Původ vánočních svátků

SLOVO „vánoce“ (tj. „svatá noc“) běžně lidem říká, že jde o křesťanský svátek. Všeobecně se také slaví 25. prosince jako čas narození Ježíše Krista.

Biblické důkazy však vylučují pro Kristovo narození nějaké zimní datum. Když se Ježíš narodil, žili pastýři stále ještě pod širým nebem a v noci drželi hlídky nad stády. (Luk. 2:8) To není možné v prosincových nocích, protože v tom měsíci je často v betlémské krajině mráz. Již od začátku období dešťů, koncem října, se pastýři nezdržují venku.

Ale jak k tomu došlo, že se „Kristovo narození“ slaví 25. prosince? Co se dá říci o různých vánočních zvycích? Jsou křesťanského původu?Povšimněme si, co se o tom říká v některých naučných slovnících.

Proč 25. prosinec?

„Členové rané církve pocházeli také z pohanů a tím, že byl na tu dobu ustanoven svátek, mohla být síla a pozornost prozelytů obrácena na křesťanský svátek.“ — Funk and Wagnalls Standard Dictionary of Folklore, Mythology and Legend, sv. 1. str. 229.

Je to skutečně křesťanský svátek?

„Tento svátek se nedržel v prvních stoletích existence křesťanské církve. . . V pátém století přikázala západní církev, že má být slaven svátek v den, kdy přívrženci Mitrova kultu slavili zrození slunce, a na konci saturnálií, protože se přesně nevědělo, v který den se Kristus narodil. U germánských a keltských kmenů platil zimní slunovrat za důležitou roční dobu. Na počest návratu slunce slavili proto svůj hlavní svátek, Julfest, který byl jako ostatní pohanské svátky přizpůsoben vánočním svátkům.“ — The Encyclopedia Americana, vyd. 1959, sv. 6, str. 622.

„Většina zvyků, které se dnes spojují s vánocemi, nebyly původně vánočními zvyky, nýbrž pocházejí z předkřesťanské doby a jsou nekřesťanské, ale byly křesťanskou církví převzaty. Saturnálie, svátek slavený Římany uprostřed prosince, poskytují vzor pro mnohé vánoční zábavy. Od tohoto svátku pocházejí například rozsáhlé slavnosti, rozdílení dárků a pálení svíček.“ — The Encyclopedia Americana, vyd. 1959, sv. 6, str. 622.

„Zvyk zdobit domy a kostely stále zelenými rostlinami pochází ze starověku. Římané si vyměňovali 1. ledna (Calendae) zelené větve pro štěstí.“ (The World Book Encyclopedia 1973, sv. 3, str. 415) O vánoční písni zvané v anglicky mluvících zemích jako „Holly and the Ivy“, čteme v díle Funk and Wagnalls Standard Dictionary: „Je to jedna z vánočních písní, v nichž cesmína a břečťan převzaly předkřesťanský symbolismus mužství a ženství.“

Jsou vánoční svátky přijatelné pro křesťany?

„Uvnitř církve se vyskytovala kritika svátku, protože se podobal pohanským obřadům a byl uctíváním slunce (Arméni označovali římské členy církve jako modloslužebníky, protože spojovali vánoce s narozením slunce), a ještě roku 1644 zakázal anglický parlament pod puritánským vlivem slavení svátků.“ — Funk and Wagnalls Standard Dictionary, sv. 1, str. 229.

V Bibli je nadhozena otázka: „Co má společného spravedlnost s bezzákonností? Nebo jaké společenství má světlo s temnotou?“ (2. Kor. 6:14) Není žádné společenství nebo soulad, Nejsou tedy vánoční svátky pokusem vytvořit přátelský vztah mezi starým pohanstvím a Kristem?