Proč se někteří lidé narodí znovu?

„POKUD se nenarodí někdo znovu, nemůže vidět Boží království.“ (Jan 3:3) Tato slova vzrušují a udivují mnoho lidí od chvíle, kdy je Ježíš před více než 1900 lety pronesl.

Ježíšovým výrokům ohledně znovuzrození správně porozumíme, zodpovíme-li si nejprve následující otázky: Jaké předsevzetí má Bůh s lidstvem? Co se stane s duší při smrti? Co vykoná Boží Království?

Boží předsevzetí s lidstvem

První člověk, Adam, byl stvořen jako dokonalý lidský Boží syn. (Lukáš 3:38) Jehova Bůh nikdy neplánoval, že by Adam měl zemřít. Adam a jeho manželka Eva měli před sebou vyhlídku, že zplodí bezhříšnou lidskou rodinu, která bude žít navždy a naplní rajskou zemi. (1. Mojžíšova 1:28) Smrt nebyla součástí původního Božího předsevzetí s mužem a ženou. Na scéně lidstva se objevila pouze jako výsledek vzpoury proti božskému zákonu. — 1. Mojžíšova 2:15–17; 3:17–19.

Tato vzpoura vyvolala závažné mravní otázky, které se týkaly toho, zda je Boží svrchovanost oprávněná, a toho, zda lidští tvorové dokáží být trvale věrní jeho zákonům. Zodpovědění uvedených otázek vyžadovalo čas. Předsevzetí, které Jehova Bůh s lidstvem měl, se však nezměnilo, a on nemůže selhat v tom, co se rozhodl vykonat. Jasně zamýšlí naplnit celou zemi dokonalou lidskou rodinou, která se bude radovat z věčného života v ráji. (Žalm 37:29; 104:5; Izajáš 45:18; Lukáš 23:43) Tuto základní pravdu musíme mít na mysli, když uvažujeme o Ježíšových slovech ohledně znovuzrození.

Co se stane s duší při smrti?

Řečtí filozofové, aniž věděli, co Boží svatý duch odhalil pisatelům Bible, se snažili přijít na to, co je smyslem života. Zdráhali se věřit tomu, že by člověk měl žít pouze několik let, často v ubohých podmínkách, a pak přestat existovat. V tomto ohledu měli pravdu. Avšak ve svých závěrech, co čeká člověka po smrti, se mýlili. Usoudili, že lidé existují po smrti v nějaké jiné podobě a že každý člověk má v sobě nesmrtelnou duši.

Tyto názory ovlivnily jak Židy, tak i lidi, kteří se hlásili ke křesťanství. Kniha Heaven—A History (Nebe — Dějiny) říká: „Všude, kde Židé z diaspory přišli do styku s řeckými učenci, se vynořila myšlenka nesmrtelné duše.“ Kniha dodává: „Řecké nauky o duši trvale zapůsobily na víru Židů a nakonec i křesťanů. . . Vytvořením jedinečné syntézy platónské filozofie a biblické tradice vydláždil Filón [židovský filozof prvního století z Alexandrie] cestu pro pozdější křesťanské myslitele.“

V co věřil Filón? Tatáž kniha pokračuje: „Podle něho smrt vrací duši do původního stavu, ve kterém byla před narozením. Duše patří do duchovního světa, a proto život v těle není ničím jiným než krátkou, často nešťastnou epizodou.“ Avšak Adamův „stav před narozením“ byla neexistence. Podle biblické zprávy Bůh nikdy nezamýšlel, aby se při smrti uskutečnil automatický přechod do nějaké jiné říše, jako by země byla pouze přestupní stanicí do vyšší nebo nižší existence.

Víra, že lidská duše je nesmrtelná, nevyplývá z učení Božího duchem inspirovaného Slova, Bible. Výraz „nesmrtelná duše“ se tam nepoužívá ani jednou. Bible uvádí, že Adam byl stvořen jako duše, ne s duší. V 1. Mojžíšově 2:7 je psáno: „A Jehova Bůh pak vytvořil člověka z prachu zemské půdy a vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší.“ Lidstvu nikdy nebyla předložena vyhlídka buď věčného života v nebi, nebo nekonečného trápení v pekelném ohni. Bible ukazuje, že duše neboli osoba, která zemře, si neuvědomuje, že by dále existovala. (Žalm 146:3, 4; Kazatel 9:5, 10; Ezekiel 18:4) Proto lze říci, že filozofové zastávali nebiblický názor na duši. Je třeba, abychom si dali pozor na zavádějící myšlenky, které by nám mohly zastínit porozumění Ježíšovým slovům o znovuzrození.

Narodili se znovu, aby kralovali

Ježíš řekl Nikodémovi, že ti, kteří se ‚narodí znovu. . ., vstoupí do Božího království‘. (Jan 3:3–5) O jaké Království jde? Na úsvitu lidských dějin se Jehova Bůh symbolickým jazykem zmínil o svém předsevzetí použít zvláštní „semeno“ — budoucího vládce — k rozdrcení hlavy prahada, Satana Ďábla. (1. Mojžíšova 3:15; Zjevení 12:9) Tímto „semenem“, jak Písma postupně odhalují, je Ježíš Kristus, který panuje se svými spoluvládci v jedinečném vyjádření Boží svrchovanosti, v mesiášském Království. (Žalm 2:8, 9; Izajáš 9:6, 7; Daniel 2:44; 7:13, 14) To je to nebeské Království, vláda v nebesích, která ospravedlní Jehovovu svrchovanost a vysvobodí lidstvo z otroctví hříchu a smrti. — Matouš 6:9, 10.

S Ježíšem je spojeno 144 000 jeho spoluvládců, kteří jsou koupeni z lidstva. (Zjevení 5:9, 10; 14:1–4) Bůh vybral některé lidi z Adamovy nedokonalé lidské rodiny, aby se stali těmito „svatými Nejvýše postaveného“, kteří v mesiášském Království vládnou s Kristem. (Daniel 7:27; 1. Korinťanům 6:2; Zjevení 3:21; 20:6) Tito muži a ženy uvěřili Ježíši Kristu, který o nich řekl, že se „znovu narodí“. (Jan 3:5–7) Jak a proč k tomu dochází?

Tito jednotlivci byli pokřtěni ve vodě jako Kristovi následovníci. Na základě Ježíšovy výkupní oběti jim Bůh prominul hříchy, prohlásil je za spravedlivé a přijal je za své duchovní syny. (Římanům 3:23–26; 5:12–21; Kolosanům 1:13, 14) Právě jim apoštol Pavel říká: „Obdrželi jste ducha přijetí za syny, a tímto duchem voláme: ‚Abba, Otče!‘ Duch sám vydává svědectví s naším duchem, že jsme Boží děti. Jsme-li tedy děti, jsme také dědicové; vskutku Boží dědicové, ale spoludědici s Kristem, za předpokladu, že spolu trpíme, abychom také byli spolu oslaveni.“ — Římanům 8:15–17.

Jako následovníci Krista zažili tito lidé ve svém životě nové zrození neboli nový začátek. To v nich vyvolalo přesvědčení, že se budou podílet na Ježíšově nebeském dědictví. (Lukáš 12:32; 22:28–30; 1. Petra 1:23) Apoštol Petr popsal znovuzrození takto: „Podle [Božího] velkého milosrdenství nám dal nové zrození k živé naději skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých k neporušitelnému a neposkvrněnému a nevadnoucímu dědictví. Je vyhrazeno v nebesích pro vás.“ (1. Petra 1:3, 4) Tento nový život v nebi se dotyčným jednotlivcům umožní tím, že je Bůh vzkřísí tak, jako vzkřísil Ježíše. — 1. Korinťanům 15:42–49.

A co bude se zemí?

To neznamená, že celé poslušné lidstvo se nakonec narodí znovu, aby šlo ze země do nebe. Tato chybná myšlenka se podobala té, kterou zastávali filozofové jako Filón, jenž se domníval, že „život v těle není ničím jiným než krátkou, často nešťastnou epizodou“. Původní pozemské stvoření Jehovy Boha však nebylo špatné ani v nejmenším. — 1. Mojžíšova 1:31; 5. Mojžíšova 32:4.

Lidský život neměl být v žádném případě krátký a plný bolesti. Ježíš Kristus a ti, kteří se znovu narodili, aby s ním sloužili v nebi jako králové a kněží, odstraní veškeré škodlivé následky Satanovy vzpoury. (Efezanům 1:8–10) Prostřednictvím nich jako slíbeného ‚Abrahamova semene‘ „si budou určitě žehnat všechny národy země“. (Galaťanům 3:29; 1. Mojžíšova 22:18) Pro poslušné lidstvo to bude znamenat život na rajské zemi, který bude naprosto odlišný od dnešní krátké a bolestí naplněné existence. — Žalm 37:11, 29; Zjevení 21:1–4.

Užitek — Pro koho?

Mezi těmi, kteří získají užitek z Božích opatření pro požehnání lidstvu, budou vzkříšení mrtví, kteří projeví víru v Ježíšovu výkupní oběť. (Jan 5:28, 29; Skutky 24:15) Většina z nich se nikdy neučila o Bohu a o Kristu, a proto nemohli víru v Ježíše prokázat. Ke vzkříšeným budou patřit také věrní lidé jako Jan Křtitel, který zemřel dříve, než Ježíšova smrt otevřela cestu k nebeskému životu. (Matouš 11:11) Kromě nich ‚velký zástup ze všech národů vypral svá roucha a vybílil je v krvi Beránka‘, Ježíše Krista. Tito lidé kladně reagují na dílo kázání Království, které vedou Ježíšovi znovuzrození „bratři“, a přežijí Boží armagedonskou válku a budou žít na očištěné zemi. (Zjevení 7:9–14; 16:14–16; Matouš 24:14; 25:31–46) V Božím uspořádání tedy budou zachráněny milióny lidí, ačkoli se nenarodili znovu, aby vládli s Kristem v nebesích. — 1. Jana 2:1, 2.

Budete patřit k těm, kteří zdědí život na rajské zemi? Můžete k nim patřit, jestliže budete projevovat víru v oběť Ježíše Krista a budete aktivně spojeni s pravým křesťanským sborem, který nebyl nakažen filozofiemi, ale zůstal ‚sloupem a oporou pravdy‘. (1. Timoteovi 3:15; srovnej Jana 4:24; 8:31, 32.) Pak se můžete těšit na podivuhodnou budoucnost, kdy znovuzrození Boží synové budou vládnout v nebi a všechny pozemské děti budou na nádherné rajské zemi obnoveny k dokonalosti. Chopte se proto příležitosti žít v tomto novém světě věčného požehnání. — Římanům 8:19–21; 2. Petra 3:13.

[Obrázek na straně 6]

Adamovi nikdy nebyla předložena možnost buď života v nebi, nebo věčného trápení v pekelném ohni