Zprávy a jejich hlubší význam

1914: „Smrtící změna“

● Většina historiků považuje rok 1914 za obrat v dějinách. V onom roce vypukla první světová válka. Nová kniha, kterou vydal profesor Paul Fussel a která se nazývá „Velká válka a dnešní vzpomínky“ (angl.), pojednává o některých účincích tohoto konfliktu. V recenzi o této knize píše list „New York Times“: „Zhroutil se celý svět představ: staré názory o nevině, o slávě a o romantice. . . Násilné změny a masová dehumanizace, způsobená první plně technizovanou válkou — to vše bylo téměř nemožné vylíčit jazykem a morálními a literárními zvyklostmi, které si lidé přinesli do roku 1914, jak to zdůrazňuje profesor Fussel.“ O této válce a o následující druhé světové válce čteme v recenzi dále: „Obě novodobé války přinesly smrtící změnu atlantickému světu, pokud jde o morálku a psychologické vztahy k vnějšímu prostředí. Stále ještě zkoumáme rozsah a povahu této změny.“

Bezpříkladné krveprolití, které přinesly tyto války, a strach, který způsobily, to vše odpovídá biblickému proroctví o našich dnech jako o době, kdy „národ povstane proti národu“ a kdy dojde k hromadné zkáze symbolickým „velkým mečem“ v univerzálním boji. — Luk. 21:10, 26; Zjev. 6:4.

Podivuhodný mozek

● Byli lidé stvořeni, aby žili pouze sedmdesát nebo osmdesát let a pak aby zemřeli? Lidský mozek poskytuje důkazy, které nás vedou k jinému závěru. V nedávno vydané knize „Jak pracuje mozek“ (angl.) je ukázáno, že lidský mozek má „přibližně 10 až 30 miliard nebo více neuronů (nervových buněk)“. „V jediném mozku je tedy více neuronů, než kolik lidí žije na zemi. Mezi neurony v mozku jsou možné vzájemné spoje v mnohonásobně větším počtu, než kolik jich je mezi všemi existujícími telefony — jsou to triliony spojů, což je počet, který převyšuje běžné představy.“

Lidský mozek byl zcela jistě určen k tomu, aby přijal, uchoval a zpracoval daleko více informací, než kolik jich může člověk přijmout během krátké doby svého života, během sedmdesáti nebo osmdesáti let. Ano, lidský mozek je zcela jistě určen k tomu, aby sloužil po věčný život. To bylo také podle biblické zprávy Boží předsevzetí s člověkem a nyní takový život nabízí Bůh lidem, kteří projevují víru v něho a v jeho předsevzetí, že způsobí na rajské zemi věčný život. — Jan 17:3; Zjev. 21:4.

Kněžstva ubývá

● V listu „El Mercurio“, který vychází ve Valparaiso v Chile, je zpráva, že arcibiskup tohoto města vyzval „mládež, aby se zajímala o kněžský úřad“. Arcibiskup prohlásil, že v posledních dvanácti letech bylo ordinováno pouze šest nových kněží — jeden za dva roky. V téže době zemřelo šestnáct kněží. Město Valparaiso má nyní 740 000 obyvatel a je v něm jeden kněz na 4 000 obyvatel. Podle arcibiskupových slov je možno v příštích pěti letech očekávat pouze pět nových kněží. V minulém roce zahájilo 3 000 studentů čtyřleté vysokoškolské studium ve Valparaisu. Ale žádný z nich nepožádal o vstup do katolického semináře. Arcibiskup nazývá tuto situaci „absurdní, bezútěšnou a příliš vážnou, než aby mohla zůstat bez povšimnutí“. Ale situace v Chile je pouze částí světaširého náboženského úpadku křesťanstva.

„Klid před bouří“

● Výše uvedený problém do jisté míry osvětluje Leo Rosten, který v časopise „Saturday Review“ píše: „Naše církve jsou ve stejném neklidu jako naše politické instituce.“ Dívá se zpět a ptá se: „Který prorok, který teolog, který historik nebo učenec by byl mohl předpovědět, že se duchovní budou tak bojovně účastnit pochodu za občanská práva. . . , že homosexuálové budou otevřeně bojovat proti tomu, aby nebyli v klatbě, že poroste pochybnost o tom, zda církevní učení jsou platná nebo účinná. . . že se budou vyskytovat ‚džezové mše‘ a rokenrolová hudba v katedrálách. . . ? Nyní je jen klid před bouří. Ohromná síla této bouře překvapí i ty nejzkušenější pozorovatele.“ Je tomu tak, jak řekl prorok Ozeáš o izraelském lidu, který se odvrátil od Božího slova: ‚Protože neustále zasévají vítr, budou sklízet bouři.‘ — Oz. 8:7.