Proč milující Bůh vykoná pomstu?
„Bůh je láska.“ — 1. Jana 4:8.
1. Co nám pomůže porozumět zdánlivému rozporu v našem námětu?
POMSTA? Od milujícího Boha? Jak je to možné? Není nějaký rozpor v myšlence, že by milující Bůh učinil něco mstivého? Mohlo by se to zdát. Uvažujme však o projevech Boží lásky, a pak jasněji pochopíme, jak s tím souvisí jeho pomsta.
2. Proč můžeme říci, že Boží láska je nejvyššího stupně? Uveď některá z jeho milujících opatření, za něž bychom měli být vděčni. (Žalm 136:1–6)
2 Mluvíme-li o Boží lásce, můžeme říci, že je vrcholná, že je to láska nejvyššího stupně. A byla nám projevena mnoha způsoby. Uvažuj například o Zemi, na níž žijeme. Bible říká, že Země je ‚Boží dar‘ lidem. (Žalm 115:16) A jaký je to nádherný dar! Zamysli se nad tím, jak milujícím způsobem Bůh pro nás připravil tuto zeměkouli. Bůh ji umístnil v prostoru tak, aby měla potřebné množství tepla a světla od slunce, a oděl ji krásným kobercem zeleně s množstvím nádherně zbarvených květin. A z lásky se Bůh postaral o to, aby na zemi žilo hojně zvířat, ptáků a ryb, a opatřil nadbytek obilí a jiné stravy. — Žalm 104:1, 13–15.
3. Jak Bůh projevil lásku, když stvořil nás, lidi?
3 Bůh však projevil svou lásku nejen tím, co pro nás vytvořil; projevil ji také tím, jak vytvořil nás. Vytvořil nás tak, abychom se radovali z jeho stvořitelského díla. Dobře to vyjádřil žalmista, když řekl: „Ach, Jehovo, . . . budu tě chválit, protože jsem podivuhodně vytvořen.“ (Žalm 139:1, 14) Ve své štědrosti a lásce nám Bůh dal oči, abychom pozorovali krásu okolního světa. Dal nám uši, abychom se mohli těšit z různých zvuků, z hudby a z lidských hlasů. Dal nám nos, abychom mohli vnímat vůni pokrmů i květin. A vrcholem všeho je lidský mozek, který přemýšlí, pamatuje si a koordinuje činnost těla. Skutečně se musíme obdivovat tomu, jak bohatě Bůh vybavil naše tělo. Ano, „Bůh je láska“. — 1. Jana 4:8.
BOŽÍ LÁSKA PŘICHÁZÍ NA POMOC
4. Jak se projevila Boží láska v edenském ráji?
4 Když Bůh stvořil prvního člověka, Adama, umístil jej do nádherného edenského ráje. Jak se jistě Adam radoval, když viděl, jak jej Bůh z lásky obklopil takovou hojností životních potřeb! Později Bůh vytvořil Evu a přivedl ji k Adamovi. Jak to bylo pro Evu příjemné, když byla od prvního dne svého života spojena s manželem, který jí byl hlavou a měl o ni pečovat a vést ji! Spolu se mohli těšit na to, až budou plnit Boží vůli, zkrášlovat a zalidňovat zemi a uplatňovat milující nadvládu nad zvířaty. Jak nádhernou budoucnost jim Bůh připravil!
5. a) Jak dali naši prapředkové najevo, že nejsou hodni Boží lásky? b) Jak projevil Bůh svou lásku jejich potomkům?
5 Tato budoucnost však nikdy neměla nastat, alespoň ne pro ně. Jeden vzpurný duchovní tvor se sobecky vymanil zpod Boží lásky a učinil se satanem, ďáblem. Tento ďábel přemluvil Evu a jejím prostřednictvím Adama, aby ‚jednali podle svého‘. Dali se tedy sobeckou cestou, nezávisle na svém stvořiteli. Tím však dali najevo, že naprosto nejsou hodni lásky svého stvořitele. Bůh tedy právem vynesl nad těmito svévolnými hříšníky rozsudek smrti. Miloval však lidstvo, a proto lidem dovolil, aby žili dále a přivedli na svět děti. Jinak bychom dnes nežili. A navíc, ačkoli lidský rod zdědil po našich prarodičích hřích a smrt, milující Bůh položil základ pro naději. — 1. Mojž. 3:16–23; Řím. 8:20, 21.
6. Kterými výroky v Edenu projevil Bůh svou lásku a jak?
6 Jak? Již na samém začátku vzpoury Bůh oznámil, že vzbudí ‚semeno‘, to jest potomka. Vyšle tohoto potomka ze své věrné a oddané nebeské organizace, aby odčinil všechny škody, jež způsobil ďábel a Adam s Evou. Ale tehdy v Edenu Bůh také oznámil, že vykoná pomstu nad satanem a nad všemi ostatními, kteří se sami učiní částí satanova potomstva tím, že se odvrátí od Boží lásky. — 1. Mojž. 3:15; Zjev. 12:9.
BŮH LÁSKY A POMSTY
7. Proč můžeme být podle 5. Mojžíšovy 32:43 šťastní?
7 Bůh lásky tedy o sobě prohlásil, že je také Bohem pomsty. Bude však správné, že vykoná pomstu nad svými nepřáteli. Proč? Protože tím bude umožněno všem lidem, kteří milují Boha, aby byli šťastní a radovali se. Již nyní se můžeme skutečně radovat z toho, že nám Bůh umožní, abychom se těšili z jeho opatření pro věčný život. Povšimni si, že Bůh inspiroval Mojžíše, aby řekl: „Radujte se, národy, s jeho lidem, protože pomstí krev svých služebníků a odplatí pomstou svým odpůrcům.“ — 5. Mojž. 32:43.
8, 9. a) Které dvě věci má Bůh v úmyslu z lásky učinit? b) Jaký podivuhodný dar dal Bůh jako projev své lásky?
8 Ano, náš milující Bůh má předsevzetí ospravedlnit právoplatnost své vlády a všechny, kteří jej milují, vysvobodit od jejich odpůrců. Vysvobodí nás dokonce i od velkého nepřítele, od smrti, která vniká do našeho života jako dědictví po našich prarodičích. (Řím. 5:12) Ale jak to Bůh dělá? Bible nám říká, že to Bůh činí tím, že dává svého Syna: „Bůh je láska. Tím byla v našem případě zjevena Boží láska, protože Bůh vyslal svého jednozplozeného Syna do světa, abychom skrze něj získali život. Láska není v tom, že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a vyslal svého Syna jako usmiřující oběť za naše hříchy.“ — 1. Jana 4:8–10; 1. Kor. 15:25, 26.
9 Bůh tedy učinil opatření, aby nás jeho Syn Ježíš Kristus vysvobodil od smrti, která na nás přichází následkem hříchu zděděného po Adamovi. Bible říká v 1. Timoteovi 2:6, že Kristus „dal sám sebe jako odpovídající výkupné za všechny“, kteří v něj budou projevovat víru. Ježíš proto mohl říci o svých následovnících, kteří se podobali ovcím: ‚Přišel jsem, aby měli život a mohli jej mít v hojnosti,‘ ano aby to byl věčný život. — Jan 10:10.
10. a) Proč je ‚Bůh lásky‘ také Bohem „pomsty“? b) Proč je dnes tak důležité, abychom Boha poznali a poslouchali jej?
10 Bible nám však na mnoha místech říká, že ‚Bůh lásky‘ je také ‚Bůh pomsty‘. Proč? Protože Boží láska nemůže navždy snášet zlo. (Nah. 1:2; 5. Mojž. 32:35, 41) Pro to apoštol Pavel píše o „zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly v planoucím ohni. Tehdy uvede pomstu na ty, kteří neznají Boha, a ty, kteří neposlouchají dobré poselství o našem Pánu Ježíši.“ (2. Tess. 1:6–9) Jak je tedy důležité, abychom poznali Boha! V tomto zmateném světě, v němž je tolik různých náboženství, je nezbytně nutné, jak nám to říká Bible, ‚abychom hledali Boha a opravdu jej našli‘! — Sk. 17:27.
POMSTA V ROVNOVÁZE S LÁSKOU
11, 12. a) Jaká situace se vyvinula na začátku lidských dějin? Proč musel Bůh zasáhnout? b) Jak byla tehdy Boží pomsta v rovnováze s jeho láskou?
11 Vraťme se však k začátku lidských dějin. To nám pomůže lépe pochopit vztah mezi Boží láskou a jeho pomstou. Bůh v lásce dovolil, aby se rozmnožovalo Adamovo potomstvo. Ale vzpurní lidé na tuto lásku nereagovali. A tak asi po pěti stech letech poslal Jehova svého proroka Enocha, aby vyjádřil Boží rozsudek nad zlými lidmi pro jejich bezbožné skutky a otřesné věci, které mluvili proti Bohu. (Juda 14, 15) Minulo dalších tisíc let a nemravnost a násilí starověkého světa dosáhly vrcholu. Boží slovo říká, že „země byla zkažená v očích pravého Boha a země byla naplněna násilím. Tak viděl Bůh zemi a hle, byla zkažená.“ — 1. Mojž. 6:11, 12.
12 Co tedy Bůh učiní? Vykoná pomstu? Ano! Ale i při tom se projevila jeho vlastnost lásky. Proč to říkáme? V té době byla na zemi jedna rodina, která oddaně činila Boží vůli. Byla to rodina Noema, muže, jehož Bible nazývá „kazatelem spravedlnosti“. Jehova v lásce přiměl Noema, aby stavěl archu „k záchraně své domácnosti“. Potom přišla celosvětová potopa, jež smetla zlé lidi, kteří žili kolem Noema. (2. Petra 2:5; Žid. 11:7) Celá země byla očištěna od zhoubného násilí a nemravnosti, takže se opět stala vhodným místem, kde se mohly rozmnožovat lidské rodiny. — 1. Mojž. 6:9, 22; 7:21–23; 8:15 až 17.
13. Soudil Jehova Sodomu a Gomoru nelaskavě? Proč tak odpovídáš?
13 Hříšné sklony zděděné po Adamovi však zůstaly, a bezbožní lidé začali brzy opět projevovat špatné rysy. (Žalm 51:5; 51:7, „KB“) Například lidé v Sodomě a Gomoře, kteří žili v oblasti, jež kdysi byla „jako zahrada Jehovova“. Bible nám říká, že „sodomští muži byli špatní a hrubě hřešili proti Jehovovi“. Byli to homosexuálové a násilným způsobem se snažili uspokojovat své chtíče. (1. Mojž. 13:10, 13; 19:4–11) Milující Bůh, Jehova, se rozhodl, že tato města zničí. A tak spravedlivý Abrahám a jeho synovec Lot již nemuseli dále snášet takové zkažené lidi ve svém okolí. V 1. Mojžíšově 18:25 je řečeno, že „soudce celé země“, Jehova, učinil, ‚co bylo správné‘. Vysvobodil Lota a jeho dvě dcery, ale na Sodomu a Gomoru seslal ohnivý ničivý déšť, a tak zbavil celou tuto oblast nákazy. — Luk. 17:29; Juda 7.
14, 15. a) Byli Kananejci nevinní? b) Jednal Bůh oprávněně, když proti nim vykonal pomstu?
14 O léta později učinil Jehova opět svému izraelskému lidu ‚to, co bylo správné‘. Jak? Tím, že zařídil, aby byli ze Zaslíbené země vyhnáni Kananejci. (5. Mojž. 18:9–12) Někdo se může zeptat: ‚Nebylo to však bezpráví vůči těm nevinným Kananejcům?‘ Nevinní Kananejci? Rozhodně nebyli nevinní! Tito Kananejci jednali odporně, protože se dopouštěli krvesmilstva, sexuální nečistoty, cizoložství, obětovali děti, pěstovali homosexualitu a jednali jako zvířata. Při uctívání svých falešných bohů například obětovali své děti a házeli je živé do ohně. Měli také chrámové prostitutky a prostituty.a Jehova proto dal svému lidu pokyny: „Neznečistěte se žádnou z těchto věcí, protože všemi těmito věcmi se znečistily národy, které před vámi posílám pryč. Proto je země nečistá, a přivedu na ni trest za její provinění, a země vyvrhne své obyvatele.“ — 3. Mojž. 18:1–25.
15 Opět z lásky ke svému lidu přikázal Jehova Izraeli, aby se očistili od těchto činitelů zla. Jejich nečistý způsob života ohrožoval Boží lid. Bible o tom říká, že to bylo „Jehovovi něčím odporným“. Právem tedy Bůh proti nim vykonal pomstu. — Žalm 106:34–40; 5. Mojž. 18:12.
16. Jak projevil Bůh svou lásku a trpělivost Izraeli?
16 Jak naproti tomu jednal Bůh s lidem izraelským? Jehova jim projevoval nejněžnější lásku. Mojžíš to popsal krásnými slovy v 5. Mojžíšově 32:11, 12: „Stejně jako orel načechrává své hnízdo a vznáší se nad svými mláďaty, roztahuje svá křídla, bere je a nosí je na svých perutích, Jehova sám jej stále vedl, a nebyl s ním žádný cizí Bůh.“ Ale běda! Přesto časem vnikli do uctívání v izraelském národě falešní bohové. Tak Bůh, který prohlásil, že odplatí pomstou jejich odpůrcům, byl nucen vykonat pomstu proti svému vlastnímu lidu. Ale jak trpělivý byl Jehova k Izraeli! Vždyť po 900 let snášel jejich vzpurnost! Po celou tu dobu k nim Jehova milosrdně vztahoval ruku. Jehova Bůh prohlásil: „Mám zalíbení ne ve smrti zlého, ale v tom, aby se zlý odvrátil od své cesty a skutečně zůstal živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest, neboť proč byste měli zemřít, dome izraelský?“ — Ezech. 33:11.
17. a) Jak varoval Bůh Izrael? b) Jak při vykonávání pomsty na Izraeli projevoval Bůh lásku?
17 Vždy znovu varoval Bůh svůj lid před následky jejich modlářství, nemravnosti a toho, že prolévají nevinnou krev. Nakonec však byl Bůh nucen vykonat pomstu na Izraeli. Učinil to tak, že dovolil babylónskému králi Nabuchodonozorovi zničit Jeruzalém a jeho chrám. Ti, kteří přežili, byli odvedeni do Babylóna. Bůh však zařídil věci tak, aby byl po 70 letech Babylón rozvrácen a izraelský ostatek, který projevil ocenění, se mohl vrátit do své země a obnovit tam čisté uctívání. — 2. Král. 24:3, 4; 2. Par. 36:12–21; Ezd. 1:1–3; Žid. 12:6.
JEŽÍŠ MLUVÍ O LÁSCE A POMSTĚ
18. Jak se Ježíš vyjádřil o a) Boží lásce a b) o jeho pomstě?
18 Co musel říci Ježíš Kristus o tomto námětu, o Boží lásce a pomstě? V prvé řadě vřele mluvil o lásce svého Otce: „Bůh. . . tak velice miloval svět [lidstva], že dal svého jednozplozeného Syna, aby žádný, kdo projevuje víru v něj, nebyl zničen, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) Váhal však promluvit o Boží pomstě? Rozhodně ne! Bible totiž říká, že Ježíš, stejně jako jeho Otec, ‚miloval spravedlnost a nenáviděl bezzákonnost‘. Ježíš obzvláště nenáviděl bezzákonnost náboženských vůdců a to, že na sebe uvedli vinu krve. (Žid. 1:9; Žalm 11:5, 7) Nikdy nevybíral slova, když mluvil k tehdejšímu židovskému duchovenstvu nebo o něm. Ve svém Kázání na hoře je třikrát nazval „pokrytci“. (Mat. 6:2, 5, 16) Řekl těmto duchovním: „Vy jste ze svého otce, z ďábla“, a tak je ztotožnil se ‚semenem hada‘. (Jan 8:44; 1. Mojž. 3:15) Později, jen tři dny před svou smrtí, odsoudil Ježíš veřejně tyto židovské náboženské vůdce, když řekl: „Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete soudu gehenny?“ — Mat. 23:13–33.
19. a) Proč Ježíš projevoval velkou lásku jak ve svém postoji, tak i při oznamování výstrahy? b) Jak ale Bůh jednal podle práva?
19 Znamenalo to, že Ježíš neměl dosti lásky? Rozhodně to tak nebylo, protože Ježíš věděl, že tito Židé se chystají ještě zvětšit svou vinu krve tím, že jej zabijí. A přece dále řekl u Matouše ve 23. kapitole: „Jeruzalém, Jeruzalém, jenž zabíjí proroky a kamenuje ty, kteří jsou k němu vysláni — jak často jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřátka pod svými křídly! Ale vy jste to nechtěli. Hle, váš dům je vám zanechán.“ (Mat. 23:37, 38; Sk. 3:13–15) O třicet sedm let později zpustošila římská vojska Jeruzalém a zničila jeho chrám. Při této katastrofě zahynulo 1 100 000 vzpurných lidí. Tehdy se ukázala plná síla Ježíšových prorockých slov. Jehova právem vykonal pomstu!
20. Jaké zajímavé rysy nacházíme u Izaiáše 61:1, 2 ve spojitosti s láskou a pomstou?
20 Staletí předtím jeden z proroků, kteří byli podle zpráv usmrceni ve starověkém Jeruzalémě, totiž Izaiáš, prohlásil: „Duch svrchovaného Pána Jehovy je na mně, protože Jehova mě pomazal, abych oznámil dobré poselství mírným. . . abych provolal rok dobré vůle ze strany Jehovy a den pomsty ze strany našeho Boha; abych potěšil všechny truchlící.“ — Iz. 61:1, 2.
21. a) Proč asi Ježíš citoval jen část Izaiáše 61:1, 2? b) Jaká otázka vzniká ohledně Izaiáše 2:2–5?
21 Ježíš přečetl část tohoto proroctví na začátku své pozemské služby a uplatnil je sám na sebe jako na Jehovova hlavního pomazaného. (Luk. 4:18–21) Když však Ježíš citoval tato Izaiášova slova, zastavil se a nezmínil se již o dnu Boží pomsty. Proč? Den Boží pomsty měl být zřejmě s největším důrazem oznamován „v závěrečné části dnů“, jak to vyjadřuje druhá kapitola Izaiášova. Dospěli jsme již do té doby?
[Poznámka pod čarou]
a Viz též „Pomůcka k porozumění Bible“ (angl.), kterou vydala Společnost Strážná věž, na str. 76, 145 a 287, pod hesly „Anath“, „Ashtoreth“ a „Canaan, Canaanite“.
[Rámeček na straně 7]
„JAK mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechny jsi je učinil v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů. . . Žehnej Jehovovi, má duše! Chvalte Jah, lidé!“ — Žalm 104:24, 35.
[Rámeček na straně 8]
Největší dar Boží lásky
Ze své hluboké lásky k trpícímu lidstvu byl Bůh ochoten obětovat svůj nejcennější majetek, svého nejdůvěrnějšího druha, který byl s ním při stvoření jako „mistr v díle“, ‚jehož měl obzvláště rád den co den‘. Byl hotov poslat svého prvorozeného nebeského Syna na zemi, aby vytrpěl všechnu pohanu, všechny urážky a krutosti, které na něj uvalí ďábel a ti, které ďábel oklamal. Tento Syn měl ve zkoušce dokázat, že jako dokonalý člověk může podporovat Boží svrchovanost i v nejtěžších zkouškách, ba až do smrti. Měl tak ‚dát svou duši jako výkupné‘ za mnohé z lidstva postiženého hříchem, za ty, kteří budou projevovat víru v něj. (Přísl. 8:30; Mat. 20:28) O svých následovnících, kteří se podobají ovcím, jak z „malého stáda“ tak i z „jiných ovcí“, mohl tedy Ježíš říci: „Dávám jim věčný život a rozhodně nebudou nikdy zničeny.“ Většina získá tento život vzkříšením z mrtvých. (Luk. 12:32; Jan 10:16, 28; 5:28, 29) Jakou to nezaslouženou laskavost projevil bezmocnému lidstvu! Kdybychom s opovržením odmítli toto jeho laskavé opatření, jistě bychom si zasloužili Boží hněv a pomstu!
[Rámeček na straně 9]
Závisí na tom náš život!
Většina lidí se narodí v nějakém náboženství. Znamená to však, že uctívají pravého Boha? Není náboženství u mnoha lidí spíše výsledkem náhody, protože se do něho narodili? Ale náš život závisí na tom, abychom ‚znali Boha a poslouchali dobré poselství o Pánu Ježíši‘, jehož poslal, aby nás vykoupil z hříchu a smrti. (2. Tess. 1:8; Mar. 10:45) Je zcela zřejmé, že svět kolem nás „nezná Boha“. Bible jasně ukazuje, že existuje „jeden Bůh a Otec všech“. (Ef. 4:6) Ale lidstvo je rozdělené, protože uctívá množství náboženských bohů. Existují buddhové, šintoismus a konfuciánství má bohy v podobě předků, moslimové mají Allaha, hinduisté mají trojici — Brahmu, Višnu a Sivu a křesťanstvo má trojici Otce, Syna a „svatého Ducha“. Mnozí dokonce uctívají význačné osoby, mrtvé nebo živé, například hvězdy „rockové“ hudby, hrdiny ve sportu a revoluční vůdce.
[Rámeček na straně 10]
Archeologické nálezy v Kanaánu:
„Kananejci projevovali uctívání tím, že se v přítomnosti svých bohů oddávali nemravnosti, což bylo náboženským rituálem; potom tím, že zabíjeli své prvorozené děti jako oběť týmž bohům. Zdá se, že se kananejská země ve velkém měřítku, v celonárodním rozsahu, stala něčím jako Sodoma a Gomora. . . Měla civilizace, projevující se tak odpornou špinavostí a krutostí, vůbec právo na další existenci? . . . Archeologové, kteří podnikají vykopávky v sutinách kananejských měst, se diví, že Bůh tato města nezničil ještě dříve.“ — „Halleyova biblická příručka“ (angl.), H. H. Halley, str. 161.
[Rámeček na straně 11]
Jehovova vynikající vlastnost milosrdenství
I když Jehova přísně ukázňoval vzpurný Izrael, přece jim podával milosrdně ruku. Prostřednictvím proroka Jeremiáše řekl: „Jehova. . . nebude odvrhovat na neurčitý čas. Neboť ačkoli způsobil zármutek, jistě také prokáže milosrdenství podle své hojné milující laskavosti. Neboť nikoli ze svého vlastního srdce sklíčil nebo rmoutí lidské syny.“ — Pláč 3:31–33.