Daniyɛ́li

4 “Nǔ e axɔ́sú Nabukodonɔzɔ́ɔ wlán sɛ́dó togun lɛ́ bǐ, akɔta lɛ́ bǐ kpó mɛ e nɔ dó gbe vovo lɛ́ é bǐ kpó, éé nɔ nɔ ayǐkúngban ɔ bǐ jí lɛ́ é ɖíe: Fífá mitɔn ní túnflá! 2 Kpó xomɛhunhun kpó wɛ un jló ná ɖɔ nǔjíwǔ kpó nǔdabaɖa kpó e Mawu Ajalɔ̌nlɔn ɔ bló nú mì lɛ́ é nú mi! 3 Nǔjíwǔ tɔn lɛ́ d’agba lóóo, nǔdabaɖa tɔn lɛ́ ɖ’agbɔ̌n lóóo! Axɔ́súɖuto tɔn ɔ, axɔ́súɖuto mavɔmavɔ wɛ, bɔ acɛkpikpa tɔn ɖo te sín jijimɛ ɖé jí jɛ ɖěvo jí.

4 “Nyɛ, Nabukodonɔzɔ́ɔ ɔ, un ɖo vivo mɛ ɖo xwé ce gbe, bɔ nǔ lɛ́ bǐ ɖo yiyi wɛ ganjí ɖo hɔn ce mɛ. 5 Amɔ̌ gbe ɖokpó ɔ, un kú dlɔ̌ ɖé bɔ é dó xɛsi mì. Ée un ɖo ayǐmlɔ́mlɔ́ ɖo zan ce jí é ɔ, nǔ e wá linlin ce mɛ lɛ́ é kpó nǔ e un mɔ lɛ́ é kpó dó xɛsi mì. 6 Énɛ́ ɔ, un ɖe gbe ɖɔ è ní kplá súnnu nǔnywɛ́tɔ́ Babilɔ́nu tɔn lɛ́ bǐ wá nukɔn ce, bónú yě ná dó sixú tínmɛ dlɔ̌ ɔ nú mì.

7 “Hwenɛ́nu ɔ, hunnɔ majíkiblótɔ́ lɛ́, nǔkantɔ́ lɛ́, Kaludéenu lɛ́* kpó sunvíkpɔ́ntɔ́ lɛ́ kpó wá; ée un ɖɔ dlɔ̌ ɔ nú yě é ɔ, yě kpé wú bo tínmɛ nú mì ǎ. 8 Gǔdo mɛ ɔ, Daniyɛ́li, ée è sun nyǐ ɖɔ Bɛluticasáa bo ná dó wlí yɛ̌yi nú nyǐkɔ nǔmɛsɛn ce tɔn, lobɔ gbigbɔ nǔmɛsɛn mímɛ́ lɛ́ tɔn ɖo jǐ tɔn é wá nukɔn ce, bɔ un ɖɔ dlɔ̌ ɔ n’i:

9 “‘Hunnɔ majíkiblótɔ́ lɛ́ sín gǎn Bɛluticasáa è, un tuun ganjí ɖɔ nǔmɛsɛn mímɛ́ lɛ́ sín gbigbɔ ɖo jǐ towe, bɔ nǔbúdo ɖě kún nɔ vɛ́ wǔ nú we dín ó. Hǔn, nǔ e nǔmimɔ e un mɔ ɖo dlɔ̌ ce mɛ lɛ́ é nyí é ɔ, tínmɛ nú mì.

10 “‘Ðo nǔmimɔ e un mɔ hwenu e un ɖo zan ce jí lɛ́ é mɛ ɔ, un mɔ atín ɖé ɖo ayǐkúngban ɔ tɛ́ntin, bɔ é hɛn ga bo ɖi. 11 Atín ɔ su, bo wá d’agba, bɔ ahɔn tɔn mɛ sɔ́ jǐnukúnsin, lobɔ è na bo ɖo ayǐkúngban ɔ sín zwe lɛ́ ɖěbǔ jí ɔ, è nɔ mɔ ɛ sɛ́dó. 12 Ama tɔn lɛ́ nyɔ́ kpɔ́n, sínsɛ́n tɔn sukpɔ́ bɔ nǔɖuɖu ɖ’é jí nú mɛ bǐ. Gběkanlin lɛ́ nɔ wá bɛ yɛ ɖo asá tɔn mɛ, xɛ e nɔ gbɔn jǐnukúnsin lɛ́ é nɔ wá nɔ ala tɔn lɛ́ jí, bɔ nǔɖíɖó* lɛ́ bǐ nɔ mɔ nǔ e yě ná ɖu é ɖ’é jí.

13 “‘Ðo nǔmimɔ e un mɔ ɖo zan ce jí lɛ́ é mɛ ɔ, un mɔ mɛcɔ́tɔ́ ɖé, mɛ mímɛ́ ɖé, ɖo te jɛ wɛ jawě sín jǐxwé. 14 É sú xó syɛ́nsyɛ́n ɖɔ: “Mi gbo atín ɔ zin dɛ́, mi já ala tɔn lɛ́, mi húnhún ama tɔn lɛ́ kɔn nyi ayǐ, bo fúnfún sínsɛ́n tɔn lɛ́ kpé! Kanlin lɛ́ ní hɔn sín asá tɔn mɛ, bónú xɛ lɛ́ ní hɔn sín ala tɔn lɛ́ jí. 15 Amɔ̌, mi jó atínta ɔ kpó ɖɔ tɔn lɛ́ kpó dó* nyi ayǐkúngban lanmɛ, mi sɔ́ gan kpó ganvɔ kpó dó blá ta n’i, bo jó è dó nyi gběhan lɛ́ mɛ. Ahǔn e nɔ ja sín jǐnukúnsin é ní ja kɔn nyi jǐ tɔn, bónú é ní nɔ kpɔ́ xá kanlin lɛ́, ɖo gběhan e ɖo ayǐkúngban ɔ jí lɛ́ é mɛ. 16 È ní sɔ́ ayi kanlin tɔn dó ɖyɔ́ ayi gbɛtɔ́ tɔn e é ɖó é ná, bónú hwenu tɛ́nwe ní wá yi. 17 Mɛcɔ́tɔ́ lɛ́ wɛ ɖe gbeta énɛ́ tɔ́n, mɛ mímɛ́ lɛ́ wɛ ɖo gbeɖiɖe énɛ́ jlá wɛ, bónú mɛ e ɖo gbɛ lɛ́ é ní dó sixú tuun ɖɔ Ajalɔ̌nlɔn ɔ wɛ nyí Acɛkpatɔ́ ɖo axɔ́súɖuto gbɛtɔ́ lɛ́ tɔn mɛ, bo nɔ sɔ́ jó nú mɛ ɖěbǔ e jló è é; é tlɛ nɔ sɔ́ mɛ e ma sɔ atɛ́n ɖo gbɛtɔ́ lɛ́ mɛ ǎ é ɖ’é nu.”

18 “‘Dlɔ̌ e nyɛ axɔ́sú Nabukodonɔzɔ́ɔ kú é nɛ́; din ɔ, hwɛ Bɛluticasáa è, ɖɔ tínmɛ tɔn nú mì, ɖó súnnu nǔnywɛ́tɔ́ ɖě lɛ́ e ɖo axɔ́súɖuto ce mɛ lɛ́ é ɖěbǔ kpé wú bo tínmɛ nú mì ǎ. Amɔ̌, hwɛ ná kpé wú, ɖó gbigbɔ nǔmɛsɛn mímɛ́ lɛ́ tɔn ɖo jǐ towe.’

19 “Hwenɛ́nu ɔ, Daniyɛ́li e nɔ nyí Bɛluticasáa é sín ayi gba dó nú hwenu ɖé, bɔ linlin tɔn lɛ́ jɛ xɛsi dó è jí.

“Axɔ́sú ɔ ɖɔ: ‘Bɛluticasáa è, ma nú dlɔ̌ ɔ kpó tínmɛ tɔn kpó dó xɛsi we ó.’

“Bɛluticasáa yí gbe ɖɔ: ‘Aklúnɔ ce, dlɔ̌ ɔ ní ɖi mɛ e gbɛ́ wǎn nú mɛ lɛ́ é wú, bónú tínmɛ tɔn ní ɖi kɛntɔ́ mɛ tɔn lɛ́ wú.

20 “‘Atín e mɛ mɔ bɔ é su bo yi jǐ tawun, bo wá d’agba, bɔ ahɔn tɔn mɛ sɔ́ jǐnukúnsin, lobɔ è na bo ɖo fí ɖěbǔ ɖo ayǐkúngban ɔ jí ɔ, è nɔ mɔ é ɔ, 21 atín énɛ́ e ama tɔn lɛ́ nyɔ́ kpɔ́n, bɔ sínsɛ́n tɔn sukpɔ́, lobɔ nǔɖuɖu ɖ’é jí nú mɛ bǐ, bɔ gběkanlin lɛ́ nɔ wá nɔ asá tɔn mɛ, bɔ xɛ e nɔ gbɔn jǐnukúnsin lɛ́ é nɔ wá nɔ ala tɔn lɛ́ jí é ɔ, 22 axɔ́sú è, mɛ wɛ, ɖó mɛ su bo yi jǐ tawun, bo wá d’agba, bɔ susu mɛ tɔn jɛjí, bo sɔ́ jǐnukúnsin, bɔ acɛkpikpa mɛ tɔn yi ayǐkúngban ɔ sín zwe lɛ́ bǐ jí.

23 “‘Axɔ́sú ɔ lɛ́ mɔ mɛcɔ́tɔ́ ɖé, mɛ mímɛ́ ɖé, bɔ é ɖo te jɛ wɛ jawě sín jǐxwé, bo ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: “Mi gbo atín ɔ zin dɛ́, bo sú kún tɔn dó, amɔ̌, mi jó atínta ɔ kpó ɖɔ tɔn lɛ́ kpó dó* nyi ayǐkúngban lanmɛ; mi sɔ́ gan kpó ganvɔ kpó dó blá ta n’i, bo jó è dó nyi gběhan lɛ́ mɛ. Gɔ́ ná ɔ, ahǔn e nɔ ja sín jǐnukúnsin é ní ja kɔn nyi jǐ tɔn, bónú é ní nɔ kpɔ́ xá gběkanlin lɛ́, káká bónú hwenu tɛ́nwe ní wá yi.” 24 Axɔ́sú è, tínmɛ ɔ ɖíe; Ajalɔ̌nlɔn ɔ wɛ ɖe gbeta énɛ́ tɔ́n, bɔ nǔ énɛ́ ɖó ná jɛ dó aklúnɔ ce axɔ́sú ɔ jí. 25 È ná nya mɛ sín gbɛtɔ́ lɛ́ mɛ, bɔ mɛ ná nɔ nɔ gběkanlin lɛ́ tɛ́ntin, lobɔ è ná nɔ ná gběhan mɛ, bɔ mɛ ná nɔ ɖu nyibú ɖɔhun; ahǔn e nɔ ja sín jǐnukúnsin é ná ja kɔn nyi mɛ jí, bɔ hwenu tɛ́nwe ná wá yi, káká bɔ mɛ ná tuun ɖɔ Ajalɔ̌nlɔn ɔ wɛ nyí Acɛkpatɔ́ ɖo axɔ́súɖuto gbɛtɔ́ lɛ́ tɔn mɛ, bo nɔ sɔ́ jó nú mɛ ɖěbǔ e jló è é.

26 “‘Amɔ̌, ɖó è ɖɔ ɖɔ è ní jó atínta ɔ kpó ɖɔ tɔn lɛ́ kpó dó* wútu ɔ, axɔ́súɖuto mɛ tɔn ná lɛ́ jɛ mɛ sí, hwenu e mɛ ná tuun ɖɔ Mawu ɖo acɛ kpa wɛ ɖo jǐxwé é. 27 Énɛ́ wú ɔ, axɔ́sú è, mɛ ní kɛnklɛ́n bo yí gbe nú wěɖexámɛ ce. Mɛ ní lɛ́ kɔ sín hwɛ mɛ tɔn lɛ́ gúdo gbɔn nǔ jlɔ́jlɔ́ wiwa gblamɛ, bo lɛ́ kɔ sín nǔnyanyawiwa gúdo gbɔn nǔbláwǔ kúkú nú wamamɔnɔ lɛ́ gblamɛ. Vlafo ɔ, nǔ ná nyɔ́ nú mɛ nú hwenu línlín.’”

28 Nǔ énɛ́ lɛ́ bǐ jɛ dó axɔ́sú Nabukodonɔzɔ́ɔ jí.

29 Sun wěwe gúdo ɔ, é ɖo zɔnlin ɖi gbɔn hɔnmɛ Babilɔ́nu tɔn ɔ ta wɛ. 30 Axɔ́sú ɔ ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: “É ma nyí Babilɔ́nu toxo ɖaxó e un zán hlɔ̌nhlɔ́n nyiɖésúnɔ tɔn kpó agbɔ̌n ce kpó dó gbá, bónú é ná nyí fí e un nɔ nɔ bo nɔ kp’acɛ é, lobo nyí susu acɛkpikpa ce tɔn é ɖíe ǎ cé?”

31 Xó ɔ kpo ɖo axɔ́sú ɔ nu mɛ, bɔ gbe ɖé ɖi sín jǐxwé, bo ɖɔ: “Axɔ́sú Nabukodonɔzɔ́ɔ è, un ɖó wɛn élɔ́ nú we: ‘È yí axɔ́súɖuto ɔ sín así we, 32 bɔ è ná nya we sín gbɛtɔ́ lɛ́ mɛ. A ná nɔ nɔ gběkanlin lɛ́ tɛ́ntin, bɔ è ná nɔ ná we gběhan, bɔ a ná nɔ ɖu nyibú ɖɔhun, lobɔ hwenu tɛ́nwe ná wá yi, káká bɔ a ná tuun ɖɔ Ajalɔ̌nlɔn ɔ wɛ nyí Acɛkpatɔ́ ɖo axɔ́súɖuto gbɛtɔ́ lɛ́ tɔn mɛ, bo nɔ sɔ́ jó nú mɛ ɖěbǔ e jló è é.’”

33 Tɛn tɔn mɛ ɔ, xó ɔ jɛnu dó Nabukodonɔzɔ́ɔ wú. È nya ɛ sín gbɛtɔ́ lɛ́ mɛ, bɔ é jɛ gběhan ɖu jí nyibú ɖɔhun, bɔ ahǔn e nɔ ja sín jǐnukúnsin é ja kɔn nyi jǐ tɔn, bɔ ɖa tɔn lɛ́ su bo ɖi ga hɔ̌n sín awafún ɖɔhun, lobɔ fɛn tɔn lɛ́ cí xɛfɛn ɖɔhun.

34 “Ée hwenu énɛ́ wá vivɔnu é ɔ, nyɛ Nabukodonɔzɔ́ɔ ɔ, un kpɔ́n jǐxwé, bo lɛ́vɔ́ ɖó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ; un kpa susu nú Ajalɔ̌nlɔn ɔ, un sɔ́ kpikpa kpó susu kpó jó nú Mɛ e ɖo gbɛ káká sɔ́yi é, ɖó acɛkpikpa tɔn ɔ, acɛkpikpa mavɔmavɔ wɛ, lobɔ axɔ́súɖuto tɔn ɖo te sín jijimɛ ɖé jí jɛ ɖěvo jí. 35 Mɛ e nɔ nɔ ayǐkúngban ɔ jí lɛ́ é ɖě sɔ atɛ́n ɖo Mawu nukɔn ǎ; é nɔ sɔ́ ahwankpá jǐxwé tɔn ɔ kpó mɛ e nɔ nɔ ayǐkúngban jí lɛ́ é kpó dó wa nǔ e jló è é. Gɔ́ ná ɔ, mɛ ɖěbǔ sixú sú nǔ ɖě wiwa sín ali dó è,* alǒ ɖɔ n’i ɖɔ: ‘Étɛ́ a ka wa nɛ́?’ ǎ.

36 “Hwenɛ́nu ɔ, un lɛ́ ɖó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ, bɔ axɔ́súɖuto ce sín susu, yɛ̌yi ce kpó ɖɛkpɛ ce kpó lɛ́ wá nú mì. Wěɖexámɛtɔ́ ce lɛ́ kpó mɛ nukúnɖéjí lɛ́ kpó lɛ́ yá wǔ jɛ xó sɔ́ wá xwlé mì jí, bɔ axɔ́súɖuto ce lɛ́ jɛ alɔ ce mɛ, lobɔ un tlɛ lɛ́ ɖó susu d’é jí hú ɖ’ayǐ tɔn.

37 “Din ɔ, nyɛ Nabukodonɔzɔ́ɔ ɔ, un ɖo Axɔ́sú jǐxwé tɔn ɔ kpa wɛ, bo ɖo mlǎmlá ɛ wɛ, bo lɛ́ ɖo susu xɔ n’i wɛ, ɖó nǔwiwa tɔn lɛ́ bǐ wɛ nyí nǔgbó, bɔ ali tɔn lɛ́ jlɔ́, lobɔ é kpé wú bo ná kɔ́n wi nú mɛ ɖěɖěe nɔ yí go lɛ́ é.”