Jak naléhavá je naše doba
„A budete pro mé [Ježíšovo] jméno předmětem nenávisti všech lidí. Kdo však vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ — Marek 13:13.
1. Jaké soužení Ježíš předpověděl pro Boží lid? Na kom se tato předpověď splňuje a jak?
VE svém vzrušujícím proroctví o „skonávání systému věcí“ Ježíš řekl: „Pak vás vydají do soužení a budou vás zabíjet a budete předmětem nenávisti všech národů pro mé jméno.“ (Mat. 24:9) Na kterém lidu se v dnešní době splňují tato slova? Ano, na křesťanských svědcích Jehovových! Ze všech náboženských skupin jsou to jedině oni, proti komu nepřátelsky zasáhli nacisté, komunisté, vojenské diktatury, a dokonce i demokratické země, tak říkajíc po celém světě.
2. Jak svědkové Jehovovi v Africe čelí sporným otázkám? (Žalm 37:39)
2 Neochvějná víra svědků v Malawi, kteří jsou v posledních letech zabíjeni, znásilňováni, biti a vězněni, si získala úctu a obdiv nejen jejich duchovních bratrů, ale i lidí, kterým kdekoli na světě záleží na svobodě. Zatímco v Malawi se snad situace poněkud zlepšila, z jiných afrických zemí přicházejí zprávy o rostoucím pronásledování.
V jednom novém státě byl vydán příkaz, že všichni občané musí nosit politické odznaky. V jiné zemi jeden falešný „bratr“ zradil sbor v noci, kdy se konala Památná slavnost, takže policie přišla, obklíčila místo shromáždění, a při tom soustředila z nějakého důvodu své síly do blízkosti zadního vchodu. Když byl vyhlášen poplach, svědkové zjistili, že přední dveře nejsou střeženy, takže všichni mimo dvou mohli uniknout a rozptýlili se ve tmě. Ti dva křesťané byli krutě zbiti, ale nezakolísali ve víře a vydali u soudu nádherné svědectví.
Ještě v další zemi věrní svědkové, kteří odmítli pronášet vlastenecké heslo, byli biti a vyhnáni ze svých vesnic. Některým bylo výsměšně řečeno: „Můžete jít kam chcete, třeba ke svému Jehovovi.“ V této zemi bylo stále obtížnější cestovat a cestující dozorci byli pozatýkáni. Ale ve vězeňských táborech není nouze o duchovní „pokrm“. Tito svědkové, kteří jsou takovým způsobem pod dohledem, se dokonce těší, že budou mít určitý podíl na letošních sjezdech „Vítězná víra“.
Z jiné africké země přichází zpráva, že tam bylo uvězněno 22 svědků, že byli lživě obviněni z politické činnosti, hrozně zbiti, svlečeni do spodního prádla a takto polonazí vězněni celý měsíc. Ještě v jiné zemi byli tři svědkové ubiti k smrti, a několik dalších bylo odsouzeno k smrti, když se jednalo o neutralitu; proti tomuto rozsudku se odvolali. Rovněž v africké zemi jeden koptický kněz vznesl falešnou obžalobu, že svědkové Jehovovi mají něco společného s politikou na Středním východě, a tak způsobil, že bylo uvězněno ze svědků Jehovových 13 mužů a 20 žen, z nichž jedna byla těhotná a další měla u sebe malou dcerku.
3. Jak Jehovův lid projevuje svou víru?
3 Byly zde uvedeny zprávy obzvláště z nedávných událostí v Africe, ale proti svědkům Jehovovým postupuje mnoho jiných zemí na světě, takže se stává obtížnější pravidelná kazatelská činnost a pořádání křesťanských sjezdů. Z řady zemí jsou vypovídáni misionáři a je stále obtížnější vysílat misionáře do nových oblastí. Je to přesně tak, jak Jehova předpověděl prostřednictvím svého proroka Jeremiáše: „Jistě budou proti tobě bojovat.“ Právě to dělají! Ale Jehovův lid čelí rozhořčené propagandě a pronásledování a dále vydává důkladné svědectví. Plně důvěřují Jehovovu slibu: „Nepřemohou tě, neboť ‚já [Jehova] jsem s tebou, . . . abych tě osvobodil.‘ “ — Jer. 1:19.
‚JAKO BYLY NOEMOVY DNY‘
4. Proč mohl Noe vytrvat? (Jak. 1:2–4)
4 Patriarcha Noe žil ve velmi obtížných dobách. Jeho zvláštní práce — příprava na potopu — trvala asi 60 let, přibližně stejně dlouho jako naše kázání o Božím zřízeném království v dnešní době. Ačkoli „země byla zkažená v očích pravého Boha a. . . naplněna násilím“, Noe mohl vytrvat, protože pracoval s vírou. Stejně jako dnešní svědkové Jehovovi dále horlivě sloužil jako „kazatel spravedlnosti“. — 1. Mojž. 6:11; 2. Petra 2:5.
5, 6. a) Ve kterých ohledech odpovídají naše dny době Noemově? b) Čím by se křesťané měli plně zaměstnávat a proč?
5 Ale většina lidí v tehdejší době byla stejná jako dnešní svět lidstva. „Nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla.“ U Lukáše tato Ježíšova slova zní:
„Jedli, pili, muži se ženili, ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy a přišla potopa a všechny je zničila.“
Dnešní špatný svět smýšlí stejně a stojí před vrcholícím celosvětovým „velkým soužením“! — Mat. 24:21, 37–39; Luk. 17:26, 27.
6 Znamenají výše uvedená Ježíšova slova, že není správné, aby křesťané v těchto závěrečných dnech jedli, pili a vstupovali do manželství? Ne, Ježíš nic takového neřekl. Je správné, abychom se radovali z přiměřeného množství dobrého jídla a pití. Také manželství je uspořádání, které Bůh dal lidstvu. Ježíš mluvil o tom, že bychom neměli tyto druhy činnosti považovat za nejdůležitější v životě a že bychom se jimi neměli zaměstnávat do té míry, že bychom ztratili duchovní zájmy. (1. Petra 4:3; 1. Kor. 7:8, 29) Měli bychom spíše plánovat svůj život takovým způsobem, abychom první místo vyhradili důležitému dílu, při němž je „toto dobré poselství o království. . . kázáno. . . na svědectví“, než přijde konec. — Mat. 24:14.
„JAKO SE DĚLO ZA DNŮ LOTOVÝCH“
7. Co bylo naléhavě nutné v době Lotově?
7 V době, kdy na zemi sloužili jako Boží svědkové Abrahám a Lot, dal jim Jehova výstrahu, že provede svůj rozsudek proti Sodomě a Gomoře. Nebylo tam nalezeno ani 10 spravedlivých lidí! Když se Jehovovi andělé chystali způsobit předpověděnou zkázu, Lot opětovně naléhal na muže, kteří byli zasnoubeni s jeho dcerami: „Vstaňte! Vyjděte z tohoto místa, protože Jehova přivede na město zkázu!“ Ale tito předpokládaní zeťové jednali podobně jako lidé v dnešním nemravném světě. Přešli božskou výstrahu jako pouhý žert. Ale nebylo možné ztrácet čas. Andělé „začali naléhat na Lota a řekli: ‚Vstaň! Vezmi svou manželku a své dvě dcery, které jsou zde, abys nebyl smeten v provinění města!‘ “ — 1. Mojž. 19:14, 15.
8. a) Jaké „provinění“ vedlo ke zničení Sodomy a Gomory? b) Proč by nám to mělo dnes sloužit jako výstraha?
8 Co bylo toto „provinění“? Patřila k němu sexuální převrácenost, která takovou měrou patří v dnešní době k životu v mnoha městech a je dokonce oslavována na jevištích i na filmových plátnech. „Sodoma a Gomora a města kolem nich, . . . přespříliš smilnili, a vycházeli za nepřirozeným používáním těla.“ Také vůbec nemysleli na Boží spravedlnost a „jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli“. Svým sobeckým způsobem života byli úplně zaměstnáni. A co se s nimi stalo? „Pršel oheň a síra z nebe a všechny je zničil.“ Ježíš varuje, že až se brzy zjeví jako „Syn člověka“, vykoná stejný rozsudek. — 1. Mojž. 19:24–26; Luk. 17:28–30; Juda 7.
9. Co musíme naléhavě činit my dnes a jak můžeme získat ochranu?
9 Kéž jsme jako spravedlivý Lot a uvědomujeme si, že poselství o Jehovově soudu je v naší době velmi naléhavé. A nebuďme jako Lotova manželka, ale dávejme pozor, abychom se neobraceli zpět a netoužili po hmotných výhodách tohoto odsouzeného světa. (Luk. 17:31, 32) Jestliže věnujeme úplnou pozornost tomu, abychom konali, co je Boží vůlí pro dnešní dobu, bude to pro nás ochranou. Vzpomeň si, že Petr právě ve spojení s vysvobozením Lota řekl: „Jehova ví, jak vysvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti, ale nespravedlivé lidi uchovat ke dni soudu, aby byli odříznuti.“ — 2. Petra 2:6–9.
VYDÁVAT ‚DŮKLADNÉ SVĚDECTVÍ‘
10. a) Co bylo naléhavě nutné, když byl na zemi Ježíš a jeho apoštolové? b) Jak a proč školil Ježíš své učedníky?
10 Když byl na zemi Ježíš a jeho apoštolové, bylo naléhavě nutné, aby v tehdejším dnu soudu bylo vydáno důkladné svědectví. Ježíš sám dal vzor, jak má být tato práce vykonávána, protože cestoval „od města k městu a od vesnice k vesnici a kázal a oznamoval dobré poselství o Božím království“. Chodilo s ním dvanáct apoštolů a jiní lidé, a také ženy. Proč? Aby je naučil, jak mají učinit službu Bohu středem svého života. Potom také mohli dávat zaznívat výstraze o nadcházejícím zničení židovského „systému věcí“ a mohli potěšovat utiskované lidi. Dále dostávali pomoc, aby si mohli obléci křesťanskou osobnost a aby mohli ve svém životě prokazovat tytéž spravedlivé a loajální vlastnosti, jaké mohli pozorovat u svého Pána. — Mat. 9:35 až 10:15; Luk. 8:1, 2; 9:1–6; 10:1, 13–15; Ef. 4:24.
11. Jak učedníci dokázali, že se nechali poučit?
11 Tito učedníci v raných dobách se dobře poučili. Vydávali sami sebe v nadšené službě království a soucitně chodili mezi lidi kamkoli, kde je mohli najít — na tržiště a na jiná veřejná místa, do synagóg (podle tehdejšího zvyku) a do jejich domovů. I když byli pronásledovaním rozptýleni, dále „oznamovali dobré poselství slova“. — Sk. 5:42; 8:4; 16:13; 17:17.
12. Jaké svědectví bylo vydáváno v době apoštolů a k čemu to vedlo?
12 Když se blížil konec dlouholetého horlivého kázání, mohl apoštol Pavel říci svým spolustarším: „Přitom jsem se nezdržel, abych vám neřekl všechno, co bylo užitečné, a abych vás neučil veřejně a dům od domu. Ale důkladně jsem dával svědectví jak Židům, tak i Řekům o pokání vůči Bohu a víře v našeho Pána Ježíše.“ (Sk. 20:20, 21) Slova „důkladný“ a „důkladně“ se vyskytují v knize Skutků častěji, a to ve spojení s naléhavým svědectvím, které vydávali apoštolové a jejich spolupracovníci. (Sk. 2:40; 8:25; 10:42; 20:24; 23:11; 28:23) K čemu vedlo toto „důkladné“ svědectví? Všude, kde bylo kázáno toto „dobré poselství“, vznikaly a vzkvétaly sbory věřících. A tyto sbory byly posilovány, když je navštěvovali cestující dozorci a povzbuzovali je v jejich službě. Neustále se „upevňovaly ve víře a vzrůstaly den co den co do počtu“. — Sk. 15:36 až 16:5.
13. Jaký rozsudek vykonal Jehova v prvním století, ale proč to křesťanský sbor přežil?
13 Ve splnění výstrahy, kterou dával Ježíš a jeho učedníci, vykonal Jehova v určené době rozsudek na „pokřivené generaci“ Židů, generaci, která ‚zabila hlavního prostředníka života‘, Pána Ježíše Krista. (Sk. 2:40; 3:15) Jak se dařilo křesťanskému sboru — té malé skupině, která chápala, jak naléhavý je příkaz jejich Pána, aby „toto dobré poselství o království“ bylo „kázáno po celé obydlené zemi na svědectví“, a poslouchala tento příkaz? Když skutečně přišel konec, jejich činná víra znamenala jejich záchranu. Jejich vytrvalost byla odměněna. — Mat. 24:13–16.
KDE JSME MY V PROUDU UDÁLOSTÍ?
14. V jakém rozsahu je ve srovnání s tím kázáno „dobré poselství“ dnes? Jak je úspěšné?
14 Ještě jednou, při vyvrcholení věku, je „dobré poselství“ „kázáno v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kol. 1:23) Dnes se však oblast, kde je kázáno, rozprostírá po celé „obydlené zemi“ včetně sfér „krále severu“ a „krále jihu“, a také v mnoha jiných zemích v Africe, v Severní, Střední a Jižní Americe, v Asii, v Oceánii a na mořských ostrovech. Jedině pomocí Jehovova ducha mohlo být v krátkém období asi 60 let vydáno takové světaširé svědectví. A k Jehovově organizaci se hrnou stále noví lidé. Území je daleko rozsáhlejší než v apoštolských dnech, kdy bylo závěrečné varování oznamováno rozptýlenému židovskému lidu necelých 40 let.
15. Proč jsou drženy „čtyři větry“, jak je to popsáno v 7. kapitole Zjevení?
15 Kde však jsme my v proudu událostí? Říká nám to Zjevení, sedmá kapitola. Zde apoštol Jan „viděl čtyři anděly, jak stojí na čtyřech stranách země a drží pevně čtyři zemské větry“. Jsou to větry, které přinesou zničení, protože v určeném čase mají škodit ‚zemi a moři a stromům‘. Nejprve však musí být „otroci našeho Boha“ zapečetěni na svých čelech. V roce 1914, v době, kdy se ‚království světa. . . stalo královstvím jejich Pána a jeho Krista‘, tito otroci toužili, aby přišel konec a aby byli shromážděni ke svému Pánu v nebi. Ale ne — Jehova ještě měl pro ně zde na zemi práci. Také oni sami ještě museli být přečištěni a připraveni pro svou budoucí kněžskou službu v Kristově tisíciletém království. A tak byly „čtyři zemské větry“ na nějaký čas zadrženy. — Zjev. 7:1–4; 11:15.
16. Pro kterou další skupinu je užitečné, že andělé „drží pevně čtyři zemské větry“, a jakou má tato skupina naději?
16 Jehova ze svého hojného milosrdenství a milující laskavosti použil tyto „otroky“, svůj duchovní izrael, „izrael Boží“, v důležitém díle ve prospěch jiné skupiny — „velkého zástupu. . . ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Až vstoupí do své služby v nebesích všech 144 000 členů duchovního izraele, bude „království našeho Pána a jeho Krista“ dále vládnout nad lidstvem zde na zemi. A tak od poloviny třicátých let našeho století je zde tento „velký zástup“, takže v dnešní době se více než dva milióny osob těší na to, že budou neustále sloužit jako pozemští poddaní království. Jsou jádrem „nové země“, spravedlivé lidské společnosti, která bude žít navždy pod svrchovanou vládou Jehovy Boha. (Zjev. 7:9, 10; 21:1, 3–5; 2. Petra 3:13) Ale andělé stále ještě „drží pevně čtyři zemské větry“. Proč?
17. Proč andělé dále drží tyto „větry“?
17 Může to být jedině proto, že Jehova má zde na zemi pro své svědky další práci. Musí být shromážděni ještě další členové „velkého zástupu“. Z toho, že při oslavě Památné slavnosti v posledních letech byly přítomny milióny lidí, a také z toho, že stále roste počet svědků v mnoha asijských zemích, na mořských ostrovech a v katolických zemích v Evropě, je patrné, že shromažďovací dílo ještě neskončilo. Je naléhavě nutné, aby se dnes všichni členové Jehovova lidu věnovali této službě až do konce tohoto zlého systému. — Mar. 13:10; Ef. 5:15, 16.
18. a) Jaké prosévání zřejmě nyní probíhá? b) Proč bychom měli věnovat bedlivou pozornost Pavlovu napomenutí ve 2. Korintským 13:5?
18 V desetiletí po roce 1914 bylo velké prosévání mezi členy pomazaného ostatku, a tak se rovněž zdá, že nyní probíhá prosévání mezi některými, kteří tvrdí, že patří k „velkému zástupu“. Obzvláště pro nás všechny, kteří dnes žijeme v těchto kritických dobách, platí slova apoštola Pavla: „Neustále zkoumejte, zda jste ve víře, neustále zkoušejte, co jste.“ (2. Kor. 13:5) Opravdu chápeme hodnotu své oddanosti Jehovovi — skutečně důvěrného vztahu, který k němu máme a který byl umožněn Ježíšovou obětí? Vážíme si toho, že můžeme být v jednotě s Otcem a se Synem v důležitém díle, kterého se v této hodině smíme účastnit, a že tato účast na něm je naší výsadou? Sloužíme z pravé lásky k Jehovovi a ke svým bližním? Nebo máme jen tu pohnutku abychom v bitvě armageddonské ‚zachránili vlastní kůži‘? Jestliže patříme k „velkému zástupu“, budeme dále sloužit Bohu „dnem i nocí“ až do chvíle, kdy přijde „velké soužení“? Nebo polevíme ve své bdělosti a připustíme, aby nás satan přemohl tím, že bychom se věnovali zábavám, různým druhům nemravnosti nebo úzkostlivým životním starostem?
19. a) Proč můžeme být šťastni, že andělé ‚drží pevně větry‘ až do této chvíle? b) Jak můžeme podle 2. Korintským 13:11 udržovat dnes krok s postupem Boží organizace?
19 Čtyři andělé nebudou ‚držet pevně‘ čtyři zemské větry stále. Můžeme být šťastni, že to činili až do této chvíle a že to přinese záchranu miliónům lidí. Ale času rychle ubývá. Musíme zůstat bdělí, pozorní, musíme stále postupovat kupředu s Boží organizací na zemi. Jaká je to radost, že můžeme patřit k jedinému celosvětovému bratrství, v němž je mír a jednota a které v těchto kritických časech chválí Jehovovo jméno! Chceme-li s ním držet krok, musíme někdy přizpůsobit svůj osobní názor nebo své stanovisko. Buďme však stále připraveni pokorně to učinit, abychom mohli sloužit s vědomím naléhavosti a abychom mohli mít stále radost společně s celým Božím lidem. Apoštol Pavel radil: „Konečně, bratři, dále se radujte, obnovujte a potěšujte, smýšlejte souhlasně, žijte pokojně; a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.“ — 2. Kor. 13:11.