Ovládá víra v osud tvůj život?

V ZÁŘÍ 1988 došlo ke katastrofě. Nezadržitelné vody široké delty řek Gangy a Brahmaputry se zvedly o devět metrů a zaplavily tři čtvrtiny Bangladéše. Tisíce lidí utonuly. Asi 37 miliónů obyvatel zůstalo bez domova. Zmizelo více než 60 000 kilometrů silnic.

Bangladéš bývá čas od času postihován takovými záplavami, a proto byla tato země v jedněch novinách označena jako „Osudná Delta“. Z tohoto označení je patrné, co považují mnozí lidé za příčinu takových drtivých katastrof: osud.

Jiní se snad nedomnívají, že je náš život ovládán osudem, ale fatalistické názory jsou skutečně rozšířené po celé zeměkouli. Proč věří v osud tolik lidí, a co je vůbec fatalismus?

Úloha náboženství

Slovo „fatalismus“ pochází z latinského výrazu fatum, který znamená „co bylo vysloveno“.a Fatalisté věří, že jsou události předem určeny a že není v lidské moci něco měnit. Tento názor se rozšířil prostřednictvím různých náboženství a utvářely se podle něj názory miliónů věřících. Pohlédneme-li letmo na tři největší náboženství, poznáme, že osud má nejrůznější podoby, stejně jako se svými tvary liší hinduistické chrámy od islámských mešit a od kostelů křesťanstva.

Na světě je například asi 900 miliónů muslimů, a ti věří, že je osud (kismet) určen božskou vůlí.b Korán prohlašuje: „Na zemi se nepřihodí nic zlého . . ., ale je to v knize, dříve než to my uvedeme v existenci.“ „Žádná duše nezemře, jedině s dovolením Alláhovým; ta doba je určena.“ — Súra 57:22; 3:145

Karma je zákon příčiny a účinku — jiná podoba osudu — a působí na život téměř 700 miliónů hindů. Tvrdí se, že události, jež se stanou hindovi v dnešním životě, jsou předem určeny jeho činy v předcházejícím vtělení. Starověký hinduistický spis Garuda Purana říká: „Skutky tohoto jedince v předcházející existenci určují povahu jeho organismu v další existenci, a také druh nemocí, jak tělesných tak i duševních, jimž padne za oběť . . . V životě člověk dostává to, co je mu určeno osudem.“

A jak je na tom asi 1 700 000 000 miliónů členů křesťanstva? Členové křesťanstva snad tvrdí, že nahradili osud Bohem a fatalismus předurčením. Ale Encyklopedie náboženství a etiky připouští: „Nelze říci, že v křesťanstvu vůbec neexistuje víra v osud.“ Některé denominace stále ještě opakují názor Martina Luthera, reformátora ze šestnáctého století, který jednou prohlásil, že člověk je „nesvobodný jako kus dřeva, skála nebo hrouda hlíny nebo jako solný sloup“.

Házení mincemi a čtení z hvězd

Takové strnulé názory sice nyní patří do stojatých vod, jimiž se vyznačuje tradiční křesťanstvo, ale jeden teolog připouští, že mnozí z jeho členů stále ještě tuto víru „v zesvětštěné formě“ přijímají. Osud v této podobě se pravděpodobně letmo pousměje a říká se mu štěstěna. Pravděpodobně znáš mnoho lidí, kteří si příležitostně hodí mincí a vzývají přitom štěstěnu neboli osud. Snaží se sice předstírat, že to dělají jen ze zvyku, ale dělají to dále a někdy se jim zdá, že to působí. Nedávno byla například v listu The New York Times zpráva, že jeden muž ve Spojených státech, který si koupil losy, našel krátce nato peníz, jeden cent, na kterém padla ‚hlava‘. Řekl: „Kdykoli jsem našel cent, na němž padla ‚hlava‘, vždycky se mi přihodilo něco dobrého.“ Tentokrát vyhrál 25,7 miliónu dolarů. Myslíš si, že se jeho víra ve štěstěnu nebo v osud zmenšila?

Někteří lidé se usmějí, když jde o házení mincí, ale věří možná, že jejich budoucnost je předurčena pohybem hvězd — což je jiná podoba osudu. Jen v Severní Americe uveřejňuje asi 1 200 novin sloupky s astrologickými údaji. Podle jednoho průzkumu asi 55 procent mladých lidí ve Spojených státech věří, že astrologie působí.

Ano, víra v osud, ať již se mu říká kismet, karma, Bůh, štěstěna nebo hvězdy, je odedávna rozšířená po celé zeměkouli. Věděl jsi například, že ze všech historických osob, které jsou zde uvedeny, jen jedna osoba nevěřila v osud? Kdo to byl? A jak může jeho názor na osud ovlivnit tvůj názor?

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 4]

KDO VĚŘIL V OSUD?

Maskarīputra Gośāla, Jahm, syn Safwānův,

indický asketa, muslimský učitel,

6./5. století př.n.l. 8. století n. l.

Zénón z Kitia, Ježíš Kristus,

řecký filozof, zakladatel křesťanství,

4./3.století př. n. l. 1. století n. l.

Publius Vergilius Maro, Jan Kalvín,

římský básník, francouzský teolog

1. století př. n. l. a reformátor, 16. století n. l.