Dobří sousedé — potřebujeme je

JEDNA žena v Kanadském městě Torontu šla nedávno nakupovat a nechala si venku sušit na šňůře prádlo. Zatím co byla pryč, prádlo spadlo na zem. Sousedka, která to viděla, sebrala prádlo ze špinavé země, znovu všechno vyprala a pověsila.

Máš takové sousedy? Naneštěstí se zdá, že takových je v dnešní době málo. Běžnější jsou zprávy o případech podobných tomu, který se stal také v Torontu. Jedna starší žena si přivřela ruku v rozpálených kamnech. Volala o pomoc, ale sousedé si jejího křiku nevšímali a byla vyproštěna teprve po dvou dnech. Paže jí musela být amputována.

Žijeme-li v obci, kde sousedé projevují starost jeden o druhého, pociťujeme bezpečí a vřelost. Dobří sousedé nám uvaří, když jsme nemocní, přivedou nám děti zpět, když se zatoulají, pomohou nám ve větších i menších krizích, koupí pro nás různé věci, když jdou sami nakupovat, dohlédnou nám na dům, když odjedeme, a obvykle zpříjemní život svým každodenním přáním „dobré jitro“. A my ovšem děláme totéž pro ně.

V dřívějších dobách byli takoví sousedé spíše pravidlem než výjimkou. Ještě dnes je můžeme najít na venkově a v malých městech. Ale ve větších městech a jejich mnoha předměstích jsou starostliví sousedé vzácní. A protože většina lidí dnes žije ve městech nebo v předměstích, mnozí lidé vůbec nevědí, jaké to je, mít starostlivé sousedy. Jeden psycholog řekl: „Kdybych žil v bytě v Torontu, mohl bych zemřít a ležet tam celé měsíce, než by si toho někdo povšiml. Tak to dříve nebývalo.“ Totéž platí o většině velkých měst. Na opačné polokouli zemřel jeden mladý svobodný muž v bytě ve velkém městě. Jeho tělo bylo nalezeno až za půl druhého roku!

Psycholog o němž byla zmínka, řekl, že to tak vždycky nebývalo. Jak došlo k této změně?