Watchtower LIBRARY EKE INTANET
Watchtower
LIBRARY EKE INTANET
Efịk
Ẹ,Ê,Ị,Ọ,Ụ,Û,N̄
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ê
  • ê
  • Ị
  • ị
  • Ọ
  • ọ
  • Ụ
  • ụ
  • Û
  • û
  • N̄
  • n̄
  • BIBLE
  • MME N̄WED
  • MBONO ESOP
  • w96 6/15 p. 28-30
  • “Ẹtịm Ẹdiọn̄ọ Mmọ Ẹmi Ẹtiede Ntre”

Vidio ndomokiet idụhe mi.

Kûyat esịt, n̄kpọ anam vidio emi okûbre.

  • “Ẹtịm Ẹdiọn̄ọ Mmọ Ẹmi Ẹtiede Ntre”
  • Enyọn̄-Ukpeme Ọnọ Ntọt Obio Ubọn̄ Jehovah—1996
  • N̄kpri Ibuotikọ
  • Ukem Ibuot Nneme
  • Mbonufọk Stephanas
  • “Mmọ Ẹkedemerede Mi Uwem, Kpa Nte Mmọ Ẹkedemerede Mbufo Uwem”
  • Ata Edidianakiet Esida Nti Utịp Edi
  • Mme Nsan̄autom Paul—Mmanie ke Mmọ Ẹkedi?
    Enyọn̄-Ukpeme Ọnọ Ntọt Obio Ubọn̄ Jehovah—1999
  • Ntak Etịn̄de Idiọkn̄kpọ Oro Ẹnamde?
    Enyọn̄-Ukpeme Ọnọ Ntọt Obio Ubọn̄ Jehovah—1997
  • Ẹka Iso Ẹsọn̄ọ Kiet Eken Idem ke Esop
    Enyọn̄-Ukpeme Ọnọ Ntọt Obio Ubọn̄ Jehovah—2010
Enyọn̄-Ukpeme Ọnọ Ntọt Obio Ubọn̄ Jehovah—1996
w96 6/15 p. 28-30

“Ẹtịm Ẹdiọn̄ọ Mmọ Ẹmi Ẹtiede Ntre”

KPUKPRU n̄kpọ ikadaha ọfọn ke esop Corinth. Enyene-ndịk oburobụt ido idan̄, ye ubahade ẹma ẹdu ke otu nditọete. Ndusụk owo ẹma ẹsobo n̄kpọsọn̄ mfịna eke idemowo mîdịghe ẹma ẹnyene mme mbụme oro ẹkeyomde ẹbọrọ. Ndusụk nditọete ẹma ẹsida kiet eken ẹka esop; mmọ eken ẹma ẹkam ẹfan̄a ẹban̄a ediset ke n̄kpa.

N̄kpọsọn̄ mbụme n̄ko ẹma ẹdemede. Nte mbon oro ẹdude ke mme ubon oro ẹbaharede ke n̄kan̄ ido ukpono ẹkpenyene ndidụn̄ ye nsan̄a mmọ oro mînịmke ke akpanikọ, mîdịghe nte mmọ ẹkpenyene ndidianade? Nso ikedi utom nditọete iban ke esop? Ndi ama odot ndita unam oro ẹwade ẹnọ ndem? Didie ke ẹkpenịm mme mbonoesop—esịnede Udia Mbubịteyo Ọbọn̄?—1 Corinth 1:12; 5:1; 6:1; 7:1-3, 12, 13; 8:1; 11:18, 23-26; 14:26-35.

Nte eyịghe mîdụhe, ke ẹkerede ẹban̄a idaha nditọete ke utọ n̄kann̄kụk eke spirit oro ẹketiede ntịme ntịme do, Achaicus, Fortunatus, ye Stephanas ẹma ẹnam isan̄ ẹka ndikese apostle Paul ke Ephesus. Ke adianade ye mme utọ idiọk mbụk oro, ekeme ndidi mmọ ẹma ẹkama leta otode esop emi ọkọdọn̄ọde mme mbụme ke mme mfịna ẹmi ẹda ẹsọk Paul. (1 Corinth 7:1; 16:17) Nte an̄wan̄ade, nditọete ita ẹmi ikedịghe n̄kukụre mbon oro ẹkekerede ẹban̄a idaha oro. Paul, ke akpanikọ, ama okokop mbụk oto “mbonufọk Chloe” nte ke utọk odu ke otu mme andibuana ke esop. (1 Corinth 1:11) Nte eyịghe mîdụhe, etop isụn̄utom ẹmi ama an̄wam Paul ndinyene in̄wan̄în̄wan̄ ifiọk mban̄a idaha oro, ke ndibiere item oro edinọde, ye nte edinọde ibọrọ ke mme mbụme ẹmi ẹkedemerede. Etie nte leta oro nnyịn idiọn̄ọde idahaemi nte Akpa Corinth edi ibọrọ oro Paul ọkọnọde, emi edisana spirit Abasi ọkọnọde ndausụn̄. Ekeme ndidi Achaicus, Fortunatus, ye Stephanas ẹkedi mbon oro ẹkedade leta emi ẹkenọ.

Achaicus, Fortunatus, Stephanas ẹkedi mmanie? Nso ke nnyịn ikeme ndifiọk nto edikpep se N̄wed Abasi ọdọhọde aban̄a mmọ?

Mbonufọk Stephanas

Mbonufọk Stephanas ẹkedi “akpa mbun̄wụm” utom ukwọrọikọ Paul ke ikpehe obio ukara Rome eke Achaia, Usụk Usụk Greece, ke n̄kpọ nte isua 50 E.N., ndien Paul ke idemesie okonịm mmọ baptism. Nte an̄wan̄ade, Paul akada mmọ nte uwụtn̄kpọ, enyene-iwụk owo emi ọkọride osịm ọyọhọ idaha ọnọ mbon Corinth. Enye ama otoro mmọ ufiop ufiop ke ntak utom oro mmọ ẹkenamde ẹnọ esop: “Edi mmekpe mbufo ubọk, nditọete; mbufo ẹmediọn̄ọ ufọk Stephanas, ẹte edi akpa mbun̄wụm eke ẹkpen̄ede ke Achaia, mmọ ẹnyụn̄ ẹsịn ifịk ẹnam n̄kpọ ẹnọ ikọt Abasi. Nyom mbufo ẹsụk idem ẹnọ mmọ ẹmi ẹtiede ntem, ẹnyụn̄ ẹsụk idem ẹnọ kpukpru mmọ ẹmi ẹn̄wamde ke utom, ẹnyụn̄ ẹnamde utom ọkpọsọn̄.” (1 Corinth 1:16; 16:15, 16) Owo itịn̄ke nnennen m̀mê mmanie ikedi “ufọk” Stephanas. Ke ibio ibio, ikọ oro ekeme ndiwọrọ mbonubon edi ekeme n̄ko ndisịne ifịn m̀mê mbonutom. Sia Achaicus ekedide enyịn̄ Latin emi ẹkesiwakde ndikot ifịn, ye Fortunatus emi ẹkesiwakde ndikot owo emi ọwọrọde ufụn, ndusụk mme etịn̄ n̄kpọ mban̄a n̄kpọ ẹkere ke ekeme ndidi owo iba ẹmi ẹkedi mme andibuana ke ufọk kiet oro.

Sededi oro ekedide, Paul akada mbonufọk Stephanas nte uwụtn̄kpọ. Mme andibuana ke enye ẹma “ẹsịn ifịk ẹnam n̄kpọ ẹnọ ikọt Abasi.” Anaedi ubon Stephanas ama ọdiọn̄ọ ke utom ama odu ndinam ke ufọn esop ẹnyụn̄ ẹbọ utom emi ke unyịmesịt ẹnam nte ọkpọkpọ mbiomo. Ke akpanikọ, udọn̄ mmọ ndikanam utọ utom oro nnọ ikọt Abasi ama odot se ẹnọde ibetedem ẹnyụn̄ ẹtịmde ẹdiọn̄ọ.

“Mmọ Ẹkedemerede Mi Uwem, Kpa Nte Mmọ Ẹkedemerede Mbufo Uwem”

Okposụkedi Paul ekekerede aban̄a idaha oro okodude ke Corinth, edidi oro isụn̄utom ita ẹkedide ama esịn udọn̄ ọnọ enye. Paul etịn̄ ete: “Mmadara edidi Stephanas ye Fortunatus ye Achaicus; mmọ ẹnọ mi se n̄kananade ke ubọk mbufo. Mmọ ẹkedemerede mi uwem, kpa nte mmọ ẹkedemerede mbufo uwem.” (1 Corinth 16:17, 18) Ke ikerede iban̄a idaha oro okodude, eyedi edidianade n̄kpọn̄ mbon Corinth ama edi ntak editịmede esịt ọnọ Paul, edi idahaemi mme isụn̄utom mmọ ndidi eketie ukem nte okụt ofụri esop. Eyedi etop mmọ ama anam Paul enyene ọyọhọ ntọt aban̄a idaha oro onyụn̄ osụhọde ndusụk ndịk esie ke nsụhọde n̄kaha. Nte ededi, ekeme ndidi n̄kpọ ikọdiọkke nte enye ẹkekerede.

Nte Paul ọkọdọhọde, utom owo ita oro ikedemekede spirit esie kpọt edi ama edemede spirit esop Corinth n̄ko. Nte eyịghe mîdụhe ekedi n̄kpọ un̄wam ọnọ mmọ ndifiọk nte ke mme isụn̄utom mmimọ ẹma ẹtịn̄ ofụri idaha ẹmi ẹkedude ẹnọ Paul ẹyenyụn̄ ẹnyọn̄ ẹdi ye item esie.

Ntre ẹma ẹtoro Stephanas ye nsan̄a esie mbiba kaban̄a utom oro mmọ ẹkenamde ke Corinth. Esịtekọm oro Paul okowụtde iren ẹmi ekedi orụk oro akanamde mmọ ẹnọ ndausụn̄ ke ẹma ẹkenyọn̄ ẹdi ke esop Corinth emi ama akabaharede. Apostle oro ama akpak nditọete ete: “Ẹsụk idem ẹnọ mmọ ẹmi ẹtiede ntem, ẹnyụn̄ ẹsụk idem ẹnọ kpukpru mmọ ẹmi ẹn̄wamde ke utom, ẹnyụn̄ ẹnamde utom ọkpọsọn̄. . . . Ẹtịm ẹdiọn̄ọ mmọ ẹmi ẹtiede ntre.” (1 Corinth 16:16, 18) Utọ eti itoro oro ama owụt ọyọhọ nsọn̄ọnda emi iren oro ẹkenyenede in̄wan̄în̄wan̄ kpa ye mme mfịna ẹmi ẹkedude ke esịt esop. Ẹkpenyene ndinọ orụk owo ẹmi ukpono.—Philippi 2:29.

Ata Edidianakiet Esida Nti Utịp Edi

Eyịghe idụhe iban̄a oro, editịm ndiana kiet ye esop Jehovah ye mme andida ke ibuot esie esida nti utịp edi. Ke ini Paul ekewetde leta oro ẹdiọn̄ọde idahaemi nte Udiana Corinth, esisịt ini ke ama ekewet akpa leta, mme n̄kpọ ẹma ẹbobono nte ọfọnde ke esop. N̄kaiso utom oro nditọete nte Achaicus, Fortunatus, ye Stephanas ẹkenamde ye ime, ọkọrọ ye edika n̄kese oro Titus akakade, ama ada eti utịp edi.—2 Corinth 7:8-15; men Utom 16:4, 5 domo.

Mme andibuana ke esop ikọt Jehovah eke eyomfịn ẹkeme ndibọ ufọn nto editie n̄kere mban̄a ibio ibio n̄kpọ oro ẹtịn̄de ẹban̄a iren ẹmi ẹkenamde akpanikọ ke N̄wed Abasi. Ke uwụtn̄kpọ, yak idọhọ ke owo ikemeke ndisọp mbiere mfịna oro akade iso ndidu ke esịt esop n̄kann̄kụk oto ndusụk ntak ndien emi ke afịna nditọete. Nso ke ẹkpenam? Ẹkpebe Stephanas, Fortunatus, ye Achaicus, ẹmi mîkefeheke ikpọn̄ mbiomo mmọ nditọt Paul mban̄a idaha oro okodude ndien ekem yak mme n̄kpọ ye mbuọtidem sịn ke ubọk Jehovah. Ke akpanikọ ifịk oro mmọ ẹkenyenede ẹnọ edinen ido ikanamke mmọ ẹnam n̄kpọ ke usụn̄ nda ke idem m̀mê ndikabade ‘nyat esịt ye Jehovah.’—Mme N̄ke 19:3.

Mme esop ẹnyene Jesus Christ, ndien ke edikem ini esie, kpa nte ekedide ke Corinth, enye eyenam n̄kpọ ndibiere mfịna ekededi oro ẹkemede ndinam mfọnọn̄kpọ ye emem eke spirit mmọ ẹdu ke itiendịk. (Ephesus 1:22; Ediyarade 1:12, 13, 20; 2:1-4) Kan̄a ke emi, edieke nnyịn itienede eti uwụtn̄kpọ Stephanus, Fortunatus, ye Achaicus inyụn̄ ikade iso ndinam utom nnọ nditọete nnyịn, nnyịn n̄ko iyeka iso isọn̄ọ ida ke ndinọ ndutịm esop ibetedem, ibọpde nditọete nnyịn, inyụn̄ ‘idemerede mmọ inọ ima ye nti utom.’—Mme Hebrew 10:24, 25.

    Mme N̄wed Ikọ Efịk (1982-2025)
    Wọrọ
    Dụk
    • Efịk
    • Share
    • Mek nte amade
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Nte Ẹkpedade Ikpehe Intanet Emi Ẹnam N̄kpọ
    • Ediomi
    • Privacy Settings
    • JW.ORG
    • Dụk
    Share