SVOBODNÝ STAV

Stav, kdy člověk nežije v manželství. Na počátku, po stvoření Adama, „Jehova Bůh přikročil k tomu, aby řekl: ‚Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.‘“ (1Mo 2:18, 21–24) A tak manželství patřilo k normálnímu způsobu života, a výjimky byly řídké a mívaly zvláštní účel. (Viz heslo MANŽELSTVÍ.)

Takovým zvláštním případem byl Jeremjáš. Dostal Boží příkaz, aby zůstal svobodný a bezdětný, protože celý národ se měl dostat do strašlivé situace, kdy děti budou nelítostně pobity krutým dobyvatelem. (Jer 16:1–4) Jinou výjimkou byla Jeftova dcera. Z úcty k přísaze, kterou dal její otec, ochotně zůstala svobodná v celodobé službě v Jehovově domě. (Sd 11:34–40)

Apoštol Pavel rozebíral, jaké výhody svobodný stav má, za předpokladu, že člověk nepociťuje přílišné vnitřní napětí, ‚neplane vášní‘, a není tedy v nebezpečí, že by se dopustil smilstva. Svobodný stav je „lepší“ v tom smyslu, že člověku dovoluje sloužit Bohu „bez rozptylování“. (1Ko 7:1, 2, 8, 9, 29–38; 9:5) Není uvedeno, zda se dcery evangelisty Filipa později vdaly, avšak v době, kdy Lukáš psal svou zprávu, to byly „panny, které prorokovaly“. (Sk 21:8, 9)

Kristus Ježíš zůstal podobně jako Jeremjáš svobodný. Když Ježíš mluvil se svými učedníky o tom, zda by měla být svobodnému stavu dána přednost před stavem manželským, řekl: „Ne všichni lidé učiní místo tomu slovu, ale jen ti, kdo mají ten dar . . . a jsou eunuchové, kteří se sami učinili eunuchy kvůli nebeskému království. Kdo tomu může učinit místo, ať tomu učiní místo.“ (Mt 19:10–12)

Svobodný stav je tedy darem a jeho základní výhodou je volnost, kterou svobodnému člověku dává. Ježíš zde užil obrazné mluvy. Lidé ‚tomu učiní místo‘ ne tím, že by si nechali odstranit pohlavní žlázy, ale tím, že se ve svém srdci a z vlastní vůle rozhodnou, že do manželství nevstoupí, ať už po celý život, nebo po kratší dobu, a v tomto stavu zůstanou díky sebeovládání.

Nicméně nauka a praxe povinného celibátu, který uplatňují různé náboženské sekty, nenalézá v Písmu oporu. Naopak se v něm píše: „V pozdějších časových obdobích někteří odpadnou od víry, kteří . . . zakazují manželství.“ (1Ti 4:1–3) Stojí za povšimnutí, že mnozí apoštolové, či většina z nich, byli ženatí. (1Ko 9:5) Lidé s darem svobodného stavu nepotřebují slib celibátu k tomu, aby zůstali svobodní — podstatné je jejich přání a schopnost věnovat se službě Bohu ve svobodném stavu.