačkoli jeho život byl plný činnosti. Zdůrazňoval, že je nutno dále se modlit a nikdy v tom nepolevovat. (Luk. 18:1) Také apoštolové velmi zdůrazňovali modlitbu. (Efez. 6:18; 1. Petra 4:7) Písmo klade velký důraz na modlitbu, a proto bychom si měli skutečně vážit výsady, že smíme mluvit se svým nebeským Otcem. Toužíš po tom, aby tvůj hlas díků, chvály a prosby často dosahoval k Jehovovu vznešenému trůnu? Jak podivuhodným darem je pro člověka tato výsada modlitby. Dnem i nocí můžeš kterýmkoli jazykem mluvit k Bohu, pokud přijmeš jeho pozvání, abys k němu přišel a řekl mu, co je v tvém srdci a ve tvé mysli.
PROČ BYCHOM SE MĚLI STÁLE MODLIT
7. Jak můžeme činit rozhodnutí, která odpovídají Jehovově vůli?
7 Modlitba ti pomůže, aby ses pozastavil a přemýšlel, když máš učinit nějaké rozhodnutí. Vzpomeň si, že Ježíš strávil celou noc v modlitbě, než si vybral své apoštoly. (Luk. 6:12, 13) Denně stojíš před rozhodováním, které se týká tebe samého, tvé rodiny, tvých bratrů a tvého vztahu k Bohu. Je vhodné prosit Boha o vedení, abys činil jeho vůli. Jestliže víš, co se mu líbí, pak jednej rozhodně a s důvěrou, že činíš to, co je správné.
8. V jakém smyslu je modlitba ochranou a za co můžeš prosit?
8 Ve vzorné modlitbě je obsažena prosba o osvobození od toho, který je zlý. (Mat. 6:13) Neustále pros Boha o pomoc, abys byl silný a mohl obstát v pokušení, abys měl odvahu a abys odolal klamným žádostem, sklonům a léčkám starého světa. (1. Kor. 10:13, 14) Měli bychom se modlit za sebe navzájem, abychom se všichni chránili před tím, který by chtěl porazit Jehovův lid. (2. Tes. 2:9–11) Děláme-li něco špatného, ten, který vyslýchá modlitbu, nebude poslouchat naše prosby. (Přísl. 15:29) Uvažování o božských zásadách a zákonech nám pomůže, abychom viděli správnou cestu, po které máme jít. Pros o to, aby ti přicházely na mysl biblické texty a biblické příklady věrnosti, které ti pomohou vyhnout se kompromisům a pokušením.
9. (a) Co nám pomáhá zachovat si duchovní smýšlení? (b) Co je často zanedbáváno?
9 Nikdy bychom neměli váhat, zda se máme modlit, abychom zůstali duchovně živí. Takové modlitby nám pomáhají poznat, jak si můžeme zachovat duchovní smýšlení. Uvědomuješ si své tělesné potřeby, potřebu jídla, spánku, práce a odpočinku. Často však je možno snadno zanedbat duchovní potřeby, potřebu modlitby, studia Božího slova a potřebu mluvit o něm s druhými. (Mat. 5:3) Abys mohl plnit smysl svého života jako Boží služebník, měl by ses snažit dívat se na věci nikoli z běžného stanoviska, ale z Jehovova vyvýšeného hlediska, aby ses mu tak plně líbil. — Kol. 1:9, 10.
10. (a) Proč bychom měli prosit o Jehovova ducha? (b) V jakém ohledu nám pomáhá?
10 Nechceme-li nikdy ztratit z očí přednost sloužit jedinému pravému Bohu, potřebujeme jeho svatého ducha. Prosíš o něj? Kristus Ježíš nám doporučil, abychom to činili: „Oč mnohem více dá Otec v nebesích svatého ducha těm, kteří jej žádají!“ (Luk. 11:13) Pros jej o to s plnou důvěrou a snaž se přinášet ovoce ducha, neboť to tě přiměje, abys kázal dobré poselství o království. (Luk. 4:18, 19) Představ si, čeho by bylo dosaženo, kdyby svatý duch mohl bez překážky působit v životě každého z nás, aby nám pomáhal růst v lásce, v tom, abychom byli dobří, a ve spravedlnosti a aby nás chránil před vlivem ducha světa. — 1. Kor. 2:12.
11. (a) O které tři věci můžeme rovněž prosit? (b) Proč je potřebujeme?
11 Také bychom se měli modlit o poznání Bible, o porozumění a o moudrost. Lidské tělo potřebuje potravu, vodu a vzduch, aby mohlo plnit své úkoly, a stejně i mysl musí být zásobována duchovní potravou, poznáním a poučováním, jež přichází od Boha a pomáhá nám překonávat životní problémy a konat Boží vůli. Apoštol Pavel dále prosil o to, aby se mezi bratry „láska ještě více rozhojňovala spolu s přesným poznáním a plnou rozlišovací schopností“. (Fil. 1:9) Potřebujeme porozumění; můžeme o ně prosit, stejně jako o moudrost. Nikdy neměj tolik práce, že by ses nemohl modlit o to, abys co nejlépe využil svého času a schopností i prostředků. Jakub nás povzbuzuje slovy: „Jestliže se. . . někomu z vás nedostává moudrosti, nechť neustále prosí Boha, neboť on dává štědře všem.“ — Jakub 1:5.
12. Co musíme dělat, chceme-li,aby Bůh slyšel naše modlitby?
12 Upřímnost naší modlitby je patrná z toho, zda se snažíme poznat, co nám Bůh říká. Studujeme-li pravidelně jeho Slovo, v určitém ohledu mu nasloucháme a připouštíme, aby k nám mluvil. Musíme poslouchat Boží hlas a dbát jeho rady, jak to bylo doporučeno Izraelitům. (5. Mojž. 28:15) Kdybychom stáli před pozemským vládcem, bylo by zdvořilé, abychom chtěli v rozhovoru získat převahu a mluvit stále sami? Jestliže chceme, aby Jehova poslouchal naše modlitby, je logické, že musíme dávat pozor na to, jak nasloucháme my jemu. — Přísl. 28:9.
PAMATOVAL NA SLUŽBU
13. Co nám pomůže, abychom byli pohotoví a využívali každou příležitost k vydání svědectví o pravdě?
13 Štědrý člověk, který pozná pravdu, bude ochoten dělit se o ni s jinými. Proč bychom se neměli modlit o to, aby se nám denně naskýtaly příležitosti k vydávání svědectví o pravdě? Když se Kristus Ježíš jednou zastavil u studny pro vodu a vydal tam svědectví, mnoho lidí uvěřilo. (Jan 4:5–42) Můžeme tedy prosit Boha o to, abychom byli stále ve správném duchovním rozpoložení a mohli tak vždy a všude oznamovat dobré poselství — ať již jsme u někoho na návštěvě, při své každodenní práci nebo při kazatelské činnosti.
14. (a) Co by mělo doprovázet naše prosby k Bohu? (b) Kdy bychom s ním mluvili nadarmo?
14 Je naší povinností, abychom jednali v souladu se svými modlitbami. Pokud sami odpouštíme, můžeme také prosit o odpuštění. (Mat. 6:12) Prosíme-li Boha o to, aby žehnal své organizaci a umožnil její růst, pak musíme sami sázet a zalévat. (1. Kor. 3:6, 7) Měli bychom horlivě pracovat v jeho službě. Modlitba není náhražkou za poctivé úsilí. Bůh jistě nebude za nás dělat to, co můžeme udělat sami. Chceme-li růst ke zralosti, měli bychom pilně studovat a bedlivě poslouchat dobré poselství. Budeš mluvit k Jehovovi nadarmo, jestliže nejednáš v souladu s tím, za co se k němu modlíš.
15, 16. Jak můžeme dokázat, že jsme pro Boží království?
15 Dnes má být vykonáváno veliké svědecké dílo. Ježíš řekl: „Také musí být ve všech národech nejprve kázáno dobré poselství.“ (Mar. 13:10) Jsi vděčný za výsadu, že smíš zastupovat panství království a doporučovat je jiným? Měli bychom prosit o to, abychom byli užiteční svrchovanému Pánu a abychom se mohli prokázat jako jeho horliví svědkové, a měli bychom proto mluvit se svými bližními i s ním a měli bychom připustit, aby nám při kázání pomáhal svým svatým duchem.
16 Při modlitbě je nutný správný postoj srdce a ocenění pro to, co Bůh považuje za nejdůležitější. Proto se Pavel modlil, aby se bratři „ujistili o důležitějších věcech“. (Fil. 1:9, 10) V Ježíšově vzorné modlitbě je zvláště zdůrazněno vítězství spravedlnosti v celém vesmíru v podobě ospravedlnění Jehovova jména a svrchovanosti pomocí jeho království. (Mat. 6:9, 10) Proč by se mělo něco nebo někdo stát pro křesťana najednou tak důležitým, že by již nepovažoval za nejdůležitější konat Boží vůli a že by přestal klást na první místo Boží vznešené jméno a jméno království?
TVÉ MODLITBY ŘÍKAJÍ, KDO JSI
17. Co je patrné z modliteb pokud jde o pýchu a pokoru?
17 V tvých každodenních modlitbách se odráží tvá pokora a tvůj úzký vztah k Bohu. Nazýváš-li jej Otcem, uznáváš své podřízené postavení. Pouze pokorní lidé mluví s Jehovou z plnosti svého srdce. Ostatní se cítí dotčeni ve své pýše, mají-li vyznávat své hříchy a prosit o ochranu. (Luk. 18:10–14) Slova, která mluvíme ke svému milujícímu stvořiteli, by měla vyjadřovat dětskou jednoduchost, upřímnost a posvátnou bázeň. Radujeme se, můžeme-li mluvit s někým, koho milujeme, a je známkou pravého přátelství, jestliže se někomu svěříme a mluvíme s ním o svých starostech a zájmech, o svých přáních a o svém zármutku.
18, 19. Co se nám připomíná, mluvíme-li k Bohu? Jak můžeme ve svých modlitbách prokázat zralost?
18 Předkládáme-li Bohu své prosby, budeme si denně připomínat, že všechno, co máme, pochází od Dárce každého dobrého daru. Jak krásně to vyjadřuje Bible slovy: „Každé dobré dání a každý dokonalý dar pochází shora.“ (Jak. 1:17) Žijeme v pyšném, domýšlivém světě, ve světě, který má nesprávný pojem o hodnotách, a proto bychom měli ukázat, že jsme spokojeni s tím, co máme; měli bychom se modlit: „Nedávej mi chudobu ani bohatství.“ — Přísl. 30:8; 1. Tim. 6:6–10.
19 Snažíme-li se v každé době zrcadlit Boží slávu, pak naše upřímné a pokorné prosby budou ukazovat naši zralost a budou nás chránit, abychom se nechlubili. Kristus Ježíš vždy obracel svou pozornost na svého Otce. Budeme-li se řídit jeho příkladem, budeme se chránit, abychom neobraceli pozornost k sobě samým. (Mar. 10:17, 18) Přibližujeme-li se k Jehovovi v modlitbě, chráníme se před nebezpečím sebejistoty a naše srdce zůstává v souladu s naším Bohem. — Jak. 4:8–10.
20. (a) Na koho bychom se měli vždy spoléhat? (b) Jak musíme jednat, abychom později nemuseli ničeho litovat?
20 Je důležité, abychom znovu a znovu uznávali, že jsme závislí na Bohu, který nám dal všechno a pečuje o všechny naše potřeby. Řekni mu, co je v tvém srdci, a děkuj mu za určitou míru zdraví a za život. Jednej podle pokynu žalmisty: „Vylijte před ním své srdce.“ (Žalm 62:8) Svými modlitbami ukážeš, že se nespoléháš výlučně na svou vlastní sílu a vynalézavost. Pros o to, abys mohl použít všeho, co máš k podporování zájmů království, abys později nemusel litovat ztracených dnů nebo let, pokud bys měl málo skutečných výsledků nebo pokroku ve službě království.
21. (a) Jak se člověk stává kazatelem? (b) Jak je možno nejlépe činit pokroky?
21 Až na některé výjimky původně snad žádný svědek Jehovův nemyslel na to, aby se stal kazatelem. Kdo by však chtěl pochybovat o tom, že Bůh může učinit kazatelem kohokoli? Jestliže někdo přijme poučení a školení z Bible a pomocí publikací vydávaných Společností Strážná věž a pravidelně se účastní sborových shromáždění v sále království, může rychle pokračovat a ze žáka se může stát učitelem Božího slova. (2. Tim. 3:16, 17) Jaká je to výsada, že nás Jehova může použít, abychom kázali pravdu jiným! To je skutečně něco, o co bychom měli usilovat a za co bychom se měli modlit.
22. Komu patří čest za dosažené pokroky?
22 Přemýšlíš-li o pokroku, jehož jsi již dosáhl, je vhodné a správné, abys za něj děkoval Jehovovi. Byl snad Kristus Ježíš domýšlivý na svůj úspěch? Nikoli; když zval jiné, aby k němu přišli, řekl: „Vezměte na sebe mé jho a staňte se mými učedníky, neboť já jsem mírné povahy a pokorný v srdci.“ (Mat. 11:29) Nadaný apoštol Pavel řekl s uznáním, že Bůh působí růst. (1. Kor. 3:5–7; 2. Tes. 3:1) Z tvých modliteb by mělo být patrné, že všechen úspěch, jehož dosahuješ v kazatelské službě, je výsledkem Božího požehnání.
23. (a) Co patří mezi nejlepší důkazy naší víry? (b) Co můžeme dělat, nemáme-li úspěch?
23 Modlitba je jedním z nejlepších důkazů, že křesťan věří v Boha. Neustále vzhlížej po důkazech Božího požehnání. Pros Boha o vedení a o pomoc. Změň svůj způsob jednání, nemáš-li úspěch. Věci, které se tobě zdají jako nejlepší, nejsou lepší než to, co říká Jehova. Dej najevo, že plně důvěřuješ svému nebeskému opatrovníku a nespoléháš se na své vlastní mínění. (Přísl. 3:5, 6) Pak se budeš radovat, až uvidíš, že jeho ruka je s tebou, když o něm vydáváš svědectví. Z našich modliteb může být patrné naše nejvnitřnější přání, abychom byli používáni ve službě nejvyššímu Bohu. Naši nepřátelé jsou silnější než my, a proto bychom měli být stále vděčni za božskou ochranu, která je nám prokazována. Skutečnost, že jsme naživu a že máme plno práce ve službě Bohu, je důkazem božského schválení a Boží ochrany. Použij modlitby všeho druhu a také duchovní výzbroje, která nám byla dána, abychom mohli pevně stát. — Ef. 6:18.
V KAŽDÉ DOBĚ VYJADŘUJ OCENĚNÍ
24. Za co bychom měli být vděčni a proč bychom se měli neustále modlit?
24 Modlitba by měla obsahovat projevy chvály a díků. Život má takovou cenu, že nikdo z nás nemůže vyjádřit jeho hodnotu. O modlitbě můžeme říci, že je měřítkem naší vděčnosti za život. Děkujeme-li Dárci života, pomáhá nám to vážit si požehnání, která dostáváme. Denně je mnoho příležitostí, kdy můžeme svému nebeskému opatrovateli tiše říci: ‚Děkuji ti‘. Vděčné srdce si váží malých věcí stejně jako velkých. Buď ochoten uznat, kdo je zdrojem všeho dobra, jak to činil žalmista David: „Otvíráš svou ruku a uspokojuješ touhu všeho živého.“ (Žalm 145:16) Řiď se radou v 1. Tessalonicenským 5:17, 18: „Neustále se modlete, ve spojení se vším vzdávejte díky.“
25, 26. Koho můžeme napodobovat v dávání? Co můžeme dávat druhým?
25 Žijeme v sobeckém světě, v němž panuje názor, že přijímání přináší větší štěstí než dávání. Proto bychom měli napodobovat svého Boha, velkého Dárce. Měli bychom také pamatovat na slova Pána Ježíše: „Více štěstí je v dávání, než v přijímání.“ (Skut. 20:35) Když jsme poznali pravdu, neměli bychom si ji nechávat sobecky sami pro sebe, ale měli bychom tohoto poznání moudře použít ve službě království jako podivuhodného majetku, který nám byl svěřen. Můžeme často děkovat svému tvůrci, který nám dal dar řeči, abychom byli schopni mluvit s druhými a říkat jim podivuhodné pravdy, které jsme se dověděli z Bible. Láska k bližním tě přiměje k tomu, abys ochotně dával dále to, co znáš. Potom by bylo nanejvýš vhodné děkovat Jehovovi za pěkné zkušenosti, které získáváme při své svědecké práci a při opětovných návštěvách u zájemců.
26 Rozhovory s druhými o poselství Božího slova a návštěvy u nich doma, kdy jim chceme pomáhat ve zkoumání Bible, to vše přináší velkou radost. Je radostí sytit hladovějící lidi slovem života. (Amos 8:11; Mat. 4:4) Ostýcháš-li se mluvit s jinými o své víře, modli se o odvahu a nebojácnost. (Skut. 4:29) Být činným svědkem pro Jehovovo království neznamená plnit namáhavou náboženskou povinnost, ale znamená to prožívat pravou radost, protože máme milující zájem o druhé a s radostí a ochotně jim pomáháme, aby nastoupili na cestu života. — 2. Kor. 9:7.
POTŘEBA VEDENÍ
27. (a) Bylo by správné modlit se o zázrak? (b) O co smíme prosit?
27 Ve světě rostoucího požitkářství, nízkých mravních měřítek a hmotařské generace potřebuje křesťan neustále božské vedení ke své ochraně. (Jer. 10:23) Nemůžeme očekávat, že se stane zázrak, kdykoli se modlíme, ale je dobré prosit o moudrost, abychom uměli řešit své problémy. Můžeme prosti také o Jehovova ducha, protože ten nás vede správným směrem, po bezpečných cestách, abychom mohli uvést celý svůj životní vzor do souladu s Boží vůlí. (Kol. 3:10) Boží vedení je dodatečná pomoc, není to náhrada za naše úsilí. Pozemský otec očekává, že jeho syn projeví iniciativu, když dostane úkol; stejně i Bůh očekává, že jeho služebníci budou k němu přicházet převážně s problémy, které nemohou sami vyřešit. Budeme-li denně naslouchat jeho hlasu, získáme moudrost, která nám pomůže zůstat uvnitř bezpečných hranic jeho zákona a biblických zásad. — Kaz. 7:12.
28. (a) Jak můžeme být svému stvořiteli ještě užitečnější? (b) Jaká je výhoda v tom, přemýšlíme-li o Božím slovu?
28 Je také rozumné, abychom blíže určili své prosby Bohu slovy: „Je-li to tvá vůle.“ (Jak. 4:13–15) Chceme-li být křesťany, to znamená následovníky Ježíše Krista, neměli bychom ze svého vlastního podnětu dělat nic, co je v rozporu s Boží vůlí. Měli bychom neustále prosit o to, abychom konali Boží vůli a abychom uměli rozpoznat jeho vedení. Chceme-li, aby náš nebeský Otec vyslýchal naše modlitby, pak musíme činit jeho vůli, která převyšuje všechno. Podle zprávy u Jana 9:31 řekl jeden muž, jehož Ježíš uzdravil, v této souvislosti vhodná slova: „Je-li však někdo bohabojný a činí jeho vůli, toho slyší.“ Je dobře přemýšlet o tom, co jsme četli v Bibli, v Božím inspirovaném Slovu, a čemu jsme se naučili, a měli bychom tím naplňovat své srdce a mysl; potom budeme v každé době připraveni k tomu, abychom z hojnosti srdce vydávali svědectví před všemi lidmi, s nimiž se setkáme. — 1. Petra 3:15.
29. Jak dalece můžeme svými modlitbami pomáhat svým bratrům?
29 Jsme stále blíže universálnímu boji armageddonskému, a proto bychom se nyní měli pevně držet Jehovovy mocné organizace. Svědkové Jehovovi jsou navzájem spojeni v lásce a v jednotě prostřednictvím 27 254 sborů v celém světě. Měli bychom se modlit za tuto organizaci a její členy, aby naši bratři zůstali pevní ve víře. (1. Petra 5:9) Snadno bychom se stali terčem ďáblových útoků, kdybychom se vzdali společenství s Božím lidem a pokoušeli bychom se jít po cestě sami.
30. Kde bychom měli zůstat, abychom byli v bezpečí?
30 Tvé modlitby prozrazují, jak dalece si vážíš organizace, která ti zprostředkovala pravdu a která ti pravidelně opatřuje duchovní pokrm, na příklad pomocí časopisu Strážná věž. Jak by to bylo pošetilé, v dnešní době se odvrátit a odebrat se na jiné pastviny a domnívat se, že se později, až se nám to bude hodit, můžeme vrátit. Když byla jednomu staršímu bratru, který je dlouhá léta v pravdě a vždy byl horlivě činný, položena otázka, jak to je možné, že mohl zůstat tak dlouho věrný a pevný, odpověděl v tomto smyslu: zůstaneme-li uprostřed stáda ovcí, nemůžeme se ztratit. Denně se modleme o to, abychom mohli být také stále uprostřed Jehovova lidu. Nikdy neměj tolik práce, že by ses nemohl modlit v tomto smyslu.