Co se stalo se sousedskými vztahy?

PROČ mnozí lidé v sousedství již nejednají jako sousedé? Výzkumníci uvádějí řadu důvodů, z nichž většina má spojitost s moderním způsobem života.

Pohyb obyvatel je jedním z nich. Mnozí lidé často mění místo pobytu. Tak nemají čas seznámit se se svými sousedy a podporovat ducha dobrých sousedských vztahů.

Také se mluví o opuštěných městech. To jsou místa, kde přes den celé rodiny nejsou doma, lidé jsou buď v zaměstnání, nebo ve škole. Večer jdou zase někam večer ven nebo tiše sedí kolem televize. V takových domácnostech jsou členové rodiny nejen cizinci pro své sousedy, ale i k sobě navzájem.

Vinu na této situaci nese částečně i architektura a plánování měst. Byty ve věžových obytných domech jsou stavěny jako samostatné jednotky. Rodiny, které v nich žijí, mají málo fyzického kontaktu se svými sousedy.

Vina se také přičítá přílišnému zdůrazňování soukromí. V některých oblastech je soukromí přisuzována velká cena. jeden obyvatel předměstí řekl: „Nemůžeš jen tak u přítele zaklepat na dveře a jít na návštěvu.“ K jedné ženě přijela neočekávaně na návštěvu jedna vdova ze sousedství, která si naříkala, že se cítí osamělá. Žena jí chladně odbyla, znechucená tím, že někdo ruší její soukromí. Té noci osamělá vdova v sousedství spáchala sebevraždu.

Jako další činitel se uvádí zločinnost. V některých místech se lidé tak bojí zločinů, že se z nich stali noční vězňové. Rodiny bázlivě zamykají dveře, jakmile zapadne slunce, a jen málo lidí se odváží jít ven.

To všechno bezpochyby přispívá k úpadku sousedských vztahů. Některé věci však musí mít ještě hlubší příčiny. V jedné obytné čtvrti sledoval jednu mladou ženu půl hodiny nějaký muž. Třikrát ji napadl a nakonec ji ubodal k smrti. Třicet osm sousedů slyšelo její výkřiky nebo viděli útok, ale celé té věci si nevšímali. Jen jeden zavolal policii — ale bylo již pozdě. Takový druh chladné lhostejnosti ze strany sousedů není nic neobvyklého.

Nelidskost je tady příznakem závažných povahových kazů u lidí, kteří ji projevují. Badatel Bible si může vzpomenout na proroctví apoštola Pavla o dnešní době: „Lidé. . . budou milovat sami sebe, budou milovat peníze. . . bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě. . . bez sebeovládání, . . . bez lásky k dobru, . . . milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha.“ — 2. Tim. 3:2–4.

Splňování těchto slov znamená, že žijeme ve velmi kritických dobách, a v tvém sousedství se možná projevují takové postoje. Ale není důvod, proč bychom my jako jednotlivci neměli být pro lidi ve svém okolí dobrými sousedy. Může to vyvolat hřejivou reakci. Jaké je moudré jednání, chceme-li být dobrými sousedy?