Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mohu stát Božím přítelem?

„VĚRNOST.“ „Osobní oddanost.“ Těmito slovy lidé často popisují své pouto ke svým nejbližším přátelům. Víš, že těmito výrazy je možné popsat také vztah k Velkému Stvořiteli tohoto ohromujícího vesmíru — že tvým osobním přítelem může být sám Bůh? Ano, Bible mluví o zbožné oddanosti, a tento výraz neznamená jen poslušnost, ale také osobní pouto k Bohu, blízkost, jež pramení z vnímavého srdce.

Články, které v této rubrice vyšly dříve, ukázaly, že takové pouto je možné a že je užitečné.a Ale jak takového osobního přátelství s Bohem můžeš dosáhnout? Není to něco, s čím ses narodil nebo co jsi automaticky zdědil po zbožných rodičích. Ne, je to něco, co se získává pouze skutečným úsilím. Apoštol Pavel mladému muži Timoteovi řekl, aby ‚se cvičil se zbožnou oddaností jako svým cílem‘. Ano, musel vyvinout takové úsilí, jaké vynakládá sportovec při tréninku! (1. Timoteovi 4:7, 8, 10) Má-li se Bůh stát tvým přítelem, musíš dělat totéž. Ale jak se můžeš začít v tomto ohledu cvičit?

Osobní poznání Boha

Zbožná oddanost pramení ze srdce, a proto si musíš srdce plnit poznáním Boha. Je smutné, že když bylo přes pět set mladých lidí dotázáno, jak často čtou soukromě Bibli, 87 procent řeklo „občas“, „málokdy“ nebo „nikdy“. Většina mladých lidí si zjevně myslí, že čtení Bible je nezáživné a nudné. Ale nemusí být! Uvažuj: Proč někteří mladí lidé dokáží zpaměti odříkat všemožné statistické údaje z oblasti sportu nebo proč se naučí texty svých oblíbených písniček? Protože se o ty věci zajímají. Podobně i studium Bible začne být zajímavé, jestliže se do něj zabereš. (1. Timoteovi 4:15) Apoštol Petr nabádal: ‚Vytvořte si touhu po nefalšovaném mléku, které patří ke slovu.‘ (1. Petra 2:2) Ano, musíš si vytvářet neboli rozvíjet zájem o Písmo. To možná vyžaduje úsilí, ale odměna stojí za to.b

Čtení a studium Bible a publikací založených na Bibli odhalí především „Jehovovu příjemnost“. (Žalm 27:4) Mladá křesťanka Amber si dala za cíl přečíst celou Bibli. Trvalo jí to téměř rok. „Myslím, že v mém životě není mnoho věcí, které vyžadují takové úsilí, ale které přinášejí tak velkou odměnu,“ říká Amber. „Když jsem Bibli četla, měla jsem pocit, jako by si mě Jehova posadil na klín jako otec a učil mě. Hodně jsem se o Jehovovi dozvěděla — věci, které mě k němu přiblížily a díky nimž chci před ním mít po zbytek života bázeň.“

Když čteš Bibli, setkáš se s mnoha situacemi, kdy Bůh věrně podpořil své přátele. (Žalm 18:25; 27:10) Zjistíš, že jeho měřítka jsou vždy ta nejlepší a že jsou k našemu trvalému dobru. (Izajáš 48:17) Když čteš o Božích nesrovnatelných vlastnostech, jako je jeho láska a moudrost, ovlivní tě to, abys ho napodoboval. (Efezanům 5:1) Ale aby takové informace zapůsobily na tvé srdce, musíš také rozjímat. Když čteš, ptej se sám sebe: ‚Co mi to říká o Jehovovi? Jak to mohu uplatnit ve svém smýšlení a jednání? Jak to ukazuje, že Bůh je tím nejlepším přítelem, jakého vůbec mohu mít?‘

Poznání, které o Bohu získáš při osobním a sborovém studiu, ti pomůže, aby ses k němu přibližoval ještě jinak. Jedno francouzské přísloví říká: „Jen ti jsou pravými přáteli, kdo myslí jako jeden.“ Ale jak můžeš „myslet jako jeden“ s Bohem? Mladá Denise říká: „Čím více nějaký námět studuješ a zkoumáš, tím více zjišťuješ, jaký je Jehovův názor na onu věc. Když víš, co si o věci myslí on, je to velmi prospěšné.“

Důležité je přímé jednání

Bůh si vybírá za přátele jen ty, kdo respektují jeho mravní měřítka. „On se důvěrně stýká s přímými,“ říká Přísloví 3:32. Mladý člověk, který se snaží být přímý, bude ‚dbát, aby chodil v zákoně Jehovy‘. (2. Královská 10:31) Jak takové poslušné jednání přiblíží člověka k Bohu? Ježíš Kristus řekl: „Můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a uděláme si u něho příbytek.“ (Jan 14:21–24) Jak hřejivá představa! Představ si to, dvě největší osoby ve vesmíru na člověka neustále myslí a starají se o něho! To se stane, budeš-li dbát na to, abys chodil v zákoně Jehovy.

Máš-li být přímý, znamená to, že musíš být dokonalý? Vůbec ne! Když ze slabosti uděláš chybu, neznamená to, že jsi opustil ‚chodníček Božích přikázání‘. (Žalm 119:35) Uvažuj o tom, co Bible říká o králi Davidovi. Navzdory tomu, že byl věrným Božím přítelem, udělal ze slabosti několik vážných chyb. Přesto o něm Jehova řekl, že chodil „s ryzostí srdce a s přímostí“. (1. Královská 9:4) Král David vždy projevoval upřímné pokání za každé špatné jednání, kterého se dopustil, a velmi se snažil dělat to, co se líbilo Bohu. (Žalm 51:1–4)

Ačkoli David Boha miloval, věděl, jak může být někdy těžké udělat to, co je správné. Proto Boha prosil: „Přiměj mě chodit v tvé pravdě.“ Ano, vypěstoval si upřímný strach nebo bázeň z toho, že by se proti Bohu prohřešil. Mohl tedy říci: „Důvěrný vztah k Jehovovi patří těm, kteří se ho bojí.“ (Žalm 25:5, 14) To není nějaký chorobný strach, ale je to hluboká úcta ke Stvořiteli a zdravá obava z toho, abychom se mu neznelíbili. Zbožná bázeň je základ, na němž je založeno správné jednání. Znázorněme si to na příkladu mladého křesťana Joshuy.

Joshua dostal od jedné spolužačky lístek, na kterém bylo napsáno, že se jí líbí a že by s ním chtěla udržovat „vztah“. Joshuovi se sice také líbila, ale uvědomil si, že společenství s nevěřící dívkou by mohlo vést k nemravnosti a mohlo by poškodit jeho přátelství s Jehovou. Jasně jí tedy řekl, že nemá zájem! Když později řekl své matce, jak situaci vyřešil, bez rozmyšlení vykřikla: „Joshuo, vždyť ty jsi pravděpodobně zranil její city!“ Joshua odpověděl: „Ale mami, raději zraním ji než Jehovu.“ Jeho zbožná bázeň, strach, aby se neznelíbil svému nebeskému Příteli, ho přiměla, aby si zachoval přímé jednání.

Vyhledávej dobré společenství

Dívka Lynn se však stále dostávala do potíží. V čem byl problém? Stýkala se se špatnou společností. (2. Mojžíšova 23:2; 1. Korinťanům 15:33) Jak to řešit? Najít si nové přátele! „Máš-li kolem sebe přátele, kteří milují Jehovu,“ říká Lynn, „pomáhá ti to zachovat si citlivé svědomí a vyhnout se problémům. Když vyjadřují znechucení nad špatným jednáním, působí to, že to cítíš také tak.“

Špatný výběr přátel totiž může být pro přátelství s Bohem tou největší překážkou. Osmnáctiletá Ann přiznává: „Tvoji společníci mají velký vliv. Dříve či později budeš stejný jako oni. Ovlivní tě tak, že budeš smýšlet jako oni. Rozhovory se povedou hlavně o sexu. Možná začneš být zvědavý. Budeš si říkat, jaké to asi je.“ Že to je pravda, Ann poznala z vlastní trpké zkušenosti. Říká: „Vím, že to tak je. Zapletla jsem se do nemravnosti a v patnácti letech jsem otěhotněla.“

Ann nakonec ocenila pravdivost toho, co říká Bible: „Kdokoli tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Boha.“ (Jakub 4:4) Ano, Ann chtěla být přítelem světa, rozhodla se pro to. Ale to vedlo pouze k jedné bolesti za druhou. Naštěstí se Ann vzpamatovala. Pocítila nad svým jednáním hlubokou lítost a hledala pomoc u rodičů a u starších svého sboru. Také si našla jiné přátele. (Žalm 111:1) A s vynaložením velkého úsilí mohla zase být Božím přítelem. Dnes, o několik let později, říká: „Můj vztah k Jehovovi je mnohem bližší.“

I ty můžeš osobním studiem Bible, rozjímáním, přímým jednáním a dobrým společenstvím pěstovat blízké přátelství s Bohem. Udržet si takové přátelství je však další věc. Jak je možné toho dosáhnout navzdory obtížím a osobním slabostem? Tím se bude zabývat některý z příštích článků v této rubrice.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 13]

Pomohou mi moji společníci stát se Božím přítelem?