Ať „Boží pokoj“ střeží tvé srdce
„Kéž Jehova k tobě pozvedne svůj obličej a udělí ti pokoj.“ — 4. MOJŽÍŠOVA 6:26.
1. Co napsal Pavel krátce před svou smrtí Timoteovi a co tím zjevil?
V ROCE 65 n. l. byl apoštol Pavel vězněn v Římě. Přestože měl brzy násilně zemřít rukou římského kata, Pavel cítil pokoj. To je zjevné ze slov, která napsal svému mladému příteli Timoteovi, když řekl: „Bojoval jsem znamenitý boj, běh jsem dokončil, zachoval jsem víru. Od nynějška je pro mne vyhrazena koruna spravedlnosti, kterou mi dá Pán, ten spravedlivý soudce, jako odměnu v ten den.“ — 2. Timoteovi 4:7, 8.
2. Co střežilo Pavlovo srdce během celého jeho rušného života a až do smrti?
2 Jak mohl být Pavel tak klidný — tváří v tvář smrti? To proto, že jeho srdce střežil „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení“. (Filipanům 4:7) Týž pokoj ho chránil během všech činorodých let po jeho obrácení na křesťanství. Podporoval jej při útocích davu, věznění, bičování a kamenování. Posiloval jej, když varoval před odpadnutím a před vlivy judaismu, a pomáhal mu zápasit s neviditelnými démonskými silami. Zjevně jej posiloval až do konce. — 2. Korinťanům 10:4, 5; 11:21–27; Efezanům 6:11, 12.
3. Jaké otázky se kladou ohledně Božího pokoje?
3 Tento pokoj musí být mocnou silou, jak shledal apoštol Pavel. Můžeme se dnes dozvědět, co to je? Pomůže nám střežit naše srdce a posílí nás, když ‚bojujeme znamenitý boj víry‘ v těchto obtížných ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘? — 1. Timoteovi 6:12; 2. Timoteovi 3:1.
Jak byl ztracen pokoj s Bohem
4. Uveď některé významy slova „pokoj“ v Bibli.
4 Slovo „pokoj“ má v Bibli mnoho významů. Následují některé, jak jsou uvedeny v The New International Dictionary of New Testament Theology: „V celém S[tarém] z[ákoně] slovo [šalom] (pokoj) zahrnuje pohodu v nejširším smyslu slova (Soud. 19:20); blahobyt (Žalm 73:3), i ve vztahu k bezbožným; tělesné zdraví (Iz. 57:18[, 19]; Žalm 38:3); spokojenost. . . (1. Mojž. 15:15 atd.); dobré vztahy mezi národy a lidmi. . . (Soud. 4:17; 1. Par. 12:17, 18); spásu. . . (Jeremjáš 29:11; srovnej Jer. 14:13).“ Nejdůležitější jsou pokojné vztahy s Jehovou, bez nichž je každý jiný pokoj přinejlepším jen dočasný a omezený. — 2. Korinťanům 13:11.
5. Jak byl původně narušen pokoj Božího stvoření?
5 Původně mělo celé stvoření úplný pokoj s Jehovou. Bůh opodstatněně prohlásil, že všechna jeho stvořitelská díla jsou velmi dobrá. Vždyť nebeští andělé při pohledu na ně pochvalně křičeli. (1. Mojžíšova 1:31; Job 38:4–7) Ten všeobecný pokoj naneštěstí nezůstal natrvalo. Byl rozbit, když duchovní tvor nyní známý jako satan svedl nejnovější Boží inteligentní stvoření, Evu, od poslušnosti Boha. Evin manžel Adam manželku následoval, a když se tu volně pohybovali tři vzbouřenci, nastal ve vesmíru nesoulad. — 1. Mojžíšova 3:1–6.
6. Co způsobila lidstvu ztráta pokoje s Bohem?
6 Ztráta pokoje s Bohem byla pohromou pro Adama a Evu, kteří nyní začali pomalu tělesně chátrat, až to skončilo jejich smrtí. Místo aby se Adam těšil z pokoje v ráji, musel zápasit s nepřipravenou půdou mimo Eden, aby uživil svou rostoucí rodinu. Místo aby Eva spokojeně odchovávala dokonalý lidský rod, v bolestech a utrpení rodila nedokonalé potomstvo. Ztráta pokoje s Bohem vedla k žárlivosti a násilí mezi lidmi. Kain zabil svého bratra Ábela a do času potopy se celá země naplnila násilím. (1. Mojžíšova 3:7–4:16; 5:5; 6:11, 12) Když naši první rodiče zemřeli, jistě neodcházeli do hrobu spokojení, „v pokoji“, jako po mnoha staletích Abraham. — 1. Mojžíšova 15:15.
7. a) Jaké proroctví poukazující na obnovu úplného pokoje pronesl Bůh? b) Jak vlivným se stal Boží nepřítel satan?
7 Když Adam s Evou ztratili pokoj, poprvé nalézáme v Bibli zmínku o nepřátelství. Bůh mluvil k satanovi a řekl: „Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. Ono ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.“ (1. Mojžíšova 3:15) Jak plynul čas, satanův vliv vzrostl tak, že apoštol Jan mohl říci: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) Svět pod satanovou vládou jistě nemá pokoj s Bohem. Proto učedník Jakub varoval křesťany: „Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem?“ — Jakub 4:4.
Pokoj v nepřátelském světě
8, 9. Jak mohli mít lidé pokoj s Bohem po tom, co Adam zhřešil?
8 Když se Bůh tenkrát v Edenu poprvé zmínil o slově „nepřátelství“, předpověděl také, jak bude tvorstvu navrácen úplný pokoj. Slíbené semeno Boží ženy zhmoždí hlavu prapůvodního narušitele pokoje. Ti, kdo v ten slib věřili, se již od Edenu těšili z pokojných vztahů s Bohem. U Abrahama se to vyvinulo v přátelství. — 2. Paralipomenon 20:7; Jakub 2:23.
9 V době Mojžíšově utvořil Jehova z dětí Abrahamova vnuka Izraela národ. Nabídl tomuto národu svůj pokoj, jak je vidět z požehnání, které nad ním pronesl velekněz Áron: „Kéž ti Jehova požehná a zachová tě. Kéž Jehova rozzáří k tobě svůj obličej a kéž ti prokáže přízeň. Kéž Jehova k tobě pozvedne svůj obličej a udělí ti pokoj.“ (4. Mojžíšova 6:24–26) Jehovův pokoj by přinesl bohatou odměnu, byl však nabídnut podmíněně.
10, 11. Co bylo podmínkou pokoje s Bohem pro Izrael a k čemu to mělo vést?
10 Jehova řekl národu: „Jestliže budete dál chodit v mých ustanoveních a dodržovat má přikázání a opravdu je budete provádět, jistě vám také dám dešťové spršky v jejich pravý čas a země vskutku dá svůj výnos a polní strom dá své ovoce. A chci dát zemi pokoj a vskutku budete uléhat a nikdo nezpůsobí, že byste se chvěli; a chci způsobit, aby z této země zmizelo škodlivé divoké zvíře, a meč neprojde vaší zemí. A vskutku budu chodit uprostřed vás a prokáži, že jsem vaším Bohem, a vy, vy prokážete, že jste mým lidem.“ (3. Mojžíšova 26:3, 4, 6, 12) Izrael se mohl těšit z pokoje v tom, že byl v bezpečí před svými nepřáteli, měl hojnost hmotných věcí a blízký vztah k Jehovovi. Mělo to však záviset na jejich poslušnosti Jehovova Zákona. — Žalm 119:165.
11 Během celé historie národa se Izraelité, kteří se věrně snažili dodržovat Jehovova ustanovení, opravdu těšili z pokoje s Bohem a často to přinášelo mnohá další požehnání. Za raných let Šalomounova kralování přinesl pokoj s Bohem blahobyt v hmotném ohledu a také odpočinutí od válek se sousedy Izraele. Bible ten čas popisuje takto: „Juda a Izrael stále bydleli v bezpečí, každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem, od Danu po Beer–Šebu, po všechny Šalomounovy dny.“ (1. Královská 4:25) I když vypuklo nepřátelství se sousedními zeměmi, věrní Izraelité stále měli pokoj, na němž skutečně záleží — pokoj s Bohem. Tak napsal slavný válečník král David: „V pokoji si lehnu i budu spát, vždyť jen ty sám, Jehovo, působíš, abych bydlel v bezpečí.“ — Žalm 4:8; 4:9, KB.
Lepší základ pro pokoj
12. Jak nakonec Izrael zavrhl pokoj s Bohem?
12 Nakonec přišlo Semeno, jež mělo obnovit úplný pokoj, v osobě Ježíše, a při jeho narození zpívali andělé: „Sláva Bohu ve výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ (Lukáš 2:14) Ježíš se objevil v Izraeli; přestože však byl ten národ pod Boží smlouvou, jako celek Ježíše zavrhl a vydal Římanům, aby jej popravili. Krátce před smrtí Ježíš plakal nad městem Jeruzalémem a říkal: „Kdybys ty v tento den rozeznalo to, co vede k pokoji — nyní je to však skryto před tvýma očima.“ (Lukáš 19:42; Jan 1:11) Protože Izrael zavrhl Ježíše, úplně ztratil svůj pokoj s Bohem.
13. Jakou novou cestu otevřel Jehova pro člověka, aby s Ním nalezl pokoj?
13 Boží předsevzetí přesto nebylo zmařeno. Ježíš byl vzkříšen z mrtvých a předložil Jehovovi hodnotu svého dokonalého života jako výkupné pro lidi se srdcem na pravém místě. (Hebrejcům 9:11–14) Ježíšova oběť se stala pro lidi — jak přirozené Izraelity, tak pohany — novou a lepší cestou k nalézání pokoje s Bohem. Pavel řekl ve svém dopise křesťanům v Římě: „Byli [jsme] smířeni s Bohem smrtí jeho Syna, když jsme byli nepřáteli.“ (Římanům 5:10) Ti, kteří tak nastolili pokoj v prvním století, byli pomazáni svatým duchem, aby byli přijati jako Boží synové a členové nového duchovního národa nazývaného „Boží izrael“. — Galaťanům 6:16; Jan 1:12, 13; 2. Korinťanům 1:21, 22; 1. Petra 2:9.
14, 15. Popiš Boží pokoj a vysvětli, jak ochraňuje křesťany, i když jsou terčem satanova nepřátelství.
14 Tito noví duchovní izraelité měli být terčem nepřátelství satana a jeho světa. (Jan 17:14) Budou ovšem mít „pokoj od Boha, Otce, a Krista Ježíše, našeho Pána“. (2. Timoteovi 1:2) Ježíš jim řekl: „Řekl jsem vám to, abyste mým prostřednictvím měli pokoj. Ve světě budete mít soužení, ale buďte odvážní! Já jsem zvítězil nad světem.“ — Jan 16:33.
15 To je pokoj, který pomáhal Pavlovi a ostatním křesťanům vytrvat navzdory všem útrapám, kterým čelili. Zrcadlí poklidný, harmonický vztah k Bohu, umožněný Ježíšovou obětí. Dává tomu, kdo jej vlastní, vyrovnaný pokoj mysli, když si uvědomí Jehovovu starostlivost. Podobný pocit pokoje má dítě stulené v otcově náručí — bezvýhradnou jistotu, že nad ním bdí někdo, komu na něm záleží. Pavel povzbudil Filipany: „O nic se úzkostlivě nestarejte, ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známy Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním; a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ — Filipanům 4:6, 7.
16. Jak ovlivnil pokoj s Bohem vzájemné vztahy křesťanů v prvním století?
16 Jedním důsledkem ztráty pokoje s Bohem byla pro člověka nenávist a nesoulad. Nalezení pokoje s Bohem vedlo křesťany k pravému opaku: pokoji a jednotě mezi nimi, k tomu, co Pavel nazval „sjednocujícím svazkem pokoje“. (Efezanům 4:3) ‚Smýšleli souhlasně, žili pokojně, a Bůh lásky a pokoje byl s nimi.‘ Navíc kázali „dobré poselství pokoje“, jež v zásadě představovalo dobré poselství o záchraně pro ‚přátele pokoje‘, ty, kteří na dobré poselství reagují. — 2. Korinťanům 13:11; Skutky 10:36; Lukáš 10:5, 6.
Smlouva pokoje
17. Co učinil Bůh se svým lidem v naší době?
17 Dá se takový pokoj nalézt dnes? Ano. Od zřízení Božího království pod vládou oslaveného Ježíše Krista v roce 1914 shromažďoval Jehova z tohoto světa zbývající členy Božího izraele a uzavřel s nimi smlouvu pokoje. Tak splnil slib daný prostřednictvím proroka Ezekiela: „Chci s nimi uzavřít smlouvu pokoje; bude s nimi smlouva trvající na neurčito. A chci je umístit a rozmnožit a svou svatyni umístit v jejich středu na neurčitý čas.“ (Ezekiel 37:26) Jehova uzavřel tuto smlouvu s pomazanými křesťany, kteří jako jejich bratři v prvním století projevují víru v Ježíšovu oběť. Jsou očištěni od duchovní poskvrny, oddali se svému nebeskému Otci a snaží se řídit se jeho přikázáními — především tím, že vedou celosvětové kázání dobrého poselství o Božím zřízeném království. — Matouš 24:14.
18. Jak reagovali někteří mezi národy, když rozpoznali, že nad Božím izraelem je Boží jméno?
18 Proroctví pokračuje: „A skutečně se prokáže, že můj svatostánek je nad nimi, a jistě se stanu jejich Bohem a oni se stanou mým lidem. A národy budou muset poznat, že já, Jehova, posvěcuji Izrael.“ (Ezekiel 37:27, 28) V souladu s tím statisíce, ano, milióny lidí z „národů“ uznaly, že Jehovovo jméno je na Božím izraeli. (Zecharjáš 8:23) Vyšli ze všech národů, aby sloužili Jehovovi s tím duchovním národem a vytvořili „velký zástup“ předvídaný ve Zjevení. „Vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi“, a tak přežijí velké soužení do pokojného nového světa. — Zjevení 7:9, 14.
19. Z jakého pokoje se dnes těší Boží lid?
19 Boží izrael a velký zástup se společně těší z duchovního pokoje srovnatelného s pokojem, z něhož se těšil Izrael za krále Šalomouna. Micheáš o nich prorokoval: „Budou muset překovat své meče v radlice a své oštěpy v zahradnické nůžky. Nepozdvihnou meč, národ proti národu, ani se již nebudou učit válce. A skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ (Micheáš 4:3, 4; Izajáš 2:2–4) V souladu s tím se obrátili zády k válce a svárům a symbolicky překovali své meče v radlice a své oštěpy v zahradnické nůžky. Tak se těší z pokojného bratrství v celém svém mezinárodním společenství bez ohledu na národnost, jazyk, rasu nebo společenské zázemí. A blaží je jistota Jehovovy ochranné péče nad nimi. „Nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ Opravdu, ‚sám Jehova dal skutečně sílu svému lidu. Sám Jehova požehnal svému lidu mírem.‘ — Žalm 29:11.
20, 21. a) Proč musíme pracovat na zachování svého pokoje s Bohem? b) Co musíme říci o satanově úsilí zničit pokoj Božího lidu?
20 Pokoj Božích služebníků však stejně jako v prvním století podnítil nepřátelství satana. Jakmile byl po zřízení Božího království v roce 1914 vyvržen z nebe, vedl válku se „zbývajícími z [ženina] semene“. (Zjevení 12:17) Již ve své době Pavel varoval: „Nezápasíme proti krvi a tělu, ale proti. . . ničemným duchovním silám v nebeských místech.“ (Efezanům 6:12) Nyní, když je satan omezen na nejbližší okolí země, je ta výstraha naléhavá.
21 Satan již ve svém úsilí o zničení pokoje Božího lidu použil každou taktiku, kterou má k dispozici, ale neuspěl. V roce 1919 nebylo ani 10 000 těch, kteří se snažili věrně sloužit Bohu. Dnes vítězí nad světem svou vírou přes čtyři milióny lidí. (1. Jana 5:4) Pro ně je pokoj s Bohem a vzájemný pokoj mezi nimi skutečností, i když snášejí nepřátelství satana a jeho semene. Avšak vzhledem k tomuto nepřátelství a k naší vlastní nedokonalosti a ‚kritickým časům, s nimiž bude těžké se vyrovnat‘, v nichž žijeme, musíme pilně pracovat na zachovávání svého pokoje. (2. Timoteovi 3:1) V následujícím článku uvidíme, co to obnáší.
Můžeš vysvětlit?
◻ Proč člověk původně ztratil svůj pokoj s Bohem?
◻ Čím byl podmíněn pokoj s Bohem pro Izrael?
◻ Na čem je založen pokoj s Bohem dnes?
◻ Co je „Boží pokoj“, který střeží naše srdce?
◻ Z jakých dalších požehnání se těšíme, jestliže máme pokoj s Bohem?