Rodiče, mějte ze svých dětí radost

„Tvůj otec a tvá matka se budou radovat.“ (PŘÍSLOVÍ 23:25)

1. Díky čemu budou rodiče mít ze svých dětí velkou radost?

JE VELMI pěkné sledovat, jak mladý stromek roste a jak se z něho stává krásný statný strom, pod jehož větvemi lze najít stín — a zvláště pěkné to je, pokud jsi ho sám zasadil a staral se o něj! Podobné pocity mají rodiče, kteří vychovávají dítě, z něhož se stává zralý Boží služebník. Takoví rodiče mají ze svého dítěte velkou radost, jak to také říká biblické přísloví: „Otec spravedlivého bude mít zcela jistě radost; kdo se stává otcem moudrého, bude se z něho také radovat. Tvůj otec a tvá matka se budou radovat a ta, která tě zrodila, bude mít radost.“ (Přísloví 23:24, 25)

2., 3. a) Jak se mohou rodiče vyhnout zármutku a hořkosti? b) Co potřebují děti i mladé stromky, aby se staly zdrojem potěšení?

² Dítě se však nestane ‚spravedlivým‘ a ‚moudrým‘ automaticky. K tomu, aby se mladí lidé nestali důvodem k „zármutku“ a „hořkosti“, je nutné vynaložit velké úsilí, stejně jako když chceme, aby se z mladého stromku stal statný strom. (Přísloví 17:21, 25) Mladému stromku můžeme například dát podpěru, aby rostl rovně a byl pevný. Velmi důležité je pravidelné zalévání a možná je také třeba chránit stromek před škůdci. A k tomu, aby strom lahodil oku, je nutné ho prořezávat.

³ Boží slovo nám ukazuje, že děti potřebují zbožnou výchovu, že musí být „zalévány“ vodou biblické pravdy, chráněny před nemravností a láskyplně ukázňovány, aby se „odřízly“ nežádoucí rysy. K uspokojení těchto potřeb dětí jsou vybízeni především otcové. Mají své děti vychovávat „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4) Co to znamená?

Je nutné klást důraz na Jehovova slova

4. Jakou odpovědnost mají rodiče ke svým dětem a co je nutné k tomu, aby tuto odpovědnost mohli plnit?

⁴ Výraz ‚Jehovovo myšlenkové usměrňování‘ znamená přizpůsobování myšlení Jehovově vůli. Rodiče proto musí vštěpovat dětem Jehovovo myšlení. Musí také napodobovat Boží příklad tím, že děti soucitně ukázňují a napravují. (Žalm 103:10, 11; Přísloví 3:11, 12) Než to však mohou rodiče dělat, musí Jehovova slova přijmout nejdříve sami do svého srdce tak, jak k tomu Boží prorok Mojžíš vybízel starověké Izraelity: „Tato [Jehovova] slova, která ti dnes přikazuji, budou na tvém srdci.“ (5. Mojžíšova 6:6)

5. Kdy a jakým způsobem měli izraelští rodiče poučovat své děti a co znamená slovo „vštěpovat“?

⁵ Pravidelné studium Bible, rozjímání a modlitby vybavují rodiče k tomu, aby jednali podle následujícího Mojžíšova příkazu: „Budeš [Jehovova slova] vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po silnici a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ Hebrejské slovo přeložené jako „vštěpovat“ znamená „opakovat“, „říkat znovu a znovu“, „ostře vtisknout“. Všimněme si, jak Mojžíš dále zdůraznil, že je nutné stále dávat do popředí Jehovova slova: „Uvážeš si je jako znamení na ruku a budou ti sloužit jako náčelní páska mezi očima; a napíšeš je na zárubně svého domu a na své brány.“ Ano, Jehova od rodičů požaduje, aby svým dětem pravidelně věnovali láskyplnou pozornost. (5. Mojžíšova 6:7–9)

6. Co měli rodiče vštěpovat svým dětem a co dobrého z toho mělo vyplynout?

⁶ Co je myšleno těmi Jehovovými ‚slovy‘, která měli rodiče svým dětem vštěpovat? Mojžíš právě zopakoval to, čemu se běžně říká Desatero, jehož součástí je i přikázání nezavraždit, nezesmilnit, nekrást, nevydat falešné svědectví a nepěstovat žádostivé touhy. Tyto mravní požadavky stejně jako příkaz „milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou“ byly tím, co měli izraelští rodiče svým dětem zvláště vštěpovat. (5. Mojžíšova 5:6–21; 6:1–5) Nezdá se ti, že takovou výchovu potřebují děti i dnes?

7. a) K čemu jsou v Bibli přirovnávány děti? b) O čem budeme nyní uvažovat?

⁷ Izraelskému otci bylo řečeno: „Tvá manželka bude jako plodonosná réva v nejvnitřnějších částech tvého domu. Tví synové budou jako odnože olivovníků všude kolem tvého stolu.“ (Žalm 128:3) Avšak mají-li „mladé stromky“ působit svým rodičům potěšení, a ne zármutek, musí se rodiče o své děti denně osobně zajímat. (Přísloví 10:1; 13:24; 29:15, 17) Zamysleme se nyní nad tím, jak mohou rodiče vychovávat, duchovně zalévat, chránit a láskyplně ukázňovat své děti takovým způsobem, aby v nich potom nacházeli opravdové potěšení.

Uč své děti od nejútlejšího dětství

8. a) Kdo byl pro Timotea „podpěrou“? b) Kdy začal být Timoteus vyučován a k čemu to vedlo?

⁸ Uvažujme o Timoteovi, kterého takříkajíc podpíraly dvě pevně zapuštěné podpěry — jeho matka a babička. Timoteův otec byl Řek a podle všeho nevěřící, a proto to byla jeho židovská matka Euniké a její matka Lois, kdo Timotea od „útlého dětství“ učil ‚znát svaté spisy‘. (2. Timoteovi 1:5; 3:15; Skutky 16:1) Jejich píle při vyučování Timotea — i když byl ještě maličký — ‚podivuhodným věcem, jež [Jehova] vykonal‘, byla bohatě odměněna. (Žalm 78:1, 3, 4) Timoteovi možná nebylo ještě ani dvacet let, když se stal misionářem v dalekých zemích, a hrál významnou roli při posilování raných křesťanských sborů. (Skutky 16:2–5; 1. Korinťanům 4:17; Filipanům 2:19–23)

9. Jak se mohou mladí lidé naučit vyhýbat se léčkám hmotařství?

⁹ Rodiče, jakými „podpěrami“ pro své děti jste? Přejete si například, aby si vaše děti vypěstovaly vyrovnaný názor na hmotné věci? Pak jim musíte dávat dobrý příklad a nehonit se za nejnovějšími vymoženostmi či za věcmi, které vlastně ani nepotřebujete. Jestliže se rozhodnete, že budete usilovat o hmotné věci, nedivte se, až vás vaše děti budou napodobovat. (Matouš 6:24; 1. Timoteovi 6:9, 10) Jak by mohl mladý stromek růst rovně, když nemá rovné podpěry?

10. Čí vedení by měli rodiče vždy hledat a jaký postoj by měli mít?

¹⁰ Rodiče, kteří nacházejí ve svých dětech potěšení, budou při jejich výchově neustále hledat Boží pomoc a vždy budou zvažovat, co je z duchovního hlediska pro děti nejlepší. Jedna matka čtyř dětí vypráví: „Ještě než se nám děti narodily, pravidelně jsme se modlili k Jehovovi, aby nám pomohl být dobrými rodiči, aby nás vedl svým Slovem a abychom jeho Slovo dokázali uplatňovat ve svém životě.“ A dodává: „ ‚Jehova je na prvním místě‘ — to nebyla jen fráze, ale byl to náš způsob života.“ (Soudci 13:8)

Pravidelné „zalévání“

11. Co potřebují ke svému růstu jak mladé stromky, tak i děti?

¹¹ Zvláště mladé stromky potřebují stále zalévat. Je to vidět z toho, jak dobře se daří stromům rostoucím na břehu řeky. (Srovnej Zjevení 22:1, 2.) I malým dětem se z duchovního hlediska dobře daří, když pravidelně dostávají vodu biblické pravdy. Rodiče však musí vzít v úvahu, jak dlouho se jejich dítě dokáže soustředit. Možná by více prospělo poučování časté a stručné než dlouhé a méně časté. Nepodceňuj význam takových krátkých chvil, kdy své dítě můžeš poučovat. Společně strávený čas je velmi důležitý pro to, aby se mezi rodičem a dítětem vytvořilo pouto, blízký vztah, k němuž jsou v Písmu rodiče opakovaně povzbuzováni. (5. Mojžíšova 6:6–9; 11:18–21; Přísloví 22:6)

12. Jaký užitek plyne z toho, když se rodiče se svými dětmi modlí?

¹² Takto je možné poučovat malé děti například na konci každého dne. Jedna dívka vzpomíná: „Rodiče si k nám každý večer přisedli na postel a poslouchali, jak se modlíme.“ Jiná dívka se o hodnotě takových chvilek vyjádřila: „Díky tomu jsem si vytvořila zvyk modlit se k Jehovovi každý večer před spaním.“ Když děti denně slyší, jak jejich rodiče mluví o Jehovovi a modlí se k němu, Jehova se pro ně stává skutečnou osobou. Jeden mladý muž řekl: „Když jsem zavřel oči při modlitbě k Jehovovi, viděl jsem skutečnou osobu podobnou starci. Rodiče mi pomohli pochopit, že Jehova hraje roli ve všem, co děláme nebo říkáme.“

13. Co může být zahrnuto do pravidelného poučování?

¹³ K tomu, aby děti snáze vstřebaly vodu biblické pravdy, je do pravidelného poučování možné zahrnout celou řadu praktických věcí. Rodiče, jejichž dvěma dětem je kolem deseti let, řekli: „Už v době, kdy oběma bylo jen několik týdnů, jsme je začali učit, že v sále Království mají být tiché.“ Jeden otec popisuje, co dělala jeho rodina: „Všechny knihy Bible jsme vypsali na kartičky a pak jsme se učili skládat je za sebou podle pořadí, přičemž jsme se všichni střídali. Děti se na to vždycky těšily.“ V mnoha rodinách je na poučování vyhrazen čas před jídlem nebo po něm. Jistý otec řekl: „Večeře je pro nás vhodnou dobou na rozhovor o denním textu.“

14. a) Na jakých duchovně užitečných činnostech se mohou děti podílet? b) Jak učenlivé jsou děti?

¹⁴ Malé děti také rády poslouchají barvité vyprávění z Mojí knihy biblických příběhů.a „Když byly děti malé,“ vypráví jedni manželé, „přečetli jsme si z Biblických příběhů jednu kapitolu a děti si pak oblékly kostýmy a příběh zahrály. Velmi je to bavilo a často trvaly na tom, abychom na studiu probrali více příběhů než jeden.“ Nepodceňuj učenlivost svých dětí! Některé čtyřleté děti dokáží zpaměti vyprávět celé kapitoly z knihy Biblických příběhů, a dokonce i číst Bibli! Jedna dívka vzpomíná, že když jí bylo asi tři a půl roku, pořád se jí pletl jazyk při slovech „soudcovská rozhodnutí“, ale tatínek ji přesto povzbuzoval, aby si správnou výslovnost nepřestávala cvičit.

15. O jakých věcech je možné si s dětmi povídat a jaké máme doklady o tom, že jsou takové rozhovory užitečné?

¹⁵ Do poučování svých dětí můžeš také zahrnout přípravu na to, aby se o vodu pravdy dělily s druhými lidmi, například prostřednictvím komentářů na shromážděních. (Hebrejcům 10:24, 25) „Nacvičovali jsme si to a já jsem musela podávat komentáře vlastními slovy,“ vzpomíná jedna dívka. „Nesměla jsem pouze číst z odstavce bez porozumění.“ Kromě toho je možné děti učit, aby se aktivně podílely na kazatelské službě. Jedna žena, kterou vychovávali bohabojní rodiče, vysvětluje: „Nikdy jsme nebyli pouhé ocásky, které doprovázejí rodiče v jejich službě. Věděli jsme, že se na ní máme podílet také, třeba jen zazvoněním u dveří a předáním traktátu. Před každou víkendovou službou jsme se pečlivě připravovali, a tak jsme věděli, co máme říkat. Nikdy se nestalo, že bychom se v sobotu ráno probudili a ptali se rodičů, zda se jde do služby. Dobře jsme věděli, že ano.“

16. Proč je důležité, aby se rodinné studium s dětmi konalo pravidelně?

¹⁶ Je nesmírně důležité, aby děti dostávaly vodu biblické pravdy pravidelně, a to znamená, že týdenní rodinné biblické studium je přímo životně důležité. Jeden otec dvou dětí říká, že „to, co děti nejvíce dráždí, je nedůslednost“. (Efezanům 6:4) Tento otec uvádí: „S manželkou jsme si zvolili den a hodinu, a věrně jsme podle tohoto plánu rodinné studium vedli. Děti si na to zanedlouho zvykly, a v tu hodinu to očekávaly.“ Taková výchova od nejútlejšího dětství je důležitá, jak to také potvrzuje rčení, že ‚strom je třeba ohýbat, dokud je mladý‘.

17. Co je pro děti stejně důležité jako vyučování biblické pravdy?

¹⁷ Předkládat dětem biblické pravdy je důležité, ale stejně důležitý je osobní příklad rodičů. Vidí tě děti studovat, pravidelně se účastnit shromáždění, podílet se na kazatelské službě a mít potěšení z činění Jehovovy vůle? (Žalm 40:8) Je velmi důležité, aby to u tebe děti viděly. „Nejvíce na mě působil matčin osobní příklad — mluvil hlasitěji než slova,“ řekla jedna dcera o své matce, která vytrvala navzdory odporu svého manžela a vychovala ze svých šesti dětí věrné svědky.

Děti potřebují ochranu

18. a) Jak mohou rodiče poskytnout dětem potřebnou ochranu? b) Jaké poučení o rozmnožovacím ústrojí dostávaly izraelské děti?

¹⁸ Malé stromečky je často nutné chránit před nebezpečnými škůdci. A podobně i malé děti potřebují být v tomto zlém systému věcí chráněny před ‚ničemy‘. (2. Timoteovi 3:1–5, 13) Jak mohou rodiče poskytovat dětem takovou ochranu? Tím, že jim pomáhají získat božskou moudrost! (Kazatel 7:12) Jehova přikázal Izraelitům — včetně jejich ‚maličkých‘ —, aby naslouchali předčítání jeho Zákona, který mimo jiné definoval správné a nesprávné sexuální chování. (5. Mojžíšova 31:12; 3. Mojžíšova 18:6–24) V tomto Zákoně se opakovaně mluví o částech rozmnožovacího ústrojí, například je zde zmínka o ‚varlatech‘ a „pohlavním orgánu“. (3. Mojžíšova 15:1–3, 16; 21:20; 22:24; 4. Mojžíšova 25:8; 5. Mojžíšova 23:10) Dnes je svět velmi zkažený, a proto děti musí vědět, jaké je správné, a jaké nesprávné používání těchto částí těla, které patří k Božímu stvoření, jež Bůh označil jako „velmi dobré“. (1. Mojžíšova 1:31; 1. Korinťanům 12:21–24)

19. Co je vhodné dětem říci o intimních částech lidského těla?

¹⁹ V ideálním případě by oba rodiče společně nebo dospělý člověk, který je zodpovědný za výchovu dítěte, měli dítěti vysvětlit, které části lidského těla jsou intimní. Měli by mu také vysvětlit, že žádný jiný člověk se nesmí těchto částí těla dotýkat. Pedofilové často zkoušejí, jak děti reagují na pokusy o sexuální sblížení, a proto by měly být děti poučeny, že se proti tomu mají pevně postavit a říci: ‚Já to na vás povím!‘ Nauč své děti, že by ti měly vždy říci o každém, kdo by se jich chtěl nějakým nepříjemným způsobem dotýkat, a to bez ohledu na jakékoli jeho hrozby.

Láskyplné ukázňování

20. a) Jak se udílení kázně podobá prořezávání stromů? b) Jaké pocity zprvu vyvolává ukázňování, ale k čemu nakonec vede?

²⁰ Podobně jako je užitečné prořezávat stromky, je pro malé děti prospěšné, jsou-li láskyplně ukázňovány. (Přísloví 1:8, 9; 4:13; 13:1) Když se nežádoucí větve odřežou, jiné větve pak rostou lépe. Proto pokud se tvé děti zaměřují na hmotné věci nebo tíhnou k špatnému společenství či nezdravému druhu zábavy, je nutné takové sklony odříznout podobně jako nežádoucí větve. Jsou-li tyto sklony odstraněny, dětem to pomůže, aby duchovně rostly. Takové ukázňování zpočátku není příjemné, stejně jako pro strom může být do určité míry šokem prořezávání. Ale znamenitým výsledkem ukázňování je obnovený růst žádoucím směrem. (Hebrejcům 12:5–11)

21., 22. a) Z čeho je patrné, že ukázňování není příjemné ani pro rodiče, ani pro děti? b) Proč by rodiče neměli udílení kázně zadržovat?

²¹ Je nasnadě, že udílení kázně není příjemné ani pro rodiče, ani pro děti. „Můj syn trávil velmi mnoho času s jistým mladíkem, o kterém mi starší řekli, že není dobrou společností,“ řekl jeden otec. „Měl jsem jednat rychleji, než jsem jednal. Můj syn se sice nezapletl do žádné nestoudné špatnosti, ale trvalo to poměrně dlouho, než se jeho myšlení změnilo.“ Syn říká: „Když jsem byl odříznut od svého nejlepšího kamaráda, úplně mě to zdrtilo.“ Ale dodává: „Bylo to dobré rozhodnutí, protože krátce nato byla tomu mladíkovi odňata pospolitost.“

²² Boží slovo říká: „Kárání kázně jsou cestou života.“ Proto nezadržuj kázeň vůči svým dětem, i kdyby udělit ji bylo sebetěžší. (Přísloví 6:23; 23:13; 29:17) Jednou ti budou děti vděčné za to, že jsi je ukázňoval. „Pamatuju se, že jsem se na rodiče velmi zlobil, když mě ukázňovali,“ vzpomíná jeden mladý křesťan. „Teď bych se na ně zlobil ještě víc, kdyby mi tehdy kázeň odepřeli.“

Odměna za tu námahu stojí

23. Proč se vyplácí věnovat dětem všechnu tu láskyplnou pozornost?

²³ Není pochyb o tom, že nacházejí-li rodiče i ostatní lidé ve svých dětech potěšení, je to výsledkem toho, že bylo dětem denně věnováno mnoho láskyplné pozornosti. Avšak veškeré úsilí, které je kvůli dětem vyvíjeno — ať už se jedná o doslovné, nebo duchovní děti —, se vyplatí vzhledem k odměně, z níž je potom možné se těšit. Letitý apoštol Jan na to poukázal, když napsal: „Nemám větší důvod k vděčnosti než to, když slyším, že moje děti nadále chodí v pravdě.“ (3. Jana 4)

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Co potřebují mladé stromky i děti, mají-li se stát chvályhodnými?

◻ Jak mohou rodiče sloužit tak říkajíc jako podpěry?

◻ Jak je možné děti poučovat a čemu by se měly děti naučit vzdorovat?

◻ Jaká je podobnost mezi prořezáváním stromů a ukázňováním dětí a proč je ukázňování pro děti užitečné?

[Podpisek obrázku na straně 10]

S laskavým svolením Green Chimney’s Farm