ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • w91 11/15 str. 8-13
  • Sebeovládání — proč je tak důležité?

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Sebeovládání — proč je tak důležité?
  • Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1991
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Proč je sebeovládání tak důležité
  • Varovné příklady
  • Co potřebujeme ovládat
  • Proč je sebeovládání tak obtížné
  • (8) ,Připojte ke svému poznání sebeovládání‘
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1970 (vydáno v Československu)
  • (8) Hodnota a nutnost sebeovládání
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1970 (vydáno v Československu)
  • Pěstujme ovoce sebeovládání
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1991
  • Chcete-li získat cenu, projevujte sebeovládání!
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 2003
Ukázat více
Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1991
w91 11/15 str. 8-13

Sebeovládání — proč je tak důležité?

„Tím, že v odpověď přispějete vším vážným úsilím, dodejte ke své víře ctnost, ke své ctnosti poznání, ke svému poznání sebeovládání.“ — 2. PETRA 1:5, 6.

1. Jak bylo v 19. století pozoruhodně předvedeno tělesné sebeovládání?

MEZI nejúžasnější ukázky ovládání těla patří bezpochyby to, co předváděl ve druhé polovině 19. století Charles Blondin. Podle jedné zprávy přešel poprvé v roce 1859, a pak ještě mnohokrát, nad Niagarskými vodopády, a to na visutém laně dlouhém 340 metrů, ve výšce 50 metrů nad vodou. Předváděl své umění pokaždé jiným způsobem: se zakrytýma očima, v pytli, s trakařem, který tlačil, na chůdách a také s někým na zádech. Při jiném vystoupení dělal přemety na chůdách na laně nataženém 52 metrů nad zemí. K zachování takové rovnováhy bylo nutné mimořádné tělesné sebeovládání. Za odměnu získal Blondin slávu a bohatství.

2. Které jiné druhy činnosti vyžadují ovládání těla?

2 Takové atrakce by se mohl pokusit napodobit jen málokdo, ale všem nám je jasné, že při uplatňování profesionální zručnosti nebo při sportování je velice důležité ovládání vlastního těla. Když například jeden hudebník líčil virtuozitu zesnulého slavného pianisty Vladimira Horowitze, řekl: „Fascinující byl pro mne dojem naprostého ovládání. . . , dojem, že byla zkrocena neuvěřitelná energie.“ V jiné zprávě o Horowitzovi se mluvilo o „létajících prstech dokonale ovládaných po osm desetiletí“.

3. a) Ovládání čeho je nejnáročnější, a jak je definováno? b) Jaký význam má řecké slovo, které se v Bibli překládá jako „sebeovládání“?

3 K získání takové zručnosti je nutné vynaložit velké úsilí. Ještě důležitější a náročnější však je sebeovládání. Definuje se jako „ukáznění vlastních podnětů, citů nebo žádostí“. Slovo, které se v Křesťanských řeckých písmech překládá ve 2. Petra 1:6 i na jiných místech jako „sebeovládání“, se definuje jako „schopnost toho, kdo ovládá své žádosti a vášně, zejména své smyslové choutky“. Osobní sebeovládání se dokonce označuje jako „vrchol lidských výkonů“.

Proč je sebeovládání tak důležité

4. Jaké špatné ovoce přinesl nedostatek sebeovládání?

4 Nedostatek sebeovládání má opravdu těžké následky! Mnoho dnešních těžkostí na světě vzniká především z nedostatku sebeovládání. Ano, žijeme v „posledních dnech“, kdy ‚tu jsou kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. Lidé jsou „bez sebeovládání“, často z chamtivosti, která se projevuje mimo jiné tím, že lidé ‚milují spíše rozkoše než Boha‘. (2. Timoteovi 3:1–5) Pravdivost těchto slov vede k zamyšlení a ukázala se nám velmi intenzívně, když bylo v minulém služebním roce vyloučeno ze společenství z křesťanským sborem více než 40 000 jednotlivců, kteří se provinili, a to především závažným nesprávným chováním. K nim musíme ještě připočítat mnoho těch, kterým bylo uděleno pokárání, především za sexuální nemravnost. Ke všemu tomu však došlo z nedostatku sebeovládání. K zamyšlení vede také skutečnost, že někteří starší, kteří vykonávali dlouho svou službu, ztratili z téhož důvodu všechny přednosti, které měli jako dozorci.

5. Jak můžeme znázornit důležitost sebeovládání?

5 Důležitost sebeovládání si můžeme znázornit na příkladu automobilu. Má čtyři kola, která mu umožňují pohyb, silný motor, který může těmito koly velmi rychle otáčet, a brzdy, které je mohou zastavit. Může však dojít k neštěstí, jestliže na místě řidiče nesedí člověk, který je schopen rozhodovat, kam mají kola směřovat, jak rychle se mají otáčet a kdy se mají zastavit, a který proto citlivě ovládá volant, plyn a brzdy.

6. a) Jaké měřítko vztahující se na lásku můžeme stejně dobře uplatnit na sebeovládání? b) Na kterou další radu musíme stále pamatovat?

6 Sebeovládání sotva můžeme dost zdůraznit. Slova, která řekl apoštol Pavel v 1. Korinťanům 13:1–3 o důležitosti lásky, mohou stejně dobře platit na sebeovládání. Ať jsme jako veřejní řečníci jakkoli výmluvní, ať jsme dobrými studijními zvyky získali sebevětší poznání a víru, ať děláme sebevětší skutky ve prospěch druhých, pokud neprojevujeme sebeovládání, je to všechno marné. Měli bychom pamatovat na Pavlova slova: „Nevíte, že běžci v závodě běží všichni, ale pouze jeden obdrží cenu? Běžte tak, abyste jí dosáhli. Nadto každý, kdo se účastní zápolení, se ve všem cvičí v sebeovládání.“ (1. Korinťanům 9:24, 25) K tomu, abychom projevovali sebeovládání ve všem, nám pomáhá Pavlova výstraha v 1. Korinťanům 10:12: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“

Varovné příklady

7. a) Jak se lidský rod dostal následkem nedostatku sebeovládání na scestí? b) Které jiné příklady nedostatku sebeovládání v raných dobách nám poskytují Písma?

7 Adam připustil, aby jeho jednání ovládl cit místo rozumu, a projevil tak nedostatek sebeovládání. Následkem toho „vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt“. (Římanům 5:12) K první vraždě také došlo z nedostatku sebeovládání, protože Jehova Bůh předtím varoval Kaina: ‚Proč ses rozpálil hněvem a proč tvoje tvář poklesla? Hřích se krčí u vchodu a žádostivě po tobě touží, a ty ho ovládneš?‘ Kain hřích neovládl, a proto zabil svého bratra Abela. (1. Mojžíšova 4:6–12) Lotova manželka také neprojevila sebeovládání. Prostě nemohla odolat pokušení a ohlédla se. Jakou cenu musela zaplatit za to, že se neovládla? Stálo ji to život! — 1. Mojžíšova 19:17, 26.

8. Zážitky kterých tří starověkých mužů jsou pro nás výstrahou, pokud jde o nutnost sebeovládání?

8 Jákobův provorozený syn Ruben přišel o své prvorozenecké právo, protože se neovládl. Zneuctil lože svého otce, když měl sexuální styky s jednou z Jákobových souložnic. (1. Mojžíšova 35:22; 49:3, 4; 1. Paralipomenon 5:1) Mojžíš se neovládl, když ho Izraelité sužovali reptáním, stížnostmi a vzpourou, a byla mu proto odepřena vytoužená přednost vstoupit do Zaslíbené země. (4. Mojžíšova 20:1–13; 5. Mojžíšova 32:50–52) I věrný izraelský král David, ‚muž příjemný Božímu srdci‘, se dostal do velkých problémů, když při jedné příležitosti neprojevil sebeovládání. (1. Samuelova 13:14; 2. Samuelova 12:7–14) Všechny takové příklady nám poskytují užitečné upozornění, že musíme projevovat sebeovládání.

Co potřebujeme ovládat

9. Například které biblické texty zdůrazňují, že je nutné sebeovládání?

9 Sebeovládání se především týká myšlenek a citů. Často je na ně v Písmech v obrazném smyslu používáno slov jako „srdce“ a „ledviny“. To, čím se zabýváme v myšlenkách, nám buď pomůže v našem úsilí líbit se Jehovovi, nebo nám v tom bude bránit. Sebeovládání je nutné, máme-li dbát biblické rady ve Filipanům 4:8, abychom stále uvažovali o věcech, které jsou pravé, cudné a ctnostné. Žalmista David vyjádřil v modlitbě podobné myšlenky. Řekl: „Ať se. . . rozjímání mého srdce stanou před tebou příjemnými, Jehovo, má Skálo a můj Vykupiteli.“ (Žalm 19:14) Desáté přikázání — abychom netoužili po ničem, co patří bližnímu — vyžadovalo ovládání myšlenek. (2. Mojžíšova 20:17) Ježíš zdůraznil, jak důležité je ovládat myšlenky a city, když řekl: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ — Matouš 5:28.

10. Které biblické texty zdůrazňují, že je důležité ovládat svou mluvu?

10 Sebeovládání se také vztahuje na naše slova, na naši řeč. Opravdu mnoho biblických textů nám radí, abychom ovládali svůj jazyk. Například: „Pravý Bůh je. . . v nebesích, ale ty jsi na zemi. Proto by mělo být tvých slov málo.“ (Kazatel 5:2) „V hojnosti slov nechybí přestupek, ale ten, kdo ovládá své rty, jedná rozvážně.“ (Přísloví 10:19) „Ať z vašich úst nevychází žádné zkažené slovo, ale každé slovo, které je dobré k budování podle potřeby. . . Ať je od vás odňata všechna. . . zloba a jekot a utrhačná řeč spolu se vší špatností.“ A apoštol Pavel dále radí, abychom odložili pošetilé řeči a oplzlé žertování. — Efezanům 4:29, 31; 5:3, 4.

11. Jak pojednává Jakub o otázce ovládání jazyka?

11 Jakub, Ježíšův nevlastní bratr, odsuzuje neovládané mluvení a ukazuje, jak obtížné je ovládat jazyk. Říká: „Jazyk je malý úd, a přece se velmi chlubí. Pohleďte, jak malý oheň stačí, aby zapálil tak velkou lesnatou krajinu! Nuže, jazyk je oheň. Jazyk je mezi našimi údy světem nespravedlnosti, neboť poskvrňuje celé tělo a rozpaluje kolo přirozeného života, a je rozpalován gehennou. Vždyť každý druh divokého zvířete stejně jako ptáka a lezoucího tvora a mořského tvora má být zkrocen a byl zkrocen lidským rodem. Ale jazyk, ten nemůže zkrotit nikdo z lidí. Je to nepoddajná, škodlivá věc, plná smrtonosného jedu. Jím žehnáme Jehovovi, ano Otci, a přece jím proklínáme lidi, kteří začali existovat ‚v Boží podobě‘. Z týchž úst vychází žehnání a proklínání. Není správné, moji bratři, aby k tomu tak docházelo i nadále.“ — Jakub 3:5–10.

12, 13. Například které texty ukazují, že je důležité, abychom ovládali své jednání a chování?

12 Sebeovládání se ovšem vztahuje i na jednání. Jedna oblast, v níž je nutné velké sebeovládání, se týká našich vztahů k osobám druhého pohlaví. Pro křesťany platí příkaz: „Utíkejte před sexuální nemravností.“ (1. Korinťanům 6:18, New International Version) Manželé jsou vybízeni, aby omezili svůj sexuální zájem jen na svou manželku. Mimo jiné jim je řečeno: „Pij vodu ze své vlastní cisterny a kanoucí vody zprostřed své vlastní studny.“ (Přísloví 5:15–20) Jsme jasně poučeni, že „Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky“. (Hebrejcům 13:4) Sebeovládání je nutné zejména pro ty, kdo chtějí pěstovat dar svobodného stavu. — Matouš 19:11, 12; 1. Korinťanům 7:37.

13 Všechno, co souvisí s naším jednáním s druhými, shrnul Ježíš slovy, která jsou všeobecně známá jako „Zlaté pravidlo“. Řekl: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim; to je vlastně význam Zákona a Proroků.“ (Matouš 7:12) Je ovšem třeba sebeovládání, abychom se nedali svými sobeckými sklony nebo vnějšími tlaky či pokušením přimět k tomu, že bychom jednali s druhými jinak, než jak bychom si přáli, aby oni jednali s námi.

14. Jaké rady nám dává Boží slovo ohledně jídla a pití?

14 Sebeovládání je také nutné v souvislosti s jídlem a pitím. Boží slovo dává moudrou radu: „Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kteří jsou nenasytnými jedlíky masa.“ (Přísloví 23:20) Především vzhledem k naší době Ježíš varoval: „Dávejte. . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Lukáš 21:34, 35) Ano, sebeovládání se vztahuje na naše myšlenky a city i na naše slova a skutky.

Proč je sebeovládání tak obtížné

15. Jak ukazují Písma, že Satan skutečně odporuje křesťanům v jejich úsilí projevovat sebeovládání?

15 Sebeovládání není snadné, protože — jak všichni křesťané vědí — proti naší snaze uplatňovat sebeovládání působí tři mocné síly. Je to především Satan se svými démony. Písma nás neponechávají na pochybách, že Satan a démoni skutečně existují. Čteme například, že ‚Satan vstoupil do‘ Jidáše těsně předtím, než Jidáš odešel zradit Ježíše. (Jan 13:27) Apoštol Petr se zeptal Ananiáše: „Proč ti Satan dodal smělost, abys klamal svatého ducha?“ (Skutky 5:3) Velice vhodná byla také Petrova výstraha: „Buďte střízliví, bděte. Váš protivník, Ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ — 1. Petra 5:8.

16. Proč musí křesťané projevovat sebeovládání, pokud jde o tento svět?

16 Ve svém úsilí o projevování sebeovládání musí křesťané zápolit také s tímto světem, který leží „v moci toho ničemného“, Satana Ďábla. Apoštol Jan o tom napsal: „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska, protože všechno ve světě — žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa. Mimoto svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ Pokud neprojevujeme sebeovládání a usilovně neodoláváme jakémukoli sklonu k milování světa, podlehneme jeho vlivu, stejně jako mu podlehl Pavlův někdejší spolupracovník Démas. — 1. Jana 2:15–17; 5:19; 2. Timoteovi 4:10.

17. Co nám od narození ztěžuje sebeovládání?

17 Jako křesťané potřebujeme sebeovládání také tehdy, máme-li úspěšně zápolit se svými zděděnými tělesnými slabostmi a nedostatky. Nemůžeme uniknout skutečnosti, že „sklon lidského srdce je špatný od jeho mládí“. (1. Mojžíšova 8:21) Byli jsme, stejně jako král David, ‚v provinění zrozeni v porodních bolestech a v hříchu nás počaly naše matky‘. (Žalm 51:5) Novorozené dítě neví nic o sebeovládání. Když něco potřebuje, prostě křičí, dokud to nedostane. Jedna zpráva o výchově dětí říká: ‚Děti uvažují docela jinak než dospělí. Děti se zaměřovaly jen na své vlastní potřeby a zájmy a často nereagovaly na sebelogičtější přesvědčování, protože nejsou schopné „vžít se do situace druhého“.‘ Je pravda, že „pošetilost je svázána se srdcem chlapce“. Uplatňováním ‚prutu kázně‘ se však postupně naučí, že existují pravidla, která musí poslouchat, a že sobectví musíme držet na uzdě. — Přísloví 22:15.

18. a) Jaké sklony sídlí podle Ježíšových slov v obrazném srdci? b) Která Pavlova slova ukazují, že si byl vědom, jak obtížné je uplatňovat sebeovládání?

18 Ano, jde-li o uplatňování sebeovládání, staví nás naše vrozené sobecké sklony před těžký úkol. Tyto sklony jsou v našem obrazném srdci, o němž Ježíš řekl: „Ze srdce. . . vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.“ (Matouš 15:19) Proto Pavel napsal: „To dobré, co si přeji,. . . nečiním, ale konám to špatné, co si nepřeji. Jestliže však činím to, co si nepřeji, pak ten, kdo to působí, již nejsem já, ale hřích, který ve mně přebývá.“ (Římanům 7:19, 20) Nebyla to však beznadějná situace, protože Pavel také napsal: „Tluču do svého těla a vedu je jako otroka, abych potom, když jsem kázal jiným, sám nebyl nějak neschválen.“ K tomu, aby tloukl do svého těla, potřeboval sebeovládání. — 1. Korinťanům 9:27.

19. Proč mohl Pavel právem říci, že tluče do svého těla?

19 Pavel mohl právem říci, že tluče do svého těla, protože sebeovládání ztěžují mnohé tělesné činitele, například vysoký krevní tlak, špatné nervy, nedostatek spánku, bolesti hlavy, poruchy trávení a jiné věci. V příštím článku budeme uvažovat o vlastnostech a opatřeních, která nám pomohou projevovat sebeovládání.

Vzpomínáš si?

◻ Proč je sebeovládání důležité?

◻ Například kteří lidé utrpěli škodu, protože neprojevili sebeovládání?

◻ Ve kterých oblastech musíme projevovat sebeovládání?

◻ Kteří tři nepřátelé nám ztěžují projevování sebeovládání?

[Obrázek na straně 10]

Křesťané musí uplatňovat sebeovládání, pokud jde o jídlo a pití

[Obrázek na straně 11]

Sebeovládání nám pomůže vyhýbat se škodlivému tlachání

[Podpisek obrázku na straně 8]

Historical Picture Service

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet